ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT
TECHNICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB
DIAGRAMY KE STANOVENÍ ÚSPORY TEPLA PŘI VYTÁPĚNÍ BUDOV
TP 1.8.7
1. vydání 2009
OBSAH
|
Úvod
|
|
|
1
|
Postup stanovení měrné spotřeby tepla
|
|
2
|
Příklad
|
|
3
|
Diagramy 1 - 32
|
PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.
Upozornění
Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby - členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.
ÚVOD
V TP 1.8.7 jsou uvedeny diagramy k orientačnímu stanovení úspory tepla při vytápění budov v závislosti na
- rozdílu původní průměrné hodnoty součinitele prostupu tepla obálky budovy Upův a hodnoty nově navrhované Um, tj. dU = Upův - Um W/(m2K)
- počtu denostupňů D d.K
- geometrické charakteristice budovy A/V m2/m3 = m-1,
kde A je plocha obálky budovy m2,
V objem budovy m3.
Úspora tepla je vyjádřena ve formě měrné spotřeby tepla de kWh/(m3a).
Diagramy jsou stanoveny pro následující rozsah hodnot jednotlivých veličin:
- Upův = (1,7 až 0,7) W/(m2K), s dělením po 0,1 W/(m2K),
- D = 2 600; 3 600; 4 600 d.K,
- A/V = (0 až 1,5) m-1.
V příspěvku uvádíme rovněž geometrickou charakteristiku některých budov (tab. 1) a počty a místa denostupňů (tab. 2).
1 POSTUP STANOVENÍ MĚRNÉ SPOTŘEBY TEPLA
Stanoví se
a) původní průměrná hodnota součinitele prostupu tepla obálky budovy
(1)
kde j = 1, 2, …, n je počet konstrukcí s odlišnými hodnotami součinitele prostupu tepla Uj tvořících obálku budovy s jim odpovídající plochou Aj;
b) geometrická charakteristika budovy A/V;
c) počet denostupňů D, odpovídající pro dané místo;
d) průměrná hodnota součinitele prostupu tepla nově navržené obálky Um, viz vztah (1);
e) najde se diagram odpovídající zadaným hodnotám a odečte se měrná spotřeba tepla, která se rovná zmenšení spotřeby tepla při vytápění v důsledku zmenšení hodnoty součiniteli prostupu tepla nově navržené obálky, v porovnání s její původní hodnotou součinitele prostupu tepla de kWh/(m3a);
f) úspora tepla v celé budově se získá vynásobením hodnoty de objemem budovy;
g) je-li potřeba znát úsporu tepla vztaženou na podlahovou plochu, vynásobí se hodnota de výškou budovy h m.
2 PŘÍKLAD
Vstupní údaje:
Panelový dům T08B v Domažlicích
Objem budovy V = 14770 m3 (vnější objem vytápěné zóny budovy)
Celková plocha A = 4697 m2 (součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy)
Stávající průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Up = 0,8 W/(m2K)
Průměrná hodnota součinitele prostupu tepla nově navržené obálky Um = 0,6 W/(m2K) Počet denostupňů D = 4001 (převzato z tab. 2 pro danou oblast).
Postup stanovení měrné spotřeby tepla:
Vypočteme geometrickou charakteristiku budovy: A/V = 4697/14770 = 0,32 m-1. Podle hodnoty Up, Um a počtu denostupňů D zvolíme příslušný diagram.
V zadaném příkladě je však počet denostupňů, pro který není k dispozici odpovídající diagram. Proto se měrná spotřeba tepla stanoví interpolací z hodnota zjištěných z diagramů platných pro D = 3 600 a D = 4 600. V tomto případě se uplatní diagramy číslo 21 a 31. V závislosti na hodnotě A/V = 0,32 m-1 a rozdílu stávajícího a nového průměrného součinitele prostupu tepla obálky odečteme z křivky číslo 2 v diagramu č. 21 hodnotu 5,2 kWh/(m3a). a podobně z diagramu č. 31 hodnotu 6,5 kWh/(m3a). Interpolací stanovíme z těchto hodnot, pro daný počet denostupňů D = 4001, měrnou spotřebu tepla (tedy úsporu tepla) de = 5,7 kWh/(m3a).
3 DIAGRAMY 1 - 32
Diagram 1 - Uem,p = 1,7 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 2 - Uem,p = 1,6 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 3 - Uem,p = 1,5 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 4 - Uem,p = 1,4 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 5 - Uem,p = 1,3 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 6 - Uem,p = 1,2 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 7 - Uem,p = 1,1 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 8 - Uem,p = 1,0 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 9 - Uem,p = 0,9 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 10 - Uem,p = 0,8 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 11 - Uem,p = 0,7 W/(m2K), D = 2 600 d.K.
Diagram 12 - Uem,p = 1,7 W/(m2K), D = 3 600 d.K.
Diagram 13 - Uem,p = 1,6 W/(m2K), D = 3 600 d.K.
Diagram 14 - Uem,p = 1,5 W/(m2K), D = 3 600 d.K.
Diagram 15 - Uem,p = 1,4 W/(m2K), D = 3 600 d.K.
Diagram 16 - Uem,p = 1,3 W/(m2K), D = 3 600 d.K.
Diagram 17 - Uem,p = 1,2 W/(m2K), D = 3 600 d.K.
Diagram 18 - Uem,p = 1,1 W/(m2K), D = 3 600 d.K.
Diagram 19 - Uem,p = 1,0 W/(m2K), D = 3 600 d.K.
Diagram 20 - Uem,p = 0,9 W/(m2K), D = 3 600 d.K.
Diagram 21 - Uem,p = 0,8 W/(m2K), D = 3 600 d.K.
Diagram 22 - Uem,p = 1,7 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Diagram 23 - Uem,p = 1,6 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Diagram 24 - Uem,p = 1,5 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Diagram 25 - Uem,p = 1,4 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Diagram 26 - Uem,p = 1,3 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Diagram 27 - Uem,p = 1,2 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Diagram 28 - Uem,p = 1,1 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Diagram 29 - Uem,p = 1,0 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Diagram 30 - Uem,p = 0,9 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Diagram 31 - Uem,p = 0,8 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Diagram 32 - Uem,p = 0,7 W/(m2K), D = 4 600 d.K.
Tab. 1 Geometrická charakteristika A/V některých budov
|
Typ budovy
|
|
|
|
T 02 B
|
|
|
|
T 16
|
|
|
|
T16 S
|
|
|
|
T16 S
|
|
|
|
G 40
|
|
|
|
T 06 B
|
|
|
|
T 08 B
|
|
|
|
VVÚ ETA
|
|
|
|
L & N
|
|
|
|
BA NKS
|
|
|
|
B 70
|
|
|
|
PS 69
|
|
|
|
RD
|
|
|
|
RD
|
|
|
Tab. 2 Počet denostupňů D16,D18 a D20 pro různá místa
(Øe je výpočtová teplota vnějšího vzduchu, Øem je průměrná teplota vzduchu v otopném období roku,d je počet topných dnů v otopném období, H je výška n.m.)
Na základě údajů v tabulce jsou stanoveny tyto průměrné hodnoty:
a) průměrná teplota vnějšího vzduchu v otopném období pro území ČR: 3,8 °C
b) průměrný počet denostupňů: D16 = 2952; D18 = 3436; D20 = 3920
HELP
