MP 1.5.1 - PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

METODICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB

PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ

MP 1.5.1

aktualizace 2018

Anotace:

Pomůcka MP 1.5.1 Technologická zařízení staveb - Plynová zařízení navazuje na metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb - Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost v rámci projektu PROFESIS ČKAIT. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob, která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru plynová zařízení (PLZ), spadajících mezi vyhrazená technická zařízení. Popisuje obvyklé výkony AO TZS - PLZ při zpracování projektové dokumentace ve smyslu stavebního zákona a vazby na obecně závazné platné právní předpisy, týkající se plynových zařízení (PLZ).

OBSAH

Úvod

1

Základní pojmy a používané zkratky

1.1

Definice a výklad pojmů v oblasti technologických zařízení staveb

1.2

Přehled používaných zkratek

2

Autorizované osoby (AO) v oboru technologická zařízení staveb (TZS) - plynová zařízení (PLZ)

2.1

Rámec činnosti AO TZS při projektování TZS - PLZ

2.1.1

Obor technologická zařízení staveb (TZS)

2.1.2

Rozsah působnosti MP 1.5.1

3

Postupy autorizovaných osob (AO)

3.1

Dokumentace ve fázi předprojektové přípravy stavby

3.1.1

Příprava zakázky

3.1.2

Studie stavby, návrh řešení stavby

3.1.3

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

3.2

Dokumentace ve fázi projektové přípravy stavby

3.2.1

Projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení a ohlášení stavby

3.2.2

Projektová dokumentace pro provádění stavby

3.3

Dokumentace ve fázi realizace stavby

3.3.1

Stavební deník

3.3.2

Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

3.3.2.1

Zkoušky před dokončením stavby

3.3.2.2

Dokumentace skutečného provedení stavby

3.4

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) v projektové činnosti

4

Doprovodné postupy autorizovaných osob (AO)

4.1

Dílčí postupy AO TZS - PLZ

4.1.1

Autorský dozor

4.1.2

Rozsah autorského dozoru

4.2

Doplňkové postupy a informace AO TZS - PLZ

4.2.1

Informace o vlastnostech některých plynů

4.2.2

Průmyslové plynovody

4.2.3

Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských a plynových zařízení

4.2.3.1

Ochranná pásma

4.2.3.2

Bezpečnostní pásma

4.2.4

Technická dokumentace pro stavbu plynovodu, zkoušení a předání stavby

5

Stavební práce na stávajících plynárenských zařízení

5.1.1

Udržovací práce

5.1.2

Stavební úpravy

5.1.3

Výměna vedení technické infrastruktury

5.2

Umísťování staveb

5.3

Povolování staveb PZ

5.4

Zahajování staveb

5.5

Změna stavby před dokončením

6

Užívání staveb plynárenských zařízení

6.1

Propojovací práce na stávající plynárenskou soustavu

6.2

Užívání dokončené stavby

7

Odstranění stavby plynárenského zařízení

8

Přílohy

8.1

Seznam právních předpisů významných pro TZS - PLZ

8.2

Seznam technických pravidel (TPG) a technických doporučení (TDG)

8.3

Seznam ČSN významných pro plynárenská a plynová zařízení

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby - členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.5.1 Technologická zařízení staveb - Plynová zařízení (dále jen PLZ ve smyslu pojmů této kapitoly) navazuje na vydanou metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb - Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost v rámci projektu Profesis ČKAIT. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob, která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru plynová zařízení (PLZ), spadajících mezi vyhrazená technická zařízení. Základní zákonnou normou pro podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích (elektroenergetika, plynárenství a teplárenství) je energetický zákon. Pro vyhrazená plynová zařízení platí vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhrazená plynová zařízení jsou zařízení pro:

  • výrobu a úpravu plynů;
  • skladování a přepravu plynů;
  • plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic;
  • zkapalňování a odpařování plynů;
  • zvyšování a snižování tlaku plynů;
  • rozvod plynů;
  • spotřebu plynů spalováním.

Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru, zřízené výhradně k tomuto účelu v souladu se zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce.

Metodická pomůcka MP 1.5.1 si klade za úkol popsat obvyklé výkony AO TZS - PLZ při zpracování projektové dokumentace ve smyslu stavebního zákona a vyhlášky o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů..

Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy, s nimiž se projektant v denním styku setkává.

Jejím účelem je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob se zaměřením na PLZ, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů. Měla by se stát základem celého systému informací v oblasti navrhování staveb s PLZ.

Pomůcka není jediným průvodcem a předepsaným postupem při vypracování projektové dokumentace staveb s PLZ, nýbrž jen jednou z možností vytvořit si celkový obraz o potřebách, rozsahu a obsahu takové dokumentace, podle níž technologický celek nebo jeho část vzniká a je provozován. Projektanti i realizátoři mají přístup a jsou jim průběžně dostupné ucelené aktuální informace z oboru plynárenství prostřednictvím publikací Informačního servisu centra plynárenských informací společnosti GAS s.r.o. ( www.gasinfo.cz ).

Upozornění:

Rozhodující právní předpisy v oblasti energetiky (elektro, plyn a teplo) byly v roce 2017 novelizovány. Zákon. č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií novelou zákona č. 225/2017 Sb. a zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon rovněž novelou č. 225/2017 Sb.

1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽÍVANÉ ZKRATKY

1.1 Definice a výklad pojmů v oblasti technologických zařízení staveb

Výklad základních pojmů a přehled používaných zkratek je obsažen v Metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese. Výklad pojmů používaných ve výstavbě, v oblasti organizace a řízení výstavby, smluvních vztahů apod. je uveden v pomůcce S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě. Dále je doplněna terminologie vztahující se k technologickým zařízením staveb, plynárenským a plynovým (PLZ) a dalším technologickým zařízením.

Definice pojmů, vyplývajících z energetického zákona v platném znění:

Distribuční soustava - vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických staveb, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Hlavní uzávěr plynu - uzavírací armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní přípojky.

Odběrné místo - místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení pro jednoho konečného zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu, měřená měřicím zařízením.

Odběrné plynové zařízení - veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu, včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení.

Plynárenská soustava - vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení.

Plynárenská zařízení - zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu.

Plynovodní přípojka - zařízení začínající odbočením z plynovodu přepravní nebo distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení.

Plynová zařízení - plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice.

Plynovod - zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody.

Podzemní zásobník plynu - plynové zařízení, včetně souvisejících technologických staveb a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování plynu; podzemní zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu.

Přepravní soustava - vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických staveb, včetně systémů řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Výrobna plynu - zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu.

Technické pravidlo - pravidlo vyjadřující stav technického poznání a techniky v odvětví plynárenství (TPG).

Tlaková úroveň - maximální provozní tlak pro plynová zařízení, uvedený v technických normách nebo technických pravidlech.

Výklad dalších pojmů:

Hlavní projektant - pojem je uveden v §113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi - na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené v NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován – rozsah a obsah plánu - viz příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb (více v kap. 3.4).

Projektant - nositel projektové činnosti, fyzická či právnická osoba, který je účastníkem výstavby. Jde zejména o subjekt podnikající ve vázané živnosti "Projektová činnost ve výstavbě". Termín je také použit ve významu fyzické osoby (§22 odst. 4 SZ), a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle §158 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí.

Projektování ve výstavbě - vázaná živnost pro projektování ve výstavbě podle živnostenského zákona v platném znění. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO s příslušným oprávněním. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v autorizačním zákoně v platném znění.

Revize zařízení - celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, případně i měřením zajišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy. Revize zařízení jsou výchozí a provozní. Revizi může provádět jen revizní technik s platným oprávněním v souladu s vyhláškou č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

Revizní technik - technik, který musí mít pro provádění revizí a zkoušek zařízení osvědčení o odborné způsobilosti, vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky.

Stavebník - osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení (§2 odst. 2 písm. c) SZ), jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.

Vyhrazená technická zařízení - zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona o státním odborném dozoru. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Vyhrazená zařízení plynová - zařízení pro výrobu a úpravu plynů, skladování a přepravu plynů, plnění nádob plyny, tlakové stanice, zkapalňování a odpařování plynů, zvyšování a snižování tlaku plynů, rozvody plynů a spotřebu plynů spalováním. Tato zařízení podléhají státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce vykonávaném Státním úřadem inspekce práce a Oblastními inspektoráty práce podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zásady organizace výstavby (ZOV) - termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v jednotlivých stupních projektové dokumentaci. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, viz přílohy k této vyhlášce. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby - (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§2 odst. 2 písm. b) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v §160 odst. 1 a 2 a v §153 odst. 1 a 2 stavebního zákona.

1.2 PŘEHLED POUŽÍVANÝCH ZKRATEK

AD
Autorský dozor
AO
Autorizovaná osoba
AO TZS
AO pro navrhování technologických zařízení staveb
BPTZ
Bezpečnost práce a technických zařízení
ČAS
Česká agentura pro standardizaci
ČBÚ
Český báňský úřad
ČKAIT
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ČNI
Český normalizační institut
ČR
Česká republika
ČSN
Česká technická norma
ČSN EN ISO
Převzatá mezinárodní norma
ČSN EN
Převzatá evropská norma
DUR
Dokumentace pro územní řízení
ELZ
Elektroenergetická zařízení
EKZ
Elektrokomunikační zařízení
HK ČR
Hospodářská komora České republiky
IP
Informační pomůcka (Univerzální příloha MP)
KN
Katastr nemovitostí
MP
Metodická pomůcka
OIP
Oblastní inspektorát práce
OK
Ocelové konstrukce
PBS
Požární bezpečnost staveb
PC
Provozní celek
PD
Projektová dokumentace
PLZ
Plynová zařízení
PO
Požární ochrana
PS
Provozní soubor
SZ
Stavební zákon
TDG
Technická doporučení (vydává GAS, s. r. o.)
TDP
Technicko-dodací podmínky
TI
Technické instrukce
TNI
Technické normalizační informace
TPG
Technická pravidla (vydává GAS, s. r. o.)
TZS
Technologická zařízení staveb
VOP
Všeobecné obchodní podmínky
ZOV
Zásady organizace výstavby
ZS
Zařízení staveniště
ŽP
Životní prostředí

2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS) - PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ (PLZ)

2.1 Rámec činnosti AO TZS při navrhování TZS - PLZ

2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:

Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZS, kde technologické zařízení je pro stavbu určující. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO TZS při projektování, tak i pro realizaci TZS.

2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5.1

Tato pomůcka se vztahuje na AO TZS - Plynová zařízení (PLZ) v procesu vypracování projektové dokumentace staveb pro územní a stavební řízení a pro další druhy projektové dokumentace v tomto oboru.

3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

Příprava dokumentace staveb je uceleným procesem, směřujícím k provádění stavby. Proces probíhá kontinuálně nebo přetržitě. Nositelem procesu je stavebník. Ten je objednatelem ve vztahu k projektantovi nebo zhotoviteli stavby.

Zpracovaná dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Účast autorizované osoby (AO) je nutná v určitých etapách předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby autorizovaná osoba (AO) - autor díla - byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na provádění stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

3.1 Dokumentace ve fázi předprojektové přípravy stavby

3.1.1 Příprava zakázky

Příprava zakázky řeší analýzu problémů, formulaci úkolu a obstarání podkladů souvisejících s návrhem řešení stavebního díla. Vstupem do zakázky je záměr stavebníka, formulovaný v objednávce a smluvním ujednání.

3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby

Pro výběr návrhu řešení stavby může posloužit vypracování variantních studií návrhu stavby. Zpracovaná studie stavby (nebo několik studií), návrh řešení stavby s plynovým zařízením slouží stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu, dílo s plynovým zařízením a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska technického řešení, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Studii zpracuje projektant na základě podkladů předaných zákazníkem. Pokud se podílí na jejím zpracování autorizovaná osoba, v řešení studií prosazuje zásadní požadavky, které musí uplatňovat z titulu výkonu své činnosti při zpracování další přípravy stavby.

Studie většinou řeší návrh a vývoj složitých technologických staveb s PLZ. Jedná se např. o zařízení pro výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresní předávací stanice, rozsáhlé plynovody přepravní a tranzitní soustavy apod. Studie stavby může obsahovat podle dohody jen určité části, může řešit pouze ekonomickou problematiku a nemusí být zpracována autorizovanou osobou.

V rámci postupu projektant PLZ provádí zejména:

  • analýzu podkladů, vypracování a stanovení cílů (cílových představ),
  • vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ a mezních podmínek se stavebníkem,
  • varianty řešení, blokové technologické schéma,
  • koordinaci profesí a zapracování profesních požadavků,
  • vyřešení podstatných, tvůrčích, technických, technologických a provozních urbanistických, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů,
  • koncepci řešení systému řízení technologického procesu,
  • návrh řešení energetických, hospodářských, biologických a environmentálních souvislostí a vazeb na okolí,
  • základní energetické spotřeby ve vazbě k vlastnímu zdroji nebo k veřejné síti,
  • umístění stavby, koncepce stavební části, návrh skladby objektů,
  • zdrojovou analýzu,
  • předběžné projednání s úřady, třetími osobami a organizacemi za účelem získání jejich kladného stanoviska ke stavbě,
  • součinnost při přípravném řízení z hlediska stavebního práva,
  • shrnutí dosažených předchozích výsledků,
  • předběžný odhad investičních nákladů,
  • zpracování variant řešení,
  • postupné ověřování návrhu, konzultace k návrhu.

Výstupem postupu je studie stavby, která se předá po projednání a doplnění stavebníkovi jako samostatný výstup ve variantách. Studie slouží stavebníkovi k zásadnímu rozhodnutí o realizaci obchodního případu, variantě řešení a jako podklad konzultačních jednání v rámci inženýrské přípravy stavby.

3.1.3 Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

Pro územní rozhodování ve smyslu stavebního zákona je pro plynárenské stavby relevantní proces územního řízení o umístění stavby, jehož konečným výstupem je pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby. Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v §96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v §78a stavebního zákona.

Celý proces činnosti autorizované osoby ve fázi vypracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) je popsán v MP 1 Projektová činnost.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí, mimo dalších dokladů a stanovisek specifikovaných v §86 SZ, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, jejíž rozsah a obsah je podrobně specifikován v příloze č. 1č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Dokumentace musí vždy obsahovat výše uvedené části s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby a podmínkám v území (pro srovnání lze např. uvést přípravu stavby podzemního zásobníku plynu na straně jedné a běžné distribuční plynovodní přípojky na straně druhé).

Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a jejích příloh jsou specifikovány v příloze č. 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

V této souvislosti se připomíná, že distribuční plynárenská soustava, přepravní soustava a zásobníky plynu v rozsahu definovaném energetickým zákonem jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu a jejich provozovatelé mají právo v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení. Tím je v širších souvislostech deklarována možnost pro výstavbu výše uvedených plynárenských zařízení pozemek nebo stavbu vyvlastnit.

Proces územního rozhodování nabyl u staveb plynárenských zařízení na vysokém významu přijetím novely SZ, zákonem č. 350/2012 Sb., podle které stavby vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení.

3.2 Dokumentace ve fázi projektové přípravy stavby

3.2.1 Projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení a ohlášení stavby

Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejně právní smlouva, či podmínky územně plánovací informace) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

Nositelem postupu je vždy autorizovaná osoba. Zpracování projektové dokumentace všech druhů je vybranou činností ve výstavbě podle §158 SZ.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení je uveden v příloze č. 8č. 11 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení je uveden v příloze č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace obsahuje vždy části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu §158 SZ činností vybranou - pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována osobou autorizovanou. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona, i když je ve většině případů plně žádoucí. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro plán kontrolních prohlídek stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž autorizovaná osoba, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení, či dokumentaci pro územní rozhodnutí, pokud se dokumentace pro stavební povolení nezpracovává (viz vazba na §103 odst. 1 písm. e) SZ. Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru.

Z vlastní iniciativy zajišťuje stavebník tuto dokumentaci, například chce-li mít kvalitnější podklady specifikaci dodávky, pro výkon dozoru nad prováděním nebo pro výběr zhotovitele, v tom případě rozšířenou o podrobný výkaz výměr, eventuelně položkový rozpočet.

Projektová dokumentace pro provádění stavby slouží dodavatelům jako podklad k vlastnímu provádění stavby a stavebníkovi společně s dokumentací pro stavební řízení či územní řízení k výkonu technického dozoru stavby. Pokud ji stavebník použije k výběru dodavatele, slouží rovněž k vymezení rozsahu díla pro nabídkové řízení.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, nazývaná také často realizační dokumentace, rozpracovává předchozí stupeň projektové dokumentace nejen do úrovně umožňující vlastní realizaci stavby, ale stává se i podkladem pro navazující inovace, racionalizace a změny dokončené stavby.

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby je popsán v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ve znění pozdějších předpisů:

Projektová dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat výše uvedené části s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Společné zásady:

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

3.3 Dokumentace ve fázi realizace stavby

3.3.1 Stavební deník

Stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby. Stavební deník musí být na stavbě přístupný kdykoliv v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám.

Obsahové náležitosti a způsob vedení stavebního deníku jsou přílohou č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Správa a vedení Stavebního deníku náleží zhotoviteli stavby, jeho archivace pak stavebníkovi.

3.3.2 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů uvedení do provozu, předání a převzetí a dokumentace skutečného provedení stavby k oznámení o užívání stavby nebo k vydání kolaudačního souhlasu.

V odůvodněných případech bývá samostatně zpracovávána dokumentace pro uvedení stavby do provozu. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Dokumentace obsahuje požadavky k provedení individuálních zkoušek, přípravy ke komplexnímu vyzkoušení a komplexnímu vyzkoušení, zkušebního provozu a garančních zkoušek a pro zpracování průvodní a provozní dokumentace, vztahující se k přehledu významných předpisů a standardů, k zásadám provozování stavby a také postupy pro spuštění technologických plynových zařízení a celků, a to buď pouze pro první uvedení do provozu, nebo pro každé spouštění po provozní odstávce, případně obdobně i pro odstavení zařízení a celků z provozu. V této fázi v časovém úseku mezi ukončením realizace a začátkem užívání probíhá vyzkoušení a průkazy, dokumentační zachycení skutečného stavu. Na základě komplexního vyzkoušení dochází k předání a převzetí provozních souborů, technologických celků a stavby uživateli. Většinou návazně následuje potřebný nebo stavebním úřadem určený zkušební provoz a prokázání projektovaných parametrů garančními zkouškami. Výsledky této činnosti jsou pak zachyceny v dokumentaci skutečného provedení, kterou stavebník předkládá stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení vždy. Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky pro její užívání.

Výstupem postupu je dokumentace k povolení užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k oznámení o užívání stavby, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.

3.3.2.1 Zkoušky před dokončením stavby

Montáž technologické části stavby je ukončena zkouškami smontovaného zařízení, předepsanými v Plánu zkoušek na jednotlivá zařízení (stavební zkouška, tlaková zkouška apod.).

Vlastní uvádění stavby do užívání zahrnuje období od ukončení montáže do doby uvedení stavby do trvalého provozu. Pro vymezení pojmů je toto období rozděleno následovně:

  • individuální vyzkoušení
  • příprava ke komplexnímu vyzkoušení - specifikuje činnosti spadající do přípravných prací před zahájením komplexního vyzkoušení.
  • komplexní vyzkoušení - vyzkoušení dodávky s cílem prokázat kvalitu a splnění podmínek jejího určení (schopnost zahájení zkušebního provozu).

Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny.

Pro tyto zkoušky se stanoví

  • rozsah zkoušeného zařízení,
  • rozsah individuálních zkoušek strojů a zařízení, včetně kritérií hodnocení,
  • program přípravy na komplexní vyzkoušení a komplexního vyzkoušení.

Pro individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení a zkušební provoz zařízení, která jsou součástí technologické dodávky stavby, musí být podmínky pro provedení zkoušek a zkušebních operací dohodnuty již ve smlouvách o dílo s poddodavateli a v technické přípravě stavby. O výsledcích jednotlivých zkoušek je vypracován protokol, který podepisují zástupci stavebníka a zhotovitele.

3.3.2.2 Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby zachycuje odchylky, k nimž došlo při provádění stavby.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby je stanoven v příloze č. 14 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití a vlivu na životní prostředí.

V případě dohody stavebníka se zhotovitelem stavby, při respektování požadavků příslušného stavebního úřadu se zpracování "Zjednodušené dokumentace (pasport stavby)", jejíž rozsah je rovněž upraven vyhláškou č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (poslední novela č. 405/2017 Sb.), v příloze č. 14.

Zjednodušená dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Zjednodušený situační výkres

D Zjednodušená výkresová dokumentace

3.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) v projektové činnosti

Dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při navrhování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, vydává organizace státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce. Odborná a závazná stanoviska vydávají Oblastní inspektoráty práce (OIP).

OIP se vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Požadavek na zapracování bezpečnostních hledisek do PD vyplývá ze základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a prováděcích vyhlášek k stavebnímu zákonu (dokumentace pro stavební řízení), které shodně říkají, že "dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce pro výstavbu a budoucí provoz".

Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, kterými jsou:

  • práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m,
  • práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů,
  • práce se zdroji ionizujícího záření pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy,
  • práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí,
  • práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m,
  • práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení popřípadě zařízení technického vybavení,
  • studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy,
  • práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu),
  • práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů,
  • práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.
  • stejně jako v případech, kdy při realizaci stavby:
  • celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
  • celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,

zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen "plán") podle druhu a velikosti plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

Plán musí být zpracován odborně způsobilou osobou, tj. koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle přílohy č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

Dotčeným orgánem (DO) při posuzování PD z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zásadně místně příslušný OIP (rozhodující je místo stavby) v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zásady výběru projektových dokumentací k dozoru a vyjádření

Oblastní inspektorát práce se vyjadřuje vždy u projektových dokumentací staveb a jejich změn a změn v užívání staveb:

  • pro průmyslovou výrobu, pokud slouží k zaměstnávání osob a součástí stavby jsou provozní, výrobní nebo technická zařízení;
  • skladů a výroben nebezpečných látek, s výjimkou skladů a výroben výbušnin (např. pracoviště, kde se budou vyrábět, používat, dopravovat, zpracovávat nebo skladovat nebezpečné látky, výrobny a sklady hořlavin, výrobní budovy pro energetiku, produktovody apod.);
  • ve kterých s ohledem na výrobu, technologické postupy a manipulaci existuje riziko výbuchu, s výjimkou skladů a výroben výbušnin;
  • v nichž jsou řešeny, nebo jsou jejich součástí technologická zařízení, stroje a pohonné jednotky s pohybujícími se částmi s ručním přísunem, nebo vkládáním a vyjímáním obrobků nebo výrobků, technologie, u nichž může dojít k úniku médií, energie nebo škodlivin (chemické provozy, kotelny apod.), technologie umístěné na špatně přístupných místech, nebo ve výšce (v kolektorech, pod vodou, na stožárech apod.), technologické linky, které by svým provozem mohly ohrozit veřejný zájem technologie, u nichž se k výrobě používá nebezpečných látek, nebo se nebezpečné látky vyrábějí.

O dozoru nad dokumentacemi ostatních staveb a technologií rozhodne vedoucí inspektor OIP, nebo pracovník jím pověřený s přihlédnutím k charakteru a účelu stavby nebo technologie.

PD k posouzení může předkládat na OIP projektant, stavebník, nebo jiná osoba, vždy však musí být PD kompletní, tedy včetně technologie, řemesel atd. Lhůta pro vyřízení žádosti o vyjádření je 30 dní. Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo stavebního povolení se ve svém podání musí vypořádat s připomínkami DO (viz A 3.8), tedy i OIP.

Které dokumentace je nutno s OIP projednat, stanoví příslušný stavební úřad. Z došlých žádostí OIP vybere k posouzení ty PD, které splňují výše uvedená kritéria. PD, které nebyly vybrány k vyjádření, neboť nepředstavují závažné riziko z hlediska BPTZ, vrátí OIP bez posouzení.

Příslušným pro vyjádření k projektovým dokumentacím staveb je OIP, v jehož územní působnosti se bude stavba realizovat, nebo technologie provozovat.

Při posouzení se ověřuje zejména:

  • zda souhrnná technická zpráva obsahuje:
    • údaje o stávajících inženýrských sítích a ochranných pásmech,
    • údaje o bezpečnostních opatřeních při přípravě staveniště a v průběhu výstavby,
    • údaje o technickém nebo výrobním zařízení stavby,
    • řešení dopravy a skladování,
    • údaje o zdrojích a parametrech energií,
    • zásady řešení stavby z hlediska její údržby a životnosti,
    • způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz,
    • přívod (odvod) energií, odpadů, emisí a produktů;
  • zda v celkové situaci stavby jsou zakreslena:
    • prostorová označení všech stávajících základních prostředků, zejména podzemních inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení,
    • ochranná pásma a bezpečnostní vzdálenosti stávajících a navrhovaných staveb,
    • polohové a výškové vyznačení navrhované výstavby, včetně napojení na pozemní a inženýrské stavby;
  • zda dokumentace obsahuje:
    • odkazy na platné předpisy (obecně závazné, technické normy, pravidla apod.),
    • řešení přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu,
    • dispoziční řešení (prostorové, plošné a výškové uspořádání stavby, rozmístění vnitřních zařízení, technologií apod.),
    • druhy podlah, prosklených stěn, schodišť, zábradlí apod.,
    • údaje o řešení technického vybavení a zařízení stavby (vytápění, elektrické a plynové rozvody a zařízení apod.);
  • zda stať pro staveniště a provádění výstavby obsahuje:
    • údaje o způsobu provádění stavby v rozsahu stanoveném zákonem č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek, nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, nařízením vlády č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
    • konkrétní opatření pro práce za mimořádných podmínek,
    • způsoby řešení stavebních prací (počínaje zemními a konče dokončovacími),
    • návrhy a zakreslení provozních zařízení stavenišť,
    • způsoby řešení dopravy a manipulace s materiálem,
    • důležité údaje (podklady) pro zpracování dodavatelské dokumentace;
  • zda v dokumentaci technologie je řešeno:
    • umístění a prostorové uspřádání strojů a zařízení,
    • zabezpečovací, pojistná a regulační zařízení,
    • vhodné signalizování výskytu škodlivin (plynů, par apod.).

4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

4.1 Dílčí postupy AO TZS - PLZ

4.1.1 Autorský dozor (AD)

Vstupem do postupu je smlouva o zpracování další projektové dokumentace, případně o výkonu autorského dozoru.

Autorským dozorem je postup AO TZS, která vypracovala projektovou dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení, případně dokumentaci pro provedení stavby, k ověřování souladu provádění stavby s touto dokumentací v průběhu výstavby. U staveb financovaných z veřejných prostředků je výkon autorského dozoru ze zákona povinný.

Pro autorský dozor platí tyto hlavní zásady:

  • Autorský dozor vykonává povinnosti podle smlouvy se stavebníkem a ověřuje dodržení technicko-ekonomického, architektonického a výtvarného řešení projektové dokumentace do závěrečného hodnocení stavby.
  • Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává AO se stavebníkem ve smlouvě.
  • Provádění autorského dozoru AO nezbavuje stavebníka odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.
  • Zjistí-li projektant při výkonu autorského dozoru (AD) nedodržení projektové dokumentace, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním (montážním) deníku, stavebníka.
  • Jestliže závažné vytýkané závady nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité veřejné zájmy, může projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce, a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje stavebníka povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.

4.1.2 Rozsah autorského dozoru

Ve výkonu autorského dozoru (AD) je zpravidla nutno:

  • v období zpracování dokumentace pro provádění stavby:
    • zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání smlouvy, soulad zpracovávané dokumentace pro provádění stavby,
    • poskytovat vysvětlení, potřebná pro vypracování dokumentace pro provádění stavby,
    • navrhovat stavebníkovi opatření, zjistí-li odchylky od schválené projektové dokumentace pro stavební povolení;
  • v období provádění stavby:
    • účastnit se předání staveniště dodavatelům,
    • zajistit dodržení dokumentace pro provádění stavby s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro plynulost stavby;
    • řešit změny nebo doplnění PD způsobené novými skutečnostmi, zjištěnými v průběhu provádění stavby;
    • posuzovat návrhy dodavatelů na odchylku a změny,
    • dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání se stavebníkem, popřípadě s orgány státní správy;
    • účastnit se kontrolních dnů stavby,
    • sledovat postup výstavby z technického hlediska,
    • plnit další povinnosti u staveb, které to svým charakterem vyžadují,
    • účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části, včetně komplexního vyzkoušení;
  • po dokončení stavby nebo její ucelené části nebo etapy zúčastnit se:
    • zkušebního provozu,
    • závěrečné kontrolní prohlídky a poskytovat přitom potřebné vysvětlení a spolupráci, vypracovat ke zprávě o hodnocení stavby zpracované stavebníkem stanovisko projektanta.

4.2 Doplňkové postupy a informace AO TZS - PLZ

4.2.1 Informace o vlastnostech některých plynů

Plyn je definován jako látka, jejíž kritická teplota je nižší než + 50 °C, nebo látka, u níž je při teplotě + 50 °C absolutní tlak par vyšší než 0,3 MPa. Za plyn se považují i směsi plynů, pokud vyhovují uvedené definici.

Topné plyny patří mezi látky označované jako paliva. Mezi primární plynná paliva patří zejména zemní plyn, propan-butan, případně důlní plyny. Do sekundárních plynných paliv zařazujeme koksárenský plyn, generátorové plyny, vysokopecní a konvertorový plyn, rafinérské plyny, biometan, vodík a další. V současné době představuje v celosvětovém měřítku nejrozšířenější oblast využití topných plynů vytápění budov.

Jako dominantní plynové palivo je využíván zemní plyn. Charakteristickým znakem zemního plynu je vysoký obsah metanu CH4, který vysoce převažuje nad jinými hořlavými složkami. Dále se v domácnostech využívají zkapalněné uhlovodíkové plyny LPG, získávané při zpracování ropy (propan, butan). Tyto plyny, obsahující převážně uhlovodíky C3 - C4 (propan, butan), se k odběratelům dodávají zkapalněné v tlakových nádobách. Spalovací pochody představují určitou skupinu oxidačních chemických reakcí, spojených s uvolňováním značného množství tepla.

Metan

Základní vlastnosti

Metan je za normálních podmínek plyn s chemickým označením CH4. Je hořlavý, bez barvy, bez zápachu a bez chuti. Je hlavní složkou zemního a důlního plynu a je přítomen v ovzduší uhelných dolů. Má zanedbatelné toxické účinky. Minimální teplota vznícení ve směsi se vzduchem při tlaku 1,01325 bar je 540 °C. Rozsah koncentrace metanu tvořící se vzduchem výbušnou směs, činí 5 - 15 obj. % (tzn. meze zápalnosti při 20°C).

Propan

Základní vlastnosti

Propan je za normálních podmínek plyn těžší než vzduch. Je hořlavý, bezbarvý, bez zápachu a nekorozivní. Snadno zkapalňuje při běžné atmosférické teplotě. Je netoxický, ale má narkotické účinky na centrální nervovou soustavu, které vedou k depresím. Při delším vdechování vyšších koncentrací má anestetické účinky. Při působení zkapalněného propanu na pokožku dochází k omrzlinám, které způsobují poškození podobná popáleninám. Minimální teplota vznícení ve směsi se vzduchem při tlaku 1,01325 bar je 450 °C.

Butan

Základní vlastnosti

Butan je za normálních podmínek plyn těžší než vzduch. Je hořlavý, bezbarvý, bez zápachu a nekorozivní. Snadno zkapalňuje při běžné atmosférické teplotě. Je netoxický, ale má narkotické účinky na centrální nervovou soustavu, které vedou k depresím. Při delším vdechování vyšších koncentrací má anestetické účinky. Při působení zkapalněného butanu na pokožku dochází k omrzlinám, které způsobují její poškození podobné popáleninám. Minimální teplota vznícení ve směsi se vzduchem při tlaku 1,01325 bar je 365 °C.

Kyslík

Základní vlastnosti

Kyslík je za normálních podmínek plyn s označením O2. Je nezbytným faktorem života a hoření. Je bezbarvý, bez chuti a zápachu. Jeho koncentrace ve vzduchu je 20,94 % objemových. Kyslík je velmi reaktivním plynem, který při dosažení určité teploty vytváří s většinou prvků kysličníky (oxidy). Některé prvky reagují s kyslíkem spontánně při relativně nízkých teplotách. Reaguje snadno s organickými látkami. Proto pracovníci nesmí mít na sobě v prostředí s vyšší koncentrací kyslíku zamaštěný oděv nebo používat oleje a tuky. Kapalný kyslík má ještě větší oxidační účinky a je schopen způsobit požár nebo výbuch při styku s dřevem, papírem, textiliemi nebo plasty. Některé látky, jako např. oxidy železa (rez) nebo oxid křemičitý (křemen), zvyšují pravděpodobnost výbuchu těchto a jiných látek v přítomnosti kapalného kyslíku. Kyslík je při nízkých teplotách a za normální teploty nekorozivní, a proto při konstrukcích lze použít všech běžných kovových materiálů.

4.2.2 Průmyslové plynovody

ČSN EN 15001-1 (38 6420) řeší podrobné funkční požadavky pro projektování, materiály, stavbu, kontrolu a zkoušení plynovodů s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro průmyslové využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro průmyslové a neprůmyslové využití.

TPG 703 01 navazují na ČSN EN 15001-1, 2 a jsou považována za podrobnější národní předpis - pravidla správné praxe.

Průmyslový plynovod - plynovod s plyny pro průmyslové využití, počínaje hlavním uzávěrem plynu (HUP) na konci plynovodní přípojky provozovatele přepravní a distribuční soustavy, nebo s plynu vznikajícími jako produkt výrobních technologických procesů, až ke vstupnímu připojení plynových spotřebičů a technologických zařízení, ve kterých se plyn spaluje.

Plynovod pro průmyslové využití je plynovod, na který se připojují spotřebiče a technologická zařízení zákazníků - právnických a podnikajících fyzických osob, které vyrábějí průmyslovým způsobem výrobky pro trh a vlastní potřebu.

Plynovod pro neprůmyslové využití je plynovod, na který se připojují spotřebiče zákazníků v obytných, komerčních a veřejně přístupných budovách (např. obytný dům, administrativní budova, divadlo, nemocnice apod.).

4.2.3 Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských a plynových zařízení (viz MP 10.3)

Ochranná a bezpečnostní pásma jsou definována v §68 a §69 Energetického zákona.

4.2.3.1 Ochranná pásma

Plynárenská zařízení (PLZ) jsou chráněna v souladu s energetickým zákonem v platném znění ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle Stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.

Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.

Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:

a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastaveném území obce 1 m na obě strany, a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany,

b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany,

c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany,

d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu,

e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí,

f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení,

g) u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany.

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

4.2.3.2 Bezpečnostní pásma

Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem vydání územního souhlasu s umístěním stavby. Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby.

Bezpečnostní pásma plynových zařízení:

Druh zařízení

Velikost pásma:

Zásobníky (vzdálenost od vnějšího okraje areálu zásobníku)

mimo samostatně umístěných sond

250 m

Sondy zásobníku plynu (vzdálenost od osy jejich ústí)

  s tlakem do 100 barů

  80 m

  s tlakem nad 100 barů

150 m

Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního objemu

(vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)

  nad 5 m3 do 20 m3

  20 m

  nad 20 m3 do 100 m3

  40 m

  nad 100 m3 do 250 m3

  60 m

  nad 250 m3 do 500 m3

100 m

  nad 500 m3 do 1000 m3

150 m

  nad 1000 m3 do 3000 m3

200 m

  nad 3000 m3

300 m

Plynojemy (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)

  do 100 m3

  30 m

  nad 100 m3

  50 m

Technologické objekty (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)

Plnírny plynů

100 m

Zkapalňovací stanice stlačených plynů

100 m

Odpařovací stanice zkapalněných plynů

100 m

Kompresorové stanice

200 m

Regulační stanice vysokotlaké o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně

  10 m

Regulační stanice s tlakem nad 40 barů

  20 m

Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně

  do DN 100 včetně

    8 m

  nad DN 100 do DN 300 včetně

  10 m

  nad DN 300 do DN 500 včetně

  15 m

  nad DN 500

  20 m

Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky o tlakové úrovni nad 40 barů

  do DN 100 včetně

    8 m

  nad DN 100 do DN 300 včetně

  15 m

  nad DN 300 do DN 500 včetně

  70 m

  nad DN 500 do DN 700 včetně

110 m

  nad DN 700

160 m

4.2.4 Technická dokumentace pro stavbu plynovodu, zkoušení a předání stavby

a) Dokumentace stavební

Dokumentace, kterou stanoví stavební zákon včetně prováděcích právních předpisů pro povolení stavby a užívání stavby.

b) Dokumentace ostatní

Dokumentace, jejíž rozsah a formu stanoví stavebník popř. provozovatel v souladu s platnou legislativou a technickými pravidly. Zejména jde o dokumentaci, která slouží k ověření a prokázání.

  • odborné způsobilosti zhotovitele stavby a jeho subdodavatelů
  • použitých materiálů pro výstavbu
  • kvality stavby (revizní zpráva, tlaková zkouška, funkční zkouška atd.)
  • skutečného provedení stavby (geodetické zaměření, projektová dokumentace vč. vyznačených změn).

5 STAVEBNÍ PRÁCE NA STÁVAJÍCÍCH PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

5.1.1 Udržovací práce

Podle §3 odst. 4 SZ se údržbou stavby rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Podle §79 odst. 5 SZ udržovací práce nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (§103 odst. 1 písm. c) SZ). V případě, že nejsou dodrženy tyto podmínky, postačí pro udržovací práce podle §104 odst. 1 písm. j) SZ ohlášení stavebnímu úřadu. Typickými příklady udržovacích prací u staveb PZ jsou výměny trasových uzávěrů ve stejném místě, výměny přípojek, nátěry nadzemních částí, opravy izolace, opravy poruch potrubí, výměny a opravy chrániček apod. V případě přemístění stávajícího trasového uzávěru na jiné místo nebo osazení nového trasového uzávěru, pokud si jeho umístění vyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (půdorysný průmět) plynovodu, se postupuje jako u nových staveb.

5.1.2 Stavební úpravy

Stavební úpravy si nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas (§79 odst. 5 SZ).

Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou (§103 odst. 1 písm. d) SZ).

Za stavební úpravu se považuje osazení nového trasového uzávěru bez obtoku, jehož umístění nevyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (půdorysný průmět) plynovodu.

5.1.3 Výměna vedení technické infrastruktury

Podle §79 odst. 2 písm. s) SZ si výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění jejich trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Pokud při výměně potrubí dochází k významnému zvýšení jeho kapacity (dimenze) tak, že si výměna potrubí vyžaduje posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí (zákon č. 100/2001 Sb.) nebo se výměna potrubí nachází v památkovém území, vyžaduje si výměna potrubí územní rozhodnutí nebo územní souhlas.

Za výměnu vedení technické infrastruktury se u staveb plynárenských zařízení považuje výměna potrubí plynovodu, a to včetně souvisejících technologických objektů, tj. zejména výměny RS a OS nebo jejich technologických částí za podmínky, že se nezvětší zastavěná plocha, aniž by se přihlíželo k tomu, zda se mění jejich výkonové nebo tlakové parametry a také dílčí úpravy potrubních systémů v uzavřených areálech.

5.2 Umisťování staveb

Podle §76 SZ lze umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich využívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li SZ jinak.

Nové stavby plynárenských zařízení a přeložky stávajících zařízení včetně plynovodních přípojek vyžadují podle §77 písm. a) SZ rozhodnutí o umístění stavby, a pokud stavba splňuje podmínky uvedené v §96 odst. 1 SZ, pak postačí územní souhlas.

Územnímu posouzení podléhá též přemístění stávajícího trasového uzávěru na jiné místo nebo osazení nového trasového uzávěru, pokud si jeho umístění vyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (půdorysný průmět) plynovodu, s výjimkou osazení nového trasového uzávěru bez obtoku, jehož umístění nevyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (půdorysný průmět) plynovodu.

O umístění stavby může být rovněž rozhodnuto ve zjednodušeném územním řízení za splnění podmínek podle §95 odst. 1 SZ.

Územní rozhodnutí může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou.

Územní rozhodnutí ani územní souhlas nevyžadují záměry uvedené v §79 odst. 2 SZ (s výjimkou případů uvedených v odst. 3 a 4 tohoto ustanovení) a dále stavební úpravy a udržovací práce (§79 odst. 5 SZ).

Žádost o územní rozhodnutí/územní souhlas se podává:

a) Stavby přepravní soustavy a zásobníků plynu

Pro celé stavby přepravní soustavy a pro stavby zařízení na uskladňování plynu vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy Ministerstvo pro místní rozvoj.

Za celou stavbu plynovodu je považován plynovod od kompresní stanice k další kompresní stanici, nebo plynovod od předávací stanice k regulační stanici, nebo plynovodu od trasového uzávěru k dalšímu trasovému uzávěru. Tato zásada bude zachována i v případě změn dokončených staveb, které vyžadují územní rozhodnutí. V případě pochybností, zda se jedná o celou stavbu či nikoliv, bude rozhodující stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj.

Pro ostatní stavby přepravní soustavy vykonává působnost stavebního úřadu místně příslušný obecný stavební úřad.

b) Stavby distribuční soustavy

Pro všechny stavby distribuční soustavy a stavby samostatných plynovodních přípojek vykonává působnost stavebního úřadu místně příslušný obecný stavební úřad.

Poznámka: K žádosti o územní rozhodnutí se nepředkládají souhlasy vlastníků pozemků, na nichž má být stavební záměr plynárenského zařízení uskutečněn, protože lze pozemek na základě EZ vyvlastnit.

5.3 Povolování staveb PZ

Stavby vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov si podle §103 odst. 1. písm. e) bod 6 SZ, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Pro tyto stavby musí být na základě §92 odst. 1 vždy zpracována dokumentace pro provádění staveb podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Tyto stavební záměry musí být realizovány dodavatelsky (nikoliv svépomoci), jak zdůrazňuje §160 odst. 4 SZ. Povolení k užívání vyžaduje kolaudační souhlas podle §122 SZ.

Z plynárenských zařízení se za budovy považují atypové regulační stanice, jejichž stavební část je budována klasickou technologií na místě, dále pak předávací stanice, měřící stanice a kompresní stanice.

Stavební povolení ani ohlášení si nevyžadují podle §103 odst. 1 písm. e) bod 1 SZ rovněž stavby (budovy) o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení.

Podle §103 odst. 1 písm. e) bod 16 SZ stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují výrobky plnící funkci stavby včetně základových konstrukcí pro ně. Takovými výrobky plnícími funkci stavby jsou typové regulační stanice v prefabrikovaném provedení bez omezení velikosti jejich zastavěné plochy, odorizační stanice a také objekty budov stanic katodické ochrany.

U staveb (budovy) do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m si podle §104 odst. 1 písm. d) SZ postačí ohlášení stavebnímu úřadu. Podle tohoto ustanovení si stavby atypických regulačních stanic a měřicích stanic o celkové zastavěné ploše nad 25 m2 do 50 m2 vyžadují ohlášení.

Stavby (budovy) nad 50 m2 a nad 5 m výšky si vyžadují stavební povolení. Stavební povolení může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením stavebnímu úřadu s certifikátem autorizovaného inspektora. Stavební povolení si tedy vyžadují stavby atypických regulačních stanic, měřicích stanic a kompresních stanic o celkové zastavěné ploše nad 50 m2.

Stavebnímu povolení ani ohlášení nepodléhají podle §103 odst. 1 písm. e) bod 10 SZ energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě.

Žádost o stavební povolení se podává:

a) Pro stavby přepravní soustavy a zásobníků plynu

stavebnímu úřadu Ministerstva průmyslu a obchodu.

b) Pro stavby distribuční soustavy

místně příslušnému obecnému stavebnímu úřadu.

5.4 Zahajování staveb

K zahájení stavby podle bodu 3.2 a 3.3 může stavebník přistoupit po nabytí oprávnění provést stavbu podle SZ (viz bod 3.2 a 3.3) a po nabytí věcného práva k pozemkům (uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene nebo uzavření smlouvy na zřízení věcného břemene, smlouvou o zřízení služebnosti inženýrské sítě nebo uzavřením smlouvy o právu provést stavbu nebo nabytí právní moci vyvlastňovacího rozhodnutí). Stavby se provádí podle dokumentace pro provádění stavby s výjimkou odstraňování havarijních stavů řešených podle §177 SZ.

Na základě §152 odst. 3 písm. a) SZ je u staveb podléhajících stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu stavebník mj. povinen předem oznámit termín zahájení stavby, název stavby a dodavatele stavby.

Oznámení se podává:

a) Pro stavby přepravní soustavy a zásobníků plynu

Ministerstvu průmyslu a obchodu.

b) Pro stavby distribuční soustavy

místně příslušnému obecnému stavebnímu úřadu.

5.5 Změna stavby před dokončením

Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle stavebního zákona (§115 SZ).

Změnou stavby před jejím dokončením (§118 odst. 1 SZ) se rozumí podle §2 odst. 6 SZ změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem nebo autorizovaným inspektorem.

Platí zásada, že změna stavby před jejím dokončením musí být nejprve s příslušným stavebním úřadem kladně projednána a teprve poté může být s její realizací započato.

Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí; vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout ve spojeném řízení.

Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. To platí i pro změnu stavby prováděné podle územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

Změnu stavby před jejím dokončením, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, nedotýká se podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí, může stavební úřad takovou změnu stavby schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby.

Žádost nebo ohlášení se podává:

a) Pro stavby přepravní soustavy a zásobníků plynu

Ministerstvu průmyslu a obchodu.

b) Pro stavby distribuční soustavy

místně příslušnému obecnému stavebnímu úřadu.

6 UŽÍVÁNÍ STAVEB PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ

6.1 Propojovací práce na stávající plynárenskou soustavu

Způsob napojování stavby plynárenského zařízení na stávající plynárenskou soustavu je řešen v dokumentaci pro územní rozhodnutí a upřesněn v dokumentaci pro provádění stavby. Propojovací práce je možno provést současně s vpuštěním plynu buď do celé stavby, nebo do jednotlivých ucelených dílčích částí stavby po provedení úspěšné tlakové zkoušky a vyhotovení výchozí revizní zprávy a jejich přeložení provozovateli. O vpuštění plynu do plynovodu a odvzdušnění plynovodu se sepíše zápis.

Po provedení propojovacích prací a vpuštění plynu do stavby plynárenského zařízení není vyžadován žádný správní úkon stavebního úřadu.

6.2 Užívání dokončené stavby

Dokončenou stavbu popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání uvedenou v §103 odst. 1 písm. e) bod 4 až 8 SZ lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu (§122 SZ).

Po provedení propojovacích prací a úplném dokončení stavby v souladu s vydaným veřejnoprávním titulem zajistí stavebním provedení a vyhodnocení zkoušek předepsaných zvláštními právními předpisy (§119 SZ).

Ke kolaudaci stavebník dále opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy, a pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, zajistí i geometrický plán (§122 odst. 1 SZ).

Stavby vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty si vyžadují dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby.

Žádost o kolaudaci se podává:

a) Pro stavby přepravní soustavy a zásobníků plynu

Ministerstvu průmyslu a obchodu.

b) Pro stavby distribuční soustavy

místně příslušnému obecnému stavebnímu úřadu.

7 ODSTRANĚNÍ STAVBY PLYNÁRENSKÉHO ZAŘÍZENÍ

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v §103 stavebního zákona, nejde-li o stavbu podle §103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 stavebního zákona nebo stavbu, v níž je obsažen azbest. Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby a identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací (§128 odst. 1 SZ). To znamená, že stavby vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu, stavby zásobníků plynu a stavby budov nad 25 m2 celkové zastavěné plochy je možno odstranit na základě souhlasu stavebního úřadu.

Likvidace samostatných plynovodních přípojek, typových regulačních stanic, budov do 25 m2 celkové zastavěné plochy (tj. včetně atypových regulačních stanic a objektů budov SKAO si nevyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu.

8 PŘÍLOHY

Příloha 8.1

8.1 Seznam právních předpisů významných pro TZS - PLZ

Poznámka:

Nutno vyhledávat vždy v platném znění.

1. PŘEHLED ZÁKONŮ

číslo
název
o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
o požární ochraně
o státní památkové péči
o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
o metrologii
o ochraně přírody a krajiny
o ochraně zemědělského půdního fondu
o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
o drahách
o lesích (lesní zákon)
o pozemních komunikacích
o technických požadavcích na výrobky
o ochraně veřejného zdraví
o hospodaření energií
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon)
o posuzování vlivů na životní prostředí
o obecné bezpečnosti výrobků
o odpadech
o vodách (vodní zákon)
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (zákon o integrované prevenci)
o archivnictví a spisové službě
správní řád
o správních poplatcích
o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)
o inspekci práce
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákoník práce
zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
o nakládání s těžebním odpadem
o chemických látkách a chemických směsích chemický zákon)
občanský zákoník
o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
o podporovaných zdrojích energie a o změně některých dalších zákonů
o ochraně ovzduší
o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

2. PŘEHLED NAŘÍZENÍ VLÁDY

Číslo
název
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.,
kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
Nařízení vlády č. 495/2001 Sb.,
kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
Nařízení vlády č. 9/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku (86/594/EHS, 2000/14/ES)
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb.,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE (89/106/EHS)
Nařízení vlády č. 339/2002 Sb.,
o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem (98/34 EHS)
Nařízení vlády č. 17/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí (73/23/EHS)
Nařízení vlády č. 22/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv (90/396/EHS)
Nařízení vlády č. 23/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití s nebezpečím výbuchu (94/9/EHS)
Nařízení vlády č. 25/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů, spalujících kapalná nebo plynná paliva (92/42/EHS)
Nařízení vlády č. 42/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na přepravitelná tlaková zařízení (99/36/ES)
Nařízení vlády č. 406/2004 Sb.,
o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.,
o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb.,
o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb.,
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb.,
o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Nařízení vlády č. 25/2008 Sb.,
o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a o integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
Nařízení vlády č. 176/2008 Sb.,
o technických požadavcích na strojní zařízení
Nařízení vlády č. 91/2010 Sb.,
o podmínkách požární bezpečnosti komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.,
o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
Nařízení vlády č. 416/2010 Sb.,
o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech k vypouštění odpadních vod do vod podzemních
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.,
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády č. 295/2011 Sb.,
o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění
Nařízení vlády č. 117/2016 Sb.,
o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 119/2016 Sb.,
o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 219/2016 Sb.,
o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh

3. PŘEHLED VYHLÁŠEK

Číslo
název
Vyhláška č. 50/1978 Sb.,
o odborné způsobilosti v elektrotechnice
Vyhláška č. 85/1978 Sb.,
o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení
Vyhláška č. 18/1979 Sb.,
kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 19/1979 Sb.,
kterou se určují vyhrazená zvedací zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 21/1979 Sb.,
kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 48/1982 Sb.,
kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Vyhláška č. 22/1989 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených zdrojů v podzemí
Vyhláška č. 91/1993 Sb.,
k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách
Vyhláška č. 99/1995 Sb.,
o skladování výbušnin
Vyhláška č. 100/1995 Sb.,
kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (řád určených technických zařízení)
Vyhláška č. 104/1997 Sb.,
kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
Vyhláška č. 246/2001 Sb.,
o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Vyhláška č. 432/2001 Sb.,
o dokladech, žádosti a rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasu a vyjádření vodoprávního úřadu
Vyhláška č. 74/2002 Sb.,
o vyhrazených elektrických zařízeních (při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem)
Vyhláška č. 75/2002 Sb.,
o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhláška č. 392/2003 Sb.,
o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhláška č. 309/2005 Sb.,
o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení
Vyhláška č. 499/2006 Sb.,
o dokumentaci staveb
Vyhláška č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
Vyhláška č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využití území
Vyhláška č. 503/2006 Sb.,
o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
Vyhláška č. 23/2008 Sb.,
o technických podmínkách požární ochrany staveb
Vyhláška č. 268/2009 Sb.,
o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 398/2009 Sb.,
o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
Vyhláška č. 73/2010 Sb.,
o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)
Vyhláška č. 337/2010 Sb.,
o emisních limitech dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší
Vyhláška č. 452/2012 Sb.,
o náležitostech žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínkách pro posuzování těchto žádostí.
Vyhláška č. 453/2012 Sb.,
o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů
Vyhláška č. 459/2012 Sb.,
o požadavcích na biometan, způsob měření biometanu  a kvalita biometanu dodávaného do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo podzemních zásobníků plynu
Vyhláška č. 477/2012 Sb.,
o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu
Vyhláška č. 480/2012 Sb.,
o energetickém auditu a energetickém posudku
Vyhláška č. 78/2013 Sb.,
o energetické náročnosti budov
Vyhláška č. 118/2013 Sb.,
o energetických specialistech
Vyhláška č. 194/2013 Sb.,
o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie
Vyhláška č. 357/2013 Sb.,
o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Vyhláška č. 358/2013 Sb.,
o poskytování údajů z katastru nemovitostí

Příloha 8.2

8.2 Seznam technických pravidel (TPG), technických doporučení (TDG)

Technická pravidla (TPG) a technická doporučení (TDG) jsou nezávazné dokumenty, které konkretizují obecně formulovaná ustanovení právních předpisů a českých technických norem. Technická řešení zakotvená v těchto pravidlech odpovídají stavu vědeckých a technických poznatků, známých v době vydání těchto předpisů. Jsou zde formulovány požadavky profesní sféry na příslušné materiály, zařízení, jejich konstrukci, stavbu, instalaci a provoz. Subjekt, který postupuje podle uvedených předpisů, má tak jistotu, že aplikoval požadavky stavu vědeckých a technických poznatků v příslušné oblasti a že učinil optimální opatření, sloužící k prevenci nehod a havárií technických zařízení a k ochraně veřejného zájmu. (Použito výtahu z Informačního servisu GAS - www.gasinfo.cz )

Poznámka:

Nutno vyhledávat vždy v platném znění.

1. Základní technická pravidla TPG v plynárenství

Registrací u HK ČR se stávají TPG pravidly správné a uznávané praxe ve smyslu ČSN EN 45020. V případě revize nebo změny TPG se registrační číslo HK ČR nemění.

Datum registrace u HK ČR

Název TPG

Registrační číslo

HK ČR

TPG 201 01

20.11.08

Plynová zařízení na podzemních zásobnících plynu

HKCR/2/08/64

TPG 205 01

20.11.08

Zařízení pro skladování plynů v plynné fázi (plynojemy)

HKCR/2/08/65

TPG 304 02

21.8.08

Plnicí stanice stlačeného zemního plynu pro motorová vozidla

HKCR/2/08/52

TPG 605 02

25.7.08

Regulační stanice, regulační zařízení

HKCR/4/08/15

TPG 609 01

25.7.08

Regulátory tlaku plynu pro vstupní tlak do 4 bar včetně. Umísťování a provoz

HKCR/4/08/16

TPG 702 01

25.7.08

Plynovody a přípojky z polyetylenu

HKCR/4/08/19

TPG 702 04

18.10.07

Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 barů včetně

HKCR/2/08/03

TPG 702 05

25.7.08

Kotvení plynovodních potrubí ve svazích

HKCR/4/08/21

TPG 702 06

25.7.08

Přerušení průtoku plynu v plynovodech uzavíracími balony

HKCR/4/08/22

TPG 702 11

2.10.08

Čištění a sušení plynovodů všech tlakových úrovní po výstavbě

HKCR/2/08/63

TPG 703 01

1.7.11

Průmyslové plynovody

HKCR/2/11/08

TPG 704 01

25.7.08

Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách

HKCR/4/08/29

TPG 800 03

7.8.08

Připojování odběrných plynových zařízení a jejich uvádění do provozu

HKCR/2/08/27

TPG 811 01

25.7.08

Soustrojí s motory na plynná paliva. Instalace a provoz

HKCR/4/08/25

TPG 900 01

1.4.14

Názvosloví a zkratky v plynárenství

HKCR/2/14/01

TPG 905 01

25.7.08

Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení

HKCR/4/08/12

TPG 920 21

18.10.07

Protikorozní ochrana v zemi uložených ocelových zařízení. Volba izolačních systémů

HKCR/2/07/05

TPG 920 22

25.7.08

Protikorozní ochrana v zemi uložených ocelových plynových zařízení. Provoz a údržba zařízení aktivní ochrany

HKCR/2/08/34

TPG 920 26

1.3.13

Katodická ochrana potrubí uložených v zemí

HKCR/2/13/01

TPG 925 01

29.5.09

Bezpečnost a ochrana zdraví v plynárenství při práci v prostředích s nebezpečím výbuchu

HKCR/2/09/72

TPG 935 01

28.2.08

Trasové uzávěry plynovodů z ocelových trub

HKCR/2/08/10

Seznam TPG, TDG, TIN registrovaných HKČR je uváděn na www.cgoa.cz.

Příloha 8.3

8.3 SEZNAM VYBRANÝCH ČSN VÝZNAMNÝCH PRO PLYNÁRENSKÁ ZAŘÍZENÍ

ČSN
Název
Zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně - Část 1: Všeobecné funkční požadavky
Zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně - Část 2: Specifické funkční požadavky pro polyetylen (nejvyšší provozní tlak do 10 barů včetně)
Zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 barů včetně - Část 4: Specifické funkční požadavky pro rekonstrukce
Zásobování plynem - Tlakové zkoušky, postupy při uvádění do provozu a odstavování z provozu - Funkční požadavky
Prostorové uspořádání sítí technického vybavení
Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv - Polyetylen (PE) - Část 1: Všeobecně
Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv - Polyetylen (PE) - Část 2: Trubky
Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv - Polyetylen (PE) - Část 3: Tvarovky
Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv - Polyetylen (PE) - Část 4: Armatury
Plastové potrubní systémy pro rozvod plynných paliv - Polyetylen (PE) - Část 5: Vhodnost pro použití
Zařízení pro zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem nad 16 barů - Funkční požadavky
Zařízení pro zásobování plynem - Svařované ocelové potrubí - Funkční požadavky
Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení
Zásady provozu, údržby a revize ochrany proti korozi kovových potrubí a kabelů s kovovým pláštěm uložených v zemi
Zásady protikorozní ochrany podzemních kovových zařízení
Ochrana kovových potrubí uložených v půdě nebo ve vodě proti korozi
Ochrana před korozí bludnými proudy ze stejnosměrných proudových soustav
Zásobování plynem - Plynovody s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro průmyslové využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro průmyslové a neprůmyslové využití -
Část 1: Podrobné funkční požadavky pro projektování, materiály, stavbu, kontrolu a zkoušení
Část 2: Podrobné funkční požadavky pro uvádění do provozu, provoz a údržbu

Kompletní nabídka služeb je přístupná pouze přihlášným uživatelům.
1 2