MP 1.2.3 - Příloha č. 5 - Dokumentace pro hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA)

Zpět

Příloha č. 5

DOKUMENTACE PRO HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (EIA)

Dokumentace řeší a posuzuje vlivy budoucí stavby, činností nebo technologií na životní prostředí (např. chráněná území, hluková problematika, ochrana vod, apod.).

Dokumentace EIA musí být zpracována podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a č. 163/2006 Sb. v platném znění.

Stavby, které jsou posuzovány podle zákona č. 100/2001 Sb. se rozdělují podle přílohy č. 1 do následujících dvou kategorií:

a) kategorie I - záměry vždy podléhají posouzení podle bodu 9.1: novostavby železničních drah delší 1 km (vždy podléhají posouzení od Ministerstva životního prostředí ČR),

b) kategorie II - záměry vyžadující zjišťovací řízení podle bodu 9.2: novostavby (záměry neuvedené v kategorii I), rekonstrukce, elektrizace nebo modernizace železničních drah; novostavby nebo rekonstrukce železničních a intermodálních zařízení a překladišť.

Obsah dokumentace:

1 Identifikační údaje o oznamovateli

2 Identifikační údaje dokumentace

3 Základní údaje

3.1 Název záměru

3.2 Kapacita (rozsah) záměru

3.3 Umístění záměru

3.4 Charakter záměru a možnosti kumulace s jinými záměry

3.5 Zdůvodnění potřeby záměru, umístění, variantní řešení

3.6 Popis technického a technologického řešení záměru

3.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

3.8 Působnost orgánů státní správy v územně správních celcích

3.9 Seznam navazujících rozhodnutí

4 Údaje o vstupech

4.1 Půda

4.2 Odběr a spotřeba vody

4.3 Surovinové a energetické zdroje

4.4 Nároky na dopravní infrastrukturu

5 Údaje o výstupech

5.1 Ovzduší

5.2 Odpadní vody

5.3 Odpady

5.4 Hluk, vibrace, záření

5.5 Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny

6 Údaje o stavu životního prostředí

6.1 Prvky územního systému ekologické stability krajiny

6.2 NATURA 2000

6.3 Zvláště chráněná území

6.4 Významné krajinné prvky

6.5 Památné stromy

6.6 Plochy lesa

6.7 Zemědělský půdní fond

6.8 Území historického, kulturního, archeologického významu

6.9 Další charakteristiky území

7 Charakteristika současného stavu prostředí

7.1 Reliéf

7.2 Klimatické poměry

7.3 Geologické poměry

7.4 Půdy

7.5 Biota

8 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí

9 Údaje o komplexní charakteristice a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí

9.1 Charakteristika možných vlivů

9.1.1 Vlivy na obyvatelstvo

9.1.2 Vlivy na ovzduší

9.1.3 Vlivy na hlukovou situaci

9.1.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody

9.1.5 Vlivy na půdu

9.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

9.1.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

9.1.8 Vlivy na krajinu

9.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

9.2 Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

9.3 Charakteristika enviromentálních rizik při možných haváriích

9.4 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

9.5 Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích podkladů při hodnocení vlivů

9.6 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

10 Porovnání variant řešení záměru

11 Závěr

12 Přílohy a doplňující údaje

13 Dokladová část

Samostatné přílohy:

  • Biologické hodnocení
  • Dendrologický průzkum
  • Hluková studie, protokol o měření hluku
  • Hydrogeologický průzkum
  • Kontaminace pražcového podloží
  • Modelový výpočet šíření vibrací z navrhovaného železničního provozu
  • Objekty památkového zájmu
  • Posouzení vlivu na krajinný ráz
  • Posouzení vlivu na veřejné zdraví
  • Rozptylová studie
  • Vibrace, protokol o měření vibrací

Obsah dokumentace, která hodnotí vlivy na životní prostředí:

1 Identifikační údaje o oznamovateli

Identifikační údaje o oznamovateli budou obsahovat: obchodní jméno oznamovatele s uvedením jeho identifikačního čísla, jeho sídlo, adresu a údaje o oprávněném zástupci.

2 Identifikační údaje dokumentace

Identifikační údaje dokumentace budou obsahovat: název akce (záměru), uvedení kraje, obce a katastrálního území v místě řešení dokumentace, údaje o objednateli a zhotoviteli, stupeň dokumentace.

3 Základní údaje

3.1 Název záměru

3.2 Kapacita (rozsah) záměru

Uvede se stručný popis řešeného místa před záměrem a po záměru s uvedením budoucích úprav stavby dráhy.

3.3 Umístění záměru

Uvede se dotčený kraj, katastrální území a obce v místě budoucího záměru.

3.4 Charakter záměru a možnosti kumulace s jinými záměry

Stručným popisem se uvedou hlavní cíle budoucího řešení stavby dráhy a uvede se koordinace se souběžnými a navazujícími stavbami.

3.5 Zdůvodnění potřeby záměru, umístění, variantní řešení

Bude například obsahovat zdůvodnění vedení budoucí trasy s případným popisem zpracovaných studií v řešeném prostoru.

3.6 Popis technického a technologického řešení záměru

Zde se provede například popis návrhu: kolejových úprav, opatření na mostních objektech a umělých stavbách, nového zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, silnoproudého zařízení a trakčního vedení, úprav pozemních komunikací, pozemních staveb, atd.

3.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

3.8 Působnost orgánů státní správy v územně správních celcích

3.9 Seznam navazujících rozhodnutí

Seznam navazujících rozhodnutí bude podle zákona č. 100/2001 Sb., §10, odst. 4, v platném znění, a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat (např. kdo bude vydávat územní rozhodnutí podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., §92, v platném znění; kdo bude vydávat stavební povolení podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., §115, v platném znění; kdo bude vydávat souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu {ZPF} podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění; kdo bude vydávat rozhodnutí o kácení mimo-lesní zeleně podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění platných předpisů; kdo bude vydávat rozhodnutí o odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa {PUPFL} podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., §16, ve znění platných předpisů; kdo bude vydávat stanovisko k zásahu do významných krajinných prvků {VKP} podle zákona č. 114/1992 Sb., §3, v platném znění {jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability - např. lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy}; kdo vydá povolení výjimky ze zákazů zákona č. 114/1992 Sb., §56, v platném znění; kdo vydá souhlas s provozováním zařízení podle zákona č. 185/2001 Sb., §14, o odpadech, v platném znění {např. provozování recyklační základny}; kdo vydá souhlas ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nachází koryta vodních toků, nebo na pozemcích sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry podle zákona č. 254/2001 Sb., §17, o vodách, v platném znění; kdo bude vydávat stanovisko podle zákona č. 258/2000 Sb., §77, o ochraně veřejného zdraví, v platném znění; atd.).

4 Údaje o vstupech

4.1 Půda

Uvedou se půdní bonity podle trvalých a dočasných záborů zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL).

4.2 Odběr a spotřeba vody

Uvede se spotřeba pitné a užitkové vody po dobu výstavby a při běžném provozu.

4.3 Surovinové a energetické zdroje

  • Energetické zdroje z hlediska budoucí spotřeby elektrické energie (základní trakční a energetické výpočty),
  • Surovinové zdroje vzniknou při realizaci stavby (např. zemina pro konstrukci tělesa trati a pro terénní úpravy, kamenivo, kolejové pražce, cement a písek do betonu, betonové prefabrikáty, ocelová výztuž do betonu, prefabrikáty, roury, materiál pro trakční stožáry, sloupy veřejného osvětlení, kabelová vedení, pohonné hmoty, oleje, maziva pro stavební techniku, apod.). Uvedou se projektované kapacity stavby (např. kapacitní údaje o: kolejových úpravách, komunikacích, mostních objektech, pozemních objektech, silnoproudých zařízeních, trakčním vedení, zabezpečovacím a sdělovacím zařízení, apod.).

4.4 Nároky na dopravní infrastrukturu

Uvede se intenzita dopravy, údaje o dopravních trasách a etapizace výstavby.

5 Údaje o výstupech

5.1 Ovzduší

Provede se výpočet emisí z železniční dopravy.

5.2 Odpadní vody

Odpadní vody splaškové, obsahují hrubé i jemné dispergované částice a rozpuštěné organické i anorganické látky, které vznikají v sociálních zařízeních a v zařízeních staveniště. Odpadní vody se vypouštějí do splaškové nebo jednotné kanalizace, v souladu s kanalizačním řádem a pak jsou odvedeny do čistírny odpadních vod a následně jsou vyčištěny. U nových a rekonstruovaných rozvodů se uvede množství splaškových odpadních vod v m3/rok včetně způsobu zaústění (např. napojení na městskou kanalizaci, do jímky na vyvážení, napojení přes čerpací stanici do veřejné kanalizace, apod.).

Odpadní vody srážkové, mohou být buď čisté (nekontaminované) nebo znečištěné. Čisté odpadní vody srážkové (např. vody ze střech objektů, z čistých zpevněných ploch, atd.) je možno odvádět do dešťové kanalizace nebo do recipientu, případně zasakovat do terénu. Znečištěné srážkové vody (např. vody ze stavebních ploch stavebních dvorů, které jsou znečištěny úkapy ropných a jiných závadných látek ze stavebních dopravních mechanizmů, atd.) je nutno odvádět přes předčišťovací zařízení (lapoly) do kanalizace a na čistírnu odpadních vod. Uvede se množství odpadních vod v l/s včetně způsobu zaústění.

Vody podzemní se uvádějí při dotyku vyhlášeného ochranného pásma vodního zdroje. Vody povrchové se uvádějí při kontaktu s tělesem dráhy. Popíší se zde přímé kontakty s vodními toky, s ochrannými pásmy vodních zdrojů a záplavovým územím (jedná se o křížení, případně průběh po hranici např. ochranného pásma). Popis je proveden pro následující kontakty:

  • s vodními toky a vodními plochami,
  • s ochrannými pásmy vodních zdrojů,
  • se záplavovým územím.

Hlavním legislativním nástrojem ochrany vod je zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů - vodní zákon, se svými příslušnými prováděcími předpisy, v platném znění.

5.3 Odpady

Všeobecně se postupuje u odpadového hospodářství podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Odpadem je každá movitá věc, které se vlastník zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit, a přísluší do některých ze skupin odpadů, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Změna zákona č. 185/2001 Sb. je obsažena v zákoně č. 9/2009 Sb., o hnojivech, v platném znění, a týká se vytěžených zemin a hlušin a upravuje způsob nakládání s nimi.

Původcem odpadu je právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Zákon o odpadech ukládá původci povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním, přičemž využití odpadů jako druhotných surovin má přednost před jejich tepelným využitím. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví, a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo prováděcím právním předpisům.

Původce je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo zneškodnění. Je povinen zařadit odpad podle druhů a kategorií stanovených v „Katalogu odpadů“ (vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 381/2001 Sb. v platném znění). Původce odpadu je povinen se řídit ustanoveními vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.

Nebezpečné složky musejí být náležitě zneškodněny odborným způsobem.

  • V zájmovém území budoucí stavby se provede průzkum kontaminace štěrkového lože a podloží.
  • Posoudí se nakládání s výziskem, možnosti využití nebo zneškodnění jako odpad. Výzisky, které vzniknou v průběhu stavby, se po kategorizaci rozdělí na použitelné a likvidované. Cílem bude uplatnit maximální množství výzisku před produkcí odpadu.

V rámci kategorizace se posoudí kolejivo a výhybky, železniční pražce (dřevěné, betonové, ocelové). Dále se posoudí kamenivo (např. štěrkové lože) a zeminy, ocelové konstrukce (pozn. jedná se o stožáry osvětlení, ocelové konstrukce mostních objektů, atd.), betonové konstrukce neznečištěné, stavební a demoliční suť (pozn. jedná se o materiály, které pocházejí z rekonstrukcí základů osvětlení, silnoproudých vedení, z demolic mostních objektů, z rekonstrukcí stavebních objektů, atd.), asfaltové betony (např. z nástupišť, silničních komunikací, železničních přejezdů, atd.), technologická zařízení silnoproudá (např. transformovny, atd.), zabezpečovací a sdělovací materiál, kácení stromů a keřů (pozn. vždy se bude provádět podle harmonogramu prací před zahájením stavebních prací), zbytky kabelů vodičů, plastové podložky, výměna oken (pozn. podle hlukové studie se provádí individuální protihluková opatření), obaly od nátěrových hmot, ostatní vyzískané suroviny a odpad.

Celkový přehled předpokládané produkce výzisků/odpadů se sestaví do tabulky podle „Katalogu odpadů“ (vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., v platném znění).

Odpady, které jsou produkovány v běžném provozu dopravy, podléhají standartnímu režimu provozovanému dílčími složkami dráhy. Jejich přehled se sestaví do tabulky.

5.4 Hluk, vibrace, záření

5.4.1 Hluk

Provede se posouzení výhledové akustické situace v prostoru zájmového území budoucí stavby. Jedná se o ochranu chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb.

Legislativně ochrana před hlukem vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho novely č. 274/2003 Sb. v platném znění. Pro dopravní hluk je významný §30 a §31 tohoto zákona, který mluví o povinnosti správců pozemních komunikací nebo železnic o zajištění technickými opatřeními, aby hluk nepřekračoval hygienické limity, které jsou stanoveny prováděcím předpisem. Podrobně ochranu hluku upravuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. Do tohoto nařízení vlády jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie a upravuje hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor a dále upravuje hygienické limity vibrací pro chráněný vnitřní prostor staveb. Chráněný venkovní prostor staveb je prostor do 2 m okolo obytných domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným venkovním prostorem se podle zákona č. 258/2000 Sb., §30, ve znění platných předpisů rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Tyto limity se uvedou do tabulek.

Hluková studie se zpracuje v souladu s postupy, které jsou uvedeny v platných „Metodických pokynech pro výpočet hladin hluku z dopravy“. Provede se vyhodnocení situací a návrh protihlukových opatření (pozn. k ochraně chráněných lokalit nebo staveb se používají protihlukové stěny). Závěr hlukové studie předloží výpočty výhledových ekvivalentních hladin akustického tlaku ve vzdálenosti 25 m od osy tratě.

Uvedou se použité podklady pro hlukovou studii.

5.4.2 Vibrace

Součástí celkových dopadů ovlivňující životní prostředí jsou i vibrace. Vibrace vznikají jako mechanické chvění, které vzniká při průjezdu vozidla po koleji, a přenášejí se podložím do obytné zástavby. Na průběh šíření vibrací má zásadní vliv: geotechnická charakteristika podloží, parametry zdroje (např. typ, hmotnost, rychlost vlakové soupravy, atd.), technický stav železniční trati, stav obytného objektu (např. stáří, typ konstrukce, atd.). Ochranu obyvatelstva před účinky vibrací upravuje zákon č. 258/2000 Sb. v platném znění a nařízení vlády č. 148/2006 Sb. v platném znění, které stanoví hygienické limity vibrací. Tato problematika se řeší ve studii vibrací. Součástí této studie jsou protokoly o prováděném měření vibrací.

5.4.3 Záření

Stavba se posoudí z hlediska radioaktivního a elektromagnetického záření.

5.5 Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny

Tato problematika se zpracuje v samostatné části „Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz“.

6 Údaje o stavu životního prostředí

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik území.

Nejzávažnější ochranné režimy tvoří:

6.1 Prvky územního systému ekologické stability krajiny

Zákon č. 114/1992 Sb., §3, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, definuje územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES). Je to soubor funkčně propojených ekosystémů přírodního nebo přírodě blízkého charakteru, který příznivě působí na okolní méně stabilní části krajiny. Ochrana ÚSES je definována zákonem č. 114/1992 Sb., §4, v platném znění. Základními skladebními prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory, které se vymezují na úrovni lokální nebo místní (např. katastr obce), regionální (kraj) a nadregionální (národní úrovni). ÚSES tvoří součást územního plánu.

Do přehledné tabulky se uvede nadregionální ÚSES, kde se dále uvedou prvky ochranných pásem, popisy ploch, železniční km a lokalizace území. Obdobně se zpracovává regionální ÚSES a pro lokální ÚSES se do tabulky uvedou prvky lokálního ÚSES, způsoby jeho dotčení, popisy a s udáním železničního km.

6.2 Natura 2000

Provede se popis soustav významných lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodních stanovišť na území Evropské unie v blízkosti budoucí stavby (pozn. nejdůležitějšími právními předpisy Evropské unie v oblasti ochrany přírody jsou: směrnice Rady 79/409/EHS z 2.4.1979 o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 92/43/EHS z 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).

6.3 Zvláště chráněná území (ZCHÚ)

Provede se popis zvláště chráněných území. Jedná se o území, která jsou přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná a která lze vyhlásit za zvláště chráněná, kdy se stanoví podmínky jejich ochrany. Kategorie zvláště chráněných území jsou vyhlašována v kategoriích, určených v zákoně č. 114/1992 Sb., §14, v platném znění, takto: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP), přírodní památky (PP).

6.4 Významné krajinné prvky (VKP)

Provede se popis významných krajinných prvků, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (pozn. zákon č. 114/1992 Sb., §6, v platném znění). Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou například: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Ochrana krajinného rázu podle zákona č. 114/1992 Sb., §12, v platném znění, je významnou možností orgánů ochrany přírody regulovat či ovlivňovat výstavbu a využití území nejenom ve zvláště chráněných územích, ale i ve volné krajině.

6.5 Památné stromy

Provede se popis památných stromů (např. významné stromy, jejich skupiny a stromořadí podle zákona č. 114/1992 Sb., §46, v platném znění).

6.6 Plochy lesa

Zákon č. 289/1995 Sb., v platném znění, chrání plochy určené k plnění funkce lesa (PUPFL) včetně ochranného pásma lesa (pozn. 50 m od okraje lesního pozemku). Tato část dokumentace musí vycházet ze současných právních předpisů:

6.7 Zemědělský půdní fond

Základní priority při ochraně ZPF a komplexně půdy jako přírodního zdroje lze na základě zákona č. 334/1992 Sb. ve znění platných předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb. formulovat takto:

  • uspořádání ZPF v území (tj. ochrana současné struktury kultur);
  • uspořádání hydrologických a odtokových poměrů (tj. ochrana hydrologické bilance, hydrického režimu půd a ochrana půdy před soustředěným odtokem vody);
  • uspořádání sítě zemědělských účelových komunikací (tj. ochrana prostorové struktury - velikosti, tvaru a dostupnosti pozemků včetně ochrany prostupnosti území);
  • kvalita půdy, vyjádřená bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ);
  • investice do půdy (zlepšení půdní úrodnosti, meliorační a závlahová zařízení).

Základní produkční charakteristiku půd v České republice představuje klasifikace bonitovaných půdně ekologických jednotek. Půdy jsou členěny podle následujících kritérií:

  • klimatický region,
  • hlavní půdní jednotka (půdní typ a jeho půdotvorný substrát),
  • sklonitost a expozice,
  • hloubka půdy a skeletovitost.

Nástrojem pro ochranu půdy podle jejich produkčního potenciálu je zatřídění pozemků do tříd ochrany. Třídy ochrany vyjadřují produkční schopnost půd a produkční efekt typové struktury plodin pro jednotlivé klimatické regiony BPEJ, podrobnější podmínky pro zábor ZPF v územně plánovací dokumentaci (viz metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ČR č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996). Pro účely vynětí ze ZPF jsou zpravidla přísně chráněny dvě nejvyšší třídy ochrany v příslušném katastru. Zatřídění se provede do tabulky, kde se uvede: třída ochrany ZPF, kód BPEJ, charakteristika třídy ochrany půdy. Dále se uvede přehled navržených skládek ornice včetně určení místa pro skládky, velikosti plochy, o jaký se jedná pozemek a dopravní napojení.

6.8 Území historického, kulturního, archeologického významu

Tato část zahrnuje „Objekty památkového zájmu“ s uvedením přehledu významných lokalit z archeologického hlediska a kulturních památek zájmového území.

6.8.1 Archeologie

Archeologické památky (pozn. archeologické nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění) jsou stopami lidské existence a aktivit. Jsou rozmístěné po celém území našeho státu tak, jak bylo toto území postupně osídlováno. Jsou součástí historického utváření kulturní krajiny a tvoří široké spektrum pod současným terénem ukrytých pozůstatků zaniklých sídelních aglomerací, jednotlivých sídlišť, pohřebišť, kulturních vrstev, jednotlivých movitých nálezů a jsou nezanedbatelnou součástí památkového fondu. Uvede se přehled lokalit v trase záměru železnice a nejbližším okolí.

6.8.2 Kulturní památky

Památkový ústav sdělí, zda jsou vybrány objekty, u kterých se pro jejich kulturně historické nebo stavebně technické hodnoty uvažuje o jejich navržení do seznamu nemovitých kulturních památek.

6.9 Další charakteristiky území

Uvedou se další charakteristiky území (např. hledisko krajiny a ekologické stability, atd.).

7 Charakteristika současného stavu prostředí

7.1 Reliéf

Popis reliéfu území a výškového členění s uvedením nadmořských výšek.

7.2 Klimatické poměry

Popis klimatických poměrů (např. uvede se počet teplých a mrazivých dnů, průměrné teploty, průměrný počet dní se srážkami, počet dní se sněhovou přikrývkou, atd.).

7.3 Geologické poměry

Uvede se geologie (např. popis poddolovaného území, kde se nalézají důlní díla, popis dobývacích prostor, popis chráněných ložiskových území, atd.).

7.4 Půdy

Uvede se popis jednotlivých půd (např. zemědělská půda, lužní půda, atd.).

7.5 Biota

Určí se bioregion, vzhledem k poloze řešeného záměru a provede se botanický, dendrologický, zoologický průzkum.

8 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí

9 Údaje o komplexní charakteristice a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí

9.1 Charakteristika možných vlivů

9.1.1 Vlivy na obyvatelstvo

Zpracuje se „Posouzení vlivu na veřejné zdraví“ a vyhodnotí se vlivy stavby na zdraví obyvatel v oblasti působení hluku (např. navrhne se výstavba protihlukových stěn, případně provedení individuálních protihlukových ochran), vibrací (např. navrhne se provedení antivibračních opatření - antivibrační rohože, atd.) a emisí.

9.1.2 Vlivy na ovzduší

Výpočtově se zhodnotí změna stávajících imisní zátěže NO2 a PM10 po realizaci stavby.

9.1.3 Vlivy na hlukovou situaci

Zpracuje se hluková studie, která podrobně zhodnotí stávající a výhledovou hlukovou situaci a hluk z výstavby. Na základě výsledků výpočtů se navrhnou protihluková opatření tak, aby byly dodrženy příslušné hygienické limity. K zajištění ochrany přilehlé obytné zástavby před hlukem se navrhují protihlukové stěny a v místech, kde tyto stěny nezajistí dodržení hygienických limitů (např. terénní podmínky, železniční stanice, výškové domy, atd.) se navrhují individuální protihluková opatření.

Limitní hladiny hluku

Podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním a vnitřním prostoru a chráněném venkovním a vnitřním prostoru staveb stanovená součtem základní hladiny hluku a příslušných korekcí.

Stanovené ochranné pásmo dráhy pro rychlost do 160 km/h je 60 m od osy krajní koleje a pro rychlost nad 160 km/h je 100 m od osy krajní koleje.

Chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb (limity):

LZ1= 50 dB

K1 = +10 dB: pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah (OPD)

K2 = + 5 dB: pro hluk z dopravy na drahách, mimo OPD a na pozemních komunikacích

K3 = - 5 dB: pro hluk z železniční dopravy v noci v chráněném venkovním prostoru staveb

K4 = 0 dB: pro hluk v železniční stanici, kde probíhají vlakotvorné práce manipulace

K5 = -10 dB: pro hluk v noci v chráněném venkovním prostoru staveb

Stávající stav u vibrací se zjistí měřením vibrací na objektech, které jsou situovány v blízkosti kolejiště. Ochranu obyvatelstva před účinky vibrací upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., které stanoví hygienické limity vibrací. Podle Nařízení vlády je základní hygienický limit vibrací za dobu jejich působení T pro chráněné vnitřní prostory vyjádřený průměrnou váženou hladinou zrychlení vibrací Law,T = 71 dB. Tento limit se vztahuje na horizontální a vertikální vibrace v místě pobytu osob a na dobu působení zdroje. V závislosti na denní době a typu chráněného prostoru se přičítají korekce:

  • obytná místnost, den; + 6 dB
  • obytná místnost, noc; + 3 dB

9.1.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody

Pro zjištění míry ovlivnění musí být zpracován hydrogeologický průzkum.

K negativnímu ovlivnění vod může dojít z hlediska:

a) kvality - únik závadných látek do horninového prostředí (např. ropné látky ze stavebních mechanizmů), je možný pouze na základě technické závady nebo při selhání lidského faktoru;

b) režimu - například výstavbou umělých staveb (tunely) můžou být ovlivněny hydrologické a hydrogeologické poměry;

c) provozu - havarijní únik závadných látek do kanalizace, úkapy (např. mazací látky z projíždějících vlaků na povrch štěrkového lože).

Závadnými látkami jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. V rámci stavby to mohou být např. ropné látky z pohonných a mazacích hmot vozidel a stavebních mechanizmů, ropné látky obsažené ve stavebních nátěrových hmotách, jedy, látky škodlivé zdraví a žíraviny obsažené ve stavebních, nátěrových a nátěrových izolačních hmotách, kaly a odpady. Tyto látky jsou zařaditelné do kategorie látek uvedených v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách, v příloze č. 1, v platném znění.

9.1.5 Vlivy na půdu

Vliv na rozsah a způsob využívání půdy

Umístěním stavby může dojít k trvalým záborům zemědělsky využívaných ploch, k rozdělení pozemků a částečně ke změně přístupu na tyto pozemky, k trvalým záborům lesní půdy.

Dočasné zábory mohou vzniknout např. z důvodu potřeby ploch pro zařízení staveniště a manipulační plochy, umístěním mezideponií zeminy a sejmuté ornice, stavenišťními komunikacemi pro výstavbu mostů a tunelů, pro přeložky inženýrských sítí.

Oproti trvalému záboru budou plochy využité pro dočasné zábory po skončení výstavby rekultivovány a vráceny zpět do zemědělského využití.

V dalším stupni projektové dokumentace se zpracuje podrobný elaborát pro odnětí ZPF podle katastrálních území, bonit a kultur. Součástí bude podrobné stanovení skrývek ornice, případně podorničí, uložení materiálu na mezideponie a jeho následné využití.

Vliv na stabilitu a erozi půdy

Je posuzován podle charakteru posuzovaného území.

Vliv na znečištění půdy

Posoudí se vliv na znečištění půdy v průběhu výstavby, při běžném provozu na trati, haváriemi spojenými s úniky nebezpečných látek.

9.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Posoudí se vliv výstavby trati na horninové prostředí a přírodní zdroje (např. nerostné suroviny, atd.).

9.1.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Provede se popis vlivů výstavby záměru na faunu, flóru a ekosystémy.

9.1.8 Vlivy na krajinu

Provede se posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. Podle zákona č. 114/1992 Sb., §12, v platném znění, se sestaví souhrn vlivů na zákonná kritéria krajinného rázu (např. vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky, vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky, vliv na VKP, vliv na ZCHÚ, vliv na kulturní dominanty, vliv na estetické hodnoty, vliv na harmonické měřítko krajiny, vliv na harmonické vztahy v krajině).

9.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Provede se posouzení vlivu stavby na hmotný majetek a kulturní památky popisem dotčených objektů.

9.2 Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

V předchozí části 9.1 jsou podrobně popsány a vyhodnoceny předpokládané vlivy posuzovaného záměru na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Zde se provede stručné shrnutí závěrů z vyhodnocení jednotlivých vlivů.

9.3 Charakteristika enviromentálních rizik při možných haváriích

Cílem bude zajistit maximální bezpečnost provozu a minimalizovat možná rizika vzniku havárií a nestandartních stavů s důsledky na životní prostředí. V rámci výstavby je nutno dodržovat zákony, vyhlášky, závazné normy a předpisy související s bezpečností práce. V případě havárie by tyto situace měly být řešeny standartním způsobem podle provozního a havarijního řádu zhotovitelů stavby a havárie by měly být sanovány a odstraňovány příslušnými prostředky a nástroji. Součástí dokumentace pro územní řízení může být povodňový plán a dokumentace pro stavební povolení zahrne podklad pro havarijní plán pro dodavatelské organizace.

9.4 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případné kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

Při realizaci záměru vzniká řada negativních vlivů na životní prostředí (např. lokální zvýšení hluku ze stavební mechanizace, zvýšení prašnosti a koncentrace zplodin výfukových plynů ze stavební techniky, atd.). Pro zajištění eliminace těchto vlivů je nutno dbát na dodržování základních požadavků, stanovených například bezpečnostními a protipožárními předpisy, havarijním řádem, atd. Při provádění stavebních prací je nutno dbát na ochranu před hlukovou zátěží a vibracemi, ochranu ovzduší, ochranu podzemních a povrchových vod, ochranu půdy, minimalizaci vzniku odpadů a na správné nakládání s odpady, ochranu flóry a fauny, ochranu kulturních a archeologických památek. Provede se soupis těchto činností tak, aby byly zajištěny jednotlivé ochrany.

9.5 Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích podkladů při hodnocení vlivů

Zde se provede popis, jak jsou předpokládané vlivy na životní prostředí hodnoceny, prognózovány obvyklými a obecně používanými postupy. Jedná se například o terénní průzkum lokality a dotčeného okolí (např. biologický průzkum, dendrologický průzkum, vliv na krajinný ráz, vyhodnocování současného stavu území), porovnání získaných údajů se stanovenými normami a limity, odborný odhad, měření v terénu, modelování a výpočty podle schválených postupů a metodik (např. zpracování rozptylové a hlukové studie, vyhodnocování zdravotních rizik, dopravní modely), atd.

9.6 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

Jde o interpretace informací z mapových podkladů (pozn. záleží na velikosti měřítka mapy), vždy dochází k určitému zobecnění a jisté nepřesnosti ve vztahu k dané lokalitě.

Jedná se například o výsledky chemických rozborů snímaného kameniva a zemin (pozn. výsledky se vyznačují určitou mírou nepřesností, v protokolech o chemické analýze se udává jako nejistota měření v %).

Modelové zpracování hlukové studie přináší také nedostatky, které jsou dány hodnověrností vstupních údajů, zatížením výpočtů chybou spojenou s vlastní výpočtovou metodou, atd.

10 Porovnání variant řešení záměru

Provede se porovnání variant. Varianta navrhovaná a varianta nulová (ponechání stávající tratě s provedením nejnutnější provozně-technické údržby). Provede se stručný popis úprav infrastruktury tratě v případě nulové varianty. Provede se posouzení vlivu obou variant na životní prostředí (pozn. z hlediska půdy, vody, ovzduší, surovinových a energetických zdrojů, dopravní infrastruktury, z hlediska zásahu do krajiny, hluku a vibrací, z hlediska vlivů na zvláště chráněná území, ÚSES, z hlediska významných krajinných prvků, Natura 2000, krajinných rázů, vlivů na lesy, vlivů na ZPF, pásma hygienické ochrany vod, odpady, památky, atd.).

11 Závěr

Provede se závěrečné shrnutí celkového hodnocení záměru, který byl posouzen ze všech podstatných hledisek (např. návrh na vybudování ochranných opatření v místech kontaktu trasy s obytnou zástavbou, průchodnost územím pro migrační trasy, snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí, atd.).

12 Přílohy a doplňující údaje

Tabulková část - trvalé zábory ZPF a PUPFL.

Mapová část

  • situace vlivů na životní prostředí (měřítko 1 : 10 000),
  • situace - zemědělská půda (měřítko 1 : 10 000).

13 Dokladová část

Doloží se vyjádření a stanoviska příslušných úřadů k posuzovanému záměru z hlediska vlivů na životní prostředí (např. Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor životního prostředí příslušného krajského úřadu, stavební úřady, atd.).

Na úvod

Kompletní nabídka služeb je přístupná pouze přihlášeným uživatelům.