MP 1.5 - OBECNÉ ZÁSADY ČINNOSTI AO TZS PRO PROJEKTOVOU ČINNOST

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

METODICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB

OBECNÉ ZÁSADY ČINNOSTI AO TZS PRO PROJEKTOVOU ČINNOST

MP 1.5

aktualizace 2018

Anotace:

Pomůcka MP 1.5 se zaměřuje zejména na činnosti AO TZSp v procesu navrhování staveb, týká se ale i projektantů dalších odborných činností, kteří také často do procesu vstupují a s nimiž AO TZSp mnohdy spolupracují. Zahrnuje všechny druhy technologických zařízení a technologických staveb, s nimiž se AO TZSp setkává, ať již při výstavbě, změnách dokončených staveb, nebo také při udržovacích pracích technologických zařízení. Vztahuje se na všechny AO TZSp v oboru TZS bez rozlišení na dílčí profesní zaměření v oboru, autorizované inženýry i techniky, a to bez ohledu na způsob výkonu povolání. Popisuje především obvyklé výkony AO TZSp při zpracování dokumentace ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (zejména významná novela stavebního zákona č. 350/2012 Sb. a č. 225/2017 Sb.) a vazbu na zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy.

OBSAH

Úvod

1

Základní pojmy a použité zkratky

1.1

Definice a výklad pojmů v oblasti technologických zařízení staveb

1.2

Přehled použitých zkratek

2

Autorizované osoby (AO) v oboru technologická zařízení staveb (TZS)

2.1

Rámec činnosti AO TZSp při projektování TZS

2.1.1

Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

2.1.2

Rozsah působnosti MP 1.5

2.2

Právní vymezení v postupu projektování

2.2.1

Základní přístupy k právním předpisům

2.2.2

Uplatňování právních předpisů v procesu projektování

2.2.3

Funkce standardů v postupu projektování

2.3

Závazkové vztahy v postupu projektování

2.3.1

Přehled obvyklých smluvních vztahů v procesu projektování

2.3.2

Smluvní vztahy v postupu navrhování podle právního řádu

2.4

Odpovědnosti, pravomoci, chráněná práva

2.4.1

Odpovědnosti a pravomoci

2.4.2

Chráněná práva

3

Postupy autorizovaných osob (AO)

3.1

Dokumentace ve fázi předprojektové přípravy stavby

3.1.1

Příprava zakázky

3.1.2

Studie stavby, návrh řešení stavby

3.1.3

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

3.2

Dokumentace ve fázi projektové přípravy stavby

3.2.1

Projektová dokumentace pro vydání stavebního řízení

3.2.2

Projektová dokumentace pro provádění stavby

3.3

Dokumentace ve fázi provádění a provozování stavby

3.3.1

Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

3.3.2

Dokumentace pro užívání a provozování stavby

4

Doprovodné postupy autorizovaných osob (AO)

4.1

Dílčí postupy AO TZSp

4.1.1

Autorský dozor (AD)

4.1.2

Určování vnějších vlivů a činnost odborné komise

4.1.2.1

Komise pro určování vnějších vlivů

4.1.2.2

Protokol o určení vnějších vlivů

4.1.3

Bezpečnost technických zařízení

4.2

Doplňkové postupy AO TZSp

4.2.1

Speciální a zvláštní postupy

4.2.2

Zásady organizace výstavby (ZOV)

4.2.3

Metodické postupy při projektování (MP)

4.2.4

Spolupráce projektantů

5

Přehled předpisů a standardů

5.1

Právní předpisy pro výstavbu

6

Přílohy

6.1

Obsah projektové dokumentace v části TZS technologické stavby pro stavební povolení, pro provádění stavby, skutečného provedení stavby

6.2

Ochranná pásma sítí dopravní a technické infrastruktury

6.3

Seznam právních předpisů a norem významných pro TZS

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby - členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.5 Technologická zařízení staveb - Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost (AO pro navrhování technologických zařízení staveb) navazuje na vydanou metodickou pomůcku MP 0 Základ systému podpory profese, včetně Univerzálních příloh IP 1, IP 2, MP 1 Projektová činnost, MP 2 Provádění staveb, MP 2.5.1 Provádění technologických staveb v rámci projektu PROFESIS ČKAIT. Pomůcka je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1 se zaměřením na činnost AO v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) a je věnována oblasti navrhování.

Úkolem vypracování této pomůcky byla Radou pro podporu rozvoje profese pověřena profesní skupina pro obor Technologická zařízení staveb (TZS). Zaměřuje se zejména na činnosti AO TZSp v procesu navrhování staveb, týká se ale i projektantů dalších odborných činností, kteří také často do procesu vstupují a s nimiž AO TZSp mnohdy spolupracují. Zahrnuje všechny druhy technologických zařízení a technologických staveb, s nimiž se AO TZSp setkává, ať již při výstavbě, změnách dokončených staveb, nebo také při udržovacích pracích technologických zařízení. Vztahuje se na všechny AO TZSp v oboru TZS bez rozlišení na dílčí profesní zaměření v oboru, autorizované inženýry i techniky, a to bez ohledu na způsob výkonu povolání.

Metodická pomůcka MP 1.5 si klade za úkol popsat především obvyklé výkony AO TZSp při zpracování dokumentace ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (poslední novela zákona č. 183/2006 Sb. provedena zákonem č. 225/2017 Sb.). Snaží se jednotně používat základní terminologii a zkratky, jak jsou v ČKAIT užívány, a detailněji popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy, pokud se tak již nestalo v MP 1. Popisuje vazbu na zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy. Dává tím základ pro podrobné propracování činností v jednotlivých úrovních zpracování dokumentace profesně zaměřeného oboru ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, jeho zpracování a projednání.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku navrhování TZS a jít do podrobností na širší úrovni profesního zaměření, než jaká se ukazuje z praktických potřeb při přípravě technologické stavby, při územním a stavebním řízení a také při dopracování dokumentace pro realizaci a provozování stavby. Hloubka zpracování technologické dokumentace je vždy vymezena rámcem zákona, ale také druhem dokumentace, velikostí stavby nebo díla obecně, jeho složitostí, technickou a technologickou náročností při realizaci, uvádění do provozu a při vlastním provozování technologického zařízení stavby. Účelem MP 1.5 je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob technologického zaměření, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů. Měla by se stát základem celého systému informací v oblasti navrhování technologických zařízení staveb.

Pomůcka není jediným průvodcem a předepsaným postupem při vypracování projektové dokumentace TZS, nýbrž jen jednou z možností vytvořit si celkový obraz o potřebách a rozsahu projektové dokumentace, podle níž technologická stavba nebo celek či jeho část vzniká a je provozována.

Na MP 1.5 Technologická zařízení staveb navazují další dílčí metodické postupy MP 1.5.X, vypracované s detailnějším profesním zaměřením:

  • MP 1.5.1 Plynárenská a plynová zařízení (PLZ)
  • MP 1.5.2 Elektroenergetická zařízení (ELZ)
  • MP 1.5.3 Elektronická komunikační zařízení (EKZ)
  • MP 1.5.4 Zdroje tepelné energie, rozvodné tepelné zařízení (ZRT)
  • MP 1.5.5 Zdvihací zařízení (ZZ)
  • MP 1.5.6 Technologické stavby na poddolovaném území
  • MP 1.5.7 Projektování ocelových konstrukcí pro technologické stavby
  • MP 1.5.8 Zařízení horizontální a vertikální dopravy (původně MP 1.6.9)

1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽÍTÉ ZKRATKY

1.1 DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ V OBLASTI TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ STAVEB

Výklad základních pojmů a přehled používaných zkratek je uveden v metodické pomůcce MP 0. Základ systému podpory profese. Výklad pojmů používaných ve stavebnictví, v oblasti organizace a řízení výstavby (management), ve smluvních vztazích apod. je uveden v doporučeném standardu S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě. Na tento standard navazuje celá řada dalších DOS, pomáhajících rozvíjet u AO prvky projektového řízení a sjednocujících praktické přístupy AO při realizaci investičních projektů (viz kap. 5.2).

V textu metodické pomůcky MP 1.5 jsou termíny z S 1.01 použity ve významu, který mají pro obor Technologická zařízení staveb (TZS). V tradičním pojetí zůstává nejpoužívanější a nejdůležitější vztah mezi stavebníkem, projektantem a zhotovitelem stavby nebo díla obecně.

Výklad dalších pojmů

Dále jsou použity definice vycházející z kap. 2 MP 0, s následujícím zpřesněním pro TZS:

Dodavatel dokumentace - smluvní strana, která se zavázala nebo se může zavázat druhé straně (obecně označována jako odběratel nebo zákazník) k plnění předmětu díla, kterým je dokumentace nebo projektová dokumentace stavby. Podle potřeb sjednává si dílčí plnění od dalšího dodavatele projektové dokumentace.

Dokumentace - je označována dokumentace společného názvu pro dokumentaci všech fázi předinvestiční a projektové přípravy stavby, fáze provádění a provozování stavby. Pro dokumentaci pro stavební řízení a pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy stavby je ve shodě se stavebním zákonem používán pojem projektová dokumentace.

Dozor - dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu tohoto MP použit ve významu:

  • dozor autorský, který je dohledem kvalifikované osoby - projektanta (nejlépe autora projektové dokumentace a autorizované osoby) - nad postupem technické přípravy, zpracováním dalších stupňů dokumentace i nad prováděním stavby, obvykle na základě samostatného smluvního vztahu, u stavby financované z veřejného rozpočtu je podle §152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací stavby povinen zajistit;
  • dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., viz §152 odst. 4 SZ;
  • dozor stavební je odborný dozor podle §153 odst. 3 a 4 SZ nad prováděním jednoduchých staveb, terénních úprav a udržovacích prací uvedených v §103 a §104 stavebního zákona vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ a SŠ stavebního směru a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb - viz §2 odst. 2 písm. d) SZ), pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí; jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, musí být stavebníkem zajištěno odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím - viz §160 odst. 4 SZ);
  • dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v §171 odst. 1 SZ) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHES, OŽP, památkáři, archeologové a další);

Hlavní projektant - pojem je uveden v §113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi - fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi podle §14 zákona č. 309/2006 Sb. Poslední důležitá novela zákona č. 309/2006 Sb. provedena zákonem č. 88/2016 Sb. s účinností od 1. 5. 2016. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí). Posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutno provést podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb v příloze č. 8 - Rozsah a obsah společné dokumentace pro vydání společného povolení, část B.8 písm. j), dále v příloze č. 12 - Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení část B.8 písm. j) a v příloze č. 15 - Náležitosti dokumentace bouracích prací, část B.5 písm. i).

Oprávněný investor – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, oprávněný podle §23a zákona č. 183/2006 Sb. požadovat, aby byl informován o úkonech správního orgánu při projednávání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi - na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby byl při přípravě stavby zpracován plán podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutno specifikovat podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v příloze č. 6 - Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, část B písm. b). Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy. Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi zpracovává odborně způsobilá osoba, tedy koordinátor BOZP na staveništi. Rozsah a obsah plánu je stanoven přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb. Poslední důležitá novela nařízení vlády č. 591/2006 Sb. provedena nařízením vlády č. 136/2016 Sb. s účinností od 1. 5. 2016.

Plán organizace výstavby (POV) - tento pojem není ve stavebním zákoně uveden, jedná se o dokument zhotovitele stavby vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch) a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Jeho zpracování vychází ze zásad organizace výstavby (ZOV), které jsou součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Poddodavatel dokumentace - dodavatel všech dílčích dodávek projektových prací a služeb, který není v přímém smluvním vztahu se stavebníkem nebo s dodavatelem projektové dokumentace pro stavebníka. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel.

Pracovník - obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, dodavatel, živnostník atd.).

Proces - výstavba formou přerušovaného procesu, např. zpracování dokumentace pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební řízení nebo pro provedení stavby. Realizace jednotlivých procesů se uskutečňuje postupy a dílčími postupy, které jsou naplňovány činností autorizovaných a dalších osob.

Projektant - nositel projektové činnosti, fyzická či právnická osoba, označení pro účastníka výstavby. Jde o subjekt, podnikající ve vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“. Termín je také použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle stavebního zákona ve znění pozdějších předpisů, nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby, bez ohledu na konkrétní funkci v organizaci (hlavní, vedoucí nebo odpovědný projektant, jehož postavení se zaznamená v dokumentaci).

Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či zaměstnance obchodní společnosti. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele projektové dokumentace a vystupuje v nich pod svým obchodním jménem.

Projektová dokumentace - je stavebním zákonem označována dokumentace zpracovaná pro vydání stavebního povolení, dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy, dokumentace k posouzení autorizovaným inspektorem, dokumentace změn vymezených staveb, pro ohlašování zákonem vymezených staveb, pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy stavby.

Projektování ve výstavbě - vázaná živnost podle živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO s příslušným oprávněním. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v autorizačním zákoně, ve znění pozdějších předpisů.

Provozní celek (PC) - souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické, hydraulické, vzduchotechnické a další zařízení.

Ve smyslu stavebního zákona v platném znění lze provozní celek TZS chápat jako stavbu, kde technologické zařízení je určující. Stavba se může skládat z provozních celků, provozních souborů, dílčích provozních souborů, provozních jednotek a základních jednotek.

Provozní jednotka (PJ) - funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu, určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky. Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Provozní soubor (PS) - funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí, popř. speciální technologický proces, nebo úplný technologický proces doplňkový. PS je určen dokumentací stavby a uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek.

Provozní soubor se zpravidla člení na:

  • dílčí provozní soubory
  • provozní jednotky (PJ)
  • základní jednotky (ZJ)

Stavební podnikatel - osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmět své činnosti podle zvláštních právních předpisů, subjekt podnikající ve vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Smluvní podnikatel nebo také zhotovitel stavby je označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba nebo její část. Ve stavební praxi se také používá termín dodavatel stavby. V průběhu výběrového řízení je označen jako nabízející.

Stavebník - základní partner investiční výstavby, osoba (fyzická nebo právnická), která žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby nebo zařízení, investuje finanční prostředky do stavby. Ve vztahu ke správnímu řízení ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je stavebník označován také jako investor, objednatel stavby nebo odběratel, zákazník. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient. Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla uváděn jako uživatel nebo provozovatel. Při výběrových řízeních může být uváděn jako poptávající.

Stavby veřejné technické infrastruktury - jedná se o vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikačním sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody atd. (§2 odst. 1 písm. k) bod 2 SZ).

Staveniště – podle §3 odst. 3 je staveništěm nejen místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce, ale i místo, na kterém se stavba odstraňuje.

Technologická stavba - stavba s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, elektronická komunikační podzemní i nadzemní vedení sloužící pro rozvod informačních služeb všech typů (např. hlas, video, data atd.), zařízení pošt a pro poštovní služby, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.

Vyhrazená technická zařízení - zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona o státním odborném dozoru. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Základní jednotka (ZJ) - finální výrobek dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně technickou funkci hlavní nebo pomocnou. Základní jednotka se v dokumentaci dále nedělí. Pojem základní jednotka má v podstatě charakter kusové dodávky, jde o označení samostatného stroje nebo zařízení.

Zásady organizace výstavby (ZOV) - termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, příloha č. 1, č. 2, č. 3, č. 4 a č. 5 a příloha č. 8, č. 9, č. 10, č. 11, č. 12 a č. 15. Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby), environmentálních a technických vazbách, jehož součástí jsou orientační lhůty výstavby. Dříve používaný termín POV - Plán organizace výstavby není ve stavebním zákoně uveden. Jeho použití se dá předpokládat v dokumentaci zhotovitele stavby, jako detailní pokyn pro postupy stavbyvedoucího na stavbě.

Zhotovitel stavby - (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§2 odst. 2 písm. b) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v §160 odst. 1 a 2 a v §153 odst. 1 a 2 stavebního zákona.

Zhotovitelem stavby může být:

  • stavební podnikatel - osoba oprávněná k provádění stavebních a montážních prací jako předmětu své činnosti (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů);
  • dodavatel nebo zhotovitel - v obchodních vztazích;
  • zadavatel stavby - podle předpisů BOZP;
  • stavebník, provádějící pro sebe stavby a stavební práce svépomocí (pokud zajistí stavební dozor podle §160 odst. 3 a 4 SZ).

1.2 PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK

AD

Autorský dozor

AO

Autorizovaná osoba

AO TZS

AO pro navrhování technologických zařízení staveb

BPTZ

Bezpečnost práce a ochrana technických zařízení

ČBÚ

Český báňský úřad

ČKAIT

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČNI

Český normalizační institut

ČR

Česká republika

ČSN EN ISO

Převzatá mezinárodní norma

ČSN EN

Převzatá evropská norma

ČSN

Česká technická norma

ČÚBP

Český úřad bezpečnosti práce

D

Dokumentace

DOSS

Dotčený orgán státní správy

DUR

Dokumentace pro územní rozhodnutí

EKZ

Elektronická komunikační zařízení

ELZ

Elektroenergetická zařízení

IC

Informační centrum

IP

Informační pomůcka (Univerzální příloha MP)

KHES

Krajská hygienická a epidemiologická stanice

KN

Katastr nemovitostí

MP

Metodická pomůcka

NV

Nařízení vlády

OIP

Oblastní inspektorát práce

PC

Provozní celek

PD

Projektová dokumentace

PJ

Provozní jednotka

PLZ

Plynárenská a plynová zařízení

PO

Požární ochrana

POV

Plán organizace výstavby zhotovitele stavby

PS

Provozní soubor

SIM

Systém integrovaného managementu

SZ

Stavební zákon

TDP

Technicko-dodací podmínky

TI

Technické instrukce

TNI

Technické normalizační informace

TP

Technická pravidla

TPS

Technika prostředí staveb

TZS

Technologická zařízení staveb

TZSp

Projektant technologických zařízení staveb

VOP

Všeobecné obchodní podmínky

Z

Změna

ZJ

Základní jednotka

ZOV

Zásady organizace výstavby

ZS

Zařízení staveniště

ZRT

Zdroje a rozvody tepla

ZVZ

Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (platnost do 30. 9. 2016)

ZZVZ

Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. (účinnost od 1. 10. 2016)

ZZ

Zvedací zařízení

ŽP

Životní prostředí

2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS)

2.1 RÁMEC ČINNOSTI AO TZSp PŘI NAVRHOVÁNÍ TZS

2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:

Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZSp, kde technologické zařízení je pro stavbu určující, jak definuje Základní knižnice odborných činností ve výstavbě v pomůcce „Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby“ v kap. 2.2.1.5 (viz v dalším textu kap. 4.2). Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin, včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie, včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb, zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO při navrhování, tak i pro realizaci TZS.

2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5

Tato MP 1.5 se vztahuje na AO TZSp v procesu vypracování dokumentace staveb pro územní řízení a projektové dokumentace pro stavební řízení a pro provádění stavby. Je obecnějšího charakteru; je vhodná pro ostatní stupně dokumentace a jako podklad pro vypracování dalších metodických pomůcek řady MP 1.5.X pro rozhodující dílčí profesní zaměření v oboru TZS (Plynárenská a plynová zařízení - PLZ, Elektroenergetická zařízení - ELZ, Elektronická komunikační zařízení - EKZ, Zdroje a rozvody tepla - ZRT, Zdvihací zařízení - ZZ) a pro další druhy dokumentace.

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle autorizačního zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti).

Vybrané činnosti jsou definovány v §158 stavebního zákona a poslední novelou stavebního zákona č. 225/2017 Sb., byly rozšířeny o projektovou dokumentaci staveb pro vydání společného povolení.

Projektová činnost ve výstavbě je definována v §159 stavebního zákona.

2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ V PROCESU PROJEKTOVÁNÍ

Při navrhování z obecného pohledu vycházíme především ze znalostí dále uváděných obecně závazných předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky). Ochrana veřejného zájmu je jednou z priorit činnosti autorizované osoby při navrhování TZS, kterému se snaží napomoci i ČKAIT svými metodickými pomůckami.

V právním řádu ČR je pojem "ochrana veřejného zájmu" poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/1995, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem“.

Ochrana veřejného zájmu je zajištěna celou soustavou předpisů obchodního a stavebního práva v určité hierarchické stupnici, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

  • pojetí stavebního zákona, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
  • princip autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
  • principy ochrany autorizací u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
  • vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
  • veřejná forma projednání minimálně do fází územního rozhodnutí;
  • nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů (je-li jejich působení v rámci stavby sjednáno);
  • princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
  • princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
  • povinné kontrolní prohlídky staveb;
  • princip ochrany zájmů dalších osob, zejména vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
  • princip ochrany nezastavěného území;
  • a konečně princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Principy ochrany veřejného zájmu jsou ve své podstatě zásadní a správné, je jich však velmi mnoho a jsou mnohdy násobné. Zákon mnohdy klade formální záležitosti (stanoviska, vyjádření apod.) nad skutečnou odbornost a odpovědnost odborníků ve stavebnictví. Z toho vyplývá zdlouhavost a náročnost procesu přípravy staveb.

Jedním z pilířů k zajištění veřejného zájmu, a to především bezpečnosti a spolehlivosti technologických zařízení, je právní základna na úrovni předpisů:

  • závazných - zákonů, nařízení vlády a vyhlášek,
  • nezávazných - českých technických norem (ČSN), metodických a informačních pomůcek ČKAIT (MP, IP), technických pravidel (TPG), technických doporučení (TDG) a technických instrukcí (TI), technicko-dodacích podmínek (TDP), všeobecných obchodních podmínek (VOP); detailnější rozbor problematiky českých technických norem je obsažen např. i v pomůcce „České technické normy ve výstavbě“ IC ČKAIT a v příloze č. 2 MP 1.5.2.

Základní schéma předpisového zajištění:

  • právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky),
  • nezávazné předpisy - normativní dokumenty,
  • veřejný zájem - základní požadavky na stavbu:
    • mechanická odolnost a stabilita,
    • požární bezpečnost,
    • ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí (ŽP),
    • bezpečnost při užívání,
    • ochrana proti hluku,
    • úspora energie a tepelná ochrana.

Profesní výkony pro projektovou i ostatní činnost můžeme rozdělit do několika postupů AO TZSp.

O bližším dělení těchto možných postupů a jejich obsahu pojednává MP 1 v kap. 1.4.

Souhrnně celé dílčí postupy popisují metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost a tato MP 1.5.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník - projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant.

2.2.1 Základní přístupy k právním předpisům

Právní předpisy významné pro proces zpracování dokumentace nebo projektové dokumentace stavby a pro další přímo související činnosti zpracovatelů dokumentace je účelné členit zejména podle dvou významných hledisek, a to jako oblast práva soukromého a oblast práva veřejného. Předpisy práva soukromého upravují vztahy mezi osobami (právnickými a fyzickými) a pro daný účel se uplatňují zejména v závazkových vztazích mezi účastníky výstavby. Jedná se o rovnoprávné vztahy mezi partnery. Předpisy práva veřejného upravují vztahy mezi státem a osobami a pro daný účel se uplatňují zejména při ochraně veřejných zájmů v procesu přípravy a provádění staveb. Jedná se obvykle o vztah mezi orgány veřejné správy a účastníky výstavby. V této souvislosti je pro daný účel významná také ochrana práv osob příslušnými zákony.

Právní řád tvoří souhrn všech právních norem, platných na území státu. Českým právním řádem se v oblasti závazkových vztahů řídí vztahy, jejichž oba účastníci mají bydliště nebo sídlo organizace v ČR. Pokud tomu tak není, řídí se jejich závazkové vztahy právním řádem, na kterém se oba účastníci dohodli. V oblasti práva veřejného jsou právní normy týkající se výstavby závazné pro všechny stavby na území ČR.

Autorizovaná osoba (AO) je odpovědna za dodržování platných právních předpisů, vztahujících se k dané stavbě jak v přípravě, tak i při realizaci stavby. AO posuzuje dostatečnost opatření navržených na průběh výstavby, zejména dbá na dodržování základních požadavků stavebního zákona a prováděcích vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů.

Přehled právních předpisů významně zasahujících do oboru TZS je uveden v příloze č. 2 MP 1.5, v A 3.4, MP 1 a MP 2.

2.2.2 Uplatňování právních předpisů v procesu projektování

Právní řád, kterým se bude proces projektování řídit, druh a úroveň příslušných právních předpisů, které bude nutné respektovat a jejich konkrétní výběr je nutné si uvědomit před zahájením procesu projektování, nebo před zahájením účasti na něm. Především je třeba provést příslušnou analýzu.

Je nutno vyjít z charakteristiky smluvních závazků v oblasti projektování a uplatňování předpisů, z občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., jimiž se řídí závazkové vztahy v této oblasti.

Ovlivnění obsahu projektové dokumentace stavby právními předpisy je odlišeno v několika oblastech:

  • přímé ovlivnění obsahu a způsobu zpracování dokumentace stavby, která je předkládána ke správnímu řízení v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy a na němž se AO TZSp vždy podílí;
  • požadavky různých právních předpisů chránící veřejné zájmy, požadavky na výrobky zahrnuté do stavby; na stanovené výrobky, na ochranu životního prostředí, na bezpečnost při výstavbě, požadavky na vyhrazená technická zařízení, souvislosti s uváděním staveb do provozu a jejich provozováním;
  • okruh zákonem chráněných práv osob, o autorském právu a průmyslových právech v oblasti projektování;
  • je nutné vždy ověřit, zda pro konkrétní případ neplatí také další podrobná pravidla v předpisech nižší právní síly.

2.2.3 Funkce standardů v procesu projektování

Významnou úlohu v procesu projektování mají doporučené standardy a technické normy, které nejsou právními předpisy; představují však pravidla nebo řešení obvyklá, optimální, vyhovující většině případů, a proto mají charakter nezávaznosti, doporučení, ale představují také velkou právní sílu. Seznam Českých technických norem (ČSN) vydává každoročně Český normalizační institut (ČNI). Základní seznam ČSN ve výstavbě je uveden v A 3.4, MP 1 a MP 2.

Závaznými se normy stávají:

  • obecně, pokud právní předpis stanoví povinnost dodržet normové hodnoty,
  • v rozsahu, který je stanoven předpisem,
  • pro účastníky smlouvy, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, v souladu s občanským zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů,
  • rozhodnutím dotčeného orgánu státní správy (DOSS).

Normy mají často nezastupitelný význam při řešení sporů, protože představují technické či obchodní zvyklosti, tj. postupy, uspořádání nebo parametry apod., které je možné považovat za obvyklé a doporučené. Proto je účelné vycházet z údajů takto použitelných standardů již v procesu projektování a volit odchylky od nich pouze v odůvodněných případech. V případě použití platných ČSN formou závaznou je nutno zajistit prokazatelné seznámení všech pracovníků, kteří s těmito normami pracují.

Mezi standardy běžně používané v procesu projektování patří zejména normy české technické (ČSN), normy evropské (EN) a normy mezinárodní (ISO), na určitých úrovních harmonizace označované jako normy ČSN EN, ČSN ISO nebo ČSN EN ISO, pomůcka A 3.4 „České technické normy ve výstavbě“ ČKAIT.

Poznámka:

Zákonem č. 91/2016 Sb., novelizujícím mimo jiné i stavební zákon č. 183/2006 Sb., byl zrušen odst. 2 §196 SZ o bezplatné veřejné přístupnosti technických norem. Vyhláškou č. 73/2018 Sb. byla zrušena vyhláška č. 486/2008 Sb., ve které byl specifikován postup získání přístupu k technickým normám u ÚNMZ. Prodej, distribuci a přidělování licenčního přístupu k normám místo ÚNMZ převzal ČAS – Česká agentura pro standardizaci. Ceník je zveřejněn na adrese http://www.agentura-cas.cz/informace-ke-zmene.

Samostatnou, pro výstavbu velmi důležitou oblastí, jsou všechny požadavky uvedené ve stavebním zákoně a v jeho prováděcích předpisech, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka:

Dne 11. 7. 2016 vydal odbor stavebního řádu MMR ČR pracovní pomůcku „Povolování výjimek z obecných požadavků na výstavbu“ - týká se požadavků z vyhlášek č. 501/2006 Sb., č. 268/2009 Sb. a č. 398/2009 Sb.

2.3 ZÁVAZKOVÉ VZTAHY V POSTUPU NAVRHOVÁNÍ

Kvalita procesu projektování a kvalita projektové dokumentace stavby má významný vliv nejen na úroveň řešení stavby, ale také na kvalitu jejího provádění a na dosažení stanovených cílů.

Rozhodujícím hlediskem pro volbu určitého způsobu výstavby, a tím také pro volbu určité struktury účastníků procesu projektování, je hledisko odpovědnosti, převzetí rizik za řešení investičního celku a poskytnutí příslušných záruk.

Vykonavatelem a zhotovitelem v procesu projektování všech stupňů dokumentace a projektové dokumentace je obvykle projektant. Tomu může stavebník zadat zpracování předinvestiční a projektové přípravy stavby s požadavkem na záruky, že projektová dokumentace prokáže reálnou možnost dosáhnout požadovaných cílů stavby. Musí však projektantovi umožnit jak výkon zpracování dokumentace pro provedení stavby, tak i výkon autorského dozoru při provádění stavby. V opačném případě mu zadá stavebník pouze zpracování dokumentace podle vlastních představ s tím, že odpovědnost za dosažení cílů projektu zůstává plně na stavebníkovi. Podle stavebního zákona u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, pokud projektovou dokumentaci může zpracovat jen autorizovaná osoba, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

2.3.1 Přehled obvyklých smluvních vztahů v procesu navrhování

V závazkových vztazích zabezpečujících proces projektování, tj. zpracování dokumentace stavby, je účelné odlišit:

  • závazkové vztahy ve fázi předprojektové přípravy, zabezpečující proces navrhování často i v různých variantách, kdy není stavebníkem rozhodnuto, zda investiční dílo bude realizováno;
  • závazkové vztahy po rozhodnutí stavebníka o realizaci stavby, tj. ve fázích projektové přípravy, provádění a provozování.

Fáze předprojektové přípravy

Ve fázi předprojektové přípravy se jedná obvykle o smluvní vztahy mezi stavebníkem a projektantem jako zpracovatelem příslušných studií, zadání nebo návrhu řešení stavby. Sem spadá dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí (DUR), jejíž skladba je uvedena v příloze č. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 popř. 8, 9, 10 a 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Fáze projektové přípravy, fáze provádění a fáze provozování stavby

V těchto fázích se jedná o závazek vypracování projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení, projektové dokumentace pro provádění stavby, průvodní a dodavatelské dokumentace, dokumentace pro uvedení stavby do provozu, dokumentace pro užívání stavby (součástí je i dokumentace skutečného provedení stavby), dokumentace k souvisejícím změnovým řízením, a všechny související výkony zpracovatelů těchto dokumentací. Každý z účastníků výstavby, který odpovídá za zpracování příslušné části dokumentace, může zadat zpracování takové dokumentace nebo její části svému dodavateli, aniž by tím byla dotčena jeho odpovědnost za ni.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem, spolu se smluvním vztahem mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby, představuje v ČR tu lepší formu obvyklého způsobu výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami.

Projektant zpravidla zabezpečí:

  • zpracování úplné dokumentace projektové přípravy, projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení, popř. projektové dokumentace pro provádění stavby, pro stavby s příspěvkem z veřejných prostředků a pokud se pro její vypracování stavebník rozhodne, nebo jiné potřebné dokumentace;
  • zpracování podkladů pro poptávku, nebo tendrové podmínky pro výběr zhotovitele stavby v souladu s touto dokumentací;
  • dokumentaci pro užívání stavby a případné změny stavby před jejím dokončením;
  • výkon autorského dozoru (AD).

Míra ovlivňování řešení stavby stavebníkem, důsledky pro převzetí záruk projektanta a komplexnost řešení k dosažení cílů stavby je významnou součástí smluvních ujednání.

2.3.2 Smluvní vztahy v procesu projektování podle právního řádu

Závazkové vztahy v procesu projektování se v ČR řídí občanským zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, jsou-li účastníci smlouvy (právnické či fyzické osoby) podnikateli. Pokud jednou ze stran je fyzická osoba, která není podnikatelem, řídí se převážně občanským zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů. Každý z uvedených zákoníků stanoví řadu možných smluvních typů pro smlouvy ve výstavbě. V procesu projektování jde nejčastěji o zabezpečení dodávky projektové dokumentace stavby v rozsahu celé stavby nebo její části a o zabezpečení s tím souvisejících činností.

Nejčastěji používaným smluvním typem je smlouva o dílo. Ujednání ve smlouvě mohou být nahrazena standardy, označenými obvykle jako všeobecné obchodní podmínky, smlouva však musí obsahovat jejich jednoznačné označení nebo obchodní podmínky. Využity mohou být standardy ČKAIT nebo jiné, vždy je však nutné přesně určit části standardů, které mají charakter smluvního ujednání.

Stanovení odpovědnosti zhotovitele dokumentace je důležitou součástí závazku pro zabezpečení kvality stavby, zejména půjde-li o dokumentaci pro územní a o projektovou dokumentaci pro stavební řízení a pro provádění stavby. Pokud je projektová dokumentace součástí vyšší dodávky, pak se taková odpovědnost promítá do souborných záruk zhotovitele za stavbu. Jestliže však takovou projektovou dokumentaci zpracovává projektant (jako dodavatel stavebníka), pak provádění podle ní zabezpečuje zhotovitel stavby (jako dodavatel převážně kompletované vyšší dodávky). Je nutné přesně dohodnout rozdělení odpovědnosti a ručení mezi zhotovitele projektové dokumentace (za řešení stavby, prokazující možnost dosažení cílů stavby) a mezi zhotovitele stavby nebo její části (za provedení díla podle projektové dokumentace, předané mu stavebníkem).

Zvláštním případem závazkových vztahů jsou vztahy při zabezpečování veřejných zakázek, které se řídí ustanoveními zákona o veřejných zakázkách v platném znění.

2.4 ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI, CHRÁNĚNÁ PRÁVA

2.4.1 Odpovědnosti a pravomoci

Rozsah působnosti autorizovaných osob (AO) stanovuje část třetí autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů, tj. ustanovení §12§19, přičemž obecný rámec odpovědnosti je uveden v §12§16. Podle těchto ustanovení je autorizovaná osoba zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti a dalších odborných činností, pro které jí byla autorizace udělena. Je povinna činnost vykonávat osobně, nebo ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, případně nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné. Dále odborně se vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro které jí byla udělena autorizace, užívat jen takové označení, k němuž je autorizací oprávněna. Opatřovat zpracované dokumenty autorizačním razítkem a svoji činnost evidovat, vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů nebo zaměstnanecky a být pojištěna.

Stavební zákon v platném znění považuje za vybrané činnosti ve výstavbě pouze vymezenou projektovou činnost a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v autorizačním zákoně v platném znění pak platí, že autorizovaná osoba (AO) má prokázanou odbornou způsobilost. Vymezené dokumenty z této činnosti mají charakter veřejných listin; ty pak musí autorizované osoby označit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem. Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné v prostoru a čase (místo stavby, zákazník, stavebník, datum odevzdání apod.) a vztaženy k příslušnému zápisu v deníku autorizované osoby (AO) ČKAIT.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra - projektanta vymezuje §18 autorizačního zákona v platném znění.

Autorizovaný inženýr v oboru TZS je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oboru technika prostředí staveb (TPS) a požární bezpečnost staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního zákona a autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah působnosti autorizovaného technika - projektanta vymezuje §19 autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný technik může vypracovávat příslušné dílčí části dokumentace stavby. Rozumí se tím ucelený díl komplexní dokumentace stavby, náležející oboru autorizovaného technika. Technik autorizovaný v oboru technologická zařízení staveb (TZS) může samostatně vypracovat a předložit ke stavebnímu řízení projektovou dokumentaci stavby, která celá přísluší oboru, pro nějž je autorizován.

Autorizaci podle autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů, musí mít autorizovaný inženýr - projektant pro obor technologická zařízení staveb (TZS), který je oprávněn vykonávat a provádět níže uvedené vybrané a další odborné činnosti a vypracovávat u staveb s převažující technologickou částí:

  • územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (záměr),
  • projektovou dokumentaci staveb,
  • statické a dynamické výpočty staveb,
  • stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,
  • zkoušení a diagnostiku staveb,
  • vydávat odborná stanoviska,
  • odborné vedení provádění staveb,
  • provádět geodetická měření pro projektovou činnost,
  • vykonávat autorský dozor (AD) nebo technický dozor nad prováděním stavby,
  • zastupovat stavebníka při územním, stavebním řízení nebo řízení k vydání kolaudačního souhlasu,

Autorizaci podle autorizačního zákona ve znění pozdějších předpisů nemusí mít projektant TZSp, který vypracovává:

  • dokumentaci staveb nevyžadující stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu,
  • výrobní a montážní,
  • dokumentaci pro užívání stavby,
  • dokumentaci pro uvedení do provozu,
  • dokumentaci skutečného provedení stavby.

Je potřebné, aby si AO TZSp uvědomovala, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou AO TZSp svým pověřeným výkonem vůči klientovi i společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, ale i činností souvisejících, zejména výkonu autorského dozoru (AD) nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní a předpisů o odpovědnosti správní, ale i obecných předpisů, včetně odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti autorizované osoby bezprostředně spjaté. Ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno také obecnými ustanoveními občanského zákoníku, neboť předmět podnikání může obchodní společnost vykonávat pouze prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny. Zanedbáním profesních povinností se může AO TZSp dopustit škod i obecného ohrožení.

AO TZSp musí vyvíjet úsilí, aby u vlastnoručně vypracované projektové dokumentace pro stavební povolení vykonávala autorský dozor (AD), a to jak ve fázi vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby, pokud ji sám nezpracovává, tak i při realizaci stavby, zkouškách a uvádění stavby do zkušebního a předčasného provozu a užívání. Pokud si vysloveně stavebník vymíní, že tyto činnosti u AO TZSp nesjedná, pak je třeba tento stav dokumentem zachytit a upozornit jej na nebezpečí s tím pro něj spojená. Zprostit se odpovědnosti se bude moci AO TZSp jen při splnění výše uvedeného předpokladu. U staveb financovaných z veřejných prostředků je povinností stavebníka autorský dozor zajistit.

2.4.2 Chráněná práva

Stavebním zákonem, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy jsou chráněna také práva osob, která by mohla být dotčena výstavbou. Proto jsou v plném rozsahu a způsobem stanoveným předpisy účastníky příslušných správních řízení, nebo musí být o stavebním záměru prokazatelně informováni. Ochrana jejich zájmů podle rozhodnutí stavebních úřadů se musí projevit také v procesu projektování v příslušných druzích dokumentace.

Zvláštní pozornost si zaslouží právní ochrana projektové dokumentace stavby nebo částí takové dokumentace, jako díla na straně jedné a práce s prvky chráněnými autorským právem nebo průmyslovými právy v procesu projektování na straně druhé. V procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby a při souvisejících činnostech přichází v úvahu ochrana podle autorského zákona, zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákona o ochraně průmyslových vzorů a zákona o užitných vzorech.

Pokud se v procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby nebo v souvisejících činnostech AO TZSp střetnou zejména s problémy patentové ochrany, ale i s jinými problémy ochrany průmyslových práv nebo autorského práva, popř. s jinými obdobnými problémy, pak je vždy účelné přizvat k jejich řešení příslušné odborníky - specialisty.

3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

3.1 DOKUMENTACE VE FÁZI PŘEDPROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY STAVBY

3.1.1 Příprava zakázky

Postup 3.1.1 řeší analýzu problémů, formulace úkolu a obstarání podkladů, souvisejících s požadavkem na přípravu projektového řešení stavby podle požadavků a představ zákazníka. S výjimkou jasně definovaných podkladů je vypracování zadání většinou již součástí řešení vlastního úkolu.

Proces řeší zpracování podkladů stavby ve fázi předprojektové přípravy, zahrnující podle velikosti a složitosti stavby různé analýzy, sloužící stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska koncepční varianty řešení, umístění, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Analýzy, popř. různé stupně investičních záměrů, zpracovává stavebník, popř. projektant na základě podkladů předaných zákazníkem/stavebníkem.

Proces řeší většinou návrh a vývoj technologických staveb. Jedná se o náročné výrobní podniky, provozy, energetická a hutnická zařízení a další obdobná díla. Cílem je nalézt nejlepší technické a technologické řešení a jeho základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska budoucího provádění a možnosti dosáhnout vytčené cíle.

Bude-li se jednat o procesy a činnosti velkého rozsahu nebo významu či náročnosti, kdy stavebníkem bude třeba zahraniční subjekt, nebo se bude uvažovat s účastí zahraničních zhotovitelů, setká se projektant asi s požadavky programu UNIDO. Tato organizace ve svém manuálu detailně uvádí obsah a rozsah studie možností (Opportunity Study), předběžné studie proveditelnosti (Pre-feasibility Study) nebo studie proveditelnosti (Feasibility Study).

Vstupem do postupu 3.1.1 je záměr stavebníka, formulovaný v poptávce nebo návrhu na smluvní ujednání.

V rámci postupu se provádí:

  • vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ a mezních podmínek se stavebníkem,
  • koordinace profesí a zapracování profesních požadavků,
  • vyřešení podstatných tvůrčích, technických, technologických a provozních, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů,
  • předběžné projednání s úřady, třetími osobami a organizacemi za účelem získání jejich kladného stanoviska k uvažované stavbě,
  • součinnost při přípravném řízení z hlediska stavebního práva,
  • shrnutí dosažených předchozích výsledků,
  • předběžný odhad investičních nákladů,
  • postupné ověřování, konzultace a validace návrhu,
  • analýza základních provozně technických, provozních a tvůrčích problémů, které mají být dokumentací řešeny, a obhlídka staveniště,
  • návrhy na případné přizvání odborníků, formulace jejich úkolů, funkcí a odpovědností,
  • specifikace podkladů a průzkumů nutných pro zpracování zakázky,
  • shrnutí výsledků a závěry,
  • analýza základních finančních a právních problémů, včetně posouzení vlivů na životní prostředí,
  • analýza požadavků a podkladů stavebníka,
  • obstarání příslušných nezbytných podkladů,
  • sestavení časového postupu, prostorového a funkčního programu,
  • prověření stavu staveniště, okolí a vazeb,
  • stanovení způsobu konzultace návrhu řešení a spoluúčasti stavebníka na řešení,
  • vypracování podkladů ve fázi předprojektové přípravy v potřebném rozsahu tak, aby dala celkový obraz budoucího díla, tvořila dostatečný rámec a určovala strukturu pro zpracování dokumentace v dalších fázích činnosti a tvořila podklad pro dokumentaci pro územní řízení a pro projektovou dokumentaci pro stavební řízení.

Tato dokumentace obsahuje obvykle podle povahy záměru i variantní řešení, řeší vztah k okolní krajině, závěry z marketingu, technicko-ekonomické řešení, návrh technologických procesů a systému jejich řízení, materiálové vstupy a zdroje pro realizaci stavby a pro užívání stavby, jako jsou suroviny, energie, popisuje prostředí stavby, inženýrské sítě, dopravní obslužnost, technické a environmentální souvislosti a řešení, začlenění stavby do jiných organizačních struktur, nároky na personál při výstavbě i užívání stavby, finanční analýzu a analýzu rizik.

Výstupem postupu 3.1.1 je zpracovaná dokumentace se základní koncepcí, která se mnohdy stává podkladem nebo i součástí nabídky, v případě její úspěšnosti součástí návrhu smlouvy o dílo na projektovou přípravu stavby, včetně rámcového stanovení dosažitelných a měřitelných výsledků práce.

Výstup postupu slouží pro rozhodnutí stavebníka o tom, že investiční záměr je vhodné realizovat a zda má reálný předpoklad dosáhnout definovaných cílů. Stává se vstupním podkladem pro vypracování dokumentace dalšího stupně a k uzavření smlouvy o dílo na tuto dokumentaci. Může také dát podnět k přepracování návrhu dokumentace stavby s novými podklady, či zastavení prací.

3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby

Rozsah podkladů z předprojektové přípravy uvádějí pro jednotlivé profese TZS metodické pokyny, označené MP 1.5.X.

Rámcový obsah těchto dokumentací lze rovněž nalézt v novelizovaném MP 1 a MP 2.

3.1.3 Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

Postup 3.1.3 řeší zpracování dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí (DUR), jejíž skladba je uvedena v příloze č. 17 popř. 8 - 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb a v odpovídající míře platí i u veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Stavební úřad může v konkrétním případě při umístění stavby souhlasit s omezením rozsahu dokumentace s ohledem na charakter stavby, její umístění a její vliv na území. Tuto dokumentaci řadíme do předprojektové přípravy stavby.

Vstupem postupu 3.1.3 je dokumentace zpracovaná při přípravě zakázky (viz kap. 3.1.1) a studie stavby, návrhy řešení stavby (viz kap. 3.1.2). Podle stavebního zákona lze umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě nástrojů územního plánování. Územní rozhodnutí a územní souhlas (zjednodušený postup podle stavebního zákona, nahrazující územní rozhodnutí) jsou nástroje územního plánování. Vydává jej stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení. Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Bez vypracování a doložení dokumentace záměru pro územní řízení nelze požádat příslušný stavební úřad o zahájení územního řízení a získat územní rozhodnutí. Kladné územní rozhodnutí umožňuje stavebníkovi pokračovat v zabezpečení projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení ve fázi projektové přípravy stavby (viz kap. 3.2.1).

Územní řízení k získání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení se obvykle zahajuje na písemný návrh žadatele, který je doložen dokumentací záměru a doklady, stanovenými stavebním zákonem a prováděcími předpisy. Získání takových dokladů může vyvolat potřebu připravit v předstihu dokumentaci pro zvláštní jednání s orgány veřejné správy nebo pro správní řízení. Příkladem může být získání stanoviska příslušného úřadu jako výsledku posuzování vlivu na životní prostředí, jedná-li se o technologické stavby, které svým charakterem a rozsahem mohou významně ovlivnit okolní životní prostředí. Stanoví také podmínky k zajištění ochrany stavby před škodlivými vlivy a účinky.

Účastníkem územního řízení o umístění stavby je žadatel a dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníkem je vždy také obec a ten, komu zvláštní právní předpis toto postavení přiznává.

Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků. Posoudí stanoviska dotčených orgánů státní správy a vyjádření nebo námitky účastníků řízení. Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace.

Uspořádání, obsah a rozsah dokumentace záměru, přikládané k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí stavby obvykle přebírá údaje z ostatní dokumentace předprojektové přípravy stavby, ale zároveň ji doplňuje a plní současně funkci návrhu komplexního řešení stavby.

Obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je rozpracován v novelizované MP 1 Projektová činnost.

Obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (DUR) nebo rozhodnutí o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území je v příloze č. 17 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Hlavní části této dokumentace tvoří:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnná technická zpráva

C. Situační výkresy

D. Dokumentace objektů

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Pro technologické stavby je postup podle MP 1 totožný; dále se jen uvádí obsahová část, zaměřená na TZS.

Základní údaje o provozu, popřípadě výrobním programu a technologii:

  • popis navrhovaného provozu, případně výrobního programu,
  • předpokládané kapacity,
  • popis technologií, výrobního programu, popřípadě manipulace s materiálem, vnitřního i vnějšího dopravního řešení, systému skladování a pomocných provozů,
  • návrh řešení dopravy v klidu,
  • odhad potřeby materiálů, surovin,
  • řešení likvidace odpadů nebo jejich využití (recyklace apod.), řešení likvidace splaškových a dešťových vod,
  • odhad potřeby vody a energií pro výrobu,
  • řešení ochrany ovzduší,
  • řešení ochrany proti hluku,
  • řešení ochrany stavby před vniknutím nepovolaných osob.

Výstupem postupu 3.1.3 je dokumentace záměru, přikládaná k žádosti o vydání územního rozhodnutí.

3.2 DOKUMENTACE VE FÁZI PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY STAVBY

3.2.1 Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení

Postup 3.2.1 řeší zpracování projektové dokumentace předkládané podle §110 odst. 2b stavebního zákona k žádosti o stavební povolení, podle §105 odst. 5 zákona k ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 2 písm. a) až e) zákona, nebo k předložení veřejnoprávní smlouvy podle §116 a k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle §117 odst. 2 zákona v rozsahu a podrobnostech podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb. K podstatným změnám této vyhlášky došlo vydáním její novely č. 62/2013 Sb. a poslední novely č. 405/2017 Sb.

Vstupem do postupu 3.2.1 je dokumentace záměru podle kap. 3.1.3. Není-li tento stupeň dokumentace vypracován, je pak vstupem do postupu zadání stavebníka a příslušná smlouva o dílo. Projektovou dokumentaci stavby přikládá stavebník k žádosti o stavební povolení ve skladbě dané prováděcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu. Obsahové náležitosti stavebního povolení stanoví prováděcí právní předpis.

Tato projektová dokumentace může být považována někdy i za formu projektové dokumentace pro provádění stavby. Podle této dokumentace může být stavba provedena, nenařídí-li stavební úřad vypracování dokumentace pro provádění stavby, což může vyhovět zejména pro menší a jednodušší stavby. Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejně právní smlouva, či podmínky územně plánovací informace) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zpracování dokumentace zajišťuje AO (hlavní projektant) se svými spolupracovníky.

Předpis předpokládá, že současně se stavebním povolením může stavební úřad vyžádat předložení podrobnější dokumentace ještě před zahájením stavby, potřebné ke kontrole dodržení podmínek pro provedení stavby. U staveb obsahujících technologická zařízení, u nichž je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, může stavební úřad uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu.

Vstupem postupu je provedená příprava zakázky v rozsahu návrhu řešení. Úloha autorizované osoby spočívá především v převzetí komplexní odpovědnosti z hlediska ochrany veřejného zájmu za práci svou i ostatních osob, které se na zakázce podílejí. Tuto odpovědnost přebírá především výkonem soustavného dohledu nad zpracováním, koordinací činnosti dalších autorizovaných osob a kontrolou v závěru prací.

V příloze č. 6.1A této MP 1.5 je uvedena skladba požadované projektové dokumentace.

Výstupem postupu 3.2.1 je projektová dokumentace předkládaná k žádosti o stavební povolení, k ohlášení stavby nebo k předložení veřejnoprávní smlouvy a k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Po vydání stavebního povolení se stává projektovou dokumentací, ověřenou ve stavebním řízení (viz MP 1 a MP 2).

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Postup 3.2.2 řeší zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby do úrovně, umožňující stavebníkovi provádění stavby a ke kontrolním prohlídkám. Navazuje a rozpracovává předchozí stupeň projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení. Vypracovává se, pokud povinnost jejího vypracování vyplývá z územního rozhodnutí (§92 stavebního zákona). Tuto projektovou dokumentaci může vypracovat jen autorizovaná osoba; činnost spadá mezi vybrané činnosti ve výstavbě. Tato dokumentace musí být podle §92 stavebního zákona ale zpracována vždy u stavebních záměrů podle §103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 (nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, distribuční soustava v elektroenergetice ev. v plynárenství, rozvodné tepelné zařízení a vedení sítí veřejného osvětlení).

Vstupem do postupu 3.2.2 je projektová dokumentace podle 3.2.1 této MP 1.5, která byla podkladem pro vydání stavebního povolení se splněnými podmínkami stavebního úřadu a veřejnoprávních orgánů, stanovenými pro úpravu této projektové dokumentace ve stavebním povolení nebo certifikátu, vydaném autorizovaným inspektorem.

V rámci postupu se provádí vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Dokumentaci zajišťuje stavebník buď na základě povinnosti uložené mu územním rozhodnutím podle §92 odst. 1 stavebního zákona, nebo z vlastní iniciativy. Dokumentace je v tom případě využívána pro kontrolní prohlídky. Její rozsah lze však upravit, musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Zpracovávají se pouze ty části dokumentace pro provádění, které nejsou dostatečně definovány pro provedení projektovou dokumentací pro stavební řízení, nebo pro zkrácené stavební řízení.

Z vlastní iniciativy zajišťuje stavebník tuto dokumentaci např. chce-li mít kvalitnější podklady specifikaci dodávky, pro výkon dozoru nad prováděním nebo pro výběr zhotovitele, v tom případě rozšířenou o podrobný výkaz výměr, eventuelně položkový rozpočet. Efektivnost jejího zpracování je ale nižší, protože bez spolupráce se zhotovitelem nelze řešit podrobnosti, vyplývající z jeho technologických postupů.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je podle §158 stavebního zákona činností vybranou, musí být tedy zpracována osobou autorizovanou. Je žádoucí, aby tuto dokumentaci zpracovala tatáž autorizovaná osoba, která zpracovala dokumentaci předchozího stupně. Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, nazývaná také často realizační dokumentace, rozpracovává předchozí stupeň projektové dokumentace nejen do úrovně umožňující vlastní realizaci stavby, ale stává se i podkladem pro navazující inovace, racionalizace a změny dokončené stavby.

Příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., specifikující rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, je využívána i při zpracování příslušné dokumentace, jenž je součástí zadávacích podmínek (§92 ZZVZ) v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb. Od 1. 10. 2016 je příloha č. 12 podkladem pro zadávací podmínky podle zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb.

V průběhu zpracování a při dalším využití plní projektová dokumentace pro provádění stavby zejména následující funkce:

  • umožňuje provádění stavby;
  • je podkladem pro výběr a smluvní zabezpečení provádění díla zhotovitelem nebo zhotoviteli, pro objednávání zařízení a výrobků, zadávání prací a služeb dodavatelům;
  • je podkladem pro zpracování výrobní dokumentace a průvodní technické dokumentace nestandardních výrobků a zařízení, pro zpracování montážní dokumentace na staveništi a dokumentace o nestandardních výrobcích a pracích na staveništi, požadované příslušnými právními předpisy;
  • vyjmenovává stanovené výrobky podle zákona o technických požadavcích na výrobky;
  • je podkladem pro vypracování POV;
  • slouží stavebníkovi k výkonu kontrolních činností, dohledu a dozorů, jako podklad k uvedení stavby do provozu, k pořízení dokumentace skutečného provedení stavby, k povolení užívání, k provozování stavby a využití pro navazující inovace stavby nebo jejích částí;
  • je podkladem pro případná změnová řízení.

Ke změnám rozsahu a obsahu projektové dokumentace pro ohlášení stavby a pro provádění stavby došlo novelou č. 405/2017 Sb. V této vyhlášce došlo také k rozšíření 9 příloh na 16 a ke změnám v jejich číslování. Příloha č. 8 stanoví rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, příloha č. 12 stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a až e stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení, příloha č. 13 stanoví rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, příloha č. 14 stanoví rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby, příloha č. 15 stanoví náležitosti dokumentace pro bourání staveb.

Projektová dokumentace pro provádění stavby v technologické části dokumentace je obvykle tvořena souhrnnou částí na úrovni složky pro každý jednotlivý provozní celek a provozní soubor. Technická zpráva se zpracovává ve stejné skladbě a členění jako projektová dokumentace pro stavební povolení, z níž příslušné údaje přebírá s tím, že se:

  • zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci,
  • zdůvodňují a zpřesňují technická, konstrukční, materiálová nebo dispoziční řešení,
  • případně stanoví zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy.

Pro práce na této projektové dokumentaci je významná také potřeba předávání dílčích projektových výsledků, obvykle mezi zpracovateli provozních souborů a stavebních děl, podkladů pro výpočty, pro energetické a jiné rozvody apod., a to i mezi různými subjekty podílejícími se na těchto pracích.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce, výrobně technická dokumentace a dokumentace výrobků dodaných na stavbu. Pokud je pro stanovení podrobností nutná některá z výše uvedených dokumentací, musí být tento požadavek uveden v projektové dokumentaci pro provádění stavby.

Projektová dokumentace pro provádění stavby poskytuje také informace pro základní úroveň plánování, pro operativní řízení a sledování rozpracovanosti díla, kontrolní činnosti a provádění operativních zásahů v zájmu odstraňování odchylek od plánovaného stavu.

Oprávnění k vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby má jen AO.

Dokumentace se zpracovává podle společných zásad samostatně pro jednotlivé stavby (pozemní a inženýrské), případně provozní (technologické) soubory, pokud se ve stavbě vyskytují a vycházejí z projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení.

V každé části je:

  • Technická zpráva

Zpracovává se ve stejné skladbě a členění jako v projektové dokumentaci pro povolení stavby, z níž příslušné údaje přebírá s tím, že se:

  • zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci,
  • zdůvodňují a zpřesňují technická, konstrukční, materiálová nebo dispoziční řešení,
  • případně stanoví zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy.
  • Výkresová část

Zpracovává se v měřítku přiměřeném jejich účelu (obvykle 1:50):

  • výkresová dokumentace,
  • výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat,
  • legendy doplňují výkresy jen v nezbytném rozsahu o údaje, které nelze vyjádřit graficky.
  • Výpočty
  • zpracovávají se v potřebném rozsahu a kontrolovatelné formě. Výpočty jsou součástí dokumentace a připojují se jako doklady ve dvou vyhotoveních.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že projektová dokumentace pro provádění stavby se člení na:

Stavební objekty

Inženýrské objekty

Technická nebo technologická zařízení

Dokumentace pro Technická nebo technologická zařízení se zpracovává podle svého rozsahu a charakteru v samostatných částech:

1. Technická zpráva:

2. Výkresová část:

3. Seznam strojů a zařízení

Dokumentace každého z provozního souborů (PS), popř. dílčích provozních souborů, obsahuje také zejména:

  • označení a název PS, dílčího PS,
  • údaje o osobě odpovědné za zpracování dokumentace,
  • údaje o styčných místech s jinými PS, dílčími PS a návaznostmi na jiná zařízení, provozy, sítě, budovy,
  • podrobné položkové rozpočty, pokud je jejich zpracování dohodnuto s objednatelem, nebo je potřebné pro vnitřní potřebu zhotovitele,
  • údaje o vyhrazených technických zařízeních a stanovených výrobcích.

Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb podle vyhlášky o dokumentaci staveb vztahující se k PS je uveden dále v této MP 1.5.

K obsahu projektové dokumentace pro provádění stavby je účelné připojit ještě následující vysvětlující poznámky:

  • součástí této dokumentace stavby není dokumentace výrobní, dokumentace dílenská, dokumentace montážní, dokumentace průvodní technická, ani dokumentace zařízení staveniště. Tyto druhy dokumentace na předmětnou dokumentaci stavby navazují, nebo s ní jinak souvisejí. Do projektové dokumentace pro provádění stavby může být zahrnuta dokumentace k vyzkoušení, průkazům, převzetí a užívání stavby;
  • pro zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby používají její zpracovatelé v určitých oborech a pro určité druhy staveb řadu standardů různé úrovně;
  • změnovým řízením na úrovni managementu stavby při provádění stavby procházejí povinně ty části projektové dokumentace pro provádění stavby, které jsou uplatňovány jako podklad pro příslušný systém managementu stavby, nebo jsou předávány stavebníkovi pro jiné účely;
  • se změnovým řízením souvisí také management rizik. Na úrovni projektové dokumentace pro provádění stavby mají být ošetřena dříve přijatá rizika, definovaná již v předchozím stupni dokumentace stavby, s cílem jejich snížení;
  • způsob a postupy práce na projektové dokumentaci pro provádění stavby jsou do značné míry ovlivněny způsoby řízení provádění stavby. Ovlivněny jsou také volbou technologie projektování, započatou zpracováním dokumentace pro územní řízení.

Výstupem postupu 3.2.2 je projektová dokumentace pro provádění stavby.

3.3 DOKUMENTACE VE FÁZI PROVÁDĚNÍ A PROVOZOVÁNÍ STAVBY

3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

Postup 3.3.1 řeší zpracování dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů, uvedení do provozu, předání a převzetí a pro zahájení užívání stavby.

Vstupem do postupu 3.3.1 je zpracovaná projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a projektová dokumentace pro provádění stavby.

V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro získání kolaudačního souhlasu k jejímu trvalému užívání. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu provádění. Praktické řešení vychází z projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení a z projektové dokumentace pro provedení stavby. V nich má být rozpracování dokumentace natolik zřejmé, aby se stalo spolu s ostatními podklady a doklady zadáním pro vlastní zpracování dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro zahájení užívání stavby.

Dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro zahájení užívání někdy bývá již součástí projektové dokumentace pro provádění stavby, nebo je zpracována samostatně, jako dokumentace svého druhu.

Ta obsahuje požadavky pro provedení individuálních zkoušek strojů a zařízení, komplexních a garančních zkoušek, zkušebního a garančního provozu a k zpracování provozní dokumentace a zásad provozování stavby.

Součástí tohoto stupně dokumentace mohou být také postupy pro spuštění technologických linek a celků, a to buď pouze pro první uvedení do provozu, nebo pro každé spouštění po provozní odstávce, případně obdobně i pro odstavení linek a celků z provozu. V této fázi v časovém úseku mezi ukončením provádění a začátkem užívání probíhá vyzkoušení a průkazy, dokumentační zachycení skutečného stavu. Na základě komplexního vyzkoušení dochází k předání a převzetí technologických celků a stavby uživateli; většinou návazně následuje zkušební provoz a prokázání projektovaných parametrů garančními zkouškami.

Rozsah dokumentace pro tuto fázi výstavby bude vždy specifický podle toho, jaká jsou stanovena kritéria, o jaký druh a složitost stavby a technologického zařízení se jedná, jaký druh technologických procesů v ní probíhá, jaké jsou stanoveny cíle i jaké jsou vztahy mezi účastníky výstavby. Tato pomůcka nerozpracovává všechny možné formy dokumentace pro povolení užívání, vypracovávané zejména vyššími dodavateli nebo formou kompletované dodávky. Vychází jen z nejčastějšího vztahu zajišťování investorským způsobem, pro něhož je partnerem v této oblasti projektant.

V průběhu zpracování a při dalším využití plní tato dokumentace pro daný soubor zařízení zejména následující funkce:

  • ujasnění rozsahu a obsahu činností k prokázání dosažení stanovených cílů,
  • stanovení podmínek k dosažení těchto cílů,
  • umožnění zkontrolování dokumentů o kvalitě v dosavadní přípravě a realizaci,
  • ujasnění vztahů k obecně závazným předpisům a k ochraně veřejných zájmů,
  • stanovení podmínek pro uvádění do provozu (včetně vyhrazených technických zařízení),
  • stanovení náběhové křivky pro výrobní zařízení,
  • stanovení požadavků na průvodní dokumentaci k výrobkům,
  • stanovení programu a rozsahu kontrol, měření, inspekcí a zkoušek,
  • stanovení požadavků na kvalitu a úplnost dokladů ze zkoušek a průkazů,
  • stanovení podmínek ke snížení technických a technologických rizik,
  • stanovení bezpečnostních a protipožárních podmínek,
  • stanovení účelu a technických podmínek pro individuální vyzkoušení a jeho průběh,
  • stanovení účelu a technických podmínek pro přípravu pro komplexní vyzkoušení a komplexní vyzkoušení a jeho průběh,
  • stanovení účelu a technických podmínek pro zkušební provoz a jeho průběh,
  • ujasnění podmínek pro předání a převzetí,
  • ujasnění podmínek pro povolení k předběžnému a k trvalému provozu,
  • stanovení technických podmínek pro garanční zkoušky k prokázání parametrů,
  • stanovení technických podmínek, souvisejících se záruční lhůtou,
  • umožnění sběru, zpracování a přenosu informací k rozhodovacím prostředkům.

Pro předání stavby do užívání jsou stanoveny také veřejnoprávní podmínky. Ty jsou stanoveny v souladu s právními předpisy pro výstavbu při správních řízeních, podmiňujících předání a převzetí stavby nebo její části do zkušebního, předčasného užívání a do trvalého provozu. Rozhodujícím podkladem pro posouzení dodržování stanovených podmínek je kromě projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení nebo při povolení změny před jejím dokončením i dokumentace skutečného stavu. Tuto dokumentaci zpracovává projektant na základě výsledků úprav zařízení, ke kterým došlo v průběhu jejich provádění, zkoušek a průkazů. K tomu slouží i dokumentace této fáze výstavby, určující i obvykle plynulý přechod od komplexního vyzkoušení do zkušebního provozu, která je potřebná k získání kolaudačního souhlasu od stavebního úřadu.

Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby zachycuje odchylky, k nimž došlo při realizaci stavby. Dokladuje, zda stavba byla provedena podle ověřené projektové dokumentace ve stavebním řízení a podle projektové dokumentace pro provádění stavby (pokud se zpracovává), nebo zda v průběhu výstavby došlo k podstatnějším odchylkám, vyžadujícím změnové řízení. Ve výkresové části obsahuje i základní schémata, dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu. Také dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy zpravidla v měřítku 1:100). Je využívána pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání dokončené stavby. K tomuto řízení, je-li to účelné, může být projektant přizván stavebním úřadem. Stručný rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení technologické stavby je dále v této MP 1.5. Rozsah a obsah dokumentace skutečného stavu stavby je uveden v příloze č. 14 vyhlášky č. 405/2017 Sb. novelizující vyhlášku č. 499/2006 Sb.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem je závislý od zvoleného způsobu výstavby. Je-li tento vztah vytvořen i pro fázi uvádění stavby do provozu, je účelné, aby se projektant účastnil všech zkoušek a průkazů, definovaných v jím zpracované dokumentaci.

Výstupem postupu 3.3.1 je dokumentace k užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující i dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu stavebním úřadem.

3.3.2 Dokumentace pro užívání a provozování stavby

Postup 3.3.2 řeší zpracování dokumentace pro užívání a provozování stavby, její údržby a změny dokončené stavby.

Vstupem do postupu 3.3.2 je zpracovaná dokumentace předchozích stupňů. V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provozování stavby, její údržby a podchycování změn dokončené stavby i jako podklad k budoucím inovacím a renovacím. Rozsah a obsah dokumentace pro provozování stavby je uveden v příloze č. 13 vyhlášky č. 405/2017 Sb. novelizující vyhlášku č. 499/2006 Sb. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí jsou stanoveny NV č. 378/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, včetně rozsahu požadované průvodní dokumentace, tj. pasportů od jednotlivých strojů a zařízení (viz kap. 5. 2).

Na zpracování dokumentace k užívání stavby, označované také jako provozní dokumentace, se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu provádění. Řešení z předchozích stupňů dokumentace má být natolik určující, aby se stalo zadáním pro vlastní zpracování provozní dokumentace. Někdy bývá již součástí dokumentace k povolení užívání stavby, nebo je častěji vypracována samostatně, jako dokumentace svého druhu. V odůvodněných případech bývá navíc samostatně zpracovávána provozní dokumentace i pro každé spouštění po provozní odstávce.

Autorizovaná osoba (AO) se na zpracování této dokumentace již většinou nepodílí, její spoluúčast je však velmi potřebná a vhodná. Provozní dokumentaci si zajišťuje stavebník nejčastěji u zhotovitele stavby. Projektant v předchozích stupních dokumentace by však měl vyspecifikovat její rozsah. Pokud se AO TZSp na zpracování dokumentace k užívání a k provozování stavby i přímo podílí, je jeho činnost výkonem nad obvyklý rámec. Na kvalitu provozní dokumentace je kladen oprávněně vysoký nárok, neboť technologická stavba má svoji efektivnost především z jejího provozování.

Z výše uvedených důvodů je pojednání o provozní dokumentaci věnována v dalším textu patřičná pozornost.

Specifika zpracování provozní dokumentace

Souborně lze poslání dokumentace pro užívání a pro provozování stavby (provozní dokumentace) vyjádřit jako snahu dokumentovat aktuální strukturu stavby v členění podle provozních souborů zařízení, staveb, nebo také strukturu organizačních jednotek a útvarů organizace, v nichž probíhají procesy vedoucí k dosažení cílů stavby. Tuto strukturu je nutné dokumentovat v rozsahu potřebném pro provozování stavby a následné inovace všech úrovní. Je dána i potřebou udržovat aktuální strukturu řízených procesů, které zajistí dosažení cílů stavby a dosahování po dobu životnosti stavby, včetně běžných inovačních procesů, pokud nenabudou úrovně nového projektu spojeného s výstavbou, nebo úrovně změny dokončené stavby.

Při předání a převzetí stavby k běžnému užívání od fáze uvedení stavby do provozu je předávána provozní dokumentace v aktuálním stavu ke dni předání a převzetí. Je povinností uživatele stavby, aby udržoval aktuální stav dokumentace skutečného provedení stavby po celou dobu životnosti stavby v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dodržoval tak požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení, přístrojů a nářadí.

Jako specifika lze pro zařazování provozní dokumentace do souboru dokumentace stavby označit následující skutečnosti:

  • zařazení provozní dokumentace do projektové dokumentace stavby je netradiční. Většinou je provozní dokumentace z postupu navrhování odsunuta jako záležitost dohody uživatele stavby se zhotovitelem stavby, nebo dokonce s jeho poddodavateli. Vedle cílů obvyklých pro hodnocení stavby je rozhodující dosažení cílů při užívání stavby, věcně i ekonomicky vyjádřených v čase. Postupné zpracování provozní dokumentace se pak musí stát rovnocennou složkou postupu navrhování stavby;
  • závislost na organizačním uspořádání organizace uživatele;
  • potřeba aktualizace dokumentace skutečného provedení stavby po celou dobu životnosti stavby vyvolává jednak potřebu zpracovat a udržovat také provozní dokumentaci aktuální na vhodných médiích, z nichž lze pořídit aktuální varianty provozních příruček, manuálů a jiných provozních podkladů, ale také potřebu podporovat inovační procesy různých úrovní. Změnová řízení v dokumentaci stavby pro pořízení stavby se často týkají změn inovačních. Využití provozní dokumentace není spojeno pouze s opakovanými produkčními nebo regeneračními procesy (údržbou, obnovou), ale má podporovat také nestandardní řešení, racionalizaci procesů ve spojení s modernizací zařízení a vybavení stavby;
  • závislost rozsahu a obsahu provozní dokumentace na druhu stavby a procesů, kterým stavba slouží. V tomto případě nejde o specifika provozní dokumentace. Druh stavby a druhy postupů ovlivňují také jiné části dokumentace stavby. V některých případech může optimalizace provozního využívání stavby značně ovlivnit náklady stavby;

stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy ve znění pozdějších předpisů nepředepisují obsah provozní dokumentace. Provozní dokumentace a její obsah může však být určen i zvláštním předpisem, v němž je stanoven např. provozní, manipulační a havarijní řád, požadavky na životní prostředí a požadavky k hygieně práce. Obsah musí být promítnut do všech provozních a jiných pravidel.

Úrovně a formy zpracování provozní dokumentace

Počet úrovní zpracování provozní dokumentace je odvislý od velikosti a složitosti stavby, technologického zařízení a od způsobu řízení jejího provozu. Provozní dokumentace bývá zpracována:

  • na jediné úrovni celé stavby ve struktuře, která spojuje funkce stavby i její ucelené části;
  • na dvou úrovních, považovaných za obvyklé na úrovni stavby, jejíž provoz je současně organizován jako provoz organizace nebo její části, jako je provoz, závod, pobočka, a na úrovni ucelených částí stavby, provozních celků nebo provozních souborů či staveb;
  • na více než dvou úrovních, půjde-li o obzvlášť rozsáhlé nebo složité stavby, technologii nebo technologická zařízení.

Provozní dokumentace na úrovni stavby zahrnuje obvykle i dokumentaci, označovanou často jako dokumentace skutečného provedení stavby a provedenou již pro oznámení nebo povolení k užívání, nebo z ní vycházející. Tato dokumentace slouží také pro potřebu inovací aktuálního stavu provozované stavby a další části dokumentace stavby, sloužící vedení organizace nebo organizační jednotky především k managementu, jako je plánování, organizování, operativnímu řízení nebo kontrolingu.

Dokumentace na úrovni jednotky organizační struktury stavby je zpracována jako základní úroveň provozní dokumentace technologických celků, provozních souborů, stavebních děl nebo organizačních útvarů ve formě provozních knih (provozních příruček, provozních manuálů), využívajících příslušné části datové základny organizace a obsahujících vše potřebné k provozování příslušné části stavby.

Obsah provozní dokumentace na úrovni stavby

Pokud je provozní dokumentace zpracována na dvou úrovních, potom dokumentace zpracovaná na úrovní stavby obvykle zahrnuje:

  • dokumentaci skutečného provedení stavby zpracovanou k povolení nebo oznámení užívání stavby, určující současně provozní strukturu stavby (viz další podkapitola),
  • dokumentaci o systému ochrany veřejných práv,
  • provozní řád stavby,
  • pravidla krizového provozování stavby,
  • pravidla pro dozory nad provozem,
  • pravidla pro údržbu a obnovu,
  • pravidla pro modernizaci zařízení a racionalizaci procesů,
  • pravidla pro účast lidského činitele na provozování.

Pokud je provozní dokumentace, zejména pro menší a jednodušší stavby, zpracována na jediné úrovni, pak je výběr výše uvedených částí dokumentace zpracován do formy provozní knihy (provozního manuálu). Úplná provozní dokumentace je pak uchovávána pro potřeby údržby a inovací stavby a jejích technických a technologických zařízení.

Dokumentace určující provozní strukturu stavby

Tato dokumentace zahrnuje úplnou dokumentaci vypracovanou v průběhu výstavby a dokumentaci skutečného stavu k povolení změny stavby před jejím dokončením, s doklady o všech změnách této dokumentace.

V dokumentaci se zaznamenává také:

  • organizační struktura, jako jsou provozní celky a provozní soubory, organizační útvary a další podrobnější členění;
  • struktura procesů řízených, řídicích a výrobních v členění podle provozních souborů, staveb a organizačních útvarů, v souladu se strukturou řízení jejího užívání a provozování až do úrovně dílčích činností;
  • přiřazení funkcí do této struktury, s vyjádřením nároků na každou z nich.

V souladu s touto dokumentací jsou pak pořízeny výkresy a náčrty pro provozní příručky. Úplná dokumentace je uchovávána rovněž pro potřeby přípravy inovací na úrovni změn dokončené stavby.

Dokumentace systému ochrany veřejných práv

Dokumentace již provozované stavby je dána jejími specifickými potřebami. Obsahuje výběr ustanovení předpisů z oblasti ochrany veřejných práv a souvisejících standardů (norem), vztahujících se k provozované stavbě. Obsahuje dále uspořádané informace o promítnutí příslušných údajů a pravidel do dalších částí provozní dokumentace a o promítnutí příslušných údajů a pravidel do provozních příruček.

Jedná se zejména o ustanovení:

  • stavebního zákona a souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů,
  • předpisů vztahujících se k bezpečnosti práce a bezpečnosti provozování stavby obecně,
  • předpisů vztahujících se k požární ochraně stavby,
  • předpisů vztahujících se k bezpečnosti výrobků, používaných nebo vyráběných v souvislosti s provozovanou stavbou,
  • zvláštních předpisů, vztahujících se k provozovaným stavbám určitých druhů.

Pravidla ekonomického provozování stavby

Pravidla bývají uspořádána do formy provozního řádu stavby a rozlišují:

  • standardy průběhu opakovaných postupů a jejich řízení zpracované podrobněji,
  • zásady průběhu nestandardních dějů a jejich řízení.

Pravidla mají stanovit podmínky ekonomického provozování takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení zdraví zúčastněných osob, ohrožení majetku, k poškození stavby, zařízení nebo k jejímu nadměrnému opotřebení oproti předpokladům v dokumentaci stavby.

Pravidla krizového provozování stavby

Dokumentace především určuje situace, které přicházejí v úvahu jako krizové, kdy obvykle zahájí činnost krizový management provozu:

  • působení vnitřních vlivů provozované stavby (havárií zařízení nebo konstrukcí při provozování, při požárech, při výbuších apod.),
  • působení vnějších vlivů (živelních pohrom apod.).

Pravidla dozorů nad provozem

Jedná se obvykle o pravidla pro dozory, dohledy, inspekce a technické prohlídky, zaměřená na všechny technické faktory při provozování stavby a jejího zařízení.

Pravidla lze členit do tří částí:

  • pravidla pro externí dozory orgánů veřejné správy mají v souladu s platnými předpisy obsahovat zejména přehled dozorů, které pro provozování příslušné stavby přicházejí v úvahu. Typickým příkladem takového dozoru je soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, vykonávaný stavebním úřadem, který se týká prakticky všech staveb a je podle stavebního zákona ve znění pozdějších předpisů uplatňován po celou dobu užívání stavby;
  • pravidla pro externí a interní inspekce procesů, technických a organizačních struktur se týkají inspekcí prováděných na základě dohod s dodavateli zařízení, jako jejich obchodně technické služby, servis nebo podle interních směrnic podniku prováděných vlastním personálem. Předmětem inspekcí bývá obvykle úroveň procesů při provozování stavby a jejich řízení, způsob namáhání a míra opotřebení částí stavby a zařízení, úroveň a parametry vstupů do procesů a výstupů z nich, kvalifikace a celková úroveň provozního personálu a jeho managementu;
  • pravidla pro technické periodické prohlídky stavby, souborů zařízení a konstrukcí, jako jsou technické prohlídky, které mají předejít závadám při užívání a provozování stavby a včasným zásahem snížit náklady na opravy a předejít vzniku škod. Obvykle se zpracovává plán prohlídek s odkazem na typ kontrolního úkonu (vizuální kontrola, měření, zkoušky apod.) a na odpovědnou fyzickou osobu.

Pravidla pro dozory, inspekce a technické prohlídky se aktualizují nejen v souladu se změnami předpisů, prováděnou racionalizací nebo modernizací, ale také v souladu se získanými provozními zkušenostmi. Mezi dozorové orgány patří stavební úřady, odbory životního prostředí (ŽP), ČIŽP, hygienické stanice, ČBÚ, Česká obchodní inspekce, Úřad inspekce práce apod.

Pravidla regenerace spojené s modernizací zařízení a racionalizací procesů

Dokumentace stanoví pravidla pro regeneraci, jako je prosté obnovení formou údržby, oprav, popř. výměny dílců zařízení a konstrukcí, ale také pro obnovení technických faktorů, jakým jsou třeba technologické postupy a principy i vstupní technické prvky. Tato pravidla však mají současně podněcovat k optimalizaci těchto faktorů a k racionalizaci příslušných procesů v zájmu dosahování celkové vyšší efektivnosti provozování stavby.

Udržovací práce se obvykle provádějí v souladu s plánem údržby a oprav. Plán údržby a oprav je pak rozpracováván na základní úroveň pro jednotlivé části zařízení. Smyslem technických prohlídek a preventivních oprav je předejít poruchám a haváriím. Přesto je nutné předpokládat také opravy v důsledku poruch. Zkušenosti z poruch a havárií se musí promítat do aktualizovaného plánu údržby a oprav.

Provozní předpisy, které mohou mít charakter standardu, podrobně zpracovaného pro cyklicky opakované procesy, jako je opakovaná výroba nebo služby, nebo jen rámcové děje, musí vždy zahrnovat také pravidla a požadavky, odpovídající příslušným právním předpisům. Jako příklad lze uvést vyhrazená technická zařízení, podléhající státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce. U nich se musí vždy, co do postupů jejich spouštění a užívání i co do kvalifikace obsluhujícího personálu a dozorů, vyhovět požadavkům zákona č. 174/1968 Sb. a jeho prováděcích předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhlášky č. 48/1982 Sb., ve znění vyhlášky č. 192/2005 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, a NV č. 101/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Další požadavky na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou formulovány ve zcela novém zákoně č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Poslední důležitá novela zákona č. 309/2006 Sb. provedena zákonem č. 88/2016 Sb. s účinností od 1. 5. 2016.

Pravidla pro účast lidského činitele při provozování zařízení a stavby

Tato část dokumentace má stanovit zejména organizační schéma funkcí s uvedením kvalifikačních požadavků na každou z funkcí, včetně manažerů příslušných úrovní, podle zařazení útvarů ve struktuře provozované stavby, a požadavky na další vzdělávání, školení, přezkoušení každé kvalifikační skupiny funkčních míst.

Výstupem postupu 3.3.2 je dokumentace stavby pro užívání a pro provozování stavby, pro udržování stanovené technické úrovně stavby a k následným inovacím.

4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

4.1 DÍLČÍ POSTUPY AO TZSp

4.1.1 Autorský dozor (AD)

Autorským dozorem (AD) se obvykle označuje činnost zpracovatele projektové dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení, popř. projektové dokumentace pro provádění stavby, kterou AO TZSp ověřuje soulad prováděné stavby s touto ověřenou dokumentací v průběhu výstavby. Zjištěné nedostatky a návrh na způsob i postup jejich odstranění jsou obvykle předmětem zápisu do stavebního deníku nebo autorského deníku. Působnost autorského dozoru se vztahuje již na fázi projektové přípravy projektu (zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby) a souvisí jak s prováděním stavby, tak s jejím vyzkoušením a průkazy před užíváním. Autorský dozor je vykonáván na základě smlouvy se stavebníkem a nejlépe autorizovanou osobou, která zpracovala projektovou dokumentaci stavby pro stavební povolení. Na významných, technicky a technologicky náročných stavbách je obvykle autorský dozor trvalý, na ostatních stavbách občasný, podle potřeby.

Autorský dozor (AD) není jako pojem definován právně, ale používá jej jak stavební zákon, tak autorizační zákon, v platném znění. Obsah a rozsah autorského dozoru (AD) musí být vymezen smlouvou. U staveb financovaných z veřejných prostředků je podle §152 odst. 4 SZ tento dozor povinný.

Rozsah autorského dozoru

Do výkonu autorského dozoru (AD) se zpravidla zahrnuje:

  • účast na veřejnoprávních (správních) řízeních a jednáních za účelem ujasnění nebo vysvětlení souvislostí s příslušnou částí dokumentace projektové přípravy stavby, popř. s jejími přijatými či navrhovanými změnami;
  • dozor při zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby s vysvětlením příslušných vazeb, popř. s koordinační působností mezi jednotlivými zpracovateli, k zabezpečení souladu s dokumentací, ověřenou ve stavebním řízení;
  • dozor při zpracování dokumentace dočasných zařízení staveniště nebo úprav trvalých staveb, k zabezpečení souladu s dokumentací komplexního řešení stavby;
  • dozor nad zabezpečením úrovně staveniště, předpokládanou dokumentací při předání zhotoviteli stavby, autorský dozor při vytyčovacích pracích;
  • autorský dozor při provádění stavby k zabezpečení souladu s projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení, jak pokud jde o vlastní řešení stavby, tak také z hlediska postupu a respektování podmínek výstavby;
  • posuzování návrhů účastníků výstavby na odchylky a změny, týkající se dokumentace stavby;
  • navrhování a projednávání změn a odchylek od vlastního řešení stavby, která mohou přispět ke zvýšení efektivnosti dříve přijatého řešení, nebo ke snížení či odstranění definovaných rizik, včetně účasti na souvisejících změnových řízeních;
  • operativní zpracování návrhů přijatých drobných úprav a změn dokumentace a projednávání postupů a podmínek prací na změnách většího rozsahu, včetně účasti na souvisejících změnových řízeních;
  • účast na kontrolních jednáních o výstavbě (kontrolních dnech);
  • dozor nad průběhem zkoušek (např. individuálních vyzkoušení či komplexního vyzkoušení), popř. zkušebního provozu, předpokládaných dokumentací k povolení užívání stavby nebo smlouvou, účast při předání a převzetí stavby, tak také k běžnému užívání, za účelem poskytování informací a vyjadřování stanovisek, vztahujících se k výkonu autorského dozoru;
  • dozor nad způsobem užívání či provozování stavby v rozsahu a způsobem sjednaným ve smlouvě, souvisejícím obvykle se zárukami za kvalitu řešení stavby, navrženého v dokumentaci pro provozování a užívání stavby, která zabezpečí dosažení předpokládaných cílů.

Fyzická osoba pověřená výkonem autorského dozoru zaznamenává svá zjištění, požadavky a návrhy do autorského nebo stavebního deníku. Bližší informace o stavebním deníku viz MP 9.2.2 Technický dozor ve výstavbě, vedení stavebního deníku.

4.1.2 Určování vnějších vlivů a činnost odborné komise

Pro provádění technických nebo organizačních opatření před zahájením provozování technických zařízení i při provozování technických zařízení je nutno klasifikovat prostory s prostředím nebezpečí výbuchu podle nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu (např. prostředí s nebezpečím výbuchu, prostředí bez nebezpečí výbuchu, protokol o určení vnějších vlivů/prostředí pro bezpečnost elektrozařízení atd.).

Posuzují se vnější, vnitřní prostory budov, jakož i prostředí uvnitř technologických zařízení, protože teprve poté je možno stanovit prostředí kolem něj. O určení vnějších vlivů a o opatřeních, které určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad - protokol o určení vnějších vlivů. Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či budovy uchovávána.

Účelem je upozornit odpovědné projektanty na důležitost a včasné zpracování protokolu o určení vnějších vlivů, který je nezbytným výchozím podkladem především pro projekty elektro - silnoproudu, slaboproudu, ASŘTP a strojní části (například výběr motorů k poháněným zařízením atd.). Nutno upozornit, že vlivy se stanovují i v prostorách, ve kterých se nenachází elektrozařízení (sila na mouku, cukr, kakao, zásobníky plynu atd.).

Pro určení vnějších vlivů v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par je nutná znalost technologie, charakteristiky strojního zařízení, větrání a příslušných bezpečnostních a protipožárních předpisů, podložená zkušeností. Aplikace předmětných norem vyžaduje v konkrétních případech kritické hodnocení vlivů vyplývajících z dispozičního uspořádání strojů a zařízení, beroucí v úvahu místní provozní podmínky, úroveň obsluhy atd.

4.1.2.1 Komise pro určování vnějších vlivů

Odborná komise jmenovaná rozhodnutím ředitele projektové organizace určuje vnější vlivy v souladu s normou ČSN 33 2001-13 Elektrické instalace nízkého napětí, ČSN EN 60079-10 (-1, -1 ed.2, -2, -2 ed.2) Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru, Část 10: Určování nebezpečných prostorů a ČSN EN 60079-10-ed.2 Výbušné atmosféry - Část 10-2: Určování nebezpečných prostorů - Výbušné atmosféry s hořlavým prachem.

Komisi tvoří předseda komise, místopředseda, odborný projektant - specialista technolog, odborní projektanti - specialisté elektro, odborný projektant - požární specialista; tito členové komise jsou stálými členy. Dalšími členy komise jsou vedoucí projektant dané akce, odpovědní projektanti - specialisté, např. stavební, vzduchotechniky, měření a regulace, technologie, případně další podle potřeby.

Kromě stálých členů komise mohou být na jednání komise přizváni další pracovníci, jako např. odborní a odpovědní projektanti, eventuelně interní a externí specialisté.

Komise řeší všechny případy, kdy je provozní výskyt hořlavých plynů, kapalin, prachů nebo kombinace těchto látek nazývaná hybridní směsí (nejběžnější kombinací bývá směs hořlavého plynu a hořlavého prachu) blízký teplotám jejich vzplanutí, nebo se vyskytují v množstvích, která ve směsi se vzduchem mohou vytvořit výbušnou koncentraci. V uvedených případech se stanoví zóny podle platných norem. O závěrech komise musí být sepsán protokol, podepsaný členy komise.

Odbornou komisi svolává její předseda na žádost vedoucího projektanta (hlavního inženýra projektu), případně odpovědného projektanta strojní části daného obchodního případu.

4.1.2.2 Protokol o určení vnějších vlivů

Výsledkem jednání komise je „Protokol o určení vnějších vlivů". Vzhledem k tomu, že tento protokol tvoří důležitý podklad pro zpracování návrhů silnoproudu, slaboproudu, ASŘTP a pro poptávání strojního zařízení obsahujícího elektrotechnické přístroje a motory, je nutné, aby byl protokol vypracován ve fázi projektových prací, jakmile je známo technologické a dispoziční řešení.

Případné změny v dispozičním řešeni, stavební úpravy, požadavky na větrání apod. vyplývající z „Protokolu o určení vnějších vlivů" uplatňuje u příslušných profesí odpovědný projektant strojní části.

Protokol o určení vnějších vlivů vypracovaný odbornou komisí se vyhotoví nejméně ve 3 vyhotoveních. Jedno vyhotovení je určeno pro odbornou komisi, druhé vyhotovení obdrží žadatel, třetí vyhotovení projektant akce jako doklad do projektové dokumentace.

Spisové složky vyřízených problémů se uchovávají podle spisového řádu v dokumentaci obchodního případu.

Při uvádění díla do provozu je nutno ověřit, zda předpoklady při vypracování „Protokolu“ v projektové fázi byly naplněny či nikoli. V negativním případě je nutno analyzovat příčinu a provést nápravu formou opatření. V případě, že se v technologickém procesu vyskytují látky nebezpečné výbuchem, je povinností zaměstnavatele mít podle NV č. 406/2004 Sb., vypracovanou „Dokumentaci o ochraně před výbuchem“, jejíž součástí je rovněž „Protokol o stanovení vnějších vlivů“ a stanovení opatření eliminujících nebo zmírňujících následky výbuchu.

Obdobně se postupuje, dojde-li v průběhu provozování díla k úpravám, které mohou ovlivnit prostředí.

4.1.3 Bezpečnost technických zařízení

4.1.3.1 Výklad některých pojmů, související s bezpečností výrobků a technických zařízení

Bezpečný výrobek - je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí, při užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria:

  • vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užití včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy v českém jazyce,
  • vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem,
  • způsob předvádění výrobku,
  • rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

CCZ (označení) - české označení shody, kterou lze použít pouze u výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství. Tato značka vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup

CE (označení) - označení shody, která vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Vyjadřuje skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba, která uvedené označení na výrobek připojila nebo za jeho připojení odpovídá, ověřila, že výrobek je ve shodě se všemi směrnicemi Společenství pro plnou harmonizaci, které se na něj vztahují, a že byl podroben všem příslušným postupům posuzování shody.

Dovozce - ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného než z členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje.

ES prohlášení o shodě (o vlastnostech) - dokument, na jehož základě výrobci nebo dovozci označují tzv. stanovený výrobek uváděný na trh označením shody CE. ES Prohlášení o shodě (o vlastnostech) je vždy v písemné formě a jeho náležitosti jsou podrobně uvedeny ve směrnici upravující technické požadavky na stanovený výrobek. Prohlášení o vlastnostech bylo zavedeno pro stanovené stavební výrobky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 305/2011 – viz kap. 4.1.3.2.

Harmonizovaná česká technická norma - česká technická norma, která přejímá plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob.

Místní provozní bezpečnostní předpis - předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.

Normová hodnota - konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.

Posouzení shody - prokázání, že specifikované požadavky vztahující se k produktu, procesu, systému, osobě nebo orgánu jsou splněny.

Postupy posuzování shody - postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody.

Program posuzování shody - vztahující se ke specifickým předmětům posuzování shody, na které jsou kladeny specifické požadavky, specifická pravidla a postupy.

Stanovený výrobek - výrobek, který představuje zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterého proto musí být posouzena shoda.

Technický požadavek na výrobek - technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnost, bezpečnost a rozměry včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiku výrobku.

Určená norma - česká technická norma, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky určené Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními a správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu.

Uvedení výrobku na trh - okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády.

Vadný výrobek - výrobek, který z hlediska bezpečnosti svého užití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, zejména s ohledem na:

  • prezentaci výrobku včetně poskytování informací nebo
  • předpokládaný účel, ke kterému má výrobek sloužit nebo
  • dobu, kdy byl výrobek uveden na trh.

4.1.3.2 Technické požadavky na výrobky

Základním právním předpisem, který upravuje:

  • způsob stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem,
  • práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků
  • je zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů, ve kterém jsou stanoveny technické požadavky na výrobek a tento požadavek je uveden jako:
  • technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměr, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních meto, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků,
  • jiné požadavky nezbytné z důvodu ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou výrazně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh,
  • zatím posledními důležitými novelami zákona č. 22/1997 Sb., jsou zákon č. 91/2016 Sb. a č. 265/2017 Sb.; zákon doplňuje více než 30 prováděcích nařízení vlády
  • vedle zákona č. 22/1997 Sb. platí pro oblast požadavků na výrobky ještě další zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, doplněný více než 10 prováděcími nařízeními vlády.

Technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobků na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby jsou obsaženy v technických předpisech pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků.

Pro strojní zařízení platí:

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních
  • Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení
  • Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku.
  • souběh s dalšími nařízeními vlády.

Pro stavební výrobky platí:

  • Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.

V této souvislosti nutno upozornit na nově od 1. 7. 2013 zavedený pojem pro stanovené stavební výrobky s označením CE tzv. „Prohlášení o vlastnostech“.

4.1.3.3 ES prohlášení o shodě (o vlastnostech)

Ve směrnicích EU je uloženo výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci se sídlem v EU vypracovat pro výrobek při jeho uvádění na trh ES prohlášení o shodě. V závislosti na použitém postupu musí být v ES prohlášení o shodě vyjádřeno ujištěním, že výrobek buď vyhovuje základním požadavkům směrnic, které se na něj vztahují, nebo je ve shodě s typem, kterému byl vydán certifikát přezkoušení typu, a že splňuje základní požadavky příslušných směrnic.

ES prohlášení o shodě musí být uchováno po dobu nejméně deseti let od posledního data výroby výrobku, nestanoví-li směrnice výslovně jinou dobu. Odpovídá za to výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce se sídlem v EU. V některých případech musí tuto odpovědnost převzít dovozce nebo osoba odpovědná za uvedení výrobku na trh. Obsah ES prohlášení o shodě je u jednotlivých směrnic stanoven podle příslušných výrobků.

Prohlášení o shodě není formalizováno. Má však obsahovat alespoň následující informace:

  • jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce, který vydává prohlášení
  • identifikaci výrobku (název, typ nebo číslo modelu, číslo dodávky, série, dávky, původ a počet jednotek apod.
  • výčet všech příslušných ustanovení, která jsou splněna,
  • přesné, úplné a jasné odkazy na normy nebo jiné normativní dokumenty
  • všechny doplňující informace, které mohou být vyžadovány
  • název, adresu a identifikační číslo notifikovaného orgánu (pokud se podílí na posouzení shody), číslo a datum vydání jeho nálezu (certifikátu nebo jiného dokumentu)
  • datum vydání prohlášení
  • funkci a podpis nebo odpovídající označení odpovědné osoby

vyjádření, že prohlášení o shodě je vydáváno výlučně na vlastní odpovědnost výrobce, popřípadě jeho zplnomocněného zástupce.

V případě, že se na výrobek vztahuje několik směrnic, může výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce sloučit všechna prohlášení do jednoho dokumentu.

ES prohlášení o shodě musí být na vyžádání dáno ihned k dispozici orgánu dozoru. Ve směrnicích týkajících se strojního zařízení, plynových spotřebičů, prostředí s nebezpečím výbuchu, rekreačních plavidel a výtahů je požadováno, aby ES prohlášení o shodě bylo přiloženo k výrobkům. Výrobky, k nimž musí být prohlášení o shodě přiloženo, ho musejí mít vypracováno v českém jazyce a přeloženo do úředního jazyka země určení.

Pro označení CE platí následující obecné zásady:

  • označení CE vyjadřuje shodu se všemi požadavky kladenými na výrobce ohledně jeho výrobku na základě směrnic Rady stanovujících jeho připojení,
  • označení CE, kterým je výrobek opatřen, představuje prohlášení fyzické nebo právnické osoby, která je připojila nebo odpovídala za jeho připojení, že stanovený výrobek vyhovuje všem příslušným předpisům a podstoupil všechny náležité postupy posouzení shody,
  • členské státy nemohou omezovat uvádění výrobků s označením CE na trh a do provozu, pokud nejsou tato opatření oprávněná na základě důkazu o neshodě výrobku,
  • jelikož všechny výrobky, na které se vztahují směrnice nového přístupu, nesou označení CE, není toto označení určeno k tomu, aby sloužilo k obchodním účelům,
  • označení CE rovněž není označením původu, protože neudává, že výrobek byl vyroben na území EU.
  • grafická podoba označení CE se odvozuje ze směrnice EU 93/68/EC.

Označení CE vyjadřuje shodu se základními veřejnými (oprávněnými) zájmy v oblasti působnosti příslušných směrnic. Označením CE má být zpravidla opatřen výrobek nebo jeho štítek s údaji. Kromě toho může být označením CE opatřen například obal nebo přiložené dokumenty.

S účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh od 1. 7. 2013 se pro stavební výrobky, k nimž byly vydány harmonizované evropské normy, vydávají Prohlášení o vlastnostech a tyto výrobky se rovněž označují CE. Pro ocelové a hliníkové stavební konstrukce byl termín účinnosti příslušných technických norem a povinné vydávání Prohlášení o vlastnostech, posunut k 1. 7. 2014.

Poznámka:

Zákonem č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, byl okruh povinností výrobců v této oblasti rozšířen. Zákon byl doplněn v polovině roku 2016 následujícími prováděcími nařízeními vlády:

  • č. 97/2016 Sb., o technických požadavcích na výbušniny (zrušeno nařízení vlády č. 358/2001 Sb.)
  • č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh
  • č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh
  • č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh
  • č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh
  • č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh
  • č. 121/2016 Sb., o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh
  • č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent
  • č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh
  • č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh
  • č. 345/2016 Sb., o lodní výstroji (zrušeno nařízení vlády č. 266/2009 Sb.)
  • č. 426/2017 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh

4.2 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO TZSp

4.2.1 Speciální a zvláštní postupy

Speciálními postupy při navrhování technologických zařízení staveb můžeme označit ty postupy, které kladou zvýšenou náročnost v tomto oboru s ohledem na charakter navrhovaného zařízení zejména po stránce technické a technologické, bezpečnosti, jakosti, ochrany životního prostředí (ŽP) při výstavbě i provozování, znalost právního prostředí, technických norem, stavu techniky a vyžadují velmi kvalifikovanou sílu s praktickými zkušenostmi a dovednostmi. Mezi ně lze zařadit i technologické stavby, do nichž se zabudovávají vyhrazená technická zařízení (zdvihací, plynová, elektrická, tlaková a jaderná zařízení). Návazně na tuto obecnější metodickou pomůcku pro navrhování technologických zařízení staveb jsou postupně vydávány další detailnější pomůcky pro navrhování TZS dílčích profesních zaměření s označením MP 1.5.X, v nichž se vyspecifikují i konkrétní předpisy, požadavky a normy, vztahující se k dané problematice.

Speciálními postupy mohou být také jiné, v této pomůcce nevyjmenované druhy dokumentace (Basic Design, Detail Design), dokumentace pro určující technologický proces, nabídková dokumentace, nebo dokumentace pro vyhledání zhotovitele stavby.

Zvláštní požadavky na projektovou dokumentaci jsou kladeny v případech, kdy má být realizována technologická stavba, která při svém provozování a působení může významněji ovlivnit zdraví a životní prostředí (ŽP), ať již ve vlastních provozovnách, nebo vnějšího okolí, nebo je svým objemem výroby možným zdrojem nadměrných exhalací a znečištění. V takovém případě je povinností stavebníka předložit ve správním řízení i dokumentaci vlivů a účinků stavby na životní prostředí (ŽP), včetně návrhů na opatření k odstranění nebo minimalizování negativních účinků, popř. návrhu na zřízení ochranného pásma. Projektant tuto dokumentaci vypracuje v rozsahu předepsaném platným právním předpisem.

Základním a nejefektivnějším článkem bezpečnosti při práci a prevence úrazovosti a jiného možného poškození zdraví je návrh správného technického a organizačního řešení navrhované stavby a technologie ve stadiu projektové přípravy. Zpracovatel projektové dokumentace odpovídá i za úplnost, správnost a celistvost navrhovaného řešení a odpovídá i za bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace, jakož i technických zařízení, dodržení hygienických požadavků, požární ochranu (PO), pracovní prostředí a pracovní podmínky v navrhovaných stavbách. Při navrhování stavby je důležitou složkou aplikace bezpečnosti a hygieny práce do projektové dokumentace, ať již pro přípravu staveniště a realizaci stavby, nebo pro zkoušky, provozování, údržbu a opravy. Požadavky na bezpečnost práce musí být v potřebném rozsahu uvedeny a popsány v technické zprávě projektové dokumentace. Povinnost zpracovat bezpečnostní požadavky do projektové dokumentace je dána vyhláškou č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že je nutné respektovat příslušná ustanovení stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů. Bezpečnost práce a technických zařízení je disciplinou, která zasahuje do mnoha oborů lidské činnosti a profesí.

Bezpečnostní požadavky, které je nutno respektovat při navrhování staveb různého účelu, jsou obsaženy ve značném množství zákonů, vyhlášek a nařízení. Pro projektanta je vždy důležitý rozbor a ocenění bezpečnostních rizik, která se v navrhované stavbě budou vyskytovat.

Nejčetnějšími a nejzávažnějšími bezpečnostními riziky možného ohrožení života nebo zdraví jsou zejména:

  • zvýšené nebezpečí úrazů mechanickými a dopravními stroji nebo jejich částmi, zdvihadly, pádem břemene, pádem osob do nezajištěných prostor,
  • nebezpečí výbuchu nebo požáru hořlavých plynů, par a prachů,
  • nebezpečí výbuchu tlakových nádob,
  • nebezpečí působení vysokých nebo nízkých teplot povrchů zařízení nebo materiálů,
  • působení nebezpečných látek, zejména žíravých nebo toxických,
  • zvýšené nebezpečí ohrožení elektrickým proudem nebo elekrostatickými náboji,
  • ohrožení nadměrným hlukem, otřesy, vibracemi.

4.2.2 Zásady organizace výstavby (ZOV)

Zásady organizace výstavby (ZOV) tvoří povinnou součást každé projektové dokumentace stavby předkládané k žádosti o stavební povolení. Zásady organizace výstavby prokazují technickou reálnost a optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska požadavků na zařízení staveniště, skladovací prostory pro potřeby výstavby, dopravní přístupnost. Stanovují podmínky a nároky na provádění stavby, využití mechanismů, napojení energií, inženýrských sítí, určují potřebu předmontážních a montážních zón, zabývají se bezpečností, vlivem stavby a požadavky na ochranu životního prostředí. Řeší také i lhůty výstavby, časový plán a průběh výstavby a organizaci práce na staveništi. Jedním z nástrojů informačního charakteru, kterým se příprava a provádění stavby může řídit, je síťová analýza, zahrnující časovou, zdrojovou a nákladovou analýzu i kritickou cestu v posloupnosti činností. Zásady organizace výstavby (ZOV) jsou podkladem pro zpracování Plánu organizace výstavby (POV), který se zpracovává v projektové dokumentaci pro provádění stavby (kap. 3.2.2). POV nemá v současném právním řádu oporu. O plánu organizace výstavby (POV) pojednává MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

4.2.3 Metodický postup při navrhování

Převratné změny v rozsahu, kompletnosti a vědecké úrovni výrobního procesu, přicházející s vědeckotechnickou revolucí, vyžadují vyšší kvalitu přípravných fází, které předcházejí tomuto procesu. Proto podle výsledků analýz stále více vstupuje do popředí fáze přípravy výroby a v ní především projektová činnost. Úsilí usměrnit budoucí procesy materiální povahy a produkci stále rostoucího objemu informací na nejvyšší úroveň bude nejefektivnější, když projektová dokumentace bude na nejvyšší úrovni. Navrhování je předvýrobou, přičemž v celém systému přípravy a provádění investic je jen jednou, ale velmi důležitou dominantní fází. Konečným cílem navrhování, nezávisle na jeho rozsahu, je nejen nějaké technické řešení s nějakými hospodářskými výsledky, ale optimální celkové řešení s nejlepšími technickými výsledky, které z něho vyplývají, s příznivými pracovními podmínkami a nejvyšším dosažitelným hospodářským efektem. Navrhování zahrnuje komplex věcných, lidských a časových vztahů.

Podle zásady postupnosti probíhá navrhování v ohraničených, částečně se překrývajících stupních nebo fázích, jejichž pořadí a rozsah jsou určeny daným cílem úkolu. Ve všech fázích dokumentace, které označujeme jako předprojektovou přípravu, projektovou přípravu, fáze provádění a provozování stavby, lze stanovit podobný metodický postup, čímž se do procesu vnáší současně určitá logika. Rozdíly mezi nimi tvoří hloubka a tím i přesnost zpracování.

Jednotlivé, nejčastěji se vyskytující kroky je možno u technologické stavby charakterizovat následovně:

  • hrubá technologie je prvním obrazovým znázorněním uvažovaného technologického procesu v různých variantách. Stává se východiskem všech úvah o dalším postupu;
  • schéma podniku je znázorněním všech hlavních úseků podniku, jejich technologicky podmíněných vztahů a ideálního toku materiálů;
  • funkční schéma jako vyčerpávající znázornění průběhu výroby a funkčně podmíněného vzájemného přiřazení jednotlivých stupňů výroby;
  • schéma materiálového toku, vyhodnocujícího přezkoumání existujícího nebo navrhovaného toku materiálů, doplněného o množství materiálů přemísťovaných za časovou jednotku a vytvoření základu pro volbu dopravních prostředků a organizaci dopravy;
  • prostorový plán jako soubor všech důležitých požadavků a ovlivňujících činitelů pro návrh technologických plánů dílen a provozoven;
  • tok výroby s obrazovým znázorněním charakteristického toku výroby všemi výrobními, kontrolními a skladovacími prostory, s rozměry a hmotnostmi technologických zařízení;
  • volba budovy, konstrukčních prvků, zachycující rozhodnutí o umístění zařízení na volném prostranství nebo v zastřešených prostorách, speciálních víceúčelových halách;
  • dispozice strojů a zařízení, ukazující vzájemné uspořádání strojů, konstrukcí ve vazbě na výrobní program a technologický tok a druh a organizaci výrobního procesu;
  • zastavovací plán, zohledňující velikost prostoru, který je k dispozici, potřeby a krytí energií, dostupnost kvalifikovaných pracovních sil jako východisko pro reálný plán;
  • generelní plán (komplet), shrnující všechny samostatné části dokumentace, technologická schémata, obslužné provozy a zapojení stavby do okolí.

4.2.4 Spolupráce projektantů

Navrhování vyžaduje optimální řešení daných úkolů ve vzájemné spolupráci všech členů kolektivu projektantů. Jak již vyplývá ze stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, je projektant povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace (PD) další oprávněné projektanty s oprávněním pro příslušný obor nebo specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám. Zásady činnosti a vzájemné spolupráce autorizovaných osob (AO) popisují pravidla „Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby“ IC ČKAIT (viz kap. 5.2).

Vycházíme-li z klasického postupu při zajišťování PD, zejména větší a složitější technologické stavby, pak si jistě stavebník z praktických důvodů vyhledá projektovou organizaci, která z velké části bude sama schopna pokrýt většinu profesí, bude mít dostatečný počet autorizovaných a kvalifikovaných projektantů, bude schopna pověřit řízením PD ze svých řad hlavního projektanta a koordinovat PD ve všech projektových stupních a detailech. AO, která je pověřena výkonem vedení při vypracování příslušné PD, je také hlavním, rozhodujícím a koordinujícím článkem komplexního vypracování a projektových prací jednotlivých profesních řešení. Sestavuje dílčí týmy pro řešení jednotlivých technologických uzlů. Úzce spolupracuje nejen se svými spolupracovníky v organizaci, ale je také koordinátorem a ověřovatelem i kontrolním článkem výkonu činností dodavatelského článku.

Významným činitelem v projektové organizaci zabezpečující kvalitu prací je také vybudování, zavedení, udržování a zdokonalování systému managementu jakosti, případně systému integrovaného managementu podle požadavku mezinárodní normy ČSN EN ISO 9001:2016 (kvalita), ČSN EN ISO 14001:2016 (životní prostředí) nebo ČSN OHSAS 18001 (BOZP).

Mnohé i menší projektové organizace jsou schopny pokrýt řadu profesí, jako jsou elekro, hydraulika, vzduchotechnika, potrubní rozvody, rozvody energií, automatizovaný systém řízení, návaznosti na stavební část, ale chybí jim odbornost v oblasti technologických znalostí a zkušeností v oboru připravovaného technologického celku.

Schválení a ověření PD ze strany AO TZSp v souladu s vydanými pravidly ČKAIT pro používání autorizačního razítka předkládané ke správnímu řízení se musí stát zárukou, že tato dokumentace je vypracována v dostatečném rozsahu a potřebné kvalitě a je podle ní možno stavbu provést a ekologicky i bezpečně provozovat. AO zaznamenává a dokládá svou vybranou činnost v Deníku autorizované osoby.

Ke spolupráci při vypracování PD je třeba přizvat i stavebníka a budoucího provozovatele, ať již formou konzultací, kontrolních dnů nebo v jiné formě, zejména při řešení technických detailů. Konzultace náročných postupů a technologií, při vypracování průvodní dokumentace, dokumentace pro zkoušky, při stanovení rozsahu autorského dozoru, při vymezování stanovených výrobků, v oblasti bezpečnosti, požární ochrany, pracovních podmínek, hygieny, jsou rovněž základem týmové práce více projektantů.

Spolupráce projektanta se váže také na součinnost s budoucími dodavateli na předávání informací a poskytování podkladů o charakteristikách strojů a zařízení, technologiích, způsobu manipulace a obsluhy zařízení, o podmínkách při dodávkách, realizaci stavby, montáži za provozu, práce za ztížených podmínek v nebezpečném prostoru nebo prostředí. Měla by zahrnout i spolupráci při řešení technických problémů a změn v dokumentaci, řešení neshod a odstraňování chyb návrhů, postup, zdokumentování a zachycení změn v dokumentaci během stavby a pro zachycení skutečného stavu v dokumentaci.

Významným činitelem, ovlivňujícím kvalitu návrhu, je i spolupráce nejen mezi zpracovateli dokumentace jednotlivých profesí a hlavním projektantem v příslušném stupni zpracování projektové dokumentace, ale i mezi stavebníkem nebo jeho smluvním mandatářem a projektovou složkou:

  • u udržovacích prací a změn dokončené stavby stávajících staveb a zařízení je velmi důležitá spolupráce provozovatele k zjištění skutečného stávajícího stavu, na nějž dokumentace navazuje, vč. geometrického zaměření styčných bodů (např. potrubí). S odstupem času a dříve provedených změn, dokumentačně nezachycených, často skutečný stav neodpovídá stavu v podkladové dokumentaci. Tyto skutečnosti nutno upřesnit ve smluvním vztahu - buď podklady od skutečného stávajícího stavu předá (ověří) stavebník, nebo si na základě smlouvy zjistí skutečný stav sám projektant přímo ověřením na stavbě;
  • konzultace PD všech stupňů v průběhu zpracování se uskutečňuje na pravidelných jednáních (kontrolních dnech) zpravidla u projektanta. Účastníky jsou kromě projektanta (vč. příslušných specialistů, příp. jeho dodavatele projektových prací) stavebník (obvykle se zástupci budoucího provozovatele stavby a údržby a zástupci zhotovitele stavby, vč. přizvaných specialistů);
  • změny technického řešení v průběhu provádění stavby, navržené dodavateli ať již z důvodů změn materiálů, nedostatků v návrhu nebo možného zlepšení, konzultuje a odsouhlasuje stavebník s projektantem. Tyto změny jednotliví zhotovitelé zaznamenávají a předávají podklady projektantovi (podle způsobu provádění stavby přímo, nebo prostřednictvím stavebníka), který je zapracuje do dokumentace skutečného provedení.

5 PŘEHLED PŘEDPISŮ A STANDARDŮ

5.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO VÝSTAVBU

Výčet obecně právních předpisů (zákony, vyhlášky, nařízení, směrnice, rozhodnutí, předpisy) vztahujících se k výstavbě je uveden v univerzální příloze č. IP 1, MP 1 a MP 2 v potřebném rozsahu i pro navrhování technologických zařízení staveb. Jeho aktualizace a rozšíření o předpisy EU bude prováděna také v těchto uvedených metodických pomůckách.

Právní předpisy lze získat z následujících podkladů:

informace MV ČR o sbírce zákonů

informace o sbírce zákonů
informace MI ČR
právní informace IC ČKAIT
informace o normách ÚNMZ
informace Českého telekomunikačního úřadu
informace o územním plánování a stavebním řádu
profesní informační systém ČKAIT - PROFESIS
www.profesis.cz

Z praktických profesních důvodů je přílohou tohoto MP rozšířen seznam z MP 1 o právní a jiné předpisy, potřebné a využitelné při vypracování projektové dokumentace AO TZSp.

6 PŘÍLOHY

PŘÍLOHA 6.1 A

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení (podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb)

Projektová dokumentace obsahuje tyto hlavní části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

K dokumetaci se přikládá dokladová část.

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

D.1.4 Technika prostředí staveb

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení

PŘÍLOHA 6.1 B

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb

Projektová dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Společné zásady:

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

D.1.4 Technika prostředí staveb

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky. Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

PŘÍLOHA 6.1 C

Dokumentace skutečného provedení

1 Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

2 Zjednodušená dokumentace (pasport stavby):

Zjednodušená dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Zjednodušený situační nákres

D Zjednodušená výkresová dokumentace

PŘÍLOHA 6.2

6.2 Ochranná pásma sítí dopravní a technické infrastruktury

Problematika ochranných a bezpečnostních pásem je soustředěna do MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma. Dále je uveden základní výtah z tohoto MP.

Jsou stanovena proto, aby nedocházelo k poškozování inženýrských sítí zejména při výkopových pracích, případně aby nedošlo k úrazu při práci v blízkosti sítě. Narušení sítí dopravní a technické infrastruktury a kolize s nimi znamenají vždy zdržení prací, dodatečné náklady na opravy, náklady na pokuty.

Ochranné pásmo je stanoveno jako prostor, vymezený rovinami v určených vzdálenostech od vedení. Toto vymezení je stanoveno obecnými právními předpisy, normou nebo požadavkem správce sítě.

6.2.1 Zařízení elektrizační soustavy

- ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy stanoví §46 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Ochranná pásma elektrických zařízení (podle §46 energetického zákona)

  • Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
  • Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
  • Ochranné pásmo nadzemního vedení (§46 odst. 3) je souvislý prostor vymezený svislými rovinami, vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:
a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV, včetně:
  • pro vodiče bez izolace
7 m
  • pro vodiče s izolací základní
2 m
  • pro závěsná kabelová vedení
1 m
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně:
  • pro vodiče bez izolace
12 m
  • pro vodiče s izolací základní
5 m
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně
15 m
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
20 m
e) u napětí nad 400 kV
30 m
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV
2 m
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence
1 m
  • V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
  • Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.
  • Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
    • u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva;
    • u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m;
    • u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m;
    • u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.
  • Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.
  • V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:
    • zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky;
    • provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce;
    • provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení, nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob;
    • provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
  • V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
  • V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t.
  • Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušné části elektrizační soustavy nebo provozovatel přímého vedení
    • stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
    • může udělit písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Podmínky nebo souhlas se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí a orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, podmínky nepřezkoumává.

  • Fyzické či právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

6.2.2 Plynárenská zařízení

- ochranná pásma plynárenských zařízení stanoví §68 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu

Plynárenská a plynová zařízení (PLZ) jsou chráněna v souladu s energetickým zákonem ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Ochranná pásma činí:

  • u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu;
  • u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu;
  • u technologických staveb 4 m na všechny strany od půdorysu.

Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních staveb, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení PLZ, může ministerstvo průmyslu a obchodu stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.

V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo podzemní zásobník plynu

  • stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
  • může udělit písemný souhlas se stavební činností, umisťováním staveb neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Podmínky nebo souhlas se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí a orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, podmínky nepřezkoumává.

V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

6.2.3 Zařízení pro výrobu a rozvod tepelné energie

- ochranná pásma zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie stanoví §87 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění.

Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu, či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Podle zákona č. 458/2000 Sb. je šířka ochranných pásem vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a činí obecně 2,5 m. U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo od půdorysu těchto stanic.

Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobnu nebo rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umísťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skladek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí a orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, podmínky nepřezkoumává.

V ochranném pásmu zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie lze tedy stavět ostatní inženýrské sítě, avšak při dodržení ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání síti technického vybavení“ a s uváděným písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem licence, provozujícího tato zařízení (správce inženýrské sítě - parovodu, teplovodu, horkovodu a příslušného zařízení).

Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

6.2.4 Zařízení elektronických komunikací

- ochranná pásma komunikačního vedení jsou uvedena v §102 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), v platném znění.

Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ) a činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno:

  • bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
  • bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
  • bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.

Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení, nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ). Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.

Ochranná pásma radiového zařízení a radiového směrového spoje stanoví §103 stejného zákona. Opět toto ochranné pásmo vzniká nabytím právní moci územního rozhodnutí vydaného příslušným stavebním úřadem - v němž jsou stanoveny (návrh vlastníka vedení) parametry ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany. Obdobně jako u nadzemního komunikačního vedení zde platí ustanovení o šetření práv nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu.

6.2.5 Stavby vodního hospodářství

a) Vodovodní řady a kanalizační stoky - ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením stanoví §23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění. Ochranná pásma, kterými se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k jejich provozuschopnosti, jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a činí u:

  • vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m
  • vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m
  • vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle předchozích bodů zvyšují o 1 m.

Výjimku z výše uvedených ochranných pásem může povolit vodoprávní úřad (s přihlédnutím k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu a kanalizační stoky a k technicko bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob)

V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět zemní práce, stavby, umisťovat konstrukce nebo podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k řadu nebo stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, vysazovat trvalé porosty, provádět skládky mimo jakéhokoli odpadu nebo provádět terénní úpravy jen s písemným souhlasem vlastníka nebo (popř. provozovatele), nebo (není-li tento souhlas získán) na základě povolení vodoprávního úřadu, který může současné stanovit podmínky pro provedení těchto činností.

b) Ochranné pásmo vodních děl stanoví na návrh vlastníka vodního díla vodoprávní úřad, přičemž může zde zakázat nebo omezit umisťování a provádění některých staveb nebo činností - §58 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. §30 téhož zákona vymezuje ochranná pásma vodních zdrojů využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou (obvykle s průměrem více než 10 000 m3 za rok). Ochranná pásma vodních zdrojů se dělí na ochranná pásma I. stupně (slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení) a II. stupně (k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti) a (stanoví je vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím. Bližší podrobnosti k těmto ochranných pásmům jsou uvedeny v §30 odst. 3 - odst. 11 citovaného zákona.

6.2.6 Silniční ochranné pásmo

(k ochraně dálnic, silnic a silnic I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí) vymezuje §30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění. U nově budovaných nebo rekonstruovaných staveb pozemních komunikací vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silniční ochranné pásmo je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:

  • u dálnic, rychlostních silnic nebo rychlostních místních komunikací 100 m od osy protilehlého jízdního pásu nebo od osy větve jejich křižovatek (pokud by nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku)
  • u ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací 1. třídy 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu
  • u silnice II. nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy 15 od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu.

Co se rozumí souvisle zastavěným územím, stanovuje §30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb.

Pro případ povolování, zřizování a provozování reklamních poutačů apod., které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, je hranice silničního ochranného pásma u dálnic, rychlostních silnic nebo rychlostních místních komunikací posunuta ze 100 m na 250 m.

Bližší podrobnosti k povolení a provádění staveb, zřizování a provozování reklamních zařízení či jiných objektů, výsadbě stromů, keřů či kultur apod. uvádí §31 - §34 uvedeného zákona.

6.2.7 Ochranné pásmo dráhy

- stanovuje §8 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění. Tvoří je prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou tvořenou:

  • u železniční dráhy celostátní a dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy
  • u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy
  • u vlečky 30 m od osy krajní koleje
  • u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje
  • u lanové dráhy 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje
  • u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního kolejového drátu.

V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby a provádět či provozovat další činnosti uvedené v §9 uvedeného zákona jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Organizace, které spravují podzemní kabelová vedení, zpravidla požadují i dodržování ČSN 73 6133 a ČSN EN 1610 Zemní práce a ČSN 73 6005 - Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

PŘÍLOHA 6.3

6.3 Seznam právních předpisů a norem významných pro TZS

Poznámka:

Nutno vyhledávat vždy v platném znění.

1. PŘEHLED ZÁKONŮ

číslo
název
o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
o požární ochraně
o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě (horní zákon)
o metrologii
o cenách
o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
o České obchodní inspekci
o životním prostředí
o ochraně přírody a krajiny
o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
o užitných vzorech
o zeměměřictví a o změně některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
o drahách
o pozemních komunikacích
o technických požadavcích na výrobky
o oceňování majetku
o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
o právu na informace o životním prostředí
o svobodném přístupu k informacím
o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)
o investičních pobídkách (zákon o investičních pobídkách)
o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon)
o ochraně veřejného zdraví
o hospodaření energií
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon)
o posuzování vlivů na životní prostředí
o obecné bezpečnosti výrobků
o ochraně hospodářské soutěže
o odpadech
o vodách (vodní zákon)
o obalech
o podpoře malého a středního podnikání
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (zákon o integrované prevenci)
o ochranných známkách
o zadávání veřejných zakázek
o zaměstnanosti
o archivnictví a spisové službě
o správním řádu
o správních poplatcích
o elektronických komunikacích (zákon o elektronických komunikacích)
o inspekci práce
o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákoník práce
o úpravě dalších požadavků po bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a o integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí
trestní zákoník
o nakládání s těžebním odpadem
o volném pohybu služeb
o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon)
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
občanský zákoník (účinnost od 1.1.2014)
o podporovaných zdrojích energie
o ochraně ovzduší (zákon o ochraně ovzduší)
o Státním pozemkovém úřadu
občanský zákoník
o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

2. PŘEHLED NAŘÍZENÍ VLÁDY

číslo
název
Nařízení vlády č. 173/1997 Sb.,
kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody
Nařízení vlády č. 179/2001 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení (96/57/ES)
Nařízení vlády č. 194/2001 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače (75/324/EHS)
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.,
kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
Nařízení vlády č. 495/2001 Sb.,
kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
Nařízení vlády č. 9/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku (86/594/EHS, 2000/14/ES)
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.,
kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb.,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
Nařízení vlády č. 339/2002 Sb.,
o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem (98/34 EHS)
Nařízení vlády č. 17/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí (73/23/EHS)
Nařízení vlády č. 176/2008 Sb.,
o technických požadavcích na strojní zařízení
Nařízení vlády č. 25/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů, spalujících kapalná nebo plynná paliva (92/42/EHS)
Nařízení vlády č. 42/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na přepravitelná tlaková zařízení (99/36/ES)
Nařízení vlády č. 406/2004 Sb.,
o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.,
o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
Nařízení vlády č. 116/2016 Sb.,
o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 117/2016 Sb.,
o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh NV č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 119/2016 Sb.,
o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 120/2016 Sb.,
o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 121/2016 Sb.,
o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 122/2016 Sb.,
o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent
Nařízení vlády č. 219/2016 Sb.,
o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb.,
o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Nařízení vlády č. 426/2016 Sb.,
o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb.,
o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Nařízení vlády č. 142/2008 Sb.,
kterým se mění nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.,
o obsahových náplních jednotlivých živností
Nařízení vlády č. 264/2009 Sb.,
o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delší než 500 m
Nařízení vlády č. 91/2010 Sb.,
o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínu, kouřovodu a spotřebičů paliv
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.,
o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
Nařízení vlády č. 416/2010 Sb.,
o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech vypouštění odpadních vod do vod podzemních
Nařízení vlády č. 208/2011 Sb.,
o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.,
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády č. 295/2011 Sb.,
o způsobu hodnocení ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění
Nařízení vlády č. 351/2012 Sb.,
o kriteriích udržitelnosti biopaliv
Nařízení vlády č. 339/2017 Sb.,
o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

3. PŘEHLED VYHLÁŠEK

číslo
název
Vyhláška č. 77/1965 Sb.,
o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh strojů
Vyhláška č. 50/1978 Sb.,
o odborné způsobilosti v elektrotechnice
Vyhláška č. 85/1978 Sb.,
o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení
Vyhláška č. 18/1979 Sb.,
kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 19/1979 Sb.,
kterou se určují vyhrazená zvedací zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 21/1979 Sb.,
kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 48/1982 Sb.,
kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Vyhláška č. 22/1989 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených zdrojů v podzemí
Vyhláška č. 91/1993 Sb.,
k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách
Vyhláška č. 99/1995 Sb.,
o skladování výbušnin
Vyhláška č. 100/1995 Sb.,
kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (řád určených technických zařízení)
Vyhláška č. 177/1995 Sb.,
kterou se vydává stavební a technický řád drah
Vyhláška č. 104/1997 Sb.,
kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
Vyhláška č. 30/2001 Sb.,
kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích
Vyhláška č. 162/2001 Sb.,
o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR
Vyhláška č. 246/2001 Sb.,
o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Vyhláška č. 428/2001 Sb.,
kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Vyhláška č. 432/2001 Sb.,
o dokladech, žádosti a rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasu a vyjádření vodoprávního úřadu
Vyhláška č. 74/2002 Sb.,
o vyhrazených elektrických zařízeních (při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem)
Vyhláška č. 75/2002 Sb.,
o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhláška č. 236/2002 Sb.,
o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území
Vyhláška č. 590/2002 Sb.,
o technických požadavcích pro vodní díla
Vyhláška č. 392/2003 Sb.,
o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhláška č. 415/2003 Sb.,
kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi
Vyhláška č. 432/2003 Sb.,
kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
Vyhláška č. 252/2004 Sb.,
kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody
Vyhláška č. 645/2004 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě
Vyhláška č. 659/2004 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů
Vyhláška č. 298/2005 Sb.,
o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhláška č. 309/2005 Sb.,
o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení
Vyhláška č. 498/2006 Sb.,
o autorizovaných inspektorech
Vyhláška č. 499/2006 Sb.,
o dokumentaci staveb
Vyhláška č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
Vyhláška č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využití území
Vyhláška č. 503/2006 Sb.,
o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
Vyhláška č. 3/2008 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
Vyhláška č. 23/2008 Sb.,
o technických podmínkách požární ochrany staveb
Vyhláška č. 486/2008 Sb.,
kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování
Vyhláška č. 268/2009 Sb.,
o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 398/2009 Sb.,
o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
Vyhláška č. 73/2010 Sb.,
o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)
Vyhláška č. 216/2011 Sb.,
o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl
Vyhláška č. 238/2011 Sb.,
o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity
Vyhláška č. 337/2011 Sb.,
o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie
Vyhláška č. 359/2011 Sb.,
o základním registru územní identifikace adres nebo nemovitostí
Vyhláška č. 401/2011 Sb.,
o stanovení vzoru formuláře návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí
Vyhláška č. 402/2011 Sb.,
o hodnocení nebezpečných ukazatelů chemických látek a chemických směsí a balení a označování chemických směsí
Vyhláška č. 405/2011 Sb.,
o průmyslové bezpečnosti
Vyhláška č. 133/2012 Sb.,
o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu žadatele
Vyhláška č. 259/2012 Sb.,
o podrobnostech výkonu spisové služby
Vyhláška č. 452/2012 Sb.,
o náležitostech žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádosti o podmínkách posuzování
Vyhláška č. 480/2012 Sb.,
o energetickém auditu a energetickém posudku
Vyhláška č. 357/2013 Sb.,
o katastru nemovitosti
Vyhláška č. 78/2013 Sb.,
o energetické náročnosti budov
Vyhláška č. 118/2013 Sb.,
o energetických specialistech
Vyhláška č. 193/2013 Sb.,
o kontrole klimatizačních systémů
Vyhláška č. 194/2013 Sb.,
o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie
Vyhláška č. 357/2013 Sb.,
o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Vyhláška č. 441/2013 Sb.,
k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
Vyhláška č. 13/2014 Sb.,
o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav

4. PŘEHLED PŘEDPISŮ EU

číslo
název
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 305/2011,
kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh

5. PŘEHLED SDĚLENÍ

číslo
název
Sdělení č. 663/2004 Sb.,
kterým se uveřejňují seznamy krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1.10.2004
Sdělení č. 368/2013 Sb.,
Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu k 1.1.2014

6. PŘEHLED NOREM SIM

číslo
název
Posuzování shody - Prohlášení dodavatele o shodě část 1 - Všeobecně
Posuzování shody část 2 - Podpůrná dokumentace
Systémy managementu kvality
Systémy environmentálního managementu
Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky
Informační technologie - Bezpečnostní techniky - Systémy managementu bezpečnosti informací - Požadavky
Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 2: Vyšší požadavky na jakost
Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 3: Standardní požadavky na jakost
Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů - Část 4: Základní požadavky na jakost
Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí - Požadavky na posouzení shody konstrukčních dílců, ocelové konstrukce, hliníkové konstrukce
Ocelové mostní konstrukce - provádění, kontrola kvality a prohlídky
Ocelové mostní konstrukce - kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb
Kompletní nabídka služeb je přístupná pouze přihlášeným uživatelům.
1 2