MP 1.8.2 - ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ V MĚSTSKÉM INŽENÝRSTVÍ

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

METODICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

PROJEKTOVÁ ČINNOST

MĚSTSKÉ INŽENÝRSTVÍ

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ V MĚSTSKÉM INŽENÝRSTVÍ

MP 1.8.2

aktualizace 2019

Anotace:

Pomůcka MP 1.8.2 popisuje základní pojmy činnosti, právní rámec výkonu činnosti, postupy autorizovaných osob v projektové činnosti územního plánování a jejich rozdělení, územně plánovací dokumentaci, jednotlivé druhy územního rozhodnutí, honoráře a ceny projektových prací.

OBSAH

ÚVOD

1

PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1

ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Základní pojmy

Zkratky

1.2

PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

1.3

OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

1.4

PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

1.5

PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

2

POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

2.1

POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

2.1.1

Výkony podle oborů a specializací

2.1.2

Varianty smluvního zajištění zakázky ze strany stavebníka

2.1.3

Zakázky v oblasti územního plánování

2.2

ZÁKLADNÍ POSTUPY PŘI ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

2.2.1

Postupy AO při zpracování územně plánovací dokumentace

2.3

CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

2.3.1

Cíle územního plánování

2.3.2

Úkoly územního plánování

2.3.3

Společné postupy v územním plánováni

2.4

NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

2.4.1

Územně analytické podklady (ÚAP)

2.4.2

Územní studie

3

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

3.1

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ZÚR) (§36 - §42c SZ)

3.2

ÚZEMNÍ PLÁN (ÚP) (§43 - §60 SZ)

3.3

REGULAČNÍ PLÁN (RP) (§61 SZ)

4

ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

4.1

ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ (§76 SZ)

4.2

ROZHODNUTÍ O UMÍSTĚNÍ STAVBY NEBO ZAŘÍZENÍ (§79 SZ)

4.3

ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VYUŽITÍ ÚZEMÍ (§80 SZ)

4.4

ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VLIVU UŽÍVÁNÍ STAVBY NA ÚZEMÍ (§81 SZ)

4.5

ROZHODNUTÍ O DĚLENÍ NEBO SCELOVÁNÍ POZEMKŮ (§82 SZ)

4.6

ROZHODNUTÍ O OCHRANNÉM PÁSMU (§83 SZ)

4.6.1

Přehled předpisů o ochranných pásmech pro vybrané obory

4.6.1.1

Ochranná pásma dopravní

4.6.1.2

Ochranná pásma technické infrastruktury

4.6.1.3

Další zákonné předpisy o ochranných pásmech

4.6.2

Bezpečnostní pásma

5

HONORÁŘE, CENY PROJEKTOVÝCH PRACÍ

5.1

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

5.2

ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

5.2.1

Územní řízení

5.2.2

Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

5.2.3

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků

5.2.4

Rozhodnutí o ochranném pásmu

6

INFORMAČNÍ ZDROJE

6.1

ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ A VNITŘNÍ PŘEDPISY ČKAIT

6.2

OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY SOUVISEJÍCÍ S ČINNOSTÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY

6.3

SOUSTAVA ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM (ČSN)

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby - členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

ÚVOD

Upravená metodická pomůcka reaguje na poslední změny zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Městští inženýři (IIOO), kteří mají nejblíže ke zpracování územně plánovací dokumentace a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, jsou svým počtem autorizovaných osob v ČKAIT minoritou. Řada autorizovaných osob bývá oslovena architektem ke zpracování dílčí zakázky, ale často architekt koordinuje ostatní profese bez znalosti věcí. Od samého začátku byla naše snaha o komplexní pohled při zpracování územních plánů v oblasti technické a dopravní infrastruktury očima městského inženýra. Je pravdou, že zpracování územně plánovací dokumentace nikdy nepatřilo k dobře placeným zakázkám. To má za následek, že nositel zakázky, většinou autorizovaný architekt - urbanista, nemá možnost zaplatit městského inženýra, aby tento za něho provedl kvalifikované posouzení technické a dopravní infrastruktury. Totéž platí i v případě, že nositelem zakázky je městský inženýr a má uhradit náklady autorizovaného urbanisty.

Do III. části SZ - Územní plánování je zařazena úprava územního řízení. Územní řízení bylo vždy předstupněm ke stavebnímu řízení, ale je zdůrazněna souvislost s územím, naopak podrobnosti technického řešení patří do stavebního řádu. Cíle (§18 SZ) a úkoly (§19) územního plánování stanoví kritéria, která musí splňovat každý stupeň územně plánovací dokumentace - oba body bezprostředně souvisí s obsluhou a možným využitím daného území. Posouzení možností využití nebo rozvoje daného území z hlediska limitů (technických i ekonomických) je rolí městského inženýra. S institutem územního rozhodnutí přicházejí autorizovaní inženýři více do kontaktu. Z těchto důvodů je v MP 1.8.2 věnováno této činnosti více pozornosti. Vyhláška č. 499/2006 Sb., §1 odst. (3) výslovně vyjímá z okruhu svého působení veškeré dopravní stavby včetně místních komunikací. Územní plánování je vždy multidisciplinární trajektorií pro konkrétní území, region. Asi nebude již nikdy doba Karlů IV., Krčínů, Dienzenhoferů, Santiniů, aby postačila skica pro vybudování Nového Města, kláštera v Plasích, soustavy rybníků v okolí Třeboně. Smyslem územního plánování nesmí být vypracování dokumentu, který bude pro klienta nesrozumitelný, a tedy i nepoužitelný.

Při zpracování územně plánovací dokumentace a jejím následném projednávání mnohdy dominují požadavky předpisů na ochranu veřejných zájmů, právní předpisy vztahující se k technické a dopravní infrastruktuře. Stávající vedení infrastruktury nové koncepce velmi omezují vlastnická práva a vyvolávají konfliktní stavy. Ochranná pásma i tlak správců infrastruktury se dotýkají práv a povinností vlastníků dotčených pozemků.

Dalším problémem při zpracování územně plánovací dokumentace a DUR je stanovení honoráře. Pro územní plány mají architekti nezávaznou pomůcku, vypracovanou ČKA. V minulosti bylo používáno ke stanovení honorářů pro fázi územního rozhodnutí různých pomůcek, ať již soukromých (sazebník UNIKA), řády HAO Bavorské inženýrské komory či nezávazné honorářové řády ČKAIT a ČKA. V průběhu zpracování a pořizování územních plánů a v průběhu územních řízení je celá řada činností, které mohou vykonávat neautorizované osoby. Bude se jednat převážně o obstarání podkladů, vypracování žádostí apod.

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v §17 - 21 stanoví podmínky pro pořízení regulačního plánu. Podrobnosti jsou uvedeny v přílohách 8 - 10 k této vyhlášce. Obstaravatelská činnost (často označená jako inženýrská činnost) je drahou poštou v případě, že dokumentace je bez tvůrčího přístupu pouze roznesena na příslušné úřady a instituce a nemusí být součástí povinností zpracovatele dokumentace (projektant může převzít tuto inženýrskou činnost). Územně plánovací činnost vykonává obec sama svými orgány nebo prostřednictvím úřadu územního plánování, popřípadě jiného úřadu, který splňuje podmínky pro výkon územně plánovací činnosti, anebo zajistí výkon této činnosti osobou, která stanovené požadavky splňuje.

Ve stavebním zákoně se nově objevuje požadavek, aby pořizovatel zajistil splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. Územně plánovací činnost vykonává obec sama svými orgány, nebo prostřednictvím úřadu územního plánování, popřípadě jiného úřadu, který splňuje podmínky pro výkon územně plánovací činnosti, anebo zajistí výkon této činnosti osobou, která stanovené požadavky splňuje.

Zvláštní působnost se svěřuje Ministerstvu obrany ČR, které je zmocněno pořizovat územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci pro území vojenských újezdů.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Základní pojmy

V ustanovení §2 SZ jsou definovány základní pojmy na úseku územního plánování, které se používají v dalším textu zákona.

V §2 SZ jsou definovány pojmy týkající se územního plánování a územního rozhodování, např. veřejná infrastruktura, veřejně prospěšné opatření, zastavěné území a zastavitelné plochy.

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. Zde jsou tyto termíny použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR. Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Projektant

Je to účastník výstavby, nositel projektové činnosti, fyzická nebo právnická osoba. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle §158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.

Stavební zákon zavádí v §22 odst. 4 legislativní zkratku „projektant“ pro fyzickou osobu oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě - tedy osobu autorizovanou. Projektant je i právnická osoba, která má vázanou živnost "Projektová činnost ve výstavbě" jako předmět činnosti a jejíž odpovědný zástupce má odbornou způsobilost prokázanou autorizací.

Projektová činnost

Projektovou činností se podle §158 odst. 1 SZ rozumí zpracování územně plánovací dokumentace a územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby podle §104 odst. 2 písm. a) až e), pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy, a odborné provádění stavby nebo její změny.

Poddodavatel (subdodavatel)

Termín je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník.

Veřejná infrastruktura

Její definice je uvedena v §2 odst. 1 SZ a rozumí se tím - pozemky, stavby, zařízení zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu, a to:

  • dopravní infrastruktura;
  • technické infrastruktura;
  • občanské vybavení;
  • veřejné prostranství.

Zastavěné území

Území vymezené územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona (též intravilán). Nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí.

Zkratky

AI

Autorizovaný inženýr

AO

Autorizovaná osoba

CAD

Computer Aided Design - Počítačová podpora projektování

ČKAIT

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

ČR

Česká republika

ČSN

Česká technická norma

ČSN EN

Převzatá evropská norma

ČSN EN ISO

Převzatá mezinárodní norma

DI

Dopravní infrastruktura

DO

Dotčené orgány (orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů)

DS

Dopravní stavby

DSP

Dokumentace pro stavební povolení

DUR

Dokumentace pro územní rozhodnutí

DZS

Dokumentace pro zadání stavby

EU

Evropská unie

IS

Inženýrské stavby

Krajský úřad

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MP

Metodická pomůcka

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

PS

Pozemní stavby

RP

Regulační plán

Stavební úřad

SZ

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon

TI

Technická infrastruktura

TPS

Technika prostředí staveb

TZS

Technologická zařízení staveb

ÚAP

Územně analytické podklady

ÚP

Územní plán

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚR

Územní rozhodnutí

ÚÚR

Ústav územního rozvoje

VPS

Veřejně prospěšná stavba

ZOV

Zásady organizace výstavby

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

Rámec výkonu činnosti autorizovaných osob upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v příslušném oboru, případně specializaci, podle autorizačního zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v §158 stavebního zákona.

Projektová činnost ve výstavbě je popsána v §159 SZ.

Stavební zákon upravuje projektovou činnost ve výstavbě jako vybranou činnost ve výstavbě podle výše uvedeného §158 SZ. Projektovou činnost ve výstavbě mohou vykonávat pouze osoby autorizované podle autorizačního zákona. Podle §159 odst. 3 SZ může dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v §104 odst. 2 písm. f) až i) a k) SZ zpracovat též osoba, která má odpovídající kvalifikaci (vzdělání a praxi v projektování staveb).

Druhy projektových prací, které mohou zpracovávat autorizované osoby určuje stavební zákon v návaznosti na své třídění druhů staveb a variant postupů. Které autorizované osoby mohou tyto určené práce zpracovávat popisuje podrobně pomůcka A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby, 4. vydání.

Dokumentace, které musí být podle autorizačního zákona zpracovány autorizovanou osobou (projektové činnosti AO, nejenom pro územní plánování).

Jsou to všechny projektové činnosti AO, nejenom ty pro územní plánování. Pro všeobecný přehled je dále uveden seznam projektových činností autorizované osoby:

  • územní studie §30 SZ;
  • návrh zásad územního rozvoje §37 SZ;
  • návrh územního plánu §50 SZ;
  • návrh regulačního plánu §65;
  • žádost o vydání regulačního plánu §66 odst. 3 SZ;
  • dokumentace pro vydání územního rozhodnutí §86 SZ;
  • projektová dokumentace pro ohlašované stavby §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ;
  • projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení §110 SZ;
  • projektová dokumentace pro provádění stavby v případě jejího nařízení podle §92 SZ;
  • projektová dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy §116 SZ;
  • projektová dokumentace k posouzení autorizovaným inspektorem §117 SZ;
  • projektová dokumentace změn staveb podle §104 odst. 1 písm. a) až e) a podle §118 SZ;
  • projektová dokumentace některých staveb k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129 SZ;
  • projektová dokumentace pro provádění stavby;
  • projektová dokumentace vodního díla k ohlášení podle §15 a odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon v aktuálním znění;
  • projektová dokumentace pro nezbytné úpravy §137 SZ.

Z logiky věci vyplývá dále, že autorizaci musí mít i projektant:

  • který vypracovává dokumentaci, která je podkladem pro schválení změny stavby před jejím dokončením §118 SZ;
  • dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud jsou tyto změny řešeny až v závěru stavby;
  • vykonávající autorský dozor (i když nemusí být totožný s autorem).

Autorizaci nemusí mít projektant, který zpracovává nebo se podílí na zpracování:

  • územně analytických podkladů §26 SZ;
  • politiky územního rozvoje §31 SZ;
  • průzkumů a rozborů, pokud se zpracovávají §185 odst. 3 SZ;
  • studií architektonických i koncepčních;
  • dokumentace požadované k žádosti o udělení územního souhlasu §96 SZ.

Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. f) až i) a k) může vypracovat „kvalifikovaná osoba“, kterou je podle §159 odst. 3 stavebního zákona osoba, která má vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb Jde především o:

  • dokumentaci skutečného provedení stavby;
  • dokumentaci bouracích prací;
  • dokumentaci veškerých dalších druhů projektových prací - např. realizační a výrobní dokumentaci;
  • ekonomické dokumentace.

Ekonomie činnosti autorizovaných osob je upravena soustavou podnikatelských právních předpisů, z nichž nejdůležitější je občanský zákoník, živnostenský zákon a soustava daňových zákonů. Ve vztahu k zaměstnancům a spolupracovníkům je dále nesmírně důležitá vazba na zákoník práce a s ním související předpisy. Dohromady se jedná o soubor stovek předpisů, jejichž znalost nelze u podnikajících AO podrobně předpokládat, jejichž neznalost však neomlouvá.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

Územně plánovací činnost vykonávaná AO je vždy prací systémovou; je nutné, aby AO, která není způsobilá zpracovat sama některou část projektové dokumentace, přizvala ke spolupráci ostatní osoby s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci. Přestože SZ a příslušné přílohy prováděcích vyhlášek k SZ určují obsah dokumentace, je nutné, aby AO přihlédla ke konkrétním podmínkám v území. U technické a dopravní infrastruktury v dokumentaci pro územní rozhodnutí je nutné zdůraznit výsledný produkt (vodní dílo, most, železnice) a patřičně potlačit balastní požadavky z obsahu dokumentace pro tento druh stavby.

Metodická pomůcka MP 1 Projektová činnost člení celou přípravu stavby do jednotlivých postupů vycházejících ze SZ, z nichž některé mohou vykonávat pouze AO.

Dokumentaci zpracovávanou na úseku územního plánování lze rozdělit na:

  • územní studie;
  • územně plánovací dokumentace (ÚPD);
  • dokumentace pro územní rozhodnutí.

Pořizovatelem ÚPD je kraj nebo obec, potom je to vztah mezi státní nebo obecní správou a projektantem, který ÚPD zpracovává. Ve smlouvě o dílo musí být uvedena povinnost, že předepsané části musí vypracovat AO.

DUR musí být jednoznačně vypracována AO, mezi klientem a AO je uzavřena smlouva o dílo. Obstarání závazných stanovisek, podání žádosti o územní řízení může zajistit kdokoliv a pro tyto práce bude uzavřena mandátní smlouva.

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Rozdělení projektové činnosti podle §158 SZ na činnosti vybrané a ostatní, představuje zvýraznění ochrany veřejného zájmu v těch činnostech, kde jde o vyšší riziko z hlediska ochrany veřejnosti před negativními důsledky neodborné činnosti. Pro zákazníka a stát jako reprezentanta veřejnosti, je autorizace garancí vyšší úrovně zpracovatele a od roku 1992 je uplatněn v našem právním řádu (před rokem 1989 tzv. průkazy zvláštní způsobilosti) a na AO klade výrazně vyšší nároky. Tyto požadavky zdůrazňuje §159 SZ (viz 1.2).

Ochrana veřejného zájmu je zajištěna soustavou předpisů stavebního práva v hierarchické stupnici, odpovídající složitosti a významu stavby. V tomto směru je nutné za klíčové považovat:

  • pojetí stavebního zákona, který klade rozdílné požadavky na způsob ochrany odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití ochrana roste;
  • princip autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
  • principy ochrany autorizací u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
  • vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
  • veřejná forma projednání ÚPD;
  • v určitých případech povinné veřejné územní řízení;
  • zvýšenou kontrolu prostřednictvím autorizovaných inspektorů;
  • princip respektování stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem, možnost řešení rozporů;
  • princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
  • kontrolní prohlídky staveb;
  • princip ochrany zájmů dalších osob - zejména správců sítí;
  • princip ochrany nezastavěného území;
  • princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Principy ochrany veřejného zájmu jsou zásadní a správné, je jich ale mnoho a často se vzájemně překrývají. Zákon upřednostňuje formální záležitosti (stanoviska, vyjádření apod.) před skutečnou odborností a odpovědností odborníků ve stavebnictví. Z toho vyplývá zdlouhavost a náročnost procesu přípravy staveb.

Autorizované osoby (projektanti) mají ze zákona vysokou, nedělitelnou a prakticky nekonečnou odpovědnost za výkon své činnosti, ale přes tuto vysokou odpovědnost nejsou mnohdy oprávněni bez řady byrokratických úkonů rozhodnout o technicky správném řešení. Komplikovanost tohoto procesu je odvádí od jejich hlavního úkolu, projektovat kvalitní stavby.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Projektová činnost je dílem kolektivním. Probíhá za spolupráce projektantů různých oborů a specializací. Postup této spolupráce je uveden již v části 1.1 Obor autorizace. Je nepravděpodobné, aby např. AO v oboru pozemní stavby ovládala všechny druhy těchto oborů a specializací. Spolupráce je nezbytnou podmínkou. Stavební zákon v §159 jednoznačně stanoví …Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jím zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena…

Při zpracování ÚPD je vždy nutná účast architekta, urbanisty a autorizovaného inženýra v oboru městské inženýrství. O způsobu překrývání oborů u AO hovoří podrobně v kap. 2  pomůcka A 2.1 - Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

Obrázek: STRUKTURA NÁSTROJŮ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

2.1 POSTUPY V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ

2.1.1 Výkony podle oborů a specializací

O členění činnosti autorizovaných osob na obory a specializace podrobně pojednává pomůcka A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby. Hlavním projektantem u projektové zakázky musí být vždy autorizovaná osoba v příslušném oboru. Dílčí postupy se liší podle druhu staveb, které jsou předmětem zakázky.

2.1.2 Varianty smluvního zajištění zakázky ze strany stavebníka

Výši nákladů na zpracování jednotlivých variant projektové přípravy je možné stanovit s využitím pomůcky na portálu http://www.cenyzaprojekty.cz/index.html.

2.1.3 Zakázky v oblasti územního plánování

Zakázky v oblasti územního plánování bývají zadávány většinou architektonickým kancelářím (právnické nebo fyzické osoby). Toto ovšem nesmí být ve veřejné zakázce podmínkou; zadávání územních plánů musí být v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Podmínkou je vypracování některých částí ÚPD autorizovanými osobami v souladu s autorizačním zákonem. V běžné praxi bývá nositelem zakázky člen ČKA a ČKAIT (AI). Autorizovaný inženýr většinou zpracovává ucelené části zakázky z oblasti technické a dopravní infrastruktury. Ve smluvním vztahu může být mnoho variant, záleží na preferencích zhotovitele.

2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY PŘI ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

2.2.1 Postupy AO při zpracování územně plánovací dokumentace

Zpracování ÚPD je samostatným zakázkovým okruhem projektové činnosti AO. Z praktického hlediska pro AO přichází v úvahu zpracování územního a regulačního plánu:

a) ÚP - Územní plán (osoby autorizované)

Územní plán stanoví mj. základní koncepci rozvoje území obce, jeho plošné a prostorové uspořádání, koncepci veřejné infrastruktury a vymezí zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy přestavby. Je základním podkladem pro rozhodování v území (podrobnost postupu viz §43 - §60).

Vstupní fází pořizování ÚP je Návrh zadání ÚP, schválený zastupitelstvem obce, pro jejíž území je plán zpracováván.

Na základě schváleného zadání nebo schválených pokynů pro zpracování ÚP pořizovatel vypracuje nebo zadá návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává. Návrh se zpracovává v rozsahu přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a musí projít společným jednáním (§50 SZ) s dotčenými orgány, krajským úřadem, obcí, pro niž je územní plán pořizován a sousedními obcemi. Po vyhodnocení a projednání rozporů a po odstranění nedostatků je návrh upraven. Po jeho posouzení krajským úřadem a na základě jeho stanoviska následuje veřejné projednání návrhu, v němž mohou vznést námitky oprávněný investor, zástupce veřejnosti a vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem

Pořizovatel znovu vyhodnotí výsledky projednání i námitky a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek. Pokud je to nezbytné, zajistí se zpracování úpravy návrhu ÚP.

Při podstatných úpravách návrhu se proces projednávání může opakovat.

Po provedení úprav předkládá pořizovatel zastupitelstvu obce návrh na vydání územního plánu.

Při všech těchto krocích zpracovatel ÚP úzce spolupracuje s pořizovatelem.

b) RP - Regulační plán (osoby autorizované)

V ÚP je stanovena plocha, pro kterou bude vyžadováno vypracování regulačního plánu. V řešené ploše budou stanoveny podrobné podmínky pro využití pozemků, umístění a prostorové uspořádání staveb. RP je podkladem pro umístění konkrétní stavby a podle §61 odst. 2 SZ nahrazuje územní rozhodnutí (v RP musí být stanoveno, která územní rozhodnutí nahrazuje). Na základě RP lze tedy přímo, bez územního řízení pokračovat v projektové přípravě staveb. O pořízení regulačního plánu z podnětu rozhoduje zastupitelstvo obce, nebo se zpracovává na žádost fyzické nebo právnické osoby.

Žadatel o vydání regulačního plánu připojuje k žádosti (příloha č. 10) návrh regulačního plánu, zpracovaný v rozsahu přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Současně se zpracuje tzv. „Dohoda o parcelaci“ a úpravy vztahů v území podle přílohy č. 12 téže vyhlášky, příp.. „Plánovací smlouva“ podle přílohy č. 13. I jejich zpracování může být předmětem zakázky. Návrh musí být projednán s příslušnými dotčenými orgány, správci sítí a dalšími dotčenými osobami.

O návrhu regulačního plánu se koná veřejné projednání podle §67 SZ. Na základě vyhodnocení výsledků projednání je zpracováno rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek a následně se návrh regulačního plánu upraví, v případě zásadních změn se koná nové veřejné projednání. Pokud je shledán soulad s vydanou územně plánovací dokumentací a dalšími ustanoveními §68 SZ, předkládá se zastupitelstvu obce návrh na vydání regulačního plánu podle §69 SZ. V případě nezbytnosti a souhlasu je možné provést zpracování regulačního plánu souběžně se změnou územního plánu. Pokud část regulačního plánu nahrazuje územní rozhodnutí pro záměr, který je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, lze souběžně provést posouzení vlivů regulačního plánu na životní prostředí (§61 SZ).

Zpracování územně plánovací dokumentace je specializovanou disciplínou; účastní se jí autorizovaní architekti, urbanisté a inženýři autorizovaní v oborech dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, techniky prostředí staveb (technická infrastruktura) a městského inženýrství.

Tato oborová metodická pomůcka MP 1.8.2 je zpracována pro snazší orientaci ve složité problematice postupů při zpracování územně plánovací dokumentace

2.3 CÍLE A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

2.3.1 Cíle územního plánování

Cíle územního plánování jsou podrobně popsány v §18 SZ.

Základním cílem územního plánování je vytváření předpokladů pro udržitelný rozvoj území. Termín „udržitelný rozvoj“ není přesně definován a může vést k širokému výkladu.

Na webových stránkách ministerstva životního prostředí je uváděno: Koncepce udržitelného rozvoje současného světa představuje alternativní model rozvoje společnosti ve vztahu k nyní dominující industriální ekonomice. Před vznikem koncepce udržitelného rozvoje chyběla ve společnosti reflexe přirozených environmentálních limitů hospodářského růstu. Hospodářský růst byl obecně považován za měřítko rostoucího blahobytu a úspěšného společenského rozvoje vůbec. Zejména od 80. let 20. století se však především ve vyspělých zemích zaměřuje pozornost na „udržitelnost“ a kvalitativní stránku rozvoje. Klasická definice ze zprávy Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (tzv. Zpráva Brundtlandové) z roku 1987 zní takto:

Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích, a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.

Územní plánování má usměrňovat změny v území, koordinovat a harmonizovat požadavky na kvalitní životní prostředí, ekonomické aktivity i sociální potřeby. Územní plánování vytváří podmínky pro účelné a hospodárné využití řešeného území, umístění veřejné infrastruktury; koordinuje vzájemné požadavky a určuje jejich hierarchii ve vztahu k veřejnému zájmu. Veřejný zájem musí být jasně definován, aby docházelo k minimálnímu omezení vlastnických práv, a pomohlo sladit soukromý a veřejný zájem.

2.3.2 Úkoly územního plánování

Úkoly územního plánování jsou podrobně popsány v §19 SZ.

Úkolem územního plánování je zabezpečit veřejný zájem při harmonickém vývoji území s ohledem na hospodárném nakládání s veřejnými investicemi. Rozumí se tím mj. vyvážený vztah zdravého životního prostředí s hospodářským rozvojem a sociální soudržností. V případech, které zákon specifikuje, je součástí územního plánu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj řešeného území. Toto vyhodnocení zahrne vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU a posouzení vlivů na území Natura 2000 ve smyslu směrnic Rady 92/43/EHS a 79/409/EHS, doplněná o posouzení vlivů na hospodářský a sociální „pilíř“ udržitelného rozvoje a o hodnocení vyváženosti vztahu těchto dvou pilířů. To je samozřejmě velmi určitá formulace a může vést při zpracování zejména v průběhu projednání a schvalování k mnoha úskalím.

Jednotlivá území Natura 2000 jsou součástí evropské soustavy území se stanoveným stupněm ochrany. Na území ČR je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochrany. Posuzování vlivů na tato území je upraveno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

2.3.3 Společné postupy v územním plánováni

Obecná ustanovení a společné postupy v územním plánování jsou podrobně popsány v §20 - §24 SZ.

Územně plánovací informace

jsou podrobně popsány v §21 SZ. Z hlediska zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, §139 se jedná o předběžnou informaci, kterou může každý požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon.

I když žádost o územně plánovací informaci nemusí být zpracována AO, zařazuji ji do přehledu. Jedná se o zcela novou významnou odbornou pomoc stavebních úřadů a orgánů územního plánování. Územně plánovací informaci podle správního řádu musí úřad podat a jeho garance může mít omezenou platnost časovou platnost.

2.4 NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Územně plánovací podklady §25 - §30 SZ slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území.

  • územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území
  • územní studie, ověřující možnosti a podmínky změn v území.

2.4.1 Územně analytické podklady (ÚAP)

Územně analytické podklady jsou podrobně popsány v §26 - §29 SZ.

Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis - vyhláška č. 500/2006 Sb., (o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) ve svých přílohách č. 1 - 3 minimální rozsah ÚAP, údaje o území a způsob dokladování jejich projednání.

2.4.2 Územní studie

Podrobnosti pro její vypracování jsou stanoveny v §30 SZ.

Zpracování územní studie je vybranou činností, kterou může zpracovat pouze AO. Územní studie je nástrojem určeným k ověření variantních řešení, problémů v zájmovém území. Územní studie se neprojednává ani neschvaluje; příslušný orgán územního plánování pouze schvaluje možnost jejího využití jako podkladu. Po jejím zápisu do evidence územně plánovací činnosti je podkladem pro rozhodování v území. Územní studie dovoluje pružný způsob ověřování využití území nebo jeho vybraných částí. Důležité je i stanovení úhrad nákladů za vypracování studie.

3 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

3.1 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ZÚR) (§36 - §42c SZ)

Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu. ZÚR jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje stanoví prováděcí právní předpis - vyhláška č. 500/2006 Sb., příloha č. 4 a 5.

3.2 ÚZEMNÍ PLÁN (ÚP) (§43 - §60 SZ)

Územní plán je základním koncepčním nástrojem rozvoje celého území obce. „Správně“ zpracovaný územní plán obce má za úkol regulovat směr jejího žádoucího rozvoje. Zadání ÚP a průběh jeho vypracování je doporučeno průběžně veřejně projednávat. Je závazný pro vypracování regulačních plánů a pro rozhodování o území. Územní plán je pořizován pro představu o urbanistické koncepci - vzájemných vazbách plošného a prostorového uspořádání podle možností hospodárného návrhu dopravní a technické infrastruktury. Územní plán by měl být především zpracován jako programový. Přílišné podrobnosti mohou omezit budoucí rozvoj. Ke stanovení podrobných podmínek pro využití pozemků slouží regulační plán. ÚP je větinou závislý na momentální politické struktuře zastupitelstva. Politický vliv by se měl promítat do priorit, ale ne do technického řešení. ÚP by měl silně akcentovat prognózu zejména v možnosti přenosových a výkonových bilancí infrastrukturních komodit. V ÚP lze stanovit nutnost vypracovat regulační plány pro určité lokality řešeného území. Při dobrém vedení veřejných projednávání lze konečnou podobu ÚP schválit bez větších námitek a připomínek.

Na území hlavního města Prahy a vojenských újezdů platí zvláštní podmínky.

Podrobnosti o obsahu územně plánovací dokumentace jsou uvedeny ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., v přílohách č. 5 - 7.

Zastavěné území (viz §58 SZ) - plocha vymezená územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona (též intravilán). Pouze v zastavěném území (nebo v zastavitelné ploše vymezené v ÚPD) lze uplatnit zjednodušující postupy pro umístění záměrů (zjednodušené územní řízení nebo územní souhlas). Smyslem a účelem vymezování zastavěného území je do určité míry nahradit neexistenci ÚP.

3.3 REGULAČNÍ PLÁN (RP) (§61 SZ)

Regulační plán ve stanoveném rozsahu nahrazuje územní rozhodnutí; a to i v zastavěném území. Regulační plán je pořizován jako „skupinové územní rozhodnutí“, pořízení regulačního plánu nahradí další rozhodnutí v rozsahu stanoveném při jeho vydání.

„Skupinové rozhodnutí“ by mělo umožnit lepší využití území, než by tomu bylo při rozhodnutí o umístění jednotlivých staveb. Přitom je třeba brát v úvahu, že regulační plán není technickým dokumentem - projektem. Práva a povinnosti z regulačního plánu vydaného na žádost lze převést písemnou veřejnoprávní smlouvou, jejíž přílohou je regulační plán. RP pořízený na žádost má platnost 3 roky ode dne nabytí jeho účinnosti, není-li v něm stanovena delší lhůta (ta může být stanovena maximálně na 5 let). Jeho platnost skončí, pokud v této lhůtě nebylo započato s využitím území pro stanovený účel.

Podrobnosti obsahu dokumentace regulačního plánu jsou uvedeny v přílohách č. 8 - 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

4 ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

4.1 ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ (§76 SZ)

Podle právní úpravy lze umísťovat stavby a jejich změny, měnit jejich vliv na využití území a chránit důležité zájmy v území nejen na základě územního rozhodnutí, ale i na základě institutu územního souhlasu. V minulosti byly kladeny v DUR až nepřiměřené požadavky na technické parametry, aniž by bylo vnímáno sledování územních aspektů. Blízkost územního i stavebního řízení vedla a často i vede k nepochopení smyslu a účelu územního řízení. Ze strany stavebního úřadu jsou často kladeny neúměrné požadavky na dokumentaci a její podrobnosti. Uváděný rozsah dokumentace ve vyhlášce by měl tuto disproporci odstranit. SZ přesunul podrobnost technického řešení do stavebního řádu.

Problémem zůstávají striktní požadavky vlastníků (správců) technické a dopravní infrastruktury. Ty se opírají o zákony (energetické, vodní a další), ale především jsou uplatňovány z titulu jiného finančního krytí než vlastního. U mnoha komodit technické infrastruktury je stavebník vystaven diktátu správce, kterému dílo musí předat bezúplatně. Je pravdou, že u komodit, kde je alespoň částečná nákladová participace, bývají nároky zmírněny, ne však u přeložek vyvolaných stavebníkem. Tam nastupuje opět diktát. SZ ve své myšlence zjednodušit řízení nevzal v potaz lidský faktor. Většina úředníků nerozhoduje, ale alibisticky shromažďuje množství dokladů s očekáváním možného odvolání. Pracovníci stavebního úřadu často vyžadují doklady v rozporu s požadavky SZ, ale protesty na nadměrnou byrokracii se nevyplácí. Úředník má téměř neomezenou moc.

Nezastavěné území podléhá přísnější ochraně a při povolování stavby jsou kladeny zvýšené požadavky na jeho ochranu. Naopak v zastavěném území by měl být proces schvalování zjednodušen. Obce by měly mít schválenou územně plánovací dokumentaci, což by mělo ještě více zjednodušit územní řízení. Jak bylo uvedeno v případě absence schválené ÚPD, je možné vycházet z územní studie nebo regulačních plánů.

V textu SZ je kladen důraz na zjednodušení řízení, ale bez další specifikace tohoto zjednodušení se představy stavebníka, projektanta a úředníka výrazně liší.

U všech druhů staveb, které podléhají stavebnímu povolení, lze podat žádost o provedení společného územního a stavebního řízení (§94a SZ). Jedná se o stavby v území, schváleným územním nebo regulačním plánem, kde jsou podmínky přesně specifikovány. Proces územního řízení by měl být zjednodušen v zastavěném nebo zastavitelném území obce. Jinak tomu bude u nezastavěného a nezastavitelného území, kde by měla být přísněji sledována environmentální hlediska.

Umístit stavbu v území (tedy i pokračovat v její projektové přípravě) lze jen na základě územního rozhodnutí, nebo územního souhlasu. Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které byl vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje územní rozhodnutí! Další formou umístění stavby v území je možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí územní rozhodnutí (§78a SZ).

Pokud tato podmínka není splněna, je nutno získat územní rozhodnutí na základě úplného nebo zjednodušeného územního řízení. K zahájení územního řízení podle §86, odst. 2, písm. e) SZ přikládá stavebník DUR - dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí. Dokumentace se zpracovává v rozsahu přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Činnost autorizované osoby při zpracování dokumentace přikládané k návrhu na územní řízení nebo územní rozhodnutí je činností vybranou podle zákona č. 183/2006 Sb., §158 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. V případě společného územního a stavebního řízení se ke společné žádosti přikládá jedna společná dokumentace.

Cílem této dokumentace je definovat stavbu a její základní technickoekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska územního umístění v souladu s platnými předpisy v rámci příslušné lokality, nebo v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zpracování dokumentace zajišťuje AO (hlavní projektant) se svými spolupracovníky.

Za ochranu veřejného zájmu za práci svou i ostatních osob, které se na zakázce podílejí, autorizovaná osoba přebírá komplexní odpovědnost. Tuto odpovědnost přebírá především výkonem soustavného dohledu nad zpracováním, kontrolou a formální autorizací díla v závěru prací.

Autorizovaná osoba postupuje následodnvě:

  • analyzuje podklady a vyhodnocení dosavadního postupu, určí podmínky pro zpracování dokumentace návrhu na vydání územního rozhodnutí;
  • specialistům zadá předběžné průzkumy a specifikuje potřebné podrobné průzkumy pro specialisty (vše koordinované AO podle charakteru zakázky);
  • zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí:
    • vedení projektových prací při vypracování dokumentace, přikládané k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby, včetně kontroly, koordinace a autorizace v textové a výkresové části dokumentace;
    • zpracování úplného návrhu řešení stavby, včetně návrhu situace staveniště, architektonického i urbanistického řešení;
    • propracování koncepce s ohledem na všechny odborné a specifické požadavky;
    • přizpůsobení řešení stavby místním podmínkám, které jsou dány prostorovým uspořádáním, organizací výstavby, územním plánem, směrným územním plánem;
    • zahrnutí všech skutečností ovlivňujících stavební a konstrukční řešení, účelnost, hospodárnost a vliv na životní prostředí;
    • u dopravních staveb dimenzování dopravních zařízení, vyšetření hlukových emisí, stanovení kritických mezí, protihlukových opatření;
    • koordinace a zakreslení technické infrastruktury, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí,
    • odhad investičních nákladů;
    • projednání a zapracování stanovisek dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury a případných účastníků řízení;
    • shrnutí výsledků, zhodnocení a závěry;
  • činnosti doplňující:
    • vypracování alternativních řešení pro územní řízení;
    • vyhodnocení návrhů alternativních řešení AO s ohledem na hospodárnost, náklady a návratnost;
    • provedení potřebných předběžných průzkumů a zaměření, zpracování podrobných průzkumů specialisty, koordinovanými AO podle charakteru zakázky (objednávky stavebníka);
    • zpracování zvláštních a alternativních řešení, speciálních podkladů, speciálních částí dokumentace a provedení doplňků a změn podkladů pro územní řízení;
    • vypracování zvláštních částí dokumentace;
    • vypracování doplňků a změn podkladů pro dokumentaci návrhu na vydání územního rozhodnutí předkládaného k územnímu řízení, spolupráce při rozporných jednáních a řízeních;
    • vypracování podkladů pro odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby;
    • zapracování podmínek územního rozhodnutí do dokumentace;
    • doplnění podkladů pro územní řízení podle zvláštních požadavků příslušného orgánu;
    • spolupůsobení při obstarání souhlasu vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich, dotčených organizací či osob;
    • zpracování a podání návrhu na vydání územního rozhodnutí, účast při územním řízení, obstarání rozhodnutí o umístění stavby.

Výstupem je dokumentace stavby v rozsahu stanoveném vyhláškou MMR ČR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, příloha č. 4. Dokumentace se předá stavebníkovi ve sjednaném smluvním rozsahu. Výsledek slouží stavebníkovi k podání žádosti a v případě vydání územního rozhodnutí k dopracování dokumentace, v případě problémů pak při projednání k rozhodnutí o přepracování dokumentace. AO je povinna dbát požadavků uvedených v §90 a být šetrná k zájmům vlastníků sousedních pozemků a staveb; za tímto účelem si může vyžádat územně plánovací informaci, nejsou-li jí známy podmínky využití území.

4.2 ROZHODNUTÍ O UMÍSTĚNÍ STAVBY NEBO ZAŘÍZENÍ (§79 SZ)

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení podrobně stanoví příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

4.3 ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VYUŽITÍ ÚZEMÍ (§80 SZ)

Jedná se o druh územního rozhodnutí, vydávaného v případech významných změn vlivu v území. Umožní nový způsob užívání pozemku a základní podmínky navrhovaného využití pozemku nestavebního charakteru. Rozhodnutí o změně využití pozemku vyžadují terénní úpravy (terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jím podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem; skladovací plochy a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu). Rozhodnutí o změně využití území dále vyžaduje stanovení dobývacího prostoru (ve smyslu horního zákona); odstavné plochy; manipulační plochy; prodejní plochy; skladové nebo výstavní plochy; změny druhu pozemku (převyšující výměru 1 000 m2; zejména zřizování/rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím); úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území podrobně stanoví příloha č. 2 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

Dokumentace musí vždy obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben podmínkám v území a charakteru navrhované změny.

4.4 ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VLIVU UŽÍVÁNÍ STAVBY NA ÚZEMÍ (§81 SZ)

Jedná se o územní rozhodnutí, v jehož rámci se rozhoduje o čisté změně v užívání stavby s jejími dopady a důsledky do území; je zde řešen a posuzován dopad do území. Tento druh rozhodnutí se soustřeďuje pouze na změnu stavby spojenou se změnou vlivu stavby na životní prostředí nebo v souvislosti se změnou nároků stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Jde o případy, kdy se nemění vzhled stavby, stanoví se pouze nový účel jejího užívání, stavba bude sloužit jinému než původnímu účelu.

V konkrétním případě však půjde o takovou změnu užívání stavby, která může mít negativní dopad na životní prostředí anebo může mít z důvodů zvýšené zátěže infrastruktury, např. negativního vlivu dopravy spojeného se změnou v užívání stavby, vliv na život obyvatel v daném území. Změnou v užívání stavby, která vyvolá nároky na veřejnou infrastrukturu nebo na životní prostředí, bude dotčeno právo okolních obyvatel na klidné užívání vlastněných nemovitostí a právo na ochranu zdraví a životního prostředí.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území příloha č. 3 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

4.5 ROZHODNUTÍ O DĚLENÍ NEBO SCELOVÁNÍ POZEMKŮ (§82 SZ)

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je stanoveno v §2, §3 a §11 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí je možné vydat pouze se souhlasem všech vlastníků pozemku. Žádost (příloha č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.) musí být podána všemi vlastníky. Toto ustanovení se netýká rozhodování majority spoluvlastníků pozemku.

Nevydává se, pokud je rozhodováno podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku; rozhodování o pozemkových úpravách řeší §11.

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se také nevydává v případě, že není důvodné stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků. V těchto případech nemusí být vydáno rozhodnutí, ale postačí pouhé sdělení stavebního úřadu k navrhovanému záměru. Zákon ponechává v konkrétních případech na správním uvážení stavebního úřadu, aby posoudil, kdy nebude důvodné stanovit podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o dělení nebo scelováni pozemků je stanoven v příloze č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

4.6 ROZHODNUTÍ O OCHRANNÉM PÁSMU (§83 SZ)

Základním právním předpisem, který upravuje ochranná pásma v obecné rovině stavebního práva, je SZ. Rozhodnutí o ochranném pásmu může plnit dvě funkce. Chrání stavbu, pozemek, zařízení před negativními účinky okolí, ale také obráceně chrání okolí před účinky stavby - v tomto případě se jedná o bezpečnostní pásmo. Příkladem jsou bezpečnostní pásma stanovená pro plynovody. Ochranná pásma se např. stanovují v souvislosti s ochranou vodních zdrojů, nádrží apod.

Rozhodnutí platí po dobu trvání stavby, zařízení nebo chráněného útvaru; nestanovil-li stavební úřad jinou lhůtu, může být stanovena časově omezena lhůta za účelem jednorázové činnosti. Změna může být schválena na žádost toho, komu vyplývá povinnost, ale i ve veřejném zájmu.

  • Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem nebo na jeho základě (příkladně lze uvést zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma ovšem vznikají nebo se zřizují i podle dalších právních předpisů.
  • Rozhodnutí o ochranném pásmu je druhem územního rozhodnutí podle §77 písm. e) SZ a vydává se zpravidla současně při rozhodování podle §79 - §81 SZ, tedy jako součást rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o změně využití území nebo rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území. Může však být vydáno též samostatně. Územní rozhodnutí (včetně případného rozhodnutí o ochranném pásmu) vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení. Pokud je k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně využití území nebo o ochranném pásmu příslušný podle zvláštních právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento orgán pouze v souladu se závazným stanoviskem orgánu územního plánování podle §96b SZ (viz §84 odst. 2 SZ).

Stavebník podává žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., v části B, v bodě 5 jsou uvedeny přílohy k žádosti. Celková situace v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel pozemků a staveb na nich, ze které musí být zřejmé:

  • rozsah ochranného pásma,
  • již existující ochranná pásma, chráněná území a záplavová území,
  • veřejná dopravní technická infrastruktura dotčená ochranným pásmem s vyznačením náhradních opatření, např. jejich přeložek nebo nových staveb.

Ochranné pásmo lze obecně definovat takto:

  • vymezená plocha obklopující ochraňovanou nemovitost, strom, přírodní útvar nebo území; v ochranném pásmu se podle povahy ochrany některá činnost zakazuje (např. stavění, těžba, hnojení), příp. i nařizuje (např. kosení trávy, odstraňování náletů);
  • pruh území ve stanovené šíři od vnějšího okraje inženýrské sítě, sloužící k tomu, aby nebyl ohrožován provoz technických zařízení, příp. aby tato zařízení neohrožovala své okolí; před započetím stavebních činností v ochranném pásmu se musí jasně vyznačit hranice ochranného pásma a zejména zemní práce provádět tak, aby vedení nebylo poškozeno.

Ochranná pásma jsou vymezena zákonem nebo je stanovují stavební úřady.

Funkce rozhodnutí o ochranném pásmu je podle §83 odst. 1 SZ dvojí:

  • ochrana stavby, zařízení nebo pozemku před negativními vlivy jejich okolí nebo
  • ochrana okolí této stavby (zařízení nebo pozemku) před jejími vlastními negativními účinky (čímž se rozumí negativní účinky např. provozu stavby z hlediska hluku, znečištění, zápachu apod.)

4.6.1 Přehled předpisů o ochranných pásmech pro vybrané obory

  • Infrastruktura dopravní a technická;
  • Technické vybavení území (městské inženýrství);
  • Další vybrané obory.

4.6.1.1 Ochranná pásma dopravní

a) pozemní komunikace

Při zpracování dokumentace je nutno respektovat zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

Silniční ochranná pásma (§30 - §34), která vznikají pro rekonstruované nebo nově zřizované stavby rozhodnutím o umístění stavby; silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami do výšky 50 m ve vzdálenosti 100 m, resp. 50 m, resp. 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého pásu příslušné pozemní komunikace.

b) železniční doprava

Při zpracování dokumentace je nutno respektovat zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, jmenovitě se jedná o §8 - §10 tohoto zákona.

c) letecká doprava

Při zpracování dokumentace je nutno respektovat zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

4.6.1.2 Ochranná pásma technické infrastruktury

a) ochranná pásma ve vodním hospodářství

Řídí se základními zákony - zákonem č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. Ochranným pásmem se rozumí prostor, který chrání vodohospodářskou infrastrukturu před poškozením při pracích a činnostech prováděných v ochranném pásmu.

b) ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

V městské zástavbě se ukládání sítí řídí především podle ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Vodovodním řadem se rozumí podle vyhlášky č. 428/2001 Sb., úsek vodovodního potrubí včetně stavební části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody.

Kanalizační stokou je potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen srážková voda). Uvedená vyhláška mj. stanoví technické požadavky na stavbu vodovodů a požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na projektovou dokumentaci k čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na jejich projektovou dokumentaci a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě.

K ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením vymezuje ochranná pásma zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů.

  • Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle vodního zákona tímto nejsou dotčena.
  • Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

c) ochranná pásma vodních zdrojů

Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů zajišťuje ochranu povrchových a podzemních vod. Stanoví podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytváří podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajišťuje bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Tento zákon stanoví podmínky k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.

Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.

  • K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popř. je zrušit. Stanovení ochranného pásma je vždy veřejným zájmem.
  • Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

d) ochranná pásma v elektroenergetice (elektrizační soustavy)

Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy podle §46 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vzniká dnem uvedení elektrizační soustavy do provozu).

Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní i podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

e) ochranná pásma plynárenských zařízení

Ochrannými pásmy k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení se podle §68 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Tato ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vznikají dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu).

V plynárenství se ještě vymezuje bezpečnostní pásmo (§69), které naopak ochraňuje okolí. Toto pásmo vymezuje případné negativní účinky (havárie, výbuch apod.) z plynárenského zařízení na okolní stavby a zařízení, bezpečnost osob. U bezpečnostních pásem jednoznačně zákon ukládá zodpovědnost za umístění staveb, zařízení a činnosti fyzické nebo právnické osobě, provozující příslušnou plynárenskou soustavu či podzemní zásobník plynu, nebo přímý plynovod či plynovodní přípojku. Výjimka ze zákonem stanovených zákazů je možná pouze se souhlasem této osoby, popřípadě při splnění jí stanovených podmínek.

f) ochranná pásma v teplárenství

Ochranným pásmem zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie se podle §87 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále v této části „zákon") rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vzniká dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu).

g) ochranná pásma elektronické komunikace

Ochranná pásma jsou stanovena v zákonu č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, zejména v §102 a v §103.

4.6.1.3 Další zákonné předpisy o ochranných pásmech

a) ochranná pásma léčivých zdrojů

Zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon, ve znění pozdějších předpisů, stanoví podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. Lázeňský zákon v §37 stanoví souhlas k některým činnostem v ochranných pásmech.

b) ochranná pásma podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu;

c) ochranná pásma ochrany přírody a krajiny;

d) ochranná pásma podle zákona o státní památkové péči;

e) ochranná pásma vyplývající z lesního zákona;

f) ochranná pásma vyplývající ze zákona o veterinární péči;

g) a další.

4.6.2 Bezpečnostní pásma

Bezpečnostní pásma podle stavebního zákona a prováděcích předpisů

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, postup při stanovování bezpečnostních pásem neupravuje. Jsou vymezena zvláštními právními předpisy. SZ po novelizaci provedené zákonem č. 225/2017 Sb. se o bezpečnostních pásmech zmiňuje pouze v souvislosti se žádostí o vydání příslušných rozhodnutí podle stavebního zákona (rozhodnutí nebo souhlasu), kde musí být doložena stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnostem a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem:

  • žádost o vydání územního rozhodnutí (§86 odst. 2 písm. c) SZ), obdobně §94c odst. 1 SZ);
  • žádost o vydání společného povolení (§94l odst. 2 písm. c) SZ, §94s odst. 2 písm. c) SZ);
  • žádost o stavební povolení (§110 odst. 2 písm. d) SZ).

Stavební úřad v uvedených řízeních posuzuje, zda je záměr v souladu s požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.

5 HONORÁŘE, CENY PROJEKTOVÝCH PRACÍ

V minulosti se honoráře za výkony AO mohly řídit Výkonovým a honorářovým řádem ČKAIT a ČKA, který společně vydávaly obě profesní komory. současné době vydávání výkonového a honorářového řádu není dovoleno zákonem č. 360/1992 Sb.

5.1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

Výkonové činnosti, které musí být zpracovány autorizovanou nebo oprávněnou osobou:

  • přípravné práce, shromažďování informací o území;
  • součinnost při zpracování územně analytických podkladů;
  • zpracování návrhu ÚP;
  • zapracování připomínek, stanovisek a vypracování čistopisu ÚP.

AO může spolupracovat s pořizovatelem při:

  • zpracování návrhu zadání;
  • projednání zadání;
  • projednání konceptu (veřejného projednání konceptu se projektant účastní povinně);
  • řízení o ÚPD a přípravě opatření obecné povahy;
  • rozvoj obce podle vydaného ÚP.

Pro shora uvedené výkonové fáze je málo cenových pomůcek, zejména v současné době s aplikací nového SZ. V minulosti byl vydán honorářový řád ČKA jako doporučená pomůcka. K dispozici je sazebník Unika. Základem pro výpočet ceny byla většinou plošná jednotka, demografický údaj apod. To nelze aplikovat pro nově definované závazné obsahy dokumentace. Proto doporučujeme postupovat při tvorbě ceny pomoci podrobného seznamu výkonů s přiřazením odhadnutého počtu hodin. Výše sazby musí odpovídat požadavkům na kvalifikační předpoklady.

5.2 ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

5.2.1 Územní řízení

a) územní řízení v plném rozsahu (mimo společné se stavebním řízením)

Dokumentace pro územní rozhodnutí vypracovaná AO v rozsahu přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Pro výpočet honoráře lze použít:

  • Kalkulaci hodinové sazby - Portál Cenyzaprojekty.cz
  • Honorář s ohledem na pozemní, dopravní, inženýrské a technologické stavby. Při kalkulaci honoráře lze obtížnost volit podle kategorizace 1-5
  • Sazebník UNIKA
  • Individuální zkušenost zpracovatele

Výše uvedené zdroje vycházejí z investičních nákladů stavby nebo z hodinové sazby. Jsou stanoveny odhadem na základě studie stavby nebo studie proveditelnosti.

Součástí honoráře za DUR nejsou vedlejší náklady, jako např. projednání s organizacemi, podání a příprava žádosti, průzkumné, měřičské apod. práce. Ty jsou kalkulovány samostatně a nemusí je vypracovat AO.

b) zjednodušené územní řízení

Pro zjednodušené územní řízení lze použít pomůcek s procentuálním snížením.

c) územní souhlas

V tomto případě doporučujeme použít kalkulaci s hodinovou sazbou.

5.2.2 Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Doporučujeme podrobný popis činností AO a tyto činnosti ocenit hodinovou kalkulací. Lze použít i výpočet podle investičních nákladů.

5.2.3 Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků

Tato práce bude oceňována podle hodinové kalkulace; pokud se bude jednat o práce podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách, bude kalkulace prováděna pomocí plošných parametrů.

5.2.4 Rozhodnutí o ochranném pásmu

Pokud bude vydáváno samostatně, lze použít individuální kalkulací s použitím hodinové sazby.

6 INFORMAČNÍ ZDROJE

6.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ A VNITŘNÍ PŘEDPISY ČKAIT

Činnost autorizovaných osob je upravena soustavou vnitřních předpisů ČKAIT. Uspořádaná a vnitřně provázaná soustava informací potřebných pro výkon činnosti autorizovaných osob je uvedena v metodické pomůcce MP 0. Aktuální přehled právních předpisů, vybraných českých technických norem souvisejících s výstavbou a vnitřní předpisy ČKAIT v aktuálním znění jsou zpřístupněny v těchto zdrojích:

6.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY SOUVISEJÍCÍ S ČINNOSTÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY

Pro práci autorizovaných osob je nezbytná znalost základních předpisů stavebního práva a dalších právních předpisů souvisejících s výstavbou. V některých metodických pomůckách je uveden přehled speciálních předpisů stavebního práva věcně souvisejících s příslušnými obory a specializacemi autorizace.

Právní předpisy v plném aktuálním znění jsou zpřístupněny v Profesním informačním systému (PROFESIS).

6.3 SOUSTAVA ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM (ČSN)

V pomůckách v systému PROFESIS je podle potřeby uveden seznam ČSN věcně souvisejících s obsahem pomůcky.

Knihovna a studovna ČKAIT v Praze a oblastní kanceláře ČKAIT v regionech  umožňují zájemcům přístup do systému ČSN online, který provozuje Česká agentura pro standardizaci (ČAS). Technické normy jsou přístupné pouze k nahlédnutí.

Pro zobrazení kompletního obsahu se musíte přihlásit
1 2