MP 1.2.1 - PŘIPOJOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ ZŘÍZENÍM SJEZDŮ NA POZEMNÍ KOMUNIKACE

1 2 3

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

METODICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

PŘIPOJOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ ZŘÍZENÍM SJEZDŮ NA POZEMNÍ KOMUNIKACE

MP 1.2.1

1. vydání 2020

Klíčová slova:

připojování nemovitostí, sjezd, komunikace pozemní, vozovka, poměry rozhledové, oblouk směrový, zrcadlo odrazové, propustek, odvodnění, sklon podélný, úhel napojení, extravilán

Kolektiv autorů:

Autoři

Anotace:

Bezpečné a komfortní připojení nemovitosti na pozemní komunikaci je velmi důležité jednak z hlediska užívání nemovitosti, ale také pro zajištění dostupnosti veřejných prostranství a občanského vybavení. Parametry připojení musí vyhovovat požadavkům bezpečného a plynulého provozu na přilehlé pozemní komunikaci. Připojení nesmí ohrozit uživatele přilehlé pozemní komunikace ani samotného uživatele nemovitosti, jejíž je součástí.

Pomůcka se zabývá komplexně celou problematikou připojování nemovitostí zřízením sjezdů na pozemní komunikace od legislativních předpisů přes technické předpisy, které se k této problematice vztahují. Uvádí nejen základní zásady pro navrhování sjezdů, ale rovněž nejčastější chyby při jejich projektování.

OBSAH

1.

Úvod

2.

Právní rámec povolování sjezdů

2.1

Související právní a technické předpisy

2.1.1

Právní předpisy

2.1.2

Technické normy

3.

Základní zásady pro navrhování sjezdů

4.

Nejčastější chyby při navrhování sjezdů

4.1

Rozsah projektové dokumentace

4.2

Pozdní řešení

4.3

Absence místního šetření

4.4

Posouzení rozhledových poměrů

4.5

Nejjednodušší řešení – odrazové zrcadlo

4.6

Bezbariérové řešení

4.7

Řešení odvodnění

4.8

Řešení propustků

5.

Navrhování sjezdů z pohledu projektanta

5.1

Nedostatečná vzdálenost oplocení od hrany komunikace

5.2

Malý poloměr směrového oblouku komunikace

5.3

Výskyt překážek v rozhledu (stromy, stožáry VO, pilíře elektrického vedení)

5.4

Nevhodný podélný sklon

5.5

Nevhodný úhel napojení sjezdu na pozemní komunikaci

5.6

Malá šířka vozovky

5.7

Napojení pozemku v extravilánu

PROFESIS – Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určený autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Dovolujeme si vás požádat i o vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen pro autorizované osoby – členy ČKAIT. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům není dovoleno.

1. ÚVOD

Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Z pohledu technických předpisů (ČSN a TP) je sjezdem připojení účelové komunikace, kdežto připojení sousedící nemovitosti (místo ležící mimo pozemní komunikaci) je samostatným sjezdem.

2. PRÁVNÍ RÁMEC POVOLOVÁNÍ SAMOSTATNÝCH SJEZDŮ

Plochy bydlení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení.1

Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky.2

Pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu musí mít nejmenší šířku veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.3

Při umísťování staveb je nutné zohlednit celou řadu skutečností včetně toho, že plochy, které jsou určené k bydlení, musí umožnit nerušený a bezpečný pobyt a dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Je tedy nutné zejména v případě, kdy se jedná o výstavbu v úseku, který není doposud zastavěn, byť se jedná o stávající pozemní komunikaci, vyžadovat splnění podmínek daných výše citovanou vyhláškou. Nelze tolerovat obestavění stávající pozemní komunikace, aniž by byla dodržena alespoň nejmenší šířka veřejného prostranství (u rodinných domů 8 m/6,5 m; u bytových domů 12 m/10,5 m). Bez dodržení této nejmenší šířky nelze řešit vzájemné bezpečné míjení vozidel, ani bezpečnost pěších účastníků provozu na pozemních komunikacích a dostatečné rozhledové poměry. U pozemních komunikací, které plní funkci průjezdního úseku, by tato šířka však měla být podstatně větší, aby v tomto prostoru byly dodrženy i bezpečnostní odstupy, šířka chodníku pro obousměrný pohyb (případně řešit i umístění budoucích autobusových zastávek, neboť při rozšiřování zástavby bude nutné vyřešit také dopravní obslužnost území).

Toto jsou ovšem skutečnosti, které by měl primárně postihovat územní plán té které obce (popř. detailněji regulační plán) a v rámci řízení o připojení pozemku už by se tyto skutečnosti řešit vůbec neměly. Stavební úřad by neměl v takovém případě do doby, než budou všechny tyto otázky vyřešeny, povolit výstavbu dalších objektů (např. může rozhodnout o stavební uzávěře4).

V případě, že je navrhováno připojení pozemku v extravilánu obce, je nutné postupovat v souladu s ČSN 73 6101 a jejími změnami, čl. 11.7, čl. 11.8 a čl. 11.9.

Zpracovatelem projektové dokumentace navrhovaného sjezdu je v případě sjezdu, který je součástí stavby podléhající stavebnímu povolení či stavby, která podléhá ohlášení stavebnímu úřadu, pouze osoba k této činnosti oprávněná5, tj. autorizovaná osoba6, neboť se jedná o vybranou činnost ve výstavbě.

Pro oba výše uvedené případy pak platí, že k zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací7.

Pouze u ohlašované stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. f) až i) a k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), může kromě projektanta zpracovat projektovou dokumentaci též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb.

Zpracovatelem projektové dokumentace navrhovaného sjezdu, který není součástí stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci a který nepodléhá ani ohlášení stavby, může být jakákoliv osoba. Nejedná se v tomto případě o vybranou činnost ve výstavbě. Touto osobou může být tedy i osoba bez technického vzdělání v oboru projektování staveb.

Avšak i při realizaci staveb, které nevyžadují ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas, ani ohlášení, ani stavební povolení, je stavebník povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, přitom musí mít na zřeteli ochranu životního prostředí, majetku a šetrnost k sousedství, musí dodržovat obecné požadavky na výstavbu.

Žádost o povolení zřízení sjezdu z nemovitosti na pozemní komunikaci podává žadatel u příslušného silničního správního úřadu, který je povinen si před vydáním povolení připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, povolení k úpravě takového připojení nebo k jeho zrušení vyžádat si stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace, a jedná-li se o dálnici též závazné stanovisko Ministerstva vnitra, v ostatních případech závazné stanovisko Policie České republiky8. V tomto případě nemůže silniční správní úřad pověřit žadatele, aby si podklady (závazné stanovisko) u Ministerstva vnitra či Policie České republiky opatřil sám, neboť procesní postup je upraven v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který je vůči zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád, ve vztahu speciality.

2.1 SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ A TECHNICKÉ PŘEDPISY

2.1.1 Právní předpisy

  • zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
  • vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
  • zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

2.1.2 Technické normy

3. ZÁKLADNÍ ZÁSADY PRO NAVRHOVÁNÍ SAMOSTATNÝCH SJEZDŮ

Podle §23 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, je při navrhování připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci třeba mít vždy na mysli, že: Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci musí dát řidič přednost v jízdě. To platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo ze stezky pro cyklisty nebo z obytné a pěší zóny na jinou pozemní komunikaci.

Tento předpoklad musí být zajištěn správným návrhem připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci, zejména jeho vhodným umístěním. Nelze navrhovat sjezd v nevhodném nebo nebezpečném místě jen proto, že vlastník pozemku to chce z důvodu svého návrhu dispozičního řešení staveb na pozemku!

Kromě vlastního umístění sjezdu jsou velmi důležité parametry tohoto sjezdu. Ty musejí vycházet ze skutečnosti, pro jaké účely sjezd slouží, zejména jaká vozidla jej budou využívat, v jakých intenzitách, jaké jsou intenzity na pozemní komunikaci, na kterou je sjezd napojen apod.

3.1 POSOUZENÍ MOŽNOSTI ZŘÍZENÍ SJEZDU

Před vlastním návrhem sjezdu je nutné v každém případě nejprve posoudit, zda je vůbec možné sjezd zřídit. Proto je důležité znát základní informace ohledně účelu sjezdu a o pozemní komunikaci, na niž je sjezd zřizován, a na jejich základě vyhodnotit možnost jeho zřízení. Jde o tyto faktory:

  • účel, k jakému bude sjezd využíván (připojení RD, připojení provozovny s malou intenzitou provozu menšími vozidly, připojení průmyslového areálu s vysokou intenzitou provozu a s provozem především nákladních automobilů apod.);
  • na jakou komunikaci se sjezd napojí (místní komunikace, např. obslužná s malou intenzitou provozu, silnice II. třídy sběrná s velkou intenzitou provozu apod.);
  • vybrat nejvhodnější místo z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu s ohledem na místní podmínky;
  • je třeba vzít v potaz budoucí možné narušení rozhledů například vegetací, oplocením apod. – rozhledové poměry je třeba zajišťovat po celou dobu existence připojení!

Na základě těchto předpokladů je poté nutné prověřit, zda lze splnit podmínky uvedené dále, a zda tedy lze sjezd zřídit.

3.2 PODMÍNKY PRO PŘIPOJOVÁNÍ SOUSEDNÍCH NEMOVITOSTÍ

Podmínky pro připojování sjezdů jsou obsaženy v §12 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kde je dále odkaz na příslušné normy.

Zásadní podmínky:

  • rozhled pro rozhodnutí najet na komunikaci;
  • rozhled uživatele komunikace alespoň pro zastavení vozidla; vozidlo, které zastaví při odbočování vlevo na sjezd, nesmí bránit průjezdu ostatním vozidlům v přímém směru, nebo na něj musí být výhled ze vzdálenosti nutné pro zastavení dalšího vozidla;
  • vzájemné vzdálenosti připojení únosné z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu.

Bližší informace jsou obsaženy v ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110.

Při posuzování rozhledů je třeba zohlednit i oplocení, souvislou řadu sloupů nebo stromů apod., které mohou tvořit překážku v rozhledu. Velmi často se tyto překážky v projektech přehlížejí (neřeší). Do dokumentace je třeba rovněž uvádět, zda rozhledové poměry vyhovují a případně jaké je třeba učinit opatření, aby byly rozhledové poměry vyhovující. Je nepřípustné účelově snižovat rychlost na pozemní komunikaci proto, aby bylo možné zřídit nové připojení.

Další neméně důležité podmínky týkající se především parametrů sjezdu jsou:

  • šířka vjezdu nebo nájezdu musí umožňovat vozidlům plynulé odbočení ze silnice nebo místní komunikace a výjezd na ně;
  • parametry odbočovacích oblouků jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102;
  • dodržení světlosti trub u propustků – čela propustků šikmá, případně deformovatelná;
  • sjezdy se zpevněním, které odpovídá předpokládanému dopravnímu zatížení, a se snadno čistitelným povrchem;
  • zabránění stékání srážkových vod na komunikaci a tím i zabránění jejímu znečištění.

Příslušné normy potom řeší především následující:

  • rozhledové poměry v místě připojení;
  • parametry odbočovacích oblouků;
  • výšky obrub v místě připojení;
  • řešení připojení přes chodník;
  • hmatové úpravy pro osoby s omezenou schopností orientace;
  • sklony ramp pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Při návrhu sjezdu a posouzení možnosti jeho zřízení je nutné vycházet vždy z místních podmínek a podle toho prověřit, zda je příslušná podmínka splněna. Pouhé konstatování, že norma umožňuje to či ono bez řádného doložení skutečného stavu v místě navrhovaného sjezdu, je neakceptovatelné.

Je důležité uvést v projektové dokumentaci veškeré informace ke zřizovanému sjezdu a pozemní komunikaci, na kterou se sjezd napojuje, tak, aby bylo možné ověřit, že sjezd splňuje podmínky pro jeho zřízení!

3.3 PŘÍKLAD NEBEZPEČNÉHO SJEZDU I PŘI SPLNĚNÍ PODMÍNEK

Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, u podmínek odkazuje na příslušné ČSN. Jednou z nich je i ČSN 73 6110, kde jsou mimo jiné podmínky rozhledových poměrů v místě připojení sjezdů. Zde norma připouští řešení pro méně významné sjezdy, tedy rozhledy na dráhu pro zastavení, nicméně potom má řidič vyjíždějící na pozemní komunikaci problém dodržet povinnost dát přednost v jízdě. Jak je zobrazeno na obrázku 72 v této normě, jsou kromě toho problémem dráhy pro zastavení a také parkující vozidla, řidič přes ně nevidí. V tomto případě nejenže není schopen dát přednost v jízdě, ale bezprostředně ohrožuje provoz na pozemních komunikacích, pokud nemá bezpečný výjezd zajištěn jiným způsobem, protože v případě parkující dodávky či vozidla s tmavými skly na komunikaci nevidí prakticky vůbec. Ani zřízení odrazového zrcadla není spásonosné. Je potřeba mít na mysli, že zrcadlo poskytuje omezený výhled na provoz na úseku pozorované komunikace a na jeho okolí a zobrazuje tuto situaci zmenšeně a stranově obráceně. Zvláště za snížené viditelnosti, tj. v noci a za mlhy, není snadné analyzovat dopravní situaci, neboť pozornost upoutávají světla vozidel. Z tohoto důvodu je těžké odhadnout vzdálenost a rychlost vozidel pozorovaných v zrcadle. Nezřídka ani není možné zajistit vhodné umístění odrazového zrcadla. Je proto vždy nutné zkoumat, zda potřebné rozhledové pole pro řidiče na příjezdové komunikaci (sjezdu) nelze zajistit jiným způsobem, např. úpravou parkovacího pruhu apod.

4. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI NAVRHOVÁNÍ SJEZDŮ

Cílem tohoto tematického okruhu je seznámení se s chybami, které se při navrhování sjezdů vyskytují. V rámci této pomůcky nejsou samozřejmě zaznamenány všechny možné případy chyb při navrhování sjezdů, budou představeny skutečně jen chyby nejčastější. Na tyto skutečnosti je tak třeba primárně zaměřit pozornost, aby zpracovaná projektová dokumentace uváděné chyby neobsahovala. Zde tedy výčet nejčastějších chyb, jejichž popis je uveden v jednotlivých kapitolách:

  • rozsah projektové dokumentace;
  • pozdní řešení;
  • absence místního šetření;
  • posouzení rozhledových poměrů;
  • nejjednodušší řešení – odrazové zrcadlo;
  • bezbariérové řešení;
  • řešení odvodnění;
  • řešení propustků.

4.1 ROZSAH PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE

Obsah projektové dokumentace předkládané jako příloha k žádosti o povolení nebo úpravu sjezdu není určen žádným zvláštním předpisem. Je ale nutné vycházet z toho, že projektová dokumentace by měla poskytovat jednoznačnou odpověď na otázku, zda je sjezd na daném místě možné zřídit. Dokumentaci je tak třeba zpracovat v rozsahu potřebném k řádnému posouzení možnosti zřízení sjezdu, většinou podle pokynů správních a dotčených orgánů.

Doporučovaný minimální rozsah projektové dokumentace je následující:

  • situace širších vztahů;
  • situace dopravního připojení včetně základních technických údajů (nároží, šířky komunikací, poloha oplocení atd.);
  • situace se zákresem rozhledových poměrů včetně možných překážek (vhodné je situaci spojit se situací dopravního připojení včetně technických údajů);
  • příčný a podélný řez připojení, návrh konstrukčních vrstev a zpevnění, řešení odvodnění;
  • specifikace, pro jaká vozidla bude připojení sloužit, popř. vlečné křivky;
  • fotodokumentace místa připojení (zejména snímky z místa připojení vlevo a vpravo);
  • technická zpráva obsahující souhrn graficky znázorněného a deklaraci, že připojení je v souladu se stávajícími právními předpisy.

4.2 POZDNÍ ŘEŠENÍ

Nejdříve je třeba řešit dopravní připojení pozemku a až poté uzpůsobovat plochu pozemku. Je tedy chybou určit detailně vnitřní dispozice pozemku a dopravní připojení pokládat za formální záležitost na závěr. Znakem těchto řešení je pak návrh sjezdu na zcela nevhodném místě či legalizace již zhotovených sjezdů. Při takovémto přístupu bývá dosti problematické i nákladné uvedení věci do vyhovujícího stavu (např. odstraňování překážek, změna projektové dokumentace).

4.3 ABSENCE MÍSTNÍHO ŠETŘENÍ

Při posuzování možnosti zřídit sjezd nelze vycházet ze zákresu do katastrální mapy, vždy je nutné, aby projektant provedl místní šetření a vycházel ze skutečné situace na místě. Slouží-li jako podklad katastrální mapa, je problematické určení okraje pozemní komunikace a z toho vyplývající určení vrcholů rozhledových trojúhelníků, ať už odsazení od okraje komunikace, či umístění do středu jízdních pruhů. Hranice pozemku pod komunikacemi totiž často nekorespondují s okrajem komunikace, může se tam vyskytovat nezpevněná krajnice, zelený pás, příkop atd. Další podstatnou věcí je, že i v případě, kdy se povede nějakým způsobem určit vrcholy a rozhledové poměry zakreslit, je na podkladě pouze katastrální mapy problematické určení možných překážek v rozhledech (např. oplocení, sloupy VO či VV, pilíře inženýrských sítí atd.).

4.4 POSOUZENÍ ROZHLEDOVÝCH POMĚRŮ

Posouzení rozhledových poměrů je nezbytným podkladem pro řádné posouzení možnosti zřízení sjezdu, a tak je zásadní chybou, když posouzení rozhledových poměrů není provedeno a doloženo. Další chybou je špatné zakreslení rozhledových poměrů. Jedná se zejména o tyto případy:

  • je chybně určený vrchol rozhledového trojúhelníku (např. od hrany přilehlého pruhu/pásu nebo do středu přilehlého či odlehlého jízdního pruhu ve vztahu k umožněnému předjíždění na komunikaci);
  • je chybně určená délka rozhledu pro zastavení Dz ve vazbě na dovolenou rychlost podle příslušné normy;
  • je chybně určena osa sjezdu pro vynesení vrcholu rozhledového trojúhelníku (jednopruhový sjezd vs. výjezdový pruh);
  • není řešena problematika přilehlé stezky pro cyklisty (posouzení rozhledových poměrů není provedeno i vůči cyklistovi na stezce).

Chybou je i to, že v zakreslených rozhledových trojúhelnících se nacházejí překážky tvořené např. oplocením, vzrostlou zelení, sloupy VO či VV, pilíři inženýrských sítí atd., aniž by překážka byla přiznána a navrženo nějaké vhodné řešení (např. odsunutí oplocení do větší vzdálenosti, vykácení zeleně atd.); naopak svodidlo do plochy rozhledových trojúhelníků zasahovat v odůvodněných případech může. Poloha oplocení by pak měla být zakreslena v situacích vždy. S polohou oplocení totiž souvisí odsazení vjezdové brány, které je vyžadováno na komunikacích v extravilánu a na dopravně významných komunikacích v intravilánu, přičemž v některých případech s tímto odsazením není vůbec počítáno. Chybně je i vedení rozhledových trojúhelníků či polí přes sousední cizí pozemky. Nejedná se přitom o silniční pozemek, ale o pozemek v soukromém vlastnictví. Byť v době posuzování možnosti zřízení sjezdu na cizím pozemku překážku v rozhledech nic netvoří, nelze toto nikterak zajistit i do budoucna (např. majitel pozemek oplotí, vysází zde zeleň atd.). Zejména u sjezdů v extravilánu je taktéž třeba věnovat pozornost podélnému sklonu komunikace, aby nedošlo k umístění sjezdu za vrcholovým obloukem.

4.5 NEJJEDNODUŠŠÍ ŘEŠENÍ – ODRAZOVÉ ZRCADLO

V případě výskytu překážky v rozhledech bývá častým řešením navržení odrazového zrcadla. Přitom podle TP 119 „Odrazová zrcadla“ slouží zrcadla ke zlepšení rozhledových poměrů, ale rozhodně jimi nevyhovující rozhledy nelze nahradit. Zrcadla lze použít na místech, kde zástavba nebo jiné trvale umístěné předměty brání ve výhledu a nelze bez nákladných opatření zajistit rozhled. Rozhodně by tak mělo být navrženo více variant řešení (např. odstranění překážky, situování sjezdu do jiného místa atd.), u nichž bude posuzována míra náročnosti a nákladnosti tohoto řešení, nikoliv se spokojit s osazením odrazového zrcadla jako s nejjednodušším řešením.

4.6 BEZBARIÉROVÉ ŘEŠENÍ

Chyby při návrzích sjezdů vedených jako chodníkový přejezd bývají i v bezbariérovém řešení, tedy v zabezpečení užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Nejčastější konkrétní chyby jsou pak následující:

  • délka sjezdu (snížené obruby) větší než 6 m (ČSN 73 6110 v čl. 10.1.2.12) bez odůvodnění; pozn.: v připravované novele normy ČSN 73 6110 se s touto podmínkou již nepočítá;
  • chybějící umělá vodicí linie v délce přerušení více než 8 m (vyhláška č. 398/2009 Sb., v Příloze č. 1);
  • neřešený barevný kontrast varovného pásu (vyhláška č. 398/2009 Sb., v Příloze č. 1)
  • chybějící varovný pás rampových částí obrubníku při výšce menší než 8 cm (vyhláška č. 398/2009 Sb., v Příloze č. 2);
  • zvlněné chodníky – užití snížení celé plochy sjezdu pomocí rampových částí i při dostatečné šířce chodníku a výhodné niveletě sousedního pozemku (ČSN 73 6110, v poznámkách k obr. 53a a 53b).

4.7 ŘEŠENÍ ODVODNĚNÍ

Další chybou při navrhování sjezdů je to, že není brán v potaz podélný spád sjezdu a připojovaného sousedního pozemku. Z podélného řezu sjezdu a pozemku by tak mělo vyplývat, že nedojde ke stékání srážkové vody na komunikaci a k jejímu znečištění. V případě, že spádování vychází nevhodně a docházelo by ke stékání srážkové vody na komunikaci, je třeba vhodným způsobem řešit odvodnění (např. pomocí liniového odvodnění).

4.8 ŘEŠENÍ PROPUSTKŮ

U sjezdů, jejichž součástí je propustek, bývá chyba v nevhodně zvolené světlosti trub v souvislosti s délkou a sklonem (upravuje §12 vyhlášky č. 104/1997 Sb.) a dále v provedení propustku s kolmými čely, které neodpovídají standardům tzv. odpouštějící komunikace.

5. NAVRHOVÁNÍ SJEZDŮ Z POHLEDU PROJEKTANTA

Při projektování sjezdů na pozemní komunikace se setkáváme s mnoha občas i neřešitelnými úskalími. Problémy s připojením nemovitostí se týkají jak stávající zástavby, tak nově vznikajících obytných celků.

Stává se, že k zásadním chybám dochází již při návrhu územního plánu nebo při parcelaci pozemků. Některé pozemky jsou podle platné legislativy nenapojitelné na veřejné pozemní komunikace.

Vybrané problémy z praxe:

5.1 NEDOSTATEČNÁ VZDÁLENOST OPLOCENÍ OD HRANY KOMUNIKACE

Dost častý případ u staré zástavby a ojediněle i u nové zástavby. Stává se, že oplocení je umístěno například 0,5 m za hranou vozovky. V tomto případě by po vynesení rozhledového trojúhelníku pro rychlost 50 km/h (délka vrcholu od hrany komunikace 2 m, přepona v ose jízdního pruhu 2 x 35 m) musela být vrata široká 17,5 m, aby rozhled nezasahoval do oplocení a do sloupků vrat. U nové zástavby by se tento problém měl vyřešit již při parcelaci stavebního pozemku.

U staré zástavby je nutné řešit takovéto sjezdy pomocí umístění dopravního zrcadla, což samozřejmě není ideálním řešením.

Nedostatečná vzdálenost oplocení (hrany pozemku) od hrany komunikace je problémem i při navrhování křižovatek. Stává se, že majitel pozemku si oplotí svůj pozemek a tím zhorší rozhled na křižovatce. Toto by se mělo důsledně řešit při návrhu parcelace. Při návrhu parcelace by měly být všechny křižovatky prověřeny pomocí rozhledových trojúhelníků a hranice pozemků by do těchto rozhledových trojúhelníků neměly zasahovat.

5.2 MALÝ POLOMĚR SMĚROVÉHO OBLOUKU KOMUNIKACE

Toto se dost často stává u připojení rohových parcel. Vlastník chce napojit svoji nemovitost, ale jelikož přilehlá komunikace je ve směrovém oblouku s malým poloměrem, je zřízení vjezdu bez umístění dopravního zrcadla nereálné i při použití mezní rychlosti. Tento problém je řešitelný při návrhu dispozice pozemku a je nutné umístit vjezd co nejdále od směrového oblouku.

5.3 VÝSKYT PŘEKÁŽEK V ROZHLEDU (STROMY, STOŽÁRY VO, PILÍŘE ELEKTRICKÉHO VEDENÍ)

Citace ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací – Změna 1: Na ploše takto vymezeného rozhledového trojúhelníka nesmí být žádné překážky vyšší než 0,75 m (v případě obytných a pěších zón 0,70 m) nad úrovní jízdního pruhu/pásu i sjezdu. Přípustné jsou ojedinělé překážky o šířce ≤ 0,15 m a ve vzájemné vzdálenosti > 10 m (veřejné osvětlení, dopravní značení, strom). Tuto definici překážek v rozhledu však nesplňuje skoro žádná světelně řízená křižovatka, proto je např. v normě ČSN 73 6101 nahrazena vhodnější formulací: Na ploše takto vymezeného rozhledového trojúhelníku nesmí být žádné překážky, jejichž největší výška přesahuje výšku 0,25 m pod úrovní příslušného rozhledového paprsku. Přípustné jsou ojedinělé překážky nevytvářející řady, které z určitých míst komunikace zacloňují rozhled.

Při pochybnostech je proto nutné při posuzování překážek v rozhledu vycházet z místního šetření nebo doložené fotodokumentace. V případě významných vzrostlých stromů je připojení v těchto místech dost často nerealizovatelné. U nových obytných celků je nutné zkoordinovat všechny profese a neumísťovat objekty do rozhledových trojúhelníků. Je to problematické u pouhého rozparcelování a zasíťování stavebních pozemků, kdy bez znalosti potřeb budoucích vlastníků je potřeba definovat polohu sjezdu, aby nebyla v kolizi.

5.4 NEVHODNÝ PODÉLNÝ SKLON

Při větším podélném sklonu sjezdu je potřeba prověřit rozhled i s ohledem na nevhodné výškové poměry. Při snížení zorného pohledu řidiče je potřeba adekvátně posoudit i nižší překážky než 0,7 m. Případně je potřeba vynést i výškový paprsek rozhledového trojúhelníku.

5.5 NEVHODNÝ ÚHEL NAPOJENÍ SJEZDU NA POZEMNÍ KOMUNIKACI

Napojení je nutné provést pod úhlem 75–105°, přičemž pro posouzení úhlu napojení je rozhodující, zda sjezd umožňuje zastavení/postavení vozidla na sjezdu v tomto úhlu, např. díky poloměrům nároží. Nejedná se tak automaticky o úhel navazujícího úseku pozemní komunikace.

5.6 MALÁ ŠÍŘKA VOZOVKY

Při návrhu sjezdu je třeba ověřit pomocí vlečných křivek zajetí vozidla. Podle místních podmínek je třeba ověřit i případné zacouvání malého nákladního vozidla (závoz uhlí, dřeva, stavební práce). V případě malé šířky přilehlé komunikace je nutné rozšířit vrata.

5.7 NAPOJENÍ POZEMKU V EXTRAVILÁNU

Vyšší nároky na připojení pozemku vyvolává napojení samostatného sjezdu v extravilánu, kde je nutné rozhledový trojúhelník sestrojit pro rychlost 90 km/h a délka strany rozhledového trojúhelníka je 120 m (je nutné postupovat v souladu s ČSN 73 6101 a jejími změnami, čl. 11.7; čl. 11.8 a čl. 11.9).

Kompletní nabídka služeb je přístupná pouze přihlášeným uživatelům.
1 2 3