PS 10.6 - Stavební a technická údržba staveb

1 2 3

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

PODNIKATELSKÝ SERVIS K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

STAVEBNÍ A TECHNICKÁ ÚDRŽBA STAVEB

PS 10.6

1. vydání, 2017

Klíčová slova:

provoz budov, údržba budov, facility management, BIM

Kolektiv autorů:

Autoři

Anotace

Pomůcka popisuje povinnosti vlastníků budov ve vztahu k stavební části a k zařízením techniky prostředí staveb, standardní postupy a metody monitorování technického stavu budov a jejich systematické údržby a oprav, zejména ve způsobu údržby a péče o budovy. Poskytuje přehled povinných kontrol (podle vyhlášek nebo norem) s časovými limity jejich provádění, doplněný o návrh dalších odborných prohlídek nebo činností, které jsou nutné nebo vhodné. Obsahuje ukázku vzorového plánu údržby a dalších činností spojených s technickou správou staveb (revizí, oprav). Měla by sloužit k plánování a posuzování stavu údržby staveb jak jeho majiteli, tak případnému zájemci o koupi například bytu v domě. Řádné užívání vyžaduje vedení evidence o zásazích do technického (úpravy, opravy, údržba) a ekonomického (využití ploch, pronájem, náklady na energie) stavu stavby.

Obsah

Úvod

1

Základní pojmy údržby

1.1

Struktura údržby budov

1.2

Činnosti údržby

1.3

Obecné procesy údržby a oprav

1.4

Procesní charakter údržby

2

Údržba (udržovací práce) v právních předpisech

2.1

Údržba stavby (udržovací práce) v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon

2.2

Údržba stavby (udržovací práce) v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu

2.3

Údržba stavby (udržovací práce) v dalších právních předpisech

2.3.1

Zákony

2.3.2

Vyhlášky

2.3.3

Nařízení vlády

3

Zákonné povinnosti vlastníka stavby

3.1

Zákonné povinnosti technické a provozní

3.2

Zákonné povinnosti ekonomické

3.3

Zákonné povinnosti právní

4

Provozní a technická dokumentace

4.1

Provozní dokumentace

4.2

Dokumentace povinně používaná

4.2.1

Revizní zprávy k vyhrazeným technickým zařízením

4.2.2

Revizní zprávy a doklady k provozuschopnosti k nevyhrazeným technickým zařízením a vybavení

4.2.3

Provozní řády

4.2.4

Prohlášení o vlastnostech

4.2.5

Dokumentace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)

4.2.6

Dokumentace požární ochrany (PO)

4.2.7

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)

4.3

Dokumentace doporučeně používaná

4.3.1

Pasporty

4.3.2

Standardní návody na užívání

4.3.3

SW podpora údržby

4.3.4

Evidence měřičů

4.3.5

Kniha provozu stavby

4.4

Plán údržby a obnovy

4.4.1

Stavební údržba

4.4.2

Údržba technických zařízení

4.5

Plán kontroly spolehlivosti konstrukcí

5

Souhrnný přehled dokumentace a úkonů pro výkon správy majetku a zajištění stavebně-technické údržby

6

BIM a správa budov - základní informace

6.1

Přínosy BIM

6.2

Normy BIM

6.3

Harmonogram zavádění BIM

6.4

Dokumentace BIM

6.5

Výhody BIM

6.6

Právní předpisy BIM

Závěr

Literatura

Přílohy

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si vás požádat i o vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby - členy ČKAIT -, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoli další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

Seznam zkratek

AO

Autorizovaná osoba

ATZ

Atomový zákon

BIM

Systém informačního modelování staveb (building information modelling)

BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

CAD

Počítačem podpořený návrh (computer aided design)

CAFM

Počítačová podpora správy majetku (computer aided facility management)

CMMS

Informační systémy pro údržbu (computerized maintenance management systems)

ČSN

Česká technická norma

DPH

Daň z přidané hodnoty

EPS

Elektrická požární signalizace

FM

Facility management

FMEA

Analýza druhů poruchových stavů a jejich důsledků (failure modes and effects analysis)

GIS

Geografický informační systém (geographic information system)

HZS

Hasičský záchranný sbor

ISO

Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization for Standardization)

KPI

Klíčový ukazatel výkonu (key performance indicator)

MV

Ministerstvo vnitra

NV

Nařízení vlády

OHSAS

Britská norma bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Occupational Health and Safety Assessment Specification)

OIP

Oblastní inspektorát práce

OOPP

Osobní ochranné pracovní pomůcky

PBZ

Požárněbezpečnostní zařízení

PD

Projektová dokumentace

PENB

Průkaz energetické náročnosti budov

PL

Procesní list

PO

Požární ochrana

PPM

Plánovaná preventivní údržba (plan preventive maintenance)

REMAB

Rekonstrukce a údržba budov (reconstruction and maintenance of buildings)

Stavební řízení

SVJ

Společenství vlastníků jednotek

SW

Software

STP

Stavebně-technický průzkum

SÚIP

Státní úřad inspekce práce

SZ

Stavební zákon

TE

Technicko-ekonomický

TIČR

Technická inspekce České republiky

TV

Teplá voda

TZB

Technická zařízení budov

ÚŘ

Územní řízení

VTZ

Vyhrazená technická zařízení

VZT

Vzduchotechnika

ŽP

Životní prostředí

ÚVOD

Význam údržby staveb v kontextu nákladů jejich životního cyklu a jejich užitků v souvislosti se zachováním udržitelného rozvoje stále roste. Do popředí zájmu se dostává nalezení vyváženého vztahu mezi stavebními aktivitami a stavbami s kvalitním vnitřním prostředím na straně jedné a zátěží životního prostředí na straně druhé v celém životním cyklu staveb, především s ohledem na konstrukční materiály a prvky s nízkou spotřebou energie, včetně využití obnovitelných zdrojů. Údržba staveb se stává prostředkem ke zvýšení jejich užitku z hlediska užívání, životnosti, termínů obnovy a řízeného ukončení jejich životnosti.

Problematikou údržby se v současnosti zabývá mnoho organizací a subjektů (státních, obecních i soukromých). Ne vždy však mají zcela dořešenu celkovou koncepci údržby a obnovy a odpovídající SW nástroje. Většinou se pouze snaží dodržovat platné provozní předpisy v souvislosti s údržbou staveb a řeší pouze kritické a havarijní situace. Pokud se alespoň o jistou koncepci pokusí, pak pouze malá část dovede jednotlivé detaily své koncepce až do konečných důsledků, které zohledňují například rizika spojená s provozem budov, s finanční situací majitele nemovitostí apod. Úloha vlastníka stavby nebo jeho správce by neměla být orientována jen na optimalizaci celkových nákladů na životní cyklus stavby, ale i na věcné řešení stavby, včetně stanovení rozsahu předepsané údržby jednotlivých konstrukčních prvků a dílů, technických a technologických zařízení. Vezmeme-li v úvahu, že předpokládaná životnost při běžné údržbě činí zpravidla u budov a hal se zděnými, monolitickými nebo železobetonovými a ocelovými svislými nosnými konstrukcemi 100 let, u ostatních druhů konstrukcí 80 let a méně, je to doba, kterou ovlivňují tři generace vlastníků.

Problematika údržby staveb prochází obdobím dynamických inovací a nových přístupů, které je nutné propojit se současným vnímáním životního cyklu stavby. Nabízí se množství zdrojů dat a podkladů pro optimalizaci provozu stávajících budov, které je žádoucí využít. Cílem pomůcky je podpořit optimalizaci provozu stávajících budov, související s údržbou a obnovou, s využitím takových technických řešení, která zajistí výrazné prodloužení jejich životnosti a zvýšení uživatelského komfortu na úroveň odpovídající současným uživatelským požadavkům, a to za optimálních pořizovacích a provozních nákladů.

Stavební a technická údržba staveb je pomůcka připomínající servisní knihu u auta, v níž jsou uvedeny úkony prováděné při servisních prohlídkách podle počtu ujetých kilometrů nebo podle stáří. Pomůcka poskytuje přehled povinných kontrol (podle vyhlášek nebo norem) s časovými limity jejich provádění, doplněný o návrh dalších odborných prohlídek nebo činností, které jsou nutné nebo vhodné. Obsahuje ukázku vzorového plánu údržby a dalších činností spojených s technickou správou staveb (revizemi, údržbami, opravami). Měla by sloužit k plánování a posuzování stavu údržby staveb jak jejímu majiteli, tak případnému zájemci o koupi například bytu v domě. Řádné užívání vyžaduje vedení evidence o zásazích do technického (úpravy, opravy, údržba) a ekonomického (využití ploch, pronájem, náklady na energie) stavu stavby. Povinné dokumentování stavu objektů končí dokumentací skutečného provedení stavby. Ve fázi užívání se povinně dokladují pouze změny podléhající stavebnímu řízení. Chybí průběžné vyhodnocování provozu budov zejména v technických, ekonomických a environmentálních parametrech. Pomůcka se také dotýká problematiky použitelných nástrojů k prodloužení užitku a efektivnosti stavebního díla v kontextu veřejného zájmu. Pokouší se sumarizovat povinnosti vlastníků budov ve vztahu k stavební části a k zařízením techniky prostředí staveb, standardní postupy a metody monitorování technického stavu budov a jejich systematické údržby a oprav, zejména ve způsobu údržby a péče o budovy.

Pomůcka PS 10.6. Stavební a technická údržba staveb částečně navazuje a podrobněji rozpracovává některé kapitoly pomůcky PS 10.4 Provozování a udržování budov, která vysvětluje pojem facility managementu, jeho přínosy, jako jsou úspory provozních nákladů, zvýšení produktivity práce zaměstnanců apod. PS 10.4 vysvětluje strukturu oboru podle standardu EU, roli facility manažera při správě nemovitosti, povinnosti vlastníků budov ve vztahu k zařízením techniky prostředí staveb a předkládá praktické příklady. A dále částečně navazuje na pomůcku PS 10.5 Facility management a technicko-ekonomická správa majetku, která je zaměřena na oblast facility managementu, jehož přistup ke správě majetku je aktivní, plánovaný a v konečném důsledku efektivní a úsporný. Publikace definuje základní principy a nástroje facility managementu a uvádí možnosti aplikace tohoto integrovaného způsobu řízení ve správě, a zejména údržbě nemovitého majetku, která probíhá v nejdelší fázi životního cyklu staveb - provozní fázi. V publikaci je zmíněna provázanost facility managementu jakožto nového systémového řízení správy majetku a všechny důležité a podstatné oblasti, které se této problematiky týkají.

1 ZÁKLADNÍ POJMY ÚDRŽBY

V následující kapitole budou uvedena základní teoretická východiska údržby. Za účelem zpřehlednění a vyjasnění základního přístupu k řešení nakládání s nemovitým majetkem, jakým stavby bezesporu jsou, a bez ohledu na jejich druh, je v tab. 1 uvedena klasifikace stavebních děl podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Podle tohoto rozdělení je zjevné, že stavební a technická údržba není pouze záležitostí obytných staveb a staveb občanského vybavení, ale také staveb průmyslových, zemědělských, dopravních a speciálních.

Tab. 1 Druhy staveb podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

Stavby nevýrobní

Obytné budovy

Bytové domy

Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci

Stavby ubytovacích zařízení

Občanské vybavení

Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

Stavby se shromažďovacím prostorem

Stavby pro obchod

Stavby výrobní

Průmyslové stavby

Stavby pro výrobu a skladování

Servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot

Zemědělské stavby

Stavby pro výrobu a skladování

Stavby pro hospodářská zvířata

Doprovodné stavby pro hospodářská zvířata

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby

Stavby pro skladování minerálních hnojiv

Stavby pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin

Stavby dopravní a speciální

Stavby dálnic, silnic a železnic

Garáže

1.1 Struktura údržby budov

Údržba stavby je povinností každého jejího vlastníka. Vlastník má povinnost udržovat stavbu v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem a rozhodnutím stavebního úřadu, tak aby nevzniklo nebezpečí požárních a hygienických závad, nedošlo ke znehodnocení stavby nebo jejího vzhledu a aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost, tedy výnos z ní.

Údržba stavebních konstrukcí, technických systémů, přístrojů a součástek je soubor činností, které mají zajistit, že se zachová jejich provozuschopný stav nebo při poruše bude tento stav rychle obnoven. Je to soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení majetku. Údržbou se předchází poruchám, odstraňují se drobnější závady. Údržba může být také považována za prevenci vzniku vady majetku.

Do údržby staveb je potřeba zahrnovat diagnostické, údržbové a opravárenské postupy. Jen tak jsme schopni celou problematiku řešit komplexně a hledat cesty, jak zdokonalit údržbové postupy u tak velkého bohatství společnosti, čímž nemovitý majetek nepochybně je, a předat ho dalším generacím v provozuschopném stavu.

Stavba je vždy kapitálovou položkou, která není-li kvalitně udržována, ztrácí na své hodnotě. Proto je pro vlastníka nemovitosti jedním z prvořadých úkolů zajistit její kvalitní údržbu.

Pro základní členění údržby na stavební údržbu a údržbu technologií budovy (mimo údržbu výrobních a speciálních technologií) se používá označení stavebně-technická údržba, která v souladu s platnými předpisy zahrnuje:

  • běžnou stavebně-technickou údržbu budov a provoz nemovitostí;
  • obsluhu, provoz a opravy technologického zařízení budov;
  • revizní činnost, odborné prohlídky a kontroly;
  • technickou administrativu spojenou se správou stavby;
  • havarijní službu.

Údržba stavebních prvků budov je činnost nutná k zabezpečení spolehlivé funkce budovy a jejích jednotlivých funkčních dílů po dobu jejich předpokládané životnosti. Zahrnuje pravidelné provádění předepsaných i nepředepsaných kontrol a jejich vyhodnocování a dále běžné údržbářské úkony jako čištění, mazání, dotažení spojů, obnovu povrchové úpravy apod.

Interpretační dokumenty ke směrnici rady 89/106/EHS zahrnují pod pojem údržba i výměnu částí stavby (tedy v našem pojetí opravy), přičemž uvádějí, že „normální údržba se provádí tehdy, když náklady na zásah, který je třeba učinit, jsou přiměřené hodnotě příslušného dílu stavebního objektu s přihlédnutím k souvisejícím nákladům“.

Rozdělení údržby

Základní rozdělení údržby je na:

1. plánovanou preventivní údržbu (PPM = plan preventive maintenance), která je základem údržby; podkladem pro sestavení harmonogramů PPM je životnost stavebních dílů a prvků budov a požadavky výrobce na údržbu technických zařízení, respektive historické zkušenosti provozovatele; kvalitní plánovaná údržba snižuje četnost reaktivní a havarijní údržby;

2. reaktivní a havarijní údržbu; i při zachování veškeré prevence dochází při provozu budov a technologií k poruchám a havarijním situacím; takovéto poruchy mohou mít charakter provozní poruchy s nízkou prioritou (nesvítící žárovka, nefunkční vyústek vzduchotechniky apod.), ale existují též poruchy, které vyžadují okamžitý zásah a nápravu (někdy se toto provádí dvoufázově - v první fázi se zamezí šíření poruchy a provizorně se zařízení zprovozní, v druhé fázi se pak s konečnou platností uvede do plně funkčního a esteticky původního stavu).

Jiné rozdělení údržby je znázorněno na obr. 1.

Obr. 1 Rozdělení údržby

1.2 Činnosti údržby

Z praktického pohledu je možné rozdělit činnosti údržby do několika typů:

  • typ 1 - úkony prováděné při výskytu poruchy

Jde o nenáročné úkony, které spočívají v rychlé, technicky jednoduché a nenákladné nápravě vadného stavu. U tohoto typu úkonů se nepředpokládá periodická frekvence ani preventivní kontroly. Příkladem může být přepálené vlákno žárovky. Výměna žárovky je tak jednoduchý úkon, že nepotřebuje k provedení odborníka. Životnost žárovky je obtížně předpověditelná, nemá tedy smysl po určité periodě žárovky hromadně vyměňovat. Výměnu provede uživatel bezprostředně poté, kdy se porucha projeví. Úkony tohoto typu nemá tedy ani smysl plánovat.

  • typ 2 - úkony prováděné periodicky správcem nemovitosti

Jde rovněž zpravidla o nenáročné a nenákladné úkony, které však při zanedbání včasného provedení mohou způsobit závažnější poruchu, proto se vyplatí tyto úkony vykonávat raději v častějších intervalech, plánovat je a vést o nich přehlednou evidenci.

Příkladem může být čištění lapačů splavenin na dešťových svodech nebo čištění sifonů na odtokovém potrubí zařizovacích předmětů zdravotní techniky. Sem patří i úklid společných prostor domu a venkovního okolí.

Provedením úkonu se příslušná část funkčního dílu dostává opět do bezvadného stavu, případně se při úkonu zjistí vada této části, která musí být zaznamenána a podle svého charakteru ihned nebo později opravena.

  • typ 3 - periodické preventivní kontroly

Jde o kontrolní činnosti prováděné správcem nemovitosti s cílem odhalit případné poruchy, které bude následně nutno opravit. Většina těchto kontrol je prováděna vizuální prohlídkou, některé kontroly jsou spojeny s jednoduchými měřeními. Cílem je zavčas odhalit první signály počínajících poruch, zaznamenat je a dát impulz k odborné nápravě vadného stavu.

Rovněž tyto úkony je vhodné plánovat a o výsledcích vést průkaznou a přehlednou evidenci.

Příkladem může být zjištění vzlínající vlhkosti na vnější fasádě, které musí být ihned při zjištění dokumentováno.

Dokumentace zjištění z preventivních kontrol se zakládá pod číslem úkonu v evidenci správce nemovitosti buď v elektronické podobě, nebo v klasické lístkovnici. Nejvhodnější formou dokumentace je digitální fotografie, pro niž stačí zpravidla záznam nejnižší kvality (cca 145 kB na snímek) s uvedením data pořízení.

  • typ 4 - činnosti prováděné specializovaným odborníkem

Jedná se o kontrolní nebo udržovací činnost, kterou správce nemovitosti zpravidla sjednává se specializovanou firmou [2].

1.3 Obecné procesy údržby a oprav

Jde o procesy aplikované na stavbu nebo funkční díl v časové etapě provozu budovy. Systémem procesů údržby vymezujeme soubor činností, jejichž výstupem je zabezpečení plného provozu stavby, funkčního dílu. Procesy údržby jsou prováděny periodicky a jejich rozsah je vymezen provozními, společenskými a technickými a ekonomickými požadavky.

Systém stavební údržby budovy sestává z následujících procesů:

  • způsob užívání (vč. úklidu),
  • technická obchůzka (vizuální kontrola) a zajištění bezpečnosti provozu v trvalých podmínkách,
  • inspekce stavu - kontrola odborným pracovníkem,
  • revize - kontrola odborným pracovníkem se zvláštním oprávněním,
  • příprava udržovacích prací,
  • udržovací práce,
  • příprava oprav,
  • provádění oprav.

Systém údržby má reagovat podle připraveného plánu údržby na trvalé a dočasné předvídatelné situace, jejichž příčinu známe, ale nemůžeme ji odstranit. K tomu slouží havarijní plány, které jsou pro tyto situace vytvářeny. V případě mimořádných situací je snaha zabezpečit likvidaci následků nepředvídatelné poruchy.

Časové periody úklidu, obchůzek s následným zabezpečením bezpečnosti provozu jsou voleny tak, aby stavba byla plně funkční i v časové prodlevě mezi termíny údržby. Je zřejmé, že u stavby s odkládaným termínem údržby budou nároky na úklid a zabezpečování bezpečnosti provozu vyšší. Tento stav má iniciovat celkovou inspekci stavby se zaměřením na funkční díly stanovené podle plánu údržby, a zejména podle poznatků z provozu stavby. Termín inspekce má zabezpečit včasnou údržbu, tedy prevenci trvalého poškození nebo poruchy. Stav funkčního dílu nebo stavby v režimu řádné údržby nemá klesnout pod úroveň přijatelnou pro funkční využití stavby v aktuálních podmínkách provozních, technických a ekonomických. Technické podmínky jsou dlouhodobě vymezeny průběhem degradační křivky funkčního dílu, proto i řádná údržba dosahuje nižší úrovně. Při poklesu pod úroveň přijatelnou je vyžadována oprava nebo modernizace. Pro tyto zásahy do stavby je nezbytný stavebně-technický průzkum a návrh opravy nebo modernizace. Procesy přípravy, provedení a hodnocení oprav a modernizací jsou v literatuře popsány, zpravidla bez návaznosti na procesy údržby.

Výše uvedené procesy provozu stavby obecně posuzujeme především z hlediska technického zabezpečení funkce stavby a výše nákladů na provoz stavby v místních regulovaných podmínkách. Při respektování těchto podmínek lze odvodit následující doporučení:

  • proces úklidu je nezbytné posoudit již v návrhu z hlediska zdravotních a hygienických předpisů a minimalizovat náklady užitím mechanizace - k tomu musejí být již předem vytvořeny podmínky;
  • v běžném trvalém provozu je prvořadým úkolem správy zajistit bezpečnost uživatelů a veřejnosti s ohledem na podmínky prostředí (sníh, náledí, přerušení dodávek energií apod.); provozní řád budovy je logickým požadavkem investora při posuzování budoucích provozních nákladů;
  • inspekce a revize podle místních regulovaných podmínek musí být již v návrhu uvážena a zajištěna přístupnost kontrolovaných funkčních dílů, případně je nutné zajistit monitorování rozhodujících údajů;
  • stavební údržba je prováděna zásadně podle výsledků a doporučení inspekce, tedy po zhodnocení skutečného stavu funkčního dílu;
  • při návrhu a posuzování oprav či modernizací vycházet z poznatků stavebně-technického průzkumu, a i v této fázi využití stavby rozhodovat o alternativách na základě celkových nákladů na životní cyklus stavby; zvážit i alternativu, že stavba nebude jako celek v dočasných podmínkách využívána (např. její dočasně nepronajatá část);
  • do úvahy nutno zahrnout i odstranění stavby v regulovaných ekologických podmínkách, tedy uvážit maximální možnou recyklaci odpadních surovin.

Častou chybou vlastníka nebo provozovatele je nedostatečná úroveň kontroly stavebně-technického stavu budovy a technického zařízení a jeho údržby.

Jedná se o činnost, bez které se žádná organizace ať už výrobní, nebo nevýrobní neobejde - údržby majetku (strojů, zařízení, budov, distribučních systémů, hasebních prostředků, ale taky třeba trávníků, zeleně). Je skutečností, že náklady na údržbu patří mezi nejvyšší provozní náklady v organizacích. Mnohokrát jsou ještě významnější ztráty vzniklé při náhlých haváriích a poruchách, které mohou mít příčinu právě v podcenění nebo přímo v zanedbání údržby. Proto si oblast údržby právem zasluhuje pozornost vrcholového vedení organizací.

Předpokladem pro výkonnou a efektivně zabezpečovanou údržbu jsou komplexní, aktuální ale i historické údaje o stavu sledovaných staveb a zařízení, o prováděných údržbářských zásazích, struktuře nákladů apod. Tyto požadavky na komplexní a kvalitní informace v dnešní době lze zabezpečit moderními informačními systémy pro údržbu, které se označují jako CMMS (computerized maintenance management systems). Tyto systémy jsou zaměřené na základní funkce údržby, jako je plánování pracovních příkazů a preventivní údržba, a slouží především ke snižování počtu poruch a prostojů výrobních zařízení.

1.4 Procesní charakter údržby

Základním cílem údržby je zabezpečovat bezporuchovou funkci udržovaného majetku s vynaložením co nejnižších nákladů. K tomuto cíli může údržba dospět jen tehdy, je-li dobře řízena. Řízení údržby spočívá v efektivním plánování a provádění údržbářských činností, které mají za cíl zachování provozuschopnosti veškerého hmotného majetku společnosti. Procesy plánování a řízení údržby zahrnují mnoho různých funkcí, od přípravy údržbářských činností přes jejich provádění až po zajišťování zdrojů potřebných pro jejich dokončení. Pro kvalitní plánování a řízení údržby jsou třeba aktuální informace o udržovaném majetku, potřebných náhradních dílech a materiálech, technologickém postupu opravy a požadovaném rozsahu práce. Je nutno zvážit požadavky na jednotlivé profese, naléhavost údržbářského zásahu, čas, který je k dispozici, a dostupnost zařízení pro údržbu.

V současném vysoce konkurenčním prostředí, kdy náklady rozhodují o úspěchu společnosti na trhu, musejí být úspory ve všech oblastech předmětem zájmu managementu. Světové statistiky přitom uvádějí, že více než jedna třetina nákladů vynaložených na údržbu je vynaložena zbytečně kvůli špatnému plánování a řízení údržby.

I když je předmětem údržby stavební složka budovy nebo technologie, topologie údržby je vždy stejná:

  • naplánování pravidelných preventivních údržeb,
  • pravidelná preventivní údržba,
  • revize a předepsané kontroly,
  • operativní (provozní) opravy (podle okamžité potřeby) - též nazývaná reaktivní,
  • havarijní opravy (jedná se o provozní opravy s vysokou prioritou),
  • plánované opravy (běžné a generální),
  • obnovy, rekonstrukce a přestavby.

Pro vlastní údržbu jsou charakteristické základní parametry:

  • znalost zařízení. K tomu je třeba seznámit se dokonale s dokumentací zařízení, znát jeho provozní charakter a účel, vědět, k čemu slouží, jakou prioritu má pro provoz a účel budovy. Výrobce v dokumentacích uvádí požadavky na údržbu a seřizování, četnost výměn spotřebních prvků (filtrů, olejů, médií atd.) a požadavek na parametry těchto spotřebních prvků;
  • znalost nároků na technickou vyspělost a profesní složení obsluhy a údržby;
  • znalost stupně technického vybavení pro jednotlivé zásahy;
  • znalost stupně rizika v případě nesplnění některých úkonů, respektive v případě mimořádných havarijních stavů;
  • znalost případných náhradních řešení pro případy mimořádných situací;
  • nákladová náročnost jednotlivých operací.

Na základě výše zmíněných charakteristik musejí být vypracovány procesní listy (dále PL) údržby. Tyto se liší podle toho, kdo si je pro svoje řízení vypracovává:

Na straně odběratele (majitele budovy) postačují rámcové PL, podle kterých bude patrno, kdy má poskytovatel provést jaký úkon a jak bude jeho služba vykazována (KPI). Podklady pro tyto listy bude čerpat od poskytovatele, ale je vždy třeba si tyto podklady alespoň namátkově ověřit. Mnoho poskytovatelů zneužívá neznalost odběratelů a nastavuje si vyšší frekvenci a rozsáhlejší zásahy preventivní údržby, než předepisuje výrobce.

2 ÚDRŽBA (UDRŽOVACÍ PRÁCE) V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH

Při používání termínů z oblasti udržovacích prací a změn dokončených staveb je třeba mít na zřeteli, k čemu bude příslušný dokument (dokumentace) sloužit: zda k veřejnoprávnímu řízení ve výstavbě, či půjde o zásah v rámci péče o kulturní památku, zda bude mít dokument vliv na kvalifikaci stavebních prací pro potřeby zákona o dani z příjmů (udržování nebo technické zhodnocení hmotného majetku), nebo pro potřeby zákona o rezervách.

Povinnosti vyplývající pro stavebníka, eventuálně vlastníka stavby jsou specifikovány především v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu a další právní předpisy detailně pak popisují požadavky vyplývající pro údržbu (udržovací práce) především pro rozhodující účastníky výstavby, tedy projektanta, stavbyvedoucího, technického dozoru stavebníka a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Právním předpisům ČR jsou předřazena nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Rozdělení právních předpisů a jejich významnost je uvedena na obr. 2.

Obr. 2 Druhy právních předpisů

2.1 Údržba stavby (udržovací práce) v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon

§2

Základní pojmy

(2) V tomto zákoně se dále rozumí

c) stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby;

e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy.

(3) Stavbou se rozumějí veškerá díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

(4) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.

(5) Změnou dokončené stavby je:

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje;

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou;

c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

§31)

(1) Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.

(3) Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby.

(4) Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav, tak aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

§79

Rozhodnutí o umístění stavby

(6) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce.

Díl 6

Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území

§97

(1) Územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace, případně jeho část. Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.

Díl 1

Povolení a ohlášení

§103

Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení

(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují

c) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou;

d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

(2) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených parametrů.

§104

Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení

(1) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují

j) udržovací práce na stavbě neuvedené v §103 odst. 1 písm. c),

(2) Ohlášení vyžadují změny dokončených staveb uvedených v odstavci 1, pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.

(3) Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební úřad podle §78 odst. 6 stanovil.

Stavební řízení

§108

(2) Stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v §104, jejichž provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.

§125

Dokumentace skutečného provedení stavby

(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.

Změna v užívání stavby

§126

(1) Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle §119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.

(2) Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné stavby, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu. Ustanovení §81 není dotčeno.

(3) Změna v užívání stavby musí být v souladu s územněplánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.

(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby, podle charakteru změny dokončené stavby se postupuje podle §78 až 96a a §104 až 117. V ohlášení nebo v žádosti o stavební povolení nebo v oznámení podle §117 se současně uvede navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se podle okolností postupuje podle §120 nebo 122; v oznámení užívání nebo v žádosti o kolaudační souhlas se současně uvede nový účel užívání.

Díl 3

Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení

§128

Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v §103, nejde-li o stavbu podle §103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 nebo stavbu, v níž je obsažen azbest. Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické ukazatele u budov obsahujících byty. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle §104 odst. 1 písm. a) až e), připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná zvláštními právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury; doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem. Dokumentace bouracích prací, která obsahuje situaci odstraňované stavby, její stručný popis, organizaci bouracích prací, informaci o dodržení požadavků dotčených orgánů, se předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Ohlášení záměru odstranit stavbu se podává u stavebního úřadu, který stavbu povolil; zanikl-li, podává se u stavebního úřadu, který by byl příslušný k povolení.

§129

Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

(1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby

a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která je kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.

Neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce

§135

(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby neodkladné odstranění stavby a zabezpečí její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením.

(2) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit.

(3) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle odstavců 1 a 2 stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven; takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.

§136

(1) Neodkladné odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací, popřípadě vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i ústně při kontrolní prohlídce, pokud jsou závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat.

§137

Nezbytné úpravy

(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy:

a) jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením;

b) jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby;

c) jimiž bude vyhověno požadavkům obrany, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva uplatněným příslušnými orgány (§175);

d) v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích;

e) spočívající v připojení stavby na technickou infrastrukturu a dále úpravy, jimiž se stavba vybavuje sociálním nebo jiným hygienickým zařízením;

f) k zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod nebo k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky;

g) spočívající v konzervaci rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno nebo zastaveno;

h) jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby;

i) jimiž se zajišťuje ochrana architektonického a archeologického dědictví.

§139

Údržba stavby

(1) Není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízených udržovacích prací.

(2) U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení.

POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ, PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ STAVEB

§152

Stavebník

(1) Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení. U staveb prováděných svépomocí je stavebník rovněž povinen uvést do souladu prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací. O zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení je povinen v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené.

§154

Vlastník stavby a zařízení

(1) Vlastník stavby je povinen

a) udržovat stavbu podle §3 odst. 4 po celou dobu její existence,

d) uchovávat stavební deník po dobu deseti let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje.

§156

Požadavky na stavby2)

(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na stavby.

§159

Projektová činnost ve výstavbě

(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musejí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

§160

Provádění staveb

(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy, a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

(3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět

a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v §103, s výjimkou §103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8;

b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v §104.

(4) Stavby uvedené v odstavci 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

OBECNÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU, ÚČELY VYVLASTNĚNÍ A ÚPRAVA NĚKTERÝCH DALŠÍCH PRÁV A POVINNOSTÍ

§169

Obecné požadavky na výstavbu3)

(1) Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§2 odst. 2 písm. e)] stanovené prováděcími právními předpisy.

(2) Výjimku z obecných požadavků na výstavbu, jakož i řešení územního plánu nebo regulačního plánu odchylně od nich lze v jednotlivých odůvodněných případech povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu.

(4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci.

§172

Vstupy na pozemky a do staveb

(1) Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu, orgánu územního plánování a orgánu obce (dále jen „oprávněná úřední osoba“), pokud plní úkoly podle tohoto zákona, je oprávněn vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při:

a) zjišťování stavu stavby a pozemku,

b) opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření.

(2) V případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, které nastalo v souvislosti s přípravou a prováděním neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu, může oprávněná úřední osoba vstoupit na pozemek, stavbu a do stavby i bez vědomí jejich vlastníka. O tom musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody, které k tomu vedly.

Přestupky

§178

(2) Fyzická právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí přestupku tím, že:

b) v rozporu s §104 provede stavbu, terénní úpravy nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu;

c) v rozporu s §104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území bez souhlasu stavebního úřadu.

§179

(1) Fyzická právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby dopustí přestupku tím, že

i) neprovede nařízenou údržbu stavby nebo ji provede v rozporu s rozhodnutím podle §139.

(2) Fyzická právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník zařízení dopustí přestupku tím, že:

c) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle §135 nebo 136,

d) neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle §135 nebo 136,

e) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s rozhodnutím podle §137.

2.2 Údržba stavby (udržovací práce) v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu

  • vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
  • vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa
  • vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla
  • vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území,
  • vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebním řádu
  • vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
  • vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb
  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby4)
  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
  • vyhláška č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl
  • vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch
  • vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku
  • vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov
  • vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů
  • vyhláška č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie

2.3 Údržba stavby (udržovací práce) v dalších právních předpisech

2.3.1 Zákony

  • zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
  • zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
  • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaného architekta a o výkonu povolání autorizovaného inženýra a technika činných ve výstavbě
  • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
  • zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
  • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
  • zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
  • zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon)
  • zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí
  • zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
  • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon)
  • zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích)
  • zákon č. 477/2001 Sb., zákon o obalech
  • zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
  • zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
  • zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
  • zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
  • zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě …
  • zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon)
  • zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  • zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (zákon o ochraně ovzduší)
  • zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)
  • zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi
  • zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh

2.3.2 Vyhlášky

  • vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice
  • vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení
  • vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky jejich bezpečnosti
  • vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky jejich bezpečnosti
  • vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky jejich bezpečnosti
  • vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
  • vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečné práce v nízkotlakých kotelnách
  • vyhláška č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a desinfekčních prostředků
  • vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, kontrolu a výrobu technických zařízení a jejich konkretizace (řád určených technických zařízení)
  • vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah
  • vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah
  • vyhláška č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně
  • vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří
  • vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
  • vyhláška č. 432/2003 Sb., o stanovení podmínek pro zařazování prací do kategorií, limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů, podmínek odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení práce s azbestem a biologickými činiteli
  • vyhláška č. 35/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť
  • vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků
  • vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací
  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
  • vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)
  • vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov
  • vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče
  • vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů
  • vyhláška č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie
  • vyhláška č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie
  • vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty

2.3.3 Nařízení vlády

  • NV č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
  • NV č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně
  • NV č. 179/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení
  • NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
  • NV č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků
  • NV č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku
  • NV č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů
  • NV č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovišti obdobného charakteru
  • NV č. 70/2002 Sb., o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob
  • NV č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
  • NV č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
  • NV č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky
  • NV č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv
  • NV č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů spalujících kapaliny nebo plynná paliva
  • NV č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
  • NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
  • NV č. 309/2005 Sb., o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení
  • NV č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
  • NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
  • NV č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
  • NV č. 616/2006 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility
  • NV č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
  • NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
  • NV č. 176/2008 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení
  • NV č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
  • NV č. 208/2011 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na přepravitelná tlaková zařízení
  • NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
  • NV č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
  • NV č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh
  • NV č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh
  • NV č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh
  • NV č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh
  • NV č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent
  • NV č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh

3 ZÁKONNÉ POVINNOSTI VLASTNÍKA STAVBY

Zákonné povinnosti vycházejí ze základních požadavků na stavby vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 305/2011. Toto nařízení nově uvádí sedm požadavků na stavby. Tyto požadavky jsou implementovány do českých právních předpisů, viz obr. 3, a udávají směr výkonu správy majetku a jsou povinným minimem, kterým by mělo být zajištěno, aby provoz a užívání nebyl v rozporu s platnými právními předpisy.

Stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musejí stavby při běžné údržbě plnit tyto základní požadavky na stavby:

1. Mechanická odolnost a stabilita

Stavba musí být navržena a provedena tak, aby zatížení, která na ni budou pravděpodobně působit v průběhu výstavby a užívání, neměla za následek:

a) zřícení celé stavby nebo její části;

b) větší stupeň nepřípustné deformace;

c) poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení nebo instalovaného vybavení v důsledku větší deformace nosné konstrukce;

d) poškození neúměrné původu poškození.

  • zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon
  • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaného architekta a o výkonu povolání autorizovaného inženýra a technika činných ve výstavbě
  • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
  • zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  • zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
  • vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • Česká obchodní inspekce, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo průmyslu a obchodu

2. Požární bezpečnost

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru:

a) byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce;

b) byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře;

c) bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby;

d) obyvatelé mohli stavbu opustit nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni;

e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

  • zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
  • vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci
  • vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
  • Hasičský záchranný sbor ČR, státní požární dozor, ministerstvo vnitra

3. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v průběhu celého životního cyklu neohrožovala hygienu nebo bezpečnost a zdraví pracovníků, jejích uživatelů nebo sousedů ani neměla v celém průběhu životního cyklu nepřiměřeně významný vliv na kvalitu životního prostředí nebo na klima, a to během výstavby, používání i demolice, zejména následkem:

a) uvolňování toxických plynů;

b) emisí nebezpečných látek, těkavých organických sloučenin, skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo venkovního ovzduší;

c) emisí nebezpečného záření;

d) uvolňování nebezpečných látek do podzemní vody, mořské vody, povrchové vody nebo půdy;

e) uvolňování nebezpečných látek do pitné vody nebo látek, které mají jinak negativní dopad na pitnou vodu;

f) nesprávného vypouštění odpadních vod, emisí odpadních plynů nebo nesprávné likvidace pevného nebo kapalného odpadu;

g) vlhkosti v částech stavby nebo na površích v rámci staveb.

  • zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
  • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně zdraví
  • zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí
  • zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
  • zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon)
  • zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi
  • Česká inspekce životního prostředí, krajská hygienická stanice, zdravotní ústav, ministerstvo životního prostředí

4. Bezpečnost a přístupnost při užívání

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod nebo poškození, například uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, zranění výbuchem a vloupání. Zejména stavba musí být navržena a postavena tak, aby byla zohledněna přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a použití těmito osobami.

  • zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečnosti práce
  • zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice,
  • vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky jejich bezpečnosti
  • vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky jejich bezpečnosti
  • vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky jejich bezpečnosti
  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
  • vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení
  • SÚIP, OIP, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo pro místní rozvoj

5. Ochrana proti hluku

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby byl hluk vnímaný uživateli nebo osobami poblíž stavby udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a umožní jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách.

  • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
  • krajská hygienická stanice, zdravotní ústav, ministerstvo zdravotnictví

6. Úspora energie a tepla

Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení, osvětlení a větrání musejí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby jejich spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na uživatele a na místní klimatické podmínky. Stavby musejí být rovněž energeticky účinné a musejí v průběhu své výstavby a odstraňování spotřebovávat co nejmenší množství energie.

  • zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií
  • zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon
  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov
  • vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů
  • vyhláška č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie
  • Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Státní energetická inspekce, ministerstvo průmyslu a obchodu

7. Udržitelné využívání přírodních zdrojů

Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména:

a) opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání;

b) životnost staveb;

c) použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.

Obr. 3 Základní požadavky na stavby (§156 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, příloha I. nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 305/2011)

3.1 Zákonné povinnosti technické a provozní

Zákonných povinností technického rázu týkajících se zejména provozu je nepřeberné množství. Jsou to povinnosti týkající se hygieny. To znamená zajištění čistoty a tepelné pohody pro osoby v budově. Jedná se například o úklid prachu, čištění osvětlení, u kterého by mělo docházet k pravidelnému měření osvětlenosti luxmetrem, malování, mytí oken. Intervaly provádění těchto zmíněných povinností jsou různé podle druhu budovy či místnosti. Musí také docházet k pravidelné údržbě stavby, tak aby nedocházelo ke zraňování osob či zvířat. Zajištění padajícího sněhu ze střešních ploch v zimním období, čištění okapů, údržba komunikací v objektu a v neposlední řadě údržba zeleně a kosení trávy. Zajištění požární bezpečnosti je jedním ze základních požadavků na stavby. Ať už se jedná o samotné revize a prohlídky zařízení požární ochrany, jako jsou požární klapky, hydranty, EPS, hasicí přístroje, ale také zajištění únikových cest a jejich řádné značení, evakuační plán, požární řád a řádné vedení požární knihy vedou především k prevenci před nebezpečnými situacemi, které mohou nastat. Průkaz energetické náročnosti budovy je dnes povinnou součástí projektové dokumentace. Při prodeji budovy je povinností prodejce tento průkaz předložit a musí být dokonce uveden i v inzerci. Jeho platnost je deset let a kontrolu provádí Státní energetická inspekce spadající pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Největší a pravděpodobně i nejdůležitější částí technických povinností jsou revize a prohlídky technických zařízení (VTZ). Těmto zařízením je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, jelikož špatnou funkcí těchto zařízení by mohlo dojít k nehodám a újmám na zdraví. Jsou to: elektrická zařízení, zařízení požární bezpečnosti, zdvihací zařízení, plynová zařízení, tlaková zařízení, spalinové cesty a kotelny. Přehled povinností z oblasti provozně-technické je uveden v tab. 2.

Tab. 2 Provozně-technické povinnosti

Činnosti

Administrativa

Interval provádění

Právní předpis

revize a prohlídky technických zařízení*

elektřina, plyn, zdvihací zařízení

revizní zprávy, deníky, protokoly, manuály, k zařízením

podle druhu zařízení (viz revize technického zařízení)

podle druhu zařízení

údržba budovy

čištění okapů, v zimním období: zajistit padající sníh, rampouchy, běžná údržba

dokumentace k provedeným činnostem

podle situace a stavu stavby

vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

vývoz odpadu

nebezpečný odpad, smíšený

evidence

podle druhu

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů

vedení DSPS

informace o stavbě

pasport stavby, výkresy

od převzetí stavby po celou dobu užívání

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

mytí oken

-

faktury za provedení

podle druhu stavby

NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

malování

-

faktury za provedení

podle druhu stavby a místnosti

NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

úklid

úklid prachu, osvětlení, podlahových ploch

faktury za provedení

podle druhu stavby

NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

požární ochrana

značení únikových cest

evakuační plán, požární řád, požární kniha atd.

1x za rok

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně

udržování komunikací

-

-

podle stavu

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích

sledování energetické náročnosti budovy

-

průkaz energetické náročnosti budovy

platnost 10 let

zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií

* viz tab. 3

Nejvýznamnější činností hodnou zřetele je oblast revizí VTZ a zařízení podléhající revizím. Přehled revizí a prohlídek zařízení je uveden v tab. 3.

Tab. 3 Revizní zprávy a protokoly o zkouškách technických zařízení

Kategorie

Zařízení

Předmět

Kontrolní subjekt

Interval

Právní předpis

elektrická zařízení

elektroinstalace

pravidelná revize

revizní technik

1x za 5 let

ČSN 33 1500

hromosvod

vizuální kontrola

revizní technik

1x za 2 roky

ČSN 62305-3

pravidelná revize

revizní technik

1x za 4 roky

ČSN 62305-3

požární bezpečnost

hasicí přístroje

kontrola provozuschopnosti

způsobilá osoba

1x za rok

vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru

periodická zkouška

způsobilá osoba

1x za 5 let

hydranty

kontrola provozuschopnosti

způsobilá osoba

1x za rok

ČSN 73 0873

elektrická požární signalizace

zkoušky činnosti ústředny

oprávněná osoba

1x za měsíc

vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru

zkoušky činnosti

oprávněná osoba

1x za 6 měsíců

kontrola provozuschopnosti

způsobilá osoba

1x za rok

stabilní hasicí zařízení

kontrola provozuschopnosti

způsobilá osoba

1x za rok

zdvihací zařízení

výtahy

provozní prohlídka

dozorce výtahu

1x za 14 dní

ČSN 27 4002

odborná prohlídka

způsobilá osoba

1x za 3 měsíce

ČSN 27 4002

odborná zkouška

inspekční technik

1x za 3 roky

ČSN 27 4007

inspekční prohlídka

inspekční orgán

1x za 6 let

ČSN 27 4002

plynová zařízení

domovní rozvod plynu, spotřebiče (např. kotel)

kontrola

oprávněná osoba

1x za rok

vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení

provozní revize

revizní technik

1x za 3 roky

plynová kotelna

kontrola

oprávněná osoba

1x za rok

ČSN 07 0703

provozní revize

revizní technik

1x za 3 roky

ČSN 07 0703

nízkotlaké kotelny

odborná prohlídka

revizní technik

1x za rok

vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách

spalinové cesty (komíny)

kontrola

způsobilá osoba

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty

čistění

způsobilá osoba

tlaková zařízení

tlakové nádoby stabilní (např. expanzní nádoby, ohřívače TV apod.)

provozní revize

revizní technik

1x za rok

ČSN 69 0012

vnitřní revize

revizní technik

1x za 5 let

ČSN 69 0012

zkouška těsnosti

revizní technik

po vnitřní revizi

ČSN 69 0012

3.2 Zákonné povinnosti ekonomické

Ekonomické povinnosti jsou všechny ty povinnosti, které souvisejí s finančním zajištěním a plánováním investičních nákladů, účetní evidencí, odpisováním majetku odváděním daně z nemovitosti apod. Mezi právní předpisy, které upravují ekonomické povinnosti, je dobré zmínit zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Občanský zákoník je zmiňován, protože jeho novelizace protíná všechny oblasti lidského jednání a je možné se na něj obrátit při řešení nákupu, prodeje, přenechání věci, pojištění a dalších skutečnostech, které spadají do právní oblasti správy nemovitostí.

Vzhledem k zaměření pomůcky na stavební a technickou údržbu staveb, je tato kapitola jen rámcově nastíněna.

3.3 Zákonné povinnosti právní

Právní povinnosti se týkají oblasti práva, například situací, kdy vlastník nakládá se svým majetkem. Může se jednat například o koupi, prodej, pronájem apod., u každé této právní skutečnosti je žádoucí, aby každý úkon byl vázán příslušnou smlouvou. Jedním ze zákonů, který se uplatní při řešení právních skutečností, je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Do oblasti právní lze zařadit také problematiku veřejných zakázek, které se věnuje nový zákon o veřejných zakázkách č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a jeho devět prováděcích vyhlášek.

Vzhledem k rozsáhlosti a zaměření této problematiky nebudou zákonné povinnosti právní v této pomůcce detailně popisovány.

4 PROVOZNÍ A TECHNICKÁ DOKUMENTACE

Význam využití dokumentace nutné pro výkon správy majetku v rámci životního cyklu staveb je nesporný zejména vzhledem k činnostem zabývajícím se manipulacemi nebo dispozicemi s nemovitostmi, při řešení a zajišťování majetkoprávní problematiky související s nemovitým majetkem a při rozhodování a plánování stavebních činností v projektech spojených s výstavbou (změny dokončených staveb, nástavby, přístavby a stavební úpravy). Přehled dokumentace doprovázející stavbu v průběhu užívání je uveden na obr. 4.

4.1 Provozní dokumentace

Většina majitelů či provozovatelů TZB má za to, že pokud dostali od výrobce příslušného zařízení návod k obsluze, záruční list a třeba návod na opravu či údržbu, mají provozní dokumentaci, ale bohužel tomu tak není. Zmíněné dokumenty jsou sice součástí provozní dokumentace, avšak nejsou dostatečné.

Neexistuje přesný právní překlad pojmu provozní dokumentace, ale ke každému zařízení je v příslušné normě, vyhlášce, NV či zákoně předepsaná dokumentace, která se považuje za provozní, a tato musí být udržována v aktualizované podobě po celou dobu životnosti zařízení.

Provozní dokumentaci je možné rozdělit do několika skupin podle důležitosti, obecnosti či naopak zcela jasné konkretizace. V první řadě je třeba si uvědomit, jak vlastně zařízení, které má mít provozní dokumentaci, funguje, zda je to například samostatně stojící stroj, nebo soubor několika zařízení na jednom místě tvořící celek (např. kotelna).

Úrovně provozní dokumentace je možné v obecné rovině rozdělit na:

  • řád preventivní údržby podle NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
  • protokol o určení vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 a ČSN 33 2000-3;
  • místně provozní bezpečnostní předpis;
  • výchozí a periodické revizní zprávy podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce a příslušných právních předpisů;
  • návod k obsluze a údržbě podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele;
  • prohlášení o vlastnostech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS;
  • dokumentace skutečného provedení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb;
  • systém bezpečné práce na zdvihacích zařízeních podle ČSN ISO 12480-1;
  • dokumentace o ochraně před výbuchem podle vyhlášky č. 406/2004 Sb., bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve výbušném prostředí;
  • plán preventivní údržby strojů a zařízení podle NV č. 378/2001 Sb., požadavky na bezpečný provoz a používání strojů;
  • školení obsluhy technických zařízení;
  • provozní deníky technických zařízení [4].

Obr. 4 Přehled dokumentace ve fázi užívání staveb (pdf)

4.2 Dokumentace povinně používaná

Tento typ dokumentace je předepsán právním předpisem. Jeho vedení a evidence je sledována orgány činnými v konkrétní oblasti.

4.2.1 Revizní zprávy k vyhrazeným technickým zařízením

Vyhrazená technická zařízení (VTZ) a zařízení podléhající revizím patří do souboru zařízení označovaných jako technická zařízení budov (TZB). VTZ jsou definována v zákoně č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a související předpisy. VTZ jsou zvláštním druhem technických zařízení budov, jsou na ně kladeny přísnější požadavky při provozu.

4.2.1.1 Technická zařízení budov

Technická zařízení budov (TZB) vytváří vnitřní pohodu při užívaní budov. Jsou to jejich živné systémy a neoddělitelná součást. Bez kvalitně navržených, realizovaných a provozovaných technických zařízení nelze úsporně a dobře budovy užívat. Veškeré rozvody, instalace a další zařízení tvoří nervový systém staveb a jejich údržba a provoz si žádá vlastníkovu pozornost. Povinnosti z provozování z nich plynoucí jsou jednoznačně specifikovány v právních předpisech u zvláštního druhu TZB, a to u vyhrazených technických zařízení (VTZ), ale také u TZB, která nejsou uvedena zákonem č. 174/1968 Sb., o statním odborném dozoru nad bezpečností práce, a souvisejícími předpisy jako VTZ, ale jejich provozování vyžaduje jiným právním předpisem provádění revizí. Jsou to například požárněbezpečnostní zařízení. Dále jsou to zařízení, která jsou nevyhrazená, ale právní předpis požaduje na tomto zařízení provádět pravidelné revize. Přehled TZB je uveden na obr. 5.

Technická zařízení budov můžeme rozdělit na:

  • instalace - vytápění, vzduchotechnika, klimatizace, chlazení, tepelná čerpadla, rozvody plynu, vody a kanalizace, centrální vysavače, speciální média apod.
  • elektrotechnické rozvody - měření a regulace, elektrorozvody, zabezpečovací technika, řídicí systémy pro technická zařízení, hromosvody, telefonní rozvody, rozvody televizního signálu, počítačové sítě LAN, požární signalizace apod.
  • další technická zařízení v budovách - osvětlení, výtahy apod.

Jak bylo popsáno výše, TZB se skládá z různých druhů instalací, rozvodů a dalších zařízení. Některé zvláštní druhy TZB vyžadují svým charakterem a způsobem provozu, aby na nich byly prováděny pravidelné revize. Mimo konkrétních zákonů a zpřesňujících vyhlášek k jednotlivým druhům VTZ existuje také NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, které v §3, odst. 4 uvádí, že zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí:

a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí po dobu provozu a používání pracoviště;

b)  dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění;

c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.

Obr. 5 Přehled TZB (pdf)

4.2.1.2 Výkon státního odborného dozoru

Technická inspekce České republiky (TIČR) vykonává státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a souvisejících předpisů, kde je v §6 odst. 1 uvedeno, že vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická zařízení elektrická, tlaková, plynová a zdvihací.

V prováděcích vyhláškách vydaných k zákonu o státním odborném dozoru nad bezpečností práce jsou stanoveny případy, kdy je k předání odběrateli jako podmínka stanoveno, že zařízení musí být posouzeno TIČR, a o této skutečnosti vyhotoven dokument „odborné a závazné stanovisko“. Bez tohoto dokumentu vydaného jednotlivě na všechna VTZ, která jsou vyjmenovaná v prováděcích vyhláškách k zákonu o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, není možné VTZ předat odběrateli nebo uvést do provozu.

V těchto případech se jedná o zařízení, kdy k prokázání technické bezpečnosti nestačí revizní zprávy vypracované revizními techniky, ale je požadováno vydání „odborného a závazného stanoviska“, vydaného organizací státního odborného dozoru (TIČR). Bez tohoto dokumentu nelze stavbu zkolaudovat.

Jsou to například:

1. elektrická VTZ

a. určená pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu; pokud je takové zařízení indikováno, vztahuje se povinnost i na zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny;

b. pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných působením vnějších vlivů; vztahuje se povinnost i na zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z PD;

c. v prostorách pro léčebné účely a ve zdravotnických zařízeních; vztahuje se povinnost i na zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny;

d. Ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob. Vztahuje se povinnost i na zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny.

2. tlaková VTZ

a. kotle s konstrukčním přetlakem přesahujících 1,6 MPa;

b. tlakové nádoby skupiny A - tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 103 s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa;

3. plynová VTZ

a. pro plnění tlakových nádob plynem,

b. pro rozvod plynů s vysokým a velmi vysokým tlakem,

c. na výrobu hořlavých plynů s jednotlivým výkonem nad 5 m3/h,

d. kompresní a regulační stanice s vysokým a velmi vysokým tlakem,

e. pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivým výkonem nad 3,5 MW,

f. na výrobu kyslíku s jednotkovým výkonem nad 1500 m3/h.

4.2.1.3 Vyhrazená elektrická zařízení

Tato VTZ jsou definována ve vyhlášce č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních) a jsou to zařízení určená pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie a k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. Základní norma pro provádění revize elektrických zařízení je ČSN 33 1500. Revize vyhrazených elektrických zařízení se dělí na výchozí a pravidelné.

Pro účely revizí jsou objekty, v nichž se revidovaná zařízení nacházejí, rozděleny takto:

A -  objekty bez nebezpečí výbuchu,

B - objekty s nebezpečím výbuchu,

C - objekty podléhající vrchnímu dozoru orgánů Státní báňské správy.

Výchozí revize jsou prováděny před uvedením do provozu, pravidelná revize se provádí nejpozději ve lhůtách, které jsou závislé na prostředí a umístění elektrického zařízení v prostoru.

Výchozí a pravidelné revize smí provádět pouze revizní technik. Po provedení revize musí být vystavena revizní zpráva, viz příloha 1.

Lhůty provádění revizí na elektrických zařízeních podle prostředí jsou uvedeny v tab. 4.

Tab. 4 Lhůty revizí elektrických zařízení podle prostředí a ČSN 33 1500

Podle druhu prostředí

Revizní lhůty v letech

normální, základní

5

studené, vlhké, horké, prašné s prachem nehořlavým

3

mokré, s extrémní korozní agresivitou

1

se zvýšenou korozní agresivitou, prašné s prachem nehořlavým

3

s otřesy, pasivní s nebezpečím požáru, pasivní s nebezpečím výbuchu

2

venkovní, pod přístřeškem

4

Norma ČSN 33 1500 rozlišuje četnost revizí elektrický zařízení podle jejich umístění. Revizní lhůty jsou uvedeny v tab. 5.

Tab. 5 Lhůty revizí elektrických zařízení podle druhu umístění a ČSN 33 1500

Podle umístění elektrických zařízení

Revizní lhůty v letech

prostory určené k shromažďování více než 250 osob (sportovní, kulturní zařízení atp.)

2

zděné obytné a kancelářské budovy (nevztahuje se na bytové prostory a zařízení bytu)

5

rekreační střediska, školy, mateřské školy, jesle, hotely

3

pojízdné a převozné prostředky

1

prozatímní zařízení staveniště

0,5

stavby postavené z hořlavých hmot stupně hořlavosti C2 a C3

2

Dalším elektrickým zařízením, na kterém se provádějí pravidelné revize, jsou elektrospotřebiče a nářadí. Těmto VTZ se věnuje norma ČSN 33 1600 a jejich lhůty revizí jsou uvedeny v tab. 6.

Tab. 6 Lhůty revizí elektrospotřebičů a nářadí podle ČSN 33 1600

Skupina elektrických spotřebičů

Spotřebiče držené v ruce

Přenosné spotřebiče

Kontrola

Revize

Kontrola

Revize

A

vždy před jejich vydáním provozovateli nebo uživateli a dále podle skupiny jejich užívání

B

před použitím

Třídy I

1x za 3 měsíce

před použitím

1x za 6 měsíců

Třídy II a III

1x za 6 měsíců

C

před použitím

Třídy I

1x za 6 měsíců

před použitím

1x za 24 měsíců

Třídy II a III

1x za 12 měsíců

D

před použitím

Třídy I

1x za 12 měsíců

před použitím

1x za 24 měsíců

Třídy II a III

1x za 12 měsíců

E

před použitím

Třídy I

1x za 12 měsíců

před použitím

1x za 36 měsíců

Třídy II a III

1x za 12 měsíců

Skupina A

spotřebiče poskytované formou pronájmu dalšímu uživateli

Skupina B

spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, při zemědělských pracích atp.)

Skupina C

spotřebiče používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách

Skupina D

spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách (školy, kluby, hotely atp.)

Skupina E

spotřebiče používané při administrativní činnosti

Zařízení, které je nutné chránit před účinky atmosférické a statické elektřiny, se musejí také revidovat podle normy ČSN 33 1500, jak uvádí tab. 7.

Tab. 7 Lhůty revizí zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny podle ČSN 33 1500

Druh objektu

Revizní lhůty v letech

stavby s prostory s prostředím s nebezpečím výbuchu nebo požáru, stavby konstruované ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3

2

ostatní

5

Další normou, která se zabývá problematikou revizí instalací nízkonapěťových zařízení, je nová norma ČSN 332000-6 ed. 2: Elektrické instalace nízkého napětí - část 6: Revize, účinná od 1. 4. 2017. Souběžně s touto normou je v souladu dovoleno do 1. 6. 2019 používat dosud platnou ČSN 33 2000-6 ze září 2007.

Tato „nová“ ČSN uvádí ve formuláři k tabulce E1 nazvaném Zpráva o výchozí revizi elektroinstalace požadavek na potvrzení díla projektantem, který zpracoval předmětnou PD, že stavba je provedena v souladu s touto ověřenou PD. Je zde nově požadováno, aby AO potvrzovala tuto skutečnost otiskem autorizačního razítka a svým podpisem. K tomuto nutno poznamenat, že potvrzování souladu provedení díla s PD nepatří podle SZ §158 do vybraných činností ve výstavbě, a proto nemusí být prováděno AO. Pokud bude stavebník a tvůrce ČSN na tomto požadavku trvat, je potřeba toto potvrzení či kontrolu PD legalizovat samostatnou smlouvou o dílo, a to bez požadavku na potvrzení AO.

4.2.1.4 Vyhrazená tlaková zařízení

O vyhrazených tlakových zařízeních pojednává blíže vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

  • Parní a kapalinové kotle, kterých konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje při tomto tlaku bod varu.
  • Tlakové nádoby stabilní, u kterých nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny jakékoliv teploty nebo jakékoli kapaliny s teplotou převyšující bod jejich varu při přetlaku 0,07 MPa.
  • Kovové tlakové nádoby na přepravu plynů, u kterých kritická teplota je nižší než +50 °C, anebo plynů, u kterých pří teplotě +50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa. U těchto zařízení se provozní revize řídí podle ČSN 69 0012.

Lhůty provádění pravidelných revizí na vyhrazených tlakových zařízeních jsou uvedeny v tab. 8.

Tab. 8 Přehled druhů revizí vyhrazených tlakových zařízení podle ČSN 69 0012 (30568)

Druh revize

Právní předpis

Lhůta

výchozí revize

ČSN 69 0012, čl. 90

před uvedením do provozu

první provozní revize

ČSN 69 0012, čl. 91

do 14 dnů od uvedení nádoby do provozu

provozní revize

ČSN 69 0012, čl. 91

nejpozději do 1 roku od předchozí revize

vnitřní revize

ČSN 69 0012, čl. 94

provádí se ve lhůtě ne delší než 5 let

zkouška těsnosti

ČSN 69 0012, čl. 107

provádí se po každé vnitřní revizi

tlaková zkouška

ČSN 69 0012, čl. 117 + vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

nejpozději 1x za 9 let od předchozí tlakové zkoušky

4.2.1.5 Vyhrazená plynová zařízení

Vyhrazená plynová zařízení ve smyslu §4 písmeno d) až g) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, jsou pro:

  • výrobu a úpravu plynů;
  • skladování a přepravu plynů;
  • plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic;
  • zkapalňování a odpařování plynů;
  • zvyšování a snižování tlaku plynů;
  • rozvod plynů;
  • spotřebu plynů spalováním.

Výchozí revize se provádějí po montáži zařízení či po jeho rekonstrukci. Revize provozní se provádějí u odběrného plynového zařízení v intervalu tří let. Dále je vlastník nemovitosti povinen zajišťovat kontroly odběrního plynového zařízení podle vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, 1x ročně a odborné prohlídky nízkotlaké kotelny podle vyhlášky č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách, 1x ročně.

Montáže a opravy plynového zařízení smí provádět pouze držitel osvědčení k montážím a opravám vyhrazených plynových zařízení. Revize a zkoušky může provádět pouze revizní technik s oprávněním k provádění revizí a zkoušek vyhrazených plynových zařízení.

4.2.1.6 Vyhrazená zdvihací zařízení

Tato zařízení vyjmenovává vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Základní bezpečnostní předpisy pro provoz a servis výtahů jsou vymezeny technickými normami ČSN 27 4002 a ČSN 27 4007.

Provozní prohlídky výtahů podle ČSN 27 4002:

Účelem prohlídek je pravidelně jednou za dva týdny prověřovat bezpečnost a provozní způsobilost výtahu. Provádí je zaškolený dozorce výtahu, může to být pracovník provozovatele výtahu nebo pracovník servisní organizace.

Odborné prohlídky výtahů podle ČSN 27 4002

Odborné prohlídky provádí v rozsahu podle výše uvedené normy odborný servisní pracovník v těchto lhůtách:

Výtahy určené k dopravě osob nebo osob a nákladů, uvedené do provozu před 1. 1. 1993

  • v budovách s volným přístupem veřejnosti do výtahu … 1x za 2 měsíce,
  • v budovách s omezeným přístupem veřejnosti … 1x za 3 měsíce;

Výtahy určené k dopravě osob nebo osob a nákladů uvedené do provozu po 31. 12. 1992

  • v budovách s převažujícím volným přístupem veřejnosti … 1 x za 3 měsíce,
  • v budovách s omezeným přístupem veřejnosti … 1 x za 4 měsíce,
  • nákladní výtahy a malé nákladní výtahy … 1 x za 6 měsíců.

Odborné zkoušky výtahů v provozu podle ČSN 27 4007

Odborné zkoušky výtahů provádí v rozsahu podle uvedené normy zkušební technik servisní firmy v těchto lhůtách:

  • výtahy určené k dopravě osob a nákladů … 1x za 3 roky,
  • nákladní výtahy a malé nákladní výtahy … 1x za 6 roků.

Inspekční prohlídky výtahů v provozu podle ČSN 27 4007

  • Inspekční prohlídky provádí inspekční orgán ve lhůtě … 1x za 6 let.

4.2.1.7 Vyhrazená požárněbezpečnostní zařízení

Požárněbezpečnostní zařízení jsou zvláštní druh vyhrazených zařízení, který není uveden ve vyhlášce č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ale jsou definována ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Za požárněbezpečnostní prvky lze považovat:

  • požární techniku (zásahové požární automobily, požární přívěsy, návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla);
  • věcné prostředky požární ochrany (VPPO; prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky);
  • požárněbezpečnostní zařízení (PBZ; systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení).

Z pohledu správy majetku je pro správce podstatná oblast VPPO a PBZ.

Druhy vyhrazených VPPO jsou následující:

  • hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné);
  • dýchací přístroje;
  • prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulická vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky);
  • prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami;
  • ochranné oděvy pro práci ve vodě;
  • hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv;
  • požární hadice, proudnice a armatury;
  • motorové stříkačky.

Z toho pro správce majetku jsou podstatné prvky vyznačené tučně.

Druhou zmiňovanou oblastí jsou PBZ. Ta se dělí na vyhrazená a nevyhrazená. Mezi vyhrazená PBZ patří:

  • elektrická požární signalizace,
  • zařízení dálkového přenosu,
  • zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
  • stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
  • automatické protivýbuchové zařízení,
  • zařízení pro odvod kouře a tepla,
  • požární klapky,
  • požární a evakuační výtahy.

Požární bezpečnost staveb je určena schopností stavby zajišťovat ochranu života a zdraví osob a bránit ztrátám na majetku. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (o požární prevenci), určuje tyto povinnosti vlastníků:

  • provedení revize (tlakové zkoušky) vnitřního hydrantového systému 1x za rok;
  • provádění pravidelné kontroly přenosných hasicích přístrojů 1x ročně; s tím souvisí provádění prohlídek vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby a spouštěcí armatury u hasicích přístrojů vodních a pěnových 1x za 4 roky, u práškových 1x za 8 let, u ostatních 1x za 5 let;
  • u elektrické požární signalizace kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádět zkoušky činnosti EPS při provozu 1x za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení, 1x za 6 měsíců u samočinných hlásičů požáru a zařízení, která EPS ovládá;
  • provádět kontroly provozuschopnosti zařízení pro odvod kouře a tepla 1x ročně;
  • provádět kontroly provozuschopnosti požárních klapek VZT 2x ročně;
  • provádět kontroly provozuschopnosti nouzového osvětlení 1x ročně;
  • provádět kontroly provozuschopnosti záložního zdroje elektrické energie pro odvod kouře a tepla 1x ročně;
  • provádět kontrolu provozuschopnosti ostatního protipožárního zařízení (protipožární dveře, požární ucpávky) 1x ročně;
  • provádění preventivních požárních prohlídek ve lhůtách:
    • v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce;
    • v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, nejméně jednou za 6 měsíců;
    • v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, nejméně jednou za rok.

4.2.2 Revizní zprávy a doklady k provozuschopnosti k nevyhrazeným technickým zařízením a vybavení

Kromě VTZ existují také TZB, na kterých se musejí provádět revize. Jsou to nevyhrazená TZB, jejichž provozování nevykazuje zvýšenou míru rizika ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku a která nepodléhají dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb. Na tato zařízení se vztahují jiné právní předpisy.

Do této kapitoly je zařazeno i vybavení stavby, konkrétně žebříky a regály.

4.2.2.1 Komíny a spalinové cesty

Spalinovou cestou se podle zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, rozumí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu. Lhůty kontrol a čistění jsou zpřesněny ve vyhlášce č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, a uvedeny v tab. 9.

Tab. 9 Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty podle vyhlášky č. 34/2016 Sb., přílohy č. 2

Výkon připojeného spotřebiče paliv

Činnost

Druh paliva připojeného spotřebiče paliv

pevné

kapalné

plynné

celoroční provoz

sezónní provoz

celoroční provoz

sezónní provoz

do 50 kW včetně

čistění spalinové cesty

3x za rok

2x za rok

2x za rok

1x za rok

1x za rok

kontrola spalinové cesty

1x za rok

1x za rok

1x za rok

od 50 kW

kontrola a čistění spalinových cest

2x za rok

1x za rok

1x za rok

Vysvětlivky a podmínky

1. Za sezonní provoz se považuje provoz spalinové cesty po dobu nepřesahující v součtu šest měsíců v kalendářním roce.

2. U jednovrstvého (nevyvložkovaného) zděného komínu pro spotřebiče na plynná paliva se lhůty kontrol a čištění řídí lhůtami kontrol a čištění spalinové cesty určené pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva.

3. Při čištění a kontrolách jednou, dvakrát nebo třikrát ročně se tyto činnosti provádí v přiměřených časových odstupech, přičemž mezi jednotlivými čištěními a kontrolami prováděnými dvakrát nebo třikrát ročně nesmí uplynout doba kratší tří měsíců.

4. Pojistný (rezervní) komín používaný pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva v případech, kdy nelze zajistit topení jiným způsobem, se čistí a kontroluje ve stejných lhůtách jako spalinová cesta určená pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva.

5. Spalinová cesta pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva sloužícího k přípravě pokrmů jako poskytované stravovací služby se čistí a kontroluje nejméně jedenkrát za dva měsíce.

6. Ve stavbě pro rodinnou rekreaci se čištění provádí nejméně jedenkrát ročně a kontrola nejméně jedenkrát za dva roky.

7. Spalinovou cestu, na kterou byla při zahájení provozu provedena revize, na kterou je připojen původní spotřebič paliv a která nebyla v provozu od předchozí kontroly a čištění déle, než je doba vyplývající ze lhůt čištění spalinové cesty uvedených v této příloze, není nutné do jejího opětovného uvedení do provozu kontrolovat a čistit; čištění a kontrola spalinové cesty se provedou před opětovným uvedením spotřebiče paliv do provozu.

8. U nepoužívaného komína, od kterého je odpojen spotřebič paliv a komínový průduch, byl v sopouchu uzavřen a v ústí uzavřen a zabezpečen proti vnikání dešťových srážek při zachování funkce větrání, se kontrola a čištění neprovádí.

9. Spalinová cesta pro odvod spalin od kondenzačního spotřebiče na plynná paliva se čistí a kontroluje nejméně jedenkrát za dva roky

Měření emisí stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Provozovatelé stacionárních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší jsou povinni podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a jeho vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, zajistit provedení jednorázového autorizovaného měření emisí:

1. při prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu;

2. při každé změně paliva, suroviny nebo tepelně zpracovávaného odpadu v povolení provozu;

3. při každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí.

A to nejpozději do tří měsíců od vzniku některé z těchto skutečností nebo ve lhůtě stanovené v povolení provozu. Přehled těchto lhůt je uveden v tab. 10.

Tab. 10 Lhůty měření emisí stacionárních zdrojů znečišťování podle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší

Součet jmenovitých výkonů všech zařízení zdroje (kotelny)

Četnost měření

≥ 300 kW a < 1 MW

jen při uvedení do provozu

≥ 1 MW a ≤ 5 MW

měření 1x za 3 kalendářní roky

≥ 50 MW

měření 1x za kalendářní rok

4.2.2.1.1 Stanovená měřidla

Vodoměry na měření odběru teplé užitkové vody jsou řazeny podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, podobně jako vodoměry na měření odběru studené vody mezi tzv. stanovená měřidla s povinným ověřováním správnosti jejich měření. Stanovené měřidlo je měřidlo používané v obchodním styku. Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, stanoví pro používaná měřidla (vodoměry, kalorimetry, elektroměry) tyto lhůty pro jejich ověřování:

  • snímače proteklého množství studené vody ... 6 let
  • snímače proteklého množství teplé vody ... 4 roky
  • kompaktní měřiče tepla a chladu ... 4 roky
  • indukční elektroměry pro měření el. energie v přímém zapojení ... 16 let

4.2.2.2 Žebříky, regály

Povinnost provádět pravidelné revize žebříků je uvedena v NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, a v NV č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Pravidelnost provádění revizí na žebřících je dána buďto návodem od výrobce, nebo místně bezpečnostním provozním předpisem.

U provádění revizí na regálech je to dáno NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Četnost pravidelných kontrol stanoví NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, a to nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

4.2.2.3 Zařízení pro zásobování požární vodou

Jsou to nevyhrazená PBZ, na kterých se musejí provádět pravidelné revize podle normy ČSN 73 0873 požární bezpečnost staveb - zásobování požární vodou. Kontroly a revize vnitřních odběrných míst osazených hadicovými systémy, které odpovídají ČSN EN 671-1 ed. 2 nebo ČSN EN 671-2 ed. 2, se provádějí podle ČSN EN 671-3.

Za zařízení pro zásobování požární vodou považovány:

  • vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnicích míst a požárních výtokových stojanů;
  • vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů;
  • nezavodněné požární potrubí.

U těchto zařízení se provádí kontrola a revize 1x za rok.

4.2.3 Provozní řády

Provozní řád lze chápat jako dokument nebo soubor dokumentů nebo vnitřní předpis vymezující podmínky, práva a povinnosti při provozování určité věci.

Pro lepší orientaci je dobré rozlišit tři druhy provozních řádů:

  • provozní řád upravující pravidla provozu v určitém objektu (např. domovní řád, školní řád, provozní řád dětského hřiště apod.);
  • provozní řád upravující podmínky a způsob provozování určitého technického zařízení (např. provozní řád EPS, výtahu apod.);
  • provozní řád upravující podmínky a způsob provozování složitějšího technologického celku.

Graficky je tohoto rozdělení zobrazeno na obr. 6.

Obr. 6 Druhy provozních řádů

Provozní řád lze také chápat jako návod na provozování s popisem postupu obsluhy a definováním práv a povinností a zakázaných činností.

Provozní řád lze rovněž chápat jako celistvý návod a nástroj k údržbě, opravám a k řešení krizových situací souboru staveb a jejich technického a technologického vybavení.

Provozní řád je tedy návodem pro provozování staveb, manuálem se soustředěním činností, které jsou pro provozování budovy nezbytnými. Provozní zásady vycházejí z konstrukce, materiálů, dispozice, účelu a technického zařízení. Zahrnuje řízené procesy ze situací, které lze podle zkušeností předvídat, a návod, jak tyto situace řešit. Provozní řád je východiskem pro plány údržby a provoz budov a je nezbytnou součástí správy majetku. V provozních řádech se také mimo již zmíněná pravidla provozu uvádějí informace o oprávněných osobách zodpovědných za provozování konkrétního provozu nebo zařízení.

Provozní řády jsou zpracovávány zejména za účelem dodržení bezpečnostních pravidel, tak aby při předvídatelných mimořádných situacích byla dodržena jakost provozu a zmírněny dopady provozního výpadku, respektive uvedeny způsoby a postupy, kterými lze mimořádnou situaci řešit.

Právní předpisy ČR vymezují případy, kdy je povinností vlastníka, respektive provozovatele zajistit provozní řád upravující užívání a provozování daného provozu či zařízení. Mezi zákonné předpisy, které tyto povinnosti nařizují, patří:

  • vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti - provozovatel musí do jednoho měsíce od zahájení provozu vypracovat provozní řád pro plynové vyhrazené technické zařízení;
  • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, pro provozy ubytovací, kadeřnictví, manikúru, zdravotnická zařízení, školská zařízení apod.;
  • zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, příloha č. 2, sloupec C - seznam stacionárních zdrojů.

Jedná se vždy o případy, kdy je ohrožena bezpečnost, zdraví a majetek. Právním nařízením povinnosti provozních řádů přimějí orgány státní správy vlastníka, respektive provozovatele, aby přispěl k zajištění bezpečného užívání a provozování.

Provozní řády ve výše zmíněných případech mají své opodstatnění. I v ostatních případech, nevymezených předpisem, je vhodné zpracovat pro daný objekt provozní řád. Je doporučeno mít provozní řád pro případy, kdy jejich sestavení a dodržování vede ke zjednodušení agendy povinných úkonů (například při prodloužení mezi revizních lhůt elektrických zařízení) a dále pro případy, kdy jejich sestavení je požadováno stavebním povolením, stavebním úřadem či jiným orgánem státního odborného či zdravotního dozoru, který je oprávněn takovýto požadavek stanovit.

O zpracování a vydání provozního řádu rozhodne rovněž provozovatel zařízení, uzná-li jej za potřebný či z důvodů zvláštního zřetele (například ve smyslu §100 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).

Obsah provozního řádu

Sestavit provozní řád, tak aby vyhovoval dané stavbě, je vzhledem ke škále možností jejího užívání složitý proces. Přesto existují určité body, které mohou sloužit jako základní nástin budoucího provozního řádu. Přehled těchto základních bodů osnovy provozního řádu je uveden v tab. 11.

Tab. 11 Popis základních bodů při tvorbě provozních řádů

Účel užívání stavby

Popis, k čemu přesně se bude navržená stavba užívat

(bytová, veřejná, pro vzdělávání, výzkum apod.)

Členění stavby na funkční díly a jejich stavebně-technické charakteristiky.

Popisuje, jakým způsobem je stavba členěna z provozního a konstrukčního hlediska.

Pravidla a omezení směřující k zachování základních technických požadavků na stavby pro jednotlivé funkční díly stavby.

Tento požadavek vychází z regulovaných požadavků na stavby, vymezených vyhláškou č. 268/2009 Sb.

Standardní (resp. prognózovaná) technická životnost funkčních dílů, jejich konstrukcí a součástí.

Vychází z predikované životnosti jednotlivých konstrukčních prvků.

Věcné a časové požadavky na základní průběžnou údržbu.

Stanoví způsob údržby a její časový plán.

Technické a funkční zásady pro opravy konstrukcí a součástí.

Stanoví postupy a omezení provozu, které se musejí při opravách dodržovat.

Požadavky na úklid, větrání a vytápění.

Obsahuje periodu úklidu (umývání podlah, výplní otvorů jako okna, dveře), způsob větrání, teplotu a její výši vzhledem k prostoru v objektu k zajištění tepelného pohodlí.

Požadavky na zabezpečení odpadového hospodářství.

Určuje, jakým způsobem bude nakládáno s odpady (např. jak často se vyvážejí popelnice, žumpy apod.).

Ochrana objektu před poškozením, zničením a zneužitím.

Uvádí, co si uživatelé mohou v objektu dovolit a co ne.

Požadavky na požární ochranu.

Zahrnuje pouze nástin činností požární ochrany, které jinak stanovuje požární řád.

Požadavky na zabezpečení před účinky mimořádných povětrnostních situací.

Stanoví postupy uživatelů a správy, pokud nastanou mimořádné situace.

Metodika tvorby provozních řádů

Při zpracování provozních řádů se vychází zejména z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 305/2011, které definuje sedm základních požadavků na stavby:

1. mechanická odolnost a stabilita;

2. požární bezpečnost;

3. hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí;

4. bezpečnost a přístupnost při užívání;

5. ochrana proti hluku;

6. úspora energie a tepla;

7. udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Provozní řád upravující provoz technického zařízení se obvykle zpracovává v tomto rozsahu:

1. úvod,

2. typ a umístění zařízení,

3. popis funkce zařízení,

4. provoz zařízení,

5. kontrola zařízení,

6. údržba zařízení,

7. poruchy zařízení,

8. bezpečnost práce,

9. požární ochrana,

10. požadavky na obsluhu,

11. dokladová část.

4.2.4 Prohlášení o vlastnostech

Prohlášení o vlastnostech nově zavádí do českého právního prostředí nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Toto nařízení je účinné od 1. 7. 2013.

Vztahuje-li se na stavební výrobek harmonizovaná norma nebo je-li tento výrobek v souladu s evropským technickým posouzením, které pro něj bylo vydáno, výrobce vypracuje při jeho uvedení na trh prohlášení o vlastnostech, viz příloha 2.

Vztahuje-li se na stavební výrobek harmonizovaná norma nebo je-li tento výrobek v souladu s evropským technickým posouzením, které pro něj bylo vydáno, mohou být informace v jakékoliv formě o jeho vlastnostech ve vztahu k základním charakteristikám, jak je vymezeno v příslušných harmonizovaných technických specifikacích, poskytnuty pouze tehdy, jsou-li zahrnuty a blíže určeny v prohlášení o vlastnostech, s výjimkou případů, kdy v souladu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 305/2011 prohlášení o vlastnostech vypracováno nebylo.

S prohlášením o vlastnostech je nutné zmínit prohlášení o shodě. Dříve se na všechny výrobky ať stavební, či nestavební vydávalo jedno prohlášení o shodě. S účinností nového výše zmíněného nařízení se prohlášení o shodě vydává na výrobky nestavebního charakteru, například hračky, autosedačky apod., a prohlášení o vlastnostech na výrobky použité při stavebně-montážních pracích.

4.2.4.1 Azbest ve stavebnictví

Ve výstavbě se dříve běžně používal azbestový materiál hlavně na střešních krytinách. Později byl azbest zabudováván v podobě různorodých stavebních hmot. V některých případech byly materiály s obsahem azbestu využívány při stavebních úpravách, například v půdních vestavbách. Azbestová vlákna byla přidávána i pro zvýšení požární odolnosti k celulózovým vláknům, případně k minerálním vláknům.

Druhy azbestových materiálů

Druhů azbestových materiálů postupně přibývalo pod různým obchodním označením, například:

  • stříkané azbestové materiály: Limpet - protipožární nástřik; Pyrotherm - stříkaná omítka;
  • azbestocementové materiály: Eternit, Ezalit A a B, Dupronit, Unicel, IDK 30, Cemboplast, Izomin, Aprobit 200, HORP, ACD, Lignát, Lignopal, Unicel, Cembalit a další.

Rozsah použití těchto materiálů byl velmi rozmanitý od staveb občanských a průmyslových až ke stavbám k dočasnému použití. Mnoho dočasných staveb sloužilo jako zařízení staveniště při výstavbě velkých sídlištních celků, průmyslových závodů nebo při výstavbě silničních tahů a dálnic. Řada těchto budov, bohužel, je dodnes využívána jako kancelářské prostory, školy, školky, ubytovny apod. Teprve v posledních letech konečně dochází k jejich demolicím.

Kromě střešních krytin byla vyráběna z azbestocementových materiálů potrubí, zejména pak kanalizační, která byla a jsou hojně zastoupena v budovách, kde vnitřní instalace neprošly doposud výměnou. V mnoha případech byla azbestocementová potrubí používána pro systémy odvodu kouře, a to i s nadstřešními prvky.

Azbestová těsnění lze nalézt především ve vzduchotechnických potrubních systémech, respektive jako těsnění jejich přírub. Jedná se o provazce s vysokým obsahem azbestu, který je v materiálu velice slabě vázán. Dalším místem, kde lze azbestová těsnění nalézt, je těsnění přírub ocelových potrubí různých dimenzí ve formě standardních plochých těsnění nebo atypických těsnění vystříhávaných či vysekávaných z desek. Těsnění lze nalézt i tam, kde byl požadavek na utěsňování z důvodu vysokých teplot - ve spalovacích kotlech, komínových dvířkách, protipožárních dveřních systémech apod.

Stavebně-technický průzkum

Povinnost provádět tento stavebně-technický průzkum byla zakotvena teprve vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, s účinností od 1. ledna 2007. Lze říci, že do této doby bylo provádění průzkumů na výskyt azbestu ojedinělé, vyžádané většinou zahraničním vlastníkem nemovitosti nebo v některých případech projektanty, kteří si rizika azbestu zabudovaného ve stavbě uvědomovali již před platností výše uvedené vyhlášky.

Cíl stavebně-technického průzkumu výskytu azbestu je třeba spatřovat především v identifikaci těchto nebezpečných materiálů spolu s jejich zakreslením do projektové dokumentace, tak aby v rámci jakýchkoli udržovacích prací či stavebních úprav bylo zamezeno případnému poškozování zdraví dotčených osob v bezprostřední blízkosti těchto prací. Neméně důležitým faktorem je i postup prací při nakládání s odpady v mezích příslušných právních předpisů, aby nedocházelo ke kontaminaci ostatních odpadů azbestovým materiálem a následně nebyl materiál s obsahem azbestu například v podobě recyklátu vracen do nových staveb.

Povinnosti stavbyvedoucího a vlastníka stavby

Při provádění změn dokončených staveb a odstraňování staveb platné právní předpisy včetně nového stavebního zákona přesně vymezují povinnosti a vysokou odpovědnost vlastníka stavby a osoby odpovědné za odborné vedení stavby (stavbyvedoucího) a ze stavebního zákona lze dovodit i odpovědnost projektanta, respektive osoby, která zpracuje dokumentaci stavebních úprav nebo bouracích prací

Azbest se mimo jiné používal jako materiál pro tepelnou izolaci, například ve formě izolačních obalů, nebo povrchové ochranné vrstvy, ohnivzdorné textilie, papír a desky, spojkové a brzdové obložení, materiál pro elektrické izolace, osobní ochranné prostředky nebo azbestocementové výrobky.

Azbest se široce uplatňoval v mnoha oblastech jako zpevňující složka nebo jako tepelná, elektrická či zvuková izolace. Používal se v brzdovém obložení, v plochém těsnění, uzávěrech či lepidlech. Vzhledem ke své chemické odolnosti se používal v některých procesech, například při filtraci či elektrolýze. Jako izolační materiál se uplatňoval nejen v budovách, ale také v železničních vagonech, na lodích, v letadlech a v některých vojenských vozidlech i v jiných dopravních prostředcích.

Vlákna azbestu mají tendenci vytvářet vláknitý prach ve vzduchu, ulpívají na oděvech či nábytku. Jsou ve vzduchu poletavá a snadno vdechnutelná. Azbest je prokázaný karcinogen.

Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví (tím je krajská hygienická stanice), že budou prováděny práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestem. Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu.

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, v níž je azbest obsažen. Tato povinnost neplatí u staveb, které při pořízení nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, s výjimkou staveb, v nichž je přítomen azbest. Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické ukazatele u budov obsahujících byty. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení, připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění, vyjádření dotčených vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury. Dokumentace bouracích prací obsahuje situaci odstraňované stavby, její stručný popis, organizaci bouracích prací a informaci o dodržení požadavků dotčených orgánů.

Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou autorizovanou podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb.

Práce s azbestem jsou zakázány. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, zařízení a odpadů, které obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí.

Za práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu se považují práce:

a) související s údržbou na sebe nenavazující a krátkodobé, při nichž se pracuje pouze s nedrolivými materiály;

b) spojené s odstraňováním nerozrušených a nedrolivých materiálů, v nichž je azbest pevně zakotven v pojivu;

c) při zapouzdřování materiálů obsahujících azbest nebo jejich potahování ochrannými prostředky proti uvolňování azbestu.

Za práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí se považuje i měření koncentrací azbestu v ovzduší a odběr vzorků materiálů ke stanovení přítomnosti a koncentrace azbestu.

Dokumentace bouracích prací musí podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, obsahovat mimo jiné výsledky stavebně-technického průzkumu a údaje o přítomnosti azbestu ve stavbě. Zásady organizace bouracích prací se zpracovávají formou technické zprávy obsahující mimo jiné i opatření z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví osob, způsob ochrany a vymezení ohroženého prostoru, podmínky pro ochranu životního prostředí při odstraňování stavby, nakládání s odpady podle jednotlivých druhů, jmenovitě s nebezpečným odpadem a způsob jeho dopravy.

4.2.4.2 Radon ve stavebnictví

Radonový index

Od 1. ledna 2017 nabyl účinnosti nový zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon (dále jen ATZ), který zčásti nahrazuje v současné době ještě účinný, v této oblasti působící zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, a zpřísňuje požadavky na ochranu budov před radonem.

Nový ATZ specifikuje v následujících paragrafech mimo jiné i problematiku radonu ve stavebnictví:

  • §96 Pracoviště s možným ozářením z radonu
  • §97 Pracoviště se zvýšeným ozářením z radonu
  • §98 Prevence pronikání radonu do stavby

§98

Prevence pronikání radonu do stavby

(1) Každý, kdo navrhuje umístění nové stavby nebo přístavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku.

(2) Každý, kdo ohlašuje nebo žádá o povolení provedení změny dokončené stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, nebo žádá o změnu v užívání stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, nebo takovou změnu oznamuje, je povinen zajistit měření úrovně objemové aktivity radonu ve stávající stavbě.

(3) Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch, nebo pokud je projektováno preventivní protiradonové opatření založené na odvětrání radonu z podloží mimo objekt.

Každý, kdo navrhuje umístění nové stavby, ohlašuje nebo žádá o povolení změny stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi, musí získat informaci o míře rizika pronikání radonu (radonový index pozemku). Informace je třeba uplatnit při navrhování i realizaci stavby. Povinnost předložit výsledky stanovení radonového indexu pozemku nebo měření objemové aktivity radonu ve stávající stavbě stavebnímu úřadu není ale žádným předpisem požadována.

Povinnost stanovit radonový index podle bodu 3 se nevztahuje na případy, kdy je navrhováno preventivní opatření založené na odvětrání půdního radonu mimo stavbu.

§101

Požadavky na stavební materiál

(1) Stavební materiál nesmí být dodáván na trh v České republice, pokud by efektivní dávka reprezentativní osoby ze zevního ozáření zářením gama při užívání budovy s obytnými nebo pobytovými místnostmi mohla překročit referenční úroveň a jeho dodávání na trh není povoleno úřadem podle §9 odst. 2 písm. j).

(2) Výrobce a dovozce stavebního materiálu jsou povinni:

a) zajistit systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu,

b) vést evidenci výsledků měření indexu hmotnostní aktivity a dalších údajů a oznamovat je úřadu,

c) při dodávání na trh poskytnout v případě překročení referenční úrovně veřejnosti informace o výsledcích systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu.

(3) Pokud výrobce nebo dovozce stavebního materiálu na základě provedeného měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu zjistí, že ve stavebním materiálu není překročena referenční úroveň, nemusí provádět systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu, dokud nedojde ke změně, která by mohla obsah přírodních radionuklidů ovlivnit.

Povinnosti stavebníka při ohlášení a žádosti o stavební povolení stavby

Povinnost stavebníka v oblasti radonu ve stavebnictví je dána zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon, vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, popřípadě nařízením rady hl. m. Prahy č. 10/2016, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy).

Povinnosti uvedené v těchto právních předpisech má stavebník i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení.

Povinnosti projektanta stavby

Podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, je projektant povinen problematiku radonu zahrnout do projektové dokumentace - viz např.:

Část B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby:

a) charakteristika stavebního pozemku;

b) výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebněhistorický průzkum apod.), kam patří i stanovení radonového indexu pozemku.

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

a) Ochrana před pronikáním radonu z podloží

Povinnosti podnikajících právnických nebo fyzických osob

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými prostory, musí zajistit stanovení radonového indexu pozemku.

V případě změny dokončené stavby je stavebník povinen zajistit měření úrovně objemové aktivity radonu ve stavbě.

Referenční úrovně jsou stanoveny stejné pro nové i existující stavby.

Vlastníci stanovených budov musejí zajistit měření radonu při uvedení do provozu nebo po provedení stavebních úprav.

Vlastníci stanovených budov musejí v případě překročení referenční úrovně objemové aktivity radonu zvážit dostupná řešení a provést přiměřená opatření.

Nedodržení požadavků atomového zákona

Nedodržení požadavků ATZ je přestupkem nebo správním deliktem s vysokými pokutami.

Sankce ve výši až 500 000 Kč

  • Osoba, která navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými prostory, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí stanovení radonového indexu pozemku podle §98 odst. 1 ATZ.
  • Osoba, která je vlastníkem budovy s obytnou nebo pobytovou místností, v níž bylo zjištěno překročení referenční úrovně nebo překročení hodnoty ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu podle §99 odst. 1 nebo 4 ATZ.
  • Osoba, která je dodavatelem, výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle §101 ATZ.

Sankce ve výši až 1 000 000 Kč

  • Osoba, která je vlastníkem budovy sloužící škole nebo školskému zařízení nebo budovy sloužící pro zajištění sociálních anebo zdravotních služeb při dlouhodobém pobytu fyzických osob, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí měření objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší podle §99 odst. 2 ATZ nebo neprovede opatření ke snížení ozáření podle §99 odst. 3 ATZ.
  • Osoba, která vysílá zasahující osobu k zásahu, se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí splnění povinností podle §104 odst. 5 ATZ nebo že nezajistí souhlas zasahující osoby podle §104 odst. 6 nebo 8 ATZ.

4.2.5 Dokumentace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)

Základní právní předpisy:

Základním právním rámcem BOZP v EU je směrnice Rady č. 89/391/EHS, která obsahuje základní principy prevence a eliminace pracovních rizik a konstatuje, že zlepšení bezpečnosti, hygieny a ochrany zdraví pracovníků při práci je cíl, který by neměl podléhat čistě ekonomickým úvahám.

Pro celý management bezpečnosti platí dvě obecné zásady:

1. Zásada prevence

  • Je efektivnější nehodám předcházet než odstraňovat jejich následky.

2. Zásada osobní odpovědnosti

  • Bezpečnost je věcí všech zaměstnanců podniku, nejen specializovaných útvarů nebo pracovníků.

Povinnosti zaměstnavatelů podle §101, 102 zákoníku práce je:

  • zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika,
  • péče o BOZP je nedílnou součástí pracovních povinností vedoucích pracovníků,
  • vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky,
  • přijímání opatření k předcházení rizikům.

Pro prevenci rizik je základní povinností zaměstnavatele:

  • vyhledávat nebezpečné činitele a procesy,
  • zjišťovat jejich příčiny a zdroje,
  • vyhodnocovat rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo omezení,
  • zajistit lékařskou péči na pracovišti,
  • zajistit školení o BOZP,
  • poskytnout OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky: např. oděvy a obuv),
  • poskytnout první pomoc,
  • objasnit příčiny pracovních úrazů (záznam, ohlášení).

Dokumentace BOZP obsahuje:

  • prevenci rizik,
  • organizační směrnice,
  • péči o zdraví zaměstnanců (poskytování OOPP, vstupní lékařské prohlídky, traumatologický plán, školení),
  • dokumentaci o pracovních úrazech (evidence a registrace úrazů),
  • bezpečnostní značky,
  • prověrky BOZP (roční),
  • technickou dokumentaci k zařízením a technologiím,
  • provozní bezpečnostní předpisy,
  • provozní řády a provozní deníky (kotelny, laboratoře),
  • seznam prací zakázaných ženám.

4.2.6 Dokumentace požární ochrany (PO)

Základní právní předpisy:

Zákon č. 133/1985 Sb., vytváří podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví obyvatel, zvířat, životního prostředí a majetku před požáry a jinými mimořádnými událostmi (živelní pohromy, krizové řízení, nouzové plánování, integrovaný záchranný systém). Zákon současně stanovuje povinnosti správních úřadů, právnických a fyzických osob a postavení a povinnosti státní správy a samosprávy včetně postavení a povinností jednotek požární ochrany.

Zákon č. 320/2015 Sb., doplňuje detailněji oblast požární ochrany a blíže specifikuje požadavky na jednotky požární ochrany a jejich příslušníky. Zákon navíc definuje nově vytvořený takzvaný. záchranný útvar pro řešení mimořádných událostí a krizových situací a rozšiřuje povinnosti HZS o řešení oblasti humanitární pomoci.

Dohled nad dodržováním požárněbezpečnostních předpisů vykonává státní požární dozor (Ministerstvo vnitra ČR - MV, krajské hasičské záchranné sbory - HZS).

HZS je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany.

Vyhláška č. 246/2001 Sb., stanoví podmínky požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru. Vyhláška specifikuje věcné prostředky požární ochrany a požárněbezpečnostní zařízení (projektování, montáž, provoz, kontrola, údržba a opravy, elektrická požární signalizace, hasicí přístroje, lhůty preventivních požárních prohlídek).

Vyhláška dále specifikuje druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany.

Dokumentace požární ochrany obsahuje:

  • dokumentaci o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím (druh provozované činnosti, místo);
  • posouzení požárního nebezpečí (statut firmy, určení osoby odpovědné v oblasti požární ochrany, zpracovatel posouzení požárního nebezpečí);
  • stanovení organizace zabezpečení požární ochrany (požadavky na kvalifikaci nebo způsobilost obsluhy, požadavky na údržbu, požadavky na cvičný poplach, určení ohlašoven požáru);
  • požární řád (pokyny pro preventivní požární hlídku, dokument musí být viditelný a trvale přístupný);
  • požární poplachové směrnice (vymezují činnosti zaměstnanců při vzniku požáru);
  • požární evakuační plán (upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu místa zasaženého požárem);
  • dokumentaci zdolávání požáru (operativní plán a karta zdolávání požáru, upravující zásady rychlého a účinného zdolávání požáru);
  • řád ohlašovny požárů (vydává se, když je ohlašovna s ohledem na posouzení požárního nebezpečí zřízena, upravuje);
  • tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany;
  • dokumentaci o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany;
  • požární knihu (k záznamům prohlídek, školení, údržby zařízení);
  • dokumentaci o činnosti a akceschopnosti požární hlídky.

Vyhláška č. 23/2008 Sb., stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby. Řeší umístění a rozvržení stavby, požární úseky a jejich odstupové vzdálenosti, odolnost konstrukcí, reakci na oheň, způsoby evakuace při požáru, vybavení evakuačními výtahy a hasicími přístroji. Vyhláška navazuje na vyhlášku č. 268/2009 Sb., (pro hl. m. Prahu platí nařízení rady hl. m. Prahy č. 10/2016) v oblasti jednoho ze základních požadavků na stavbu, tj. požární bezpečnost a navazuje na rozhodující právní předpis pro výstavbu, tj. zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, kde v §156 je tento požadavek specifikován.

Požadavek je rozveden i v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 305/2011 - stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru:

a) byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce,

b) byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře,

c) bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby,

d) obyvatelé mohli stavbu opustit nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni,

e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

Při návrhu stavebně-montážních prací musí být součástí dokumentace stavby jak v územním řízení, tak i ve stavebním řízení požárněbezpečnostní řešení. Při zpracovaní požárněbezpečnostního řešení se vychází z výše uvedených zvláštních předpisů. Požárněbezpečnostní řešení je nedílnou součástí dokumentace pro vydání ohlášení, respektive stavebního povolení jak podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., tak i podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Hlavní úkoly dohledu v oblasti výstavby:

  • kontrola dodržování povinností při požární ochraně,
  • posuzování územně plánovací dokumentace,
  • posuzování dokumentace stavby ve správním řízení (ÚŘ, SŘ, užívání staveb).

Metodická pomůcka pro stavební prevenci

V roce 2014 vydalo MV ČR - GŘ HZS ČR Metodickou pomůcku pro stavební prevenci, která obsahuje základní informace k upřesnění postupu orgánů vykonávajících státní požární dozor na úseku stavební prevence v etapě územního řízení, stavebního řízení a přechodu stavby do užívání. Specifikován je zde i postup při změně v užívání stavby (zhodnocení ovlivnění podmínek požární ochrany dotčených touto změnou). V pokynu je uveden i formální obsah dokumentace požárněbezpečnostního řešení ve vazbě na zákon č. 133/1985 Sb. a vyhlášku č. 246/2001 Sb. Požárněbezpečnostní řešení musí být zpracováno osobou autorizovanou (odborně způsobilou) podle zákona č. 360/1992 Sb.

Pokyn dále uvádí postup při výkonu státního požárního dozoru (vydávaná stanoviska, závazná stanoviska, popř. koordinovaná stanoviska, požadované doklady k povolení užívání - prohlášení o shodě, prohlášení o vlastnostech). Autorizované osoby oboru požární bezpečnost staveb mají k dispozici řadu pomůcek v informačním systému Profesis ČKAIT (např. TP 1.6 Spolupráce AO při navrhování požární bezpečnosti staveb, TP 1.6.1 Hodnoty požární odolnosti stavebních konstrukcí podle Eurokódů, TP 1.7 Požární bezpečnost jednoduchých staveb, R 7-1 Jednotné doklady ke stavbě z hlediska požární ochrany, R 7-2 Bezpečná evakuace osob při požáru atd.).

4.2.7 Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)

Pro hodnocení celkové energetické náročnosti budov se již řadu let zpracovávají energetické audity, a to na základě zákona o hospodaření s energií č. 406/2000 Sb. Ve sbírce zákonů vyšel zákon č. 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., který mimo jiné udává povinnost označovat budovy energetickými štítky.

Od 1. 1. 2013 je povinný takzvaný průkaz energetické náročnosti budovy nejen u všech novostaveb již ve fázi projektu a rozsáhlejších rekonstrukcích (při změně na více než 25 % obálky budovy), ale i u prodeje budovy nebo její ucelené části (např. bytové jednotky) a při pronájmu budovy a v dalších případech uvedených v zákoně. Povinnost zajistit zpracování průkazu je dána stavebníku, vlastníku budovy či SVJ.

PENB je přiložen v příloze 3.

4.3 Dokumentace doporučeně používaná

V kap. 4.1 byla zmiňována dokumentace, jejíž používání a vedení vyžaduje stát některým ze svých právních předpisů. V této kapitole bude zmiňována dokumentace, která není podmíněna žádným právním předpisem, ale naopak je doporučována z pohledu dlouhodobého sledování a analyzování provozu a užívání staveb. Pouze to, co prověří čas, lze označit za kvalitní a přínosné. Provoz a užívání staveb s sebou přináší řadu situací, ve kterých se ověřuje připravenost při hledání a nalézání řešení problémů a schopnost koncepčního a strategického plánování zdrojů za účelem maximalizace užitků z provozování a užívání staveb. Za tímto účelem byly definovány nástroje, kterými lze dostát požadavku posledních dní, které volají po maximalizaci užitků při minimalizaci nákladů. V dalším textu jsou uvedeny druhy dokumentů, které svou existencí napomáhají nelehkému úkolu každého vlastníka, respektive provozovatele při plnění jeho nejen rutinních povinností.

4.3.1 Pasporty

Pasportizace je požadována současnými právními předpisy v ČR pouze u chovu hospodářských zvířat, ale není vyžadována žádným zákonem v ostatních oblastech. Je pouze doporučovaným nástrojem správy majetku.

Správa nemovitostí znamená pro každého správce nutnost soustavné péče o tento majetek. Efektivní využívání nemovitého majetku (bytových domů, administrativních budov apod.) se snahou o trvalé zlepšování jeho technického zařízení a vybavení, ale i jeho technického stavu vyžaduje důslednou evidenci. Nástrojem, který sleduje zajištění maximální efektivnosti a hospodárnosti vynakládání prostředků na údržbu a opravy, je pasportizace.

Pasportizace nemovitostí je základem technicky doloženého poznání jejich stavebně-technického stavu. Za předpokladu správné aplikace přispívá pasportizace podstatným způsobem k maximální efektivnosti a hospodárnosti při provozu a správě tohoto majetku. Každý vlastník stavby může tedy z pasportizace získat nezbytné základní informace, jako například optimální potřebu oprav, výši zanedbanosti z minulých let ve finančním vyjádření i měrných jednotkách, optimální roční potřebu oprav podle jednotlivých konstrukčních prvků, návrh na likvidaci zanedbanosti podle pořadí důležitosti, zhodnocení stavby při rozhodování o jeho prodeji, demolici, modernizaci či rekonstrukci a podobně.

Na tomto místě je nutno zmínit rozdíl mezi inventarizací a pasportizací. Inventarizace je v podstatě také evidencí, ale pouze evidencí vybavenosti, tedy množství jednotlivých prvků, na rozdíl od pasportizace, která nás informuje jednak o množství (popř. ploše) jednotlivých prvků, a zároveň také zaznamenává jejich stav či umístění.

Do celkového systému komplexního hodnocení kvality budov je tedy třeba zahrnout nejen kritéria, která hodnotí vlastní provoz budovy, ale také kritéria, která hodnotí kvalitu řízení tohoto provozu, tedy systém posuzování kvality řídicích nástrojů, které jsou používány při správě budov. Dokumentace stavby se v současné době dostává na novou platformu. Vedle technické dokumentace se stavějí základy (i když z počátku pouze na doporučené bázi) pro nový pohled hodnocení staveb a jejich užitných hodnot. Utvářejí se rovněž požadavky na dlouhodobé sledování stavby z hlediska jeho užitné a ekonomické kvality. Z ekonomického hlediska jsou podstatné otázky transparentnosti již vynaložených a perspektiva do budoucna vynakládaných prostředků na údržbu a obnovu staveb.

Pasport (stávající technická a provozní dokumentace) zůstává jedním ze základních nástrojů finančního plánování obnovy a zhodnocení budov, sloužící zejména k ekonomické bilanci a rentabilitě stavby, požadavkům na investice a opravy, plánování a optimalizaci vynaložených nákladů na údržbu a obnovu, zpracování energetického průkazu budovy, komplexnímu hodnocení kvality budov v rámci životního cyklu a hodnocení nákladů životního cyklu budov. Řízený životní cyklus stavby vyžaduje, aby byl sledován průběh nakládání se stavbou v průběhu její existence, jednotlivé zásahy dokumentovány a vyhodnocovány. Pasportizace je jedním z dokumentů, který zvyšuje užitné i komerční hodnoty staveb a informuje uživatele a případné provozovatele v budoucnu o tom, že se stavbou bylo v minulosti nakládáno profesionálně, že vkládané prostředky do její obnovy a údržby je možné ověřit na základě dokumentace.

Integrovaný dokument o TE stavu budovy

Cílem tohoto dokumentu je najít formu, jak soustředit dokumenty a věcné poznatky související s technicko-ekonomickým stavem stavebního objektu, tak aby bylo možné zpracovat a archivovat informace vedoucí k posouzení efektivního hospodaření s majetkem v dlouhodobé časové perspektivě. Jedná se o sledování a navrhování celého komplexu ekonomických, organizačních a technologických řešení, která byla na stavbě aplikována.

Integrovaný dokument TE stavu budov lze tematicky rozdělit do tří hlavních oblastí, které jsou naplněny dalšími, zpřesňujícími dokumenty.

I. Technicko-ekonomická dokumentace:

1 pas (projekt a stav) budovy - novostavby,

2 energetický audit,

3 projektová dokumentace stavby,

4 technické vybavení,

5 použité materiály a instalační předměty,

6 účastníci přípravy, schvalování a realizace projektu,

7 přejímací protokol a zabezpečení plnění lhůt.

II. Užívání stavby:

8 kontrola a technická údržba;

9 náklady vzniklé za dobu užívání stavby;

10 provedené údržby, obnovy, modernizace;

11 fotodokumentace.

III. Smluvní dokumentace:

12 plánování a realizace stavby,

13 financování,

14 pojištění.

Stavebník nebo kupující může získat systematický přehled o stavbě. Financující subjekt získá data pro hodnotové parametry stavby [5].

Pasport

Jedním z nejzákladnějších dokumentů pro výkon správy a údržby majetku je pasport. Pasport je dokument, který zvyšuje užitné i komerční hodnoty staveb a informuje uživatele a případné provozovatele v budoucnu o tom, že se stavbou bylo v minulosti nakládáno profesionálně, že vkládané prostředky do její obnovy a údržby je možné ověřit na základě dokumentace. Pasport je tedy komplexní dokument ověřených informací o aktuálním stavebně-technickém stavu spravovaného objektu (od jednotlivých stavebních konstrukcí přes instalace až po přípojky jednotlivých inženýrských sítí), ve kterém se evidují (shromažďují) data, na základě, kterých lze získat souhrnnou informaci o stavu a chodu objektu. Zjišťování a shromažďování těchto údajů je prováděno takzvaným procesem zjišťování, který nazýváme pasportizací.

Velmi často se zaměňují pojmy „pasport objektu“ a „pasport stavby“.

Pasport objektu je výsledek procesu pasportizace, tedy že existují popisná i grafická data o aktuálním stavebně-technickém stavu získaná z procesu pasportizace.

Pasport stavby je zjednodušená dokumentace skutečného provedení stavby a jeho rozsah a obsah je na rozdíl od pasportu objektu definován v prováděcí vyhlášce ke stavebnímu zákonu č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v příloze č. 7, bod 2.

Obsahovou náplní pasportu jsou data popisná, a to jak data statická (ta, která se nemění a jsou v průběhu užívání objektu neměnná, za určitých předpokladů např. počet bytů v bytovém domě), tak data dynamická (ta, která při sledování v čase mění své hodnoty, např. počet nájemníků). Výpovědní hodnotu takového pasportu podpoří také data grafická. Propojením popisných dat pasportu s daty grafickými zvýšíme užitnou hodnotu takového dokumentu. Grafická data z pasportů nám pomáhají zpřesňovat představu o dané stavbě, prvku stavby či zařízení.

Neexistuje žádný normativní ani jiný předpis, který by předepisoval formální a obsahové náležitosti těchto dokumentů, a tak výsledný vzhled a vypovídací schopnost těchto dokumentů se odvíjí od správce budovy a jeho požadavků. Pokud by se prováděla pasportizace na rozsáhlejším nemovitém majetku, je pro tuto věc lepší, přizve-li se k tomu organizace, která má s tímto procesem zkušenost a o celý proces pasportizace se buď postará, nebo zkonzultuje správcův záměr.

Účel pasportu je jasný: jednak evidovat, ale zároveň zachytit aktuální fyzický stav daného prvku se všemi jeho vlastnostmi a případnými zásahy do něj.

Ve správě majetku rozlišujeme čtyři základní druhy pasportů:

  • prostorový,
  • stavební,
  • technický,
  • technologický.

Mimo tyto uvedené druhy existují ještě například pasporty zeleně, personální pasporty a další. Ukázka pasportů je uvedena v příloze 4.

4.3.2 Standardní návody na užívání

Tyto návody jsou vyžadovány vnějším technicko-ekonomickým prostředím. Jsou nedílnou součástí protokolu o předání a převzetí dokončeného stavebního díla spolu s atesty a pokyny pro užívání a údržbu dodaných materiálů a výrobků. Vlastník, respektive uživatel je povinen se těmito pokyny řídit a prokazatelně seznámit zaměstnance nebo nájemníky s jejich zněním. Uplatnění standardních návodů a zavedení do praxe přineslo vnější socioekonomické klima. Zavedení návodů s sebou přináší jednak ochranu zhotovitelů před neoprávněnou reklamací a vlastníkům stavebních děl manuál, jak efektivně a šetrně zacházet s nově nabytým majetkem.

Tento provozní dokument vypracovává dodavatel stavby pro stavebníka, který je povinen se tímto dokumentem řídit. Pokud by v záruční lhůtě došlo ze strany vlastníka nemovitosti k uplatňování práva z vady a prokáže se, že vzniklou vadu způsobilo chování, které je v rozporu se standardním návodem na užívání, může zhotovitel stavebního díla odmítnout nápravu v rámci záručního servisu.

Se standardními návody na užívání je možno se setkat také v oblasti pronájmu bytových jednotek, kde tento standardní návod na užívání je vypracován vlastníkem bytové jednotky pro nájemce. Nájemce se musí se zněním tohoto návodu seznámit a užívat pronajatou bytovou jednotku tak, jak je v návodu stanoveno. Pokud nájemce poškodí vlastníkovi bytovou jednotku, může na základě tohoto manuálu trvat na sjednání nápravy na náklady nájemce.

Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., říká, že stavební dílo je věc a ke každé věci musí výrobce dodat návod na užívání. Pokud bychom trvali na dodržování a přenesení této povinnosti do problematiky stavebnictví, tak jasně vyplývá, že zhotovení standardních návodů je povinnou součástí dokumentace nově zhotovených stavebních děl.

Cílem standardních návodů (SN) je stanovit pravidla užívání majetku a chránit současný majetek uživatele doporučeními k omezení možných ztrát (časových i majetkových) dříve, než k nim dojde, vytvořit a ověřit standardní postupy a metody monitorování technického stavu staveb a jejich systematické údržby, oprav, modernizací a rekonstrukcí. K tomu je třeba analyzovat a definovat nejčastější a nejzávažnější nedostatky a chyby projevující se:

  • ve způsobu údržby a péče o nemovitost,
  • v technickém stavu budov,
  • v navrhování a realizaci oprav a modernizací a rekonstrukcí.

Na podkladě podrobné analýzy vad stávajících staveb obdobné funkce a konstrukce a jejich příčin jsou v SN uvedeny možné přístupy k jejich nápravě, pravidla pro užívání, preventivní prohlídky jednotlivých stavebních dílů a funkčních celků, účelný systém dokumentace výsledků prohlídek a zkoušek, návrh rozhodovacích algoritmů respektujících technické i ekonomické aspekty předpokládaných oprav a modernizací.

Aby se předešlo sporům při případných reklamacích a došlo k ujasnění vzájemné komunikace v rámci smluvní záruční doby, předkládá zhotovitel uživateli při předání a převzetí stavby pokyny k užívání formou SN. Někdy je vytvářen materiál s názvem Příručka správce objektu, Příručka nájemce apod.

Přístup k problematice:

  • prevence, aby nedocházelo k vadám a poruchám;
  • návod, jak předcházet vadám a poruchám při užívání objektu;
  • definovat nejčastější vady a poruchy na konkrétních typech objektu;
  • popsat důvody, proč dochází k vadám;
  • životnost jednotlivých konstrukčních dílů, karty konstrukčních dílů;
  • preventivní prohlídky, harmonogram prohlídek, časový plán.

Základní obsah manuálu jako návodu k použití si lze představit v těchto složkách:

  • základní informace o objektu,
  • charakteristika a účel objektu,
  • obecné pokyny pro užívání a údržbu díla,
  • harmonogram kontrol,
  • popis stavu objektu při předání a převzetí,
  • způsob uplatňování reklamací [1].

4.3.3 SW podpora údržby

SW podpora využívá informační systém řízení projektů, ve kterém jsou zaznamenány veškeré údaje o preventivní péči - plánované termíny, poruchy, řešení. Tento systém generuje v zadaných periodách konkrétní požadavky na plánovanou údržbu a klient se zároveň může on-line přesvědčit, zda výkon byl proveden.

Na systémy CAFM je možno vznášet požadavky na údržbu a technologické opravy. Pravidelná údržba je zčásti předepsána výrobcem či přímo legislativními předpisy (například revize) nebo ji technici vykonávají na základě dlouholeté zkušenosti a znalosti provozu. Systémy CAFM proto evidují souhrn pravidelných údržeb a oprav, které v zadaných intervalech generují jednorázové požadavky. Tyto se zobrazí na monitoru spolu s jednorázovými požadavky z titulu nálezů při kontrolních obhlídkách nebo při konkrétních poruchách či haváriích. Pravidelné požadavky mohou být do těchto registrů zaváděny i na základě požadavku environmentálních aspektů (ISO 14 000), bezpečnostních kontrol (OHSAS 18 000) apod. Jednotlivé požadavky na služby pro zaměstnance (uživatele budov) do systému zavádějí buď přímo zaměstnanci, nebo dispečeři, nebo je zapisují jednotliví facility manažeři či jiní oprávnění pracovníci úseku FM, na které se obracejí jednotliví zaměstnanci (uživatelé budov) se svými potřebami. Rozsah typů požadavků však může být stále rozšiřován (předně se jedná o činnosti, které dodavatel FM přímo zajišťuje, dále však lze zaznamenávat i požadavky, které dodavatel FM pouze zprostředkovává, pro evidenci či pozdější vyhodnocení je však záznam v dispečinku velkým přínosem). Helpdesky a jednotná forma evidence a vyřizování požadavků (žádostí o služby) navíc zvyšují firemní kulturu. Integrovaný dispečink je dalším stupněm sjednocování, kdy jsou požadavkové systémy propojeny s technologickým dispečinkem, oba dispečinky (jak technologický, tak požadavkový) mohou být integrovány do jedné místnosti. Veškeré požadavky jsou pak jednotně evidovány a vykazovány. To vede k vyšší operativnosti, zastupitelnosti a v neposlední řadě i k sjednocení sledování nákladů na jednotku.

4.3.3.1 SW pro návrh a plánování údržby

Východiskem metod stanovení nákladů v České republice například na celkovou obnovu budovy je využití objemových (nákladových) podílů konstrukcí a vybavení podle typů budov, nákladového indexu a stupně poškození. Pro stanovení výše nákladů na opravy a údržbu staveb, které jsou podstatnou složkou nákladů životního cyklu stavby, bylo vytvořeno v České republice několik modelů:

  • poměrový model nákladů;
  • „buildpass“, model technicko-ekonomické analýzy;
  • metoda Remab.

Poměrový model stanovení nákladů

Poměrový model nákladů umožňuje rychlý a jednoduchý odhad rámcových nákladů na opravy a údržbu na základě typu stavebního objektu. Typy stavebních objektů jsou v poměrovém modelu nákladů rozlišeny na základě Jednotné klasifikace stavebních objektů (JKSO) a jejich konstrukčně materiálových charakteristik. Jednotlivé konstrukční prvky jsou uváděny v podrobnosti stavebních dílů a řemeslných oborů. Náklady na opravu a údržbu jsou procentuálně odvozeny z pořizovací ceny stavby.

Na základě celkové předpokládané životnosti stavby, rozpočtových nákladů a jejich procentuálního rozdělení na stavební díly a řemeslné obory je sestaven časový harmonogram oprav a jejich procentuální rozsah například v pětiletých cyklech. Poměrový model nákladů je schopen rozlišit v rámci své podrobnosti konstrukčně materiálovou charakteristiku nosné konstrukce stavby, nikoliv už jednotlivého konstrukčního prvku (stavebního dílu nebo řemesla). Výstupy mohou sloužit jako vstupní informace investora pro rozhodovací procesy v předinvestiční fázi životního cyklu (např. feasibility study).

Základem pro výpočet jsou rozpočtové náklady stavby. Princip výpočtu zachovává procentuální členění nákladů jednotlivých stavebních dílů a řemeslných oborů podle ÚRS Praha, a. s. Náklady na opravy jsou procentuálně odvozeny z pořizovací ceny.

„Buildpass“ - model technicko-ekonomické analýzy staveb

Model technicko-ekonomické analýzy umožňuje přesnější naplánování nákladů na opravy a údržbu v kratším časovém horizontu, dále může být využit pro posouzení různých variant navrhovaných stavebních úprav z hlediska budoucích nákladů na opravy a údržbu a úspor provozních nákladů. Zaměřuje se na analýzu oblasti nákladů a výnosů stavby v kontextu údržby a obnovy jednotlivých konstrukčních dílů. Řešení je realizováno pomocí webového rozhraní, přes které se zadávají informace o stavbě a zpětně jsou vráceny výsledky analýzy.

Databázi stavební produkce v modelu technicko-ekonomické analýzy tvoří dvě základní databáze:

a) databáze stavebních objektů,

b) databáze konstrukčních prvků.

V databázi je definováno celkem 102 reprezentantů stavebních objektů. Každý z nich má přiřazenu strukturu prvků z databáze konstrukčních prvků s jejich objemy a životnostmi pomocí matice převodních vzorců. Náklady na opravy a údržbu jednotlivých konstrukčních prvků jsou odvozeny z aktuálních cen na trhu (je tedy nutná jejich aktualizace v čase).

Doba životnosti jednotlivých konstrukcí a prací je v obou variantách modelu konstruována s ohledem na technickou i ekonomickou životnost. Je určena tak, aby zaručovala bezporuchovost prvku a současně zahrnovala i morální opotřebení.

Pro základní analýzu jsou jako vstupní údaje zadavatele postačující stávající technická a provozní dokumentace stavby. Detailní analýza vychází z expertních zjištění fyzického stavu stavby, cenové úrovně stavebních materiálů a prací, z podrobných ekonomických údajů o stavbě a z odborného posouzení aktuální situace na trhu s realitami. Zadáním pouze povinných identifikačních údajů získá zadavatel základní analýzu, jejíž výhodou je rychlé a levné získání výstupních informací. Ostatní údaje, které jsou pro zpracování analýzy potřebné, jsou automaticky přiřazovány z vnitřních databází modelu.

Při volbě náročnější analýzy, lze při zadávání podrobnějších a přesnějších informací o stavbě získat výstupy s vyšší mírou podrobnosti i spolehlivosti. Vedle optimálního naplnění obou databází je nutnou podmínkou pro praktické a plnohodnotné využití modelu co nejpřesnější určení funkční závislosti mezi jednotlivými prvky obou databází. Toto přiřazení je uskutečněno prostřednictvím matice převodních vzorců sestavené ke všem stavbám a všem konstrukčním prvkům. Každý převodní vzorec obsahuje charakteristické velikostní parametry analyzovaného objektu a empiricky stanovený převodní koeficient, z nichž je odvozeno množství konstrukčního prvku ve stavbě. Sumarizací je sestaven fiktivní objekt, který se od skutečného analyzovaného objektu odlišuje v přípustné toleranci.

Základními výstupy jsou tyto bloky informací:

1. ekonomická bilance objektu,

2. rentabilita objektu,

3. požadavky na investice a opravy,

4. plánování a optimalizace vynaložených nákladů.

Podstatnou součástí modelu, s jehož pomocí je možné jednoduchou formou určit předpokládané náklady na opravu a údržbu stavby po celou dobu její životnosti, je stanovení základních vazeb mezi jednotlivými stavebními konstrukcemi a pracemi z hlediska závislosti jejich provádění. Propojení lze graficky vyjádřit formou logických schémat (obr. 7).

Obr. 7 Schéma vazeb mezi prováděním stavebních prací [6]

Modely budou v budoucnu rozšiřovány především o výpočty dalších nákladů spojených s životním cyklem stavby (provozní náklady) a projektu (náklady předinvestiční fáze). Pro výpočet ekonomické bilance a rentability stavebních projektů bude doplněna výnosová část. Náklady na údržbu a obnovu doposud neobsahují časovou hodnotu peněz a nezohledňují meziroční inflaci - to je rovněž předmětem budoucího rozšíření řešení modelu.

Metoda Remab

Metoda Remab (reconstruction and maintenance of buildings) [2] řeší systém péče o budovy, jejich údržbu, modernizace i rekonstrukce. Je modelovým řešením problematiky property managementu, jehož cílem je dát vlastníkům budov nástroje pro efektivní spravování, udržování a modernizaci nemovitého majetku. Metoda Remab vychází v oblasti stanovování rizik z účelové modifikace metody FMEA (failure mode and effects analysis).

Metoda využívá multikriteriálního hodnocení technického stavu budov a následných modernizací a rekonstrukcí. Do hodnocení jsou zahrnuta rizika budovy počítaná modifikovanou metodou FMEA, životnost a samozřejmě ekonomika. Je komplexním řešením hodnocení technického stavu starších městských budov včetně:

  • vymezení rizik ztráty nebo narušení funkce stavby,
  • odhadu možného dalšího vývoje,
  • návrhu strategie oprav a modernizace,
  • odhadu nákladů na tyto činnosti,
  • hodnocení účinnosti prostředků na opravy vynaložených.

Obr. 8 Odhad nákladů na opravu a modernizaci metodou Remab [2]

Metoda je členěna do následujících postupných kroků:

  • zjištění aktuálního technického stavu budovy,
  • stanovení možných okamžitých i potenciálních rizik ztráty či narušení jednotlivých funkcí budovy,
  • posouzení závažnosti rizik a analýza příčin zjištěných vad,
  • návrh opravy nebo modernizace,
  • odhad snížení identifikovaných rizik,
  • cenový odhad nákladů možných variant opravy a modernizace,
  • hodnocení účinnosti jednotlivých možných variant opravy a modernizace.

Pro účely hodnocení technického stavu budovy i pro následné variantní návrhy sanací a modernizací a k tomu příslušející odhady nákladů je stavba (budova) rozčleněn do 26 funkčních dílů, které jsou vyšetřovány samostatně i ve vazbě na související funkční díly a jsou základem analýzy.

Metoda Remab založená na hodnocení jednotlivých funkčních dílů s propojením na odhad nákladů na opravu nebo výměnu jednotlivých funkčních dílů umožňuje vlastníkům a správcům nemovitostí získat poměrně přesné informace o předpokládaných nákladech oprav a modernizací budov.

4.3.4 Evidence měřičů

V budově jsou hlavní měřiče spotřeby energií umístěny na patě domu. Pro rozúčtování nákladů spotřeby jednotlivých energií, a to zvlášť pro rodinné bydlení a zvlášť pro provozní prodejní část, slouží podružné měřiče, které jsou taktéž umístěny v budově.

Pro vlastní evidenci spotřeby jednotlivých médií jsou důležitá evidenční čísla jednotlivých měřičů, datum jejich montáže a počáteční stavy.

Evidenční číslo měřiče - slouží k přiřazení konkrétního měřiče konkrétnímu místu měření tak, aby nedocházelo k záměně.

Počáteční stav naměřených hodnot - slouží pro možnost stanovení odebraného množství média. Téměř nikdy nebývá na počátku na měřiči nulový stav.

Datum montáže měřiče - každý měřič má předepsanou dobu expirace, po uplynutí stanovené doby je nutno tyto měřiče nechat takzvaně kalibrovat. Každý měřič musí být zaplombován.

4.3.5 Kniha provozu stavby

Tato dokumentace představuje celkovou dokumentaci písemností a aktivit souvisejících s řádným a bezpečným užíváním stavby. Tento důležitý dokument obsahuje:

  • záznamy o spotřebě veškerých zdrojů a nakládání s odpady;
  • zásady a podmínky údržby a opravy, revizí, inspekčních prohlídek;
  • vedení provozní a technické dokumentace domu spojené se správou domu;
  • zajišťování dodávek energií podle uzavřených smluv;
  • zajištění povinných periodických prohlídek a revizí;
  • plán oprav, údržby, revizí, rekonstrukcí a modernizací domu;
  • zajištění kontaktů na veřejném místě na nepřetržité havarijní služby na havárie, rozvodu vody, rozvodu plynu, rozvodu elektřiny.

Kniha provozu stavby by měla být samozřejmostí při zahájení provozu stavby a nedílnou součástí veškeré technické dokumentace stavby. Povinnost vlastníka stavby vést knihu provozu stavby byla dána do návrhu stavebního zákona již v roce 2005, ale nebyla odsouhlasena. I přesto, že vedení této knihy napomáhá většímu přehledu o provozu stavby, bohužel málokterý vlastník si ji vytvořil. Vést tuto knihu ve vlastním zájmu je velkým přínosem jak pro správce stavby, tak pro jejich majitele, pro větší přehlednost o všech záznamech o provozu stavby.

4.4 Plán údržby a obnovy

Plán údržby a obnovy je zmíněn v §139 stavebního zákona a je možné ho vytvořit mnoha způsoby. V minulosti byly vytvářeny pouze v papírové podobě. V dnešní době se tvoří především za pomoci výpočetní techniky. Toto řešení je uživatelsky příjemné a přehledné.

V současnosti je na trhu velmi mnoho produktů, které jsou navrženy pro tyto účely. Uživatel si musí pouze vybrat, které řešení a v jakém rozsahu mu bude nejvíce vyhovovat. Je možné využít firem, které se specializují na obor správy majetku, anebo kontaktovat kteroukoliv softwarovou firmu, která za dohodnutou finanční částku tento program vytvoří pro uživatele na zakázku.

Takové softwary obsahují plánování, řízení a sledování údržby a revizí, správu dat o stavbách, propojení grafických dat na systémy CAD, GIS, propojení na elektronickou dokumentaci, výpočet odvozených údajů, evidenci externích partnerů, dodavatelů, zákazníků, řízení a plánování spotřeby energií, evidenci majetku, smluv, nájemců, vytváření rozpočtů pro opravy, evidenci využití prostor. Nevýhodou tohoto řešení jsou však vysoké pořizovací náklady, a proto není přijatelné pro všechny majitele staveb. Ilustrační příklad plánu údržby a obnovy je uveden v příloze 5.

4.4.1 Stavební údržba

Základem pro zpracování plánu údržby a obnovy je hodnocení stavebně-technického stavu budov, který nám analyzuje stav existujících konstrukcí, jejich současný stav a analýzu vyskytujících se poruch, které vedou k následné možnosti návrhu oprav. Správné hodnocení stavebně-technického stavu a následná aplikace návrhu vede k prodloužení životnosti.

4.4.1.1 Životnost staveb a konstrukcí

Životnost konstrukce můžeme definovat jako dobu, po kterou by stavební konstrukce měla vyhovovat požadavkům provozu v předpokládaných podmínkách. Za tuto dobu se konstrukce dostane do mezního stavu použitelnosti, respektive stane se nepouživatelnou. Vyjadřuje se zpravidla počtem let, který se u různých druhů staveb liší. U veřejných staveb se uvažuje asi 100 až 150 let a u panelových domů se dosud uvádí přibližně 80 let. Nejčastěji se životnost vyjadřuje vzhledem k parametrům, pro které byla stavba vybudována. Přesnější je uvažovat o ní jako o proměnné veličině za předpokládaných proměnných podmínek v časové závislosti. Hlavní činitele, které rozhodují o životnosti stavby, jsou zejména konstrukční materiály, volba konstrukční koncepce staveb, statické problémy, vliv prostředí a údržba stavby.

Prvky stavby dělíme na:

a) prvky s dlouhodobou životností - např. základy, svislé a vodorovné nosné konstrukce;

b) prvky s krátkodobou životností - zahrnují například vnější omítky a fasádu či vnitřní omítky.

Stávající předpisy užívají procentní opotřebení 1 % za rok s předpokládanou životností 100 let, pro některé stavby již jen 80 let (např. rekreační chata - podle použitých stavebních materiálů). Z praxe vyplývá, že při běžně prováděné údržbě řada staveb dosahuje podstatně vyšší celkové životnosti. Pro stanovení životnosti je možné uvážit průměrné náklady na stavbu za jeden rok a životnost stavby po rekonstrukci lze vyjádřit vztahy uvedenými v literatuře k problematice oceňování nemovitostí. Údaje o životnosti staveb se v literatuře různí.

U staveb rozlišujeme v podstatě tři druhy životnosti: životnost technickou (fyzickou), životnost morální a životnost ekonomickou. Výslednou dobu pak nazýváme základní životností stavby. Základní užitkovou životnost v členění podle jednotlivých druhů staveb určuje například vyhláška č. 443/2016 Sb.

Základní podmínkou dlouhé životnosti staveb je pravidelná (cyklická) údržba a úpravy budov pro jejich co nejlepší využití. Pokud se údržba neprovádí, nahromadí se v průběhu let složité problémy vznikající právě ze zanedbané údržby a budova chátrá.

Životnost a opotřebení staveb lze považovat za kontinuální proces, všechny faktory ovlivňující životnost jsou funkcí času. Vždy jsou nutné podrobnější analýzy opotřebení v závislosti na charakteru údržby staveb v průběhu jejich životnosti, na jejímž základě lze tuto životnost zkrátit (při nedostatečné údržbě nebo poruše) nebo naopak prodloužit (při zvýšené údržbě). Optimalizace údržby v plánovaných cyklech vyžaduje řešení na základě matematického modelování s použitím vícekriteriálního rozhodování.

Tab. 12 Informativní návrhové životnosti, Zdroj: ČSN EN 1900

Kategorie návrhové životnosti

Návrhová informativní životnost

(v letech)

Příklady

podle ČSN EN 1900

podle AN ČSN EN 1900

1

10

10

dočasné konstrukce (1)

2

10-25

10-25

vyměnitelné akční části, např. jeřábové nosníky, ložiska

3

15-30

25-50

zemědělské a obdobné stavby

4

50

80

budovy a další běžné stavby

5

100

100

monumentální stavby, mosty a jiné inženýrské konstrukce

Konstrukce nebo jejich části, které mohou být demontovány s předpokladem dalšího použití, se nemají považovat za dočasné.

Předpokládaná životnost staveb, konstrukcí a vybavení je uvedena ve vyhlášce č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška).

Ukázka některých životností je uvedena v tab. 13.

Tab. 13 Předpokládaná životnost, Zdroj: vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)

4.4.1.2 Hodnocení stavebně-technického stavu

Stavební průzkumy a odborné prohlídky přinášejí sjednocenou představu o stavbě, což je zásadní bod při rozhodování o plánu údržby a obnovy. Rozsah průzkumů a odborných prohlídek závisí na stavu stavby, čase, finančních možnostech a přístupnosti k jednotlivým konstrukcím.

Na základě zkušeností z praxe se stavební průzkumy provádějí ve dvou úrovních:

1. úroveň

Zde se shromažďují nejobecnější informace stavbě, patří sem:

  • podklady (projektová dokumentace, DSPS, fotodokumentace, stavební deník atd.);
  • vývoj provozního využívání objektu;
  • napojení stavby na okolní stavby včetně inženýrských sítí;
  • vizuální prohlídka (popis vad a poruch, porovnání stávajícího objektu se stavební dokumentací);
  • rozhodnutí o okamžitých opatřeních.

STP se provádí za plného provozu objektu a výsledky slouží jako potřebné materiály pro další rozhodovací etapy.

Způsob provádění:

a) shromáždění a studium dostupných podkladů;

b) vizuální prohlídka staveb, konstrukcí a nejbližšího okolí.

2. úroveň

Aktualizace stávajícího stavu stavby;

  • fotodokumentace stávajícího stavu;
  • specifikace zjištění vad a poruch;
  • kombinace destruktivního a nedestruktivní stanovení fyzikálních a mechanických vlastností materiálů;
  • ověření geologického profilu podloží, především hydrogeologického.

Podrobný STP se provádí za plného či částečného provozu. Při správném výběru metody, která neovlivní běžný provoz stavby, lze provést STP za plného provozu.

Podrobný STP nám slouží pro zpracování statických výpočtů a musí být zpracovaný na úrovni, aby byl dostačujícím materiálem pro zpracování projektové dokumentace.

Způsob provádění:

a) vizuální prohlídka staveb, konstrukcí a nejbližšího okolí;

b) nedestruktivní stanovení fyzikálních ukazatelů a omezené destruktivní hodnocení charakteristik materiálů.

Znázornění postupu hodnocení stavebně-technického stavu staveb je uvedeno v ČSN ISO 138 22 - příloha A. Postup při provádění hodnocení je uveden v ČSN ISO 138 22 - příloha B.

4.4.1.3 Analýza vyšetřovaného stavby

Popis funkčních dílů

Pro účely hodnocení technického stavu budov lze rozdělit stavbu do 26 funkčních dílů (tab. 14), které jsou vyšetřovány samostatně i v závislosti na ostatních souvisejících funkčních dílech. Zjištění aktuálního technického stavu budovy je výsledkem jednotlivých hodnocení, která jsou prováděna zvlášť na každém funkčním dílu stavby.

Tab. 14 Výpis všech funkčních dílů

1

základy, suterén

14

podlahy

2

svislé nosné konstrukce

15

podhledy

3

svislé nenosné konstrukce

16

vytápění

4

vodorovné konstrukce

17

chlazení, větrání, MaR

5

krov

18

elektroinstalace - silnoproud

6

krytina

19

elektroinstalace - slaboproud

7

hromosvod

20

výtahy

8

povrch vnitřních stěn

21

ZTI

9

povrch vnějších stěn

22

kanalizace

10

schodiště

23

plynovod

11

komíny, větrací průduchy a šachty

24

balkony a terasy

12

dveře a vrata

25

okapové chodníky

13

okna

26

ostatní

4.4.1.4 Analytický list

Analytický list se provádí pro zjištění aktuálního stavu budovy, to jsou jednotlivá hodnocení, která se provádějí odděleně na každém funkčním dílu stavby. Stavební průzkum provádí příslušný specialista či stavební odborník. Pomocným prvkem při stavebním průzkumu je použití fotoaparátu pro lepší vizuální představu.

Hodnocení je prováděno ze stavebně-technických hodnocení, hodnocení funkčních dílů z hlediska dispozice, stavebněhistorických aspektů.

Doporučuje se zjištění provedená při STP utřídit do formulářů podle funkčních dílů. Tyto podklady pak slouží jako vstupní informace pro plánování údržby a jednotlivých oprav. Ukázka analytického listu, viz příloha 6.

Pro potřebu zjištění nákladů z bytového domu je uvedena tab. 15. Jsou z ní patrné hlavní náklady prvků vyčleněné pro potřebu údržby a obnovy stavby. Tab. 15 nezahrnuje finanční část potřebnou pro provozní náklady. Z provozních nákladů jsou hrazeny poruchy a poškození vzniklá v průběhu provozu stavby v běžném roce. Údržba a obnova využívá část nájemného adresně pro potřeby údržby a obnovy. Prostředky na údržbu se kumulují v rámci jednotlivých cyklů údržby (běžně 5-10 let), jak uvádí tab. 15. Prostředky na obnovu se kumulují často i několik desetiletí. Z hlediska financování údržby a obnovy vzniká přidaný efekt dlouhodobého uložení finančních prostředků.

Tab. 15 Náklady bytového domu [6] (pdf)

4.4.2 Údržba technických zařízení

Vyhrazená technická zařízení, definovaná v zákoně o státním odborném dozoru, podléhají pravidelným kontrolám a revizím, které provádějí osoby odborně způsobilé v daném oboru, které mají vydáno platné osvědčení revizního technika státním odborným dozorem (TIČR). Revize se provádějí na vyhrazených technických zařízeních (elektrických, plynových, tlakových a zdvihacích), na všech ostatních zařízeních se provádějí kontroly. Všechny pravidelné revize technických zařízení budov je nutno provádět podle platných právních předpisů.

Nevyhrazená technická zařízení, jejichž provoz se řídí jinými právními předpisy, podléhají pravidelným ročním kontrolám, které nemusí vykonávat odborně způsobilá osoba (revizní technik), ale postačuje osoba proškolená nebo poučená, která kontrolu provádí na základě provozní dokumentace technického zařízení. Tato zařízení podléhají NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, které stanovuje kontroly a základní požadavky na tato zařízení. Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací (NV č. 378/2001 Sb. §4 odst. 2).

Na technických zařízeních budov jsou v souladu s právními předpisy nebo pravidly stanovenými výrobci pravidelně prováděny následující práce:

  • pravidelná kontrola provozu,
  • obsluha zařízení podle stanovení výrobcem nebo právním předpisem,
  • doplňování maziv a olejů,
  • pravidelné zjišťování spotřeb energií.

Běžná údržba a opravy technických zařízení jsou prováděny v souladu s plánem údržby na dané období a s ohledem na provozní podmínky stavby. Plánované nebo havarijní opravy technických zařízení většího rozsahu mohou být prováděny ve spolupráci se specializovanými firmami.

Četnost jednotlivých revizí, kontrol a zásahů údržby jsou definovány v provozní dokumentaci jednotlivých zařízení nebo definovány v právních předpisech. Konkrétní lhůty revizí a kontrol na TZB jsou uvedeny v kap. 4.2.1 a 4.2.2.

4.5 Plán kontroly spolehlivosti konstrukcí

Od účinnosti zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), (dále SZ) je zaveden do §110 odst. 2 písm. c) SZ nový pojem - „plán kontroly spolehlivosti konstrukcí“.

Na změnu stavebního zákona reagovala také vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a to v příloze č. 5, která stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy a k posouzení autorizovaným inspektorem. Část D. 1.2 - stavebně konstrukční řešení této přílohy obsahuje pod písmenem d) plán kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití.

Nezávislým expertem je autorizovaný inženýr podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., pro obor statika a dynamika staveb, nebo podle druhu navrhované stavby autorizovaný inženýr pro obor pozemní stavby, obor dopravní stavby, obor stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, obor mosty a inženýrské konstrukce, obor technologická zařízení staveb nebo obor stavby pro plnění funkce lesa.

Novelou byla tedy doplněna do SZ povinnost stavebníka přiložit k žádosti o stavební povolení kromě plánu kontrolních prohlídek stavby případně i plán kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití, zpracovaný nezávislým expertem na náklady stavebníka.

Do citované novely byly prohlídky konstrukcí stavby nepovinné, předepsané pouze platnými, ale nezávaznými normami ČSN, normami z oblasti norem ISO a normami BOZP.

Doložení plánu kontroly spolehlivosti konstrukcí se tedy může stát podmínkou vydání stavebního povolení, přičemž platí, že ne každá projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení bude plán spolehlivosti konstrukcí obsahovat. Záleží na druhu, významu stavby, jejím umístění, stavebně-technickém provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Způsob a intenzita kontroly závisí na požadované spolehlivosti, druhu namáhání a účelu, ke kterému jsou konstrukce určeny. Požadavky na kontrolu konstrukcí a odbornou způsobilost osob provádějících kontrolu stanoví příslušné technické normy.

Například ČSN 73 2604 ocelové konstrukce - kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb uvádí požadavky na kontrolu a údržbu ocelových konstrukcí a doplňuje ustanovení ČSN EN 1090-1 a ČSN EN 1090-2+A o problematiku, která v nich není obsažena (neřeší problematiku údržby a kontroly). Dále uvádí požadavky na projektovou dokumentaci a na dokumentaci, která vzniká v průběhu provozu ocelových konstrukcí. Stanovuje rovněž požadavky na odbornou způsobilost osob provádějících kontrolu, opravy a údržbu. Tato norma se však nevztahuje na mostní konstrukce a konstrukce, pro které platí ustanovení ČSN 73 2603.

Stavební úřad je oprávněn stanovit ve stavebním povolení podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Na základě plánu kontroly spolehlivosti konstrukcí může stavební úřad již ve stavebním povolení stanovit podmínku provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití (některé nosné konstrukce stavby, zábradlí nebo zábrany na stadionech, tribuny atd.), čímž by byl stavebník již před zahájením stavby upozorněn na nutnost provádění kontrol a na to, že stavební úřad bude k povolení užívání stavby požadovat předložení dokladu o provedení kontroly. Takovým dokladem může být i záznam do stavebního deníku provedený oprávněnou osobou.

Plán kontroly spolehlivosti konstrukcí (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití) by měl obsahovat požadavky na kontrolu konstrukcí a odbornou způsobilost osob provádějících kontrolu vždy s odkazem na příslušnou technickou normu. Je jedním z podkladů k žádosti o vydání stavebního povolení, proto nemůže být součástí kolaudačního souhlasu. Naopak, stavební úřad při závěrečné kontrolní prohlídce mimo jiné kontroluje, zda jsou splněny podmínky stavebního povolení, a pokud jednou z podmínek byla povinnost provést kontroly spolehlivosti konstrukcí, je stavebník povinen doklady o provedení těchto kontrol předložit

5 Souhrnný přehled dokumentace a úkonů pro výkon správy majetku a zajištění stavebně-technické údržby

Tab. 16 Přehled dokumentace nutné pro výkon správy majetku (budovy)

Dokumenty

Dokumentace pro předání a převzetí novostavby do užívání

Zápis o předání a převzetí díla

Zápis o předaných písemnostech k budově

Projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení

Geometrický plán

Stavební deník

Doklady o výsledcích předepsaných zkoušek

Prohlášení o vlastnostech použitých výrobků

Provozní předpisy výrobce

Záruční listy

Revizní zprávy VTZ

Přehled o stavu domovních měřidel

Dokumentace nutná pro výkon správy objektu

Smlouva o správě nemovitosti

...

Písemnosti o nabytí a vlastnictví

Smlouva i převodu nemovitosti

Povolení vkladu do katastru nemovitostí

Výpis z katastru nemovitostí

Smlouva o omezení převodu nemovitosti

Smlouva o zřízení zástavního práva

Smlouva o zřízení věcného břemene

Rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu

Písemnosti ke stavbě o stavebně-technickém stavu

Stavební povolení

Kolaudační souhlas nebo oznámení

Povolení k předčasnému užívání stavby

Záznam o zkušebním provozu

Povolení změny užívání stavby

Pasporty budovy

Doklad o přidělení čísla popisného

Znalecký posudek o ceně nemovitosti

Harmonogram revizních zkouše

Místní prováděcí předpis (MPP) kotelny

Provozní deník kotelny

Místní prováděcí předpis (MPP) plynových zařízení

Provozní deník plynových zařízení

Písemnosti ke stavbě o stavebně-technickém stavu (pokračování)

Provozní deník vodovodu a kanalizace

Požární řád

Požární poplachová směrnice

Požární evakuační plán

Dokumentace zdolávání požárů

Dokumentace školení zaměstnanců odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany

Doklady o kontrolách, údržbě a opravách technických a technologických zařízení

Požární kniha

Provozní deník klimatizačního systému

Návod k používání výtahů

Kniha výtahů

Daňová evidence hmotného majetku

Písemnosti k pojištění nemovitosti

Pojistná smlouva

Písemnosti související s nájmem

Nájemní smlouva

Písemnosti související s prováděním údržby, opravy a zajišťování služeb

Smlouva s dodavateli tepla a teplé vody

Smlouva o dodávce el. energie

Smlouva o dodávce plynu

Smlouva o dodávce vody

Smlouva o odvodu odpadních vod

Smlouva o zajištění úklidu

Smlouva o odvozu odpadu

Smlouva o údržbě veřejných prostor

Účetní doklady a doklady k daním

Účetní doklady

Účetní kniha

Smlouvy s peněžními ústavy

Smlouva o půjčce

Smlouva o úvěru

Smlouva o běžném účtu

Smlouva o vkladovém účtu

Pracovní smlouvy a další dohody o pracích

Ve vzorovém plánu údržby a kontrol v tab. 17 jsou vyjmenovány jednotlivé úkony s uvedením doporučených časových period, v nichž mají být tyto úkony vykonány. Správce nemovitosti odpovídá za pravidelné zaznamenávání provedených úkonů do formuláře Plán údržby a kontrol. Záznamy s uvedením data, kódu osoby, která úkon provedla, stvrzují svou šifrou osoby, které úkon provedly a které též za něj nesou odpovědnost. Ve sloupci Perioda je uvedeno, v jakém intervalu má být kontrolní nebo údržbový úkon opakován, přitom jsou použity symboly: T - týden, M - měsíc, R - rok

V dalších sloupcích pak kontrolor nebo údržbář zaznamená datum splnění úkolu, uvede svůj kód, a je-li potřeba, též zjištění odkazem na záznam v deníku kontrol a údržby, který je označen číslem činnosti a datem.

Tab. 17 Přehled úkonů stavebně-technické údržby staveb [2]

FD

Kontrola/údržba

Lhůta revize v měsících

Datum

Kód

Zjištění - odkaz

1 základy, suterén

1

povrch vnější omítky či obklad soklu (zvlhlá místa, trhliny)

12

2

povrch vnitřních omítek suterénu (zvlhlá místa, trhliny, plíseň)

12

3

povrch okolního terénu a zpevněných ploch (prohlubně, deformace)

12

4

povrch suterénních podlah (trhliny, deformace, vlhkost)

5

čistota a funkčnost větracích otvorů v suterénu

6

2 svislé nosné konstrukce

1

celistvost svislých nosných konstrukcí (trhliny)

12

3 svislé nenosné konstrukce

1

celistvost příček a nadpraží (trhliny, odpadávání omítky)

12

4 vodorovné konstrukce

1

kvalita stropního podhledu (trhliny, nadměrné průhyby)

12

2

nejsou zvlhlá místa?

12

5 krov

1

prvky krovu (hniloba, dřevokazný hmyz, houba, spoje, kotvení)

12

6 krytina

1

těsnost krytiny (zatékání, zafoukání sněhu, boulení krytiny)

6

2

vyčištění půdního prostoru (prach, pavučiny)

12

3

neporušenost oplechování (rez, deformace, povrch, celistvost)

12

4

vyčištění žlabů a úžlabí a odtokových prvků

6

7 hromosvody

1

odborné revize podle ČSN 33 1500 - revizní technik

60

2

vizuální kontrola spojů a celistvost vedení a upevnění

6

8 povrchy vnitřních stěn

1

povrch maleb a obkladů (zavlhlá místa, trhliny, plíseň)

12

9 povrchy vnějších stěn - fasáda

1

povrch fasády (zavlhlá místa, trhliny, plíseň)

4

2

kontrola dešťových svodů

4

3

čištění lapačů splavenin

2

10 schodiště

1

kontrola stavu zábradlí (upevnění madel, spoje zábradlí, povrchová úprava)

3

2

kontrola konstrukce stupňů (lokální porušení, kluzkost povrchu)

12

11 komíny, větrací průduchy a šachty

1

kontrola průduchů (čistota, těsnost)

12

2

kontrola komínové hlavy a nadstřešního zdiva

12

3

čištění průduchů

12

4

odstranění kondenzátu

12

12 dveře, vrata

1

povrchová úprava (koutové spoje, T styky)

12

2

těsnění (poloha, pružnost, tvar)

12

3

funkce (dovírání, vůle mezi křídlem a zárubní, kování, zámky)

12

13 okna

1

povrchová úprava (rohové spoje, T styky)

12

2

těsnění (zatékání, poloha, pružnost, tvar)

12

3

funkce (dovírání, vůle mezi křídlem a rámem, kování)

12

4

kontrola odvodňovací drážky

12

5

čištění odvodňovací drážky

12

6

skleněné výplně (celistvost, průhlednost, rosení, čistota)

12

7

funkce žaluzií, rolet

12

14 podlahy

1

povrchová úprava (opotřebení, praskliny)

12

2

stav podlahy podle charakteru (vzdutí, osmotické bubliny, výkvěty)

12

15 podhledy

1

povrchová úprava (opotřebení, praskliny, zvlhlá místa)

12

2

stav podhledu podle charakteru (deformace, odpadávání)

12

16 vytápění

1

funkce (kotel, armatury, čerpadlo)

12

2

parametry technického zařízení (el. odběr, množství a teplota vzduchu)

12

3

vyčištění a seřízení kotle

12

4

tlak v kotli, kontrola doplnění

3

5

odvzdušnění systému

2

17 chlazení, větrání, MaR

1

hygienická kontrola podle speciálních požadavků

12

2

kontrola stavu (potrubí, izolace, ucpávky armatur, dotažení spojů)

12

3

protipožární klapky

12

4

parametry technického zařízení (el. odběr, množství a teplota vzduchu)

12

5

čištění filtrů a teplosměnných ploch

4

18 elektroinstalace silnoproud

1

elektrická zařízení

podle návodu výrobce

2

funkce, kompletnost (pojistky, svítidla, zásuvky, kryty, označení)

3

3

revizní zpráva

25-60

19 elektroinstalace slaboproud

1

funkce, kompletnost (jiskřící zvonky - plyn)

6

2

revizní zpráva

24-60

20 výtahy

1

odborná prohlídka servisní organizací

2-4

2

uveřejnění kontaktu na servisní organizaci vně i uvnitř výtahu

3

3

revize

36

4

kontrola zavírání šachetních dveří, funkce ovládání osvětlení

1

21 zdravotně technické instalace

1

zařízení pro zásobování požární vodou, kontrola funkce

12

2

zabezpečovací zařízení (pojistný ventil, tlakoměr, teploměr, …)

12

3

tlak v expanzních nádobách

6

4

výtoková zařízení (těsnění, průchodnost perlátorů)

3

5

případně hygienická kontrola

6

čistění filtrů

6

7

čištění sifonů

6

22 kanalizace

1

těsnost kanalizačního potrubí (zavlhání, propadání terénu, odtok)

12

2

případně hygienická kontrola (odběr vzorků z lapače tuků, …)

3

zalévání podlahových vpustí

1

23 plynovod vč. spotřebičů

1

zařízení pro rozvod plynu (stav, povrchová úprava, netěsnosti)

12

2

zařízení pro spalování plynu (zabezpečovací prvky, obrácený tah)

12

3

kontrola vyvěšení bezpečnostních pokynů (pokud je požadováno)

4

odplynění, odvzdušnění (pokud je požadováno)

24 balkony a terasy

1

odvod vody

1

2

zábradlí - stabilita, povrchová úprava

6

3

nosná konstrukce, podlaha (praskliny, tmelené spáry)

12

4

nátěr kovových i dřevěných částí zábradlí, oplechování

36

5

přetmelení spár pružným tmelem

36

6

madla zábradlí - upevnění, povrchová úprava

6

25 okapové chodníky

1

kontrola odvodu vody od budovy, vegetace

3

2

stav okapového chodníku

6

3

čištění, odstranění vegetace

3

26 ostatní

1

funkce a povrchová úprava vestavěného nábytku

12

6 BIM a správa budov - základní informace

Informace o stavbě se v průběhu jejího životního cyklu vyvíjejí a mění, proto je nezbytné, aby byly včleněny do důsledně strukturovaného systému umožňujícího monitorování vývoje stavby v čase, optimalizaci technicko-ekonomických charakteristik stavby během její životnosti, permanentní aktualizaci informací a jejich okamžití generování.

Všechny tyto procesy lze jednotně a efektivně řídit s využitím systému informačního modelování staveb, tzv. BIM (zkratka z anglického termínu building information modelling, někdy též uváděno jako building information management), který prezentuje pokrok ve stavebnictví a je ideálním IT komunikačním nástrojem jak pro všechny účastníky stavebního procesu (zadavatel stavby a stavebník, projektant stavby, zhotovitel stavby či stavbyvedoucí), tak pro uživatele nebo provozovatele stavby.

BIM začaly aktivně používat a podporovat již před několika lety státy, jako jsou Norsko, Nizozemsko a Dánsko. Ve Velké Británii je definován výstup BIM jako povinná součást zadávání veřejných zakázek od roku 2016 u všech typů veřejných zakázek. Ve Francii je model BIM požadován při zadávání veřejných zakázek od roku 2017. Ve Španělsku bude povinné používání BIM pro veřejné stavební projekty od prosince 2018 a pro infrastrukturní projekty od července 2019. Vláda ČR vzala v listopadu roku 2016 na vědomí informaci o významu metody BIM pro stavební praxi včetně návrhu dalšího postupu pro její zavedení. Ministerstvo průmyslu a obchodu se stalo gestorem pro zavádění metody BIM s úkolem do července 2017 zpracovat a vládě ČR předložit koncepci zavádění metody BIM v ČR.

BIM neboli informační modelování staveb je komplexní proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během jejího životního cyklu. Kombinuje využití počítačového 3D modelování s dalšími informacemi o stavbách (a při stavbě použitých výrobcích, navržených budovách, navržených procesech) za účelem zlepšení spolupráce, koordinace a rozhodování při výstavbě a při provozování staveb.

Přechod od kreslicího prkna k navrhování pomocí počítačových programů byl do jisté míry revolucí v dřívějších dobách výstavby. Stejně přelomovou změnou je připravovaný přechod na BIM. Přechod se však tentokrát týká celého stavebnictví, tedy nejen projektových organizací, ale i zadavatelů staveb, dodavatelů výrobků, zhotovitelů staveb, a zejména pak provozovatelů či uživatelů staveb. Právě u nich se projeví největší přínos při zajišťování správy, provozu a údržby staveb včetně potřebných úprav v celém plánovaném životním cyklu stavby. BIM je proces začínající návrhem stavby / projektovou přípravou, který je postupně doplňován a udržován v celém procesu realizace/výstavby a provozu/užívání stavby. Do projektové dokumentace zpracované pro stavbu BIM by se měly postupně přidávat další informace a jako potřebné pro stavbu by se neměly ztrácet, znovu vytvářet a hledat.

Rozdělení nákladů během životního cyklu stavby je: 2 % návrh/projektová příprava, 34 % realizace/výstavba a 64 % správa/údržba.

U metodiky BIM je nejvíce práce přesunuto na začátek procesu navrhování stavby, tedy do fáze projektové přípravy. Nejvyšší efektivita z použití BIM se ale projeví právě v procesu správy. Vytvoření informačního modelu stavby BIM, byť za vyšší cenu, bude několikanásobně vyváženo efektivnějším způsobem správy či údržby stavby během jejího životního cyklu, možností vytvoření zdravějšího vnitřního prostředí pro uživatele stavby a lepším přístupem k potřebným informacím například v případě rekonstrukcí.

6.1 Přínosy BIM

Informační modelování jako metoda práce je obecně použitelné na jakoukoli stavbu. Uplatní se nejen v segmentu pozemních staveb, ale také třeba v dopravním stavitelství, vodním stavitelství a inženýrském stavitelství obecně.

Informační model stavby (model BIM) si lze představit jako databázi informací, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, přes výstavbu, správu budovy a případné úpravy staveb (změny dokončených staveb) až po její demolici včetně ekologické likvidace stavby a uvedení prostoru do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu stavby. Do této databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu. Zásadní výhodou tohoto principu spolupráce a přístupu k informacím o stavbě je spolupráce bez ztráty dat a zachování přístupu k jejich aktuální verzi.

Nejdůležitější přínosy využití BIM v průběhu celého životního cyklu stavby jsou následující:

  • úspora nákladů a času počítaná za celý životní cyklus stavebního díla;
  • zlepšení komunikace mezi účastníky stavebního procesu;
  • zlepšení kontroly stavebního procesu;
  • zlepšení kvality výsledného díla;
  • předcházení kolizím (jejich detekce před realizací stavby) a nedorozuměním při práci s informacemi použitím starých verzí;
  • zvýšení transparentnosti a lepší přístup k informacím při rozhodování v různých etapách životního cyklu stavby (i pro netechnické profese pracující na návrhu);
  • reálná možnost průběžného začlenění všech potřebných profesí již v návrhové fázi projektu (např. rozpočtář, správce budovy);
  • ochrana životního prostředí s důrazem na energetické úspory (nižší energetická náročnost budov) díky možnostem simulací v etapě přípravy návrhu a využití údajů v případě rekonstrukce nebo demolice stavby;
  • snadnější možnost zpracování variant;
  • zefektivnění ekonomického řízení staveb (projektů), a to od prvotní kalkulace přes výběr a průběžné kalkulace až po samotnou fakturaci;
  • významné podklady pro navrhování, instalaci, provozování a výměnu zařízení;
  • dostupnost aktuálních informací na jednom místě.

Oproti současnému způsobu zpracování dat o stavbě, kdy životnost dat většinou končí předáním tištěné poslední revidované verze dokumentace stavby, jsou data modelu BIM předurčena k dalšímu používání především pro provozní fázi stavby. Z datového modelu těží především uživatelé/provozovatelé stavby, neboť model obsahuje mimo jiné všechny důležité součásti stavby, včetně jejich konkrétní pozice a parametrů. Při důsledném a správném používání metody BIM může mít správce stavby (budovy, stavebního objektu, technologického souboru) po několika málo krocích k dispozici k vybranému zařízení například všechna data z procesu realizace a předávání (všechny požadavky na změny, vady či nedodělky) i k němu vztažená včetně způsobu jejich vypořádání. Data jsou tak dostupná po celý životní cyklus stavby v aktuální verzi a pro všechny zúčastněné. Facility management je tak může využívat nejen pro optimalizaci provozu, ale také pro včasné plánování oprav, kontrol a rekonstrukcí.

6.2 Normy BIM

Základem by se měly stát technické normy, které jsou tvořeny na mezinárodní úrovni, s jejich minimálním přizpůsobením lokálním podmínkám.

Od roku 2012 jsou postupně přejímány technické normy organizace ISO a CEN týkající se metody BIM, ale pro jejich aplikaci je potřeba vypracovat i příklady použití, respektive zpracovat jejich návaznost na současnou praxi.

Mezi již zveřejněné normy k problematice BIM náleží například:

ČSN ISO 12006-2: 2014 a ČSN ISO 12006-3: 2014

ČSN ISO 16354: 2014

ČSN ISO 22263: 2014

ČSN ISO 29481-2: 2014

ČSN P ISO-TS 12911: 2014

ČSN ISO 16739: 2014

Na národní úrovni na ÚNMZ zahájila činnost v roce 2016 technická normalizační komise TNK 152 Organizace informací o stavbách a informační modelovaní staveb (BIM).

6.3 Harmonogram zavádění BIM

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a §103 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, výslovně umožňuje od 1. 10. 2016 využívání nástrojů BIM při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, na projektové činnosti nebo v soutěžích o návrh. Zadavatel může v zadávací dokumentaci uvést závazný požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů informačního modelování stavby a uvést požadavky na obsah, strukturu nebo formát dat.

Harmonogram zavádění BIM v ČR předpokládá uložení povinnosti použití BIM u veřejných zakázek, a to pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce v následujících hrubých termínech uvedených v tab. 18.

Tab. 18 Harmonogram zavádění BIM v ČR

Stanovení min. rozsahu zadání při povinnosti BIM pro veřejné zakázky

MMR

MD, MPO

01/19-12/19

Příprava a zavedení předávání projektové dokumentace stavebním úřadům v elektronické podobě

MMR

01/19-12/20

Uložení povinnosti použití BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce a související projektové služby

MMR

MD, MPO

od 01/22

Zajištění elektronizace povolovacích procesů stavby v souvislosti se zavedením BIM

MMR

01/26-12/27

6.4 Dokumentace BIM

Dokumentace pro BIM, její obsah a struktura, by měla při současném pojetí navazovat na vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášku č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

V případě použití metody BIM se změní požadavek na dokumentaci skutečného provedení stavby. Tu v současnosti může tvořit ověřená kopie projektové dokumentace pro stavební povolení, doplněná výkresy odchylek. Pro metodu BIM je potřeba odchylky zapracovat do výsledného modelu BIM, jinak jeho obsah ztrácí pro následnou správu a údržbu stavby smysl, protože nebude popisovat aktuální stav stavby.

6.5 Výhody BIM

Hlavní výhody využití informací získaných z modelu pro BIM pro facility management lze shrnout do několika bodů:

1. Přehlednější správa prostoru stavby - model BIM umožní přístup k informacím o využití stavby rychleji a poskytnuté informace jsou přesnější.

2. Efektivnější údržba - v modelu BIM se udržují aktuální informace o produktech a souvisejícím majetku, přístup k přesnějším informacím rychleji je opět hlavní výhodou, protože umožňuje kvalifikovanější rozhodování.

3. Efektivní využití energií - využití modelu BIM umožňuje porovnávání různých variant řešení a jejich energetických potřeb. Dostupné informace podporují různé druhy optimalizací provozu i návrhy na vylepšení. Lze tak lépe ovlivňovat dopady na životní prostředí

4. Efektivnější renovace (provádění udržovacích prací) a rekonstrukce - aktualizovaný model BIM je opět zdrojem přesnějších informací o stávající podobě stavby a umožňuje použít potřebný čas na zpracování různých variant řešení místo shánění prvotních informací.

5. Lepší řízení životního cyklu stavby - tento bod v sobě skrývá ochotu hodnotit náklady celkového životního cyklu oproti pouhým investičním nákladům. Počáteční vyšší pořizovací náklady se tak mohou promítnout do mnohem nižších provozních nákladů celé stavby.

6.6 Právní předpisy BIM

Požadavky na tvorbu modelu BIM se ve stavebnictví vyvolají pravděpodobně novelizaci řady předpisů, například:

  • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
  • zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
  • zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
  • zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
  • vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
  • vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  • vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb
  • vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
  • vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů

V rámci informačního systému ČKAIT Profesis je již dnes zařazena v rámci podnikatelského servisu pomůcka PS 8 - Metodika informačního modelování budov (BIM). Další pomůcky budou následovat v souladu s vytýčenou koncepcí zavádění metody BIM v ČR a s postupnou novelizací výše uvedených právních předpisů.

Závěr

Dosavadní zkušenosti nasvědčují tomu, že problematika správy a údržby staveb byla a stále ještě je podceňována a nedostatečně vnímána odbornou veřejností. Velkým problémem zůstává vzájemná neinformovanost jednotlivých složek zabývajících se správou a údržbou staveb a predikcí životního cyklu. Ta představuje především technicko-ekonomickou výslednici životního cyklu stavby v celém jeho průběhu. Bez komplexního pojetí zůstane snaha po prodloužení životnosti a redukci budoucích provozních nákladů staveb jen pouhou vizí.

Údržba slouží k předcházení systémových výpadků. Dalšími očekávanými přínosy mohou být zejména:

  • prodloužení a optimální využití doby životnosti budov a technických zařízení,
  • zlepšení provozní bezpečnosti,
  • zvýšení připravenosti zařízení plnit požadovanou funkci,
  • optimalizace provozních procesů,
  • snížení počtu poruch,
  • plánování nákladů na provoz budov a technických zařízení.

Zabezpečení stavebně-technického stavu objektu a technického zařízení je nezbytnou součástí řízení každé firmy, společnosti nebo instituce. Budovy vytvářejí zázemí hlavním činnostem firmy a nepřímo velmi významně ovlivňují hladký chod organizace. Navíc často představují značnou část majetku firmy (až 35 %), s čímž souvisí významné provozní náklady. Pro každou firmu je proto velmi důležité, aby toto zázemí fungovalo bezproblémově a příliš se o něm „nehovořilo“. V opačném případě hrozí riziko narušení hlavního předmětu činnosti firmy či organizace.

Důvodem pro využití nových přístupů údržby a obnovy staveb je záměr pomoci řešit problémy, které přináší současný stav staveb v České republice. Jedním z dlouhodobých cílů je nalézt řešení, jak trvale urychlit a zkvalitnit proces přinášející vedle vyšší úrovně kvality budov i významné snížení jejich energetické náročnosti a negativních environmentálních vlivů, jež jsou se současnou nadměrnou spotřebou energie spojeny. V průběhu zpracování pomůcky se nenaplnila domněnka, že hlavní bariérou řádné údržby a obnovy je nedostatek finančních prostředků. Nedostatek financí není tak závažným problémem, jak se původně předpokládalo. Pokud majitelé staveb řádně pečují o údržbu svého majetku, ekonomická situace jim většinou umožňuje financovat veškeré náklady spojené s údržbou a obnovou, když je tato investice rozložena do dostatečně dlouhého časového období. Zdánlivě největší nedostatek finančních prostředků byl pozorován ve fázi přípravy projektové dokumentace. To však vyplývá z neochoty nebo nedostatku informací o důležitosti této fáze pro správnou údržbu.

Analýza stávajícího stavu budov prokazuje jejich obecně špatný technický stav. Velice špatný je dnes prakticky bez ohledu na období výstavby zejména stav bytových domů, u kterých se k zanedbané údržbě často přidávají také vady použitého materiálu a nekvalitně provedené stavební práce. Náklady na údržbu a opravy jsou obvykle kryty z průběžně vytvářených fondů a činí obvykle cca 1 % z pořizovací ceny budovy ročně, to znamená, že při předpokládané stoleté životnosti domu je původní investice na výstavbu vložena do nemovitosti ještě jednou. Tento proces navíc dále akceleruje dlouho přetrvávající problém regulace výše ceny bydlení v nájemních bytech, které doposud vlastníkům domů neumožňuje flexibilně přizpůsobovat výši nájemného výdajům na správu a údržbu domu, a tak vede k odkládání potřebných oprav a k dalšímu zhoršování technického stavu. Mimo jiné obsahuje částku, která je odváděna do společného fondu údržby a oprav v podobě příspěvků jednotlivých obyvatel na opravy společných částí bytového domu.

Jednotlivé konstrukční prvky ztrácejí svoji technickou funkci, spolehlivost a kvalitu užíváním a přirozeným stárnutím. Proto je nutné jejich dělení z hlediska životnosti na prvky krátkodobé a dlouhodobé. Obvykle se za dlouhodobé označují konstrukce, které stavbu jako celek charakterizují a od nichž přímo odvisí technická životnost stavby. Patří mezi ně: konstrukce základů, svislé a vodorovné nosné konstrukce, schodiště, konstrukce střechy - krov bez střešní krytiny. Ostatní prvky jsou považovány za krátkodobé, jsou to všechny konstrukce, u nichž se předpokládá, že se za dobu životnosti stavby budou alespoň jedenkrát měnit. Pro vyčíslení nákladů na opravy a údržbu jsou podstatné prvky krátkodobé životnosti. V průběhu životního cyklu stavebního díla dochází k opotřebení konstrukčních prvků v závislosti na způsobu užívání budovy, na rozsahu technické péče a neposledně na klimatických podmínkách.

Vlastník budovy musí vykonávat pravidelné periodické prohlídky a revize stavu stavebních konstrukcí a konstrukčních prvků. To znamená, že určujícím faktorem je rozsah a kvalita údržby budovy. Rovněž dochází ke změnám požadavků stavby na její technické vybavení, s ohledem na zvyšující se požadavky na standard jejího užívání. Tyto problémy spadají do oblasti modernizace a rekonstrukce staveb. Situace, které řeší tuto problematiku, nastávají obvykle jednou za 30 let, což významně ovlivňuje celkové náklady životního cyklu stavby.

Pravidelná údržba a opravy zabraňují vzniku vad a poruch, které ovlivňují životnost staveb. Tyto vady a poruchy mohou vznikat například z důvodu nedodržení technologických postupů, nedostatečné kvality použitých materiálů, neschopnosti předvídat budoucí podmínky užívání stavby, z nedostatečné kontrolní činnosti investora, z časových a termínových faktorů a dalších důvodů. Finanční náročnost optimální údržby a provádění oprav budovy nelze exaktně stanovit, protože každá budova jinak stárne (opotřebovává se).

Problematika správy majetku prochází obdobím dynamických inovací a nových přístupů, které je nutné propojit se současným vnímáním životního cyklu stavby. Nabízí se množství zdrojů dat a podkladů pro prodloužení udržitelnosti bytového fondu, které je žádoucí využít.

Cílem je podpořit provádění oprav budov s využitím takových technických řešení, která zajistí výrazné prodloužení jejich životnosti a zvýšení kvality provozu a užívání na úroveň odpovídající současným uživatelským požadavkům, a to za optimálních pořizovacích a provozních nákladů.

Předkládané pojetí stavebně-technické správy a údržby budov je založeno na integrované přístupnosti s cílem směřování vývoje problematiky k co nejjasnějšímu vymezení spektra základních forem ovlivňujících ekonomiku technické správy majetku. Jde zejména o stanovení základních parametrů ekonomiky správy majetku ve vztahu na udržitelnou výstavbu, ucelený soubor současných opatření a přístupů pro rozhodovací sféru a vytvoření metodického principu pro přípravu procesů technické správy a údržby. Samotná problematika je značně rozsáhlá, a tudíž nemohla být v rámci této pomůcky zcela vyčerpána. Pro budoucí orientaci procesů v technické správě a údržbě budov bude rozhodující, nakolik se pomocí inovativních nástrojů FM podaří snížit energetickou náročnost budov a prodloužit jejich užitek.

Literatura

[1] KUDA, F., BERÁNKOVÁ, E. Facility management v technické správě a údržbě budov. Praha: Professional Publishing, 2012, 266 stran, ISBN 978-80-7431-114-7.

[2] MIKŠ, L. a kol. Údržba a rekonstrukce starších městských budov. VŠB-TU Ostrava, 2006, 1. vydání, 296 stran, ISBN 80-248-1137-5.

[3] Prohlášení o vlastnostech: [online, 15.5.2017] dostupné z:

[4] ŠTURMA, M. Provoz, revize a údržba technických zařízení: vyhrazená technická zařízení elektrická, plynová, tlaková, zdvihací. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5121-4.

[5] TOMÁNKOVÁ, J. Europas nemovitosti: zaměření na bytový objekt, pořizování a správu nemovitého majetku. Praha: ČVUT, 2007, ISBN 978-80-01-03651-8.

[6] MACEK, D. a kol., editor BERAN, V. Nástroje finančního plánování obnovy a zhodnocení budov: verze 2005 = Financial planning tools for building renovations: version 2005, Praha: České vysoké učení technické, Fakulta stavební, katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, 2. vydání 2005, ISBN 80-010-3148-9.

Přílohy

Příloha 1 Revizní zpráva

Příloha 2 Prohlášení o vlastnostech

Příloha 3 Průkaz energetické náročnosti budov

Příloha 4 Pasporty

Příloha 5 Plány údržby a obnovy

Příloha 6 Analytický list - STP

Příloha 1 Revizní zpráva

Příloha 2 Prohlášení o vlastnostech [3]

Příloha 3 Průkaz energetické náročnosti budov

Příloha 4 Pasporty

Příloha 5 Plány údržby a obnovy a) papírová forma, b) výstup ze SW pro tvorbu plánů údržby a obnovy

a)

b)

Příloha 6 Analytický list - STP [2]

Budova - název:

Lokalita:

Funkční díl:

Číslo:

Odpovědná osoba za technický stav:

Kontakt:

Průzkum provedl:

Datum:

Stáří funkčního dílu:

Stavebnětechnické hodnocení:

Provedené zkoušky a měření:

Stavebněhistorické aspekty - provedené změny a zásahy do stavby:

Hodnocení FD z hlediska dispozice:

Fotodokumentace (popis, formát, počet snímků, uložení):

Datum:

Název stavby:

Příjmení, jméno zhotovitele:

Název konstrukčního dílu:

Základy vč. hydroizolací a suterénních konstrukcí

Název vady zkoumaného konstrukčního dílu:

Výkvěty na omítce v suterénu

Popis konstrukce a stavu konstrukce:

Základy jsou z prostého betonu. Suterénní zdivo je z plných cihel. V celém suterénu se setkáváme s vlhkostí, kde příčinou je nedostatečné odvodnění a odizolování od spodní vody.

Výkvěty na omítce zdiva naznačují nasycení zdiva vodou pronikající z vnějšího prostředí.

Návrh údržby:

Odstranění omítky, ošetření spár ve zdivu a provedení nové omítky, nejlépe ze sanační malty.

Doporučuje se pravidelné větrání.

Stupnice hodnocení stavu dílu od nejlepšího stavu k nejhoršímu:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Fotodokumentace (viz příloha):

Vada 1.SV1

Vada 1.SV2

Vada 1.SV3

Vada 1.SV4

Poznámky:

Pro zobrazení kompletního obsahu se musíte přihlásit
1 2 3