IP 2 - Informační pomůcka k činnosti autorizovaných osob: Odpovědnost autorizované osoby

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

INFORMAČNÍ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

PŘÍLOHA METODICKÝCH POMŮCEK MP1 A MP2

ODPOVĚDNOST AUTORIZOVANÉ OSOBY

IP 2

2. vydání 2006

Pro ČKAIT vydává Informační centrum ČKAIT

V textu Informační pomůcky IP 2 nebyly provedeny terminologické ani stylistické úpravy. Termíny použité v textu neodpovídají S 01.01 Slovník pojmů ve výstavbě. Text je ponechán v nezměněné autorské podobě a je konsensuální s jinými publikovanými materiály autora.

Vydavatel Informační centrum ČKAIT

Klíčová slova:

odpovědnost, předpisy právní

Kolektiv autorů:

Autoři

OBSAH

Úvod

1

Osobní odpovědnost autorizovaných/registrovaných osob jakožto podmínka a předpoklad samostatného výkonu povolání

2

Přehled právních předpisů pro účely výkonu povolání autorizovanými/registrovanými osobami v souvislosti s uplatňováním jejich osobní odpovědnosti

3

Základní právní předpisy vymezující rozsah, obsah a formy osobní odpovědnosti autorizovaných/registrovaných osob

4

Odpovědnost za ochranu práv k duševnímu vlastnictví jako specifické součásti osobní odpovědnosti za výkon povolání

Motto:

"Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný inženýr (architekt, technik) budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních architektonických/stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného inženýra (architekta, technika)."

(§8 odst. 8 písm. a) až c) autorizačního zákona)

(229) Jestliže stavitel postavil někomu dům a své dílo neudělal pevně a dům, který postavil spadne a usmrtí majitele domu, bude tento stavitel usmrcen.

(232) Jestliže zničil majetek, vše, co zničil, nahradí; a poněvadž dům, který postavil, neudělal pevně a tento dům spadl, postaví ze svých vlastních prostředků dům, který spadl.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby – členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

ÚVOD

Doporučené postupy činnosti autorizovaných osob vydává ČKAIT jako metodické pomůcky pro autorizované osoby. Mají za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování projektové dokumentace a vedení realizace staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Stanovují použití základní terminologie, zkratek a vazeb na obecně závazné právní předpisy vydávané ČKAIT. Řeší vazbu výkonů autorizovaných osob na české technické normy (ČSN), evropské normy (EN), mezinárodní normy (ISO), na doporučené standardy (organizační, obchodní a technické) ve výstavbě. Doporučují využití odpovídajícího software, hardware, měřicí techniky a dalšího vybavení pro činnost autorizovaných osob.

Doporučují zásady činnosti ve všech fázích realizace výkonu, a to zejména v oblasti přípravy a stanovení základních podmínek, realizace, návrhu řešení, jeho zpracování a projednání. Obsahují zásady spolupráce s dalšími autorizovanými osobami, spolupracovníky a subdodavateli. Řeší ukončení výkonu, jeho předání a dohled nad dalším vývojem zakázky, včetně řešení budoucích konfliktních situací a problémů při realizaci díla.

Doporučené postupy popisují v rámci našeho právního řádu i míru odpovědnosti autorizovaných osob vůči společnosti a zákazníkovi na základě právních předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i etického řádu ČKAIT.

Tato informační příloha (IP) metodické pomůcky MP 1 se věnuje samostatně obecné problematice odpovědnosti autorizovaných osob. Je tedy nedílnou součástí všech konkrétních postupů AO, na něž se tyto odkazují.

Doporučené postupy si nekladou za cíl postihnout širokou škálu tvůrčí činnosti AO ve výstavbě. Jejich účelem je především vytvoření metodiky výkonu činnosti autorizovaných osob, předání zkušeností pro těm, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu vybraných odborných činností.

Doporučené postupy jsou materiálem živým, neustále doplňovaným. Popisují aktuální představu o výkonu činnosti autorizovaných osob. Nejsou a nedávají si za cíl být jedinou předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

1 OSOBNÍ ODPOVĚDNOST AUTORIZOVANÝCH/REGISTROVANÝCH OSOB JAKOŽTO PODMÍNKA A PŘEDPOKLAD SAMOSTATNÉHO VÝKONU POVOLÁNÍ

Společnost stanovuje pro výkon některých profesí v souvislosti se zvýšenou osobní odpovědností zvláštní právní režim. Mezi tyto profese náleží:

  • profese lékařské a odborně související (humánní lékaři a stomatologové, psychologové, lékárníci, veterinární lékaři),
  • profese právní a odborně související (advokáti, notáři, patentoví zástupci, auditoři, daňoví poradci, exekutoři),
  • profese související s výstavbou a péčí o přírodní a kulturní dědictví (inženýři, architekti, urbanisté, konzervátoři, restaurátoři).

Základním znakem výkonu výše uvedených povolání je zvýšená osobní odpovědnost fyzické osoby za celistvý (komplexní) správný a bezpečný výkon činností, uspokojujících individuální a tedy v konkrétní situaci vždy velmi proměnlivé potřeby klientů, na jejichž kvalitě je ovšem zároveň veřejný zájem. Důvody právní regulace činnosti těmito osobami vykonávané lze shrnout do několika bloků (v souladu s právními předpisy Evropské unie):

  • mají významný vliv na zdraví, život, majetek a životní prostředí občanů,
  • mají vždy individuálního jmenovitého adresáta a nelze je poskytovat vůbec nebo jenom velmi obtížně anonymnímu adresátovi,
  • vyžadují vysoký stupeň kvalifikace, zejména dlouhodobé (prakticky celoživotní) vzdělávání a obvykle i dlouhodobou přípravnou odbornou praxi,
  • mají tvůrčí charakter s vysokým stupněm individuálního autorského přínosu,
  • jsou pro svoji složitost obtížně posuzovatelné a účinně kontrolovatelné laiky, přičemž však mohou způsobit škody velkého rozsahu na majetku a zdraví,
  • vyžadují nezávislost, neboť ti, kdo činnosti konají, se často pohybují na samé hranici mezi zájmy soukromými a veřejnými, přičemž se mnohdy nemohou vyhnout střetům i se zájmy státu samotného v zájmu zachování a ochrany práv jejich klientů - a to práv, která nepochybně patří k jejich právům základním.

Je povinností autorizované/registrované osoby ctít právní řád, dbát práva a uplatňovat právní předpisy obecně a právní předpisy, na nichž je založen výkon vybraných a odborných činností, zvláště (§12 odst. 3 autorizačního zákona), a to jak v zájmu vlastníka, investora (klienta), tak s respektem k veřejnému zájmu při současném zachovávání etiky profese. To však vede v řadě případů při výkonu povolání k napětí, neboť zájmy chráněné na jedné straně institutem vlastnictví, to jest právem věc držet, věcí nakládat a věc užívat a brát z ní plody, a na druhé straně zájmy chráněné instituty péče o kulturní a přírodní a krajinné bohatství nebo péče o zdravé životní podmínky a konečně i nároky autorizovaných/registrovaných osob samých mohou v jednotlivých konkrétních případech stát a také, žel, velmi často stojí v protikladu. Této skutečnosti si musí být jak zpracovatel územně plánovací, tak stavební a související projektové dokumentace vědom, protože s jejím uplatněním jsou spojeny závažné právní důsledky: například zhotovená, projednaná a schválená územně plánovací dokumentace může uložit vlastníkům jistá omezení výkonu jejich vlastnického práva, což musí být kompenzováno. Obdobně je tomu s důsledky stavebních činností - právě proto je projednávání projektové dokumentace staveb vázáno na vyjádření řady orgánů veřejné správy, zejména pak ostatních vlastníků, jejichž práva a právem chráněné zájmy jsou nebo mohou být dotčeny.

Specifický právní základ pro činnost autorizovaných/registrovaných) osob v procesu územního plánování a stavění je v ústavním pořádku České republiky zakotven hned několika ustanoveními - čl. 7 Ústavy České republiky a navazujícím čl. 4, čl. 11 a čl. 35 Listiny základních práv a svobod, která výše zmíněné napětí mezi vlastněním (vlastnictvím) a možností a touhou žít ve snesitelném (a pokud možno trvale se zlepšujícím) životním prostředí rámcově vymezují.

Obecný rámec pro ukládání povinností je dán čl. 4 Listiny, který stanoví, že: "Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. ... Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena."

Statut vlastnění (vlastnictví) je dán ustanovením čl. 11 téže Listiny, který ustanovuje, že: "Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. ... Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých, anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. ... Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu." Ve výše uvedeném smyslu zpřesňuje postavení vlastníka a výměr vlastnictví občanský zákoník v ustanovení §123128: "Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. ...Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. ... Vlastník se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. ... Ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit, nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak, a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu."

Veřejný zájem na ochraně životního prostředí a v jeho rámci při utváření krajiny a péči o ni a péči o kulturní bohatství se v esenciální podobě definuje ustanoveními čl. 7 Ústavy a čl. 35 Listiny: "Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. .... Každý má právo na příznivé životní prostředí. ... Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. ... Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem."

Veškerá tato práva se dotýkají i autorizovaných/registrovaných osob jako občanů. Jako profesionálů vykonávajících tvůrčí autorskou činnost se jich však nadto týká (a vlastníky i společnost zavazuje)

  • ustanovení čl. 34 odst. 1 Listiny, které stanovuje, že "práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem",
  • ustanovení čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny, které stanovují, že "každý má právo na svobodnou volbu povolání (... avšak ...) zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností".

Předpokladem samostatného výkonu povolání na území České republiky (a v členských státech Evropské unie, Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarské konfederaci) je udělení autorizace nebo provedení registrace, což je podmíněno dosažením předepsaného vzdělání, absolvováním předepsané profesní praxe pod vedením, příslušným státním občanstvím a pobytem na území, kde je profesní praxe prováděna (s výjimkou registrovaných osob hostujících), bezúhonností, způsobilostí k právním úkonům, absolvováním zkoušky odborné způsobilosti a složením slibu.

Jakkoliv je osobní odpovědnost projevem aktivního vztahu autorizovaného/registrovaného profesionála ke klientovi a ke společenství a vzniká fakticky okamžikem, kdy profesionál začne svému klientovi poskytovat služby (autorizovaná/registrovaná) osoba je jakýmsi osobním rádcem - osobou povolanou ku pomoci, advokátem v nejširším smyslu toho slova), o právně relevantní osobní odpovědnosti autorizovaných/registrovaných osob v nejobecnějším smyslu slova lze a má smysl hovořit pouze tam, kde je tato povinnost vynutitelná, resp. tam, kde v případě porušení právní nebo profesně etické povinnosti je možno dosáhnout nápravy uložením konkrétního nápravného opatření správního (správním trestem, nelze-li obnovit původní stav, a správní sankcí, směřující k obnovení věcného právního vztahu) nebo trestního.

Podle charakteru konkrétního deliktu lze jednotlivé druhy sankcí uplatňovat jednotlivě nebo v kombinaci. Pravomoc k uložení sankcí a trestů musí mít oporu v zákonu; v případě porušení právních i profesně etických povinností je takovým ustanovením výše citovaný §12 odst. 3 autorizačního zákona, který stanoví, že "při výkonu své činnosti je autorizovaná osoba povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných příslušnou Komorou". Zesíleným zdůrazněním obecné občanské povinnosti (vycházející ze zásady "neznalost zákona neomlouvá") je vytvořen v souběhu s ustanovením §11 odst. 1 autorizačního zákona specifický právní režim, umožňující profesní instituci omezit výkon povolání osobě, jejíž bezúhonnost je vzata v pochybnost, a to před pravomocným rozsudkem - a tedy do jisté míry proti zásadě presumpce neviny (obdobně např. u ostatních nezávislých profesí nebo institut zproštění výkonu služby na dobu šetření v případě některých zaměstnanců státu).

Odpovědnost autorizovaných/registrovaných osob může být utříděna podle různých hledisek, přičemž základním tříděním je rozlišení na odpovědnost:

  • právní, a to veřejnoprávní a soukromoprávní;
  • etickou (profesně etickou).

Soukromoprávní odpovědnost (závazková) je odpovědnost založená ve smluvním vztahu dvou (popř. i více) smluvních stran, které mají vzájemně rovné postavení (zásada ekvivalence). Tato odpovědnost může být vynucena v případě porušení smluvní povinnosti způsobem, který stanoví smlouva, obvykle sjednanou formou nápravy porušené povinnosti dobrovolně (dohodou), nebo v případě nedohody a trvajícího sporu rozhodnutím (nálezem) rozhodce, popř. rozhodnutím (rozsudkem) soudu. Soukromoprávní odpovědnost má v nejhrubších rysech povahu

  • občanskoprávní, resp. obchodně právní, její součástí je z hlediska výkonu povolání především odpovědnost za škodu způsobenou porušením některých povinností plynoucích ze smlouvy, nejčastěji řádným a včasným plněním; zvláštním případem odpovědnosti souvisejícím s výkonem povolání autorizovanými/registrovanými osobami (inženýry a architekty) je porušení autorských práv, resp. jiných práv k duševnímu vlastnictví;
  • pracovně právní a zaměstnanecké, jejíž součástí je především odpovědnost zaměstnavatele za zaměstnance a za vytvoření nezbytných podmínek pro řádný výkon činností zaměstnanci, resp. řádný zaměstnanecký výkon autorizovanou osobou v těch případech, kdy je tato osoba zaměstnána; určitá pravidla pro výkon povolání v zaměstnaneckém (pracovně právním, služebním nebo obdobném) poměru stanovují profesní a etické řády Komor, jimiž se zaměstnavatelům ukládá nebránit v plnění povinností autorizovaným/registrovaným osobám, zejména v odpovědném a nezávislém výkonu vybraných činností ve výstavbě a poskytování souvisejících odborných služeb, což musí být výslovně uvedeno v pracovní smlouvě nebo obdobné smlouvě; podobná pravidla platí též v případě, že autorizované/registrované osoby vykonávají své povolání jako odpovědní zástupci právnických osob.

Přestože kontinentální rozlišování soukromého práva a práva veřejného má tradici již od dob práva římského, existují v moderním právu i případy smíšení soukromoprávní a veřejnoprávní sféry; mezi takové případy, které se dotýkají i autorizovaných/registrovaných osob, patří zejména živnostenský zákon nebo zákon o veřejných zakázkách.

Veřejnoprávní odpovědnost je odpovědnost založená ve vztahu hierarchickém, v němž je jedna ze stran tohoto vztahu (jakkoliv je veřejnou službou), to jest reprezentant veřejné správy, v postavení mocensky nadřazeném autorizované/registrované osobě. Strukturována může být v nejhrubším členění do dvou základních bloků, a to odpovědnosti správně právní (včetně disciplinární) a odpovědnosti trestně právní. Souvisí především s odpovědností autorizované/registrované osoby za ochranu veřejných zájmů podle zvláštních předpisů, resp. realizuje prostřednictvím přestupkových či disciplinárních řízení, nejedná-li se v jednotlivém případě o čin trestný a nerozhoduje-li se v řízení trestním.

Překročí-li porušení právních povinností hranici společenské nebezpečnosti významným způsobem, uplatňuje se odpovědnost trestně právní. Tato odpovědnost se autorizovaných/registrovaných osob týká samozřejmě v celém rozsahu, avšak specificky (s přihlédnutím k povaze profese) odpovědnosti podle části II trestního zákona, a to zejména podle:

  • hlavy II - trestné činy povahy hospodářské (ustanovení §118124f - trestné činy proti hospodářské soutěži, §125129 - proti hospodářské kázni, §140148b - daňové, §149153 - proti hospodářské soutěži - ochrana práv k duševnímu vlastnictví, §159 - maření úkolu veřejného činitele, §161 - podplácení a §162 - nepřímé uplácení);
  • hlavy IV - trestné činy obecně nebezpečné (ustanovení §179180 - obecné ohrožení úmyslné a nedbalostní, §181a181b - ohrožení životního prostředí úmyslné a nedbalostní, §182184 - poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšných zařízení);
  • hlavy VII - proti životu a zdraví (ustanovení §221224 - ublížení na zdraví (s těžkým následkem) úmyslné a nedbalostní);
  • hlavy IX - proti majetku (ustanovení §257a - poškození, zničení nebo zneužití záznamu na nosiči informací).

Správně právní odpovědnost má velmi strukturovanou povahu a jednotlivé správní delikty (protiprávní jednání) lze uspořádat do subsystémů podle druhu správně právní odpovědnosti (za přestupky; za jiné správní delikty; za pořádkové delikty - přičemž u všech lze rozlišovat ještě podle toho, zda se takového jednání dopustila fyzická nebo právnická osoba; pro účely osobní odpovědnosti za výkon povolání jsou dále uvedeny delikty spojené působením inženýrů, architektů, urbanistů a techniků, a to působících jako osoby fyzické, nebo zodpovědní zástupci osob právnických). V nejhrubších obrysech lze pro účely tohoto pojednání rozlišovat mezi obecnými správně právními delikty, týká-li se porušení povinností uložených obecnými právními předpisy, a správně právními delikty disciplinárními, týká-li se závažného nebo opakovaného porušení povinností stanovených předpisy profesními. V tomto případě se prolíná a velmi úzce dotýká vzájemně odpovědnost právní s odpovědností etickou.

Obecná správně právní odpovědnost je založena ustanoveními zákona o přestupcích (zákon č. 200/90 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů), a to zejména přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě, jimiž se rozumí zejména přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy, na úseku silničního hospodářství, na úseku podnikání, na úseku zdravotnictví, na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst, na úseku kultury, na úseku porušování průmyslových práv a porušování práv k obchodní firmě, na úseku vodního hospodářství, na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství, na úseku poštovních služeb a telekomunikací, na úseku geologie, na úseku ochrany a využití nerostného bohatství, na úseku používání výbušnin, na úseku energetiky, teplárenství a plynárenství, na úseku všeobecné vnitřní správy, na úseku ochrany životního prostředí, ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě; přestupky proti veřejnému pořádku, jimiž se rozumí zejména přestupky křivého vysvětlení, proti občanskému soužití a proti majetku, která v zásadě z podstatné míry kopírují strukturu veřejné správy, nebo ustanoveními speciálních právních předpisů (resortních), jimiž se určité správní úseky upravují. V případě autorizovaných/registrovaných osob se zejména a nejčastěji jedná o odpovědnost podle:

V této souvislosti připomenout, že autorizované/registrované osoby nenesou odpovědnost za klienta a jeho protiprávní jednání podle zvláštních předpisů, není-li tato odpovědnost na ně zákonem přenesena (např. odpovědnost za projektování nebo provádění staveb, k němuž klient sám oprávněn není). Porušení právní povinnosti klientem, kterého autorizovaná/registrovaná osoba neupozornila (např. zahájení stavby bez platného stavebního povolení), ačkoliv jí protiprávní jednání klienta bylo známo a neučinila nic, aby takovému jednání zabránila (např. z důvodu ochrany významného veřejného zájmu), může mít pro tuto osobu disciplinární následek.

Disciplinární odpovědnost se uplatňuje v případech závažného nebo opětovného porušení konkrétní právní nebo etické povinnosti autorizovanou/registrovanou osobou. Jedná se jak o porušení obecných právních předpisů (není-li čin přísněji trestný; avšak i v tomto případě může být činnost profesionála souběžně sankcionována disciplinárním opatřením!), speciálních právních předpisů (autorizační zákon) vnitřních řádů Komor (profesní a etický řád, organizační, jednací a volební řád, disciplinární a smírčí řád, soutěžní řád a do jisté míry i autorizační řád).

Disciplinární odpovědnost je ve vztahu k udělené autorizaci/registraci specificky vymezena ustanoveními autorizačního zákona:

  • §10 odst. 2 písm. b): autorizace/registrace zaniká tomu, komu bylo Komorou uloženo disciplinární opatření odejmutí autorizace/registrace;
  • §11 odst. 1: autorizace/registrace autorizované/registrované osobě se obligatorně pozastavuje
    • na dobu výkonu trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti, pro kterou byla autorizace/registrace udělena;
    • na dobu trvání trestu zákazu výkonu činnosti autorizované/registrované osoby;
    • na dobu trvání disciplinárního opatření, jímž byla pozastavena autorizace/registrace;
  • §11 odst. 2; autorizace/registrace autorizované/registrované osobě se fakultativně pozastavuje, bylo-li proti ní v souvislosti s výkonem její činnosti zahájeno trestní řízení pro trestný čin, a to až do vynesení pravomocného rozhodnutí.

Sama obecná disciplinární odpovědnost je vymezena ve čtvrté části autorizačního zákona v ustanoveních §2022a. Dopustí-li se autorizovaná/registrovaná osoba závažného nebo opětovného porušení povinností autorizované/registrované osoby a nejde-li o trestný čin, může být takové osobě uloženo disciplinární opatření písemné důtky, pokuty až do výše 50 000 Kč, pozastavení autorizace na dobu nejvýše tří let, popřípadě odejmutí autorizace, přičemž s rozhodnutím o uložení disciplinárního opatření o pokutě nebo pozastavení autorizace/registrace může být současně uložen zákaz výkonu funkcí v Komoře.

O uložení disciplinárního opatření rozhoduje stavovský soud v disciplinárním řízení, které se zahajuje na návrh dozorčí rady podepsaný jejím předsedou. Podmínky disciplinárního řízení stanovuje §21 a 22 autorizačního zákona, podrobněji pak disciplinární a smírčí řády ČKAIT a ČKA. Pro uplatnění disciplinární pravomoci Komor jsou podstatné dvě lhůty, a to:

  • objektivní lhůta tříletá - Komory musí zahájit disciplinární řízení nejpozději do tří let ode dne, kdy se autorizovaná/registrovaná osoba disciplinárního provinění dopustila;
  • subjektivní lhůta šestiměsíční - Komory musí zahájit disciplinární řízení nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se o disciplinárním provinění dozvěděly.

Disciplinárně obviněným musí být dán dostatečný prostor k obhajobě a musí jim být umožněna obhajoba osobní. Zároveň je však Komorám stanovena povinnost uložené disciplinární opatření vynutit. Zvláštní ustanovení o disciplinární pravomoci jsou uvedena v souvislosti s volným pohybem osob podle práva Evropských společenství pro registrované osoby hostující (registrované osoby usazené podléhají zcela disciplinární pravomoci Komor) v ustanovení §22a zákona.

Osobní odpovědnost právní a profesně etickou vymezuje často jen velmi nezřetelná hranice. Odpovědnost profesně etická se člení podle vztahů, do nichž autorizovaná/registrovaná osoba vstupuje; těmito okruhy vztahů se rozumí etický (profesně etický) vztah k:

  • profesi samé, zejména povinnost všemožně přispívat k dobrému jménu profese, nést odpovědnost za řádný výkon profese a trvale se vzdělávat; součástí tohoto okruhu vztahů je i ustanovení o pravidlech používání autorizačního/registračního razítka, o účasti na soutěžích a při získávání zakázek obecně, podmínky o náležitostech reklamy a konečně podmínky a náležitosti výkonu povolání jako povolání svobodného, podnikatelského a zaměstnaneckého;
  • klientovi, zejména povinnost dbát zájmů a potřeb klienta, poskytovat maximálně profesionální služby, předcházet střetu zájmů, dodržovat podmínku mlčenlivosti, být pojištěn, uzavírat řádné a kvalitní smlouvy a svoji práci vykonávat za přiměřený honorář;
  • společnosti, zejména povinnost dodržovat slib složený při autorizaci/registraci, dbát ve zvýšené míře na dodržování právních předpisů a předcházet vzniku střetu zájmů ve sféře veřejné;
  • ostatním autorizovaným osobám, zejména povinnost poskytnout kolegovi odbornou pomoc, chránit práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská a práva k průmyslovému vlastnictví svých kolegů a zdržet se účelové kritiky, jejímž jediným nebo hlavním cílem je převzetí zakázky;
  • profesnímu společenství (Komoře), zejména povinnost chránit pověst Komory ve společnosti, respektovat její vnitřní řády (profesní předpisy), ve styku s Komorou podávat pravdivé informace o výkonu povolání, oznamovat závažné skutečnosti, o nichž se v souvislosti s výkonem profese dozvěděl, a konečně přijmout nejméně na jedno volební období volenou funkci v Komoře, je-li do ní navrhován.

2 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO ÚČELY VÝKONU POVOLÁNÍ AUTORIZOVANÝMI / REGISTROVANÝMI OSOBAMI V SOUVISLOSTI S UPLATŇOVÁNÍM JEJICH OSOBNÍ ODPOVĚDNOSTI

Základní právní rámec pro činnost inženýrů, architektů, urbanistů a techniků a jejich odpovědnost jakožto autorizovaných/registrovaných osob zahrnuje s ohledem na charakter a rozsah odborných činností a poskytovaných služeb velmi rozsáhlý soubor a bohatou škálu právních předpisů, které lze pro účely přesnějšího vymezení osobní odpovědnosti vyjmenovaných osob a pro porozumění šíři právních souvislostí jejich činností uspořádat do několika velkých bloků, a to do bloku:

  • ústavních zákonů a předpisů bezprostředně navazujících a upravujících osobní poměry občanů a právní postavení občanské společnosti (veřejnosti);
  • předpisů k výstavbě, a to zejména stavební zákon a předpisy související (prováděcí vyhlášky), soubor technických norem pro výstavbu, autorizační zákon, včetně profesních předpisů a profesních dokumentů, soubor územně plánovacích dokumentací (soubor obecně závazných vyhlášek a nařízení vlády, jimiž jsou vyhlášeny závazné podmínky pro výstavbu, obsažené v územních a regulačních plánech), soubor předpisů pro bydlení, byty a bytová výstavba;
  • předpisů k veřejné správě, a to zejména k obecnímu zřízení, ke krajskému zřízení, ke státní správě ústřední (a okresní tam, kde byla zachována), k profesní samosprávě, k obecné správě a předpisy ke správnímu řízení;
  • předpisů k péči o zdravé životní podmínky, a to zejména k péči o veřejné zdraví a hygienu, lázeňství, veterinární hygienu;
  • předpisů k péči o přírodní a krajinné bohatství, a to zejména k péči o životní prostředí, včetně předpisů k posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), přírodu a krajinu, ovzduší, vody a vodní hospodářství, lesy a lesní hospodaření, zemědělský půdní fond, nerostné bohatství a výkon geologie a horních činností, pozemky a pozemkové úpravy (včetně náležitostí vlastnictví pozemků), katastr nemovitostí, zeměměřictví a kartografii;
  • předpisů k péči o kulturní bohatství (památkové péči), a to zejména k péči o památky a památkový fond, ostatní součásti kulturního dědictví;
  • předpisů ke vzdělávání (vědě a výzkumu, školství);
  • předpisů o informacích, informačních systémech a státní statistice;
  • předpisů o infrastruktuře, a to zejména
    • o dopravě, a sice na pozemních komunikacích (silniční), drážní, letecké, na vnitrozemských vodních cestách;
    • technické infrastruktuře (technickém vybavení - plochách, sítích a zařízeních na nich a zařízeních samostatných), pro vodohospodářství (zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod), energetiku (elektrárenství, plynárenství, teplárenství a produktovody), spoje (telekomunikace a radiokomunikace), odstraňování odpadů a ukládání nebezpečných látek, ochranu před znečištěním ovzduší, před hlukem a vibracemi, požární ochraně, bezpečnosti práce a technických zařízení;
  • předpisů o technické normalizaci, metrologii a státním zkušebnictví;
  • předpisů občanskoprávních (obchodně právních) a o podnikání, a to předpisů občanského a obchodního práva, živnostenského podnikání, občanského soudního řádu, rozhodců a rozhodčího řízení, cen, účetnictví, daní a cel, pojištění;
  • předpisů o právech k duševnímu vlastnictví, a to zejména k ochraně práv k duševnímu vlastnictví obecně, ochraně autorských práv, ochraně průmyslového vlastnictví;
  • předpisů o zadávání zakázek, a to zejména předpisů o zadávání podle zákona o zadávání veřejných zakázek, předpisů o zadávání zakázek architektonickou nebo urbanistickou soutěží;
  • předpisů pracovně právních a mzdových, a to zejména zákoníku práce a předpisů souvisejících a nava-zujících, včetně předpisů o kolektivním vyjednávání, předpisů o sociálním a zdravotním zabezpečení, předpisů o mzdách a platech;
  • předpisů trestně právních a přestupkového práva.

3 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY VYMEZUJÍCÍ ROZSAH, OBSAH A FORMY OSOBNÍ ODPOVĚDNOSTI AUTORIZOVANÝCH/REGISTROVANÝCH OSOB

Základním principem, na němž stojí samostatný výkon profese, je celistvost výkonů povolání. Tento základní požadavek nese s sebou celou řadu právních a věcných důsledků; z výše popsaného celistvého pojetí profesní praxe a konkrétního výčtu nezbytných profesních vědomostí, znalostí a dovedností teoretických i praktických vychází především ustanovení v §158 a §159 stavebního zákona. Ustanovení vymezuje okruh činností považovaných za činnosti se zvláštním právním režimem, to jest činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě.

Stavební zákon odkazuje na právní předpis pro určení přesnějších podmínek výkonu povolání. Tímto předpisem je především zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, který uvedenou podmínku stanovuje v §2 odst. 4 a 5 přesněji, přičemž přesněji vymezuje i celkový okruh činností konaných autorizovanými osobami: §2 odst. 1 a 2 zahrnuje do rozsahu autorizace úplný celek činností vybraných a činností odborných, neboť - důsledně domyšleno - nelze vybrané činnosti vykonávat bez opory v celém souhrnu souvisejících činností odborných.

Pro připomenutí uvádíme, že vybranými činnostmi jsou podle §158 stavebního zákona projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění staveb nebo její změny.

Projektovou činností ve výstavbě se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace.

Projektovou dokumentací je dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby podle §104 odst. 2 písm. a) až d), projektová dokumentace pro provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle §137.

Podle §159 projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí.

Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí.

Výkony autorizovaných osob v oblasti přípravy staveb (projektové činnosti) se podle metodické pomůcky "Výkonový a honorářový řád" rozumí takové základní a zvláštní výkony, které vedou k naplnění záměru a účelu zakázky vymezeném příslušnou smlouvou a dokumentací zakázky a jejichž výsledkem je zejména vytvoření návrhu díla nebo vypracování posudku. Základními výkony se rozumí takové výkony, bez nichž nelze vůbec dosáhnout záměru a účelu zakázky. Zvláštními výkony se rozumí takové výkony, jichž je třeba k uskutečnění zvláštních požadavků. Překračují zpravidla základní výkony nejen obsahem, nýbrž často i rozsahem a pracností. Mohou být se základními výkony spojeny, popřípadě je mohou nahradit.

Výkony autorizovaných osob směřující k naplnění záměru a účelu zakázky v oblasti přípravy staveb se člení do výkonových fází, které představují souhrn základních a zvláštních výkonů, souvisejících spolu obsahově a časově a vytvářejících relativně uzavřený celek činností. Podrobný popis základních a zvláštních výkonů je vždy obsažen v popisu jednotlivých výkonových fází.

Pro zpracování územně plánovací dokumentace je těchto fází obvykle pět, a to:

I.
výkonová fáze první: příprava zakázky;
II.
výkonová fáze druhá: zhotovení průzkumů a rozborů;
III.
výkonová fáze třetí: zhotovení konceptu územně plánovací dokumentace;
IV.
výkonová fáze čtvrtá: zhotovení návrhu územně plánovací dokumentace;
V.
výkonová fáze pátá: zhotovení čistopisu územně plánovací dokumentace.

Pro projektování staveb je těchto fází obvykle devět, a to:

I.
výkonová fáze první: příprava zakázky;
II.
výkonová fáze druhá: zhotovení návrhu stavby;
III.
výkonová fáze třetí: zhotovení dokumentace k územnímu řízení;
IV.
výkonová fáze čtvrtá: zhotovení projektu stavby pro vydání stavebního povolení;
V.
výkonová fáze pátá: zhotovení projektové dokumentace pro provedení stavby;
VI.
výkonová fáze šestá: zhotovení podkladů pro výběr dodavatele stavby;
VII.
výkonová fáze sedmá: spolupráce při zadání provedení stavby dodavateli;
VIII.
výkonová fáze osmá: spolupráce při provádění stavby a výkon autorského technického a investorského technického dozoru;
IX.
výkonová fáze devátá: spolupráce po dokončení stavby a její uvedení do provozu a užívání.

Nad rámec výše uvedených základních výkonů mohou autorizované osoby obvykle poskytnout i soubor zvláštních výkonů - dodatečných speciálních služeb.

Rozsah působnosti autorizovaných/registrovaných osob stanovuje část třetí autorizačního zákona, tj. ustanovení §1219, přičemž obecný rámec odpovědnosti je uveden v §1216. Podle těchto ustanovení je autorizovaná/registrovaná osoba zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti, je povinna je vykonávat osobně, popř. ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, popř. nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné, dále se odborně vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro který jí byla udělena autorizace a obdobně (§12), užívat jen takové označení, k němuž je oprávněna absolvovaným vysokoškolským vzděláním, popřípadě autorizací (např. titul architekt je tímto zákonem výslovně chráněn!) nebo registrací a opatřovat jí zpracované dokumenty řádným způsobem a svoji činnost evidovat (§13), vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů a zaměstnanecky (§14), přičemž při výkonu svobodného povolání (neživnostensky) samostatně (§15), nebo ve sdružení (§15a), nebo veřejné obchodní společnosti (§15b) a být pojištěna (§16).

I v případě výkonu povolání podnikáním podle zvláštních předpisů (živnostensky) ve společnostech kapitálových (s ručením omezeným) nebo družstvu, popřípadě jiné formě, která nevylučuje přímou osobní odpovědnost (obecně prospěšná společnost), jsou autorizované/registrované osoby povinny dbát, aby při výkonu povolání nebyla omezována jejich nezávislost a odpovědnost autorizačního zákona; zejména jsou povinny bránit takovým zásahům společníků, členů nebo vedoucích pracovníků obchodní společnosti nebo jiných právnických osob, kteří nejsou autorizovanými nebo registrovanými osobami, do výkonu vybraných činností ve výstavbě a poskytování souvisejících odborných služeb, které mohou ohrozit nezávislost autorizovaných/registrovaných osob při výkonu těchto činností a poskytování těchto služeb.

Samostatná profesní praxe autorizované/registrované osoby zahrnuje z formálního hlediska soubor těchto odborných činností a poskytovaných služeb:

  • řízení kanceláře, jímž se rozumí zejména organizace kanceláře a majetkové a personální řízení kanceláře, ekonomické a finanční řízení, právní náležitosti řízení a činnosti kanceláře, koordinace práce specialistů/konzultantů;
  • zpracování předprojektové a projektové dokumentace, resp. dokumentace plánovací a plánovacích podkladů, jímž se rozumí zejména provádění průzkumů, analýz a vyhodnocení staveniště, jednání s příslušnými orgány veřejné správy a institucemi, vyhodnocení důsledků závazných regulačních podmínek, vypracování návrhu díla, projektové dokumentace pro územní řízení a projektu pro stavební povolení, sledování souladu projektové dokumentace s právními předpisy a závaznými normami, příprava rozpočtů, cenových odhadů, plánů nákladů a studií proveditelnosti, a zpracování dokumentace pro provedení díla;
  • zpracování dokumentace pro zadání díla (tendrová dokumentace) a výběr dodavatele - zadávací řízení, jímž se rozumí zejména příprava a vypracování podkladů pro výběr dodavatele díla, spoluúčast při výběru dodavatele, zejména spolupráce při uzavření smlouvy a stanovení podmínek dodávky, popřípadě supervize dokumentace dílenské a výrobní, pořizované dodavatelem díla;
  • řízení projektu, jímž se rozumí zejména jednání s klienty o obsahu projektu a o předběžných schématech a výkresech, účast při formulování požadavků klienta, řízení projektu před uzavřením smlouvy, stanovení smluvních podmínek, projednávání projektové dokumentace v jednotlivých fázích vzniku projektu, a to v souvislosti s veřejnoprávním projednáváním, jednání s dotčenými správními orgány, účast na kontrolních dnech na staveništi, výkon dozoru nad prováděnými pracemi, vydávání pokynů, podkladů a přejímacích protokolů dodavateli, poskytování zpráv klientovi, sledování a provádění změn projektu při realizaci díla a řízení rozpočtu a konečně uvedení díla do provozu a užívání;
  • vedení realizace stavby, čímž se rozumí rozsah činnosti stanovený §9 vyhlášky MMR č. 132/98 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Rozsah působnosti jednotlivých autorizovaných osob je uveden v §18 zákona č. 360/92 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro inženýry, §19 pro techniky a §17 pro architekty a urbanisty činné ve výstavbě.

Do působnosti autorizovaného/registrovaného inženýra patří v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

  • vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů;
  • podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem;
  • vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace;
  • provádět statické a dynamické výpočty staveb;
  • provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy;
  • provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak;
  • vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány;
  • vést realizaci stavby;
  • provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak;
  • provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby;
  • zastupovat stavebníka, popřípadě navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení;
  • vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Do působnosti autorizovaného/registrovaného technika patří v rozsahu oboru, popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

  • vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech a v případě oboru pozemní stavby vypracovávat příslušné části projektové dokumentace;
  • podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem;
  • provádět stavebně technické průzkumy;
  • vést realizaci stavby;
  • provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby;
  • řídit příslušné odborné stavební a montážní práce;
  • zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení;
  • vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.

Do působnosti autorizovaného/registrovaného architekta patří v rozsahu oboru, popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

  • vypracovávat územně plánovací dokumentaci, včetně územně plánovacích podkladů;
  • vypracovávat projektovou dokumentaci staveb, včetně příslušných územně plánovacích podkladů, s výjimkou staveb inženýrských;
  • vypracovávat projektovou dokumentaci zahradních a krajinářských úprav včetně územně plánovacích podkladů a příslušných částí územně plánovací dokumentace;
  • podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrských staveb, vypracovávané autorizovaným inženýrem, a to zejména v případě staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné;
  • provádět stavebně architektonické nebo urbanistické průzkumy;
  • vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány;
  • vypracovávat projektovou dokumentaci interiéru staveb;
  • provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby;
  • vést realizaci jednoduché stavby;
  • provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak;
  • zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení;
  • vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku územního plánování nebo stavebního řádu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Uvádíme tento popis činnosti a odpovědnosti autorizovaných/registrovaných osob proto, aby bylo zřejmé, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou architekt, popř. inženýr (nebo urbanista) a technik svým pověřením výkonem povolání vůči klientovi i vůči společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, vedení realizace staveb, ale i činností souvisejících, zejména výkonu dozoru nad prováděním projektu. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle výše uvedených zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní (smluvní) a předpisů o odpovědnosti správní, ale i předpisů o odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti autorizované osoby bezprostředně spjaté (obvykle trestné činy obecného ohrožení v případech škod způsobených zanedbáním profesních povinností).

Tato citovaná ustanovení korespondují jednak s ustanovením §30 odst. 2 v souběhu s ustanovením §56 odst. 3 obchodního zákoníku, jednak s ustanoveními §6, 7, 8 a 11 živnostenského zákona v těch případech, kdy je výkon povolání prováděn autorizovanými osobami jako živnost (registrované osoby vykonávají svoji činnost na území ČR vždy jako povolání svobodné, tudíž nikoliv pod režimem živnostenským).

Pro činnost právnických osob je významné ustanovení §30 odst. 2 obchodního zákoníku, které výslovně ukládá právnickým osobám vykonávat činnosti podle zvláštních předpisů prostřednictvím fyzickým osob, neboť "jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva se zapíše činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby, jen jestliže žadatel prokáže, že tato činnost bude prováděna pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle zvláštních předpisů".

Toto ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno ustanovením §56 odst. 3 obchodního zákoníku, neboť "činnost uvedenou v §30 odst. 2 může společnost vykonávat pouze pomocí osob tam uvedených. Odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisů není dotčena."

V případě podnikání podle zvláštních předpisů, a to formou živnostenskou, se ustanovení o osobní odpovědnosti řídí též zákonem č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to jmenovitě ustanovením §6, ve kterém se stanovují obecné podmínky provozování živnosti, jimiž se rozumí dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost, jejíž definice je podána v odstavci 2. V odstavci 3 se pak výslovně stanovuje, že u právnické osoby "musí všeobecné podmínky podle odstavce 1 splňovat fyzická osoba, která plní funkci odpovědného zástupce (§11 odst. 5), a odpovědný zástupce, je-li ustanoven". V ustanovení §7 jsou pak vymezeny zvláštní podmínky provozování živnosti, jichž se zákon o výkonu povolání přímo a stavební zákon nepřímo dovolávají. Nesplňuje-li fyzická, popř. právnická osoba podmínky provozování živnosti, popř. vyskytly-li se u ní překážky provozování živnosti, jak je vymezuje živnostenský zákon v ustanovení §8, nesmí živnost provozovat. Tyto podmínky platí analogicky i pro odpovědné zástupce, jak se toho výslovně dovolává ustanovení §11 živnostenského zákona. Uvedený paragraf se v úplnosti zabývá podmínkami provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce.

Nerespektování celistvosti výkonu povolání ve výše popsaném smyslu je na překážku celé řady právních předpisů - autorem plánu či projektu, osobou pověřenou vedením realizace stavby musí být osoba s příslušným oprávněním, která nese za projekt a realizaci, jak již bylo řečeno, několikanásobnou odpovědnost. Vůči klientovi odpovědnost občanskoprávní, a to za škody, které případné chyby v projektu v budoucnu způsobí. Vůči profesnímu společenství pak nese odpovědnost správní - disciplinární. A konečně vůči společnosti obecně i případnou odpovědnost správní a trestní, jestliže svými pochybeními způsobí významné škody na majetku, popř. na zdraví nebo dokonce životě, popř. poruší-li jiné právní povinnosti. Má-li ovšem autorizovaná osoba takovou odpovědnost vskutku účinně nést, musí k tomu mít vytvořen dostatečný prostor - to jest musí mít účinnou kontrolu nad celým procesem plánování a projektování - a v případě provádění staveb podle jejich projektu též nad procesem provádění stavby při sledování, děje-li se tak v souladu s projektem, s požadavky klienta a s veřejným zájmem.

Určitou "bariérou" v tomto celistvém pojetí projektování je rozpad tohoto procesu projektování do fází, vztahujících se ke správním řízením. Stávající právní úprava obsažená ve stavebním zákonu působí v této souvislosti až kontraproduktivně, neboť fázování jednotlivých řízení není v souladu s logikou projektování. Ani jedno z veřejných správních řízení neplní zcela svůj smysl a účel; zejména to platí pro projekt pro stavební povolení, podle něhož se ovšem pravidelně nestaví. Pro provedení stavby samé je obvykle třeba vypracovat podrobnější projekt prováděcí, který však už nepodléhá veřejné kontrole; z uvedeného důvodu nabývají mnozí klienti i nepříliš způsobilí profesionálové pocit, že zpracovávání projektu pro provedení stavby představuje jakousi zvláštní fázi, na ostatních projektových fázích nezávislou. Mají-li však obhájit své zásahy do projektu, uchylují se zpravidla k tvrzení, že se v případě projektu pro provedení stavby jedná toliko o technické provedení projektu (asi obdobné písařskému rozepsání hudební partitury). Každodenní praxe však svědčí o opaku. Vzhledem k právní povaze projektu pro stavební povolení je základním nositelem odpovědnosti jeho autor. Pro přenos této odpovědnosti pak plynou z obecných právních předpisů určité povinnosti, které chrání nejen autory projektové dokumentace navzájem, ale především jejich klienta (stavebníka, investora).

K tomu poznámka jen zdánlivě okrajová. Pro jednoduchost upouštíme totiž při těchto úvahách od násobení dvou základních správních řízení - územního a stavebního - řízeními podle zvláštních předpisů, ačkoliv se jedná o skutečnosti týkající se jedné a téže věci, o nichž je také zpravidla v těchto řízeních rozhodnuto, dokonce i pravomocně. Jedná se zejména o řízení podle zákona o státní památkové péči, vícečetná řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, řízení vodoprávní, řízení drážní a další řízení podle právních předpisů o dopravě.

Tím se dotýkáme i fází následných, zejména fáze provádění stavby a možností kontroly autora projektu nad souladem prováděné stavby s projektem. Zatímco vše "podstatné" se ve vztahu ke stavbě odehrává prakticky pouze ve správních řízeních nad projekty (zpravidla posledním úkonem orgánů veřejné správy je vydání stavebního povolení), poté jakákoliv aktivní účast stavebních úřadů (resp. orgánů státního stavebního dohledu) končí, ačkoliv teprve v tomto okamžiku, při provádění stavby samé podle projektu a v souladu s ním, nastává období vskutku reálného ohrožení zdraví a životů či majetků, způsobeného na jedné straně možnými vadami projektu, na druhé straně vadami výrobků, konstrukcí a technologií dodávaných zhotovitelem stavby, popř. též (a nikoli zřídka) nesmyslnými a sebepoškozujícími požadavky stavebníků. Ba dokonce se obecně stále ještě sdílí praxe, při níž jiné osoby než odpovědní autoři projektové dokumentace řádně autorizovaní (kteří za tuto dokumentaci nesou odpovědnost jak občanskoprávní, tak správní-disciplinární, dokonce i trestní) zasahují do projektu pro stavební povolení při zpracování projektu pro provedení stavby, popř. v průběhu výstavby mění projektovou dokumentaci, často zcela zásadním způsobem (neprovádí-li dokonce změny bez podpory projektové dokumentace!). Zde musí nastoupit nedělitelná odpovědnost autorizované osoby, pověřené vedením realizace stavby. Ona je odpovědna za to, že veškeré zásahy do projektu budou v souladu a v dohodě s autorem projektu (je to profesní a etické) a pokud to není možné (z různých objektivních důvodů), že budou v souladu se základními principy ochrany veřejného zájmu.

Proces provádění tak není orgány veřejné správy prakticky vůbec kontrolován. Ačkoliv takový postup stavební řád jako možnost nevylučuje (výkon státního stavebního dohledu může být zcela konkrétními podmínkami vymezen jako součást výroku rozhodnutí), výslovně tuto povinnost orgánům veřejné správy neukládá a aktivní výkon státního stavebního dohledu nad prováděním stavby dostatečně nepředvídá. V praxi tak nastávají případy, že prováděné změny se dotýkají takových částí stavby, které jsou v průběhu výstavby zakryty a jejich stav nelze následně kontrolovat a ověřovat. Závěrečné kolaudační řízení je v současném pojetí spíše fraškou, neboť co lze účinně kontrolovat na stavbě z hlediska dodržení zásadních požadavků ochrany veřejného zájmu (stability, protipožární bezpečnosti) ve chvíli, kdy jsou všechny podstatné součásti konstrukce zakryty. Ba nastávají dokonce situace, že ti inženýři (architekti), kteří berou dostatečně vážně svoji profesní odpovědnost a z tohoto důvodu se dostávají do sporů se svými klienty a obracejí se s žádostí o pomoc na orgány státního stavebního dohledu - tak ve většině případů činí zcela marně. Do značné míry tak bere za své skutečnost, že stávající právní úprava výkonu povolání důsledně sleduje osobní odpovědnost inženýra, architekta a technika za výkon profese a výsledky jeho činnosti na evropsky, ba celosvětově srovnatelné úrovni.

Výše popsané bariéry však nesmí být na překážku řádnému výkonu profesních povinností, uložených autorizované osobě obecnou právní úpravou a profesními předpisy vydanými na základě zákona, a nesmí vykročit z rámce ochrany autorských práv poskytované autorským zákonem. Ve vztahu k širší odpovědnosti občanskoprávní (obchodně právní), trestně právní i autorskoprávní má mimořádný význam skutečnost, že výkon povolání je výkonem fyzické osoby, popř. fyzických osob k takové činnosti oprávněných podle zvláštních předpisů, jak je podrobněji uvedeno výše. Určitou nadějí je - alespoň v procesu stavebně právním - nově připravovaná právní úprava, která předpokládá jednoznačnější vymezení odpovědnosti jednotlivých účastníků procesu výstavby, přesnější vymezení jednotlivých fází procesu projektové přípravy stavby a jejího veřejnoprávního projednávání, přičemž předpokládá i vznik nového institutu - autorizovaného inspektora jakožto osoby odpovědné za kontrolu úplnosti, správnosti, proveditelnosti a bezpečnosti dokumentace, podle níž se bude stavba realizovat (aniž tím ovšem nahrazuje prvotní odpovědnost projektantovu a klientovu).

4 ODPOVĚDNOST ZA OCHRANU PRÁV K DUŠEVNÍMU VLASTNICTVÍ JAKO SPECIFICKÉ SOUČÁSTI OSOBNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA VÝKON POVOLÁNÍ

Zvláštním případem osobní odpovědnosti, vyplývajícím z osobní autorsky tvůrčí činnosti, jejíž výsledky mají individuální charakter a jsou určeny konkrétnímu adresátovi a charakteristickým právě pro činnost inženýrů a architektů, je odpovědnost za ochranu práv k duševnímu vlastnictví, z nichž nejčastěji budou přicházet v úvahu práva autorská a práva k průmyslovému vlastnictví. Ochranu autorských práv upravuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ochranu práv k průmyslovému vlastnictví pak zákon č. 527/90 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/90 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů; soubor nejpodstatnějších právních předpisů k ochraně práv k duševnímu vlastnictví doplňují zákon č. 478/92 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně některých zákonů (zákon o ochranných známkách).

Z hlediska celistvosti profesních výkonů je významný především autorský zákon; z definice podané mezinárodními konvencemi a vymezené současným českým právním řádem se díly chráněnými autorským právem (díly autorskými) rozumí "zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické, a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně, díla urbanistického, dílo užitného umění a dílo kartografické" (ustanovení §2 odst. 1 autorského zákona). Rozlišujícím znakem, zda se jedná o autorské dílo či nikoli, je (jak bylo rovněž již výše řečeno) vlastní osobní tvůrčí individuální a původní přínos k řešení, na jehož základě lze takové dílo rozlišit mezi díly obdobného charakteru. Obvykle se stavbami podléhajícími autorskoprávní ochraně rozumí jen určité "vybrané" kategorie stavebních děl, nejčastěji významné veřejné budovy. Toto stanovisko však umělecko-historická teorie a praxe překonala již velmi dávno a do sféry architektury a urbanismu zařazuje veškerá stavební a urbanistické díla, byť s rozlišením mezi architekturou dobrou a špatnou. Řešení například rodinných obytných staveb patří rovněž zcela nepochybně mezi díla výsostně architektonická a jako taková jsou také nedílnou součástí základních přehledů dějin architektury, včetně děl architektury "lidové". Nepochybně sem patří i díla inženýrská; rovněž ta se v průběhu dějin stala nedílnou uznávanou součástí architektonického dědictví (mosty, přehrady a obdobná stavební díla). Rozlišujícím znakem architektonického autorského díla není tedy ani pouhý účel, ani pouhá velikost, ani společenský význam, nýbrž právě uplatnění individuality a původnosti zvoleného řešení.

Rozsah předmětu autorskoprávní ochrany architektonického projektu a výsledného díla bývá navíc mnohdy vnímán zúženě i v jiném smyslu; při tomto vnímání bývá architektonický projekt chápán jako autorské dílo jenom z určitých hledisek - činí se dokonce pokusy stanovit, která část projektu (plánu) podléhá a která nikoli autorsko-právní ochraně. Takto vnímáno rozpadlo by se ovšem architektonické (obdobně i urbanistické) dílo do několika nesourodých prvků nebo jejich souborů s rozličným stupněm autorské ochrany, nebo dokonce takovou ochranu zcela postrádající, protože samy o sobě nenaplňují pojmové znaky autorského díla. Jak již výše řečeno, tomuto přístupu jednoznačně brání ustanovení §2 odst. 3 autorského zákona, které výslovně stanoví, že "právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části".

Autorství je tedy skutečnost, která prostupuje víceméně nerozlišitelně všemi fázemi činnosti inženýra a architekta a vztahuje se na všechny projektové fáze, byť v míře rozdílné. Opačný postup by byl zcela v rozporu se skutečností, co vskutku je dílem architektonickým ve smyslu autorského zákona, to jest můžeme-li jím mínit cokoli jiného než projekt (a jeho rozmnoženinu stavbou) jako celek.

Celistvý obsah díla pochopitelně netvoří pouze prvky autorskoprávně jedinečné, nýbrž i prvky "volné", tzn. takové prvky, které samy o sobě a izolovaně sice autorskoprávní ochraně nepodléhají (materiál, technologie, provoz a podobně), avšak užity jedinečně a autorsky původně v celku projektu či plánu jsou nepochybně autorsko právně chráněny. Je-li prakticky vyloučeno rozhodnout, co není urbanismem nebo architekturou (tím není vyloučeno subjektivní rozhodnutí o tom, co jsou urbanismus nebo architektura dobré a co urbanismus nebo architektura špatné), lze nepochybně podstatně lépe odlišit, co je či není zneužité autorské dílo, co je či není plagiát: užije-li někdo nepokrytě dílo jiného autora, zejména užije-li rozpracovaný plán, popř. projekt bez autorova souhlasu ke zpracování dalších fází plánovací nebo projektové dokumentace (jak přesněji stanoví výše citovaný §12 autorského zákona).

Součástí autorského architektonického díla tedy není, jak již řečeno, pouze estetika tvarového řešení (například design stavby), nýbrž zároveň řešení dispoziční a provozní, materiálová a technologická, která zcela bezprostředně ovlivňují i vnější podobu díla a promítají se do ní, stejně jako ono se promítá do zpětně do estetiky tvarového řešení. Nápaditost a účelnost dispozičního uspořádání má stejný charakter, jako užití určitých nástrojů a nástrojových skupin pro charakter rukopisu hudebních skladatelů. V původnosti jejich použití, v původnosti kombinací jednotlivých prvků, ve vzájemné účelné a účinné vazbě se projevuje osobitost tvůrce a jeho řešení konkrétního problému.

Kompletní nabídka služeb je přístupná pouze přihlášeným uživatelům.
1 2