MP 9.1 - INŽENÝRSKÁ ČINNOST

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

METODICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

INŽENÝRSKÁ ČINNOST

MP 9.1

aktualizace 2018

Klíčová slova:

předpisy právní, inženýring, výklad pojmů

Kolektiv autorů:

Autoři

Anotace:

Pomůcka MP 9.1 popisuje základní pojmy činnosti, právní rámec výkonu inženýrské činnosti, postupy autorizovaných osob v inženýrské činnosti, jejich rozdělení, postupy u jednotlivých staveb, náklady inženýrské činnosti atd.

OBSAH

1

Inženýrská činnost autorizovaných osob

1.0

Základní pojmy a zkratky

1.1

Právní rámec výkonu inženýrské činnosti

1.2

Obecný postup výkonu inženýrské činnosti

1.3

Principy ochrany veřejného zájmu

1.4

Principy spolupráce autorizovaných osob

2

Postupy autorizovaných osob v inženýrské činnosti

2.1

Rozdělení postupů

2.2

Popis jednotlivých základních postupů stavby financované z veřejných prostředků

2.3

Alternativní postupy inženýrské činnosti

3

Doplňkové postupy inženýrské činnosti

3.1

Postupy autorizovaných osob v inženýrské činnosti

3.2

Postupy u jednoduchých staveb

3.3

Další zjednodušující postupy podle stavebního zákona

3.4

Další inženýrské činnosti

3.5

Náklady inženýrské činnosti

4

Informační zdroje

4.1

Zdroje souvisejících informací a vnitřní předpisy ČKAIT

4.2

Soustava českých technických norem (ČSN)

4.3

Výtahy z nového občanského zákoníku (ObčZ)

4.4

Výtahy z nového katastrálního zákona (KatZ)

5

Seznam právních předpisů významných pro inženýrskou činnost

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby - členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

1 INŽENÝRSKÁ ČINNOST AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.0 Základní pojmy a zkratky

Ke dni aktualizace tohoto MP je poslední stávající platnou novelou stavebního zákona č. 183/2006 Sb. zákon č. 225/2017 Sb.

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. Výklad pojmů používaných ve stavebních a dalších s výstavbou souvisejících předpisech, v oblasti organizace a řízení výstavby (management), smluvních vztahů apod. je podle SZ v pomůcce S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě.

V textu metodické pomůcky MP 9.1 jsou tyto termíny a pojmy použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem, kde smluvní partner zajišťující inženýrskou činnost je zplnomocněným zástupcem stavebníka.

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie, a to v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Hlavní projektant

Pojem hlavního projektanta je uveden v §113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Projektant

V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické (§22 odst. 4 SZ) či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle §158 SZ (projektovou činnost ve výstavbě), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v §159 SZ.

Stavebník

V textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník (§2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního a etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, používá též pojem zadavatel stavby. Pojem zadavatel používá též zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ale v jiném smyslu – jako objednatel veřejné zakázky).

Zhotovitel stavby

V textu jde o stavebního podnikatele, firmu podnikající v živnosti provádění staveb, jejich změn a odstraňování ve smyslu §2 odst. 2 písm. b) a §160 SZ. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby. V občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. je používán termín zhotovitel a pro další členění termín poddodavatel zhotovitele. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v §160 odst. 1 a 2 a v §153 odst. 1 a 2 SZ.

Poddodavatel zhotovitele (podzhotovitel)

Termín je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Dozor

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP použit ve významu:

  • dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby - projektanta zpravidla autora projektové dokumentace - nad postupem technické přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě smluvního vztahu mezi projektantem a stavebníkem; u stavby financované z veřejného rozpočtu je podle §152 odst. 4 SZ je stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (zpracovanou autorizovanou osobou) povinen zajistit;
  • dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací uvedených v §103 (s výjimkou §103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8)) a §104 stavebního zákona (tj. nevyžadující stavební povolení ani ohlášení nebo u nichž postačuje ohlášení stavebnímu úřadu), vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ a SŠ stavebního směru a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb - viz §2 odst. 2 písm. d) SZ), pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí); jde-li však o stavbu pro bydlení nebo o změnu stavby, která je kulturní památkou, musí být stavebníkem zajištěno odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím - viz §160 odst. 4 SZ
  • dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v §171 odst. 1 SZ) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Dozírá zejména na dodržování ustanovení stavebního zákona, prováděcích předpisů k němu, opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHES, ČIŽP, OIP, ČOI, památkáři, archeologové a další).

Pracovník

Termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.) a jaký je charakter jejich práce (řídící, kontrolní, výkonná atd.).

Pracovník inženýrské činnosti (dále též pracovník IČ)

Pracovník (firma), který na základě smlouvy (obvykle příkazní) zastupuje stavebníka v záležitostech týkajících se přípravy nebo provádění stavby a je vybaven plnou mocí v rozsahu výkonů, k nimž se ve smlouvě zavázal. Pro zajištění většího rozsahu činností (jakost, koordinace stavby apod.) může být v tomto případě místo příkazní smlouvy uzavřena smlouva o dílo (v případě činnosti s jiným, nehmotným výsledkem), resp. smlouva nepojmenovaná.

Manažer stavby

odborný nebo odpovědný pracovník zhotovitele, a to:

  • osoba, vykonávající pro stavbu činnosti, které nejsou „vybranými činnostmi ve výstavbě“;
  • pracovník, zajišťující např.:
    • výrobní přípravu;
    • řízení úseků stavby nebo prací (mistři, vedoucí pracovních kolektivů, technici apod.);
    • zásobování stavby, dopravu a mechanizaci;
    • bezpečnost práce;
    • ekonomické a finanční oblasti;
    • kontroly a přejímky dodávek;
    • skladové činnosti;
    • řízení kvality apod.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby (stavebníkem) k provádění stanovených činností při přípravě stavby a při realizaci stavby na staveništi (viz blíže §14 zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb.). Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací (§15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.), a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován v souladu s přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

Stavba

Podle SZ (§2 odst. 3 a 4) se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby. Stavbou je také výrobek plnící funkci stavby.

Soubor staveb

Vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem (§2 odst. 8 SZ).

Stavba hlavní v souboru staveb

Stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb (§2 odst. 9 SZ).

Vedlejší stavba v souboru staveb

Stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní (§2 odst. 9 SZ).

Dokumentace

Obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a prováděním stavby.

Dokumentace staveb - v této MP je pojem užíván souhrnně pro všechny druhy dokumentace pro územní a stavební řízení a provádění stavby.

Vyjadřuje výstup projektové činnosti:

  • jakožto vybraných činností ve výstavbě, kterými jsou podle §158 odst. 1 SZ zpracování:
    • územně plánovací dokumentace (viz §2 odst. 1 písm. n) SZ), a to: zásady územního rozvoje (§36 a násl. SZ), územní plán (§43 a násl. SZ), regulační plán (§61 a násl. SZ);
    • územní studie (§30 SZ);
    • dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (§76 SZ);
    • dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§78a SZ) nahrazující územní rozhodnutí (§92 SZ);
    • projektové dokumentace, kterou se podle §158 odst. 2 SZ rozumí dokumentace:

a) stavby podle §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ (vybrané stavby vyžadující ohlášení);

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle §115 SZ;

c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116 SZ (nahrazující stavební povolení);

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle §117 (k autorizovanému inspektorovi viz dále §143§151 SZ);

e) stavby pro vydání společného povolení (§94l odst. 1 písm. e) a odst. 7 SZ);

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle §118 SZ (změna stavby po jejím povolení, ale před jejím dokončením);

g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129 SZ (vyplývající z řízení stavebního úřadu vůči vlastníku stavby o odstranění stavby);

h) pro provádění stavby (§92 odst. 1, §133 odst. 3 a §134 odst. 7 SZ);

i) pro nezbytné úpravy podle §137 SZ (nařízené stavebním úřadem vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku), nebo

j) vodního díla k ohlášení podle §15a odst. 2 písm. c) vodního zákona (vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon.

  • jiné druhy dokumentace, jejichž zhotovení nespadá pod vybrané činnosti ve výstavbě, např.:
    • dokumentace pro vydání územního souhlasu (§96 SZ);
    • dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ, kterou může kromě projektanta zpracovat osoba, jejíž kvalifikační požadavky jsou uvedeny v §159 odst. 3 SZ;
    • dokumentace pro ohlášení udržovacích prací na stavbě podle §104 odst. 1 písm. j) SZ;
    • dokumentace pro výběr zhotovitele stavby nebo její části;
    • projekt organizace výstavby (POV), jehož součástí je harmonogram výstavby;
    • dokumentace bouracích prací (§128 odst. 8 SZ);
    • dodavatelská dokumentace (dokumentace zhotovitele stavby, realizační dokumentace);
    • dokumentace skutečného provedení stavby (§125 SZ).

POUŽITÉ ZKRATKY:

AD

Autorský dozor

AI

Autorizovaný inspektor

AO

Autorizovaná osoba

BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

CAD

Computer Aided Design - Počítačová podpora projektování

ČAS

Česká agentura pro standardizaci

ČBÚD

Computer Aided Design - Počítačová podpora projektování

ČKAIT

Český báňský úřad

ČR

Česká republika

ČSN

Česká technická norma

ČSN EN ISO

Převzatá mezinárodní norma

ČSN EN

Převzatá evropská norma

DBP

Dokumentace bouracích prací

DD

Dodavatelská dokumentace

DSPS

Dokumentace skutečného provedení stavby

DNU

Dokumentace pro nezbytné úpravy

DOS

Dokumentace pro ohlášení stavby

DSP

Dokumentace pro stavební povolení

DPS

Projektová dokumentace pro provádění stavby

DUP

Dokumentace pro uvedení do provozu

DUS

Dokumentace pro užívání stavby

DZS

Dokumentace pro zadání stavby

DZVU

Dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí o změně využití území

DOSS

Dotčený orgán státní správy

EIA

Hodnocení vlivu na ŽP

DZ

Dokumentace záměru

DUR

Dokumentace pro územní rozhodnutí

DS

Dopravní stavby

EL

Elektroinstalace

EU

Evropská unie

FA

Finanční analýza

IC

Informační centrum

Inženýrská činnost

IS

Inženýrské stavby

JDS

Jednoduchá dokumentace pro vydání územního souhlasu

JP

Sloučená (jednostupňová) dokumentace

KatZ

Katastrální zákon

KV

Komplexní vyzkoušení

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MP

Metodická pomůcka

ObčZ

Občanský zákoník

OIP

Oblastní inspektorát práce

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

POV

Plán organizace výstavby

PS

Pozemní stavby

RFA

Rozpočtová a finanční analýza zakázky

RP

Regulační plán

SP

Studie proveditelnosti (Feasibility study)

STO, STK

Studie stavby optimalizační, koncepční

SD

Stavební deník

SZ

Stavební zákon

TD

Technický dozor stavebníka

TPS

Technika prostředí staveb

TZS

Technologická zařízení staveb

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚPI

Územně plánovací informace

ÚPO

Územní plán obce

VD

Výrobní dokumentace

VOP

Všeobecné obchodní podmínky

ZOV

Zásady organizace výstavby

ZZVZ

Zákon o zadávání veřejných zakázek

ŽP

Životní prostředí

ŽZ

Živnostenský zákon

1.1 Právní rámec výkonu inženýrské činnosti

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších přepisů (autorizační zákon). Z textu uvedeného zákona a dále z §158 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, vyplývá, že inženýrská (obstaravatelská) činnost ve výstavbě není vybranou činností ve výstavbě a autorizační zákon se tedy na ni nevztahuje.

Prakticky to znamená, že autorizované osoby mohou tuto činnost vykonávat, vedle nich ji však mohou vykonávat rovněž osoby kvalifikované, ale i nekvalifikované, neboť kvalifikační požadavky na výkon této činnosti nejsou nikde definovány. Autorizované osoby výkon inženýrské činnosti zajišťují buď jako činnost doprovodnou k výkonu zakázek projektové činnosti (nikoliv provádění staveb), anebo jako samostatnou zakázku.

Soustavné provádění inženýrské činnosti je tedy upraveno obecnými právními předpisy, zejména zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), všechny ve znění pozdějších předpisů.

1.1.1 Výkon inženýrské činnosti v rámci živnosti projektová činnost

Autorizované osoby mohou vykonávat tuto činnost v rámci svobodného povolání nebo živnosti projektová činnost ve výstavbě a nemusí si zřizovat pro inženýrskou činnost samostatnou živnost. To platí jen v případě, že inženýrská činnost souvisí se zakázkou projektové činnosti.

1.1.2 Výkon inženýrské činnosti jako samostatná živnost

Inženýrská činnost ve výstavbě je živnost volná. Živnost volná a obory činností, které do ní náleží, jsou uvedeny v příloze č. 4 ŽZ, v novelizovaném znění. Pro provozování této živnosti se podle §25 odst. 1 ŽZ nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti (k získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny pouze všeobecné podmínky uvedené v §6 odst. 1 ŽZ). Nemusí být tedy vykonávána ani osobou autorizovanou, ani jinak kvalifikovanou; samozřejmě z hlediska klienta by mělo jít o osobu odborně zdatnou. Nutno zdůraznit, že inženýrská činnost ve výstavbě neobsahuje vlastní projektování staveb, ani jejich provádění.

Novelou ŽZ č. 455/1991 Sb., provedenou zákonem č. 130/2008 Sb., byla (přílohou č. 4) zrušena dřívější volná živnost 71 - Inženýrská činnost v investiční výstavbě. Na základě zmocnění obsaženého v této novele zákona je stanovena obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých činností nařízením vlády č. 278/2008 Sb., které nabylo účinnosti dnem dnem 14. 8. 2008.

Inženýrská (obstaravatelská) činnost ve výstavbě při přípravě staveb (a částečně též některé výkony při provádění staveb) je zařazena pod činnost 60 - Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků., do níž mj. náleží: „Poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, ……. Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb". Patří sem dále též posuzování vlivu připravovaných staveb na životní prostředí (jehož rozsah je podrobně vymezen v uvedeném nařízení vlády).

Věcný obsah části živnosti „Inženýrská činnost ve výstavbě" při provádění stavby nyní spadá zejména pod činnost 70 - Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, do jejíž obsahové náplně se zahrnuje mj. „Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru (stavebníka), včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti. Obsahem není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění".

Technickým dozorem stavebníka se rozumí kontrolní (dozorová) činnost fyzické osoby, pověřené stavebníkem nad prováděním stavby, nebo její části, zejména dohled nad:

  • tím, zda je stavba prováděna v souladu s ověřenou dokumentací a dalšími podmínkami;
  • čerpáním finančních prostředků;
  • kvalitou;
  • uplatněním a projednáním všech změn a odchylek od ověřené dokumentace stavby;
  • ukončením stavby a jejím zprovozněním pro uživatele.

Od inženýrské činnosti prováděné pro stavebníka (investorské inženýrské činnosti) nutno odlišit inženýrskou činnost vykonávanou pro zhotovitele stavby, zahrnující možnost komplexní (vyšší) dodávky stavby (nebo její části) dodávané pro stavebníka (používané často v případě technologických staveb). Tato inženýrská resp. kompletační činnost prováděná jako součást smluvního plnění zhotovitele stavby vůči stavebníkovi stavby pak bude spadat do okruhu činností (vyššího) zhotovitele stavby v rámci vázané živnosti Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, s příslušnou odbornou způsobilostí podle živnostenského zákona.

1.1.3 Smluvní rámec výkonu inženýrské činnosti

Inženýrská (obstaravatelská) činnost je vykonávána obecně podle občanského zákoníku obvykle na základě příkazní smlouvy (§2430 - §2444). Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

Příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá. Příkazník provede příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám; dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil náhradníka, nebo byl-li tento nezbytně nutný, nahradí škodu, kterou způsobil chybnou volbou náhradníka. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti. Podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu. Vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

Příkazník je v příkazní smlouvě o inženýrské činnosti právnická nebo fyzická osoba oprávněná k výkonu příslušných činností podle zákona o živnostenském podnikání, popř. k výkonu vybraných činností ve výstavbě podle stavebního zákona a souvisejících předpisů. V textu této MP je označován též jako "pracovník inženýrské činnosti" nebo "pracovník IČ".

Příkazce je právnická nebo fyzická osoba, působící při činnostech podle této MP jako investor (stavebník) příslušné stavby. Ve fázi přípravy stavby může být označován též jako pořizovatel (např. v případě pořizování územního plánu), žadatel resp. budoucí stavebník (zejména v případě územního řízení) nebo oznamovatel (v případě posuzování vlivu záměru na životní prostředí). Ve smlouvě se zavazuje, že bude příkazníkovi (jím jmenovaným odborníkům) poskytovat potřebnou součinnost, vystaví včas a řádně potřebné plné moci k jednáním, úkonům a funkcím, za řádně provedené činnosti poskytne příkazníkovi sjednanou nebo obvyklou odměnu a uhradí mu náklady, které při své činnosti (provádění příkazu) nutně vynaložil. Odměnu příkazce poskytne, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

1.2 Obecný postup výkonu inženýrské činnosti

1.2.1 Schéma postupu

Obecně je inženýrská činnost zajišťována pracovníkem inženýrské činnosti. Tím může být i přímo projektant zakázky v případě kompletního zajištění projektové a inženýrské, nebo další z pracovníků projektové a inženýrské firmy, který se specializuje na tuto činnost. V zásadě jsou rozlišovány postupy inženýrské činnosti v období:

  • přípravy dokumentace stavby,
  • přípravy a provádění stavby.

V období přípravy a zpracování dokumentace stavby jsou zajišťovány veškeré činnosti směřující k možnosti zahájit stavbu pro stavebníka, v období přípravy a provádění stavby potom dohled nad jejím prováděním v souladu se stanovenými podmínkami povolovacího řízení, ověřenou projektovou dokumentací a platnými právními předpisy (především SZ a předpisy souvisejícími). V této fázi by však (v případě výkonu inženýrské činnosti projektově inženýrskou firmou) měla být dodržena zásada personálního oddělení výkonu technického dozoru a autorského dozoru. Současně je zde i důležitá funkce dohledu nad využitím finančních prostředků stavebníka, až po uvedení stavby do užívání. Schéma obecného postupu je uvedeno v následující tabulce:

Schéma obecného postupu

1.2.2 Stručná charakteristika postupu

Obecný postup směřující k cíli, tj. předání dokončené stavby do užívání. Procesy odpovídají zásadám stanoveným v jednotlivých kapitolách stavebního zákona a dělí se do jednotlivých postupů (viz kap. 2) podle druhu a rozsahu stavby i způsobu jejich zabezpečení.

Podkladem je obchodní jednání se zákazníkem. Jedná se o navázání smluvního vztahu se zákazníkem, nabídkové řízení, jednání o uzavření jednotlivých druhů smluv až po jejich schvalování. Uzavřená smlouva na zakázku inženýrské činnosti stanoví její rozsah, včetně určení jednotlivých položek - dokumentovaných postupů dílčích a konečných smluvních výstupů. Na základě smlouvy jsou zajištěny

  • podklady pro zpracování zakázky podle seznamu smluvního ujednání
  • další materiály a požadavky předané zákazníkem
  • dokumentace příslušného druhu (viz kap. 2)
  • informace poskytnuté zpracovatelem projektové dokumentace
  • informační základna dodavatelů

Výsledkem je předmět specifikovaný v uzavřené smlouvě, tj. zpravidla inženýrská (obstaravatelská) činnost v příslušném období přípravy a provádění stavby, zajištěná pro zákazníka v rozsahu sjednaném smlouvou.

1.2.3 Standard výkonu inženýrské činnosti

1. Vedení firmy na základě převzatého obchodního případu s uzavřenou smlouvou v termínu nutném k zahájení činnosti jmenuje příslušného pracovníka pověřeného zajištěním inženýrské činnosti, případně určí další spolupracovníky a informuje je o podmínkách obchodního případu. Rozhodne, zda a ve kterých fázích bude provedena kontrola nebo konzultace se zákazníkem. Provádí průběžnou kontrolu výkonu inženýrské činnosti.

a) Inženýrská činnost při přípravě stavby

2. Pracovník inženýrské činnosti provede kontrolu vstupních podkladů a po poradě se spolupracovníky rozhodne o postupu v souladu s platnými právními předpisy, normami a technickými dokumenty. Pokud jsou požadavky vyplývající ze smlouvy s nimi v rozporu, nebo pokud jsou podklady neúplné, projedná se zákazníkem příslušnou změnu nebo doplnění. Zabezpečí, aby veškeré požadavky a technické podklady zákazníka byly dokumentovány. Obstará zpracování všech dokladů a dokumentů, potřebných pro výstup výkonu inženýrské činnosti.

Zajistí uzavření smluv o dílo s příslušnými poddodavateli s využitím postupů MP 5 Nakupování, resp. smluv mezi příkazníkem (v pozici objednatele) a příslušnými zhotoviteli, zejména s projektantem - projektovou firmou, a předá jim podklady. Při koordinaci, předání podkladů, kontrole a převzetí dodávek od poddodavatelů i zhotovitelů postupuje podle této metodické pomůcky.

Provádí inženýrskou činnost v souladu s jednotlivými dílčími postupy inženýrské činnosti.

Provádí kontrolu zpracované dokumentace, resp. spolupracuje na jejím řešení, pokud je zpracovávána jako součást obchodního případu. Posuzuje úplnost zadávacích podkladů. V případě, že jsou neúplné, požádá o jejich doplnění.

V rámci této části inženýrské činnosti může zajistit projektové zakázky popsané v MP 1 Projektová činnost typu:

  • studie optimalizační (STO)
  • studie koncepční (STK)
  • finanční analýza (FA)
  • studie proveditelnosti (SP)

3. Stavebník provede rozbor zpracovaných podkladů a příslušné konzultace; na jeho základě rozhodne o realizaci investice, nebo tuto zamítne (činnost tím končí). Ukončení inženýrské činnosti stavby je možné kdykoliv podle příslušné smlouvy, nebo na základě negativního projednání v dalších fázích inženýrské činnosti.

4. Pracovník inženýrské činnosti v další přípravě řeší problematiku získání některého druhu rozhodnutí či jiného dokumentu umožňujícího umístění stavby (případně i povolení stavby, pokud je vydáváno společné povolení nebo společný souhlas), a to na základě stavu územní dokumentace řešeného území. Speciální výkony jsou dány postupy stavebního zákona a prováděcích vyhlášek:

  • Žádost o územně plánovací informaci (§21 SZ a §2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., a ve znění pozdějších předpisů)
  • Žádost o vydání regulačního plánu (včetně zpracování souvisejících dokumentů, např. dohody o parcelaci nebo plánovací smlouvy, §61 a násl. SZ a §18 vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb., a ve znění pozdějších předpisů))
  • Žádost o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí (§86 SZ, §3§7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., a ve znění pozdějších předpisů)
  • Žádost o vydání územního rozhodnutí s posouzením vlivů na životní prostředí (§94c SZ, §3§6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
  • Žádost o vydání společného povolení (§94l SZ, §7a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
  • Žádost o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí (§94s SZ, §7a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.)
  • Žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení (§95 SZ, §13b vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.)
  • Oznámení záměru (§96 SZ, §15 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.)
  • Příslušné úkony vedoucí k uzavření a nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí (§78a SZ, §16 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.)

Pro zpracování výše uvedených postupů uzavírá smlouvy na zakázky projektové činnosti podle MP 1:

  • Dokumentace k žádosti o územně plánovací informaci (ÚPI) §21 SZ - (podle §2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb., celková situace v měřítku katastrální mapy s vyznačením požadovaného záměru a jeho vazeb na okolí - vzdálenosti od hranic pozemku, napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu apod.)
  • Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení - příloha č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. (Podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace nebo o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení.)
  • Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (DZVÚ) - příloha č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.
  • Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území - příloha č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.
  • Dokumentace pro vydání společného povolení - příloha č. 811 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. (Podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání společného povolení, dokumentaci pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dráhy nebo o dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace.)
  • Jednoduchá dokumentace (jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy) pro vydání územního souhlasu (JDS) - §96 odst. 3 písm. e) SZ
  • Dokumentace ostatní (DO)

Zpracovává příslušné formuláře podle příloh prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu, zpracovává podklady k identifikaci pozemků, získává zejména závazná stanoviska (popř. rozhodnutí) dotčených orgánů, která připojuje k žádosti, zajišťuje posouzení vlivu na životní prostředí u staveb, které to vyžadují, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, souhlasy vlastníků podle §184a SZ (pokud pro projednávanou stavbu nelze vyvlastnit a další požadované doklady.

Výsledkem je získání některého z druhů rozhodnutí, či územního souhlasu, které se stávají podkladem pro další pokračování v přípravě stavby.

5. Pracovník inženýrské činnosti zabezpečí v souladu s částí čtvrtou stavebního zákona - Stavební řád podle druhu stavby úkony a činnosti nutné k zajištění příslušných dokumentů (pokud stavby nebyla umístěna a povolena ve společném řízení nebo nebyl vydán společný souhlas), nezbytných k zahájení stavby (resp. stanovení podmínek jejího provádění), zejména:

  • Ohlášení stavby (§105 stavebního zákona, §18a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.)
  • Žádost o stavební povolení (§110 stavebního zákona, §18b vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.)
  • Příslušné úkony vedoucí k uzavření a nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení (§116 SZ, §18e vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.)
  • Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§117 SZ, §18b vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.)

Pro zajištění výše uvedených postupů uzavírá smlouvy na zakázky projektové činnosti podle MP 1:

  • Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) - §110 odst. 2 písm. e) SZ a příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., u dopravních staveb přílohy č. 2, č. 5 nebo č. 8 vyhlášky č. 146/2008 Sb. (v době zpracování aktualizace této MP je připravována novelizace předmětné vyhlášky)
  • Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (DOS) - u staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. a) až e) v rozsahu podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., u dopravních staveb podle přílohy č. 1, č. 4 nebo č. 7 vyhlášky č. 146/2008 Sb. (v době zpracování aktualizace této MP je připravována novelizace předmětné vyhlášky).
  • Dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ, kterou může kromě projektanta zpracovat osoba, jejíž kvalifikační požadavky jsou uvedeny v §159 odst. 3 SZ; obsah dokumentace u staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ je vymezen v §105 odst. 4 až 8 SZ
  • Dokumentace pro ohlášení udržovacích prací na stavbě podle §104 odst. 1 písm. j) SZ v rozsahu vymezeném v §105 odst. 8 SZ.

Zpracovává příslušné formuláře podle příloh vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb., zpracovává podklady k identifikaci pozemků, získává zejména stanoviska dotčených orgánů, která připojuje k žádosti, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, souhlasy vlastníků podle §184a SZ (pokud pro projednávanou stavbu nelze vyvlastnit) a další požadované doklady.

Výsledkem je získání podmínek, umožňujících zahájení vlastního provádění stavby na základě souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, stavebního povolení, vzniku práva stavět na základě oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, případně na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy, která nabyla účinnosti.

b) Inženýrská činnost při provádění stavby

6. Pracovník inženýrské činnosti zajišťuje výběr zhotovitele, nebo zhotovitelů stavby na základě výběrového řízení s využitím MP 5 Nakupování. Varianta výběru záleží na způsobu zajištění inženýrské činnosti. Výsledkem je uzavření příslušných smluv o dílo na zajištění dodávek stavby.

Poskytuje zhotoviteli smluvně sjednanou spolupráci a kontroluje jeho činnost v rámci přípravy stavby, zejména při stanovení technologie výstavby, jejího časového průběhu a dodržení podmínek souvisejících s povolením stavby.

Zajišťuje pro stavebníka u projektanta, případně u zhotovitele stavby podle smluvních ujednání, další dokumentaci:

  • Dokumentace pro provádění staveb (DPS) - příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností k 1. 1. 2018 vyhlášky č. 405/2017 Sb., u dopravních staveb přílohy č. 3, č. 6 nebo č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb. (v době zpracování aktualizace této MP je připravována novelizace předmětné vyhlášky). V případě veřejných zakázek na stavební práce je podle §92 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. součástí technických podmínek dokumentace podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., novelizované k 1.1.2018 vyhláškou č. 405/2017 Sb. Touto dokumentací je projektová dokumentace pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb, projektová dokumentace pro provádění staveb podle vyhlášky o dokumentaci dopravních staveb nebo dokumentace bouracích prací.
  • Dodavatelská dokumentace (DD)
  • Plán organizace výstavby (POV)
  • Dokumentace pro uvedení do provozu (DUP)
  • Dokumentace pro užívání stavby (DUS)

Sjedná výkon autorského dozoru nad prováděním stavby (nebyl-li již předmětem smlouvy s projektantem, uzavřené v rámci výkonu IČ v přípravě stavby).

Zajišťuje pro stavebníka (zadavatele stavby) další potřebné činnosti podle zákona č. 309/2006 Sb., pokud je pro danou stavbu nutná, zejména vyhledání a smlouvu na výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, smluvní zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi tam, kde je vyžadován, ohlášení zahájení stavby oblastnímu inspektorátu práce 8 dní před zahájením prací a veškeré další činnosti, uložené stavebníkovi v této oblasti platnými právními předpisy.

7. Pracovník inženýrské činnosti v průběhu provádění stavby hájí oprávněné zájmy stavebníka jako jeho zplnomocněný zástupce, přičemž zajišťuje především:

  • kontrolu vedení stavebního deníku a vyjádření k záznamům v něm uvedených, kontrolu plnění zapsaných požadavků;
  • účast nebo zastoupení na všech rozhodujících jednáních, vyvolaných zákazníkem nebo zhotovitelem;
  • kontrolu udržování pořádku na stavbě a dodržování bezpečnostních předpisů;
  • účast na kontrolních dnech, resp. jejich organizaci;
  • prostřednictvím technického dozoru kontrolu provádění stavebních a montážních prací zhotovitelů (dodavatelů);
  • reakci na požadavky zákazníka, které mají dopad na změny stavby před jejím dokončením, včetně zajištění potřebné změnové dokumentace a projednání potřebných povolení;
  • sledování a kontrolu plnění obchodních smluv se zhotoviteli, zejména z hlediska řízení obchodního případu a plnění termínů;
  • v rozsahu smluvního zmocnění plnění povinností stavebníka při provádění stavby podle stavebního zákona (viz např. §152 odst. 3) a zastupování stavebníka ve styku se stavebním úřadem při výkonu jeho oprávnění podle SZ (viz např. §132);
  • uplatňování případných reklamací neshod u zhotovitelů v průběhu stavby a jejich včasné vyřízení;
  • převzetí komplexních poddodávek podle MP 5 Nakupování;
  • oznámení stavebnímu úřadu fázi stavby, určené k vykonání kontrolní prohlídky (§133 SZ);
  • provádění kontroly dodržování platebního kalendáře, dohodnutého v obchodní smlouvě.

Jsou-li na stavbě ustaveni, spolupracuje s pracovníkem vykonávajícím autorský dozor projektanta, s koordinátorem BOZP na staveništi, případně s autorizovaným inspektorem.

8. Technický dozor stavebníka při provádění stavby (§152 odst. 4 SZ) zajišťuje soubor činností potřebných ke kontrole. Podrobný popis činnosti je stanoven v metodické pomůcce MP 9.2 Technický dozor stavebníka.

9. Zhotovitel stavby a pracovník inženýrské činnosti uskuteční přejímací řízení dokončené stavby. Při něm postupují podle zásad, uvedených v MP 2 Provádění staveb.

Pracovník inženýrské činnosti převezme od zhotovitele stavby všechny doklady o provedení požadovaných zkoušek a osvědčení a ověřuje jejich kompletnost, včetně dodržení sjednaných parametrů. Přejímá od zhotovitele rovněž dokumentaci skutečného provedení stavby resp. u stavby technické nebo dopravní infrastruktury dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby (včetně prověření její správnosti) a zajišťuje geometrický plán pro následné zapsání stavby do katastru nemovitostí.

Při přejímacím řízení rovněž uplatňuje všechny zjevné vady a nedodělky stavby a dohodne způsob a termíny jejich odstranění. Na závěr přejímacího řízení se uzavře a podepíše protokol o předání a převzetí stavby (viz MP 2).

10. Pracovník inženýrské činnosti zajistí veškeré úkony, související s uvedením stavby do užívání.

U staveb, u nichž je to nezbytné, zajistí podmínky k provedení zkušebního provozu podle §124 stavebního zákona, nebo zajistí u stavebního úřadu časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením.

U staveb podle jejich charakteru zajistí:

  • žádost o vydání kolaudačního souhlasu (§122 SZ, §18i a příloha č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.),
  • pokud žádost o vydání kolaudačního souhlasu není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení. Žádost o kolaudační souhlas se považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.

Žádosti doplní o požadované přílohy, zejména závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, pokud jsou zvláštními předpisy vyžadována, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby (pokud byla vyžadována); dále připojí dokumentaci skutečného provedení stavby (došlo-li na stavbě k nepodstatným odchylkám) a geometrický plán (bude-li stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí). Může také zajistit certifikát autorizovaného inspektora, v tomto případě stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky. Pokud tomu tak není, účastní se závěrečné kontrolní prohlídky, svolané stavebním úřadem. Od závěrečné kontrolní prohlídky může stavební úřad upustit též u podzemních staveb technické infrastruktury.

Je-li tak sjednáno, zajistí pracovník IČ pro stavebníka další předepsané úkony související s užíváním stavby (např. návrh zápisu do katastru nemovitostí nebo doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce viz §121 odst. 1 SZ).

Zajistí u zhotovitele důslednou likvidaci zařízení staveniště.

11. Pracovník inženýrské činnosti zajistí po uplynutí lhůty, po níž je možno zahájit užívání stavby na základě kolaudačního souhlasu a odstranění všech zjištěných vad, předání stavby do užívání stavebníka (provozovatele).

Zkompletuje 2 pare dokumentace a dokladů ke stavbě. Jedno předá stavebníkovi, včetně všech dalších dokladů, nutných k řádnému užívání a provozu stavby, druhé založí do spisovny firmy k uložení minimálně po dobu 5 let od skončení záruční lhůty (viz MP 6 Spisová agenda).

1.3 Principy ochrany veřejného zájmu

Autorizované (a ostatní) osoby vykonávající inženýrskou činnost jsou povinny vystupovat jako zplnomocněný zástupce stavebníka a v jeho jménu zajišťovat veškeré úkony v souladu s právním řádem České republiky. V opačném případě jej vystavují možnému postihu. Ten může být následně přenesen na pracovníka (firmu) zajišťujícího inženýrskou činnost, neboť ve smluvním ujednání (příkazní smlouvě) se tento obvykle zavazuje chránit oprávněné zájmy příkazce a postupovat (plnit příkaz) poctivě a pečlivě podle svých schopností. Jednou z těchto povinností by měla být i ochrana veřejného zájmu (§132 odst. 3 a §175 SZ) - toto je vhodné ve smlouvě výslovně sjednat.

V právním řádu ČR je pojem „ochrana veřejného zájmu" poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem".

Ochrana veřejného zájmu je zajištěna celou soustavou právních předpisů zejména veřejného stavebního práva, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

  • pojetí stavebního zákona, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
  • princip autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
  • principy ochrany autorizací u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
  • vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
  • veřejná forma projednání u vybraných druhů staveb minimálně do fází územního rozhodnutí;
  • nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů (je-li jejich působení v rámci stavby sjednáno);
  • princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
  • princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
  • povinné kontrolní prohlídky staveb;
  • princip ochrany zájmů dalších osob, zejména vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
  • princip ochrany nezastavěného území;
  • a konečně princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích; nástrojem k jeho zajištění je zejména územní plánování, a to z hlediska dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, přičemž sleduje společenský a hospodářský potenciál tohoto rozvoje.

Základní obecně platné podmínky ve věcech ochrany veřejného zájmu jsou stanoveny zejména v těchto předpisech, resp. jejich částech:

  • nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation - CPR);
  • ustanovení SZ, týkající se oprávnění osob vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§158 SZ);
  • souvisejících ustanoveních autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o výkonu činnosti autorizovaných osob;
  • ostatních právních předpisech upravujících výkon některých činností oprávněnými osobami;
  • ustanovení SZ o provádění staveb stavebním podnikatelem a stavbyvedoucím (§2 odst. 2 písm. b), §160 a §153 SZ);
  • ustanovení SZ upravujícím odpovědnost projektanta (§159 SZ);
  • ustanovení SZ, týkajících se povinností a odpovědnosti dalších osob při přípravě a provádění staveb (zejména povinnosti stavebníka - §152 SZ) a oprávnění stavebního úřadu vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů (§132 SZ a násl.);
  • ustanovení živnostenského zákona týkajících se oprávnění k činnostem ve výstavbě;
  • příslušných ustanoveních dalších speciálních právních předpisů ve výstavbě, zejména těch, které upravují činnost dotčených orgánů hájících veřejné zájmy;
  • příslušných částech zákona č. 309/2006 Sb., o úpravě dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
  • obecných ustanoveních občanského zákoníku;
  • příslušných ČSN (normové hodnoty) předepsaných právním předpisem k použití ve výstavbě;
  • a dalších předpisech, které se k výstavbě vztahují.

Úplný výčet těchto předpisů by byl poměrně obsáhlý, a proto zde není možný. Respektování a jejich znalost je součástí kvalifikace firmy, která příslušnou vybranou činnost ve výstavbě vykonává.

Pro účely SZ se podle §132 odst. 3 SZ veřejným zájmem rozumí požadavek, aby:

  • stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
  • stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
  • stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
  • při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku se předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
  • byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Přitom stavební úřad ve svém rozhodnutí určí a odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje.

Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn:

a) provádět kontrolní prohlídky staveb (§133 a §134 SZ),

b) nařizovat neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§135 a §136 SZ),

c) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§137 a §138 SZ),

d) nařizovat provedení udržovacích prací (§139 SZ),

e) nařizovat vyklizení stavby (§140 SZ),

f) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§141 SZ).

Opatření k ochraně veřejných zájmů a součinnost správních orgánů stanovuje rovněž Část pátá, Hlava IV (§175 - §177 SZ). Jedná se mj. o postupy v případě nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů, dále o mimořádné postupy při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii.

Jednou z povinností právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy podle §169 SZ je při územně plánovací a projektové činnosti a provádění staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu. Těmito požadavky jsou obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanové prováděcími právními předpisy (vyhláška č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 268/2009 Sb. a vyhláška č. 398/2009 Sb.)

Zde je nutno připomenout §156 odst. 1 SZ, který určuje, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. Těmito požadavky jsou: mechanická odolnost a stabilita; požární bezpečnost; hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí; bezpečnost a přístupnost při užívání stavby, ochrana proti hluku; úspora energie a ochrana tepla; udržitelné využívání přírodních zdrojů. V preambuli předmětného nařízení je konstatováno, že tyto zavedené základní požadavky na stavby jsou důležité z pohledu veřejného zájmu a jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků.

Vykonává-li inženýrskou činnost autorizovaná osoba, je jednou z jejích základních povinností dbát na ochranu veřejných zájmů při provádění vybraných činností ve výstavbě (podle §158 SZ se jedná o činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, a mohou tedy být prováděny pouze fyzickými osobami, které získaly autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

V souvislosti s přijetím zákona č. 224/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, popsala důvodová zpráva k návrhu tohoto zákona veřejný zájem jako ochranu života a zdraví, ochranu majetku, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, ochranu národního kulturního dědictví, ochranu před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem. Podle §2 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKAIT člen komory při výkonu vybraných a dalších odborných činností odpovídá za ochranu veřejného zájmu, respektuje přírodní a kulturní hodnoty a usiluje o vytváření kvalitních stavebních děl.

Výše uvedené principy ochrany veřejných zájmů a povinnosti příkazníka s tím související při výkonu inženýrské činnosti (ať už je autorizovanou osobou či nikoli) musí být důsledně promítnuty do vzájemných smluvních závazků účastníků výstavby.

Kvalita dohodnutých inženýrských činností, které obstarává příkazník jménem a na účet příkazce, je závislá na:

  • kvalitě vlastní práce příkazníka, který odpovídá také za kvalitu prací osob (firem), na něž přenesl (jako na své poddodavatele) část svých závazků na výkony (práce) podle smlouvy s příkazcem; k takové součinnosti není nutný souhlas příkazce;
  • kvalitním splnění závazků osob (firem), se kterými příkazník uzavřel (v souladu s pověřením příkazce) smlouvu jménem a na účet příkazce, popř. se kterými uzavřel příkazce smlouvu v souladu s doporučeními příkazníka; v těchto případech odpovídá příkazník (v rozsahu sjednaném v příkazní smlouvě) za výběr kvalitního smluvního partnera a za kvalitně zpracovaný obsah smlouvy, neodpovídá však za její plnění osobami, s nimiž byla smlouva příkazcem nebo jménem a na účet příkazce uzavřena;
  • kvalitní splnění součinnosti příkazníka s příkazcem.

Příkazník odpovídá za škodu vzniklou příkazci v důsledku porušení svých povinností, sjednaných ve smlouvě, obvykle za škodu vzniklou porušením ochrany veřejného zájmu, a to zejména:

  • neodbornou péčí při vyřizování záležitostí;
  • nerespektováním zájmů příkazce, které zná nebo musí znát vzhledem k obsahu příkazní smlouvy a jejímu účelu, pokud takové zájmy nejsou v rozporu s předpisy a etickými standardy;
  • vycházením vstříc pokynům a přáním příkazce, které jsou v rozporu s odbornými znalostmi (schopnostmi), které je nutné předpokládat u příkazníka; přitom se smluvní strany řídí ustanovením §2433 občanského zákoníku;
  • nepředáním včas věcí příkazci, které za něho převzal a které mu měl podle smlouvy bez zbytečného odkladu odevzdat;
  • nesprávným nakládáním s věcmi, které převzal od příkazce nebo v rámci zařizování od třetích osob a o které je příkazník povinen se podle smlouvy starat s odbornou péčí.

1.4 Principy spolupráce AO

Jak již bylo řečeno, inženýrská činnost nemusí, ale může být součástí činnosti autorizovaných osob. Pokud ji vykonává autorizovaná osoba, je povinna ctít a respektovat při jejím výkonu ustanovení řádů ČKAIT (zejména etického), neboť ty se pro členy komory vztahují na veškerou jejich činnost v oblasti stavebnictví, přestože nejde o činnost vybranou.

Obecný princip spolupráce mezi autorizovanými osobami je stanoven v §12 odst. 6 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: „K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací."

Z praktického hlediska to znamená, že do smluvních vztahů pro realizaci zakázek a konkrétních činností v inženýrské činnosti budou zapojovány osoby, které jsou k této činnosti oprávněny ve vztahu k zákonu č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, a ustanovení §158 - 160 stavebního zákona. Základním požadavkem je, aby všechny činnosti ve výstavbě byly vykonávány osobami oprávněnými. Lze doporučit i při inženýrské činnosti, aby autorizovaná osoba vykonávala jen činnosti, které jsou oborem její autorizace a o kterých má dostatečné odborné znalosti, jinak aby si zajistila spolupráci osoby s odbornými znalostmi v příslušném oboru.

Pracovník inženýrské činnosti přichází při výkonu své činnosti do styku zejména s autorizovanou osobou - stavbyvedoucím a s autorizovanou osobou - projektantem (včetně jeho výkonu autorského dozoru, je-li stavebníkem sjednán), a to na bázi kontrolní. Spolupracuje též s pracovníkem vykonávajícím technický dozor stavebníka (pokud tuto činnost nevykonává sám). Pracovník inženýrské činnosti v rámci této činnosti samozřejmě nesupluje povinnosti a odpovědnost projektanta, stanovené např. v §159 odst. 2 SZ nebo stavbyvedoucího (viz např. §153 SZ), ale v zájmu příkazce kontroluje výkon jejich povinností v souladu s podmínkami smlouvy se stavebníkem (příkazcem), s přihlédnutím též k ochraně veřejných zájmů. Při tom např. s nimi projednává případné návrhy na technické řešení nebo postupy výstavby, vyjadřuje se k jejich stanoviskům, zapsaným do stavebního deníku, účastní se kontrolních porad, přejímacích řízení apod.

Nezbytná je dále spolupráce pracovníka inženýrské činnosti s některými dalšími osobami, činnými při provádění stavby (je-li jejich působení stavebníkem sjednáno), např. s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi nebo s autorizovaným inspektorem. Součinnost se uskutečňuje kromě osobních jednání zejména prostřednictvím stavebního deníku, kontrolních porad, v případě koordinátora BOZP více viz zejména §8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Konkrétní způsob a forma spolupráce pracovníka inženýrské činnosti s těmito dalšími osobami jménem stavebníka (příkazce) v průběhu provádění stavby musí být obsažena v příkazní smlouvě.

V průběhu přípravy i provádění stavby pracovník inženýrské činnosti úzce spolupracuje se stavebním úřadem, dotčenými orgány státní správy, vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury a s účastníky příslušných řízení.

Činnost technického dozoru stavebníka je více popsána v MP 9.2 Technický dozor stavebníka.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÉ OSOBY V INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

2.1 Rozdělení postupů

Dělení postupů v inženýrské činnosti je možné několika způsoby. Základní je rozdělení z hlediska logického postupu: příprava dokumentace a provádění stavby.

Tento postup se však výrazně liší podle druhu stavby v návaznosti na stavební zákon. Ale ani toto rozdělení není dostatečné, neboť konkrétní postupy v inženýrské činnosti závisejí také na tom, pro koho je vykonávána:

  • stavebník pracující v oblasti veřejných financí (stát, samospráva, organizace se státní účastí);
  • stavebník soukromý;
  • drobný stavebník, požadující pouze určité úkony.

Ve vztahu k stavebnímu zákonu záleží také na:

  • druhu a velikosti stavby;
  • na vztahu k zajištěné úrovni územní přípravy;
  • na tom, zda lze zajistit zkrácené postupy.

2.1.1 Rozdělení postupů podle způsobu výstavby

Při uzavírání smluvního vztahu na výkon inženýrské činnosti je nutno vzít v úvahu způsob výstavby:

  • Způsob výstavby na klíč, při kterém je převaha inženýrské činnosti zabezpečována zhotovitelem stavby na klíč a stavba je pořízena v souladu s jeho nabídkovou dokumentací. Zhotovitel stavby na klíč zabezpečuje také dokumentaci potřebnou pro realizaci stavby.
  • Způsob výstavby podle nabídkové dokumentace několika zhotovitelů částí stavby, při kterém investor (stavebník) zabezpečuje koordinaci mezi zhotoviteli částí stavby. Inženýrská činnost je rozvržen mezi jednotlivé zhotovitele částí stavby, z nichž každý realizuje příslušnou část stavby podle dokumentace projektu, kterou v souladu se svou nabídkovou dokumentací zpracoval, a mezi investora (stavebníka), který zabezpečuje koordinaci v rozsahu stavby.
  • Způsob výstavby s jedním zhotovitelem stavby, který stavbu provádí v souladu s projektovou dokumentací investora (stavebníka), zhotovenou pro investora (stavebníka) projektantem, a v souladu s následnou dokumentací, jejíž zpracování v souladu se souborným řešením investora zabezpečuje zhotovitel stavby. Převaha inženýringu je na investorské straně.

Poznámka:

Tato varianta je popisována v následujících postupech:

  • Způsob výstavby se zhotoviteli částí stavby podle dokumentace investora (stavebníka), kterou pro něj zhotovil projektant a v souladu s následnou prováděcí dokumentací příslušné části stavby, jejíž zpracování v souladu se souborným řešením investora zhotovil každý ze zhotovitelů částí stavby. Investor musí zabezpečit potřebnou koordinaci na úrovni stavby. Převaha inženýringu je na investorské straně.
  • Způsob výstavby investorský, kdy investor (stavebník) zadá projektantovi zpracování projektové dokumentace stavby realizované tímto způsobem výstavby, včetně dopracování současně nebo postupně do úrovně dalších stupňů dokumentace stavby, a zabezpečuje pak (bez účasti zhotovitele stavby či zhotovitelů částí stavby) kompletační činnosti při provádění stavby. Téměř veškerá inženýrská činnost je na investorské straně.

2.1.2 Rozdělení postupů podle stavebního zákona

Stavební zákon umožňuje řadu variantních postupů přípravy a provádění výstavby (podrobně popsáno v MP 1 Projektová činnost. Pouze některé z těchto postupů vedou k možnosti zajišťovat přípravu stavby smluvní inženýrskou činností, ostatní by byly neefektivní. Tyto postupy jsou dále specifikovány v této pomůcce.

Stavební zákon č. 183/2006 Sb., rozšířil možné varianty zajištění přípravy staveb. Zavádí i zjednodušené postupy, které lze využít za podmínek stanovených zákonem. Jeho poslední velká novela provedená zákonem č. 225/2017 Sb. pak zavádí některé zcela nové principy, které se promítají do povolovacích režimů. Jejich využití umožňuje urychlení přípravy staveb. Rozhodující váha je dána na řešení problémů v oblasti územního plánování a řízení.

Variabilnost postupu klade nové požadavky na činnost autorizovaných osob, které musí umět nové postupy využívat, nabídnout je stavebníkovi a pokud možno trvat na jejich použití i ve vztahu ke stavebním úřadům, kde je nutno překonávat setrvačnost a opatrnost úředního postupu.

Projektová činnost představuje různé typy samostatných zakázek, které se mohou, ale nemusí řetězit. Některé z nich jsou vybranou činností ve výstavbě a vyžadují činnost autorizované osoby, některé však nemusí, ale mohou být autorizovanou osobou zpracovány.

Ujasnění si požadavků na inženýrskou činnost je klíčovou záležitostí vstupních obchodních jednání se stavebníkem (investorem). Rozhodovací schéma může posloužit pro základní rozhodnutí i o druhu inženýrské činnosti. V této pomůcce jsou popsány základní druhy postupu inženýrské činnosti:

A - Inženýrská činnost pro stavby financované z veřejných prostředků

AA - stavby s úplnou přípravou

AB - stavby jednoduché

B - Inženýrská činnost pro stavby financované stavebníkem

BA - stavby s úplnou přípravou

BB - stavby se zkrácenou přípravou

BC - stavby jednoduché

Z hlediska stavu územní přípravy je nutné řešit další dílčí varianty:

a) stavby bez územní přípravy

b) stavby na území s územním plánem

c) stavby na plochách s platným regulačním plánem

d) stavby ostatní

Z hlediska ukončení provádění (a užívání) stavby:

a) kolaudované stavby

b) stavby bez kolaudace

2.1.3 Dokumentované postupy inženýrské činnosti

V kap. 2.2 jsou popsány následující procesy inženýrské činnosti:

AA - Stavby financované z veřejných rozpočtů

postupy období projektové přípravy: AA1, AA2, AA3, AA4, AA5, AA6

postupy období provádění: AA7, AA8, AA9, AA10, AA11, AA12, AA13, AA14, AA15

BA - Stavby financované soukromým investorem se stavebním řízením

postupy období přípravy: AA1, AA2, BA3, AA4, AA5

postupy období provádění: BA7, AA8, AA9, AA10, AA11, AA12, BA13, AA14, AA15

BB - Stavby financované soukromým investorem s využitím autorizovaného inspektora

postupy období přípravy: AA1, AA2, BA3, AA4, BB5

postupy období provádění: BA7, AA8, AA9, AA10, AA11, AA12, AA13, BB14, AA15

Smluvní vztahy je možné uzavřít:

  • samostatně na proces (tzv. předinvestiční fáze)
  • na celý proces přípravy a provádění (tzv. investiční fáze)
  • na každou činnost samostatně

2.2 Popis jednotlivých základních postupů stavby financované z veřejných prostředků

2.2.1 Postupy v přípravě dokumentace

Tato etapa výkonu inženýrské činnosti začíná od prvního záměru stavebníka (investora) ověřit reálnost jeho představy vybudovat stavbu a končí vydáním stavebního povolení (resp. dokumentu je nahrazujícího).

Mnohdy jsou definovány některé postupy přípravy stavby jako předinvestiční. I když jde o sporný pojem, je nezpochybnitelným faktem, že úvahy o smyslu investice musí předcházet každému rozhodnutí o vydání investičních prostředků. Služby inženýrské činnosti tady poskytují stavebníkovi potřebný servis obstarání všech nutných studijních projektových prací, rozborů, průzkumů a dalších podkladů, včetně jejich posouzení a kompletace do formy pro rozhodnutí stavebníka o dalším postupu.

AA0 - Vyhledávací činnost pro stavebníka

Prvním úkonem v rámci smlouvy o inženýrské činnosti může být pověření pracovníka inženýrské činnosti vyhledáním vhodných pozemků pro realizaci investičních záměrů stavebníka. V rámci tohoto postupu zajistí:

  • seznámení se s platnou územně plánovací dokumentací (územní plán obce, regulační plán, zásady územního rozvoje),
  • rekognoskaci vhodných pozemků z hlediska zamýšlené výstavby,
  • výpisy z katastru nemovitostí a identifikaci majetkoprávních vztahů (např. dědictví, restituce, soudní rozhodnutí apod.),
  • předběžné projednání s představiteli obce o možnosti realizace záměru,
  • předběžné projednání s vlastníky vhodných pozemků o možnosti jejich získání,
  • projednání vybraných lokalit se stavebníkem podle jeho požadavků,
  • provedení potřebných úkonů, vedoucích k získání vlastnických nebo jiných práv stavebníka k pozemkům a stavbám, nutným k přípravě a realizaci budoucí stavby, resp. k zajištění stanovisek (souhlasů) vlastníků nemovitostí, popř. dohod na úrovni smluv o smlouvách budoucích (dokument příslušné závaznosti bude zvolen zejména podle stupně rizika úspěšnosti územní přípravy záměru a strategie jednání s vlastníky),
  • zpracování návrhů a účast na projednání příslušných druhů smluv (kupních, nájemních, smluv o smlouvě budoucí), vztahujících se k vhodným pozemkům,
  • řešení problematiky s odnětím zemědělské půdy podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a problematiky s odnětím nebo omezením plnění některých funkcí lesa podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Jednotlivé části výkonu inženýrské činnosti v rámci tohoto bodu mohou být omezeny podle potřeb stavebníka, resp. ve vazbě na zajišťování inženýrské činnosti v rozsahu uvedeném v následujících kapitolách (např. konkrétní získání vlastnických práv a záležitostí spojených s odnětím ze zemědělského půdního fondu mohou být provedeny až v rámci následujících postupů).

AA1 - Inženýrská činnost při přípravě stavby

V rámci této fáze inženýrské činnosti zajišťuje pracovník inženýrské činnosti následující výkony a činnosti:

a) v souladu s výchozími podklady a limitujícími podmínkami budoucího stavebníka navrhne předběžně cíle projektu ve věcném a ekonomickém vyjádření, ve vzájemné závislosti a v závislosti na stanoveném čase (na hlavních milnících), určené parametry, jejichž dosažení lze jednoznačně prokázat;

b) zajistí potřebné průzkumy související s výběrem budoucího staveniště (pokud výběr staveniště přichází v úvahu), po předběžných jednáních o příslušných pozemcích také průzkumy související s předběžně určeným staveništěm, pokud zabezpečení průzkumů a dalších činností podle písm. a) nespadá do činností a odpovědnosti projektanta podle písm. d); k tomu využije výsledků vyhledávací činnosti popsané v kap. AAO (byla-li provedena);

c) provede potřebné přípravné úkony, směřující k zjištění vlastnických nebo jiných práv budoucího investora (stavebníka) k pozemkům a stavbám, nutných k přípravě a provádění budoucí stavby, při respektování souladu s územně plánovací dokumentací;

d) zajistí provedení potřebných studií a finanční analýzy projektu ve vztahu k předběžně navrženým cílům projektu v předpokládaném místě výstavby a projedná věci finančního zabezpečení projektu;

e) provede zhodnocení všech převzatých a realizovaných úkonů, zejména studií a ekonomických rozborů, a předloží budoucímu stavebníkovi souhrnný podklad pro rozhodnutí o dalším osudu zakázky.

ad a) Příprava zakázky

Při přípravě zakázky zajistí pracovník inženýrské činnosti následující činnosti:

  • analýzu zakázky, včetně alternativních řešení a jejich vyhodnocení, s ohledem na hospodárnost a návratnost;
  • předběžnou analýzu stavu staveniště a prověření vhodnosti pro daný účel;
  • analýzu stávajícího stavu územně plánovacích podkladů, resp. územně plánovací dokumentace příslušného území;
  • sestavení funkčního a prostorového programu stavby;
  • předběžné vymezení a upřesnění potřebných projektových prací a speciálních profesí;
  • předběžnou specifikaci potřebných podkladů a průzkumů podle charakteru zakázky;
  • obstarání potřebných vstupních podkladů o vlastnických a jiných právech k pozemkům/parcelám, popř. stavbě/stavbám;
  • předběžný výběr zpracovatelů potřebných studií.

ad b) Průzkumy a rozbory

Průzkumy se rozumí zjištění a vyhodnocení současného stavu, hodnoty a podmínek užívání území a staveb. Povinnost provedení určitých druhů průzkumů vyplývá z platných právních předpisů. Podle rozsahu a druhu stavby se zajišťují průzkumy potřebné vypovídací úrovně, potřebné a dohodnuté ve smlouvě se stavebníkem:

  • průzkum předběžný, často jen s orientační vypovídací úrovní (např. u technických průzkumů prováděný na základě vizuálního posouzení a při využití zejména nedestruktivních zkušebních metod);
  • průzkum podrobný, s množstvím informací dostatečných pro zpracování dokumentace předinvestičního období (fáze), případně projektové dokumentace pro stavební povolení (prováděný např. na základě odběru vzorků, měření, výpočetního modelu aj.);
  • průzkum doplňkový k ověření výstižnosti a výsledků podrobného průzkumu, s množstvím informací dostatečných pro zpracování dokumentace souborného řešení projektu, resp. pro projektovou dokumentaci pro provádění stavby;
  • průzkum územně technický k získání údajů o stavu, podmínkách, možnostech a limitech využívání území;
  • průzkum geotechnický k získání informací o inženýrsko-geologických podmínkách vhodných pro umístění stavby, její zakládání a její užívání (provozování);
  • průzkum marketingový, nebo obecně průzkum uplatnění produktů, k získání informací o množství a kvalitě produktů (výstupů), které lze umístit v průběhu výstavby i při užívání (provozování) stavby v příslušném okolí stavby, popř. ve stavbě ve vztahu k okolí (např. jde-li o služby poskytované ve stavbě) k dosažení cílů projektu;
  • průzkum zdrojů ke shromáždění informací o možnostech získání věcných (hmotných i nehmotných), a také lidských, popř. finančních zdrojů v potřebné struktuře, množství a kvalitě a za podmínek vyhovujících dosažení cílů projektu;
  • průzkum stavebně technický k získání informací o vhodnosti stávajících staveb na staveništi, které mají být využity, nebo u kterých má dojít ke změně dokončené stavby (stavebním úpravám, nástavbám nebo přístavbám), nebo má být na ně navazováno pro zamýšlenou výstavbu i užívání (provozování) stavby v míře ovlivňující dosažení cílů projektu;
  • průzkum stavebně historický k získání informací o možnostech a podmínkách udržovacích prací nebo změn dokončené stavby, která je památkově chráněna, nebo která se nachází v příslušném historicky chráněném prostředí;
  • průzkum archeologický k získání odborných informací o možnostech a podmínkách výstavby i užívání (provozování) stavby ve vymezených archeologicky významných lokalitách, popř. po zjištění archeologického nálezu v průběhu výstavby, pokud může vést ke změnám projektové dokumentace;
  • přírodovědný průzkum a biologické hodnocení k zjištění rozsahu zásahu do přírody a krajiny a ke zjištění působení přírodních vlivů na budoucí stavbu (např. dendrologický, pedologický, hydrologický, korozní, průzkum výskytu radonu apod.).

ad c) Přípravné úkony směřující k zjištění vlastnických nebo jiných práv

Získání potřebných podkladů průzkumem a získáním podkladu z evidence katastrálního úřadu, případně následujícími úkony:

  • seznam pozemků dotčených uvažovanou výstavbou podle katastrálních území a parcelních čísel, druhu a výměry;
  • seznam vlastníků pozemků dotčených uvažovanou výstavbou;
  • seznam staveb a objektů dotčených výstavbou, včetně vlastníků;
  • seznam osob, jejichž vlastnická práva nebo jiná věcná práva k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům či stavbám na nich mohou být budoucí stavbou přímo dotčena;
  • údaje o současném využívání pozemků a stavbách na nich;
  • seznam vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na niž bude stavba napojena, nebo se jí dotýká;
  • seznam jiných věcných práv vč. věcných břemen a ochranných pásem dotčených pozemků a staveb;
  • seznam dalších omezení uvažované výstavby.

ad d) Provedení potřebných studií a finanční analýzy

Zahrnuje projednání nabídek na zpracování vybraných druhů projektových prací, dohodnutých ve smlouvě se stavebníkem, podle MP 1 Projektová činnost, uzavření smluvních vztahů na potřebné zakázky, jejich konzultace a převzetí výstupů plnění, tj.:

  • Studie stavby pro optimalizaci investičního záměru (STO), viz MP 1 kap. 2.2.2 písm. a);
  • Koncepční studie stavby (STK), viz MP 1 kap. 2.2.2 písm. b);
  • Finanční a rozpočtová analýza (FA), viz MP 1 kap. 3.1 písm c);
  • Studie proveditelnosti (SP), viz MP 1 kap. 3.1 písm. d).

Studie proveditelnosti (Feasibility Study) je členěna do těchto částí:

  • souhrnný přehled výsledků studií, uvedený základními identifikačními údaji o projektu; obsahuje investiční záměr s návrhem cílů projektu a je doplněn rozhodujícími (shrnujícími) údaji z dalších částí studie proveditelnosti, včetně doporučení způsobu výstavby podle kap. 2.1.1 resp. 2.1.2. Obsahuje hodnocení významných rizik projektů všech druhů a doporučuje opatření, která je nutné v další přípravě a realizaci projektu provést k jejich snížení;
  • zdůvodnění další přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou, tj. zdůvodnění proč bylo zadáno zpracování dokumentace předinvestiční fáze a proč bylo vybráno dále navržené koncepční řešení stavby, způsob výstavby a způsob jejího užívání;
  • závěry marketingové nebo obdobné studie nebo, pokud taková studie nebyla zpracována, závěry příslušných průzkumů, které dokládají optimální úroveň navržených cílů a koncepčního řešení projektu, vzhledem k ekonomicky i obecně efektivnímu využití navrhovaného řešení;
  • materiálové zdroje (vstupy), členěné na materiálové zdroje (vstupy) pro vlastní výstavbu a materiálové zdroje (vstupy) pro provozovanou stavbu, počínaje ověřováním všech jejích funkcí, v uspořádání potřebném pro zabezpečení zdrojů;
  • vnější souvislosti projektu (vnější kontext projektu) se závěry k významným vnějším vazbám, vztahujícím se k včasnému získání materiálových, lidských a finančních zdrojů a včasnému umístění výstupů (produktů) na potřebných místech a s tím souvisejících podmínek (vnější vybavenosti), které je nutné splnit, resp. vytvořit v potřebném čase a v členění na vnější souvislosti výstavby a vnější souvislosti provozování stavby. Tato část dokumentace zahrnuje také údaje o výsledcích průzkumů, souvisejících s územím, s vlastnictvím příslušných nemovitostí a s přípravou staveniště;
  • vnitřní souvislosti projektu s koncepčním architektonickým a technickým návrhem řešení stavby jako struktury, ve které probíhají při jejím užívání procesy různých druhů, zahrnující také grafické (výkresové) zpracování koncepčního řešení stavby a jejího členění na stavební objekty a provozní soubory, pokud tvoří samostatné funkční celky stavby. Koncepční údaje o procesu realizace projektu, počínaje rozhodnutím o další přípravě a realizaci projektu, a průkazy o dosažení cílů projektu při užívání (provozování) stavby;
  • organizační členění stavby, korespondující s členěním na ucelené části stavby (stavební objekty a provozní soubory) podle předcházející části studie;
  • účast lidského činitele (lidské zdroje), tj. předběžně stanovené počty a kvalifikační struktura pracovníků, s uvedením nároků na sociální vybavení a na komunikační technologie, odděleně pro výstavbu a pro užívání (provozování) stavby;
  • management další přípravy a realizace projektu, tj. koncepční zásady pro významné prvky managementu (pro management kvality, lidských zdrojů, rizik a změn, pro finanční a smluvní management, pro informační a komunikační technologie), s doporučeními pro příslušné úrovně managementu projektu, v souladu s doporučeným způsobem výstavby;
  • finanční analýza projektu, zahrnující finanční analýzu pro proces realizace projektu i pro užívání (provozování) stavby, s rozborem finančních zdrojů a jejich alokace cestou vnějších i vnitřních finančních toků, v průběhu výstavby i užívání (provozování) stavby;
  • studie proveditelnosti může obsahovat koncepční varianty řešení projektu, tj. pokud varianty nebyly vyloučeny na základě předběžných studií, jsou varianty promítnuty do všech částí studie proveditelnosti. Jedna z variant je se zdůvodněním doporučena jako optimální. Jedna z variant je se zdůvodněním doporučena jako optimální.

ad e) Dokumentace záměru

Pracovník pověřený výkonem inženýrské činnosti připraví dokumentaci záměru s návrhem cílů projektu a postup dalšího projednávání a přípravy. Pokud je zpracována, představuje ji studie proveditelnosti. Návrh cílů projektu bude stanoven ověřitelnými kvantitativními a kvalitativními věcnými i ekonomickými parametry, vztahujícími se k procesům určujícím funkce stavby, s termíny zahájení a ukončení ověřování jejich parametrů. Funkce určující druh stavby bude definována přednostně. Jedná se jmenovitě o funkce těchto druhů:

  • produkční, tj. produkce výrobků nebo výkonů (prací či služeb) s využitím pro podnikatelskou nebo obdobnou působnost; je charakterizována především parametry vztahujícími se k produktům (výstupům);
  • kulturní (v nejširším pojetí, včetně např. využití volného času), tj. funkce působící na zdraví a fyzickou i psychickou (duševní) kondici lidí; parametry se vztahují především k počtu a skupině lidí (na které působí) a ke kvantitě i kvalitě definovaných funkcí;
  • environmentální, tj. funkce vztahující se k ochraně lidí před účinky přírody i výstavby, a naopak k ochraně životního prostředí před účinky činnosti lidí; parametry (kvantitativní, kvalitativní i ekonomické) se vztahují k jednotlivým definovaným účinkům působení přírody i lidí (např. povodně nebo vichřice na straně jedné a likvidace odpadů, emisí nebo radiace na straně druhé);
  • obvyklého (standardního), popř. víceúčelového využití prostor či ploch stavby nebo její určené části, tj. funkce vztahující se k využívání či pronajímání prostor stavby pro bydlení, provozování činností apod., obvykle včetně poskytování služeb určeného druhu; parametry se vztahují k ploše či prostoru, vybavenosti a službám;
  • logistické, tj. funkce zabezpečující přepravu lidí, zvířat, rostlin či věcí různého druhu, popř. přenos informací či signálů; parametry se vztahují k vytyčeným trasám (liniím), ke kvantitě i kvalitě dopravních a komunikačních služeb a úrovni komfortu přepravy či komunikace;
  • jiné, pokud výše uvedené druhy nepostihují dostatečně některý významný prvek funkce stavby.

Soustavným výkonem inženýrské činnosti je postupné projednávání a validace návrhu cílů projektu se stavebníkem. Na závěr postupu projedná dosažené výsledky se stavebníkem a doporučí mu další postup. Stavebník rozhodne na základě koncepčních materiálů o pokračování v přípravě dokumentace.

Příslušné hmotné výstupy, tj. průzkumy podle bodu b), studie podle bodu d), dokumentace záměru podle bodu e) mohou být:

  • součástí předmětu plnění inženýrské činnosti - pracovník IČ je předává stavebníkovi vlastním jménem, a ty výstupy, které nebude zpracovávat sám, zabezpečí formou poddodávky (způsobem podle MP 5 Nakupování); budou-li převažovat hmotné výstupy a bude-li na příslušné činnosti uzavírán samostatný smluvní vztah, může být v tomto případě místo příkazní smlouvy uzavřena smlouva o dílo, resp. smlouva nepojmenovaná;
  • zabezpečovány firmou zajišťující inženýrskou činnost na základě příkazní smlouvy jménem a na účet příkazce; bude-li stavebník zároveň zadavatelem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (účinnost od 1. 10. 2016), a pověří-li pracovníka IČ (příkazníka) výkonem zadavatelské činnosti, bude příkazník při zajišťování těchto výstupů postupovat podle tohoto zákona; nebude-li k tomuto výkonu pověřen, předá příkazci podklady pro výběr zhotovitele těchto výstupů.

AA2 - Územně plánovací informace a předběžná informace

Vhodným postupem v úvodní fázi přípravy záměru je získání územně plánovací informace (ÚPI) podle §21 SZ od příslušného stavebního úřadu popř. příslušného orgánu územního plánování (podle působnosti). Územně plánovací informace se poskytuje na podkladě žádosti o územně plánovací informaci. Lze tak získat předběžnou informaci (ve smyslu §139 správního řádu) o podmínkách využívání území a změn jeho využití, podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí (vč. seznamu dotčených orgánů) nebo o podmínkách vydání územního souhlasu (vč. seznamu dotčených orgánů), pokud jím lze nahradit územní rozhodnutí. Územně plánovací informace se poskytuje na podkladě žádosti o územně plánovací informaci. Žádost v rozsahu §2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb., vypracuje v rámci postupu pracovník inženýrské činnosti. K vyplnění žádosti použije výsledky procesu AA1 nebo BA1. Z žádosti musí mj. vyplývat druh, účel a popis požadovaného záměru, jeho základní rozměry a kapacita a požadavky na připojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. K žádosti připojí celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením požadovaného záměru a jeho vazeb na okolí (vzdálenosti od hranic pozemku, napojení na veřejnou a dopravní infrastrukturu). Části žádosti a její přílohy, které pracovník IČ není schopen zpracovat sám, zajistí obvykle u projektanta.

Další předběžnou informaci je možno získat na základě §9b odst. 2 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb.  Lze o ni požádat stavební úřad před tzv. navazujícím řízení, kterým je podle §3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb. řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, a to zejména územní řízení, stavební řízení, společné územní a stavební řízení. Tímto způsobem je možné získat informace o požadavcích na údaje a podklady, které má žadatel předložit k žádosti o vydání rozhodnutí.

V případě tzv. vybraných staveb energetické infrastruktury ve smyslu §1 odst. 4 písm. a) až e) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, lze podle §2c tohoto zákona získat na základě žádosti předběžnou informaci o podmínkách pro vydání společného povolení, včetně požadavků na údaje, podklady a obsah dokumentace, které mají být předloženy k žádosti o vydání společného povolení.

Všechny předběžné informace vč. územně plánovací informace mohou přispět ke snadnější přípravě staveb.

AA3 - Zajištění zpracování regulačního plánu

Regulační plán (dále též RP) v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Dále vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření a stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury.

Vzhledem ke skutečnosti, že podle §61 odst. 2 SZ je regulační plán závazný pro rozhodování v území a zejména proto, že jím lze nahradit územní rozhodnutí (v tomto případě se v něm stanoví výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje), je jeho zpracování racionální cestou k přípravě veřejných investic a řešení problematiky projednání konkrétní stavby s veřejností.

U veřejných staveb se regulační plán vydává z podnětu. Ve většině běžných případů o jeho pořízení rozhoduje příslušné zastupitelstvo. Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu (zejména náklady projektanta) je řešena v §63 odst. 1 SZ (zpravidla hradí obec, je-li zpracování vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může zastupitelstvo rozhodnout o částečné nebo úplné náhradě nákladů touto osobou).

Regulačním plánem nelze podle §61 odst. 2 nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník IČ konkrétní stavby financované z veřejných prostředků zajistí nejprve zpracování podnětu k pořízení regulačního plánu podle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a s účinností od 29. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 13/2018 Sb. V podnětu uvádí:

  • identifikační údaje o osobě (nebo orgánu), která podala podnět k pořízení regulačního plánu;
  • základní údaje požadovaného záměru - stavby;
  • identifikaci řešených pozemků (lze nahradit přesným zákresem hranice řešené plochy na podkladu katastrální mapy – dokládá se jako samostatná příloha);
  • údaje o stávajícím využití vymezené plochy;
  • důvody a účel pořízení regulačního plánu;
  • návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí;
  • návrh zadání regulačního plánu podle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a s účinností od 29. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 13/2018 Sb.;
  • návrh úhrady nákladů.

Pozn. Identifikaci řešených pozemků, údaje o stávajícím využití vymezené plochy, důvody a účel pořízení regulačního plánu, návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí a návrh zadání regulačního plánu obsahuje podnět k pořízení pouze tehdy, pokud pořízení regulačního plánu není uloženo zásadami územního rozvoje nebo územním plánem.

Podnět, včetně návrhu, buď vypracuje sám, nebo zejména v části zadání si zajistí spolupráci s příslušným projektantem, budoucím zpracovatelem regulačního plánu. Podnět se podá obci nebo kraji, kteří jsou příslušní k vydání regulačního plánu.

Příslušné zastupitelstvo obce buď podnět zamítne (tím končí další příprava), nebo rozhodne o pořízení regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků zpět pracovníku inženýrské činnosti zastupujícího pořizovatele. Pokud není zadání regulačního plánu součástí územního plánu nebo zásad územního rozvoje, je nutno zpracovat návrh zadání, což zajistí pracovník inženýrské činnosti zastupující pořizovatele.

Pořizovatel návrh zadání:

  • doručí veřejnou vyhláškou;
  • zašle dotčeným orgánům, popř. obci (nebo obcím), pro niž (něž) se plán pořizuje (pokud není totožná) - ty oznámení bezodkladně zveřejní na svých úředních deskách.

Každý může u pořizovatele uplatnit ve lhůtě do 15 dnů od doručení návrhu zadání RP (veřejnou vyhláškou) uplatnit své požadavky a vyjádření. Dotčené orgány ve lhůtě 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou uplatnit u pořizovatele vyjádření, v němž uvedou požadavky na obsah zadání.

Pořizovatel na základě uplatněných požadavků a vyjádření upraví návrh zadání (vč. vyhodnocení, jak byly vyjádření a požadavky zapracovány) a předloží jej příslušnému zastupitelstvu ke schválení. To je schválí, nebo odmítne.

Na základě schváleného zadání zajistí pracovník inženýrské činnosti u oprávněné projektové firmy zpracování návrhu regulačního plánu. Protože jde o financování z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele regulačního plánu a dalších dokumentů (viz níže) povinen postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (platný do 30. 9. 2016), s účinností od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování návrhu regulačního plánu podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Zpracovatel musí být vždy autorizovaná osoba.

RP Regulační plán - (viz MP 1 kap. 2.2.3 bod b). Návrh regulačního plánu musí být zpracován v rozsahu přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a s účinností od 29. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 13/2018 Sb.

Návrh regulačního plánu stanoví údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, včetně vyjádření vlastníků této infrastruktury.

Návrh regulačního plánu doručí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Pořizovatel oznámí místo a konání společného jednání o návrhu regulačního plánu jednotlivě dotčeným orgánům a dotčeným obcím, a to nejméně 15 dní předem. Dotčené orgány a obce mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne konání jednání (blíže viz §65 odst. 2 SZ). Do 15 dnů od doručení veřejnou vyhláškou může každý u pořizovatele uplatnit písemné připomínky.

Pokud návrh regulačního plánu obsahuje varianty řešení, předloží pořizovatel na základě vyhodnocení výsledků projednání a výsledku řešení rozporů zastupitelstvu ke schválení návrh výběru nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zadání regulačního plánu, jsou jeho změnou. Zastupitelstvo je při schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.

Pořizovatel (pracovník IČ v rozsahu svého zmocnění) zajistí úpravu návrhu regulačního plánu.

V rámci řízení o regulačním plánu pořizovatel doručí upravený a posouzený návrh regulačního plánu a oznámení o konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání se koná nejdříve 15 dnů od tohoto doručení s tím, že pořizovatel k němu nejméně 30 dnů předem přizve obec, pro niž je RP pořizován a dotčené orgány. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohou podat osoby uvedené v §85 odst. 1 a 2 SZ (účastníci územního řízení) odůvodněné námitky, připomínky může podat v téže lhůtě každý a dotčené orgány stanovisko k částem řešení, které byly od předchozího společného jednání změněny (též ve stejné lhůtě).

Pořizovatel (na základě jeho zmocnění pracovník inženýrské činnosti):

  • ve spolupráci s určeným zastupitelem výsledky projednání vyhodnotí a zpracuje (při zohlednění veřejných zájmů) návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek;
  • návrhy doručí dotčeným orgánům s výzvou k uplatnění stanoviska (do 30 dnů) - pokud tak v této lhůtě neučiní, má se za to, že souhlasí.

Blíže k výše uvedenému řízení o regulačním plánu - viz §67 SZ.

Je-li to nezbytné, zajistí pracovník IČ (dle pověření pořizovatele) úpravu návrhu regulačního plánu, případně jeho přepracování postupem uvedeným v §68 odst. 1 až 3 SZ.

V závěru svých prací pracovník IČ (jménem pořizovatele) posoudí soulad regulačního plánu z hledisek uvedených v §68 odst. 4 SZ a zároveň zajistí jeho odůvodnění, jehož obsah stanoví §68 odst. 5 SZ. Návrh na vydání RP vč. posouzení a odůvodnění předá zastupitelstvu obce nebo kraje.

Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v §68 stavebního zákona. Pokud s ním nebo s výsledky projednání nesouhlasí, vrátí jej s pokyny k přepracování. Bližší podrobnosti k vydání regulačního plánu stanovuje §69 SZ. Pořizovatel resp. pracovník inženýrské činnosti zajistí vyhotovení úplného znění regulačního plánu po jeho změně. Toto vyhotovení se zpracovává pro obec, pořizovatel je po nabytí účinnosti změny opatří záznamem o účinnosti.

Vzhledem k tomu, že vydaný regulační plán může nahradit příslušná územní rozhodnutí (je-li to v něm konkrétně výslovně uvedeno), umožňuje to v dalším postupu vynechat územní řízení (postup AA4) a přejít přímo ke stavebnímu řízení.

Při pořizování změny regulačního plánu nevyžadující zpracování variant řešení lze použít zkrácený postup podle §72 a násl. SZ. Tento postup nelze využít při změně regulačního plánu, který nahradil územní rozhodnutí pro záměr podléhající posuzování vlivů na životní prostředí.

Zastupitelstvo rozhodne o pořízení změny regulačního plánu a jejím obsahu z vlastního podnětu nebo na návrh, zadání změny regulačního plánu se v tomto případě nepořizuje. Návrh na pořízení změny regulačního plánu z podnětu mohou podat orgány a osoby uvedené v §44 písm. b) až e) SZ. Návrh obsahuje:

  • údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat návrh na pořízení změny regulačního plánu;
  • důvody pro pořízení změny regulačního plánu;
  • návrh obsahu změny regulačního plánu;
  • návrh úhrady nákladů na zpracování změny regulačního plánu a vyhotovení úplného znění regulačního plánu po jeho změně, v případě změny regulačního plánu vydávaného zastupitelstvem kraje též náklady na zpracování změn územních plánů a regulačních plánů vydávaných obcemi vyvolaných navrhovanou změnou včetně úplného znění územních plánů a regulačních plánů po jejich změně.

V rozhodnutí zastupitelstva musí být výslovně uvedeno, že změna bude pořizována zkráceným způsobem. Pracovník inženýrské činnosti zastupující pořizovatele zajistí zpracování návrhu změny regulačního plánu. Pořizovatel po převzetí tento návrh doručí obci, pro jejíž území je změna pořizována, nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání.

Návrh změny regulačního plánu a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve obec, pro jejíž území je regulační plán pořizován, a dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů předem. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit připomínky a osoby uvedené v §85 odst. 1 a 2 námitky, jejichž náležitosti jsou upraveny v §73 odst. 3 SZ. Další postup je obdobný jako při pořizování a vydávání regulačního plánu – viz výše. Změnu regulačního plánu a úplné znění regulačního plánu po této změně příslušná obec nebo kraj doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení změny regulačního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti.

AA4 - Územní řízení

Umisťovat stavby nebo zařízení a jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území, měnit využití území a chránit v něm důležité zájmy lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li SZ jinak. Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán. V tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje. Územní rozhodnutí je možno nahradit územním souhlasem (za podmínek podle §96 SZ, přičemž při dodržení ustanovení §96a SZ lze spojit vydání územního souhlasu se souhlasem s provedením ohlášeného záměru - tj. lze vydat společný souhlas) nebo veřejnoprávní smlouvou (§78a SZ).

Územní rozhodnutí lze vydat v územním řízení (§86 a násl. SZ), ve zjednodušeném územním řízení (§95 SZ) nebo v územním řízení s posouzení vlivů (§94a a násl. SZ), které v sobě zahrnuje vedle umístění též proces posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

U staveb uvedených v §94j (vč. souboru staveb obsahujícího tyto stavby) SZ lze vydat společné povolení, které je vydáváno ve společném územním a stavebním řízení (§94j a násl. SZ) nebo ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§94q a násl. SZ). Pokud se vydává společné povolení, územní rozhodnutí o umístění stavby se nevydává.

Druhy územních rozhodnutí jsou uvedeny v §77 SZ. Nejfrekventovanější je rozhodnutí o umístění stavby. To vymezuje stavební pozemek, umísťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Při umisťování souboru staveb v areálech jaderných zařízení se v rozhodnutí vymezí areál jako stavební pozemek a v jeho rámci se stanoví skladba, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech (zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb) a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Postup při získání územního rozhodnutí je stanoven v části třetí, hlava III, díl 5 stavebního zákona (§84 a násl. SZ).

Při tomto postupu zajišťuje pracovník IČ nejprve na základě uzavřené příkazní smlouvy pro stavebníka výkony u oprávněné projektové firmy - zpracování dokumentace, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR). Protože jde o investici z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele DUR povinen postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. s účinností od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování DUR podle MP 4.1 Smluvní vztahy v projektové činnosti.

Zpracovatel dokumentace musí být vždy autorizovaná osoba. Při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DUR) se postupuje podle MP1 kap. 2.2. písm. d) - obsah a rozsah DUR je vymezen v příloze č. 1č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. (podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace nebo o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení). Rozsah a obsah dokumentací pro další druhy územních rozhodnutí jsou vymezeny v přílohách č. 6 a č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení je stanoven v přílohách č. 8č. 11 této vyhlášky (podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání společného povolení, dokumentaci pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dráhy nebo o dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace).

Zpracovanou dokumentaci stavby pro vydání územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby) nebo dokumentaci pro vydání společného povolení pracovník IČ zkontroluje z hlediska úplnosti a splnění úkolu projektanta - autorizované osoby. Přílohou dokumentace je soubor rozhodnutí a stanovisek dotčených orgánů (k dotčeným orgánům ve výstavbě viz blíže publikace ČKAIT A 3.8), neboť podle §159 SZ je projektant povinen působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány; lze tedy předpokládat, že stanoviska budou kladná a zpracovaná dokumentace v souladu s nimi. (Obdobně u stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury). Případné rozpory pracovník inženýrské činnosti řeší ve spolupráci s projektantem, s dotčenými orgány státní správy, organizacemi a osobami (včetně dotčených vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich). Zajistí v nezbytném rozsahu (způsobem dohodnutým s příkazcem a ve spolupráci s ním) další podklady a doklady, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí popř. k žádosti o vydání společného povolení.

Pokud pro předmětnou stavbu (záměr) bylo vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále též stanovisko EIA), pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci projektantem zajistí úplný popis změn, ke kterým došlo oproti záměru, k němuž bylo vydáno stanovisko EIA. Popis změn společně s dokumentací pro vydání územního rozhodnutí popř. pro vydání společného povolení předloží nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (popř. o vydání společného povolení) nejpozději však v den podání žádosti orgánu, který vydal stanovisko EIA. Pokud nebyla dodržena uvedená lhůta, má se za to, že předmětné podklady nebyly vůbec předány. Dojde-li ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí (zejména zvýšení kapacity a rozsahu, změny technologie, změny řízení provozu, změny ve způsobu užívání), bude vydáno negativní závazné stanovisko. Tyto změny vyžadují zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. Závazné stanovisko je vydáno na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení (§9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb.)

V případě stanovisek EIA vydaných před 1. 4. 2015 je třeba postupovat podle zákona č. 39/2015 Sb., Část první, Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, Čl. II – Přechodná ustanovení).

Novela SZ a souvisejících předpisů (mezi které patří též zákon č. 100/2001 Sb.) provedená zákonem č. 225/2017 Sb. umožňuje vést územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§94a a násl. SZ, §10 zákona č. 100/2001 Sb.) nebo společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§94q a násl. SZ, §10 zákona č. 100/2001 Sb.).

Na základě převzaté dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vypracuje Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby v rozsahu §3 a přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb. a v souladu s §86 stavebního zákona (pro zjednodušené územní řízení v souladu s §95 SZ, pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v souladu s §94c SZ), doplní ji předepsanými přílohami a podá žádost o vydání územního rozhodnutí, v níž uvádí především:

  • identifikační údaje stavby;
  • pozemky, na kterých se stavba umisťuje (kat. území, parc. č., druh pozemku, výměra);
  • identifikační údaje žadatele (vč. jeho zastoupení na základě plné moci - musí být přiložena);
  • u staveb technické infrastruktury podle §103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 SZ seznam a adresy osob, které budou vykonávat činnost stavbyvedoucího a technického dozoru investora;
  • u dočasného záměru dobu trvání;
  • posouzení vlivu stavby (její změny) na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb.);
  • přílohy k žádosti, zejména: (blíže viz část B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.):
    • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, pokud není žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit. Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem;
    • plná moc v případě zastupování;
    • seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemků nebo stavbám, na kterých se stavba/změna stavby umisťuje;
    • seznam a adresy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. V případě řízení s velkým počtem účastníků (tj. s více než 30 účastníky) se tyto osoby identifikují pouze označením pozemků a staveb dotčených vlivem záměru evidovaných v katastru nemovitostí;
    • dokumentace podle druhu stavby podle přílohy č. 1č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jejíž přílohou jsou závazná stanoviska dotčených orgánů (vč. stanoviska EIA, pokud záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí), popř. jejich rozhodnutí nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů a dále stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
    • smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury;
    • V případě souboru staveb v areálu jaderného zařízení jsou v samostatné příloze dále uvedeny základní údaje o kapacitních a časových maximech vstupů a výstupů, o maximální výměře zastavěných ploch pro umístění staveb v areálu, maximálním výškovém ohraničení staveb uvnitř areálu, o minimálních odstupových vzdálenostech jednotlivých staveb od hranic areálu a sousedních staveb mimo areál.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí v územním řízení se podle přílohy č. 1 části B této vyhlášky mimo uvedené dokládá:

  • pokud stavba nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle okolností
    • stanovisko orgánu ochrany přírody podle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., kterým tento orgán vyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí ochrany, pokud je tímto zákonem vyžadováno;
    • v případě podlimitních záměrů sdělení příslušného úřadu, že nepodléhá zjišťovacímu řízení podle zákona č. 100/2001 Sb.;
    • závěr zjišťovacího řízení, pokud je vyžadován podle zákona č. 100/2001 Sb.;

Pro přílohy k žádosti o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení platí část C přílohy č. 1 této vyhlášky, podle které se mimo výše uvedené dokládají:

  • souhlasy účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; tyto souhlasy musí být vyznačeny na situačním výkresu.

Pro přílohy k žádosti o vydání územního rozhodnutí v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí platí část D přílohy č. 1 této vyhlášky, podle které se mimo výše uvedené dokládá:

  • Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle §10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí a závěr zjišťovacího řízení.

Pozn.: Doložení dokumentace, která není zpracována projektantem s příslušnou autorizací anebo pokud není doložena stavebnímu úřadu vůbec, znamená bez dalšího zastavení řízení.

Na základě převzaté dokumentace pro vydání společného povolení vypracuje Žádost o vydání společného povolení v rozsahu §7a a přílohy č. 6 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb. a v souladu s §94l SZ (pro společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v souladu s §94s SZ), doplní ji předepsanými přílohami a podá žádost o vydání společného povolení, v níž uvádí především:

  • identifikační údaje stavebního záměru;
  • pozemky, na kterých se stavba umisťuje (kat. území, parc. č., druh pozemku, výměra);
  • identifikační údaje stavebníka (vč. jeho zastoupení na základě plné moci - musí být přiložena);
  • údaje o stavebním záměru a jeho popis;
  • u dočasné stavby dobu jejího trvání (vč. návrhu na úpravu pozemku po jejím odstranění);
  • posouzení vlivu stavby (její změny) na životní prostředí pokud je vyžadováno podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb.);
    • zhotovitel stavby – stavební podnikatel (je-li znám);
    • předpokládaný termín zahájení a dokončení stavby;
    • orientační náklady na provedení stavby;
    • přílohy k žádosti, zejména (blíže viz část B přílohy č. 6 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.):
    • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, pokud není žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit. Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem.
    • plná moc v případě zastupování;
    • seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemkům nebo stavbám, na kterých se stavba / změna stavby umisťuje.
    • seznam a adresy osob, jejichž vlastnická nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, a tato práva mohou být prováděním stavby přímo dotčena. Je-li těchto osob více než 30, identifikují se pouze označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí.
    • plán kontrolních prohlídek (blíže kap. 2.2.1.4);
    • smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury;
    • projektová dokumentace přílohy č. 8č. 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., jejíž přílohou jsou závazná stanoviska dotčených orgánů (vč. stanoviska EIA, pokud záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí), popř. jejich rozhodnutí nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů a dále stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
    • je-li předmětem žádosti o společné povolení stavba vodního díla týkající se hraničních vod, předloží se projektová dokumentace v počtu stanoveném mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána s tím, že musí obsahovat údaje o průtocích vody ve vodním toku podle druhu vodního díla a další doklady s tím související vč. povolení vodoprávního úřadu k nakládání s vodami podle §8 vodního zákona, bylo-li vydáno k povolovanému vodnímu dílu předem jiným správním orgánem než příslušným k vydání společného povolení.

Pro přílohy k žádosti o vydání společného povolení ve společném řízení s posouzením vlivů na životní prostředí platí část C přílohy č. 6 této vyhlášky, podle které se mimo výše uvedené dokládá:

  • Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle §10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí.

Poznámka: Doložení dokumentace, která není zpracována projektantem s příslušnou autorizací anebo pokud není doložena stavebnímu úřadu vůbec, znamená bez dalšího zastavení řízení.

Posuzování vlivů stavby (záměru) na životní prostředí se řídí zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Je-li pro příslušnou stavbu podle tohoto právního předpisu posouzení vlivů na životní prostředí vyžadováno, zajistí pracovník inženýrské činnosti jménem budoucího stavebníka (v daném případě v postavení oznamovatele) ve smluvně sjednaném rozsahu příslušné činnosti s tím spojené, resp. předepsané, a to zejména:

  • povinnosti oznamovatele ve vztahu k úřadu příslušnému k posouzení vlivů stavby na životní prostředí (např. oznámení záměru, plnění závěrů ze zjišťovacího řízení, včetně zajištění zpracování dokumentace, je-li vyžadována, její převzetí, kontrolu náležitostí a doručení příslušnému úřadu apod.);
  • úkony oznamovatele ve vztahu ke zpracovateli posudku (poskytování podkladů, vyjádření k posudku);
  • účast (jménem oznamovatele) na jednáních uskutečňovaných v rámci postupů vedoucích k vydání stanoviska příslušného úřadu (např. předběžné projednání, dohoda o počtu vyhotovení a podobě dokumentace, veřejné projednání, projednání případných negativních stanovisek dotčených správních úřadů apod.).

Pokud to zvláštní právní předpis vyžaduje (a rovněž s přihlédnutím k případným konkrétním vlivům navrhovaného záměru na okolní pozemky), je předkládána zároveň s žádostí o vydání rozhodnutí o umístění stavby žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu (viz MP 2.5.1, kap. 1.7 a MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma).

Kompletní žádost předkládá pracovník inženýrské činnosti na příslušný stavební úřad (včetně plné moci udělené mu příkazcem - žadatelem o územní rozhodnutí pro případ zastupování). Dokumentaci přikládá ve dvou vyhotoveních. Pokud se jedná o řízení s posouzením vlivů, přikládá dokumentaci ve třech vyhotoveních s tím, že dokumentace vlivů na životní prostředí a žádost se dokládá též v elektronické podobě. Ve společném řízení se podle okolností dokládají další vyhotovení dokumentace (blíže §94l odst. 4 a §94s odst. 5 stavebního zákona).

Proces územního řízení je upraven SZ. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení, k projednání žádosti nařídí ústní jednání a v případě účelnosti jej spojí s ohledáním na místě. Oznámení o konání ústního jednání musí být provedeno 15 dnů předem. V případech uvedených v §87 odst. 1 SZ může stavební úřad upustit od ústního jednání a stanovit lhůtu pro uplatnění námitek účastníků řízení a závazných stanovisek dotčených orgánů, která nesmí být kratší než 15 dnů.

U záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko EIA, stavební úřad může nařídit veřejné ústní jednání, u záměrů umisťovaných v území, kde není vydán územní plán, je veřejné ústní jednání povinné (§87 odst. 2). Konání veřejného ústního jednání oznamuje veřejnou vyhláškou, vyvěšenou nejméně 30 dnů předem, a po tuto dobu stavební úřad umožní každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. Je-li územní řízení navazujícím řízením ve smyslu §3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., postupuje se též podle §9d a násl. zákona č. 100/2001 Sb. Pracovník inženýrské činnosti zajistí, aby informace o záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, včetně grafického vyjádření záměru, byla bezodkladně po oznámení zahájení územního řízení a nařízení veřejného ústního jednání vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem, a to do doby konání veřejného ústního jednání. Obsahové náležitosti této informace jsou stanoveny v §8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb. Informace musí být vyhotovena tak, aby byla zajištěna její čitelnost (nejméně o velikosti formátu A3) a odolnost proti povětrnostním vlivům.

Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání nebo při veřejném ústním jednání nebo ve lhůtě stanovené stavebním úřadem, jinak se k nim nepřihlíží. U námitek, u nichž nedošlo k dohodě, postupuje stavební úřad v souladu s §89 odst. 6 SZ.

Stavební úřad posuzuje soulad záměru stavebníka s vydanou územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování (u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko orgánu územního plánování podle §96b SZ), požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů (zejména s obecnými požadavky na využívání území), požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem a dalšími požadavky (podle zvláštních právních předpisů a stanovisek dotčených orgánů popř. jejich rozhodnutí).

V průběhu územního řízení pracovník inženýrské činnosti spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace, poskytuje nutná vysvětlení a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání územního rozhodnutí.

Pokud je jednání úspěšné, vydá stavební úřad územní rozhodnutí podle §92 a §93 stavebního zákona (v daném případě rozhodnutí o umístění stavby). To obsahuje kromě obecných náležitostí rozhodnutí a náležitostí podle §92 SZ zejména (blíže viz §9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.):

  • druh a účel umísťované stavby;
  • katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků, na nichž se stavba umísťuje;
  • umístění na pozemku, včetně minimálních vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb;
  • určení prostorového řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, maximální výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě;
  • vymezení území dotčeného vlivy stavby;
  • další podmínky, zejména podmínky pro projektovou přípravu stavby a pro zpracování projektové dokumentace, pro napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, a podmínky uvedené v závazné části závazného stanoviska dotčeného orgánu, případně podmínky k zabezpečení souladu stavby s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování (pokud se nevydává závazné stanovisko podle §96b SZ).

Rozhodnutí o umístění stavby může obsahovat též označení stavby za nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem.

Náležitosti rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení jsou pak blíže rozvedeny v §9 odst. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.

Územním rozhodnutím schvaluje stavební úřad navržený záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků a stanoví podmínky pro využití a ochranu území a podmínky pro další přípravu a realizaci záměru. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Po nabytí právní moci předá stavební úřad žadateli jedno vyhotovení územního rozhodnutí spolu s ověřenou grafickou přílohou.

Jeho získání umožňuje pracovníku inženýrské činnosti pokračovat v další přípravě stavby v době jeho platnosti, tj. 2 roky od nabytí právní moci (nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší nejdéle však 5 let). Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na základě včasné odůvodněné žádosti prodloužit (žádost musí být podána v době platnosti územního rozhodnutí). K této žádosti pracovník investiční činnosti zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

K územnímu řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§94a a násl. SZ) je vždy příslušný stavební úřad obce s rozšířenou působností. Vedle SZ se na ně vztahují příslušná ustanovení o navazujícím řízení podle zákona č. 100/2001 Sb.

Stavební úřad do 5 dnů od podání žádosti zašle žádost a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí úřadu příslušnému k posouzení vlivů na životní prostředí (dále též „příslušný úřad“), který v deseti denní lhůtě dokumentaci přezkoumá a výsledky posouzení sdělí stavebnímu úřadu. Stavební úřad (je-li žádost s přílohami vč. dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí v pořádku) oznámí zahájení řízení a stanoví minimálně třiceti denní lhůtu, ve které mohou účastníci řízení a veřejnost uplatňovat připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. Ve stejné lhůtě uplatňují stanoviska dotčené orgány. Stavební úřad může též nařídit veřejné ústní jednání (lze je spojit s ohledáním na místě). Veřejné ústní jednání se koná za účasti příslušného úřadu. Po ukončení této fáze, která je věnována vlivům záměru na životní prostředí, stavební úřad do 5 dnů (od uplynutí stanovené lhůty nebo veřejného ústního jednání) předá příslušnému úřadu výsledky dosavadního projednání a řízení přeruší. Příslušný úřad do 5 dnů předá tyto výsledky zpracovateli oponentního posudku k dokumentaci vlivů na životní prostředí. V případě mezistátního posuzování příslušný úřad provádí mezistátní konzultace, jejichž výsledky následně předá zpracovateli posudku, na jehož zpracování je lhůta max. 60 dnů s tím, že ve zvlášť složitých případech je možno její prodloužení o max. 20 dnů. Do 30 dnů od předání posudku příslušný orgán vydá závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí, které mimo jiné zasílá stavebnímu úřadu. Stavební úřad do 5 dnů po obdržení tohoto stanoviska zveřejní informaci o tom, že bylo vydáno a oznámí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů od doručení oznámení. V této lhůtě mohou ke stavebnímu záměru na základě všech podkladů pro vydání územního rozhodnutí včetně závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí účastníci řízení uplatnit námitky, veřejnost připomínky a dotčené orgány dodatečná závazná stanoviska. Pro uplatňování závazných stanovisek a námitek platí §89 SZ.

Stavební úřad posuzuje stavební záměr podle hledisek uvedených v §90 SZ, tj. soulad záměru stavebníka s vydanou územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování (u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko orgánu územního plánování podle §96b SZ), s požadavky SZ a jeho prováděcích předpisů (zejména s obecnými požadavky na využívání území), s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, a s dalšími požadavky (podle zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů popř. jejich rozhodnutí).

V průběhu územního řízení s posouzení vlivů na životní prostředí pracovník IČ spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, příslušným úřadem, zpracovatelem dokumentace vlivů na životní prostředí, zpracovatelem posudku, poskytuje nutná vysvětlení a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání územního rozhodnutí.

V případě úspěšného řízení stavební úřad vydá územní rozhodnutí. Ustanovení pro obsah územního rozhodnutí a postup stavebního úřadu po nabytí právní moci rozhodnutí se použijí obdobně (§92 a 93 SZ, §9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.). Totéž platí pro ustanovení o době platnosti územního rozhodnutí (§93 SZ).

Společné územní a stavební řízení (dále též „společné řízení“) je možno vést pro stavby v působnosti obecných stavebních úřadů, silničních správních úřadů, vodoprávních úřadů, Drážního úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu. Společné řízení vede stavební úřad příslušný k povolení stavby. U souboru staveb se příslušnost k vydání společného povolení řídí příslušností k povolení stavby hlavní souboru staveb. Stavební úřady příslušné k umístění nebo povolení vedlejších staveb souboru jsou ve společném řízení dotčenými orgány a pro potřeby vydání společného povolení vydávají namísto rozhodnutí závazná stanoviska. Stavební úřad, který vydal společné povolení pro soubor staveb, vykonává u všech staveb v tomto souboru veškerou následnou působnost podle SZ vč. kolaudace. Příslušnost k povolení změn dokončených staveb se pak řídí §13, 15 a 16 SZ.

Stavební úřad (na základě žádosti obvykle podané pracovníkem IČ) oznámí zahájení společného řízení účastníkům řízení a dotčeným orgánům a nařídí ústní jednání (lze je spojit s ohledáním na místě), a to nejméně 15 dnů předem. Od ústního jednání může stavební úřad upustit, v tomto případě pak stanoví min. patnácti denní lhůtu pro uplatnění námitek účastníků řízení a stanovisek dotčených orgánů. Pro námitky platí §94n SZ. Námitky a stanoviska je možno uplatnit nejpozději v této lhůtě nebo při ústním jednání, je-li konáno, jinak se k nim nepřihlíží. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Je-li společné řízení navazujícím řízením podle §3 písm. g zákona č. 100/2001 Sb., postupuje se též podle §9d a násl. tohoto zákona.

Ve společném řízení stavební úřad posuzuje soulad stavebního záměru z hlediska napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, činností v ochranných či bezpečnostních pásmech, soulad s příslušnými právními předpisy (SZ a předpisy související vč. závazných stanovisek popř. rozhodnutí dotčených orgánů). Dále stavební úřad prověří dokumentaci zejména z pohledu úplnosti, dodržení obecných požadavků na výstavbu, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného potřebného vybavení vč. účinků budoucího užívání.

V průběhu společného řízení pracovník inženýrské činnosti spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace, poskytuje potřebnou součinnost a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání společného povolení.

Pokud je řízení úspěšné, vydá stavební úřad společné povolení podle §94p SZ, které obsahuje vedle obecných náležitostí rozhodnutí též náležitostí podle §94p SZ a §13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.):

  • stanovení druhu a účelu stavby,
  • údaje o katastrálním území a parcelních číslech a druhu pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje a povoluje,
  • popis prostorového řešení stavby, zejména její půdorysnou velikost, výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě,
  • umístění stavby na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb,
  • vymezení území dotčeného vlivy stavby.

podle potřeby dále obsahuje:

  • stanovení podmínek pro provedení stavby, zejména z hlediska komplexnosti a plynulosti výstavby a ochrany životního prostředí, podmínky uvedené v závazné části závazného stanoviska dotčeného orgánu, popřípadě vyplývající z výsledku řešení rozporů,
  • stanovení podmínek pro užívání stavby,
  • stanovení podmínek napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
  • stanovení podmínek pro dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických norem,
  • stanovení fází výstavby za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby,
  • uložení zpracování dokumentace pro provádění stavby,
  • stanovení doby platnosti, má-li být delší, než stanoví stavební zákon,
  • stanovení lhůty pro odstranění dočasných staveb,
  • stanovení provedení zkušebního provozu, popřípadě podmínek pro jeho provedení.

Společným povolením stavební úřad schvaluje stavební záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a pokud je to třeba také pro její užívání. V případě souboru staveb se stanoví společné, případně specifické podmínky pro umístění a povolení stavby hlavní a vedlejších staveb v souboru staveb. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Může též uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. U staveb dočasných stanoví lhůtu pro odstranění stavby. U technologických staveb může uložit provedení zkušebního provozu po předchozí dohodě se stavebníkem (pracovníkem IČ) o jeho délce trvání. Po nabytí právní moci společného povolení stavební úřad zašle stejnopis jeho písemného vyhotovení opatřený doložkou právní moci a vyhotovení ověřené dokumentace pro vydání společného povolení štítek obsahující identifikační údaje o povoleném stavebním záměru pracovníkovi IČ (resp. stavebníkovi).

Získání pravomocného společného povolení umožňuje při vyřešení majetkoprávních záležitostí zahájení inženýrské činnosti pro provádění stavby a umožňuje zahájit stavbu, pokud tak bylo učiněno v době jeho platnosti. Platnost společného povolení je ze zákona 2 roky s tím, že stavební úřad může stanovit platnost delší, max. však 5 let. O tuto delší platnost musí být pracovníkem IČ požádáno. Dobu platnosti může stavební úřad na základě včasné odůvodněné žádosti prodloužit (žádost musí být podána v době platnosti územního rozhodnutí). K této žádosti pracovník IČ zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury. V případě technologických staveb vyžadující integrované povolení (k tomu kap. 2.2.1.4) je nezbytnou podmínkou mimo výše uvedené, též získání pravomocného integrovaného povolení.

Ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí je obdobný proces jako v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Stavební úřad do 5 dnů od podání žádosti zašle žádost a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí příslušnému úřadu, který v deseti denní lhůtě dokumentaci sdělí výsledky svého přezkoumání stavebnímu úřadu. Stavební úřad (je-li žádost s přílohami vč. dokumentace pro vydání společného povolení a dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí v pořádku) oznámí zahájení řízení a stanoví minimálně třiceti denní lhůtu, ve které mohou účastníci řízení a veřejnost uplatňovat připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. Ve stejné lhůtě uplatňují stanoviska dotčené orgány. Stavební úřad může též nařídit veřejné ústní jednání (lze je spojit s ohledáním na místě). Veřejné ústní jednání se koná za účasti příslušného úřadu. Po ukončení této fáze, která je věnována vlivům záměru na životní prostředí, stavební úřad do 5 dnů (od uplynutí stanovené lhůty nebo veřejného ústního jednání) předá příslušnému úřadu výsledky dosavadního projednání a řízení přeruší. Příslušný úřad do 5 dnů předá tyto výsledky zpracovateli oponentního posudku k dokumentaci vlivů na životní prostředí. V případě mezistátního posuzování příslušný úřad provádí mezistátní konzultace, jejichž výsledky následně předá zpracovateli posudku, na jehož zpracování je lhůta max. 60 dnů s tím, že zvlášť složitých případech je možno její prodloužení o max. 20 dnů. Do 30 dnů od předání posudku příslušný orgán vydá závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí, které mimo jiné zasílá stavebnímu úřadu. Stavební úřad do 5 dnů po obdržení tohoto stanoviska zveřejní informaci o tom, že bylo vydáno a oznámí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů od doručení oznámení. V této lhůtě mohou ke stavebnímu záměru na základě všech podkladů pro vydání územního rozhodnutí včetně závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí účastníci řízení uplatnit námitky, veřejnost připomínky a dotčené orgány dodatečná závazná stanoviska. Pro uplatňování závazných stanovisek a námitek platí §94w SZ.

Stavební úřad posuzuje stavební záměr podle hledisek uvedených v §94x SZ, tj. soulad stavebního záměru z hlediska napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, činností v ochranných či bezpečnostních pásem, soulad s příslušnými právními předpisy (SZ a předpisy související vč. závazných stanovisek, popř. rozhodnutí dotčených orgánů). Dále stavební úřad prověří dokumentaci zejména z pohledu úplnosti, dodržení obecných požadavků na výstavbu, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného potřebného vybavení vč. účinků budoucího užívání.

V průběhu společného řízení s posouzení vlivů na životní prostředí pracovník IČ spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace pro vydání společného povolení, příslušným úřadem, zpracovatelem dokumentace vlivů na životní prostředí, zpracovatelem posudku, poskytuje nutná vysvětlení a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání společného povolení.

V případě úspěšného řízení stavební úřad vydá společné povolení, jehož obsah je stanoven v §94y odst. 2 SZ (shodně s §94p SZ) a §13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., v platném znění (blíže rozvedeno výše - společné územní a stavební řízení této kapitoly). Po nabytí právní moci společného povolení stavební úřad zašle stejnopis jeho písemného vyhotovení opatřený doložkou právní moci a vyhotovení ověřené dokumentace pro vydání společného povolení štítek obsahující identifikační údaje o povoleném stavebním záměru pracovníkovi IČ (resp. stavebníkovi).

Pravomocné společné povolení umožňuje zahájení realizace stavby při splnění dalších podmínek výše uvedených (viz společné územní a stavební řízení této kapitoly).

AA5 - Stavební povolení

Další postup přípravy spočívá v získání stavebního povolení. Pracovník inženýrské činnosti nejprve zajistí zpracování potřebné projektové dokumentace pro stavební povolení (DSP).

Protože jde o investici z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele DSP povinen postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. s účinností od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování DSP podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Zpracovatel musí být vždy autorizovaná osoba. Doporučuje se uzavřít smluvní vztah i na pokračování zakázky, tj. v případě potřeby zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby a provádění autorského dozoru. Tento požadavek nutno vznést již v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Smlouva o dílo obsahuje především pevnou smluvní cenu, termín plnění a odkaz na upravený rozsah dokumentace podle platné vyhlášky.

U staveb architektonicky významných, u nichž počátek zpracování byl na základě architektonické soutěže (soutěže o návrh), je nutno postupovat s přihlédnutím k zvláštním úpravám, vyplývajícím z této skutečnosti (viz zejména příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a rovněž viz soutěžní řád ČKAIT).

DSP - Dokumentace pro stavební povolení (viz MP 1 kap. 2.2.2.) se zpracovává v rozsahu a obsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., příloha č. 12 u dopravních staveb v rozsahu a obsahu stanoveném přílohami č. 2, č. 5 nebo č. 8 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu dokumentace dopravních staveb (v době zpracování aktualizace této MP je připravována novelizace předmětné vyhlášky).

Činnost autorizované osoby při zpracování projektová dokumentace pro stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb. - je základním postupem v oblasti projektové přípravy. Na základě zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení přejímá autorizovaná osoba konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a projektantem, evidovaným na stavebním úřadu.

Pracovník inženýrské činnosti předá zpracovateli (projektové firmě, hlavnímu projektantovi) veškeré podklady vyplývající z dřívějšího zpracování a projektové přípravy, zejména podmínky územního rozhodnutí, včetně příslušné dokumentace, stanovisek a vyjádření. V průběhu zpracování se účastní projednání řešení s projektantem a se stavebníkem. Účastní se jako zástupce stavebníka jednání s dotčenými orgány a vlastníky dopravní a technické infrastruktury, pokud postup zpracování přináší nové skutečnosti oproti stanoviskům zapracovaným do územního rozhodnutí. Projektovou dokumentaci pro stavební povolení převezme ve smluvním termínu. Provede kontrolu její úplnosti ve vztahu k požadavkům stavebního zákona a prováděcí vyhlášky, včetně úplnosti a splnění úkolu projektanta - autorizované osoby. Přílohou projektové dokumentace je dokladová část, která obsahuje soubor rozhodnutí a stanovisek dotčených orgánů, neboť podle §159 je projektant povinen působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány; lze tedy předpokládat, že stanoviska budou kladná a zpracovaná dokumentace bude v souladu s nimi obdobně u stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury).

Bylo-li vydáno územní rozhodnutí nebo společné povolení na stavbu, u níž nebylo v době jeho vydání zajištěno potřebné vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, zejména v případě, že bylo toto právo možno získat formou vyvlastnění, pracovník inženýrské činnosti ve fázi po vydání územního rozhodnutí může ve smluvně sjednaném rozsahu poskytnout spolupráci stavebníkovi při získání příslušných vlastnických práv. Přitom postupuje v intencích §170 SZ, upravujícího účely vyvlastnění popř. dalších zákonů (např. zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů /energetický zákon/, ve znění pozdějších předpisů), a procesně (v rozsahu smluvně vymezeného zmocnění) podle samostatného zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů. Vlastnické nebo jiné právo umožňující provést stavbu (tj. v daném případě příslušné pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění) musí být zajištěno před zahájením stavby na příslušném pozemku. Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným k uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury platí kromě zákona o vyvlastnění též speciální úprava uvedená v zákoně č. 416/2009 Sb.

Bude-li stavební řízení řízením navazujícím ve smyslu §3 písm. g zákona č. 100/2001 Sb., pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci projektantem zajistí úplný popis změn, ke kterým došlo oproti záměru, k němuž bylo vydáno stanovisko EIA. Popis změn společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení předloží nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o vydání stavebního povolení nejpozději však v den podání žádosti orgánu, který vydal stanovisko EIA. Tento orgán vydá závazné stanovisko k ověření změn záměru na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení stavebního řízení. Dojde-li ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí (zejména zvýšení kapacity a rozsahu, změny technologie, změny řízení provozu, změny ve způsobu užívání), bude vydáno negativní závazné stanovisko. Tyto změny vyžadují zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. (§9a odst. 6 zákona č. 100/2001 Sb.).

V případě stanovisek EIA vydaných před 1. 4. 2015 je třeba postupovat podle zákona č. 39/2015 Sb., Část první, Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, Čl. II – Přechodná ustanovení).

Pracovník inženýrské činnosti v souladu s §110 SZ a přílohou č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb., zpracuje žádost o stavební povolení. V žádosti uvede:

  • identifikační údaje stavebního záměru (název, místo, účel stavby);
  • identifikační údaje stavebníka vč. oprávnění za něj jednat, doložené plnou mocí;
  • údaje o stavebním záměru a jeho popis;
  • dobu trvání u dočasného stavebního záměru;
  • údaje o místu stavebního záměru (obec, katastr. území, parc. číslo, druh pozemku, výměra);
  • zhotovitele stavebního záměru - název a sídlo stavebního podnikatele (pokud je znám) - v případě veřejných zakázek asi obvykle znám nebude, neboť musí nejprve proběhnout zadávací řízení;
  • předpokládaný termín zahájení a dokončení stavebního záměru;
  • u staveb financovaných z veřejného rozpočtu – jméno a příjmení fyzické osoby vykonávající technický dozor stavebníka s oprávněním podle zvláštního právního předpisu;
  • předpokládaný termín zahájení a dokončení;
  • orientační náklady na provedení stavebního záměru;
  • užití sousedního pozemku nebo stavby;
  • posouzení vlivu stavby (její změny) na životní prostředí pokud je vyžadováno podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb.);
  • přílohy k žádosti (část B přílohy č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.):
    • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, pokud není žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit. Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem;
    • seznam a adresy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, a tato práva mohou být prováděním stavby přímo dotčena (v případě více než 30 osob se identifikují se pouze označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí);
    • projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) - viz příloha č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., jejíž přílohou je dokladová část obsahující závazná stanoviska dotčených orgánů (vč. stanoviska EIA, pokud záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí), popř. jejich rozhodnutí nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů a dále stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem; u dopravních staveb viz vyhláška č. 146/2008 Sb. (v době zpracování aktualizace této MP je připravována novelizace předmětné vyhlášky).;
    • návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, příp. plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby;
    • územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva územní rozhodnutí nahrazující nebo územní souhlas, vč. celkové situace v měřítku katastrální mapy ověřené stavebním úřadem, pokud jsou pro daný případ stavebním zákonem vyžadovány a vydal je jiný správní orgán;
    • pokud stavba nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle okolností
      • stanovisko orgánu ochrany přírody podle §45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., kterým tento orgán vyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí ochrany, pokud je tímto zákonem vyžadováno;
      • v případě podlimitních záměrů sdělení příslušného úřadu, že nepodléhá zjišťovacímu řízení podle zákona č. 100/2001 Sb.;
      • závěr zjišťovacího řízení, pokud je vyžadován podle zákona č. 100/2001 Sb.

Poznámka:

Návrh plánu kontrolních prohlídek (§133 SZ) vychází z reálné možnosti zkontrolovat příslušné části stavby, za podmínky efektivně příslušná jednání svolat. Minimálně by měl obsahovat 2 prohlídky, z nich jedna je závěrečná. K rozsahu zjišťování při kontrolní prohlídce rozestavění stavby - viz blíže §18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.

Pracovník inženýrské činnosti podá žádost s připojenými doklady a plnou mocí místně a věcně příslušnému stavebnímu úřadu. Ten přezkoumá podanou žádost a doklady z hlediska, zda stavbu lze podle nich provést. Přitom ověří zejména:

  • zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územním rozhodnutím, územním souhlasem, veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující, popř. s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby ověří její soulad s územně plánovací dokumentací;
  • zda je úplná, přehledná a jsou v ní řešeny obecné požadavky na výstavbu;
  • zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popř. jiného potřebného vybavení k řádnému užívání stavby;
  • zda předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány;
  • účinky budoucího užívání stavby.

Může vyzvat pracovníka inženýrské činnosti (stavebníka) k odstranění zjištěných nedostatků. Pracovník inženýrské činnosti zajistí neprodleně ve spolupráci s projektantem a stavebníkem potřebné úpravy a doplnění. Doložení projektové dokumentace, která není zpracována projektantem s příslušnou autorizaci anebo pokud není doložena stavebnímu úřadu vůbec, znamená bez dalšího zastavení řízení.

Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě. Současně upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že stanoviska a námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání. Od ústního jednání může stavební úřad upustit, potom pro podání námitek účastníků řízení a stanovisek dotčených orgánů stanoví minimálně deseti denní lhůtu. Uplatňování námitek účastníků řízení a a jejich posuzování stavebním úřadem je upraveno v §114 SZ. V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení, ve zvlášť složitých případech nejdéle do 90 dnů.

Je-li stavební řízení navazujícím řízením ve smyslu §3 písm. g zákona č. 100/2001 Sb., stavební úřad též postupuje podle §9d a násl. zákona č. 100/2001 Sb.

Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad podmínky pro provedení stavby, které jsou závazné pro další činnost stavebníka. Stanoví, které fáze výstavby mu budou oznámeny za účelem kontrolních prohlídek. Pokud stavba obsahuje technologické zařízení vyžadující provedení zkušebního provozu, může uložit jeho provedení a stanoví dobu jeho trvání (po projednání s pracovníkem inženýrské činnosti).

Po nabytí právní moci stavebního povolení zašle pracovníku inženýrské činnosti (stavebníkovi) jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje stavby (může být převzato pracovníkem inženýrské činnosti).

Získání stavebního povolení (pokud je stavebním zákonem vyžadováno nebo není-li využito oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle §117 SZ či jiného institutu podle SZ) je základním předpokladem k zahájení inženýrské činnosti pro provádění stavby, umožňuje zahájit stavbu, pokud tak bylo učiněno v době jeho platnosti, tj. 2 roky od nabytí právní moci (s možností prodloužení platnosti na odůvodněnou žádost stavebníka, resp. pracovníka inženýrské činnosti podanou před uplynutím této lhůty). K žádosti pracovník investiční činnosti zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

AA6 - Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Pokud je stanovena v územním rozhodnutí povinnost zpracovat projektovou dokumentaci pro provádění stavby, zajistí pracovník inženýrské činnosti její zpracování u autorizované osoby (projektové firmy).

Podle §2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, která nabyla účinnosti dne 1. 10. 2016, musí být součástí zadávací dokumentace stavby resp. technických podmínek dokumentace, která rozsahem odpovídá projektové dokumentaci pro provádění stavby, a to pro všechny nadlimitní a podlimitní veřejné stavební zakázky (tedy i pro stavby, pro které projektová dokumentace pro provádění stavby není podle stavebního zákona povinná). V uvedeném případě musí tato dokumentace určovat stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a musí umožňovat vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Podkladem je dokumentace pro stavební řízení, včetně závěrů a podmínek stavebního povolení. Pro případné používání přímých či nepřímých odkazů na označení výrobců, výrobků apod. platí s účinností od 1. 10. 2016 omezení uvedené v §89 odst. 5 a 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Protože jde o investici z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele DPS povinnost postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. s účinností od 1. 10. 2016 pak podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování DPS podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Tento postup přichází v úvahu v případě, nebude-li zpracování DPS smluvně zajištěno již v rámci inženýrské činnosti podle AA5.

Povinnosti z hlediska obsahu zadávací dokumentace resp. technických podmínek a postup při zadávání zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby uvedené v předchozích odstavcích nebudou aplikovány v případě, bude-li součástí veřejné zakázky na stavební práce a předmětem sjednaného rozsahu díla rovněž příslušná část projektové dokumentace (odpovídající např. dokumentaci pro provádění stavby nebo ve výjimečných případech, zejména u stavby na klíč, též dokumentace pro stavební povolení). V tomto případě bude součástí zadávací dokumentace příslušný předchozí stupeň projektové dokumentace resp. požadavky zadavatele na výkon nebo funkci podle §89 odst. 1 písm. a) nebo §92 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, účinného od 1. 1. 2016.

DPS Projektová dokumentace pro provádění stavby (MP 1 kap. 2.2.3 b) se zpracovává v rozsahu podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.), resp. u dopravních staveb podle příloh č. 3, 6 nebo 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb. (v době zpracování aktualizace této MP je připravována novelizace předmětné vyhlášky)

Pracovník inženýrské činnosti převezme zpracovanou projektovou dokumentaci ve smluvním termínu, překontroluje její soulad se smluvními podmínkami (včetně respektování podmínek příslušných stavebně-správních rozhodnutí, tj. stavebního povolení apod.) a využije ji v další přípravě a provádění stavby. Projektová dokumentace pro provádění stavby poslouží jak pro organizaci zadávacího řízení na zhotovitele stavby, tak pro vlastní provádění stavby, případně jako jeden z podkladů pro kontrolní prohlídky ze strany stavebního úřadu.

Splnění činností příkazníka v přípravě stavby.

Pokud nebylo dohodnuto jinak, jsou činnosti (povinnosti) příkazníka zabezpečujícího investiční činnost v přípravě stavby splněny:

a) předáním originálu pravomocného stavebního povolení nebo společného povolení s podmínkami umožňujícími zahájení stavby popř. pravomocného územního rozhodnutí (u staveb, pro které není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení) nebo oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle §117 SZ či vydáním písemného souhlasu stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle §106 odst. 1 SZ;

b) předáním šesti vyhotovení dokumentace pro stavební povolení resp. pro ohlášení stavby (z toho jedno zůstává stavebnímu úřadu a druhé ověřené se vrací) a tří vyhotovení další dokumentace a dokumentů, v souladu se smlouvou, příkazci;

c) předáním zprávy o jiných výkonech příkazníka v souladu se smlouvou a podáním informací (výkladu) k předaným rozhodnutím, stanoviskům, dokumentům a dokumentaci na vyžádání příkazce, pokud jsou vyžádány, do třiceti dnů od předání;

d) předáním projektové dokumentace pro provádění stavby ve sjednaném počtu vyhotovení.

2.2.2 Postupy inženýrské činnosti při provádění stavby

Inženýrská činnost při provádění stavby počíná výběrem zhotovitele stavby nebo zhotovitelů částí stavby. Příkazník na základě příslušné části dokumentace zajistí všechny potřebné dokumenty pro zadání veřejné zakázky na zhotovitele stavby či na několik zhotovitelů částí stavby (podklady, návrh zadávacích podmínek a zadávací dokumentace), zorganizuje a provede zadávací řízení, včetně návrhu vyhodnocení nabídek, zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby. Pokračuje výkonem technického dozoru stavebníka ve vztahu k zhotoviteli stavby, dále dohledem nad prováděním výkonu autorského dozoru příslušným projektantem. V průběhu vlastního provádění stavby zajišťuje na základě plné moci pro stavebníka:

  • zastoupení stavebníka (příkazce) ve styku se stavebním úřadem při kontrolních prohlídkách, popř. s jinými dozory a dohledy dotčených orgánů (včetně spolupráce s autorským dozorem, autorizovaným inspektorem a koordinátorem BOZP, byli-li na stavbě ustaveni);
  • zabezpečení (popř. smluvní zajištění dodavatelským způsobem) a sledování výkonu funkce odpovědného geodeta (oprávněného zeměměřičského inženýra), včetně vypracování oddělovacího geometrického plánu stavby a geometrického plánu dokončené stavby, resp. dokumentace geodetické části skutečného provedení stavby, přikládaných k návrhu na vydání kolaudačního souhlasu (viz blíže §121 odst. 1 SZ);
  • dohled nad vytyčením stavby, kontrolu vytyčení v souladu s příslušnou částí dokumentace stavby;
  • vedení kontrolních jednání, např. kontrolních dnů, v průběhu výstavby;
  • kontrolu soustřeďování dokumentace k jednotlivým výrobkům a pracím na staveništi, jednak v souladu s příslušnými předpisy, ale také v souladu se závazky v příslušných smlouvách, zabezpečování kontrol, inspekcí a zkoušek, v souladu s příslušným plánem a smluvními závazky;
  • účast na individuálních vyzkoušeních všech zařízení či konstrukcí v závěru příslušných montážních prací a jejich vyhodnocení;
  • u technologických staveb účast na přípravě ke komplexnímu vyzkoušení a jeho průběhu a při případném zkušebním provozu vč. jejich vyhodnocení;
  • řešení běžných problémů a rozporů všeho druhu mezi jednotlivými účastníky výstavby;
  • soustřeďování a uplatňování inovačních námětů v průběhu výstavby, které mohou zajistit vyšší celkovou efektivnost při dosahování cílů projektu; vedení dohodnutých obchodních, ekonomických nebo jiných agend;
  • zabezpečení příslušných změnových řízení v průběhu provádění stavby (u staveb financovaných z veřejných zdrojů musí být přitom od 1. 10. 2016 respektována příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zejména §222;
  • zpracování podkladů pro uplatňování práv ze smluvních vztahů příkazce vůči zhotoviteli stavby nebo jejích částí, včetně návrhů dodatků ke smlouvě, pro jednání v rozhodčím řízení nebo před soudem, v rozsahu vykonávaných činností.

AA7 - Výběr zhotovitele a činnosti předcházející zahájení stavby

Inženýrská činnost k zabezpečení zadávacího řízení na zhotovitele stavby nebo zhotovitele částí stavby se u veřejných zakázek provádí pro zadávací řízení zahájení od 1. 10. 2016 pak podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Příkazník - pracovník inženýrské činnosti na základě příslušné projektové dokumentace zajistí všechny potřebné dokumenty pro zadávací řízení na zhotovitele stavby či na několik zhotovitelů částí stavby (podklady, návrh zadávacích podmínek a zadávací dokumentaci včetně technických a obchodních podmínek, jejichž součástí může být návrh smlouvy o dílo apod.) a (pokud je to předmětem výkonu jeho činnosti obvykle podle příkazní smlouvy) zorganizuje a provede zadávací řízení včetně návrhu na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (na základě posouzení a hodnocení nabídek), zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby (popř. se zhotoviteli částí stavby) a poskytne příkazci odbornou pomoc při jejím (jejich) uzavírání, nebo (pokud je k tomu zmocněn plnou mocí příkazce) jménem a na účet příkazce s vybraným zhotovitelem stavby smlouvu (nebo s vybranými zhotoviteli částí stavby smlouvy) uzavře. V podrobnostech lze jednotlivé kroky vymezit takto:

a) Příprava a zpracování zadávacích podmínek a zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce (ZD)

Zadávacími podmínkami se (podle §28 odst. 1 písm. a ZZVZ) rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle §104 ZZVZ.

Zadávací dokumentací jsou v souladu s §28 odst. 1 písm. b) ZZVZ veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle §212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 k ZZVZ.

Podmínky účasti v zadávacím řízení (§37 odst. 1 ZZVZ) může zadavatel stanovit jako

a) podmínky kvalifikace;

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku;

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce zadávané v nadlimitním režimu jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace těchto zakázek obsahuje:

a. dokumentaci podle §92 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. v rozsahu stanoveném v §2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., účinné od 1.1.2018 („dokumentace pro zadání stavebních prací"). Jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá:

  • projektové dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 k vyhlášce o dokumentaci staveb,
  • projektové dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 3, 5, 6 nebo 9 k vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb (v době zpracování aktualizace této MP je připravována novelizace předmětné vyhlášky), nebo
  • dokumentaci bouracích prací podle přílohy č. 15 k vyhlášce o dokumentaci staveb.

Tato dokumentace určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr.

b. soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr podle §92 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. v rozsahu stanoveném v §3 a násl. vyhlášky č. 169/2016 Sb. ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. Stanoví v přímé návaznosti na dokumentaci pro zadání stavebních prací podrobný popis všech předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce. Je zpracován v členění podle dokumentace pro zadání stavebních prací a člení se na stavební objekty, inženýrské objekty, provozní soubory nebo ostatní a vedlejší náklady.

Tyto dokumenty jsou rozhodující pro specifikaci předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Pracovník inženýrské činnosti zabezpečí ve smluvně sjednaném rozsahu spolupráci se zadavatelem při zpracování zadávací dokumentace. Přitom zajistí (obvykle smluvně u projektanta):

  • vypracování dokumentace stavby zpracované pro zadávací řízení zahajovaná od 1. 10. 2016 podle vyhlášky č. 169/2016 Sb. ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. účinné od 1. 1. 2018, tj. obvykle projektové dokumentace pro provádění stavby (nebyla-li již dříve zpracována);
  • vypracování soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (i v elektronické podobě) - a to pro zakázky, u nichž bylo zadávací řízení zahájeno od 1. 10. 2016 v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.;
  • zpracování podmínek pro možnost podání variantních nabídek (budou-li připuštěny) – viz §102 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek;
  • návrh dalších technických požadavků na zhotovení stavby, resp. pro výběr zhotovitele stavby, které budou zahrnuty do zadávací dokumentace.

Dále může (po dohodě se zadavatelem) zajistit externě též:

  • kontrolu dokumentace pro provádění stavby zpracovanou podle kap. AA6 a její způsobilost pro účely zadávacího řízení;
  • přípravu některých dalších speciálních částí zadávací dokumentace (např. specifických obchodních podmínek).

Výše uvedené výkony (nebo jejich příslušnou část) může však podle své profesní způsobilosti zpracovat pracovník inženýrské činnosti také sám (nejedná se o vybrané činnosti ve výstavbě, které musí být provedeny autorizovanou osobou). Bude-li to zadavatel požadovat, zabezpečí pro něj kompletní zpracování návrhu zadávací dokumentace resp. celých zadávacích podmínek.

U části zadávací dokumentace, kterou bude pracovník inženýrské činnosti zajišťovat na základě smlouvy externě, bude při výběru jejího zpracovatele postupovat podle pravidel daných zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Bude-li se jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu (u stavebních prací do 6 mil. Kč bez DPH včetně), bude při jejím zadávání postupovat pouze podle základních zásad zadávání, stanovených v §6 ZZVZ resp. interních postupů příkazce. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah podle MP 4.1 Smluvní vztahy v projektové činnosti. Tento postup přichází v úvahu v případě, nebudou-li tyto části zadávací dokumentace provedeny již v rámci inženýrské činnosti podle AA6. Externě zpracované část zadávací dokumentace pracovník inženýrské činnosti převezme, překontroluje a zajistí její začlenění do zadávací dokumentace stavby.

Kompletní návrh zadávací dokumentace po schválení zadavatelem slouží organizátorovi zadávacího řízení (jímž může v souladu s uzavřenou smlouvou být i pracovník inženýrské činnosti) pro jeho uskutečnění ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.

b) Zadávací řízení veřejné zakázky

Je-li součástí smluvního ujednání o inženýrské činnosti i organizace zadávacího řízení na výběr zhotovitele (či více zhotovitelů) stavby, zajistí pracovník inženýrské činnosti příslušné úkony v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, účinným pro zadávací řízení zahájená od 1. 10. 2016. Pokud toto není jeho činností, předá veškeré potřebné podklady organizátorovi zadávacího řízení a následně převezme jeho výsledky jako podklady pro další činnost.

Veřejné zakázky na stavební práce (zhotovení stavby) mohou být z hlediska rozsahu zadány různými způsoby, které se liší zejména:

  • způsobem zajištění a odpovědností za projektovou dokumentaci;
  • rozsahem kontrolní činnosti zadavatele během výstavby;
  • rozdělením obvyklých rizik mezi účastníky výstavby.

Podle toho rozlišujeme:

a) stavební práce (zhotovení stavby), jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zadavatel (a odpovídá za ni) - příprava zadávací dokumentace je v tomto případě popsána v části a) tohoto bodu MP;

b) stavební práce, jejichž součástí je také zhotovení kompletní projektové dokumentace stavby (zejména na základě požadavku zadavatele na výkon nebo funkci) - typ D/B;

c) stavební práce "na klíč".

První případ je základním postupem, uvedeným v zákoně zadávání veřejných zakázek. Příslušná dokumentace (projektová dokumentace pro provádění stavby - §2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.), technické podmínky a dokumentace pro stanovení ceny stavby (soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr - §3 vyhlášky č. 169/2016 Sb., od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.) jsou součástí zadávací dokumentace a odpovídá za ně zadavatel. Dodavatel provádí stavbu na základě své nabídky s tím, že nabídkovou cenu je možno upravovat pouze podle ustanovení obchodních podmínek smlouvy o dílo. Kontrolní činnost zadavatele a autorského dozoru je zaměřena na přesné dodržení podrobné projektové dokumentace (včetně soupisu prací).

Případy ad b) a c) přicházejí v úvahu zejména, jedná-li se o technologické stavby, kdy technické řešení může podstatně ovlivňovat stavební dispozici stavby. Zákon o veřejných zakázkách zde umožňuje zadat takovou stavbu formou požadavků zadavatele na výkon nebo funkci. V tom případě v době zadání neexistuje projektová ani rozpočtová dokumentace stavby (obvykle je k dispozici pouze DUR a vydané územní rozhodnutí) a zadavatel pouze specifikuje objemové, výkonové, kapacitní nebo funkční požadavky konečného díla s tím, že podrobný návrh (projektová dokumentace) bude součástí dodávky dodavatele (projekty typu D/B). Nabídka dodavatele musí obsahovat předběžný technický návrh a cenu, které jsou podkladem pro výběr nejvhodnější nabídky. Projektovou dokumentaci zajišťuje dodavatel prostřednictvím svého projektanta (AO), odpovídá za ni a je povinen zajistit, aby konečné dílo stanovené požadavky splňovalo. V těchto případech je rozsah kontroly zadavatele (pracovníka IČ) nad průběhem prací specifikován ve smlouvě o dílo se zhotovitelem stavby a ve smlouvě s příkazníkem zajišťujícím inženýrskou činnost (důležitá je mj. i průběžná kontrola zpracované projektové dokumentace). Ve smlouvě je nutno sjednat, kdo zajistí příslušná rozhodnutí podle stavebního zákona potřebná k provedení stavby (např. stavební povolení): zda zadavatel jako své protiplnění (zde nastupuje příslušný výkon inženýrské činnosti), nebo vybraný zhotovitel stavby.

Zakázky typu "na klíč" jsou obdobou předchozího typu D/B a obdobně se i zadávají. Jsou použitelné pro velké a komplexní zakázky s dodávkami technologických provozů a staveb. Typická pro ně je pevná cena i termín s tím, že v důsledku značného přesunu rizika na dodavatele bývá jejich cena ve výsledku o něco vyšší. Kontrola a ovlivňování dodavatele zadavatelem (a tedy i výkon inženýrské činnosti pro zadavatele) jsou omezené a v podstatě se soustředí do rozsáhlých testů při převzetí díla, které musí prokázat soulad s požadavky zadavatele.

Podle množství zapojení přímých smluvních partnerů investora (stavebníka) do procesu provádění stavby rozlišujeme:

a) komplexní stavební práce (zhotovení stavby) zajišťované jedním zhotovitelem díla;

b) stavební práce (části stavby a dodávek) zajišťované více zhotoviteli.

Druhý typ provádění stavby vyžaduje nejvyšší nasazení v rámci inženýrské činnosti, která nahrazuje funkci „vyššího dodavatele stavby“ a musí zajistit potřebnou koordinaci činností. Přináší i další problémy, - např. povinnost ustavit funkci koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

c) Smlouva o dílo

Pokud zadávací řízení příslušného druhu proběhlo podle zákona a zadávacích podmínek a nikdo z účastníků se neodvolal, může zplnomocněný pracovník inženýrské činnosti připravit čistopis smlouvy jménem stavebníka, nebo mu ji připravit k podpisu. Postup a podmínky při uzavření smlouvy (včetně součinnosti vybraného uchazeče) stanoví pro veřejné zakázky, u nichž bylo zahájeno zadávací řízení od 1. 10. 2016, §104 a §124 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Pracovník inženýrské činnosti využije též metodické pomůcky A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

AA8 - Inženýrská činnost do doby zahájení stavby

Přestože je již uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby (mnohé činnosti probíhají souběžně při jejím projednávání a vzájemně se ovlivňují), je do zahájení výstavby nutno provést celou řadu dalších úkonů inženýrské činnosti:

a) Příprava zhotovitele stavby

Pracovník inženýrské činnosti poskytuje zhotoviteli stavby smluvně sjednanou spolupráci při přípravě stavby, zejména tím, že spolu s projektantem poskytuje potřebná vysvětlení pro zpracování:

DD dodavatelské dokumentace

Zhotovitel stavby zpracovává samostatnou dodavatelskou dokumentaci, případně dopracovává dokumentaci na své technologické a technické zvyklosti. Tuto část zpravidla zpracovává projektant zhotovitele stavby, může však být zadána projektantovi předchozích zakázek.

POV Projekt organizace výstavby

Zpracovává zhotovitel v rozsahu podrobně specifikovaném v MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

VD Výrobní dokumentace

Výrobní dokumentace slouží jako podklad pro výrobu prefabrikovaných dílců a dalších prvků stavby, jako např.:

  • výrobní výkresy prefabrikovaných prvků, dílů a jejich styků;
  • technologické postupy výroby;
  • výkresy pro zpracování výztuže;
  • optimalizační výpočty pro výrobní linky;
  • statické a dynamické výpočty prvků;
  • výkresy a specifikace prvků a spojovacího materiálu konstrukcí lehké prefabrikace, svarů ve stycích prefabrikátů;
  • výkresy a specifikace vzduchotechniky a dalších profesí.

b) Zajištění funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor)

Podle §14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je povinen zřídit funkci koordinátora (koordinátorů) zadavatel stavby (stavebník zastoupený pracovníkem inženýrské činnosti) za následujících předpokladů:

  • stavba vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení (podle §105 nebo §115 SZ);
  • není prováděna svépomoci (podle §160 odst. 3 a 4 SZ)
  • celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů a bude na nich současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu (tj. v případech, kdy zadavatel stavby je povinen doručit oznámení o zahájení prací příslušnému oblastnímu inspektorátu práce). V praxi to znamená, že toto kritérium plní téměř každá stavba financovaná z veřejných investic, na níž je uplatněna inženýrská činnost;
  • působí-li na staveništi zaměstnanci více než jednoho zhotovitele.

Koordinátor ustavený podle §14 zákona č. 309/2006 Sb., je ve smluvním vztahu se stavebníkem (pracovník inženýrské činnosti jej vyhledá, projedná podmínky jeho působení a uzavře smlouvu o dílo, příp. smlouvu nepojmenovanou nebo některý z druhů pracovně právních vztahů). Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí). Smlouva s koordinátorem má být uzavřena tak, aby koordinátor mohl působit již při přípravě stavby, tj. od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby (viz §18 zákona č. 309/2006 Sb.) a mohl spolupracovat se zadavatelem stavby před zadáním díla zhotoviteli stavby, s projektantem a se zhotovitelem stavby již na jeho výrobní přípravě a při realizaci stavby, tj. od převzetí stavby prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby.

Stavbyvedoucí (autorizovaná osoba) je povinen podle §153 odst. 2 SZ s koordinátorem spolupracovat. Obecně je stavební podnikatel povinen ve spolupráci s ním zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Povinnosti koordinátora při přípravě a realizaci stavby jsou vymezeny v §18 odst. zákona č. 309/2006 Sb., povinnosti zhotovitele stavby vůči koordinátorovi v §16 zákona, povinnosti tzv. jiných, fyzických osob (které se osobně podílí na zhotovení stavby a které nezaměstnávají zaměstnance) v §17 zákona.

Činnost koordinátora je definována v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., a to v §7 během přípravy stavby, kdy poskytuje odborné konzultace, podněty a doporučení týkající se požadavků na zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, jako odborně způsobilá osoba, zpracovává plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, a v §8 během realizace stavby, kde především koordinuje spolupráci zhotovitelů a vykonává další činnosti definované nařízením vlády, mj. se účastní kontrolních prohlídek stavby, aktualizuje tzv. Plán BOZP na staveništi, zpracovaný během přípravy stavby. Rozsah a obsah plánu specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

c) Oznámení o zahájení stavby oblastnímu inspektorátu práce

Podle §15 zákona č. 309/2006 Sb., je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit oznámení o zahájení prací na staveništi oblastnímu inspektorátu práce (OIP) příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli (v listinné nebo elektronické podobě).

Tato povinnost se týká případů, kdy při provádění staveb je celková předpokládaná doba trvání prací a činností delší než 30 pracovních dnů a bude na nich současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu. Náležitosti oznámení jsou uvedeny v příloze č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Nesplnění této povinnosti může být sankcionováno. Je-li tak sjednáno v příkazní smlouvě mezi zadavatelem stavby (stavebníkem) jako příkazcem a firmou (pracovníkem) zajišťující výkon inženýrské činnosti jako příkazníkem, může tuto povinnost na základě plné moci jménem zadavatele stavby (stavebníka) splnit pracovník inženýrské činnosti.

d) Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené nařízením vlády č. 591/2006 Sb., příloha č. 5), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (plán BOZP), podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Plán zpracovává koordinátor.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, stejně jako posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí specifikovat projektant v projektové dokumentaci zpracovávané pro ohlášení stavby, k uzavření veřejnoprávní smlouvy, s certifikátem autorizovaného inspektora nebo pro vydání stavebního povolení (viz další text).

Pokud je nutno ustavit na stavbě koordinátora BOZP, stavebník zajistí, aby na tomto plánu s jeho zpracovatelem projektant spolupracoval. Koordinátor BOZP je povinen podle §7 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. zajistit, aby plán obsahoval přiměřeně povaze a rozsahu stavby a dalším podmínkám údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce a aby byl podepsán a odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době jeho zpracování známi. Podle §16 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., je zhotovitel stavby povinen předávat koordinátorovi informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu BOZP.

Příloha č. 812 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb., stanovuje, že součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení (DSP) v části B/B.8 - Zásady organizace výstavby jsou i zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (nikoli tedy přímo plán BOZP).

Je-li zpracovávána dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb. (na základě požadavku SÚ z titulu §92 SZ ke kontrolním prohlídkám stavby podle §133 a §134 SZ nebo na základě požadavku stavebníka), musí projektant specifikovat v projektové dokumentaci požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Rozdílně je tomu zatím u dopravních staveb podle vyhlášky č. 146/2008 Sb. U nich v projektové dokumentaci např. pro stavby letecké podle přílohy č. 1 (pro ohlášení stavby) je obsahem ZOV jenom stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Naproti tomu podle přílohy č. 2 (pro vydání stavebního povolení nebo oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení) je součástí ZOV plán BOZP na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb. Obdobně je tomu u staveb pozemních komunikací, kdy příloha č. 7 a č. 9 specifikuje pouze podmínky BOZP a příloha č. 8 (pro vydání stavebního povolení nebo oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení) hovoří o plánu BOZP podle zákona č. 309/2006 Sb. Pro stavby drah a na dráze, tedy v případě příloh č. 4, č. 5 a č. 6 není plán BOZP podle zákona č. 309/2006 Sb. citován vůbec. Je však nutno uvést, že v době zpracování aktualizace této MP je připravována novelizace předmětné vyhlášky o projektové dokumentaci dopravních staveb.

Rovněž v případě plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci může zadavatel stavby (stavebník) v příkazní smlouvě s firmou (pracovníkem) zajišťující výkon inženýrské činnosti sjednat, aby příslušné povinnosti jeho jménem plnil pracovník inženýrské činnosti (zejména zajištění zpracování tohoto plánu a součinnosti při jeho plnění).

Poznámka:

Příloha č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., stanoví, u kterých prací a činností musí být plán BOZP zpracován vždy bez ohledu na velikost stavby a způsob jejich provádění (jedná se např. o práce ve výkopech přes 5 m, práce s nebezpečnými látkami, práce nad vodou a ve výškách přes 10 m volné hloubky, v ochranných pásmech, studnařské práce, práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních dílů a další).

e) Zajištění výkonu funkcí technického a autorského dozoru

Výkon technického dozoru stavebníka bude zajišťovat firma vykovávající inženýrskou činnost jako součást svých smluvně sjednaných výkonů pro stavebníka vlastními pracovníky s případnou poddodávkou (v tomto případě postupem podle MP 5 Nakupování). Může být též zabezpečena výběrem a smluvním zajištěním výkonu technického dozoru přímo pro stavebníka (v rozsahu samostatné příkazní smlouvy a uděleného zmocnění). V tomto druhém případě se bude jednat o veřejnou zakázku, přičemž se postupuje v závislosti na rozsahu činnosti (výše předpokládané hodnoty) od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek nebo u zakázky malého rozsahu (do 2 mil. Kč bez DPH) podle základních zásad zákona (§6) a podle interního pokynu investora (stavebníka).

Autorský dozor má být standardně smluvně zajištěn v rámci smlouvy o dílo uzavřené s hlavním projektantem. V případě, že z nějakých důvodů nebylo možné smlouvu o dílo přímo uzavřít i pro autorský dozor, musí se uzavřít samostatně, a to podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Obdobně nutno postupovat v případě, že není přímý nástupce autora projektové dokumentace (např. zánik projektové firmy v průběhu přípravy stavby), při zajištění autorského dozoru jinou firmou. Půjde-li o samostatnou zakázku, platí zde v závislosti na rozsahu činnosti (výše předpokládané hodnoty) od 1. 10. 2016 zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, resp. u zakázky malého rozsahu (do 2 mil. Kč bez DPH), při dodržení základních zásad zadávání uvedených v §6 ZZVZ a podle interního pokynu investora (stavebníka). Pracovník IČ v tomto případě zabezpečí příslušné činnosti (v rozsahu příkazní smlouvy a svého zmocnění) vedoucí k uzavření smlouvy o výkonu autorského dozoru.

f) Zajištění funkce odpovědného geodeta

Při výběru a smluvním zajištění odpovědného geodeta postupuje pracovník zajišťující IČ (v rozsahu příkazní smlouvy a svého zmocnění) přiměřeně podle MP 5 Nakupování. Vzhledem k rozsahu činnosti (výši její předpokládané hodnoty - do 2 mil. Kč) se bude obvykle jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, není tedy nutné při výběru postupovat od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (jen v souladu s jeho obecnými zásadami uvedenými v §6 ZZVZ a podle vnitřního předpisu investora - stavebníka).

g) Činnosti stavebníka před zahájením stavby

Pracovník inženýrské činnosti zajišťuje další výkony na základě zmocnění stavebníka podle §152 stavebního zákona:

  • oznámení stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, jméno a příjmení stavbyvedoucího;
  • před zahájením umístění na viditelném místě u vstupu na staveniště štítku o povolení stavby (rozsáhlé stavby označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku);
  • zajištění, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená projektová dokumentace stavby a všechny doklady týkající se provádění stavby (popř. kopie).

h) Předání staveniště zhotoviteli stavby

Před předáním staveniště se pracovník inženýrské činnosti seznámí s těmi částmi přípravy zhotovitele stavby, které ovlivňují přímo vlastní provádění stavby, zejména s:

  • technologickou přípravou;
  • zpracováním montážního schématu staveb;
  • přístupovými cestami na staveniště;
  • zpracováním montážních postupů provozních, technologických celků a souborů;
  • seznamem stanovených výrobků a jejich dodavateli;
  • plánem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
  • POV a detailním harmonogramem výstavby a plánem BOZP;
  • opatřením při mimořádných situacích;
  • projednáním zařízení staveniště s příslušnými úřady a vlastníky (zábor pozemků, doprava, omezení, stavební povolení);
  • řešením odpadového hospodářství;
  • s rozhodujícími poddodavateli zhotovitele stavby, pokud si jejich stanovení předem stavebník vyhradil ve smlouvě o dílo.

Staveniště předává pracovník inženýrské činnosti zástupci firmy zhotovitele stavby (stavbyvedoucímu) ve smluvním termínu, prosté všech závazků a práv třetích osob, postupy popsanými ze strany zhotovitele v MP 2 Provádění staveb, kap. 1.2.2. Při tom mimo jiné dále:

  • zkontroluje založení stavebního deníku a vyplnění identifikačních údajů, včetně zápisu jména a příjmení stavbyvedoucího (autorizované osoby zabezpečující odborné vedení provádění stavby) a zda stavbyvedoucí opatřil zápis číslem autorizace a otiskem autorizačního razítka, datem a vlastnoručním podpisem;
  • zaznamenává do deníku své vlastní zmocnění (pracovníka inženýrské činnosti) a dále pracovníků vykonávajících technický a autorský dozor, s uvedením jejich zmocnění pro výkon činnosti na stavbě a vzorových podpisů pro výkon činnosti;
  • provede do stavebního deníku zápis o předání a převzetí staveniště; při tom jsou popsány zejména veškeré problémy a záležitosti, které je nutno dořešit do skutečného zahájení stavby;
  • staveniště předává obvykle jako celek (u rozsáhlejších staveb nebo staveb dopravní nebo technické infrastruktury v rozsahu dohodnutém smlouvou); staveniště musí být vyklizeno tak, aby mohly být neprodleně zahájeny práce podle projektové dokumentace a podmínek uvedených ve smlouvě o dílo;
  • předá vytyčení základních směrových a výškových bodů s tím, že podle §153 odst. 1 SZ má stavbyvedoucí povinnost zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou;
  • dohodne další ujednání podle smlouvy o dílo a místního šetření při přejímce staveniště;
  • jestliže se staveniště nachází v prostoru jiné organizace, která vyžaduje zvláštní povolení ke vstupu a k činnosti na jejím území, předá potřebné povolení.

AA9 - Technický dozor při provádění stavby

Obsah pojmu technický dozor stavebníka (TD) není právně definován, ale je pojmem obecně používaným v rámci předpisů stavebního práva.

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je pracovník inženýrské činnosti (stavebník) podle §152 odst. 4 SZ povinen vždy zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Podle novely stavebního zákona, provedené s účinností od 1.1.2018 zákonem č. 225/2017 Sb., musí u těchto staveb být technický dozor stavebníka vykonáván fyzickou osobou oprávněnou podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon), tedy osobou autorizovanou podle tohoto zákona.

Výkon technického dozoru stavebníka odpovídá rovněž ustanovením občanského zákoníku o oprávnění objednatele kontrolovat provádění díla (stavby). Sleduje přitom dodržování předpisů významných pro výstavbu, dodržování technických norem a jiných doporučení a standardů, pokud zabezpečují sjednanou nebo potřebnou kvalitu realizovaného díla. Výkon technického dozoru svěřený autorizované osobě dává předpoklad odborné úrovně výkonu, resp. záruky za tento výkon. Autorizovaná osoba je povinna se trvale odborně vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro správný výkon činnosti. Musí být pojištěna z odpovědnosti za škody způsobené výkonem své činnosti a je disciplinárně odpovědná příslušné Komoře.

Ve smyslu živnostenského zákona a podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. je technický dozor zařazen do živnosti volné. Věcný obsah živnosti spadá pod činnost 70 - Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, do jejíž obsahové náplně se zahrnuje mj. "Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti."

Do výkonu technického dozoru se obvykle zahrnuje dozorování a kontrola:

  • operací souvisejících s přípravou staveniště, jeho předání k provádění stavby, jeho vybavení a organizace pro další průběh výstavby, včetně zeměměřických činností;
  • přípravy a realizace dodávek pro výstavbu, jejich vybavení doklady o jakosti v souladu s příslušnými předpisy;
  • dodržování harmonogramu výstavby;
  • koordinace jednotlivých dodavatelů, kteří jsou ve smluvním stavu ke stavebníkovi;
  • dodržování rozpočtu stavby;
  • kvalitní přípravy a provádění prací na staveništi (stavebních či montážních) a souvisejících služeb a kontrol, jejich doložení doklady o jakosti, v souladu s příslušnými předpisy, se speciální pozorností částem stavby, které budou později zakryty nebo se stanou nepřístupnými, ještě před jejich zakrytím nebo znepřístupněním;
  • výstupů dokumentace zpracované zhotovitelem, včetně kontroly její správnosti a úplnosti a souladu s podmínkami stavebního povolení (resp. dokumentu je nahrazujícího), příslušnými normami, předpisy a smluvními ujednáními (ve spolupráci s autorským dozorem);
  • výstupů zeměměřických činností ve výstavbě prováděných oprávněnou osobou;
  • provádění zkoušek na staveništi, v souladu s příslušnými předpisy;
  • dodržování předpisů, doporučených standardů (norem) a ujednání v příslušných smlouvách, pokud jde o bezpečnost a zdraví pracovníků působících na staveništi, včetně bezpečnosti práce; tímto dozorem však není dotčena odpovědnost příslušných osob;
  • respektování dalších ustanovení SZ, jeho prováděcích předpisů a dalších souvisejících předpisů, včetně závěrů ze správních řízení, podmínek vydaných rozhodnutí podle stavebního zákona nebo zákonů souvisejících a závěrů z provedených kontrolních prohlídek stavby, zahrnující také aktivní účast na příslušných řízeních a jednáních;
  • dodržování příslušných předpisů a opatření na úseku požární ochrany, ochrany životního prostředí, kulturních památek a dalších chráněných veřejných zájmů (včetně např. oznámení archeologických nálezů a opatření k zamezení jejich poškození);
  • provozu na staveništi, včetně kvality skladování ve vyhrazených prostorách, využívání sociálních zařízení a udržování čistoty a pořádku;
  • návrhů na změny vyžadující provedení změnových řízení v zájmu odstranění vad, zlepšení efektivnosti nebo v zájmu snížení rizik projektu, zahrnující též vydávání stanovisek k nim, vlastní iniciativní podávání takových návrhů (to vše za součinnosti autorského dozoru); v případě veřejných zakázek se současným respektováním příslušných ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (s účinností od 1. 10. 2016);
  • plnění závazků účastníků výstavby vyplývajících z příslušných smluv, včetně kontroly oprávněnosti a správnosti faktur, včetně podkladů pro fakturaci (soupisů provedených prací) a jiných dokladů;
  • plnění smluvních závazků, vztahujících se k provozování stavby;
  • přejímání související dokumentace a dokladů (např. dokumentace skutečného provedení či provozní dokumentace);
  • řádného vedení stavebního deníku podle přílohy č. 16 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. č 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 vyhlášky č. 405/2017 Sb., kontrolování a potvrzování zápisů, vydávání stanovisek k zápisům v něm provedeným a zapisování dalších stanovisek technického dozoru;
  • odevzdání připravených prací dalším přímým zhotovitelům pro jejich navazující činnost (stavební a montážní připravenosti) v souladu se smluvními podmínkami;
  • provádění předepsaných a sjednaných individuálních zkoušek, u technologických staveb přípravy ke komplexnímu vyzkoušení a jeho průběhu;
  • u technologických staveb provádění zkušebního provozu a jeho vyhodnocení, přípravy ke garančnímu měření a vyhodnocení garantovaných parametrů (spolu s uživatelem stavby);
  • stavu díla připraveného k jeho předání a převzetí, připravenosti, správnosti a úplnosti příslušných dokladů zhotovitele předávaných při přejímacím řízení, včetně vyhodnocení předepsaných zkoušek a přípravy soupisu vad a nedodělků.

Působí-li na stavbě více přímých zhotovitelů, kteří jsou ve smluvním vztahu se stavebníkem, podílí se TD na koordinaci jejich postupů při výstavbě. Ve sjednaném rozsahu rovněž zpracovává pro stavebníka (resp. pracovníka IČ) potřebná stanoviska, účastní se jménem stavebníka příslušných jednání, připravuje k nim podklady, resp. tato jednání organizuje.

Technický dozor stavebníka úzce spolupracuje s pracovníkem inženýrské činnosti (pokud jím není on sám). Pracovník inženýrské činnosti jeho činnost kontroluje a přejímá. Spolupracuje rovněž s autorským dozorem, koordinátorem BOZP a autorizovaným inspektorem, jsou-li na stavbě tyto funkce zřízeny. Podrobnosti k výkonu technického dozoru uvádí MP 9.2 Technický dozor stavebníka.

AA10 - Autorský dozor při provádění stavby

Pokud projektovou dokumentaci stavby financované z veřejného rozpočtu zpracovala autorizovaná osoba, musí stavebník podle §152 odst. 4 SZ zajistit autorský dozor projektanta, popř. hlavního projektanta, nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Ten zajišťuje i spolupráci s dalšími projektanty - specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva příkazní či jiného typu (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

Autorský dozor provádí zejména tyto smluvní výkony:

  • podání vysvětlení potřebných k vypracování dokumentace dalších úrovní, pokud není sám zpracovatelem;
  • kontrolu souladu zpracované dokumentace dalších úrovní s řešením zpracovaným v předcházejících úrovních;
  • účast na projednání případných neshod mezi stavebníkem a zpracovatelem dalších úrovní dokumentace;
  • poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
  • kontrolu souladu dokumentace dočasných staveb zařízení staveniště, případně dokumentace úprav trvalých staveb na účely zařízení staveniště, se základním řešením stavby;
  • účast na jednáních mezi pracovníkem inženýrské činnosti (resp. technickým dozorem stavebníka) a zhotovitelem stavby;
  • účast na předání staveniště zhotoviteli;
  • kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím k podmínkám určeným stavebním povolením (či k dokumentu je nahrazujícímu), s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
  • vyjádření k výběru konkrétních výrobků a materiálů navržených zhotovitelem díla, zejména z hlediska jakosti, vhodnosti použití a způsobu provedení;
  • posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení architektonických a technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
  • vyjádření k požadavkům na změny v množství a kvalitě výrobků a výkonů oproti projednané dokumentaci;
  • sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby (ve spolupráci s technickým dozorem stavebníka);
  • účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
  • účast na zásadních zkouškách a měřeních, popř. vydání stanovisek k jejich výsledkům;
  • účast na předání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
  • účast na závěrečné kontrolní prohlídce stavby;
  • dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Dokladem výkonu autorského dozoru jsou záznamy provedené do stavebního deníku, poskytnuté v kopiích pracovníku inženýrské činnosti a jím potvrzené. Autorský dozor je vykonáván podle sjednaného harmonogramu výstavby obvykle na základě podkladů nebo výzvy technického dozoru nebo zhotovitele stavby, resp. stavebníka. U rozsáhlejších a složitějších staveb může být sjednán v průběhu provádění stavby trvalý výkon autorského dozoru.

AA11 - Kontrolní prohlídky stavby

Stavbyvedoucí na základě smlouvy o dílo a v ní uvedeného plánu kontrolních prohlídek oznámí pracovníku inženýrské činnosti čas, kdy bude plánem určená část stavby připravena k provedení kontrolní prohlídky. Pracovník inženýrské činnost oznámí, jménem stavebníka, stavebnímu úřadu den, kdy může být kontrolní prohlídka vykonána.

Podle §132 odst. 2 písm. a) SZ provádí stavební úřad kontrolní prohlídky ve veřejném zájmu, sleduje tedy při nich především dodržování ochrany veřejných zájmů při provádění staveb. Kontrolní prohlídku rozestavěné stavby provádí ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek a před vydáním kolaudačního souhlasu (závěrečná kontrolní prohlídka) nebo v kolaudačním řízení (též závěrečná kontrolní prohlídka). Které fáze budou kontrolovány, určuje plán kontrolních prohlídek, který může obsahovat další údaje, potřebné z hlediska charakteru a velikosti stavby. Stavební úřad může kdykoliv nařídit konání mimořádné kontrolní prohlídky.

V souladu s §18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20.4.2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb. stavební úřad kontroluje zejména, zda je stavba prováděna v souladu s rozhodnutím nebo opatřením stavebního úřadu, neohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost životního prostředí, zájmy památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, zda se předchází důsledkům živelných pohrom nebo havárií, jsou odstraňovány závady, zda stavebník u stavby financované z veřejného rozpočtu zajistil technický dozor stavebníka s oprávněním podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.) aj. Dále jde především o kontrolu částí stavby, které budou zakryty, případně trvale nepřístupné, jejichž vadné provedení by mohlo ohrozit bezpečnost a užitné vlastnosti stavby, kontrolu vytyčení prostorové polohy stavby s projektovou dokumentací, provedení ochrany před škodlivými vlivy vnějšího prostředí a další.

Při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby stavební úřad vždy zjišťuje též (viz §133 odst. 2 SZ), zda:

  • jsou dodržována rozhodnutí nebo jiná opatření stavebního úřadu, týkající se stavby nebo pozemku;
  • je stavba prováděna podle ověřené dokumentace, v souladu s §160 SZ, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
  • není stavebně technickým stavem stavby ohrožen život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí;
  • prováděním stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí a jsou prováděny předepsané zkoušky a měření;
  • stavebník plní povinnosti vyplývající z §152 SZ.

Z praktického hlediska je nutno kontrolní prohlídky i u velkých staveb (s přihlédnutím k §18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.) koncentrovat do logických fází výstavby:

  • spodní stavby - vytyčení stavby, hloubka základové spáry, hladina spodní vody a působení na spodní stavbu, včetně provedení ležatých rozvodů a napojení přípojek na technickou infrastrukturu;
  • hrubé stavby - provedení nosných konstrukcí, včetně střešních konstrukcí a obvodového pláště;
  • závěrečné kontrolní prohlídky (na základě žádosti stavebnímu úřadu o vydání kolaudačního souhlasu), při níž se kontroluje mj. provedení kompletací, technických zařízení stavby, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění stavby nebo jiným úkonem jej nahrazujícím a povolením stavby, příslušnou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky dotčených orgánů a splnění obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků zajišťujících bezbariérové užívání stavby, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí) - více viz §122 odst. 3 SZ.

Stavební úřad může vyzvat k účasti na kontrolní prohlídce vedle stavebníka (zastupovaného obvykle pracovníkem inženýrské činnosti) a stavbyvedoucího také projektanta pověřeného výkonem autorského dozoru, popř. dotčené orgány, nebo koordinátora BOZP, působí-li na staveništi, případně autorizovaného inspektora.

Pracovník inženýrské činnosti zjistí před konáním kontrolní prohlídky, zda stavbyvedoucí připravil pro kontrolní prohlídku potřebné doklady a ověřenou dokumentaci stavby, případně projektovou dokumentaci pro provádění stavby.

Zjistí-li se při kontrolní prohlídce závada, vyzve stavební úřad v souladu s §134 SZ podle povahy věci stavebníka (zastoupeného pracovníkem inženýrské činnosti) nebo stavbyvedoucího, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu. Může je též vyzvat, aby předložili potřebné doklady, např. certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Provedení nápravy kontroluje pracovník inženýrské činnosti a informuje o jejím uskutečnění stavební úřad (ten jinak může zjednání nápravy nařídit, případně rozhodnout o zastavení prací).

Pracovník inženýrské činnosti informuje o závěrech kontrolní prohlídky neprodleně stavebníka.

AA12 - Změna stavby před jejím dokončením

Pokud stavebník, nebo zhotovitel stavby (se souhlasem stavebníka) sdělí pracovníku inženýrské činnosti požadavek na zásadní změnu stavby před jejím dokončením, je nutné zajistit:

  • zpracování projektové dokumentace změn stavby, popř. kopii ověřené projektové dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny (na základě uzavření dodatku smlouvy o dílo s jejím zpracovatelem resp. nového smluvního vztahu s ním);
  • převzetí upravené nebo změněné dokumentace, včetně potřebných změn nebo nových stanovisek dotčených orgánů a účastníků řízení (resp. spoluúčast pracovníka IČ při příslušných jednáních a zajištění stanovisek);
  • zpracování žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením, která kromě obecných náležitostí obsahuje popis změn, jejich porovnání s povolením stavby a původní ověřenou dokumentací a odůvodnění. K žádosti připojí projektovou dokumentaci změn stavby a (pokud jsou potřebná) změněná stanoviska dotčených orgánů.

Žádost stavební úřad posoudí, případně projedná s účastníky řízení a dotčenými orgány v potřebném rozsahu. Po posouzení a projednání žádost povolí, nebo zamítne. Pracovník inženýrské činnosti rozhodnutí převezme a zápisem do stavebního deníku informuje zhotovitele stavby, Pokud se změna dotýká podmínek (zejména věcných a finančních) uzavřené smlouvy o dílo, projedná se zhotovitelem uzavření potřebného dodatku.

Drobné změny stavby, které se nedotýkají práv účastníků stavebního řízení a splňují další podmínky stavebního zákona (§118 odst. 6 SZ), stavební úřad na základě žádosti, kterou předloží pracovník inženýrské činnosti, schválí rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby; rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku a podle okolností stavební úřad vyznačí změnu v ověřené projektové dokumentaci. Bylo-li ve věci provedeno oznámení záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, může být takováto změna prováděna na základě oznámení stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem za podmínek §117 SZ, to neplatí pro stavby, u kterých bylo vydáno stanovisko EIA.

Pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách, podá stavebník v zastoupení pracovníka IČ žádost obsahující popis navrhovaných nepodstatných odchylek (§118 odst. 7 SZ). Nepodstatnou odchylkou se rozumí odchylka oproti ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, pokud se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, změna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou. Pokud se změna nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně se změnou souhlasí, může stavební úřad (na základě podané žádosti) sdělit, že změnu projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. V tomto případě, je nutno dokládat k žádosti o kolaudační souhlas dokumentaci skutečného provedení stavby. Nejsou-li splněny stanovené podmínky, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění podkladů a tyto změny projedná v řízení o změně stavby před jejím dokončením.

Bude-li stavba veřejnou zakázkou, musí být při změnách předmětu díla od 1. 10. 2016 respektována příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zejména §222.

AA13 - Předání a převzetí stavby

a) Stavba s předčasným užíváním

Pokud z důvodů ležících na straně stavebníka je nezbytné užívat stavbu nebo její určitou část stavby před jejím dokončením, zpracuje pracovník inženýrské činnosti v zastoupení stavebníka příslušnou žádost v souladu s §123 SZ.

Stavební úřad může vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.

K žádosti o povolení je zapotřebí přiložit dohodu se zhotovitelem stavby, kterou připraví pracovník inženýrské činnosti. V ní je uveden výslovný souhlas zhotovitele stavby s předčasným užíváním a sjednané podmínky předčasného užívání stavby. Dále nutno k žádosti doložit závazná stanoviska popř. rozhodnutí dotčených orgánů. Tyto přílohy v souladu s uzavřenou smlouvou se stavebníkem obvykle zajistí pracovník IČ. Pokud stavební úřad vydá souhlasné rozhodnutí, je možno v dohodnutém rozsahu stavbu začít užívat.

Takto povolené předčasné užívání stavby podléhá povinnostem vyplývajícím ze zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), týkajících se zápisu do katastru nemovitostí. Stavbu, která je stavebním úřadem povolena k předčasnému užívání, je možné jako stavbu dokončenou již zapsat do katastru nemovitostí. Stavební úřad by měl v souladu s povolením stavby k předčasnému užívání zapsat stavbu i do ISÚI (s tím, že pokud se jedná o stavbu, které se podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, nebo zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, označuje číslem popisným nebo číslem evidenčním, vyžádá si toto číslo už v rámci tohoto řízení od příslušného obecního úřadu). Vlastnické právo k nové stavbě zapisované do katastru, tzn. i ke stavbě povolené k předčasnému užívání, se zapisuje do katastru nemovitostí vkladem současně se zápisem stavby.

b) Stavba se zkušebním provozem

U staveb, u nichž je nezbytné zajistit zkušební provoz, pracovník inženýrské činnosti soustředí podklady a zabezpečí příslušné činnosti nutné k získání potřebných povolení, rozhodnutí či souhlasů.

Zkušební provoz ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace. Obecně upravují zkušební provoz příslušná ustanovení SZ. U staveb obsahujících technologické zařízení, u něhož je nutno ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může stavební úřad uložit provedení zkušebního provozu ve stavebním povolení nebo ve společném povolení s tím, že dobu jeho trvání předem projedná se stavebníkem (§115 odst. 2 SZ, §94p SZ). Zahájení zkušebního provozu je stavebník povinen předem oznámit stavebnímu úřadu. Stavební úřad obvykle nařídí kontrolní prohlídku, na které ověří společně s dotčenými orgány připravenost stavby ke zkušebnímu provozu. Pracovník investiční činnosti k tomu zajistí potřebné doklady.

Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo ve stavebním povolení nebo ve společném povolení, může jej stavební úřad (v případě souhlasného závazného stanoviska, popř. rozhodnutí dotčeného orgánu) povolit na odůvodněnou žádost stavebníka, resp. jeho jménem pracovníka IČ nebo nařídit na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě (§124 SZ). V rozhodnutí uvede zejm. dobu trvání zkušebního provozu a v případě nutnosti stanoví pro něj podmínky, popř. podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Stavební úřad může též stanovit pro provedení zkušebního provozu uloženého v rámci stavebního povolení novým rozhodnutím další podmínky.

Stavbu, u které bylo uloženo, povoleno nebo nařízeno provedení zkušebního provozu, lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a zároveň doloží doklady o jeho výsledcích (viz příl. č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.)

Pracovník inženýrské činnosti (kromě soustředění podkladů, předložení žádosti stavebnímu úřadu a jejího projednání) v tomto případě dále zajišťuje:

  • podrobný režim provedení komplexních zkoušek nebo komplexních zkoušek přecházejících plynule do zkušebního provozu za účasti stavebníka, zhotovitele stavby (zhotovitelů částí stavby) a uživatele (provozovatele) stavby, popř. včetně provádění příslušných zkoušek (např. garančních zkoušek), v souladu s příslušnými smlouvami;
  • účast na přípravě a provedení (v závislosti na způsobu výstavby): komplexních zkoušek, nebo komplexních zkoušek přecházejících plynule do zkušebního provozu a vlastního zkušebního provozu, popř. provedení garančních zkoušek, v souladu se smlouvou, včetně účasti na vyhodnocení vyzkoušení, zkoušek a zkušebního provozu až do schválení zúčastněnými stranami;
  • vyhodnocení výsledků zkušebního provozu jako jeden z dokladů k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Pracovník inženýrské činnosti zajistí, aby povinnosti zhotovitele stavby (poddodavatelů zhotovitele) vyplývající z provedení zkušebního provozu (včetně souvisejících povinností stavebníka a budoucího uživatele), resp. garančních zkoušek, a případné důsledky nesplnění stanovených parametrů byly podrobně sjednány ve smlouvě o dílo na zhotovení stavby, příp. v dodatku k ní.

Podrobněji se postupy v rámci výkonu inženýrské činnosti při přípravě a provádění komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu a garančních zkoušek zabývá MP 9.4 Inženýrská činnost u technologických staveb.

c) Předání a převzetí stavby

V termínu určeném smlouvou o dílo, či v jiném termínu, v němž zhotovitel stavby konstatuje připravenost stavby k předání, se uskuteční předání a převzetí stavby. Pracovník inženýrské činnosti se stavbyvedoucím a určeným zástupcem zhotovitele stavby v přípravě na přejímku zajistí nezbytné úkony:

  • převezme a přezkoumá dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně zakreslení všech drobných odchylek, se zdůvodněním větších odchylek, které mají být schváleny při závěrečné kontrolní prohlídce stavby;
  • převezme dokumenty o všech schválených a provedených změnách vyvolaných dodavatelem, poddodavateli, stavebníkem nebo projektantem a před předáním díla zajistí jejich zaznamenání do dokumentace skutečného provedení stavby. Zhotovitel stavby označí dokumentaci skutečného provedení stavby vhodným způsobem a opatří ji svým razítkem;
  • účastní se případné výstupní kontroly díla, kterou se prověřuje způsobilost k předání stavebníkovi. Výstupní kontrola se uskuteční v dostatečném předstihu před předáním díla, aby byl čas na odstranění zjištěných neshod. Kontrola se zaměřuje zejména na tyto oblasti:
    • vizuální prohlídka stavby;
    • úplnost dodávky v souladu se smlouvou o dílo;
    • funkčnost částí stavby (okna, dveře, instalace, provozní a zabezpečovací systémy apod.);
    • výsledky mezioperačních kontrol a zkoušek;
    • příprava dokladů pro přejímku;
    • splnění obecných požadavků na výstavbu, platných předpisů a podmínek stavebního povolení;
  • provede kontrolu úplnosti dokladů o úspěšném provedení a vyhodnocení zkoušek sjednaných k provedení před dokončením a převzetím díla;
  • dohodne se zhotovitelem stavby odstranění zjištěných neshod (vad a nedodělků, resp. víceprací);
  • zkontroluje správnost a úplnost předané dodavatelské dokumentace;
  • převezme od pověřeného pracovníka zhotovitele stavby všechny doklady, které se vyžadují při přejímce díla a následně k závěrečné kontrolní prohlídce stavby, pořizuje jejich seznam, prověří jejich platnost a úplnost, pořídí případně potřebné kopie.

V termínu dohodnutém se zhotovitelem se uskuteční:

  • příprava, projednání a schvalováním protokolů o předání a převzetí částí stavby, které proběhnou (z různých důvodů) samostatně a v předstihu;
  • příprava, projednání a sestavení protokolu o předání a převzetí stavby k užívání (ve fázi užívání či provozování stavby), popř. se soupisem vad a nedodělků, které mají být odstraněny;

Na základě provedené přípravy proběhne vlastní přejímka (předání a převzetí) stavby. Výzvu k přejímce provede zhotovitel stavby písemně zápisem ve stavebním deníku, který může doplnit i samostatným dopisem obvykle 2 týdny před navrhovaným termínem přejímky.

Podle povahy případu mohou být k přejímce přizváni projektant, zástupci poddodavatelů zhotovitele nebo výrobců, zástupci provozovatele, uživatele apod., vlastníci nebo správci dotčené veřejné dopravní a technické infrastruktury a další odpovědní nebo odborní pracovníci (pracovník pověřený výkonem technického a autorského dozoru).

Účastníci přejímacího řízení provedenou podrobnou prohlídku stavby (předávané části), kontrolu shody s projektovou dokumentací, stavebním povolením, smlouvou o dílo a kontrolu předaných dokladů a podle výsledku rozhodnou, zda dílo je schopné převzetí.

Pokud dílo splňuje vlastnosti a parametry dané v projektové dokumentaci, smlouvě o dílo, v platných předpisech a technických normách, respektuje podmínky stavebního povolení (resp. dokumentu je nahrazujícího) a zjištěné neshody a nedodělky nebrání převzetí (řádnému užívání), sepíší zápis (protokol) o předání a převzetí díla a v něm uvedenou zejména:

  • číslo smlouvy o dílo a identifikace předávané stavby (nebo její části);
  • identifikaci zhotovitele stavby a objednatele a jejich oprávněných osob;
  • datum zahájení a ukončení přejímacího řízení;
  • stručný popis přejímané stavby (části), případně odkaz na projektovou dokumentaci;
  • prohlášení zhotovitele, že předává a potvrzení stavebníka (resp. oprávněného pracovníka inženýrské činnosti jeho jménem), že dané dílo ke dni podepsání protokolu přebírá;
  • seznam předávané dokumentace a dokladů;
  • soupis neshod (vad) a nedodělků s uvedením lhůty a podmínek pro jejich odstranění;
  • datum počátku a ukončení záruční doby;
  • termín pro úplné vyklizení staveniště;
  • dohodu o finančním, příp. jiném vypořádání;
  • identifikaci ostatních účastníků řízení.

Zápis (protokol) se v závěru opatří datem a podpisy odpovědných zástupců zhotovitele stavby a objednatele (jeho zmocněného zástupce).

Vzor zápisu (protokolu) o předání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí uvádí příloha č. 3 MP 2.1 resp. MP 2.5.1 Vedení a provádění technologických staveb.

Tímto aktem přecházejí všechna práva, nároky a odpovědnost k předávanému dílu na stavebníka (zastoupeného pracovníkem inženýrské činnosti). O přejímce a jejím výsledku se učiní záznam do stavebního deníku.

V případě, že závady zjištěné při přejímce brání řádnému převzetí a užívání díla, pracovník inženýrské činnosti přejímací řízení přeruší nebo zruší. Zhotovitel stavby odstraní tyto závady nebo zajistí jejich odstranění u svých poddodavatelů a provede novou výzvu k přejímce. K řešení případných rozporů při přejímce si může zhotovitel nebo pracovník inženýrské činnosti získat nestranný odborný posudek.

Má-li tato skutečnost vliv na lhůty, cenu nebo vzniklé ztráty (újmu) uživatele, postupuje se podle ujednání smlouvy o dílo, případně podle ustanovení občanského zákoníku. Při neshodách vzniklých na straně stavebníka (vadná dodávka zajišťovaná objednatelem, opoždění sjednaného protiplnění, znemožnění dokončovacích prací nebo jejich poškození provozem stavebníka) platí rovněž smluvní ujednání (převzetí díla s neshodami, odstranění bez nároku stavebníka na sankce, případně s úhradou vícenákladů zhotovitele).

Zhotovitel stavby odstraní vady a nedodělky ve lhůtách sjednaných v protokolu o předání a převzetí nebo ve smlouvě o dílo. Pokud okamžitému odstranění brání jiné podmínky (např. klimatické), dohodne se přiměřeně delší doba. V případě, že odstranění neshod, vad a nedodělků představuje změnu rozsahu plnění (redukce nebo rozšíření rozsahu prací), sjednají zástupci stran finanční vyrovnání.

O odstranění neshod, vad a nedodělků sepíší zástupci obou stran (za stavebníka pracovník inženýrské činnosti) po kontrole provedených prací zápisy, navazující na body a ujednání ze zápisu o předání a převzetí díla. Podmínky a lhůty pro úplné vyklizení staveniště po dokončení stavby jsou obsaženy ve smlouvě o dílo a upřesněny v zápisu o předání a převzetí díla. O ukončení vyklízení staveniště sepíše pracovník inženýrské činnosti se zhotovitelem zápis.

AA14 - Užívání stavby

Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání,

  • uvedenou v §103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo
  • stavbu, u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle §104 odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního právního předpisu, nebo
  • pokud vyžaduje stavební povolení,

a zároveň se musí jednat o

  • stavbu veřejné infrastruktury, nebo
  • stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, nebo
  • stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, nebo
  • změnu stavby, která je kulturní památkou,

lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu (§122 SZ), nebo kolaudačního rozhodnutí (§122a). Stavebník (resp. pracovník IČ) zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.

U staveb financovaných z veřejných rozpočtů budou splněny výše uvedené podmínky, tudíž vždy budou vyžadovat kolaudační souhlas (popř. kolaudační rozhodnutí).

K tomu pracovník inženýrské činnosti po provedeném předání a převzetí stavby a odstranění dohodnutých vad a nedodělků zajistí podání žádosti o kolaudační souhlas.

Před zpracováním žádosti shromáždí veškeré doklady ke stavbě zejména předané při přejímce stavby, a další doklady, které zajišťuje přímo pracovník inženýrské činnosti.

Dále zajistí na základě smlouvy s příslušnou oprávněnou firmou (obvykle u odpovědného geodeta) kompletní zpracování dokumentace geodetických prací a geometrický plán pro vložení do katastru nemovitostí (půjde-li o samostatnou objednávku, která bude veřejnou zakázkou, postupuje od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb. Přitom lze využít MP 5 Nakupování.

Opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, pokud jsou zvláštním právním předpisem pro užívání stavby vyžadována, a stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby, pokud byla předem vyžadována (v podmínkách stavebního povolení).

Žádost o vydání kolaudačního souhlasu zpracuje podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb. V žádosti uvede zejména:

  • identifikační údaje stavby;
  • identifikační údaje o stavebníkovi (v případě zastoupení plná moc);
  • základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jehož základě byla stavba provedena;
  • údaje o nepodstatných odchylkách od příslušných rozhodnutí nebo projektové dokumentace (popis a zdůvodnění nepodstatných odchylek a číslo jednací a datum sdělení stavebního úřadu, že je projedná při vydání kolaudačního souhlasu);
  • předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání;
  • údaje o zkušebním provozu;
  • přílohy k žádosti:
    • geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem (pokud je příslušnými předpisy vyžadován); u budovy zapisované do katastru nemovitostí se do geometrického plánu vyznačí údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech; není-li stavba zapisována do katastru nemovitostí, vyznačí se tyto údaje do zaměření skutečné polohy objektu v dokumentaci skutečného provedení stavby nebo do jiného výkresu; podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.;
    • dokumentace geodetické části skutečného provedení stavby (u staveb technické nebo dopravní infrastruktury);
    • doklad, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce;
    • doklady o výsledcích předepsaných zkoušek a měření, popř. zkušebním provozu (byl-li prováděn);
    • doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§156 SZ);
    • u stavby s jaderným zařízením povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost;
    • jiné doklady stanovené stavebním povolením nebo při schválení změny stavby před dokončením;
    • dokumentace skutečného provedení stavby (došlo-li k nepodstatným odchylkám) a sdělení stavebního úřadu, že nepodstatné odchylky projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí;
    • certifikát autorizovaného inspektora (byl-li vyhotoven);
    • závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby (jsou-li právními předpisy vyžadována);
    • stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby.

Žádost (spolu s plnou mocí k zastupování stavebníka) předá obvyklou cestou stavebnímu úřadu, který stavbu povolil, (v bližších podrobnostech žádosti viz příloha č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky, včetně požadavku na předložení potřebných dalších dokladů. Pracovník inženýrské činnosti opatří do termínu kontrolní prohlídky potřebné doklady. Závěrečná kontrolní prohlídka musí být vykonána do 45 dnů od doručení žádosti stavebnímu úřadu a je provedena v souladu s postupem AA11. Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad mimo jiné projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace uvedené v §118 odst. 7.

Pracovník inženýrské činnosti může k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu smluvně zajistit u autorizovaného inspektora vypracování odborného posudku (certifikátu), jehož obsahové náležitosti jsou uvedeny v §18j vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., kterým stvrzuje, že stavba je způsobilá k bezpečnému užívání. Na základě certifikátu může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a rovnou vydat kolaudační souhlas. V případě podzemních staveb technické infrastruktury může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a vydat kolaudační souhlas na základě předložených dokladů. V tomto případě při splnění podmínek pro vydání kolaudačního rozhodnutí stavební úřad vydá kolaudační souhlas ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti.

Pokud je žádost o kolaudační souhlas úplná a dokončená stavba (příp. část stavby schopná samostatného užívání), je v souladu s povolením stavby a příslušnou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, v souladu se závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, stavební úřad vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu (stavba je prováděna v rozporu s vydaným povolením, byly zjištěny závady bránící užívání stavby), rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení (§122a SZ). Žádost o kolaudační souhlas se považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí. Stavební úřad vyzve k odstranění závad nebo doplnění žádosti o stanoví lhůtu, ve které je třeba shledané nedostatky odstranit. V případě, že byl shledán rozpor s vydaným povolením, stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby (resp. o odstranění nesouladu), přičemž při splnění zákonných předpokladů je možno nepovolenou změnu dodatečně povolit, o což musí být stavebníkem (pracovníkem IČ) požádáno. Po odstranění nedostatků či dodatečného povolení změny se koná závěrečná kontrolní prohlídka, která je vždy povinná a stavební úřad při ní projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace (§118 odst. 7) a zároveň prověří splnění požadavků pro vydání kolaudačního rozhodnutí. Pokud jsou splněny, vydá kolaudační rozhodnutí, kterým povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby. Dále může stanovit podmínky vyplývající z obecných požadavků na výstavbu, podmínky pro odstranění drobných nedostatků (jsou-li nebránící užívání stavby) a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění.

Po obdržení souhlasu nebo po právní moci kolaudačního rozhodnutí může stavebník zahájit užívání stavby.

AA15 - Úkony inženýrské činnosti do ukončení smluvního vztahu

Pracovník inženýrské činnosti do ukončení své činnosti provede ještě následující úkony:

  • zajistí návrh na vklad stavby do katastru nemovitostí na základě kolaudačního souhlasu a geometrického plánu stavby - přitom platí ustanovení zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon); návrh na zahájení řízení o povolení vkladu se podává na formuláři, jehož vzor je předmětem vyhlášky č. 359/2013 Sb.;
  • zabezpečí majetkoprávní záležitosti, včetně přípravy příslušných smluv, jednání se smluvními partnery, které povedou k uzavření takových smluv, a se všemi příslušnou smlouvou dotčenými osobami;
  • zkontroluje vyklízení staveniště a úpravu okolí ze strany zhotovitele a sepíše o tom zápis;
  • uzavře finanční náležitosti stavby vyplývající ze smlouvy o dílo s účastníky výstavby (zejména se zhotoviteli, projektantem, autorským dozorem);
  • zpracuje závěrečnou zprávu o inženýrské činnosti a závěrečné vyhodnocení stavby (je-li tak sjednáno ve smlouvě).

Pracovník inženýrské činnosti připraví kompletní pare veškeré dokumentace stavby a předá jej stavebníkovi. Dokumentace obsahuje:

  • dokumentaci skutečného provedení stavby v dohodnutém rozsahu, předloženou stavebnímu úřadu v rámci žádosti o kolaudační souhlas (může být na žádost stavebníka dopracována do dalších potřebných podrobností), vlastník stavby je povinen uchovávat ji po celou dobu trvání stavby;
  • originál stavebního deníku, stavebník je povinen jej uchovávat 10 let od vydání kolaudačního souhlasu;
  • veškeré doklady, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popř. jiné důležité doklady týkající se stavby.

Pracovník inženýrské činnosti současně připraví kompletní kopii veškeré dokumentace obchodního případu k uložení ve spisovně firmy. Dokumentaci shromažďuje a ukládá v souladu s MP 6 Spisová agenda.

2.3 Alternativní postupy inženýrské činnosti

2.3.1 Postupy v přípravě stavby financované ze soukromých prostředků

BA1, BA2 = AA1, AA2

BA3 - Zajištění zpracování regulačního plánu (soukromý investor)

Regulační plán (dále též RP) v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury.

Vzhledem ke skutečnosti, že podle §61 odst. 2 stavebního zákona je regulační plán závazný pro rozhodování v území a zejména proto, že jím lze v určitých případech nahradit územní rozhodnutí (v tomto případě se v něm stanoví výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje), je jeho zpracování racionální cestou k přípravě investice.

Regulační plán může být pro řešené území zpracován z podnětu obce. Potom obec nabídne za příslušných podmínek výběrového řízení užití určeného pozemku soukromým investorům.

V případě, že vlastník pozemku sám požaduje řešení území pro uskutečnění vlastních záměrů, pořizuje se regulační plán na žádost. Tento regulační plán je možno vydat na žádost fyzické či právnické osoby, stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán a je-li jejich součástí zadání regulačního plánu. Regulační plán je možno zpracovat pouze pro zastavitelné plochy vymezené územním plánem výjimečně zásadami územního rozvoje. Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu na žádost (zejména náklady projektanta) je řešena v §63 odst. 2 SZ - hradí je žadatel. Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel.

Regulačním plánem nelze podle §61 odst. 2 nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník inženýrské činnosti konkrétní stavby na základě smlouvy se soukromým investorem zajistí následující úkony:

a) Uzavření dohody o parcelaci (pokud není vlastníkem všech potřebných pozemků)

Žadatel o vydání regulačního plánu podle §66 stavebního zákona může uzavřít smlouvu s vlastníky pozemků a staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací - dohodu o parcelaci.

Dohoda o parcelaci se uzavírá v rozsahu podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a s účinností od 29. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 13/2018 Sb. (obsah je rámcový, neboť skutečná dohoda musí vycházet z reálné situace souboru řešených pozemků). Dohoda vychází ze:

  • kopie části katastrální mapy se zakresleným rozsahem dotčeného území, včetně osvědčení úřadu územního plánování o souladu se zadáním podle územního plánu nebo zásad územního rozvoje nebo o ucelenosti lokality, tj. zahrnutí všech prostorově a funkčně souvisejících, samostatně nevyužitelných pozemků do řešení;
  • identifikace všech dotčených pozemků a staveb (včetně údajů o vlastnictví) podle katastru nemovitostí (ne starší než tři měsíce);
  • grafická příloha zachycující nové parcelní uspořádání odpovídající návrhu regulačního plánu nebo návrhu dokumentace pro územní rozhodnutí, doplněná popisem dohodnuté úpravy vlastnických vztahů.

Vlastní dohoda může mít několik podob:

aa) dohoda o společném využití pozemků - obsahuje podíl jednotlivých vlastníků resp. osob na uskutečňování záměru vkladem pozemků (vč. stanovení podílu jednotlivých vlastníků na celkové hodnotě těchto pozemků) resp. peněžitými či nepeněžitými vklady;

ab) smlouva o budoucí smlouvě - jeden či více vlastníků se zavazuje za předem daných podmínek k odprodeji svého pozemku při splnění určitých předpokladů (např. vydání regulačního plánu);

ac) souhlas vlastníků s dělením, scelováním nebo výměnou pozemků, které umožní nové využití území;

ad) založení obchodní společnosti s vložením řešených pozemků, jako majetek právnické osoby.

Součástí dohody v případě potřeby může být závazek vlastníků ke snížení svého podílu převodem poměrné části pozemků pro vybudování veřejné infrastruktury.

Dále dohoda obsahuje plnou moc vlastníků k podání žádosti o pořízení regulačního plánu a k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí.

b) Návrh plánovací smlouvy

Účelem plánovací smlouvy je dohoda o finanční spoluúčasti žadatele o vydání regulačního plánu na vybudování nové, či úpravě stávající veřejné infrastruktury, či přímo dohoda o finančních prostředcích ve prospěch obce. Uzavřením této smlouvy může obec nebo kraj podmínit vydání regulačního plánu.

Uzavírá se v rozsahu přílohy č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a s účinností od 29. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 13/2018 Sb. Obsah není vyčerpávající a odvíjí se od skutečných potřeb v řešeném území. Obsahuje např.:

  • navrhované změny stávající nebo návrhy na vybudování nové veřejné infrastruktury, včetně popisu, kapacity, umístění (poloha, trasa), místa a způsobu napojení na stávající infrastrukturu a harmonogramu prováděcích prací;
  • závazky smluvních stran (žadatele, obce, kraje) k vybudování či úpravě veřejné infrastruktury (včetně výše finančních podílů a způsobu jejího vybudování);
  • záruky žadatele k zajištění jeho závazku (složení finanční částky, bankovní záruka, jistota);
  • závazek žadatele provést nezbytná opatření na pozemku zabraňující ohrožení veřejných zájmů v případě, že nedojde k realizaci navrhovaného záměru v dohodnutém rozsahu a čase;
  • závazek k předání/převzetí potřebných pozemků s výjimkou pozemků, u kterých k realizaci veřejné infrastruktury postačuje zřízení věcného břemene;
  • závazek žadatele k převzetí a provozování (využití) veřejné infrastruktury, včetně příslušných pozemků v dohodnutém rozsahu a termínu;
  • dohody s dalšími účastníky a vlastníky infrastruktury.

Plánovací smlouva musí být předjednána s příslušnou obcí při dodržení platných předpisů a etických pravidel. Podepsána bývá předem, v platnost však vstupuje až vydáním příslušného regulačního plánu.

c) Návrh regulačního plánu

Ve spolupráci se stavebníkem připraví pracovník inženýrské činnosti zadání (specifikaci) úkolů, které má regulační plán řešit. Poté zajistí u oprávněné projektové firmy zpracování návrhu regulačního plánu. S vybraným uchazečem uzavře smlouvu o dílo na zpracování regulačního plánu. Zpracovatel musí být vždy autorizovaná osoba.

Převzatý návrh regulačního plánu musí být zpracován v rozsahu přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a s účinností od 29. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 13/2018 Sb.

Návrh regulačního plánu stanoví údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (včetně vyjádření vlastníků této infrastruktury).

Součástí zpracování návrhu regulačního plánu ze strany projektanta je i jeho projednání v součinnosti s příslušnými orgány územního plánovaní a dotčenými orgány (viz §159 stavebního zákona, tzn., že předaná dokumentace musí být doplněna souhlasnými stanovisky těchto orgánů a vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení) tak, aby byla v dalším postupu projednatelná. Při těchto jednáních může poskytnout pracovník inženýrské činnosti projektantovi účinnou spolupráci.

Pracovník inženýrské činnosti převezme zpracovaný návrh regulačního plánu v termínu podle smlouvy o dílo a provede jeho kontrolu. Smluvní úkol projektanta je ovšem splněn až po vydání regulačního plánu, neboť se musí aktivně účastnit na jeho projednání a reagovat na oprávněné námitky a schválené změny.

d) Žádost o vydání regulačního plánu

Po získání základních dokumentů zpracuje pracovník inženýrské činnosti žádost o vydání regulačního plánu. Formulář žádosti obsahuje příloha č. 10 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a s účinností od 29. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 13/2018 Sb. Zde uvede především následující údaje:

  • identifikační údaje žadatele;
  • základní údaje o požadovaném záměru;
  • identifikaci pozemků v řešené ploše;
  • vlastnická práva k pozemkům a stavbám v řešené ploše;
  • jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám v řešené ploše;
  • údaje o dosavadním využití vymezené plochy;
  • důvody a účel pořízení regulačního plánu;
  • návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí;
  • přílohy k žádosti.

Přílohy žádosti tvoří zejména souhlasy vlastníků pozemků či staveb podla §184a SZ, pokud není pro možno pro daný záměr příslušné právo vyvlastnit, stanoviska dotčených orgánů, údaje o vlivu záměru na území a jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, včetně vyjádření jejich vlastníků k možnosti a způsobu napojení a příslušná vyjádření, stanoviska, posudky a další doklady týkající se vlivu záměru na životní prostředí a vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním. K žádosti se připojí návrh regulačního plánu, dohoda o parcelaci a návrh plánovací smlouvy (viz blíže §66 odst. 3 SZ a část B přílohy č. 10 vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a s účinností od 29. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 13/2018 Sb.).

Žádost předá pořizovateli (určenému úřadu územního plánování) regulačního plánu, který posoudí úplnost podané žádosti, vzájemný soulad stanovisek a zajistí řešení případných rozporů. Současně předloží návrh plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu ke schválení.

V rámci řízení o regulačním plánu pořizovatel doručí upravený a posouzený regulační plán a oznámení o konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání se koná nejdříve 15 dnů od tohoto doručení s tím, že pořizovatel k němu nejméně 30 dnů předem přizve obec, pro niž je RP pořizován a dotčené orgány. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohou podat osoby uvedené v §85 odst. 1 a 2 SZ (účastníci územního řízení) odůvodněné námitky, připomínky může podat v téže lhůtě každý a dotčené orgány stanovisko k částem řešení, které byly od předchozího společného jednání změněny (též ve stejné lhůtě).

Pořizovatel (na základě jeho zmocnění pracovník inženýrské činnosti):

  • ve spolupráci s určeným zastupitelem výsledky projednání vyhodnotí a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek;
  • návrhy doručí dotčeným orgánům s výzvou k uplatnění stanoviska (do 30 dnů) - pokud tak v této lhůtě neučiní, má se za to, že souhlasí.

Blíže k výše uvedenému řízení o regulačním plánu - viz §67 SZ.

Je-li to nezbytné, zajistí pracovník IČ (podle pověření žadatele) úpravu návrhu regulačního plánu, případně jeho přepracování postupem, uvedeným v §68 odst. 1 až 3 SZ.

V závěru pořizovatel posoudí soulad regulačního plánu z hledisek uvedených v §68 odst. 4 SZ a zároveň zajistí jeho odůvodnění, jehož obsah stanoví §68 odst. 5 SZ. Návrh na vydání RP vč. posouzení a odůvodnění předá zastupitelstvu obce nebo kraje.

Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v §68 stavebního zákona. Pokud s ním, nebo výsledky projednání nesouhlasí, vrátí jej s pokyny k přepracování. Bližší podrobnosti k vydání regulačního plánu stanovuje §69 SZ. Vzhledem k tomu, že vydaný regulační plán může nahradit příslušná územní rozhodnutí (je-li to v něm konkrétně výslovně uvedeno), umožňuje to v dalším postupu vynechat územní řízení (postup AA4) a přejít přímo ke stavebnímu řízení.

Při pořizování a vydání změny regulačního plánu na žádost je možno využít zkrácený postup uvedený v AA3 za předpokladu, že návrh na pořízení změny podal ten, komu přísluší vykonávat práva vyplývající z regulačního plánu.

BA4, BA5 = AA4, AA5 s tím, že uzavření smluvních vztahů s příslušným projektantem se neřídí zákonem o veřejných zakázkách a je soukromým rozhodnutím zákazníka. V praxi se u většiny soukromých investic nepředpokládá povinné stanovení zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (pokud tak nestanoví stavební úřad v územním rozhodnutí), tedy postup BA6 se vynechává.

2.3.2 Postup při oznámení záměru s certifikátem autorizovaného inspektora

BB5 Postupy související s využitím autorizovaného inspektora (lze použít i v režimu veřejné investice).

Rozhodne-li stavebník o použití postupu podle §117 stavebního zákona, tj. s využitím posouzení autorizovaným inspektorem a jeho použití není vyloučeno zvláštním právním předpisem, nebo vydaným územním rozhodnutím (v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem) nebo stavba může mít významné vlivy na životní prostředí (bylo vydáno stanovisko EIA), je postupováno v souladu s §117 SZ takto:

Uzavření smlouvy s autorizovaným inspektorem

Pracovník inženýrské činnosti vybere ze seznamu autorizovaných inspektorů, který je uveden na www.autorizovaniinspektori.cz vhodnou osobu. Projedná s ním podmínky převzetí zakázky a smluvní cenu za činnost autorizovaného inspektora. Součástí smlouvy může být i úhrada skutečně vynaložených nákladů. Po konzultaci s příkazcem (v případě, že k tomu byl zmocněn) uzavře jeho jménem příslušnou smlouvu na výkon činnosti autorizovaného inspektora. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu.

Činnost autorizovaného inspektora

Po uzavření smlouvy mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace stavby (přikládané k žádosti o stavební povolení v rozsahu přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., resp. u dopravních staveb přílohami č. 2, č. 5 nebo č. 8 vyhl. č. 146/2008 Sb. - v době zpracování aktualizace této MP je připravována novelizace předmětné vyhlášky), autorizovaný inspektor posoudí projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z hledisek uvedených v §111 odst. 1 a 2 SZ (pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí). Autorizovaný inspektor může posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu, pokud se nejedná o záměry, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Pracovník inženýrské činnosti předá autorizovanému inspektorovi k tomuto účelu zpracovanou projektovou dokumentaci se závaznými stanovisky příp. rozhodnutími dotčených orgánů, stanovisky vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury (převzatou obvykle od projektové firmy - autorizované osoby) a vyjádřeními osob, které by v případě stavebního řízení byly jeho účastníky (která opatří v rámci výkonu inženýrské činnosti).

Stavebník je oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení, pokud vznikne právo provést stavbu na základě oznámení stavebního záměru (s certifikátem autorizovaného inspektora) stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem, který posoudil projektovou dokumentaci stavby a k oznámení připojil:

a) certifikát autorizovaného inspektora, ne starší 3 měsíců;

b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem (příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.);

c) plán kontrolních prohlídek;

d) souhlas k provedení stavebního záměru podle §184a;

e) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy;

f) souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle §109 SZ, s oznamovaným stavebním záměrem, včetně souhlasů vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení.

Projektovou dokumentaci předkládá v jednom vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, předkládá se dvojmo.

Oznámení stavebnímu úřadu, že navrhovaná stavba byla autorizovaným inspektorem posouzena a že je způsobilá k realizaci podává autorizovaný inspektor na formuláři, jehož obsah a povinně přikládané doklady jsou v souladu s §18f vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb., stanoveny v příloze č. 10 této vyhlášky.

Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu (jehož obsah, struktura a přílohy jsou vymezeny v §117 odst. 3 SZ a v §18g vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.) osvědčuje, že posoudil projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle §111 odst. 1 a 2 SZ a navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené podmínky pro její provedení z těchto hledisek. Na projektové dokumentaci stavby tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vystavení certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka s malým státním znakem. K certifikátu vždy připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby. Souhlas osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle §109 SZ, se stavbou musí být vyznačen v rozhodující výkresové části projektové dokumentace stavby; stavební úřad sdělí na požádání informace o osobách, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního právního předpisu.

Stavební úřad vyvěsí do 5 pracovních dnů od obdržení na úřední desce oznámení stavebního záměru po dobu nejméně 15 dnů a osobám, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, umožní nahlížet do podkladů připojených k oznámení stavebního záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky pouze z důvodu, že neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z důvodu, že jejich souhlas nebyl opatřen; k jiným námitkám se nepřihlíží. Ve stejné lhůtě může stavební úřad nebo dotčený orgán uplatnit proti oznámení stavebního záměru výhrady, má-li za to, že se jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem podle §117 odst. 1 SZ, oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje náležitosti podle §117 odst. 2 SZ, autorizovaný inspektor porušil při vystavení certifikátu zákaz činnosti podle §148 SZ, při posouzení stavby nebyly splněny požadavky podle §111 odst. 1 a 2 SZ nebo ve věci probíhá stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.

Podání námitky nebo uplatnění výhrady podle předchozího odstavce má odkladný účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání námitek nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k rozhodnutí správnímu orgánu, který by byl jinak příslušný k odvolání proti stavebnímu povolení.

Správní orgán přezkoumá oznámení stavebního záměru z hlediska souladu s právními předpisy podle §117 odst. 4 SZ a rozhodne

a) o tom, že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo

b) o zamítnutí námitek nebo výhrad pro nepřípustnost nebo pro nedůvodnost.

Rozhodnutí se doručuje stavebníkovi, autorizovanému inspektorovi a osobám, které podaly námitky. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Spis se ukládá u stavebního úřadu. Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr buď marným uplynutím 30 denní lhůty podle §117 odst. 4 SZ, nebo dnem následujícím po dni, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí podle §117 odst. 5 písm. b) SZ o zamítnutí námitek nebo výhrad. Na požádání stavebníka (pracovníka IČ) stavební úřad vyznačí vznik oprávnění na kopii oznámení.

Po vzniku práva provést oznámený stavební záměr stavební úřad zašle stavebníkovi štítek obsahující identifikační údaje o povolené stavbě, včetně uvedení identifikačních údajů autorizovaného inspektora a uvedení dne vzniku práva provést stavbu. Právo provést stavbu zanikne, nebyla-li zahájena do 2 let ode dne následujícího po dni vzniku oprávnění s tím, že na včasnou a odůvodněnou žádost stavebníka může stavební úřad tuto lhůtu prodloužit.

2.3.3 Postupy při provádění stavby financované ze soukromých prostředků

BA7 Výběr zhotovitele a činnosti předcházející zahájení stavby

Inženýrská činnost ve fázi zadávání realizace podle pokynů příkazce (stavebníka) vede buď k přímému uzavření smluvního vztahu s určeným zhotovitelem stavby, nebo k provedení určitého typu nabídkového řízení, či vyhlášení veřejné obchodní soutěže podle občanského zákoníku. Pracovník inženýrské činnosti zajistí podklady, případně zorganizuje a provede nabídkové řízení, včetně návrhu vyhodnocení nabídek, zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby (popř. se zhotoviteli částí stavby) a poskytne příkazci (stavebníkovi) odbornou pomoc při jejím (jejich) uzavírání, nebo (pokud je k tomu zmocněn plnou mocí příkazce (stavebníka) jménem a na účet příkazce (stavebníka) s vybraným zhotovitelem stavby smlouvu (nebo s vybranými zhotoviteli částí stavby smlouvy) uzavře. Pro výběr či jednání se zhotovitelem se využije dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Pokud je to pro kvalitu provádění stavby žádoucí, zajistí se:

a) DZS Zpracování podkladů pro výběr zhotovitele stavby

Pracovník inženýrské činnosti zajistí smluvně u projektanta předchozích projektových prací úpravu dokumentace do rozsahu potřebného pro vyhledání zhotovitele stavby (konkrétním zpracovatelem DZS však již nemusí být autorizovaná osoba). Vstupem je projektová dokumentace pro stavební povolení, včetně stavebního povolení, nebo projektová dokumentace pro provádění stavby, zajištěná stavebníkem. Provádějí se profesní výkony pro zpracování podkladů pro výběr zhotovitele stavby (sestavení tendrové - zadávací dokumentace (DZS)).

Výsledkem je dokumentace v rozsahu podle MP 1 Projektová činnost, kap. 3.1. Rozsah výkonů a forma zpracování jsou smluvně dohodnuty pracovníkem inženýrské činnosti s ohledem na charakter nabídkového řízení.

b) Smlouva o dílo

Pokud proběhl výběr zhotovitele, může zplnomocněný pracovník inženýrské činnosti připravit smlouvu jménem stavebníka, nebo mu ji předložit k podpisu.

BA8 -BA13 = AA8 - AA13 (postup je totožný jako u veřejné investice)

BA14 Užívání stavby

a) Stavby s kolaudačním souhlasem

Stavbu soukromého investora, pokud naplňuje požadavky §119 odst. 1 SZ (blíže rozvedeno v postupu AA14), je možno užívat na základě kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Jedná se např. o nájemní bytový dům, stavbu pro obchod a průmysl, stavbu, u níž je nařízeno provedení zkušebního provozu, a změna stavby, která je kulturní památkou. K tomu pracovník inženýrské činnosti po provedeném předání a převzetí stavby a odstranění dohodnutých vad a nedodělků zajistí podání žádosti o kolaudační souhlas.

Před zpracováním žádosti shromáždí veškeré doklady ke stavbě předané při přejímce stavby, a další doklady, které zajišťuje přímo pracovník inženýrské činnosti. Dále zajistí na základě smlouvy s příslušnou oprávněnou firmou (obvykle u odpovědného geodeta) kompletní zpracování dokumentace geodetických prací a geometrický plán pro vložení do katastru nemovitostí. Opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, pokud jsou zvláštním právním předpisem pro užívání stavby vyžadována, a stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby, pokud byla předem vyžadována (v podmínkách stavebního povolení).

Žádost o vydání kolaudačního souhlasu zpracuje podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb. V žádosti uvede zejména:

  • identifikační údaje stavby;
  • identifikační údaje o stavebníkovi (v případě zastoupení plná moc);
  • základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jehož základě byla stavba provedena;
  • údaje o nepodstatných odchylkách od příslušných rozhodnutí nebo projektové dokumentace (popis a zdůvodnění nepodstatných odchylek a číslo jednací a datum sdělení stavebního úřadu, že je projedná při vydání kolaudačního souhlasu);
  • předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání;
  • u dočasné stavby dobu jejího trvání;
  • údaje o zkušebním provozu;
  • přílohy k žádosti:
    • geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem (pokud je příslušnými předpisy vyžadován, resp. stavba je předmětem evidence v katastru nemovitostí);
    • dokumentace geodetické části skutečného provedení stavby (u staveb technické nebo dopravní infrastruktury);
    • údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresného místa podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, podrobnosti vyznačení jsou uvedeny v příloze č. 12 vyhlášky č 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb.;
    • doklad, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce;
    • doklady o výsledcích předepsaných zkoušek a měření, popř. zkušebním provozu (byl-li prováděn);
    • doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§156 SZ);
    • jiné doklady stanovené stavebním povolením nebo při schválení změny stavby před dokončením;
    • dokumentace skutečného provedení stavby (došlo-li k nepodstatným odchylkám) a sdělení stavebního úřadu, že nepodstatné odchylky projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí;
    • certifikát autorizovaného inspektora (byl-li vyhotoven);
    • závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby (jsou-li právními předpisy vyžadována);
    • stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby.

Žádost (spolu s plnou mocí k zastupování stavebníka) předá obvyklou cestou stavebnímu úřadu, který stavbu povolil, (v bližších podrobnostech žádosti viz příloha č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.). Ten do 15 dnů ode dne doručení žádosti stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky, včetně požadavku na předložení potřebných dalších dokladů. Pracovník inženýrské činnosti opatří do termínu kontrolní prohlídky potřebné doklady. Závěrečná kontrolní prohlídka se provádí v souladu s postupem AA11 (vč. případné součinnosti autorizovaného inspektora). Musí být vykonána do 45 dnů od doručení žádosti stavebnímu úřadu. Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad mimo jiné projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace uvedené v §118 odst. 7.

Pokud je žádost o kolaudační souhlas úplná a dokončená stavba (příp. část stavby schopná samostatného užívání), je v souladu s povolením stavby a příslušnou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, v souladu se závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, stavební úřad vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu (stavba je prováděna v rozporu s vydaným povolením, byly zjištěny závady bránící užívání stavby), rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení (§122a SZ). Žádost o kolaudační souhlas se považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí. Stavební úřad vyzve k odstranění závad nebo doplnění žádosti o stanoví lhůtu, ve které je třeba shledané nedostatky odstranit. V případě, že byl shledán rozpor s vydaným povolením, stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby (resp. o odstranění nesouladu), přičemž při splnění zákonných předpokladů je možno nepovolenou změnu dodatečně povolit, o což musí být stavebníkem (pracovníkem IČ) požádáno. Po odstranění nedostatků či dodatečného povolení změny se koná závěrečná kontrolní prohlídka, která je vždy povinná a stavební úřad při ní projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace (§118 odst. 7) a zároveň prověří splnění požadavků pro vydání kolaudačního rozhodnutí. Pokud jsou splněny, vydá kolaudační rozhodnutí, kterým povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby. Dále může stanovit podmínky vyplývající z obecných požadavků na výstavbu, podmínky pro odstranění drobných nedostatků (jsou-li nebránící užívání stavby) a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění.

S užíváním může být započato po obdržení kolaudačního souhlasu nebo po právní moci kolaudačního rozhodnutí.

b) Stavby nevyžadují kolaudaci

Stavby, u kterých nejsou splněny podmínky pro kolaudaci (blíže §119 odst. 1 SZ – viz AA14), což jsou obvykle stavby soukromých investorů realizované pro jejich vlastní potřebu, nevyžadují kolaudační souhlas (ani kolaudační rozhodnutí). Typickým příkladem je např. rodinný dům, kdy stavebník je zároveň budoucím uživatelem. V tomto případě může tento stavebník ovlivnit vlastnosti stavby. V případě rozsáhlejších projektů je rozhodujícím hlediskem, zda budoucí uživatel ovlivňuje výběr projektu či nikoli.

Před započetím s užíváním těchto staveb pracovník inženýrské činnosti shromáždí veškeré doklady ke stavbě předané při přejímce stavby, případně další doklady, které zajišťuje přímo vč. geometrického plánu a dokumentace skutečného provedení (pokud na stavbě došlo k nepodstatným odchylkám). U staveb, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční následně podá na stavební úřad žádost o přidělení čísla popisného (popř. evidenčního), kterou podává na formuláři dostupném na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Stavebni-pravo/Stanoviska-a-metodiky/Uzemni-rozhodovani-a-stavebni-rad/Zapis-stavebnich-objektu-do-RUIAN-po-1-1-2018-(1)). Přílohou žádosti je geometrický plán a prohlášení stavebníka o provedení stavby v souladu s jejím povolením a ověřenou projektovou dokumentací, popř. dokumentace skutečného provedení stavby. U staveb, kterým se nepřiděluje číslo popisné ano evidenční, pracovník inženýrské činnosti oznámí stavebnímu úřadu dokončení stavby. Pro toto oznámení použije formulář, který je k dispozici na výše uvedených webových stránkách (ohlášení dokončení stavby), jehož přílohou je geometrický plán a prohlášení o souladu stavby s jejím povolením a ověřenou projektovou dokumentací, popř. dokumentace skutečného provedení stavby. Pracovník inženýrské činnosti je nápomocen při odstraňování případných problémů při jednání se stavebním úřadem.

BB14 Kolaudační souhlas na základě certifikátu autorizované osoby

Pracovník inženýrské činnosti může k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu smluvně zajistit u autorizovaného inspektora vypracování odborného posudku (certifikátu), kterým stvrzuje, že stavba je způsobilá k bezpečnému užívání. Obsahové náležitosti jsou uvedeny v §18j vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb. Na základě certifikátu může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a rovnou vydat kolaudační souhlas.

BA15 = AA15 (postup je totožný jako u stavby financované z veřejných prostředků)

3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

3.1 Postupy autorizovaných osob v inženýrské činnosti

Výše uvedené postupy (viz kap. 2) jsou určeny pro profesionální zajišťování inženýrské činnosti. V tom případě je pracovník inženýrské činnosti (často jako součást firmy zajišťující inženýring ve výstavbě) smluvním partnerem stavebníka. Mnohdy jsou však nabízeny služby inženýrské činnosti zde popsané jako součást komplexních služeb projektové (projektově inženýrské) firmy - autorizované osoby. Autorizované osoby jsou oprávněny inženýrskou činnost vykonávat v rámci svobodného povolání nebo živnosti projektová činnost ve výstavbě.

Je třeba si uvědomit, že ve druhém případě vypadávají pro stavebníka veškeré kontrolní procesy ve vztahu k projektantovi, zejména přebírání a kontrola jednotlivých druhů projektových prací, jejich úplnosti, získání stanovisek a inženýringu se prolínají. Z toho důvodu příkazní smlouva o komplexním zajištění inženýrské činnosti pro stavebníka musí obsahovat i detaily smluv o dílo na zpracování jednotlivých druhů projektové dokumentace a harmonogram postupu přípravy. Rozsah jednotlivých činností uvedený v kap. 2 se samozřejmě jinak nemění.

3.2 Postupy u jednoduchých staveb

V případě jednoduchých staveb (především jsou zde myšleny stavby podle §104 odst. 1 písm. a) až d) SZ, a to především rodinné domy, kde je možné využít zjednodušených režimů pro umístění i pro povolení stavby, je většinou požadavek profesně neznalého zákazníka veden ke komplexnímu zajištění služby, tj. nejenom vlastní projektové dokumentace, ale především vyřízení potřebných nutných formalit. I když zákon zde zavádí určité zjednodušující postupy, ve skutečnosti prakticky musí proběhnout většina úkonů jako u běžné stavby financované ze soukromých prostředků (viz postupy BA a BB). Nejdůležitější je si uvědomit, že stavbu je nutno řešit komplexně, včetně všech doprovodných částí. Jestliže vlastní rodinný dům je prováděn pouze na ohlášení, existují doprovodné stavby, které jsou mnohem komplikovanější, např.: vodohospodářské stavby (např. malé ČOV, septiky apod.), s výjimkou nepropustných jímek na vyvážení, vyžadují stavební řízení u speciálního stavebního úřadu. Pro tyto případy se doporučuje využít společného územního a stavebního řízení a podat žádost o vydání společného povolení pro soubor staveb (blíže rozvedeno v postupu AA4).

BC2 = BA2 - s tím, že se na jednoduché stavby nevyužijí předběžné informace podle zákona č. 100/2001 Sb. a zákona č. 416/2009 Sb. U jednoduchých staveb je především důležitým podkladem získání územně plánovací informace (ÚPI). Žadatel musí v žádosti uvést konkrétní požadavky na informaci a konkrétní údaje o záměru, zejména účel, popis a technické provedení stavby, její základní rozměry a kapacitu a nároky na napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a připojit celkovou situaci s vyznačením záměru a jeho vazeb na okolí, blíže viz §2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb. Výsledkem územně plánovací informace pak je informace příslušného úřadu např. o podmínkách vydání územního rozhodnutí či podmínkách možnosti vydání územního souhlasu (včetně seznamu dotčených orgánů).

BC3 - Zpracování regulačního plánu pro výstavbu jednoduchých staveb se předpokládá pouze v případě profesionální developerské činnosti k zajištění hromadné výstavby rodinných domů. Potom se postupuje postupem BA3.

BC4 - Pokud jednoduchá stavba vyžaduje umístění, při získání územního rozhodnutí se postupuje obdobně podle postupu BA4.

U jednoduchých staveb, jejichž výčet je uveden v §96 odst. 2 SZ, lze využít zjednodušujícího instituty – územního souhlasu, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Za podstatnou změnu v území je mimo jiné považován i hluk, a to i v případě, že nedochází k překročení zákonných hygienických limitů. U stavby vyvozující jakákoliv hluk je zapotřebí získat územní rozhodnutí. Územní souhlas není možné vydat u záměrů vyžadujících závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí.

Pracovník inženýrské činnosti zpracuje oznámení záměru (§96 odst. 3 SZ, §15 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.) a jednoduchou dokumentaci (jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy) pro vydání územního souhlasu, popř. zajistí zpracování jinou osobou.

Oznámení záměru se podává na formuláři podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb. Kromě identifikačních údajů osoby, která podává oznámení (oznamovatel) vč. zastupování pracovníkem inženýrské činnosti, dále obsahuje:

  • identifikační údaje záměru;
  • pozemky, ne kterých ser záměr umisťuje (katastrální území, parc. číslo, druh pozemku podle KN a výměru);
  • popis záměru;
  • u dočasných záměrů dobu jeho trvání;
  • posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu (pokud je vyžadováno podle zákona č. 114/1992 Sb. nebo zákona č. 100/2001 Sb.);

K oznámení se přikládají přílohy (podrobněji část B přílohy č. 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb.) mimo jiné:

  • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby podle §184a SZ vyznačený na situačním výkrese, pokud žadatel nemá potřebná práva a pro stavbu nelze vyvlastnit;
  • seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemkům nebo stavbách, na kterých se záměr umisťuje;
  • souhlasy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu;
  • celková situace v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí;
  • jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy podle jeho charakteru, zejména půdorysy rozhodujících podlaží a pohledů u budov; popis záměru musí vždy splňovat podmínky ze závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
  • u stavby, u které je vykonáván státní požární dozor o požární ochraně, požárně bezpečnostní řešení stavby;
  • závazná stanoviska dotčených orgánů, popřípadě jejich rozhodnutí opatřená doložkou právní moci;
  • stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená na situačním výkresu.

Pracovník inženýrské činnosti předá oznámení vč. všech příloh na stavební úřad. V případě, že stavební úřad v něm shledá nedostatky, pracovník inženýrské činnosti za součinnosti stavebního úřadů příslušné nedostatky odstraní, popř. provede doplnění podle písemné výzvy stavebního úřadu. Lhůta pro doplnění stanovená stavebním úřadem musí být dodržena, v opačném případě bude oznámení projednáno v územním řízení. Pracovník inženýrské činnosti se snaží tomuto předejít. V dalším pak platí přiměřeně postup podle AA4 – územní řízení.

Pokud je oznámení záměru úplné a záměr je v souladu s požadavky uvedenými v §90, vydá stavební úřad do 30 dnů ode dne podání oznámení územní souhlas, který nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli (v zastoupení pracovníkem inženýrské činnosti. Současně s územním souhlasem obdrží ověřený situační výkres. Územní souhlas umožňuje pokračovat v další přípravě záměru, u záměrů nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení je dokladem opravňujícím k zahájení realizace stavby za předpokladu vyřešení majetkoprávních záležitostí. Územní souhlas má platnost 2 roky a tuto platnost nelze prodloužit.

BC5 - Ohlášení stavby

DOS Dokumentace pro ohlášení stavby v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., příloha č. 12 - (rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, u dopravních staveb v rozsahu podle přílohy č. 1, č. 4 nebo č. 7 vyhlášky č. 146/2008 Sb.

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (podle §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) je základním postupem v oblasti projektové přípravy. Na základě zpracování této dokumentace přejímá autorizovaná osoba konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a jediným projektantem evidovaným na stavebním úřadu.

Projektant zajišťující i inženýrskou činnost se účastní jako zástupce stavebníka popř. i jednání s dotčenými orgány a vlastníky dopravní a technické infrastruktury. Přílohou dokumentace musí být soubor rozhodnutí a stanovisek dotčených orgánů (totéž platí i pro stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury), neboť podle §159 je projektant povinen působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány, lze tedy předpokládat, že stanoviska budou kladná a zpracovaná dokumentace v souladu s nimi. Projektová dokumentace se zpracovává minimálně v rozsahu určeném vyhláškou.

Dokumentace pro jednoduché stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ připojovaná k jejich ohlášení není vybranou činností ve výstavbě a může ji kromě projektanta zpracovat osoba, jejíž kvalifikační požadavky jsou uvedeny v §159 odst. 3 SZ. Obsah této dokumentace u staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. f) až i) SZ je vymezen v §105 odst. 4 až 8 SZ, obsah dokumentace pro ohlášení udržovacích prací na stavbě podle §104 odst. 1 písm. j) SZ je stanoven v §105 odst. 7 SZ.

Pracovník inženýrské činnosti zajistí potřebné doklady a zpracuje ohlášení stavebnímu úřadu; přitom postupuje podle §105 SZ. V rámci inženýrské činnosti vyhledá a (v případě, že je k tomu stavebníkem zmocněn) uzavře smluvní vztah s oprávněným stavebním podnikatelem nebo se stavbyvedoucím, který povede jinak svépomocné provádění stavby či osobou vykonávající stavební dozor u těchto staveb (nebude-li tyto činnosti vykonávat podle uzavřeného smluvního vztahu se stavebníkem sám).

U staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ jsou podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 20. 4. 2018 ve znění vyhlášky č. 66/2018 Sb. obsahem ohlášení zejména tyto údaje a doklady:

  • identifikační údaje stavebního záměru (název, místo, účel stavby);
  • identifikační údaje stavebníka vč. oprávnění za něj jednat, doložené plnou mocí;
  • údaje o stavebním záměru a jeho popis;
  • u dočasného stavebního záměru dobu trvání a návrh úprav pozemku po jeho odstranění;
  • údaje o místu stavebního záměru (obec, katastr. území, parc. číslo, druh pozemku, výměra);
  • údaje o způsobu provádění stavebního záměru: dodavatelsky - název a sídlo stavebního podnikatele (pokud je znám), nebo svépomocí - zde jméno osoby vykonávající stavební dozor, resp. jméno a příjmení stavbyvedoucího (je-li jeho působení SZ předepsáno);
  • předpokládaný termín zahájení a dokončení stavebního záměru;
  • orientační náklady na provedení stavebního záměru;
  • užití sousedního pozemku nebo stavby;
  • posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu (pokud je vyžadováno podle zákona č. 114/1992 Sb. nebo zákona č. 100/2001 Sb.);
  • přílohy k žádosti:
    • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby podle §184a SZ vyznačený na situačním výkrese, pokud žadatel nemá potřebná práva a pro stavbu nelze vyvlastnit;
    • seznam a adresy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich;
    • situační výkres s vyznačenými souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich;
    • u staveb prováděných svépomocí písemné prohlášení osoby, která bude vykonávat stavební dozor (není-li k tomu způsobilý sám stavebník), resp. prohlášení stavbyvedoucího (v případech vymezených v SZ);
    • doklad o kvalifikaci osoby, která bude vykonávat stavební dozor;
    • návrh plánu kontrolních prohlídek;
    • projektová dokumentace podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., jejíž přílohou jsou;
  • závazná stanoviska příp. pravomocná rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy;
  • stanoviska vlastníků dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení stavby nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
  • územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva územní rozhodnutí nahrazující nebo územní souhlas, vč. celkové situace v měřítku katastrální mapy ověřené stavebním úřadem (pokud jsou pro daný případ stavebním zákonem vyžadovány a vydal je jiný správní orgán, než stavební úřad, kterému je stavba ohlašována).

Pracovník inženýrské činnosti předá ohlášení včetně všech příloh na stavební úřad. V případě, že stavební úřad shledá v ohlášení nějaké nedostatky nebo bude vyžadovat další doplnění, pracovník inženýrské činnosti za součinnosti stavebního úřadů příslušné nedostatky odstraní, popř. provede doplnění podle písemné výzvy stavebního úřadu. Lhůta pro doplnění stanovená stavebním úřadem musí být dodržena, v opačném případě bude ohlášení projednáno ve stavebním řízení. Pracovník inženýrské činnosti se snaží tomuto předejít. V dalším pak platí přiměřeně postup podle AA5.

Jestliže je ohlášení úplné a stavební záměr splňuje podmínky uvedené v §106 odst. 1 SZ (zejména je-li v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky resp. rozhodnutími dotčených orgánů a s územním rozhodnutím nebo dokumentem je nahrazujícím), vydá stavební úřad do 30 dnů od podání ohlášení souhlas s provedením ohlášeného záměru. Souhlas je (kromě osob uvedených v §106 odst. 2 SZ) doručen stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem s identifikačními údaji o stavebním záměru (tímto dnem nabývá právních účinků). Souhlas platí 2 roky od jeho vydání. V době platnosti musí být stavba zahájena, jinak souhlas pozbude platnosti, a celý postu by bylo nutno zopakovat znovu, protože platnost souhlasu nelze prodloužit.

Z režimu ohlášení jsou vyloučeny stavební záměry, u kterých bylo vydáno stanovisko EIA.

BC8 - Technický i autorský dozor probíhají v potřebném rozsahu podle BA8, BA9. I u těchto staveb může být provedena kontrolní prohlídka stavby. Plán kontrolních prohlídek se nepředkládá.

BC12 - Ohlášení změn stavby před dokončením (viz blíže §118 SZ) se provádí stejným postupem jako ohlášení vlastní stavby (lze je provést na základě souhlasu stavebního úřadu). Pro nepodstatné odchylky platí postup podle AA12.

BC14 - Užívání stavby.

Postupuje se stejně jako u BA14

3.3 Další zjednodušující postupy podle stavebního zákona

U vybraných jednoduchých případů umožňuje stavební zákon vypuštění nebo spojení resp. sloučení některých druhů řízení:

  • u některých staveb konkrétně specifikovaných v §79 odst. 2 SZ (s výjimkami podle odst. 3), stavebních úprav a udržovacích prací se nevyžaduje ani rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas;
  • za podmínek uvedených v §95 SZ může stavební úřad rozhodnout o umístění stavby ve zjednodušeném územním řízení;
  • nevylučuje-li to povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv účastníků řízení, může stavební úřad v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav uvedených v §104 odst. 1 písm. f) až i) SZ stanovit, že k jejich provedení se nebude vyžadovat ohlášení;
  • u okruhu staveb, konkrétně specifikovaných v §103 SZ není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení;
  • na základě společného oznámení záměru u typů staveb, pro které je možno vést společné řízení, lze vydat společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru za podmínek uvedených v §96a SZ (resp. při splnění podmínek podle §96 odst. 4 a §116 SZ);
  • územní rozhodnutí lze nahradit veřejnoprávní smlouvou v případech a za podmínek stanovených §78a SZ; stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou při dodržení podmínek a postupů stanovených v §116 SZ;
  • lze uzavřít jednu veřejnoprávní smlouvu, která nahradí současně územní rozhodnutí a stavební povolení (viz §78 odst. 5 zákona).

V těchto případech se postupy inženýrské činnosti uvedené v předchozích kapitolách adekvátně omezí, upraví, resp. spojí.

3.4 Další inženýrské činnosti

Existuje řada dalších inženýrských individuálních činností, které nejsou obsahem výše uvedených postupů a představují náplň odborné pomoci.

Pomůcka Unika (autor Ing. Vojtěch Kaisler) např. uvádí:

  • vypracování odborných posudků a stanovisek k nabídkám a zabezpečení dodávek;
  • zaškolení pracovníků;
  • zabezpečení a zpracování organizace administrativního provozu, údržby a dopravy;
  • konzultační a poradenská činnost;
  • rozbory efektivnosti;
  • průzkum nabídky a poptávky;
  • patentové rešerše;
  • zabezpečení a vypracování dokladů a dokumentace stanovených zvláštními předpisy, např. pasportové dokumentace, dokumentace pro obsluhu strojů a zařízení, manipulačních a provozních předpisů, revizních knih vyhrazených technických zařízení, dokumentace komplexního vyzkoušení a řízení komplexního vyzkoušení;
  • uvádění dokončených staveb do provozu;
  • řešení náhrad škod, věcných břemen a dalších majetkoprávních záležitostí;
  • ostatní.

3.5 Náklady inženýrské činnosti

Postupy inženýrské činnosti jsou mimořádně náročné, ale zcela závislé na velikosti, druhu stavby, ale i na spolupráci stavebníka, projektanta a dalších autorizovaných osob, jakož i na konkrétních územních a vlastnických podmínkách. Proto stanovení pevných smluvních cen za jednotlivé postupy a výkony dohodou se stavebníkem, odvozených od smluvních cen projektových prací, je nutno pokládat za obtížně aplikovatelné.

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 Zdroje souvisejících informací a vnitřní předpisy ČKAIT

Činnost autorizovaných osob je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT. Uspořádaná a vnitřně provázaná soustava informací potřebných pro výkon činnosti autorizovaných osob je uvedena v metodické pomůcce MP 0. Vnitřní předpisy ČKAIT, ve znění pozdějších předpisů, jsou zpřístupněny v těchto zdrojích:

  • Profesní informační systém ČKAIT (PROFESIS), www.profesis.cz
  • plné znění vybraných dokumentů na adrese www.ckait.cz
  • tisková vydání - publikace ČKAIT v ediční řadě A - Základní knižnice odborných činností ve výstavbě

4.2 Soustava českých technických norem (ČSN)

Všechny ČSN, uvedené v metodických pomůckách integrovaného profesního informačního systému ČKAIT, jsou k dispozici k prezenčnímu studiu ve studovně ČKAIT, Praha 2, Sokolská 15. Přístup k vybraným řadám ČSN je možný po zaplacení licence na základě vstupu do elektronického přístupu k ČSN.

Současným držitelem licence přístupu k normám je Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví (ÚNMZ) zřízená státní příspěvková organizace – Česká agentura pro standardizaci (ČAS). Podmínky zakoupení přístupu k normám, k jejich kopírování apod. jsou uvedeny na adrese: http://www.agentura-cas.cz/informace-ke-zmene.

Všechny normy přístupné držiteli licence ÚNMZ/ČAS, který vstupuje pod licenčním přístupem ČKAIT do pomůcek PROFESIS, jsou příslušné normy citované v těchto pomůckách automaticky rovněž přístupné.

Poznámka:

Novelou stavebního zákona č. 91/2016 Sb. byl zrušen odst. 2 §196 SZ, který garantoval bezplatný veřejný přístup k technickým normám.

4.3 Výtahy z nového občanského zákoníku (ObčZ)

  • od 1.1.2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (stávající občanský zákoník č. 40/1964 Sb. a stávající obchodní zákoník č. 265/1992 Sb. k 31.12.2013 zrušen); současně nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a celá řada dalších nových právních předpisů souvisejících s rekodifikací soukromého práva v ČR
  • pro základní informaci jsou dále v textu uvedeny z nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nejpodstatnější paragrafy související s výstavbou a výkonem inženýrské činnosti
    • §1: volnost ujednání práv a povinností
    • §4: svéprávnost osoby při právním styku
    • §5: kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena; jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži
    • §15: svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat)
    • §23: fyzické osoby
    • §118: právnické osoby
    • §120: veřejné rejstříky právnických osob
    • §210: korporace
    • §214: spolek
    • §303: fundace
    • §420: kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele
    • §423: obchodní firma
    • §498: movité a nemovité věci
    • §502: obchodní závod
    • §514: cenný papír
    • §545: právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran
    • §567: veřejná listina
    • §979: věcná práva
    • §987: držba a spoludržba věci
    • §1011: vlastnické právo
    • §1013: imise na pozemek souseda (odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín,hluk, otřesy)
    • §1016: plody spadlé na pozemek souseda
    • §1017: vzdálenost stromů od společné hranice
    • §1020: požadavek zdržení se stavby v těsné blízkosti společné  hranice pozemků
    • §1024: společná rozhrada (plot, zeď, mez, struha)
    • §1029: nezbytná cesta přes pozemek souseda povolena soudem
    • §1083: stavba
    • §1084: stavba zřízená na cizím pozemku, vlastnictví popř. její odstraněním
    • §1087: přestavek stavby na cizí pozemek
    • §1105: převod vlastnického práva
    • §1159: bytová jednotka
    • §1170: smlouva o výstavbě domu
    • §1240: právo stavby (max. na 99 let)
    • §1254: předkupní právo k pozemku
    • §1257: věcná břemena, zatížení pozemku služebností (inženýrská síť, okap, svod dešťové vody, stezka, průhon, cesta, pastva)
    • §1724: smlouva
    • §1728: vzájemná znalost skutkové a právní okolnosti před podpisem smlouvy
    • §1731: návrh na uzavření smlouvy (nabídka)
    • §1733: výzva k podání nabídky
    • §1746: obsah smlouvy
    • §1751: odkaz smlouvy na obchodní podmínky z nabídky
    • §1765: změna okolností po uzavření smlouvy znevýhodňující jednu stranu
    • §1772: veřejná soutěž o nejvýhodnější nabídku
    • §1780: veřejná nabídka
    • §1785: smlouva o smlouvě budoucí
    • §1798: smlouva uzavřena adhezním způsobem, tj. pouze s podmínkami silnější strany
    • §2085: kupní smlouva
    • §2332: pacht, pachtovní smlouva
    • §2430: příkaz, příkazní smlouva
    • §2445: zprostředkovatelská smlouva
    • §2586: smlouva o dílo, cena díla, definice díla (zhotovení, údržba, oprava, úprava stavby)
    • §2589: způsob provádění díla
    • §2593: právo objednatele – stavebníka kontrolovat provádění díla
    • §2594: upozornění na nevhodnou povahu věcí nebo příkazu ze strany objednatele
    • §2595: odstoupení od smlouvy při nevhodném příkazu objednatele
    • §2599: vlastnické právo k předmětu díla
    • §2604: provedení díla
    • §2605: dokončení díla, převzetí díla bez výhrad
    • §2609: svépomocný prodej věci z díla po šesti měsících
    • §2610: cena za dílo
    • §2615: vady díla
    • §2620: určení pevné ceny podle rozpočtu, zvýšení ceny soudem při nepředvídatelné okolnosti
    • §2623: stavba jako předmět díla
    • §2626: kontrola provádění díla (objednatelem – stavebníkem – technickým dozorem stavebníka)
    • §2628: převzetí díla
    • §2629: vady stavby
    • §2630: solidárnost, společná a nerozdílná odpovědnost zhotovitele a poddodavatelů zhotovitele za vady díla, chyby ve stavební dokumentaci
    • §2631: dílo s nehmotným výsledkem, soutěžní dílo
    • §2652: smlouva o kontrolní činnosti
    • §2912: domněnka nedbalosti (jednání autorizované osoby bez odborné péče)
    • §2950: škoda způsobená informací nebo radou příslušníka určitého odborného stavu
    • §3054: pozemky a stavby
    • §3059: stavba zřízená na několika pozemcích (možný vznik přestavku)
    • §3064: katastr nemovitostí

4.4 Výtahy z nového katastrálního zákona (KatZ)

  • od 1.1.2014 nabyl účinnosti nový zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a celá řada dalších nových právních předpisů souvisejících s rekodifikací soukromého práva v ČR
  • pro základní informaci jsou dále v textu uvedeny z nového katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. nejpodstatnější paragrafy související s výstavbou a výkonem inženýrské činnosti
    • §1: katastr nemovitostí (dále jen katastr) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen nemovitost) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem
    • §2: vymezení pojmů, mj.: pozemek, parcela, stavební parcela, pozemková parcela, geometrické určení nemovitosti a katastrálního území v zobrazovací rovině, polohové určení nemovitosti a katastrálního území k ostatním nemovitostem a katastrálním územím, výměra, katastrální území, katastrální mapa, geometrický plán, identifikace parcel, budova (nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí), drobná stavba (stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní)
    • §3: v katastru se evidují mj.: pozemky v podobě parcel, budovy (kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby), budovy (kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby), jednotky vymezené ObčZ, jednotky vymezené zákonem o vlastnictví bytů, právo stavby
    • §4: katastr obsahuje mj.: geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách (kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov), údaje o budovách (kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, cenové údaje, u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu, údaje o jaderném zařízení, skladu a skládce nebezpečných odpadů a stavbě vodního díla
    • §11: vkladem se mj. do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence mj. těchto práv: vlastnické právo, právo stavby, věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo
    • §12: vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení
    • §30: k zápisu údajů o nové budově musí být předložen doklad o způsobu užívání budovy a geometrický plán; není-li nová budova součástí pozemku ani práva stavby, zapíše se jako její vlastník osoba, která prokáže právo zřídit na pozemku tuto budovu, neprokáže-li se jinou listinou, že vlastníkem je někdo jiný
    • §48: geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle které má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové určení nebo byl-li průběh hranice určen soudem; geometrický plán musí být ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným právním předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel
    • §52: každý má právo do katastru nahlížet, pořizovat si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak

5 SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VÝZNAMNÝCH PRO INŽENÝRSKOU ČINNOST

Poznámka:

Nutno vyhledávat vždy ve znění pozdějších předpisů.

1. Přehled zákonů

číslo

název

Zákon č. 141/1961 Sb.,

o trestním řízení soudním (trestní řád)

Zákon č. 99/1963 Sb.,

občanský soudní řád

Zákon č. 174/1968 Sb.,

o státním odborném dozoru nad bezpečností práce

Zákon č. 2/1969 Sb.,

o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR

Zákon č. 133/1985 Sb.,

o požární ochraně

Zákon č. 20/1987 Sb.,

o státní památkové péči

Zákon č. 44/1988 Sb.,

o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)

Zákon č. 61/1988 Sb.,

o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

Zákon č. 62/1988 Sb.,

o geologických pracích

Zákon č. 505/1990 Sb.,

o metrologii

Zákon č. 526/1990 Sb.,

o cenách

Zákon č. 527/1990 Sb.,

o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích

Zákon č. 455/1991 Sb.,

o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)

Zákon č. 17/1992 Sb.,

o životním prostředí

Zákon č. 114/1992 Sb.,

o ochraně přírody a krajiny

Zákon č. 334/1992 Sb.,

o ochraně zemědělského půdního fondu

Zákon č. 358/1992 Sb.,

o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

Zákon č. 360/1992 Sb.,

o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Zákon č. 478/1992 Sb.,

o užitných vzorech

Zákon č. 634/1992 Sb.,

o ochraně spotřebitele

Zákon č. 1/1993 Sb.,

Ústava České republiky

Usnesení č. 2/1993 Sb.,

o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku ČR

Zákon č. 200/1994 Sb.,

o zeměměřictví a o změně některých zákonů souvisejících s jeho zavedením

Zákon č. 266/1994 Sb.,

o drahách

Zákon č. 289/1995 Sb.,

o lesích (lesní zákon)

Zákon č. 13/1997 Sb.,

o pozemních komunikacích

Zákon č. 18/1997 Sb.,

o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)

Zákon č. 22/1997 Sb.,

o technických požadavcích na výrobky

Zákon č. 49/1997 Sb.,

o civilním letectví

Zákon č. 151/1997 Sb.,

o oceňování majetku

Zákon č. 347/1997 Sb.,

o vytvoření vyšších územně samosprávních celků

Zákon č. 82/1998 Sb.,

o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

Zákon č. 123/1998 Sb.,

o právu na informace o životním prostředí

Zákon č. 106/1999 Sb.,

o svobodném přístupu k informacím

Zákon č. 168/1999 Sb.,

o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)

Zákon č. 29/2000 Sb.,

o poštovních službách (zákon o poštovních službách)

Zákon č. 72/2000 Sb.,

o investičních pobídkách (zákon o investičních pobídkách)

Zákon č. 121/2000 Sb.,

o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon)

Zákon č. 258/2000 Sb.,

o ochraně veřejného zdraví

Zákon č. 239/2000 Sb.,

o integrovaném záchranném systému

Zákon č. 406/2000 Sb.,

o hospodaření energií

Zákon č. 458/2000 Sb.,

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon)

Zákon č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí

Zákon č. 102/2001 Sb.,

o obecné bezpečnosti výrobků

Zákon č. 143/2001 Sb.,

o ochraně hospodářské soutěže

Zákon č. 185/2001 Sb.,

o odpadech

Zákon č. 254/2001 Sb.,

o vodách (vodní zákon)

Zákon č. 274/2001 Sb.,

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Zákon č. 477/2001 Sb.,

o obalech

Zákon č. 47/2002 Sb.,

o podpoře malého a středního podnikání

Zákon č. 76/2002 Sb.,

o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (zákon o integrované prevenci)

Zákon č. 441/2003 Sb.,

o ochranných známkách

Zákon č. 435/2004 Sb.,

o zaměstnanosti

Zákon č. 499/2004 Sb.,

o archivnictví a spisové službě

Zákon č. 500/2004 Sb.,

správní řád

Zákon č. 634/2004 Sb.,

o správních poplatcích

Zákon č. 127/2005 Sb.,

o elektronických komunikacích (zákon o elektronických komunikacích)

Zákon č. 251/2005 Sb.,

o inspekci práce

Zákon č. 137/2006 Sb.,

o veřejných zakázkách (platnost do 30. 9. 2016, s účinností od 1. 10. 2016 nahrazen zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek)

Zákon č. 139/2006 Sb.,

o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon) (platnost do 30. 9. 2016, s účinností od 1. 10. 2016 nahrazen zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek)

Zákon č. 183/2006 Sb.,

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Zákon č. 184/2006 Sb.,

o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

Zákon č. 262/2006 Sb.,

zákoník práce

Zákon č. 309/2006 Sb.,

zákon o úpravě dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Zákon č. 25/2008 Sb.,

o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a o integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí

Zákon č. 40/2009 Sb.,

trestní zákoník

Zákon č. 41/2009 Sb.,

o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku

Zákon č. 111/2009 Sb.,

o základních registrech

Zákon č. 157/2009 Sb.,

o nakládání s těžebním odpadem

Zákon č. 222/2009 Sb.,

o volném pohybu služeb

Zákon č. 416/2009 Sb.,

o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací

Zákon č. 155/2010 Sb.,

kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů

Zákon č. 350/2011 Sb.,

o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon)

Zákon č. 418/2011 Sb.,

o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

Zákon č. 89/2012 Sb.,

občanský zákoník

Zákon č. 90/2012 Sb.,

o obchodních společnostech (zákon o obchodních korporacích)

Zákon č. 91/2012 Sb.,

o mezinárodním právu soukromém

Zákon č. 165/2012 Sb.,

o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů

Zákon č. 201/2012 Sb.,

o ochraně ovzduší

Zákon č. 503/2012 Sb.,

o Státním pozemkovém úřadu

Zákon č. 240/2013 Sb.,

o investičních společnostech a investičních fondech

Zákon č. 256/2013 Sb.,

o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

Zákon č. 292/2013 Sb.,

o zvláštních řízeních soudních

Zákon č. 304/2013 Sb.,

o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

Zákon č. 311/2013 Sb.,

o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domkům některých bytových družstev

Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě

Zákon č. 206/2015 Sb.,

o pyrotechnice

Zákon č. 224/2015 Sb.,

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi

Zákon č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru
Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv

Zákon č. 90/2016 Sb.,

o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh

Zákon č. 112/2016 Sb.,

o evidenci tržeb

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky
Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon
Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací

2. Přehled nařízení Evropského parlamentu a Rady

Číslo

název

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011

kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh

3. Přehled nařízení vlády

číslo

název

Nařízení vlády č. 179/2001 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení (96/57/ES)

Nařízení vlády č. 194/2001 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače (75/324/EHS)

Nařízení vlád č. 378/2001 Sb.,

kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb.,

kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků

Nařízení vlády č. 9/2002 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku (86/594/EHS, 2000/14/ES)

Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky

Nařízení vlády č. 168/2002 Sb.,

kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky

Nařízení vlády č. 339/2002 Sb.,

o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem (98/34 EHS)

Nařízení vlády č. 25/2003 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů, spalujících kapalná nebo plynná paliva (92/42/EHS)

Nařízení vlády č. 406/2004 Sb.,

o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.,

o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb.,

o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb.,

o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,

kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Nařízení vlády č. 176/2008 Sb.,

o technických požadavcích na strojní zařízení

Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.,

o obsahových náplních jednotlivých živností

Nařízení vlády č. 264/2009 Sb.,

o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delší než 500 metrů

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.,

o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

Sdělení MPO č. 385/2010 Sb.,

o pověření Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. prováděním akreditace

Nařízení vlády č. 208/2011 Sb.,

o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.,

o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Nařízení vlády č. 284/2011 Sb.,

o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky

Nařízení vlády č. 295/2011 Sb.,

o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění

Nařízení vlády č. 208/2012 Sb.,

o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu

Nařízení vlády č. 351/2012 Sb.,

o kritériích udržitelnosti biopaliv

Nařízení vlády č. 468/2012 Sb.,

o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnické nebo fyzické osoby na opravy modernizace domů

Nařízení vlády č. 366/2013 Sb.,

o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím

Nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 a 2025

Nařízení vlády č. 208/2015 Sb.,

o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh

Nařízení vlády č. 232/2015 Sb.,

o státní energetické koncepci a územní energetické koncepci

Nařízení vlády č. 291/2015 Sb.,

o ochraně před neionizujícím zářením

Nařízení vlády č. 97/2016 Sb.,

o technických požadavcích na výbušniny

Nařízení vlády č. 116/2016 Sb.,

o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh

Nařízení vlády č. 117/2016 Sb.,

o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh

Nařízení vlády č. 118/2016 Sb.,

o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh

Nařízení vlády č. 119/2016 Sb.,

o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh

Nařízení vlády č. 120/2016 Sb.,

o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh

Nařízení vlády č. 121/2016 Sb.,

o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh

Nařízení vlády č. 122/2016 Sb.,

o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent

Nařízení vlády č. 172/2016 Sb.,

o stanovení limitů a částek pro účely zákona o veřejných zakázkách

Nařízení vlády č. 173/2016 Sb.,

o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel

Nařízení vlády č. 219/2016 Sb.,

o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh

Nařízení Rady hl. m. Prahy č. 10/2016, kterým se stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze - Pražské stavební předpisy

Nařízení vlády č. 426/2016 Sb.,

o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh

Nařízení vlády č. 41/2017 Sb.,

o údajích centrálního registru administrativních budov

Nařízení vlády č. 339/2017 Sb.,

o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

Nařízení vlády č. 375/2017 Sb.,

o vzhledu, umístění provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů

Nařízení vlády č. 63/2018 Sb.,

o zrušení některých nařízení vlády v oblasti technických požadavků na výrobky

4. Přehled vyhlášek

číslo

název

Vyhláška č. 50/1978 Sb.,

o odborné způsobilosti v elektrotechnice

Vyhláška č. 85/1978 Sb.,

o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení

Vyhláška č. 18/1979 Sb.,

kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

Vyhláška č. 19/1979 Sb.,

kterou se určují vyhrazená zvedací zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

Vyhláška č. 21/1979 Sb.,

kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

Vyhláška č. 48/1982 Sb.,

kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení

Vyhláška č. 22/1989 Sb.,

o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených zdrojů v podzemí

Vyhláška č. 91/1993 Sb.,

k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách

Vyhláška č. 99/1995 Sb.,

o skladování výbušnin

Vyhláška č. 100/1995 Sb.,

kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení)

Vyhláška č. 177/1995 Sb.,

kterou se vydává stavební a technický řád drah

Vyhláška č. 104/1997 Sb.,

kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích

Vyhláška č. 246/2001 Sb.,

o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Vyhláška č. 428/2001 Sb.,

kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Vyhláška č. 432/2001 Sb.,

o dokladech, žádosti a rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasu a vyjádření vodoprávního úřadu

Vyhláška č. 498/2001 Sb.,

kterou se zrušují některé právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Vyhláška č. 74/2002 Sb.,

o vyhrazených elektrických zařízeních (při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem)

Vyhláška č. 75/2002 Sb.,

o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem

Vyhláška č. 590/2002 Sb.,

o technických požadavcích pro vodní díla

Vyhláška č. 392/2003 Sb.,

o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem

Vyhláška č. 415/2003 Sb.,

kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi

Vyhláška č. 432/2003 Sb.,

kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli

Vyhláška č. 97/2004 Sb.,

k provedení zákona o ochranných známkách

Vyhláška č. 252/2004 Sb.,

kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

Vyhláška č. 659/2004 Sb.,

o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů

Vyhláška č. 161/2005 Sb.,

o stanovení charakteristik funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení pro různé druhy zdravotního postižení

Vyhláška č. 266/2005 Sb.,

kterou se stanoví vzor a provedení průkazu inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce

Vyhláška č. 298/2005 Sb.,

o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem

Vyhláška č. 498/2006 Sb.,

o autorizovaných inspektorech

Vyhláška č. 499/2006 Sb.,

o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

Vyhláška č. 500/2006 Sb.,

o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

Vyhláška č. 501/2006 Sb.,

o obecných požadavcích na využití území

Vyhláška č. 503/2006 Sb.,

o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

Vyhláška č. 193/2007 Sb.,

kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu

Vyhláška č. 194/2007 Sb.,

kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům

Vyhláška č. 23/2008 Sb.,

o technických podmínkách požární ochrany staveb

Vyhláška č. 146/2008 Sb.,

o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb

Vyhláška č. 374/2008 Sb.,

o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů)

Vyhláška č. 268/2009 Sb.,

o technických požadavcích na stavby

Vyhláška č. 398/2009 Sb.,

o obecných technických požadavcích, zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

Vyhláška č. 428/2009 Sb.,

o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem

Vyhláška č. 450/2009 Sb.,

kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách

Vyhláška č. 73/2010 Sb.,

o vyhrazených elektrických technických zařízeních

Vyhláška č. 103/2010 Sb.,

o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí

Vyhláška č. 233/2010 Sb.,

o základním obsahu technické mapy obce

Vyhláška č. 62/2011 Sb.,

o podmínkách připojení k plynárenské soustavě a o změně vyhlášky č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribuční soustavy plynárenství

Vyhláška č. 216/2011 Sb.,

o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl

Vyhláška č. 238/2011 Sb.,

o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch

Vyhláška č. 337/2011 Sb.,

o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie

Vyhláška č. 359/2011 Sb.,

o základním registru územní identifikace adres nebo nemovitostí

Vyhláška č. 405/2011 Sb.,

o průmyslové bezpečnosti

Vyhláška č. 92/2012 Sb.,

o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče

Vyhláška č. 259/2012 Sb.,

o podrobnostech výkonu spisové služby

Vyhláška č. 345/2012 Sb.,

o dispečerském řízení plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení

Vyhláška č. 387/2012 Sb.,

o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny

Vyhláška č. 452/2012 Sb.,

o náležitostech žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení vč. vzorů žádostí a podmínkách pro posuzování těchto žádostí

Vyhláška č. 415/2012 Sb.,

o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší

Vyhláška č. 480/2012 Sb.,

o energetickém auditu a energetickém posudku

Vyhláška č. 78/2013 Sb.,

o energetické náročnosti budov

Vyhláška č. 118/2013 Sb.,

o energetických specialistech

Vyhláška č. 193/2013 Sb.,

o kontrole klimatizačních systémů

Vyhláška č. 194/2013 Sb.,

o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie

Vyhláška č. 288/2013 Sb.,

o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci

Vyhláška č. 357/2013 Sb.,

o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

Vyhláška č. 358/2013 Sb.,

o poskytování údajů z katastru nemovitostí

Vyhláška č. 359/2013 Sb.,

o stanovení vzoru formuláře pro podávání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu

Vyhláška č. 441/2013 Sb.,

k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)

Vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami pozemků
Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálního odpadu
Vyhláška č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky
Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádí pravidla provozu na pozemních komunikacích

Vyhláška č. 16/2016 Sb.,

o podmínkách připojení k elektrizační soustavě

Vyhláška č. 34/2016 Sb.,

o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty

Vyhláška č. 93/2016 Sb.,

o Katalogu odpadů

Vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek
Vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
Vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek
Vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek
Vyhláška č. 358/2016 Sb., o požadavcích na zajištění kvality a technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení
Vyhláška č. 21/2017 Sb., o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení
Vyhláška č. 239/2017 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa
Vyhláška č. 329/2017 Sb., o požadavcích na projekt jaderného zařízení
Vyhláška č. 453/2017 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí
Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidence a označování chráněných území
Vyhláška č. 73/2018 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 486/2008 Sb., kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a řádné distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování a některé další otázky
Vyhláška č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovení záplavových území a jejich dokumentace
Vyhláška č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti)

Pro zobrazení kompletního obsahu se musíte přihlásit
1 2