MP 1.1.2 - ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

METODICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY

MP 1.1.2

aktualizace 2018

Anotace:

Pomůcka MP 1.1.2 Projektová činnost - Zásady organizace výstavby popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování dokumentace pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

OBSAH

Úvod

1

Právní rámec činnosti autorizovaných osob

1.1

Základní pojmy

1.2

Seznam použitých zkratek

1.3

Právní rámec výkonu činnosti AO při ZOV

1.4

Obecný postup činnosti autorizovaných osob při organizaci výstavby

1.5

Principy ochrany veřejného zájmu

1.6

Principy spolupráce autorizovaných osob

2

Postupy autorizovaných osob při stanovení zásad organizace výstavby

2.1

Rozdělení postupů autorizovaných osob

2.2

Postup při zpracování zásad organizace výstavby

2.3

Bezpečnost a ochrana zdraví

2.4

Ochrana životního prostředí

3

Plán organizace výstavby (POV)

3.1

Postup zpracování dokumentace plánu organizace výstavby

3.2

Technická zpráva

3.3

Návrh (výkres) situace v plánu organizace výstavby

3.4

Časový plán výstavby

3.5

Projednání plánu organizace výstavby

4

Přílohy

4.1

Obsah zásad organizace výstavby v dokumentaci pro ohlášení stavby nebo vydání stavebního povolení

4.2

Vzorový obsah dokumentace plánu organizace výstavby

4.3

Navrhování zařízení staveniště

4.4

Značky pro situaci POV

4.5

Obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

5

Literatura

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby - členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

ÚVOD

MP 1.1.2 Projektová činnost - Zásady organizace výstavby je rozpracováním první řady základních pomůcek k činnosti autorizovaných osob. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Úkolem jejich postupného zpracování byla pověřena Rada pro podporu rozvoje profese. Metodické pomůcky popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve výstavbě, na problémové okruhy této činnosti a současně poskytují autorizovaným osobám v rámci systému PROFESIS pokud možno související informace.

Metodická pomůcka MP 1.1.2 si klade za úkol popsat především obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování dokumentace staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zejména pak §158. Snaží se jednotně používat základní terminologii, zkratky a značky a popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy. Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy.

Působení autorizovaných osob přebírajících v potřebné míře odpovědnost za úroveň úplné dokumentace projektu, popř. její příslušné části není obvykle možné v praxi omezit pouze na činnosti respektující pouze příslušné právní předpisy. Přepracované vydání reaguje na změny v právní situaci zajištění výstavby, zejména na přijetí nových právních předpisů, zvláště stavebního zákona. Obecně je nutno konstatovat, že nové právní předpisy výrazně zvyšující úlohu projektanta v této oblasti a vrací do projektové praxe i nutnost projektové přípravy zásad organizace výstavby. Metodická pomůcka se věnuje následujícím problémům:

  • první část je věnována objasnění základních pojmů v oblasti organizace a managementu výstavby;
  • druhá část popisuje působnost autorizovaných osob ve výstavbě k ochraně veřejných zájmů v ČR, při zpracování předepsané projektové dokumentace, tj. stanovení zásad organizace výstavby;
  • třetí část popisuje pokračování přípravy stavby.

Činnosti autorizovaných osob jsou popsány z hlediska splnění její úlohy při zpracování dokumentace. Tyto postupy a činnosti nejsou vázány na výši honoráře za jejich činnost, neboť jsou objektivně nutné. Řádné ocenění těchto činností je součástí obchodní přípravy zakázky, v níž se stanoví, které výkony autorizované osoby jsou nutné při zachování smluvní volnosti a dodržení etických pravidel.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku řízení výstavby v dokumentaci stavby (projektu), ale především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob při jejím zhotovení a uplatnění, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, upozornění na etické či právní limity jejích výkonů a doporučení pro žádoucí usměrnění jejich dalšího působení.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným, popisují aktuální stav požadavků a představy o výkonu činnosti autorizovaných osob. Nejsou tedy (a ani si nedávají za cíl) být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. V textu metodické pomůcky MP 1.1.2 jsou tyto termíny použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR. Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Členění stavby - ve stavební praxi ČR je obvyklé členění staveb s použitím termínů, užívaných a definovaných v dřívějších stavebních předpisech z období centrálního řízení výstavby (v současné době již neplatných). Jako soubor staveb se označují vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech. Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby, která plní vymezenou účelovou funkci. Ucelenou částí stavby se rozumí část stavby, umožňující technicky a organizačně samostatný provoz (užívání) při splnění všech podmínek zajišťujících zdraví a bezpečnost osob. Stavby je možno členit na etapy, které umožňují postupný a plynulý postup projektování a realizace. Etapu stavby tvoří jedna nebo více ucelených částí stavby.

Dozor - nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP 1.1.2 použit ve významu

  • dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby - autora díla - nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě samostatného smluvního vztahu, u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník podle §152 odst. 4 stavebního zákona (dále SZ) autorský dozor projektanta popř. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (zpracovanou autorizovanou osobou) povinen zajistit;
  • dozor technický nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka, u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník podle §152 odst. 4 SZ a technický dozor povinen zajistit fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb.;
  • dozor stavební odborný dozor nad prováděním stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení ve smyslu §103 stavebního zákona nebo stavby ohlašované stavebnímu úřadu ve smyslu §104 stavebního zákona, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek §2 odst. 2 písm. d) a §160 odst. 3 a 4 SZ.

Firma - obecné označení pro právní subjekt, vstupující do smluvních vztahů. Autorizované osoby svou činnost vykonávají buď jako svobodné povolání, nebo osoby samostatně výdělečně činné - OSVČ - na základě živnostenského listu; nebo jako společníci - členové statutárních orgánů právnických osob; nebo ve funkci odpovědného zástupce. Činnost pro firmu mohou vykonávat i na základě jiného smluvního vztahu - smlouvy o dílo či smlouvy mandátní. Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení firmy je vedení nebo management.

Hlavní projektant - uveden v §113 odst. 2 stavebního zákona; jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru.

Management - v odborné teorii a hospodářské praxi se pojem management používá pro specifickou činnost, zahrnující proces plánování, organizace a rozhodování, zabývající se optimálním rozmístěním (alokací) a koordinací využití zdrojů za účelem dosažení stanovených cílů. Slovo management bylo převzato z angličtiny (to manage - řídit, vést, spravovat, vládnout, ovládat, uspět, dosáhnout), zpravidla se nepřekládá a v češtině se používá jeho anglická podoba (s počeštěnou verzí slova manažer). Management zahrnuje čtyři hlavní okruhy manažerských činností: plánování, organizování, vedení lidí, kontrolování. Skupina (tým) řídících pracovníků (podnikový management, finanční, personální, informační management, management kvality aj.).

Ve spojení management výstavby je to pojem, odpovídající pojmu řízení výstavby. Obvyklými prostředky managementu výstavby jsou organizování výstavby (stavby i prací ve výstavbě), plánování výstavby, kontroling (operativní řízení) ve výstavbě, rozhodování manažerů různých úrovní, řídící působení manažerů na podřízené i smluvně zavázané spolupracovníky a prostředky informatiky a komunikace (prostředky hardware i software).

Oprávněný investor – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, oprávněný podle §23a zákona č. 183/2006 Sb. požadovat, aby byl informován o úkonech správního orgán u při projednávání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.

Plán organizace výstavby (POV) - dokument, vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch), a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými.Tento pojem nemá v současné právní úpravě oporu. Právní podporu má pojem ZOV - Zásady organizace výstavby, který je předmětem např. přílohy č. 12 - Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení, resp. přílohy č. 8 - Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení - část B Souhrnná technická zpráva/B. 8 Zásady organizace výstavby vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. - viz dále v textu. U dopravních staveb (letecké, drážní a silniční) platí pro ZOV příslušná ustanovení příloh vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

Podzhotovitel (poddodavatel, subdodavatel) - souhrnné označení pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Pracovník - termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník apod.).

Projektant - označení nositele projektové činnosti fyzické či právnické osoby, vykonávající projektovou činnost jako označení účastník výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle §158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.

Řízení výstavby - výklad pojmu řízení je uveden v MP 0 i ve Slovníku pojmů ve výstavbě S 1.02, usměrňování a uspořádání postupů a procesů ve společnosti za účelem dosažení stanovených cílů (management). Zcela odlišný význam má řízení např. ve spojení stavební řízení nebo soudní řízení. Proto tam, kde to je možné (např. kde to umožňují příslušné právní předpisy), se doporučuje nadále používat anglicismus převzatý do češtiny, tj. management, spojený vždy s fyzickou osobou manažera.

Stavba - podle §2 odst. 3 a 4 zákona č. 183/2006 Sb. stavebního zákona) se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel a dobu trvání. Stavbou se rozumí i její část nebo změna dokončené stavby. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

Pojem stavba je v českém právním řádu chápán odlišně ve stavebních (veřejnoprávních) a v občanskoprávních předpisech. Stavební předpisy chápou pojem stavba dynamicky, tj. jako činnost, popř. soubor činností směřujících k uskutečnění díla, resp. jako toto dílo samotné. Pro účely občanského práva je pojem stavba nutno vykládat staticky jako věc v právním smyslu, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů. Stavba jako věc ve smyslu práva vzniká zpravidla v okamžiku, kdy je již jednoznačným a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. O stavbu podle stavebních předpisů jde od zahájení stavebních prací, tedy již v době, kdy stavba není věcí ve smyslu občanského zákoníku - nemůže být předmětem právních vztahů a je tedy pouze součástí stavebního pozemku.

Stavba pozemní - stavba, která má podstatnou část svého objemu nad úrovní přilehlého terénu a není dopravní cestou, ani vodohospodářským dílem. Za stavby se z tohoto hlediska považují budovy. Rozlišení MP předpokládá zvláštní přístupy k stavbám inženýrským, dopravním a technologickým.

Stavebník - označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správnímu řízení ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník (§2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci používá pojem zadavatel.

Stavby zařízení staveniště - zařízení staveniště jsou dočasné objekty a zařízení, které po dobu provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků smluvních vztahů. Pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a poskytovány k uvedenému využití. Z hlediska jejich povolování některé z nich nevyžadují ani ohlášení podle §103 stavebního zákona (např. uvedené odst. 1 písm. e) bod 1, tj. stavby nepodsklepené o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky), ostatní podléhají ohlášení podle §104 odst. 2 písm. g) stavebního zákona. Požadavky na staveniště a jeho zařízení, uspořádání a vybavení jsou mj. uvedeny v §24e vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Staveniště - místo určené podle §3 odst. 3 SZ k uskutečnění stavby nebo udržovacích prací. Zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, případně (v rozsahu vymezeném stavebním úřadem) též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby. Místo, na kterém probíhají stavební práce, montáž a demontáž staveb nebo staveništní výroba stavebních dílců, resp. dílů nebo související operace, a kde je vybudováno zařízení staveniště. V podmínkách stavebního povolení je stanoven mj. stavební pozemek, na kterém se stavba povoluje, a nezbytný rozsah ploch pozemků, které budou tvořit staveniště.

Výstavba - v širším významu komplexní proces plánování, organizování, pořizování, změn, správy a likvidace stavebních děl, rozvoj sídel a území, včetně regulace těchto činností orgány veřejné správy ve veřejném zájmu (zahrnuje rovněž územní plánování, zadávání veřejných zakázek, uplatňování ochrany veřejných zájmů cestou přijímání a uplatňování předpisů veřejného stavebního práva, smluvní vztahy ve výstavbě, hospodárnost a efektivnost stavebních investic a dále i postup realizace stavby a jejích změn. Jedná se o proces, který lze vztáhnout k území (např. výstavba obce nebo výstavba v obci), ke stavbě nebo pouze ke staveništi. Pokud je vztažen ke stavbě, jedná se o proces vymezený prvním podnětem k definování záměru pořídit stavbu a ověřením, že předem definovaný záměr byl uskutečněn.

Zásady organizace výstavby (ZOV) - termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci k žádosti o vydání stavebního povolení, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, k žádosti o ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo v dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Obsah zásad organizace výstavby je pro jednotlivé druhy dokumentací uveden ve vyhlášce o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., a to v příloze č. 8 resp. č. 12, část B./B.8. Pro dopravní stavby z hlediska ZOV platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jeho součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby - stavební podnikatel - firma (osoba) oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona (podnikající zejména v živnosti provádění staveb, jejich změn a odstraňování) ve smyslu §2 odst. 2 písm. b) a §160 stavebního zákona. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

1.2 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AD

Autorský dozor

AO

Autorizovaná osoba

CAD

Computer Aided Design - Počítačová podpora projektování

ČKAIT

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

ČR

Česká republika

ČSN

Česká technická norma

ČSN EN ISO

Převzatá mezinárodní norma

ČSN EN

Převzatá evropská norma

DBP

Dokumentace bouracích prací

DD

Dodavatelská dokumentace

DSPS

Dokumentace skutečného provedení stavby

DNU

Dokumentace pro nezbytné úpravy

DOS

Dokumentace pro ohlášení stavby

DSP

Dokumentace pro stavební povolení

DPS

Dokumentace pro provádění stavby

DUP

Dokumentace pro uvedení do provozu

DUS

Dokumentace pro užívání stavby

DZS

Dokumentace pro zadání stavby

DZ

Dokumentace záměru

DUR

Dokumentace pro územní rozhodnutí

DS

Dopravní stavby

ÚT

Ústřední vytápění

EL

Elektroinstalace

EU

Evropská unie

RFA

Rozpočtová a finanční analýza zakázky

IS

Inženýrské stavby

Inženýrská činnost

MP

Metodická pomůcka

JP

Sloučená (jednostupňová) dokumentace

KV

Komplexní vyzkoušení

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

RP

Regulační plán

PS

Pozemní stavby

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

POV

Plán organizace výstavby

STP

Studie proveditelnosti

STSO, STSK

Studie stavby optimalizační, koncepční

SZ

Stavební zákon

TD

Technický dozor stavebníka

TPS

Technika prostředí staveb

TZS

Technologická zařízení staveb

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚPO

Územní plán obce

VD

Výrobní dokumentace

ZOV

Zásady organizace výstavby

1.3 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO PŘI ZOV

1.3.1 Stavební zákon (SZ)

Dříve platné právní předpisy předepisovaly zpracování tzv. plánu organizace výstavby (POV) v dokumentaci projektu, později označeného jako projekt organizace výstavby, který obsahoval zejména časový plán výstavby (obvykle harmonogram nebo síťový graf), stanovil způsob pořízení a provozování zařízení staveniště a stanovil organizaci práce na staveništi v průběhu výstavby.

Současné právní předpisy v návaznosti na stavební zákon č. 183/2006 Sb., se zabývají organizací výstavby především v souvislosti s ochranou veřejných zájmů ve výstavbě. Ochrana veřejných zájmů ve výstavbě je také vlastním (základním) obsahem působnosti autorizovaných osob ve výstavbě. Prováděcí vyhlášky navazující na stavební zákon požadují v rámci zpracování projektové dokumentace podle §158 odst. 2 písm. a) až f) stavebního zákona zpracovat jako součást této projektové dokumentace zásady organizace výstavby (ZOV) právě z hlediska ochrany veřejného zájmu. Ty nahrazují dřívější část nazývanou POV. V této pomůcce jsou popsány jako řešení stavby.

Podle části B. 8 Zásady organizace výstavby/B. 8 písm. k) příl. č. 12 (resp. č. 8) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, jsou součástí projektové dokumentace: Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi - zákon č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 591/2006 Sb., nařízení vlády č. 592/2006 Sb.). Pro dopravní stavby (letecké, drážní a silniční) platí vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, kde jsou uvedeny požadavky na BOZP na staveništi v příslušných přílohách platných pro ohlášení a stavební povolení těchto staveb.

Plán organizace výstavby (POV) vychází z projektovaných organizačních a technologických zásad a je vždy součástí dodavatelské dokumentace zhotovitele (vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nepředpokládá tuto část jako součást dokumentace pro provádění stavby). Z tohoto důvodu musí být potřebná součinnost autorizované osoby z hlediska organizace výstavby poskytována zpracovateli POV v rámci autorského dozoru.

Výkon činnosti autorizovaných osob upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon). Autorizace v příslušném oboru, případně specializace podle autorizačního zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v §158 - §160 SZ (podrobněji v MP 1 a MP 2).

Osobou odpovědnou za realizaci předepsaných zásad organizace výstavby je stavbyvedoucí, jako osoba s oprávněním tj. s autorizací pro výkon této vybrané činnosti, přičemž jeho povinnosti jsou definovány v §153 stavebního zákona:

Autorizované osobě - stavbyvedoucímu pověřenému vedením provádění stavby, je svěřena zákonem vysoká odpovědnost. Je však nepochybné, že podkladem pro splnění její úlohy jsou nezbytné správně stanovené zásady organizace výstavby v dokumentaci stavby zpracované projektantem - autorizovanou osobou.

1.3.2 Zákon č. 309/2006 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), přináší některé nové povinnosti při zajišťování projektové přípravy a provádění staveb.

Zákon transponuje do českého právního řádu Směrnici Rady 92/57/EHS, ze dne 24. června 1992, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích. V části třetí stanoví další úkoly zadavatele stavby (stavebníka), jejího zhotovitele, popř. fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

a) Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Podle §14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby (stavebník) povinen písemně určit (jmenovat, smluvně zajistit) jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla, jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy díla a ve fázi jeho realizace. Koordinátor je fyzická (popř. právnická) osoba, která splňuje předpoklady odborné způsobilosti podle §10 zákona. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Na stavbě může být určeno i více koordinátorů, potom je nutno vymezit jejich vzájemné kompetence.

Koordinátor nemusí být určen v případě, že stavbu provádí jen jeden zhotovitel a dále v případě stavby:

  • u níž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací;
  • kterou provádí stavebník sám pro sebe svépomocí za podmínky §160 odst. 3 stavebního zákona;
  • nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona.

b) Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

U staveb, při jejíž realizaci se předpokládá, že

  • celková doba trvání prací a činností bude delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti, na nichž bude současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
  • celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,

je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce, nejpozději 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli. Stejnopis oznámení musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do předání stavby stavebníkovi k užívání.

Dále, stejně jako při naplnění parametrů zákona uvedených v prvním odstavci, budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanoví příloha č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.) stavebník zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu se uvedou potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během provádění stavby (podrobněji zákon č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb.).

Z výše uvedeného vyplývá, že zajištění, popř. ustavení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je za podmínek uvedených v zákoně plně povinností stavebníka. Zpracovatel zásad organizace výstavby je povinen s ohledem na druh, velikost stavby a právní požadavky upozornit na tyto zákonné povinnosti stavebníka. Zpracování plánu bezpečnosti a o ochrany zdraví při práci na staveništi je v podmínkách vypracovávání projektové dokumentace pro ohlášení nebo stavební povolení prakticky možné jen na úrovni dostupných projektových, časových a organizačních informací (pokud nejsou známi zhotovitelé) a je samostatnou prací, kterou si stavebník objedná u koordinátora BOZP. Zpracovatelem plánu je odborně způsobilá osoba, tedy koordinátor. Rozsah a obsah plánu je specifikován přílohou č. 6 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

A je součástí přílohy č. 4.5 této metodické pomůcky. Na tento plán zpracovaný v přípravné etapě výstavby, navazuje činnost koordinátora BOZP, ustanoveného pro realizační etapu výstavby. Detailní rozbor problematiky vztahů projektant - AO vůči plánu BOZP a vůči koordinátorovi BOZP na staveništi je uveden v MP 2.5.1 a zejména v MP 2.6.1. Pozice koordinátora BOZP, problematika plánu BOZP a oznámení na OIP je dále detailně popsána v MP 2.6.2.

1.4 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO PŘI ORGANIZACI VÝSTAVBY

Metodická pomůcka MP 1.1.2 je zaměřena na působnost autorizovaných osob v praxi výstavby v ČR, a to především autorizovaných osob v malých a středních firmách. V současné době se výstavba v ČR postupně vyvíjí k úrovni, která odpovídá běžným postupům výstavby ve světě. Naše právní předpisy se ve vztahu k výstavbě omezují především na ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a na uplatnění některých základních principů (např. v závazkovém právu na ochranu volnosti v přijímání závazků a poctivosti v obchodním styku).

Uvedené skutečnosti se týkají také navrhování (projektování) systému řízení výstavby (managementu výstavby) v dokumentaci projektu různých úrovní a druhů. Tato pomůcka se z výše uvedených variant věnuje především problematice organizace a řízení (managementu) výstavby v etapách, které z hlediska činnosti autorizovaných osob jsou rozhodující. Tou je stanovení zásad organizace výstavby (ZOV) v úrovni projektového řešení, zejména projektové dokumentace pro ohlášení stavby a stavební povolení, zpracované ze zákona autorizovanou osobou, a následnému přenesení do dalšího průběhu provádění stavby v dodavatelské dokumentaci zhotovitele stavby (plán organizace výstavby).

1.4.1 Autorizovaná osoba a způsob zajištění organizace výstavby

Autorizované osoby působí ve výstavbě nejčastěji jako podnikatelé (majitelé nebo spolumajitelé menších firem), nebo jako ředitelé, vedoucí (manažeři), odborní pracovníci či odborníci specialisté v organizacích (firmách) různých druhů a velikostí. Organizace (firmy), jejichž majitelé, spolumajitelé nebo zaměstnanci, působí nejčastěji jako:

  • obstaravatelé inženýrských služeb, obvykle obstaravatelé funkce investora (stavebníka) jeho jménem a na jeho účet, a to buď investorského inženýringu, nebo jednotlivých inženýrských činností (služeb);
  • zhotovitelé dokumentace, buď ve funkci projektanta, nebo jako zhotovitel dokumentace některého druhu, popř. pouze její části, v poddodávce pro některého z hlavních účastníků výstavby;
  • zhotovitelé stavby nebo její části, popř. (obecně) jako účastníci výstavby podílející se na provádění stavby v souladu s dokumentací projektu nebo její příslušnou částí.

V projektové dokumentaci všech úrovní je nutno v rámci návrhu stavby uvažovat i o způsobu organizace výstavby. Neproveditelná stavba zůstane pouze marným návrhem. Zpracování zásad organizace výstavby je však předepsáno v projektové dokumentaci pro ohlášení (u staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) nebo stavební povolení (resp. v dokumentaci pro vydání společného povolení), neboť prokazuje realizovatelnost investičního záměru a ochranu veřejných zájmů. Autorizovaná osoba přichází do styku s problematikou organizace (managementu) výstavby v míře odpovídající jejímu postavení ve firmě, způsobem podle jejího charakteru a organizace.

Působí-li:

  • v obstaravatelské organizaci (firmě), musí působit k vyřešení správné a přiměřené organizace výstavby v dokumentaci stavby (projektu) příslušných úrovní a příslušných druhů;
  • v organizaci (firmě) zhotovitele dokumentace, musí působit ke správnému navržení organizace výstavby nebo jeho příslušné části v dokumentaci projektu, na jejímž zhotovení se podílí;
  • v organizaci (firmě) zhotovitele stavby nebo její části, musí v míře odpovídající svému postavení ve firmě zabezpečit zavedení a uplatnění řízení (managementu) výstavby v souladu s dokumentací projektu příslušné úrovně a druhu.

1.4.2 Organizace (management) výstavby a dokumentace stavby (projektu)

Pojetí nového stavebního zákona přináší celou řadu nových přístupů, především umožňuje zajistit výstavbu úměrně velikosti a rozsahu konkrétní stavby řadou variantních postupů. To má za důsledek i výrazné rozšíření projektových prací - zakázek, které vyžadují rozdílné postupy, popsané v MP 1.

Zpracovávaná projektová dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Přesto doba přípravy časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Od záměru stavebníka, při dodržení běžných úředních lhůt zpracování, mnohdy uběhnou léta, než příprava dospěje k zásadnímu zlomu, jímž je zahájení stavby - předání staveniště. Účast autorizované osoby je nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby autorizovaná osoba - autor díla - byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat. To nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v procesu přípravy a provádění stavby.

V předinvestiční přípravě je zpracována problematika organizace a managementu výstavby na koncepční úrovni a v rozsahu a způsobem koncepční úrovni odpovídajícím. Ve studii a dokumentaci záměru projektant, popř. zhotovitel dokumentace tohoto druhu, zváží především způsob výstavby, kterým bude záměr uskutečněn. Ve studii proveditelnosti jsou na koncepční úrovni zkoumány možné varianty uskutečnění záměru. V dokumentaci přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR) je nutné na koncepční úrovni stanovit dispozice pro organizaci a management výstavby, které jsou s příslušným rozhodnutím spojené, resp. toto rozhodnutí podmiňují.

Při zpracování projektové dokumentace musí být organizace výstavby (ZOV) - zpracována jako součást projektové dokumentace podle příl. č. 12 resp. č. 8 (část B./B.8) přikládané k žádosti o stavební povolení, i jako součást dokumentace přikládané k ohlášení vybraných staveb, resp. jako součást společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, a to v rozsahu odpovídajícímu vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., u dopravních staveb vyhlášce č. 146/2008 Sb.

Při provádění stavby zhotovitelem musí být uplatněny a podrobně propracovány všechny potřebné prvky i prostředky managementu výstavby do podrobností potřebných nejen pro provádění stavby na úrovni její technické struktury, ale také pro komplexní vyzkoušení všech jejích příslušných funkcí a pro navazující běžný provoz stavby. Uplatnění potřebných prvků a prostředků organizace a řízení výstavby musí být zpracováno v souladu s dokumentací ověřenou ve stavebním řízení, zejména jejích údajů vztahujících k oblasti ochrany veřejných zájmů. Projekt organizace výstavby však není součástí dokumentace pro provádění stavby.

1.5 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Autorizovaná osoba odpovědná za navrhování stavby musí respektovat zásady ochrany veřejného zájmu při zhotovení projektové dokumentace všech úrovní. Při každém postupu projektování (navrhování) podle MP 1, musí zvážit podmínky vlastního provádění stavby v daném území. Řešení stavby musí respektovat pro její provádění zejména následující:

  • stabilitu nosných a pomocných konstrukcí stavby v celém průběhu výstavby;
  • bezpečnost a ochranu zdraví veřejnosti i mimo vymezený prostor staveniště;
  • koordinaci bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků zhotovitele i všech ostatních pracovníků, kteří spolupracují na staveništi;
  • příjezd a přístup dopravních prostředků, trasy dopravy materiálů, zařízení i vybavení na staveniště;
  • environmentální aspekty realizace výstavby, např. ochranu před škodlivými účinky hluku, vibrací, prašnosti, odpadového hospodářství, minimalizaci potřeby energií anebo naopak ochranu před vlivy přírody na výstavbu i provozovanou stavbu;
  • minimalizaci spotřeby času v časovém plánu výstavby;
  • respektování ochranných pásem a dalších oprávněných požadavků v okolí staveb;
  • zajištění požadavků požární ochrany;
  • zajištění hygienických a sociálních podmínek pro pracovníky důvodně přítomné na staveništi;
  • zajištění potřebných provozních, manipulačních a skladovacích ploch pro realizaci výstavby.

Zásady určují podmínky pro provádění výstavby na základě projednání a stanovisek:

  • dotčených orgánů vyžadovaných zvláštním právním předpisem;
  • vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
  • účastníků řízení - vlastníků sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
  • požadavků stavebníka, popř. v úvahu přicházejícího zhotovitele stavby.

Zásady se zpracovávají většinou bez znalosti konkrétního zhotovitele stavby. Představují soubor zásad a omezení, které se musí při realizaci výstavby respektovat. Zásady nesmí stanovit podmínky, které by v případě zadávacího řízení na zhotovitele stavby zvýhodňovaly některého uchazeče, pokud takové podmínky nevyplývají přímo z navrhovaného řešení stavby nebo podmínek a stanovisek.

Zásady předurčují podmínky výstavby, její postup, způsob provádění a tím předurčují i ekonomický výsledek vlastní výstavby. Proto musí při všech nutných úsporných opatřeních respektovat technickou a technologickou úroveň stavění.

Veřejný zájem je rovněž definován v §132 odst. 3 SZ. Rozumí se jím např. požadavek, aby:

  • stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
  • se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
  • byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, vč. překážek bezbariérového užívání stavby.

1.6 PRINCIPY SPOLUPRÁCE autorizovaných osob

1.6.1 Spolupráce při projektové činnosti

Autorizovaná osoba - zpracovatel zásad organizace výstavby, může tyto navrhnout pouze ve spolupráci s dalšími projektanty - autorizovanými osobami, či dalšími spolupracovníky a v dohodě s projektantem (hlavním projektantem) - nositelem zakázky - autorizovaným inženýrem či architektem. (resp. s jeho souhlasem).

  • Spolupráce by měla být zahájena konzultací architektonického a technického návrhu stavby ve stadiu prvního řešení. Technické řešení zpracovatel ZOV posoudí z hlediska reálnosti výstavby, tj. postupu montáže a jejich záběrů ve vztahu k okolí a omezujícím podmínkám. Respektováním požadavků zásad organizace výstavby je možné uspořit významné finanční prostředky stavebníka (investora).

Od projektanta obdrží především potřebné podklady:

  • identifikační údaje z dokumentace k územnímu řízení;
  • komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
  • celkovou situaci staveniště (obvykle v měřítku 1:500) se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
  • komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
  • řešení inženýrských sítí (sítí dopravní a technické infrastruktury).

Tyto podklady obdrží prostřednictvím rozpracovaných technických zpráv, výkresů jednotlivých částí stavby a soutisku situace stavby. Současně mu projektant předá soubor všech tč. známých dokladů o projednání s dotčenými orgány, a se správci příslušných sítí (vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury).

S projektantem konzultuje zpracovatel ZOV všechny podstatné záležitosti, týkající se zejména:

  • obvodu staveniště a využití pozemků;
  • zásad technického řešení jednotlivých staveb z hlediska postupu výstavby;
  • organizace výstavby;
  • využití nových a stávajících budov.

Se statikem - od zpracovatele statické části získá především následující podklady:

  • způsob založení stavby;
  • údaje o způsobu otevření a zabezpečení stavební jámy;
  • údaje o podchycení sousedních staveb;
  • údaje o postupu montáže, zejména o zabezpečení jednotlivých stadií montáže;
  • údaje o váze a poloze nejtěžšího prvku ve stavbě z hlediska návrhu způsobu montáže;
  • údaje o podpůrných montážních prostředcích.

Konzultuje s ním především záležitosti týkající se použití montážních prostředků z hlediska potřebných parametrů a ochrany veřejného zájmu (ochrany obyvatel), velikost pracovních záběrů apod.

  • se zpracovatelem geologického průzkumu - z příslušného posudku a konzultací získává především podklady týkající se parametrů vytěžené a zásypové zeminy, způsobu hutnění, výše hladiny spodní vody, způsobu založení apod.
  • s autorizovanou osobou oboru doprava - konzultuje především následující záležitosti:
    • příjezdové komunikace ke staveništi;
    • umístění vjezdů do obvodu staveniště;
    • nosnost a úpravy stávajících komunikací pro potřeby staveništní dopravy;
    • nosnost a úpravy mostů a přejezdů na staveništi;
    • zřízení nutných provizorních komunikací;
    • osazení dopravních značek;
    • úpravy komunikací pro veřejnost z hlediska bezpečnosti;
    • dopravní trasu a stanoviště montážních prostředků;
    • ochranu proti hluku a prachu z nadměrné staveništní dopravy.
  • s autorizovanou osobou - zpracovateli řešení inženýrských sítí (sítí technické infrastruktury) konzultuje především následující problematiku:
    • umístění napájecích bodů;
    • využití stávajících sítí;
    • nutné úpravy stávajících či nově budovaných sítí pro potřeby zařízení staveniště;
    • návrh provizorních inženýrských sítí.

Spolupráce a koordinace všech zpracovatelů dokumentace je základem úspěšného zpracování zásad organizace výstavby z hlediska ochrany veřejného zájmu.

Podle zásad organizace výstavby stanovených autorizovanou osobou v projektové dokumentaci k žádosti o stavební povolení (nebo k ohlášení stavby podle §104 odst. 2 písm. a) až e) SZ) a následně po získání stavebního povolení, i po případných úpravách v dokumentaci posouzené ve stavebním řízení, je možné:

  • provádět stavbu v jednoduchých případech (zejména u staveb na ohlášení) přímo podle zpracovaných zásad při dodržení všech souvisejících norem a předpisů v odpovědnosti pověřené autorizované osoby - stavbyvedoucího;
  • zpracovat dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.; součástí této dokumentace jsou v části B Souhrnná technická zpráva např.:
    • zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby;
    • podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech;
    • ochrana životního prostředí při výstavbě;
    • požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi.
  • pokračovat v přípravě stavby (technologické, výrobní, stavební nebo montážní) zpracováním dodavatelské dokumentace příslušné firmy, která působí ve funkci zhotovitele stavby anebo dalších firem, působících ve funkcích zhotovitelů úplných částí stavby (dříve označovaných jako vyšší dodavatelé) zpracováním části POV (tuto část dodavatelské dokumentace nemusí zpracovávat autorizovaná osoba);
  • je možné i zadat ze strany zhotovitele (nebo stavebníka - při jiných variantách zajištění výstavby) zpracování samostatné části dodavatelské dokumentace (POV) u odborné projektové firmy.

1.6.2 Spolupráce při provádění stavby

Jak je zdůrazněno v MP 1, činnost autorizované osoby nekončí odevzdáním dokumentace pro územní řízení, nebo pro vydání stavebního povolení. Další pokračování činnosti autorizované osoby má podobu smluvní, nebo nesmluvní. Smluvní spolupráce je dána buď některým z typů obstaravatelských vztahů pro stavebníka, nebo smlouvou o výkonu autorského dozoru. U staveb financovaných z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit autorský dozor projektanta (hlavního projektanta).

Nesmluvní vztah vyplývá z povinnosti autorizované osoby sledovat (i ve vlastním zájmu) vývoj svého díla v době provádění, neboť ve vztahu ke státní správě je jedinou odpovědnou osobou i nadále (podrobněji viz MP 1 a IP 2 Odpovědnost autorizované osoby).

Na rozdíl od vlastního dohledu nad řešením technické struktury stavby v dokumentaci projektu je dohled nad řešením řízení (managementu) výstavby v přípravě zhotovitele stavby ještě složitější. Je totiž nepochybné, že zpracování ZOV v dokumentaci stavby bez znalosti konkrétního zhotovitele vymezuje pouze zásady z hlediska ochrany veřejného zájmu. Ty však mohou a musí být výrazně odlišné v závislosti na použití variant technologie a techniky zhotovitele, jeho zvyklostí i ekonomických zájmů, s nimiž vstupuje do veřejné, nebo soukromé soutěže o zakázku.

Odpovědný přístup autorizované osoby u zhotovitele stavby se tak musí soustředit na kontrolu dodržení kritérií ochrany veřejného zájmu popsaných v kap. 1.3 při zpracování přípravy zhotovitele stavby a prověření možností jejich splnění ve vazbě na technologické varianty zhotovitele. Situaci komplikuje dále skutečnost, že autor projektové dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení nemusí být pověřen vypracováním projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud se zpracovává. Její pořízení může významně ovlivnit podmínky pro řešení organizace výstavby (např. technologickou změnou). Vlastní provádění přípravy řízení (managementu) výstavby (POV) probíhá většinou v útvarech přípravy výstavby u zhotovitele stavby a je již i součástí jeho know-how. Ve výjimečných případech může dodavatel nebo stavebník zadat zpracování POV jako samostatnou zakázku projektové firmě. Podle platné právní úpravy tuto zakázku nemusí zajišťovat osoba autorizovaná.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI STANOVENÍ ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPU AUTORIZOVANÝCH OSOB

Při zpracování organizace výstavby je základním postupem zpracování zásad organizace výstavby z hlediska ochrany veřejného zájmu. Rámcový obsah je stanoven vyhláškou MMR ČR č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., u dopravních staveb vyhláškou č. 146/2008 Sb. Doplňkovými postupy jsou potom jakékoliv další činnosti autorizovaných osob při přípravě stavby, zejména potom účast na zpracování POV pro investorské zajištění průběhu výstavby či pro zhotovitele a řada dalších specializovaných úkonů.

Jak bylo již uvedeno v kap. 1 je tato pomůcka zaměřena na působnost autorizovaných osob v praxi výstavby v ČR. Je určena pro projektové a investorské zajištění nejširšího okruhu staveb připravovaných investorem (stavebníkem) na základě smluvního vztahu se zhotovitelem projektové dokumentace, tj. pro autorizované osoby vykonávající tyto činnosti ve firmách zhotovitelů dokumentace projektu.

2.2 POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY

2.2.1 Rozsah zpracování

Rozsah zásad organizace výstavby (ZOV) z hlediska ochrany veřejného zájmu je stanoven (s výjimkou dopravních staveb, pro něž platí vyhláška č. 146/2008 Sb.) v příloze č. 12 (resp. č. 8) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., a to v části B. - Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby.

Zpracovávají se tedy jako součást:

  • projektové dokumentaci pro ohlášení staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) - příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
  • projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení - příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb. nebo
  • společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení - příloha č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

I když to není ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výslovně uvedeno, ze své podstaty musí být ZOV (u některých typů dokumentace tehdy, přichází-li to z hlediska jejich účelu v úvahu) též součástí projektové dokumentace postavené svým významem na roveň projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení, a to:

  • k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§117 stavebního zákona);
  • k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §115 stavebního zákona;
  • změn staveb před jejím dokončením podle §118 stavebního zákona (u staveb uvedených v §158 odst. 2 písm. e) stavebního zákona) - v nezbytném rozsahu odpovídajícím navrženým změnám;
  • k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129 stavebního zákona - v nezbytném resp. potřebném rozsahu;
  • může přicházet v úvahu (obvykle v omezeném rozsahu) i v případě projektové dokumentace pro nezbytné úpravy podle §137 stavebního zákona.

V příslušných přílohách jsou požadovány z hlediska BOZP: Zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb. Ve vyhlášce č. 146/2008 Sb. je pro dopravní stavby v jednotlivých přílohách požadováno obdobné plnění.

Obsah ZOV podle příloh č. 8 a 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.:

B. 8 Zásady organizace výstavby

a) potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění,

b) odvodnění staveniště,

c) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu,

d) vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky,

e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin,

f) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště,

g) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace,

h) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin,

i) ochrana životního prostředí při výstavbě,

j) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi,

k) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb,

l) zásady pro dopravně inženýrské opatření,

m) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.),

n) postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

ZOV je součástí Souhrnné technické zprávy podle přílohy č. 5 resp. č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, část B, která obsahuje:

B. 1 Popis území stavby

B. 2 Celkový popis stavby

B. 3 Připojení na technickou infrastrukturu

B. 4 Dopravní řešení

B. 5 Řešeni vegetace a souvisejících terénních úprav

B. 6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

B. 7 Ochrana obyvatelstva

B. 8 Zásady organizace výstavby

B. 9 Celkové vodohospodářské řešení

Se ZOV souvisí i souhrnná výkresová část dokumentace, která podle přílohy č. 12 resp. č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, část C Situační výkresy obsahuje:

C. 1 Situační výkres širších vztahů

C. 2 Celkový situační výkres stavby

C. 3 Koordinační situace (v příloze č. 4 "Koordinační situační výkres")

C. 4 Katastrální situační výkres

C. 5 Speciální situační výkresy

Nutno připomenout, že vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, byla sice s účinností k 1. 1. 2018 novelizována vyhláškou č. 405/2017 Sb., současně je však v přechodných ustanoveních této vyhlášky mj. stanoveno, že dokumentace a projektová dokumentace podle §1a2, 4 a 5 vyhlášky (tj. též projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ a projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení), která byla zpracována přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a předložena stavebnímu úřadu do 31. 12. 2020, se posuzuje podle dosavadní úpravy. ZOV v těchto případech může tedy být zpracována podle právní úpravy platné před 31. 12. 2017, tj. podle původního znění vyhlášky č. 499/2006 Sb. Pokud bude stavba zahájena nejpozději do 31. 12. 2020, může být projektová dokumentace této stavby zpracována podle §3 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 405/2017 Sb.

2.2.2 Podklady pro zpracování zásad organizace výstavby

Pro návrh zásad organizace výstavby je nutné shromáždit potřebné podklady.

a) Podklady, které jsou součástí vlastního návrhu stavby, např.:

  • identifikační údaje z dokumentace k územnímu řízení;
  • komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
  • celková situace staveniště obvykle v měřítku 1 : 500 se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
  • přehled programu výstavby v členění stavby do ucelených částí, stavebních objektů a provozních souborů;
  • komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
  • závěry geologického průzkumu;
  • řešení technické a dopravní infrastruktury.

b) Podklady vyplývající z jednání, zejména:

  • údaje z projednání v rámci územního řízení;
  • soubor vyjádření k územnímu řízení včetně požadavků z něj vyplývajících;
  • požadavky vyplývající z projednání se správci technické infrastruktury k napojení staveniště a existenci podzemních vedení;
  • projednání v souladu se zákonem o elektronických komunikacích;
  • s dotčenými orgány hájícími veřejný zájem (ochrana přírody a krajiny, ochrana veřejného zdraví, doprava, požární ochrana apod.;
  • se stavebníkem;
  • s dotčenými osobami a vlastníky sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
  • o trvalých i dočasných záborech pozemků - závěry z těchto jednání.

c) Podklady z obhlídky staveniště, zejména informace o:

  • stávající zástavbě ponechané i likvidované, porostech, likvidované infrastruktuře;
  • stavu příjezdových a přístupových komunikací, nutných terénních úpravách z hlediska realizace výstavby;
  • využití stávající zástavby pro potřeby provádění stavby (např. budovy, oplocení, inženýrské sítě);
  • nutných úpravách z hlediska veřejného zájmu.

2.2.3 Návrh staveniště

Z hlediska ochrany veřejného zájmu, ale i z hlediska zájmů hlavních účastníků výstavby je nutné navrhnout pro provádění stavby minimální, ale vyhovující staveniště, které umožní realizaci stavby při splnění bezpečnostních a hygienických požadavků. Navržení staveniště je však ovlivněno mnoha dalšími vlivy, především rozsahem volných pozemků, které jsou pro výstavbu k dispozici. Mnohdy je nutno vzít velikost staveniště v úvahu při návrhu stavby i způsobu a postupu výstavby. Musí zohlednit též podmínky případně dotčených ochranných pásem jiných staveb.

a) Obvod staveniště

Zásady organizace výstavby vymezí obvod staveniště, který v sobě zahrnuje:

  • pozemky ve vlastnictví (nebo jinak určené k výstavbě) stavebníka v souladu s evidencí v katastru nemovitostí, nepochybně využitelné pro vlastní výstavbu;
  • pozemky nezbytně nutné pro provádění stavby ve vlastnictví jiných soukromých osob, které lze zahrnout po projednání a smluvním souhlasu s jejich využitím;
  • pozemky ve vlastnictví veřejnoprávních osob nutné pro provádění stavby (dočasný zábor), které lze použít po projednání nebo na základě obecně platných podmínek.

Dočasný zábor je nutno navrhovat na nezbytně nutnou dobu (např. pro stavbu lešení), neboť to ovlivňuje ekonomiku výstavby.

b) Stávající zástavbu v obvodu staveniště

V členění na zástavbu:

  • určenou k demolici před zahájením výstavby;
  • ponechanou v původním stavu se zachováním provozu objektů a přístupu k nim;
  • určenou k využití pro zařízení staveniště s následnou demolicí;
  • určenou k rekonstrukci nebo k modernizaci.

Zvláštní pozornost nutno věnovat stávajícím inženýrským sítím a způsobu jejich odstranění či přeložení.

c) Stav staveniště při předání zhotoviteli

Nutno definovat stav staveniště před předáním zhotoviteli, např. rozsah překážek, které musí být v obvodu staveniště odstraněny před jeho předáním.

d) Příjezdy a přístupy na staveniště

Rozsah a kvalita vjezdů a vstupů na staveniště včetně potřebných úprav pro potřeby realizace výstavby (zpevnění, úpravy, čistící zařízení). Příjezdové trasy na staveniště a nutné úpravy musí být projednány s regionálně příslušným dopravním odborem.

e) Významné sítě technické infrastruktury

Je potřebné uvést polohu všech stávajících sítí, nacházejících se ve vymezeném obvodu staveniště, včetně polohy sítí, na něž je stavba napojována. Zvláštní pozornost nutno věnovat sítím, které musí zůstat v provozu. Autorizovaná osoba musí navrhnout po projednání se správcem jejich řádnou ochranu před vlivy výstavby. Je třeba důrazně upozornit na nezbytnost jejich vytýčení před zahájením stavby. U sítí uvést i ochranná pásma, která je nezbytné respektovat při vlastní výstavbě.

V současné době je velmi obtížné specifikovat všechny správce sítí v daném území. Zejména to platí o sítích elektronických komunikací. Podle znění zákona o elektronických komunikacích je nutno projednat existenci těchto vedení se všemi správci sítí, které určí stavební úřad. Totéž platí i o rušení rádiových signálů (na staveništi mohou být trasy paprsků různých správců) - mnohdy může jít i o desítky správců.

Pokud není plná jistota o existenci podzemních vedení a jejich poloze, musí autorizovaná osoba předepsat z hlediska ochrany veřejného zájmu ověření existence prostřednictvím ručně kopaných sond.

Právní úprava SZ stanovuje v §161 vlastníkům technické infrastruktury (oprávněný investor) povinnost poskytnout údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby do 30 dnů, na žádost pořizovatelům, obecním úřadům, žadateli o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí a dále stavebníkovi nebo osobě jím zmocněné! Teoreticky by tedy při zpracování zásad organizace výstavby měly všechny tyto údaje být k dispozici z územního řízení. Prakticky je ovšem nezbytné ověřit tyto údaje s ohledem na časový posun. Není zákonem stanovena povinnost vlastníků technické infrastruktury poskytovat tyto údaje také projektantům. Je proto nutno pamatovat na to, aby projektant měl pro toto vyžádání platné zmocnění stavebníka. Vlastník technické infrastruktury může podle novely stavebního zákona požadovat po žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím těchto údajů (nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení). Přitom informace může poskytnout v digitální podobě.

Poznámka:

Z hlediska odpovědnosti AO se jedná v ZOV o jednu z nejdůležitějších povinností, jejíž porušení je sankcionováno finančně i trestněprávně.

f) Úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro veřejnost

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví veřejnosti je zapotřebí definovat zejména tato potřebná opatření:

  • zamezení přístupu veřejnosti na staveniště (oplocení nejméně do výšky 1,8 m., hlídání staveniště, zajištění uzamykatelných vstupů);
  • zamezení ohrožení veřejnosti provozem stavební mechanizace - omezení dosahu jeřábů nad veřejné prostranství, průchody, ochranné sítě, stříšky pod lešením apod.;
  • průchody, přechody, přejezdy určené jako chráněné přístupy veřejnosti do stávající zástavby, nebo k zachování veřejného provozu ve stávajících objektech v prostoru stavby;
  • označení bezpečnostními tabulkami a značkami;
  • nutné úpravy z hlediska občanů se sníženou schopností pohybu a orientace.

2.2.4 Obecné požadavky na staveniště

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů stanoví v §24e následující požadavky na staveniště:

1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými trasami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ke znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. Staveniště musí být oploceno.

2) Na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích a zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nebo zařízení pojízdná.

3) Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely provádění staveb nebo udržovacích prací, musí být povolovány jako dočasné.

4) Zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy 18b). Přitom je nutné předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich podmáčení.

5) Stávající podzemní energetické sítě, sítě elektronických komunikací, vodovody a kanalizace v prostoru staveniště musí být polohově a výškově zaměřeny a vytýčeny před zahájením stavby.

6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit před poškozením stavební činností a udržovat. Ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništích tím nejsou dotčena. Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště mohou použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době a po ukončení užívání pro tento účel musí být uvedeny do původního stavu.

2.2.5 Organizace výstavby

Realizace výstavby je ovlivněna způsobem zastavění a maximálním využitím pozemku. Autorizovaná osoba musí stanovit zásady organizace výstavby z hlediska technologie stavby tak, aby v každém stadiu výstavby byla zajištěna stabilita staveb a plná bezpečnost realizátorů stavby i veřejnosti. Vlastní postup realizace výstavby je nepochybně záležitostí konkurenčních schopností zhotovitele. Projektant stavby (autorizovaná osoba) pouze stanoví zásady, které je nezbytné v jednotlivých etapách výstavby respektovat, jimiž jsou:

a) Příprava staveniště

Staveniště musí být předáno zhotoviteli prosté všech překážek a právních nároků, s vyřešenými majetkově právními problémy jednotlivých pozemků (zajišťuje stavebník). Tuto záležitost potvrzuje protokolární převzetí staveniště, viz MP 2 Provádění staveb, dále viz MP 2.1 Vedení realizace staveb - Pozemní stavby MP 2.3.1 Vedení provádění inženýrských staveb. Vodohospodářské stavby nebo MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

V dokumentaci pro organizaci výstavby autorizovaná osoba podle konkrétních potřeb stavby navrhuje potřebná opatření, nezbytná z hlediska veřejného zájmu:

  • zajištění oplocení obvodu staveniště (v určených částech neprůhledného) ve vztahu k veřejným komunikacím;
  • zřízení potřebných oddělujících a protihlukových stěn a dalších opatření;
  • zřízení potřebných podchodů, průchodů, ochranných stříšek pro zajištění nerušeného provozu a pohybu veřejnosti i s ohledem na občany se sníženou schopností pohybu a orientace;
  • návrh potřebných úprav vjezdu, výjezdu ze staveniště, včetně potřebných zpevnění;
  • zřízení potřebných čistících zařízení na výjezdu ze staveniště;
  • osazení dopravního značení k provozu stavby;
  • požadavek kompletního vytýčení všech inženýrských sítí technické infrastruktury v souladu s podmínkami stavebního povolení;
  • předepsání potřebných sond v případě nejistoty o existenci podzemních vedení;
  • předepsání potřebných ochran inženýrských sítí technické infrastruktury (zpevnění nadloží, uložení do chrániček apod.);
  • projektová příprava a provedení nutných přeložek inženýrských sítí;
  • provedení potřebného doplňkového geotechnického průzkumu;
  • zabezpečení ochrany spodních, příp. minerálních vod;
  • provedení staticky nezbytného zajištění okolních budov;
  • předepsání nezbytně nutného rozsahu odstranění zeleně (pozor z hlediska organizace na vegetační lhůty uvedené v povolení);
  • způsob demolice staveb určených k odstranění ze staveniště, včetně potřebné projektové dokumentace;
  • projektové určení napájecích bodů vody, elektro, kanalizace a vytápění, včetně podmínek technického zřízení (překopy, podvrtání a podmínky správce sítě pro napojení);
  • vymezení potřebných ploch pro zřízení sociálního, skladovacího a provozního zařízení staveniště (zejména ploch mimo vlastní stavbu na dočasně zabraných pozemcích);
  • stanovení podmínek pro příp. využití stávajících staveb pro zařízení staveniště;
  • podmínky pro ekologické hospodaření se zeminou;
  • projektový návrh úprav stávajícího terénu pro potřeby provádění stavby (nikoli však konečné terénní úpravy).

b) Spodní stavba

Pro provádění spodní stavby se stanoví zejména podmínky:

  • odtěžení zeminy v potřebném rozsahu podle projektové dokumentace (způsob dopravních tras, uložení výkopků na určené skládky, výše záběrů, podmínky pro zapažení stavební jámy apod.);
  • provozu sestav stavebních strojů z hlediska ochrany před hlukem - stanoví se max. hladiny hluku v dB, provozní doby strojů, max. počet odvozových souprav apod.;
  • likvidace všech zbytkových objektů, šachet, suterénů a sítí nacházející se pod úrovní +/ - 0;
  • těžba (zemní práce) v blízkosti stávajících staveb; postupovat je nutno přesně podle předpisu statického zabezpečení (podchycení staveb);
  • zabezpečení přenosným vyztužením tak, aby nedošlo k destrukci veřejných komunikací, probíhajících po okraji hranice staveniště;
  • vytvoření pilotovací roviny pro piloty v souladu se statickým návrhem stavby v dokumentaci stavby hrubé úpravy pláně, není-li použito pilotování, podle dokumentace pro provádění spodní stavby (již mimo zásady pro řízení výstavby);
  • případné použití montážních mechanismů již v etapě spodní stavby.

c) Hrubá stavba

Pro organizování výstavby na úrovni hrubé stavby jsou rozhodující podmínky technologie výstavby, stanovené projektovou dokumentací. Problematiku řízení výstavby lze rozdělit do těchto okruhů:

  • stanovení postupu provádění výstavby: v závislosti na použité technologii v technické zprávě pro pozemní stavby i pro statické zabezpečení se předepisuje postup realizace a záběry, které je možno z hlediska bezpečnosti připustit;
  • nasazení montážní techniky: vzhledem k tomu, že autorizovaná osoba nezná konkrétní sestavy montážní techniky zhotovitele, jedná se o předpokládané stanovení dosahu z hlediska umístění montážního prostředku a obvodu budované stavby. Je nutné zejména určit hmotnost nejtěžšího prvku v největší vzdálenosti (např. je-li nejtěžší prvek o hmotnosti 2 000 kg uložen v poloze 40 m od osy montážního prostředku), tj. určit dva zásadní parametry pro další projektovou přípravu - dosah a nosnost;
  • ochrana osob, tj. omezení dosahu jeřábu zasahující mimo obvod staveniště. Omezení zajistí příslušný zhotovitel technickými prostředky (omezovači); není-li to možné z hlediska provozu staveniště, je nutné vybudovat jiné ochranné prostředky (podchody, zábrany apod.);
  • z hlediska postupu montáže se navrhnou případně i následná technických opatření v návrhu stavby (montážní spáry, posun dilatačních spár apod.); při navrhování je nutno vzít v úvahu také odjezd potřebné techniky a přístup k zadním stranám staveb;
  • stanovení požadavků na provoz stavebních mechanismů, pokud jde o ochranu před hlukem;
  • stanovení podmínek pro příjezd nákladních dopravních prostředků a podmínek pro manipulaci, popř. uložení dovezených produktů na skládkách nebo ve skladech.

d) Dokončování stavby

Pro dokončování stavby nejsou většinou uplatňovány zvláštní požadavky na zásady organizace výstavby. V případě kompletace stavebních staveb s využitím lešení, závěsných lávek či zdvihacích plošin se jedná opět o požadavky ochrany z hlediska veřejného zájmu, tj. zajištění potřebné podchodné výšky, úprav a označení.

Dále jde o požadavky:

  • na postupné uvádění do provozu;
  • podmínky pro případné individuální, resp. komplexní vyzkoušení;
  • podmínky zkušebního provozu (§124 stavebního zákona);
  • podmínky případného předčasného užívání stavby před jejím úplným dokončením (§123 stavebního zákona).

2.3 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby stanoví mj. povinnost dodržovat požadavky na zajištění bezpečnosti práce na staveništi v souladu s následujícími předpisy:

  • zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce;
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích;
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky;
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
  • nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci;
  • zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

Autorizovaná osoba v rámci stanovení zásad pro organizaci výstavby je povinna předepsat při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupy v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., a navazujícími nařízeními vlády, především ve vytvoření správných podmínek pro dodržení příslušných předpisů, na staveništi i při ochraně veřejnosti.

Dále v souladu s ustanoveními zákona č. 309/2006 Sb. autorizovaná osoba zhodnotí podmínky pro ustavení funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posoudí povinnost zpracovat oznámení o zahájení prací pro oblastní inspektorát práce podle §15 zákona a nutnost zpracování nebo aktualizace plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Podrobnější popis jednotlivých opatření ve vztahu k provádění stavby je uveden v MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

Úloha autorizované osoby v oblasti ZOV spočívá v tom, aby navržená řešení nebyla v rozporu s těmito zásadními předpisy. V další fázi spočívá především v dohledu nad tím, zda jsou předepsaná opatření dodržována, jsou zabudována a používána pouze ta zařízení, která jsou ve vyhovujícím technickém stavu, s odpovídající dokumentací, technickými prohlídkami, zda jsou podrobena potřebným revizím a obsluhují je kvalifikovaní pracovníci. Při provádění stavby v návaznosti na provoz stavebníka, nebo občanů, ve vztahu k veřejnému prostranství zajištění bezpečnosti třetích osob.

V oblasti požární ochrany byla vydána vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

2.4 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ochranu životního prostředí (někdy označovanou jako environment) lze v daných souvislostech vyložit jako vztah mezi stavbou v průběhu výstavby i užívání a vnějším (přírodním) prostředím, tj. působením výstavby a provozované stavby na přírodní okolí (např. emisemi či odpady), ale také působením přírody v průběhu výstavby i užívání (provozování) stavby (např. mrazy, vichřicemi či přívalovými dešti).

V oblasti ochrany životního prostředí autorizovaná osoba:

  • při realizaci všech činností na staveništi postupuje s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržuje příslušné právní předpisy, zejména:
    • zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí;
    • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, - zejména . §7 - §8 o ochraně a kácení dřevin;
    • zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
    • zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí;
    • zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
    • vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
  • minimalizuje dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (např. nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, dále nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, jež v příloze č. 3 vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů);
  • postupuje při likvidaci odpadu v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, (zejména vede evidenci o nakládání s odpady podle §39, tato evidence je součástí dokumentace předkládané k přejímacímu řízení);
  • speciální pozornost věnuje vzniku nebezpečného odpadu (nutné povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu, všechny materiály, které obsahují složky uvedené v příloze 5 zákona č. 185/2001 Sb.) a dalším jmenovitým typům odpadů jako jsou oleje, maziva, baterie, azbest apod.
  • při nakládání s těžebním odpadem se řídí zákonem č. 157/2009 Sb.

Poznámka:

Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. byl aktuálně doplněn NV č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2015 – 2025.

3 PLÁN ORGANIZACE VÝSTAVBY (POV)

3.1 POSTUP ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

V praxi výstavby v ČR se pro část dokumentace zabývající se řízením výstavby používá tradiční označení plán organizace výstavby (POV).

Autorizovaná osoba, hlavní nebo vedoucí projektant, navrhuje řešení zásad organizace výstavby v dokumentaci zpracovávané pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (viz kap. 2). Žádoucí je další spolupráce, která spočívá buď ve zpracování dokumentace pro provádění stavby, nebo v jeho konzultaci, či spoluúčasti na zpracování POV v rámci autorského dozoru. U dokumentace POV poskytuje nutné vysvětlení a konzultaci jeho zpracovateli (není-li jím sám).

Dokumentace pro vydání stavebního povolení určila základní limity postupu výstavby, technologie a požadavky z hlediska ochrany veřejného zájmu, které je nutno v dalším zpracování respektovat. Projektant tak nepochybně i předurčuje ekonomický výsledek výstavby. Na správně stanovených zásadách závisí, zda výstavba bude provedena racionálně v reálném čase a za ekonomicky nejvýhodnějších podmínek.

Zpracovatelé ZOV a následně POV by měli respektovat následující zásady:

  • úspornost - navrhovat co nejkratší lhůty realizace, co nejjednodušší řešení sociálního a provozního zařízení, minimální zábor veřejného prostranství v čase i ploše. Samozřejmě k tomu patří i minimální nutný rozsah dokumentace POV;
  • vliv okolí - dokumentace musí respektovat okolí stavby, zejména zajišťovat potřebnou ochranu veřejného zájmu, dodržení potřebných aspektů ochrany životního prostředí, problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygienických podmínek apod.,
  • zájem zhotovitele - vyžaduje optimalizaci řešení z hlediska řady aspektů, např. optimálního využití vlastních výrobních kapacit, potřebné techniky, zásobování apod., minimalizaci nutných mimořádných opatření ke zvládnutí výstavby; nutno respektovat potřebné technologické lhůty výstavby i klimatické podmínky realizace;
  • zájem stavebníka - je specifikován v podmínkách výběrového (zadávacího) řízení a návrhu smlouvy o dílo; dobrý návrh POV přispívá k optimální ceně zaplacené za dílo;
  • technická úroveň - dokumentace POV musí respektovat současnou technickou a technologickou úroveň transformovanou do konkrétních podmínek zhotovitele.

Upřesnění zásad organizace výstavby si zhotovitel stavby ve vlastním zájmu zpracuje již před podáním nabídky (může mít vliv na nabídnutou cenu a termín zhotovení stavby). Zpracováním dokumentace POV by již neměly vznikat zásadní požadavky na změnu smluvních vztahů se stavebníkem.

3.1.1 Doporučený postup práce při zpracování plánu organizace výstavby (POV)

  • shromáždění všech potřebných podkladů potřebných pro POV;
  • seznámení se se všemi podklady;
  • osobní obhlídka staveniště;
  • konzultace s autorem návrhu stavby (autorizovanou osobou), případně dalšími projektanty;
  • konzultace v rámci týmu výrobní přípravy zhotovitele;
  • konzultace a poskytnutí podkladů s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je určen a znám);
  • ideové zpracování návrhu POV;
  • konzultace v rámci výrobní přípravy zhotovitele;
  • zpracování výrobní kalkulace (podkladů časového plánu);
  • zpracování čistopisu POV;
  • kontroling;
  • aktualizace podle postupu výstavby.

3.1.2 Podklady pro POV

a) Podklady, které jsou součástí předané dokumentace stavby, např.:

  • identifikační údaje z projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení;
  • komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
  • celková situace staveniště obvykle v měřítku 1 : 500, se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
  • přehled programu výstavby v členění stavby do ucelených částí, stavebních objektů a provozních souborů;
  • komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
  • závěry geologického průzkumu;
  • informace o stávajících a řešení nových inženýrských sítí.

b) Podklady vyplývající z následujících jednání

  • údaje o projednání dokumentace;
  • podmínky stavebního povolení;
  • podmínky nabídkového (zadávacího) řízení stavebníka;
  • soubor vyjádření k stavebnímu řízení, včetně požadavků;
  • se správci technické infrastruktury k napojení staveniště a existenci podzemních vedení;
  • vyplývající z požadavků zákona o elektronických komunikacích;
  • závěry z jednání s organizacemi hájícími veřejný zájem (ochrana přírody a krajiny, ochrana veřejného zdraví, doprava, požární ochrana apod.);
  • se stavebníkem;
  • s dotčenými osobami a vlastníky sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
  • o trvalých i dočasných záborech pozemků;
  • podmínky koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

c) Podklady z obhlídky staveniště

  • stávající zástavba ponechaná i likvidovaná, porosty, likvidovaná infrastruktura;
  • stav příjezdových a přístupových komunikací, nutné terénní úpravy z hlediska výstavby;
  • využití stávající zástavby pro potřeby výstavby (budovy, oplocení, inženýrské sítě);
  • nutné úpravy z hlediska veřejného zájmu;
  • staré ekologické zátěže.

3.2 TECHNICKÁ ZPRÁVA

a) Všeobecné údaje

  • Seznam všech účastníků výstavby
  • Seznam všech dalších dotčených orgánů z důvodů provádění výstavby, tj. všech organizací uvedených v podmínkách stavebního povolení, a dále těch, jež přistoupily v průběhu projednání podmínek pro řízení výstavby. V seznamu uvést přesný název, statutárního zástupce, kontaktní osobu a adresu.
  • Podklady pro zpracování - kompletní seznam všech dokladů vztahujících se k předmětné stavbě, včetně uvedení požadavků a podmínek z nich vyplývajících a dále veškeré doklady, následně vzniklé v případě zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby.
  • Program výstavby - uvede se v rozsahu odpovídajícím technickému řešení stavby, jako kompletní seznam částí stavby, stavebních objektů a provozních souborů v členění odpovídajícím smluvním ujednáním a realizaci výstavby.
  • Technologie výstavby - u jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů se uvedou základní technologie výstavby z hlediska potřeb provádění výstavby.

b) Popis staveniště

  • Popis stávajícího stavu staveniště se uskutečňuje na základě osobní prohlídky staveniště. Ta umožňuje upřesnit obvod staveniště (musí být minimální vzhledem k okolí, vlastnictví pozemků a dostatečný pro realizaci stavby). Pokud je obvod staveniště navržený v projektové dokumentaci k žádosti o stavební povolení AO nedostatečný, nebo došlo v další přípravě ke změnám, je nutno provést kompletní dokladování, včetně případných dopadů do stavebního povolení, případně až územního rozhodnutí. Do obvodu staveniště patří i veškeré dočasné zábory pro přípojky sítí mimo vlastní stavbu. Popíše se skutečná poloha staveniště a všechny souvislosti.
  • Stará zástavba - uvnitř prostoru staveniště v rozdělení na likvidovanou, ponechanou k využití pro zařízení staveniště a určenou k obnově. Popis stávajících staveb musí obsahovat současný stav, velikost, způsob napojení na sítě ve vztahu k postupu výstavby.
  • Úpravy staveniště - uvádí se popis všech překážek, které v obvodu staveniště jsou a které budou odstraněny před předáním staveniště, resp. které budou odstraněny v rámci přípravy staveniště.
  • Příjezdová trasa - popisuje se příjezd na staveniště v souladu s vyjádřením příslušných orgánů dopravy - po veřejných komunikacích s nutnými omezeními. Uvádí se popis vjezdů na staveniště, včetně komunikací, u nichž jsou uvažovány potřebné způsoby úprav (zpevnění, čistící zařízení). Je nutno prověřit stav příjezdových komunikací vzhledem k jejich opotřebení staveništní dopravou, popř. navrhnout úpravy nutné po ukončení stavby.
  • Úpravy z důvodů ochrany veřejného zájmu - popsat technické řešení všech úprav předepsaných ZOV a podmínkami stavebního povolení, které jsou nezbytné zejména pro ochranu obyvatelstva a jiných veřejných zájmů, tj. přechody, průchody, ochranné bariéry, zábradlí, oplocení, zakrytí proti prachu, ochrana flóry a fauny apod. Tyto úpravy je u větších staveb nutno řešit v příslušných etapách tj. tak, jak stavba postupuje a je uváděna do provozu, aby v každé byla zajištěna potřebná ochrana veřejného zájmu. Dále úpravy pro občany se sníženou schopností pohybu a orientace.
  • Definitivní popis obvodu staveniště - vychází z možností daných stavebním povolením; je však možné, že detailní řešení změní podmínky obvodu staveniště a záboru pozemků. To vede k nutnosti před zahájením prací na stavbě projednat tyto skutečnosti znovu prostřednictvím stavebníka se stavebním úřadem, popř. upravit podmínky stavebního povolení, popř. územního rozhodnutí.
  • Podzemní a nadzemní sítě - je třeba uvést potřebná opatření ke všem inženýrským sítím, které se vyskytují na staveništi, vč. jejich polohového a výškového zaměření a vytýčení na základě vyjádření jejich správců a dodatečných průzkumů. Popis všech přeložek inženýrských sítí, včetně technického provedení. Kde je to nutné, odkaz na příslušnou dodavatelskou prováděcí dokumentaci. Popis všech ochranných pásem, které je nutné respektovat.

Dále uvést úpravy (případně doložit odkazem na dokumentaci) napojení na inženýrské sítě pro realizaci stavby, event. definitivního napojení objektů stavby.

c) Geologický průzkum staveniště

Uvedou se identifikační údaje geologického průzkumu, kde je k dispozici. Z geologického průzkumu se uvedou zásadní informace potřebné pro provádění stavby, zejména pro výkopové práce a spodní stavbu, způsob založení, provádění zemních prací. Dále se uvede hladina spodní vody, popř. upozornění na nebezpečí jejího kolísání; v tom případě i návrh potřebných opatření ke snížení její hladiny.

d) Úpravy staveniště

  • Prozatímní a konečné terénní úpravy - návrh realizace výstavby vychází z úrovně stávajícího terénu. Pro provádění výstavby se doporučuje provést pouze nejnutnější rozsah terénních úprav. Při umístění zařízení, skládek i kolem stavební jámy je nutno navrhnout min. 5 - 6 m široký manipulační pruh, alespoň jednostranně. Při návrhu terénních úprav je vhodné vycházet z možnosti využít jich jako definitivní terénní úpravy podle projektové dokumentace. Stejně je vhodné řešit i vnitrostaveništní komunikace v jejich profilu či konstrukci. Některé terénní úpravy slouží pouze pro potřeby vlastní stavby, např. úpravy pro umístění strojního vybavení (jeřáby, čerpadla, mísící centra apod.), dále zpevnění skladovacích ploch, úpravy pod stavbami zařízení staveniště. U všech dočasných terénních úprav je nutno popsat i jejich likvidaci při ukončení výstavby. Konečné terénní úpravy musí být v souladu s podmínkami stavebního povolení.
  • Deponie ornice - pokud se na staveništi vyskytuje ornice, kterou je možno využít pro konečné sadové úpravy, je vhodné navrhnout deponii ornice, na níž je uložena po dobu provádění stavby. Pokud není třeba, nebo to prostorové podmínky stavby neumožňují, je nutno navrhnout její odvoz a jiné využití.
  • Zemina - součástí dokumentace je rovněž bilance zemních prací. Uvede se celková bilance výkopů a násypů. Současně je v bilanci zeminy nezbytně nutné prověřit i její využitelnost pro konečné terénní úpravy. V případě nevyrovnané bilance na staveništi je nutno popsat odvoz zeminy, dopravní trasy, včetně způsobu uložení, přičemž je nutno řešit i environmentální dopady jejího dalšího využití (např. kontaminace). Při nedostatku zeminy je naopak nutno projednat zdroj (zemník), vhodnost zeminy, otázky její těžby a dopravních tras. Veškeré tyto záležitosti je nutno přenést do smluvních vztahů. Při velkém rozsahu zemních prací je speciálním úkolem projektanta výpočet a popis kapacit potřebných strojních sestav.
  • Ochrana porostů - u všech porostů uvnitř obvodu staveniště, pokud se nepočítá s jejich likvidací, je nutno navrhnout způsob jejich ochrany (oplocení, obednění, přesazení). Tyto plochy nutno vyjmout z ploch stavby a zajistit maximální ochranu.
  • Oplocení - obvod staveniště musí být z hlediska ochrany veřejného zájmu oplocen. Z hlediska ochrany proti hluku a prachu se doporučuje oplocení neprůhledné, někdy s dalšími specifickými požadavky (ochranné stříšky). Technická zpráva odkazuje na výkresovou dokumentaci oplocení, popř. katalog.

e) Zásobování staveniště

  • Zásobování elektřinou - pro zásobování staveniště se využije v prvé řadě stávajících, nebo nově budovaných elektrorozvodů a trafostanic. Koncepci řeší projektant již v rámci projednání projektu pro stavební povolení s příslušnou elektrorozvodnou firmou. V rámci projednání konečného zásobování stavby se řeší i otázka napájecího bodu elektro, jeho kapacity a jištění. Pro definitivní dimenzování příkonu elektřiny je nutný propočet vycházející ze seznamu všech připojených elektrospotřebičů, které se vyskytují na staveništi a předpokládané současnosti jejich odběru. V dokumentaci se prověří navržený a projednaný rozsah příkonu konkretizací jmenovité mechanizace. Pokud by bylo zajištění nedostatečné, je nutno znovu projednat. Na místě napájecího bodu bude vybudován staveništní rozvaděč se samostatným měřením. Při odběru elektro ve stávajících budovách je nutno smluvně vyřešit dodávku elektřiny přes vlastníka elektroměru.
  • Zásobování staveniště vodou - obdobný propočet je nutno zpracovat pro zásobování staveniště vodou. Předpokládaná spotřeba závisí na spotřebě technologické vody (např. pro mísicí centrum, úpravu betonu, omítkářské práce apod.) a spotřeby pro sociální zařízení staveniště. Třetí (rezervní) složku představuje potřeba vody pro požární zabezpečení staveniště. Na základě sekundové potřeby vody je dimenzována staveništní přípojka. I pro přípojný bod je nutno projednat připojení již v rámci zásad pro řízení výstavby v dokumentaci pro stavební povolení. Přípojný bod představuje vodoměrnou šachtu vybavenou podle normových hodnot a požadavků dodavatele vody. Přípojný bod musí být ochráněn proti mrazu. V případě, že v době zahájení výstavby není zdroj vody k dispozici (nebo stavba ji nepotřebuje k svému provozu), nutno řešit zásobování vodou s využitím dalších zdrojů, např. studny, dovoz vody apod. Ve všech případech je nezbytně nutný chemický rozbor vody vzhledem k její vhodnosti pro užití při výstavbě.
  • Odkanalizování - při napojení kanalizace ze staveniště - zejména sociálního zařízení je nutné především dosažení souhlasu provozovatele kanalizační sítě. Složitější situace nastává v případě, kdy kanalizaci je nutno použít např. pro odvod čerpaných vod (snižování hladiny vody). Zde je nutno především prověřit vůbec možnost odvodu těchto vod z hlediska možnosti kanalizační sítě (příměsi, kapacita čistírny odpadních vod). Je nutné řešit i odvedení povrchových vod ze staveniště, zejména u dopravních a liniových staveb. Přitom je nutno využít stávajících vodních toků, jímek apod. Při návrhu čerpání vod je nutno zvážit i případný dopad na okolní studně a stavby. V oblastech s výskytem minerálních vod nutno respektovat jejich ochranná pásma,
  • Materiálové zásobování - popisuje se způsob zásobování staveniště stavebními hmotami, včetně prefabrikátů. Jedná se především o rozhodující položky z hlediska dopravní náročnosti, tj. doprava zeminy, betonové směsi, prefabrikátů, technologických celků, zejména nadměrných nákladů. Běžné zásobování staveniště je většinou zajištěno dodávkami přímo na staveniště od dodavatelů staveništních materiálů. Pokud je nevyhnutelné některé materiály skladovat na staveništi, je nutno navrhnout potřebné skladovací plochy, uzavíratelné sklady a dodržet požadavky bezpečnostních předpisů. Současně se musí řešit problematika dopravy mezi jednotlivými skládkami, pokud je nelze umístit přímo v blízkosti zdvihacích montážních prostředků. Samostatnou částí je návrh chráněných skladovacích ploch pro materiály s možností zcizení.

f) Zařízení staveniště

  • Stavební dvůr - u rozsáhlých staveb se doporučuje vybudovat centrální stavební dvůr, který slouží po celou dobu výstavby. Bude obsahovat potřebný rozsah provozního, sociálního a skladovacího zařízení pro celý rozsah výstavby s tím, že jednotlivá zařízení stavby jsou navržena pouze v nezbytně nutném rozsahu.
  • Sociální zařízení - slouží sociálním a hygienickým potřebám pracovníků na staveništi. Musí být vybudováno před zahájením vlastních stavebních prací, nebo okamžitě při jejich zahájení. Rozsah sociálního zařízení staveniště závisí na počtu pracovníků, pro které je budováno, a zejména na počtu pracovníků, pro které je nutné zajistit stravování, popř. ubytování. Rozsah musí pokrýt dále smluvní nároky poddodavatelů, kteří zajišťují příslušné části dodávek stavby pro hlavního zhotovitele. Výpočet (viz příloha 4.3) je součástí POV - jako příloha, nebo přímo součástí technické zprávy. Na staveništi, kde je méně než 20 pracovníků, je třeba minimálně zajistit vhodné místnosti pro převlékání a ukládání oděvů. Návrh a zřizování sociálního zařízení musí být v souladu s příslušnými hygienickými předpisy.
  • Provozní zařízení (stavební kanceláře) - slouží pro administrativní a technické vedení stavby. Vychází z počtu pracovníků, kteří se řízením stavby zabývají tak, aby bylo zajištěno nezbytně nutné zázemí pro řízení stavby. Je nutno respektovat smluvně dohodnuté požadavky poddodavatelů. Provozní zařízení musí zajistit bezpečné uložení všech administrativních a technických prostředků pro řízení stavby (počítače, měřící zařízení) a dále drobné mechanizace, sloužící pro stavbu. Součástí popisu provozního zařízení je i napojení stavby na prostředky sdílené elektronické komunikace - telefon, fax, internet, vysílačky, podle druhu vybavení firmy. V provozním a sociálním zařízení je nutno navrhnout technické zázemí pro působení stavebníka a projektanta (autorský dozor projektanta a technický dozor stavebníka, příp. další osoby, např. koordinátor BOZP), v rozsahu sjednaném smlouvou se stavebníkem.
  • Výrobní zařízení - návrh výrobního zařízení vychází z charakteru stavby. Jeho budování a využití je otázkou ekonomického posouzení. V současné době se preferují způsoby letmých dodávek, které nevyžadují budování rozsáhlých mísicích center, ohýbáren výztuže, výroby prefabrikátů apod. Pokud je rozhodnuto o jeho vybudování z hlediska obchodní strategie firmy, je součástí POV - (dokumentace pro jeho zřízení, technické propočty a popis).
  • Montážní zařízení - pro ekonomickou realizaci stavby je rozhodující návrh potřebných montážních a zdvihacích zařízení. Návrh jeřábů vychází z charakteru stavby, z vlastnictví potřebných zdvihacích prostředků, popř. možnosti jejich pronájmu a dále z potřebného dosahu jeřábu, nosnosti v nejvzdálenějším bodě vyložení, výšky stavby a postupu montáže. V zásadě je možno použít tři druhy jeřábů: mobilní, pevné a pojízdné. Pro poslední dva druhy techniky je nutno zpracovat v rámci POV návrh osazení stabilního jeřábu nebo jeřábové dráhy, včetně potřebného technického popisu. V technické zprávě je třeba popsat i otázky dopravy zdvihacích prostředků na staveniště a jejich odstranění po ukončení hrubé stavby. Návrh zdvihacích prostředků pro další fáze výstavby, popř. údržbu a opravy, představuje popis umístění příslušných výtahů, popř. jiných zdvihacích zařízení (vrátky, žebříky či jiné způsoby dopravy). Při návrhu je nutno zejména popsat podmínky pro jejich montáž a bezpečnostní otázky vlastní realizace.
  • Podzhotovitelé - souhrnně je zapotřebí popsat požadavky smluvních firem na všechny druhy zařízení staveniště.
  • Osvětlení staveniště - navrhuje se způsob osvětlení staveniště pro provádění prací za zhoršených podmínek (stožáry osvětlení, provizorní svítidla, rozvody).

g) Bezpečnost práce

Součástí povinností osoby pověřené vedením stavby (stavbyvedoucího) je ve smyslu §153 SZ zajistit při provádění stavby, mj. dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Je povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a závady, které se nepodařilo odstranit, neprodleně hlásit stavebnímu úřadu.

V průběhu provádění stavby autorizovaná osoba pověřená jejím vedením v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon, provádí rozhodnutí a je osobně přítomna při úkonech a jednáních v oblasti bezpečnosti práce, které jsou popsány v MP 2 Provádění staveb. Přitom postupuje v souladu s právními předpisy, viz kap. 1.2.

Všichni zúčastnění pracovníci musí být s předpisy seznámeni před zahájením prací. Při práci a pohybu na staveništi jsou povinni používat předepsané osobní ochranné pomůcky. Staveniště musí být ohrazeno a označeno výstražnými tabulkami se zákazem vstupu všech nepovolaných osob.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (upravené pro konkrétní podmínky staveniště) a jednoznačná opatření pro stavbu se doporučuje uvést přímo v textu technické zprávy.

  • Ochrana staveniště - součástí bezpečnostních opatření je návrh všech opatření potřebných k ochraně materiálu a výrobků určených k zabudování do stavby a do stavby již zabudovaných před zcizením. Je třeba popsat veškeré ochranná opatření - oplocení, uzamčené sklady, způsob ukládání materiálu a zásobování, ve zvlášť citlivých případech střežení staveniště bezpečnostní službou či prostředky elektronické ochrany.
  • Požární bezpečnost - popis všech nezbytně nutných požárně bezpečnostních opatření na staveništi, vybavení všech prostor staveniště věcnými prostředky požární ochrany (hasicí přístroje, osobní ochranné pracovní prostředky, prostředky pro záchranu a evakuaci osob, přenosné zásahové prostředky, požární výstroj), dokumentaci požární ochrany (požární poplachové směrnice, požární řád, dokumentace o činnosti a akceschopnosti požární hlídky, havarijní plán, spojení s jednotkami Integrovaného záchranného systému.

V případě zpracování samostatného plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi musí být tato část s ním v souladu.

h) Ochrana životního prostředí (envinronment)

Při provádění všech činností na staveništi nutno postupovat s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržovat příslušné právní předpisy, zejména:

  • zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, (obecně);
  • zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
  • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zejména §7 - §8 o ochraně a kácení dřevin;
  • zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí;
  • zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
  • vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
    • minimalizovat dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, dále nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, jež v příloze č. 3 vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů);
    • při nakládání s odpady postupovat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, (zejména vést evidenci o nakládání s odpady podle §39, tato evidence je součástí dokumentace předkládané k přejímacímu řízení); speciální pozornost věnovat vzniku nebezpečného odpadu (nutné povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu, všechny materiály, které obsahují složky uvedené v příloze č. 5 zákona č. 185/2001 Sb.) a dalším jmenovitým typům odpadů jako jsou oleje, maziva, baterie, azbest apod.; při nakládání s těžebním odpadem se řídit zákonem č. 157/2009 Sb.

Poznámka:

Z hlediska péče o životní prostředí je v technické zprávě nutno popsat opatření k minimalizaci negativního vlivu na veřejnost a životní prostředí. Jmenovitá opatření mohou být následující:

Ochrana před hlukem

  • Omezení doby provozu stavby - na základě hlukové studie je možno omezit dobu výstavby na časové rozmezí (např. 7 - 18 hod. během dne, se základní hladinou hluku L = 50 dB + korekce 10 dB.);
  • použité mechanismy musí mít výrobcem zaručené hladiny akustického tlaku v souladu s platnými předpisy. Hluková studie může omezit provoz jednotlivých mechanismů, např. počet odjezdů vozidel, denní limit provozu mechanismů a další. Mechanismy musí být vypínány po dobu mimo pracovního nasazení. Hlavní činnosti, které jsou zdrojem hluku, např. bagrování, odvoz výkopků, pilotování a betonáž byl měly být soustředěny do doby 8 -14 hod.;
  • oplocení areálu může být navrženo i z hlediska ochrany veřejnosti před hlukem např. neprůhledné plné, výšky 2,5 m, které poslouží jako provizorní ochrana před hlukem v období prací s největšími zdroji akustické zátěže, tj. zemních prací, pilotování a provádění spodní stavby.

Hospodaření s odpady

Veškeré odpady vzniklé při stavební činnosti musí být tříděny a likvidovány v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, a příslušnými prováděcími předpisy:

  • shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií;
  • zařazení odpadů podle katalogu, tj. přiřazení kódu druhu odpadu a stanovení jeho kategorizace, je nutnou podmínkou pro další nakládání s ním;
  • kontrolovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností;
  • materiál výkopku, podle charakteru staveniště, bude uložen na příslušnou skládku projednanou zhotovitelem a tato skutečnost bude dokladována při přejímce stavby;
  • ostatní odpady (O) budou tříděny podle druhu (kovový materiál, hliník, barevné kovy apod.), uloženy na vymezená a označena místa ukládání příslušného odpadu;
  • obaly budou tříděny podle svého druhu (papír, umělé hmoty) a odevzdávány do příslušných sběrných dvorů proti vystavení dokladu o předání odpadu nebo předány smluvnímu partnerovi, který doloží povolení k dalšímu zpracování příslušného odpadu. Bez doložení tohoto dokladu nesmí být odpad předán;
  • nebezpečný odpad (N) - zvláštní pozornost je věnována zbytkům materiálu a jejich obalů spadajících do kategorie nebezpečných odpadů (barvy, lepidla, umělé hmoty, pryskyřice, zbytky izolačních materiálů apod.). Likvidaci provádí speciální firma, která má povolení k nakládání s nebezpečnými odpady, úložné místo musí být označeno tabulkou s katalogovým číslem odpadu a jeho názvem a Identifikačním listem odpadu;
  • skladování odpadu musí být zajištěno na staveništi tak, aby odpady byly skladovány odděleně, bylo zabráněno jejich rozfoukání větrem a přenesení mimo obvod staveniště, jakož i ochrana proti dešti a splavení do půdy, resp. městské kanalizace.

Odpady vzniklé na stavbách je nutné zlikvidovat prostřednictvím odborně specializovaných organizací na základě takto uzavřených smluv:

  • ke každé zásilce odpadu, určeného ke zneškodnění musí být původcem vystaven řádně vyplněný dodací list. V dodacím listu musí být uvedeno katalogové číslo odpadu, název odpadu/kód odpadu, interní značka původce, hmotnost (je-li vážení provedeno na kalibrované váze). Dodací list musí být vyhotoven ve třech vyhotoveních, třetí vyhotovení musí být odesláno k evidenci zhotovitele;
  • pro přepravu nebezpečného odpadu je původce povinen řádně vyhotovit evidenční list přepravovaného odpadu;
  • nebude-li původce požadovat odvoz odpadu externí osobou, je povinen zajistit nakládku odpadu a jeho odvoz na místo zneškodnění.

Původce je povinen a plně odpovídá za správné zařazení odpadu podle druhu a kategorií a za nakládání s ním.

Odpady kategorie nebezpečné (N) je možno přepravovat pouze dopravními prostředky, na které vydal souhlas příslušný správní orgán, včetně stanovení tras. Evidence přepravovaných nebezpečných odpadů v případech, že dochází ke změně osoby vlastníka (externí organizace) se provádí podle podmínek zákona č. 185/2001 Sb., na evidenčním listu pro přepravu nebezpečných odpadů.

Řešení odpadů vznikajících těžební činnosti je obsaženo v zákoně č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem.

Poznámka:

Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. byl aktuálně doplněn nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2015 – 2025.

Ostatní environmentální opatření

  • Veškerá mechanizace a vozidla na staveništi musí být zajištěna proti úkapům olejů a pohonných hmot, jejich zbytky musí být likvidovány jako nebezpečné odpady, na příslušných místech. Tato pracoviště nutno vybavit havarijní soupravou;
  • při provádění veškerých prací musí být použity technologické postupy, které omezí vznik zbytečné prašnosti (vodní clony, odsávání apod.);
  • dopravní prostředky při opuštění staveniště musí být očištěny; vzhledem k obvyklým prostorovým problémům musí být přímo na výjezdu osazen čisticí rošt, který zamezí přenesení nečistot na dopravní komunikace;
  • na staveništi nesmí být žádný odpad likvidován spalováním;
  • vytápění zařízení staveniště možné pouze s využitím elektřiny, nebo napojením na centrální rozvod tepla.

Havarijní opatření

Na staveništi musí být věnována pozornost opatřením proti vzniku havarijních situací a navržen postup jejich překonání. Pro větší stavby zhotovitel vypracuje speciální havarijní plán a poplachové směrnice. V požárních poplachových směrnicích, havarijních plánech a místně provozních řádech jsou uvedeny postupy řešení možných havarijních situací, způsobených buď vnější příčinou (např. povodeň, vichřice), nebo vnitřní příčinou (únik závadné látky), popř. jejich kombinací. V poplachových směrnicích, havarijních plánech a místně provozních řádech jsou uvedeny aktivity, které musí být provedeny v reakci na havarijní situace pro zmírnění environmentálních dopadů, které mohou v souvislosti s havárií nastat. Berou přitom v úvahu vliv lidského faktoru a s ohledem na jeho nepředvídatelnost zavádějí pojistné mechanismy a opatření.

Havarijní plány navíc obsahují způsob a sled činností vedení stavby; rozdělení odpovědnosti včetně zastoupení v době nepřítomnosti; informace o zásahových jednotkách; zásady komunikace; schéma rozvodu a uzavírací místa významných médií; informace o nebezpečných, chemických látkách a chemických přípravcích, včetně jejich dopadů na životní prostředí a opatření při mimořádných situacích. Na staveništích musí být k dispozici bezpečnostní listy chemických látek a chemických přípravků, která jsou na stavbě používány (R-věty, S-věty). Jednotlivá skladovací místa těchto látek musí být označena bezpečnostními značkami, viz MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

i) Organizace výstavby

V technické zprávě jsou popsány zásady organizace výstavby na staveništi, pokud je samozřejmě rozsah výstavby takový, aby tento popis měl smysl. Popis organizace výstavby vychází ze zpracovaného časového plánu výstavby a uvádí:

  • popis přípravy staveniště;
  • zemních prací;
  • spodní stavby;
  • hrubé stavby,
  • uzavření stavby, její kompletaci;
  • montáž technických zařízení;
  • zkušební provoz, vyzkoušení a předání v členění po jednotlivých objektech, nebo záběrech; postupné uváděných do provozu.

Technická zpráva stanovuje klíčové termíny výstavby, podmiňující investice, termíny rozhodujících dodávek, termíny kontrolních bodů výstavby (zejména u konstrukcí dalším postupem zakrytých), termíny stavební připravenosti pro montáž technických, popř. strojních zařízení, termíny vyzkoušení, revizí a předání jednotlivých objektů a stavby jako celku. Dále uvádí termíny nástupu a předání jednotlivých poddodávek, včetně jejich smluvního zajištění.

Vymezuje potřebné podklady pro sestavení organizace a časového plánu výstavby, pro rozpočet, finanční plán zhotovitele, smluvní dohody, výrobní kalkulace a z nich odvozené počty pracovníků na staveništi, rozsah poddodávek a nasazení montážních mechanismů (potřebné výpočty jsou uvedeny v příloze).

Popisuje metodiku zpracování časového plánu, jeho vazby na výrobní plán zhotovitele, případně poddodavatelů.

Uvádí krizová místa, kterým je třeba při realizaci výstavby věnovat maximální pozornost z hlediska dodržení smluvních termínů.

Speciální pozornost v organizaci výstavby je nutno věnovat dodržení technologických lhůt pro technicky správné provádění konstrukcí a potřebných opatření pro zimní období.

3.3 NÁVRH (VÝKRES) SITUACE V PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

Výkres situace se zpracovává ve vazbě na koordinační situaci stavby (zpravidla v měřítku 1 : 500). Pro výkres situace není závazná norma. Při zpracování je možno využít podkladů v příloze této metodické pomůcky. Do koordinační situace jsou značky pro návrh vedeny v barvě zelené. Doporučený metodický postup zpracování a vzory značek jsou uvedeny v příloze 4.4:

  • Na základě všech dostupných podkladů a osobní prohlídky se stanoví plochy, které zabírá staveniště. Při zakreslení se vychází z prokázaného vlastnictví, či nájmu pozemků na základě katastrálního snímku území. Hranice staveniště se označí silnou čarou. Dočasné zábory se označí přerušovanou čarou. Současně se na hranici staveniště označí rozsah a způsob provedení oplocení staveniště;
  • určí se plochy pro skladování ornice, zeminy, rozhodujících stavebních materiálů (pokud jsou třeba) a jejich situování se zakreslí do situace; současně se zakreslí potřebné manipulační a dopravní pruhy 4 - 6 m;
  • zakreslí se trvalé a dočasné přeložky inženýrských sítí;
  • zakreslí se místa základních napájecích bodu staveniště - elektro, vodovodu, kanalizace, příp. napojení na plynovod či horkovod;
  • podle výsledku projednání se uvedou šipkami směry hlavních příjezdových dopravních tras ke staveništi, vjezdy na staveniště a příslušná technická opatření na vjezdu (čisticí rošty, chráničky apod.) Pokud je to nutné, uvedou se i dopravní trasy na staveništi, včetně potřebných zpevnění - např. panelové vozovky, provizorní komunikace, spodní stavba trvalých komunikací, osazení potřebných dopravních značek;
  • v případě rozsáhlých zemních prací se postupy zemních prací a strojní techniky uvádí do samostatné dokumentace;
  • na základě propočtu a stanovení zdvihací techniky se zakreslí stanoviště jeřábů (pevné stanoviště nebo jeřábová dráha), dále se zakreslí dosah jeřábu ve vazbě k nejvzdálenějšímu místu montáže na stavbě a nosnosti jeřábu. Zvýrazní se dosah jeřábu nad veřejnými prostranstvími a zakreslí se požadovaná technická omezení tohoto přesahu (omezovače, podchody, ochranné stříšky, případně jiná). Současně se popř. zakreslí trasa příjezdu a odjezdu montážní techniky;
  • zakreslí se plochy výrobního zařízení staveniště - umístění mísicích center, ohýbáren, nutných skládek, popř. stanovišť pro mobilní techniku (autodomíchávače, pumpy na beton apod.);
  • zakreslí se plochy určené pro sociální zařízení staveniště v rozsahu určeném potřebnými propočty;
  • zakreslí se speciální konstrukce zařízení staveniště, popř. se označí jejich umístění a odkaz na přílohy výkresové dokumentace;
  • zakreslí se plochy skládek odpadu v souladu s environmentálními opatřeními;
  • v případě složitějších vztahů na staveništi se zakreslí i postup provádění jednotlivých staveb či jejich částí.

3.4 ČASOVÝ PLÁN VÝSTAVBY

Časový plán výstavby je podkladem, který prokazuje reálnost termínů a postupu financování pro příslušnou smlouvu o dílo. Současně se stává nástrojem konkrétního řízení výstavby. Zpracování časového plánu výstavby se řídí zvyklostmi firmy zhotovitele, rozsáhlostí výstavby, mnohdy i programovým vybavením, které firma vlastní. Zpracování časových plánů výstavby je nedílnou součástí dokumentace řízení výstavby. Jeho zpracováním je většinou pověřen specialista výrobní přípravy příslušné dodavatelské firmy. Pro zpracování časového plánu není předepsána autorizace.

Pro běžnou realizaci výstavby postačí řádkový harmonogram, který stanoví termíny počátku a konce nejdůležitějších činností na stavbě; současně propočte potřeby průběhu financování, popř. nasazení nutných zdrojů - pracovníků, materiálů či techniky.

Ve složitějších realizačních případech se doporučuje využít některé z metod síťové analýzy. Vzhledem k složitosti této problematiky odkazujeme na využití příslušné odborné literatury, která o této problematice pojednává (např. Ekonomika stavebního díla, skripta ČVUT Praha).

K dispozici je velké množství softwarových produktů, které výrazně zjednodušují postup zpracování. Jedním z nejvíce využívaných je Microsoft Project - universální plánovací a řídicí systém, který pomocí metod síťové analýzy umožňuje vytvářet a organizovat projekty, subprojekty, úkoly a zdroje s využitím grafického prostředí. Program, jak již jeho název připomíná, je součástí rozsáhlého balíku programů, vycházejících z aplikací MS Office. Vzhledem k jednoduchosti použití je vhodný i pro jednoduché stavby, a především je vhodný k použití v celé šíři produkce zhotovitele. Opět vzhledem k rozsahu problematiky i zde je nutno použít speciální literatury.

3.5 PROJEDNÁNÍ PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

Dokumentace POV vychází ze zásad organizace výstavby, zpracovaných v rámci dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení. Veškeré doklady a zásady musí být projednány a dokumentovány v rámci vydání stavebního povolení. Rozpracování a uskutečnění POV je především záležitostí zhotovitele stavby anebo příslušných zhotovitelů částí stavby. Pokud je zpracování POV v souladu s předchozí schválenou dokumentaci, nepodléhá žádnému projednání mimo firmu zhotovitele. Případné problémy je vhodné řešit před zpracováním detailního POV důslednou kontrolou zásad organizace výstavby v rámci podání nabídky zhotovitelem.

Protože však upřesnění přináší mnohdy nové skutečnosti (např. zvětšení požadavků na plochu staveniště, upřesnění otázek dopravy, přeložek sítí, úpravy z hlediska zpřesnění technologie výstavby v rámci zpracování dokumentace pro provedení stavby) je nutné v těchto případech provést řadu dodatečných projednání a změnových řízení. Pokud některé mění i závěry a rozhodnutí ze stavebního řízení, či územního rozhodnutí, je nutno projednat jejich dopad nejprve se stavebníkem. Pokud se nepodaří najít jiná řešení, je nutno projednání vést (prostřednictvím stavebníka, resp. osoby pověřené výkonem inženýrské činnosti) s příslušným stavebním úřadem a zabezpečit k němu příslušné úpravy dokumentace. Samozřejmě v tomto případě je nezbytné, aby změnových řízení zúčastnila autorizovaná osoba odpovědná za dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení.

Při zpracování i dalším rozpracování POV se vychází z dokladů, uvedených v projektové dokumentaci a v seznamu dokladů připojených k žádosti o stavební povolení (viz vyhláška č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

4 PŘÍLOHY

Příloha 4.1

OBSAH ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY V DOKUMENTACI PRO OHLÁŠENÍ STAVBY NEBO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ

(podle příl. č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

B. Souhrnná technická zpráva

B. 8 Zásady organizace výstavby

a) potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění,

b) odvodnění staveniště,

c) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu,

d) vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky,

e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin,

f) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště,

g) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace,

h) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin,

i) ochrana životního prostředí při výstavbě,

j) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle jiných právních předpisů5),

k) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb,

l) zásady pro dopravně inženýrské opatření,

m) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.),

n) postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

Poznámka: Pro výkresové zobrazení je nutno využít část C. Situační výkresy (podle příl. č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb.) - viz další text:

C Situační výkresy

C. 1 Situační výkres širších vztahů

C. 2 Katastrální situační výkres

C. 3 Koordinační situační výkres

C. 4 Speciální situační výkresy

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření a další.

Obsah příslušných částí společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb. je obdobný.

Pro projektovou dokumentaci dopravních staveb platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb.

Příloha 4.2

VZOROVÝ OBSAH DOKUMENTACE PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

A Technická zpráva POV

A/1 Všeobecné údaje

  • Seznam všech účastníků výstavby
  • Seznam všech dotčených orgánů
  • Podklady pro zpracování
  • Program výstavby
  • Technologie výstavby

A/2 Popis staveniště

  • Popis stávajícího stavu staveniště
  • Seznam pozemků a jejich vlastníků
  • Stávající zástavba
  • Obvod staveniště
  • Úpravy staveniště
  • Příjezdy a přístupy na staveniště
  • Popis stávající vzrostlé zeleně
  • Úpravy z důvodů ochrany veřejného zájmu
  • Podzemní a nadzemní sítě, elektronické trasy, ochranná pásma

A/3 Geotechnický průzkum

  • Identifikační údaje
  • Závěry geotechnického průzkumu
  • Opatření ZOV ve vztahu ke geologickému průzkumu

A/4 Úpravy staveniště

  • Prozatímní a konečné terénní úpravy
  • Návrh hospodaření s ornicí a zeminou
  • Deponie zeminy a ornice
  • Ochrana porostů
  • Oplocení

A/5 Zásobování staveniště

  • Zásobování elektřinou
  • Zásobování staveniště vodou
  • Odkanalizování
  • Vytápění
  • Spoje
  • Materiálové zásobování - dopravní trasy

A/6 Zařízení staveniště

  • Stanovení potřebné velikosti staveniště
  • Sociální zařízení a předpokládaný počet pracovníků
  • Provozní zařízení a návrh velikosti ploch
  • Výrobní zařízení a návrh velikosti ploch
  • Montážní zařízení a návrh parametrů
  • Poddodavatelé a realizace jejich požadavků
  • Osvětlení staveniště

A/7 Bezpečnost práce

  • Vedení stavby - seznam osob odpovědných za bezpečnost
  • Bezpečnost a ochrana zdraví při jednotlivých druzích prací
  • Bezpečnost při skladování a manipulaci s materiálem
  • Bezpečnost z hlediska ochrany veřejného zájmu
  • Ochrana a ostraha staveniště
  • Bezpečností opatření ve vztahu k pracovníkům a poddodavatelům
  • Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (pokud je stavebníkem jmenován)
  • Požární ochrana staveniště

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zpracován samostatně zajištěním stavebníka) - pokud je nutno jej zpracovávat podle §15 zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 5 a 6.

A/8 Ochrana životního prostředí - envinronment

  • Vliv realizace stavby na životní prostředí
  • Soubor opatření k ochraně životního prostředí
  • Ochrana před účinku hluku a vibrací
  • Odstraňování odpadů ze staveniště
  • Ochrana před znečištěním vod a ovzduší
  • Ochrana před škodlivými účinky dopravy
  • Plán havarijních opatření

A/9 Organizace výstavby

  • Zásady organizace výstavby
  • Základní termíny výstavby
  • Technologická a klimatická omezení
  • Postup výstavby rozhodujících objektů
  • Stavební připravenost pro montáž technologických zařízení
  • Použité metody časového plánování
  • Financování výstavby
  • Bilancování zdrojů
  • Kritická místa výstavby

B Situace stavby (v měřítku 1 : 50) - Přítisk do koordinační situace

B/1 Vymezení staveniště

  • Hranice obvodu staveniště (trvalý a dočasný zábor)
  • Hranice pozemků příslušných ke stavbě
  • Hranice pozemků dotčených dočasným záborem
  • Oplocení staveniště - trvalé, dočasné, přenosné

B/2 Zemní práce

  • Deponie ornice a zeminy
  • Zemník
  • Skladovací plochy stavebních materiálů

B/3 Inženýrské sítě

  • Ochranná pásma stávajících inženýrských sítí
  • Nově budované inženýrské sítě
  • Přeložky inženýrských sítí
  • Chráničky inženýrských sítí
  • Napojovací body staveniště - elektro, voda, kanalizace, plyn, topení

B/4 Doprava

  • Manipulační pruhy
  • Dopravní pruhy na staveništi
  • Vjezdy a výjezdy staveniště
  • Osazení dopravních značek
  • Přejezdy, přechody, mosty
  • Mycí rampy těžké techniky

B/5 Montážní technika

  • Stanoviště jeřábů, trasy jeřábových drah, parametry jeřábu
  • Dosahy jeřábů s omezením přesahu
  • Doprovodné montážní zařízení (výtahy, lešení, vrátky)

B/6 Plochy zařízení staveniště

  • Plochy výrobního zařízení staveniště (míchárny, ohýbárny, stanoviště techniky apod.)
  • Plochy provozního zařízení staveniště
  • Plochy sociálního zařízení staveniště
  • Plochy skládek odpadů

B/7 Bezpečnost a ochrana zdraví

  • Specielní konstrukce a zařízení staveniště
  • Osvětlení staveniště
  • Ochranná zařízení pro obyvatele (přístřešky, průchody, hlukové stěny)

B/8 Organizace výstavby

  • Postup provádění stavby, postup zemních prací - směr výstavby

C Časový plán výstavby

  • Termínovník (např. termíny provádění částí stavby, stavebních objektů provozních souborů, předávání pracoviště k montáži apod.)
  • Řádkový harmonogram
  • Financování stavby
  • Bilance pracovních sil, materiálů apod.
  • Síťová analýza

Příloha 4.3

NAVRHOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

(Podle publikace Ekonomika stavebního díla 42. skripta ČVUT Praha)

1. Funkce zařízení staveniště

Zařízení staveniště jsou dočasné stavby a zařízení, které v době realizace stavby slouží provozním, sociál-ním a výrobním účelům účastníků výstavby.

Žádný právní předpis v současné době neupravuje problematiku zařízení staveniště. Každý účastník výstavby se musí o potřebné zařízení a vybavení postarat sám a náklady na jejich pořízení krýt z vlastní režie. Musí mít tedy zájem na tom, aby náklady spojené s jejich pořízením byly co nejnižší. Mnohé objekty mohou zhotovitelé stavby pořizovat jako společné (např. objekty sociální). V tom případě je nutné smluvně dohodnout, kdo je bude pořizovat a za jakých podmínek se na finančním krytí budou podílet podzhotovitelé či stavebník (také stavebník - investor) potřebuje určité prostory na staveništi, např. pro technický dozor). V případě užití staveb, které jsou v majetku někoho jiného, přichází v úvahu nájemní smlouva.

Funkci zařízení staveniště mohou plnit:

  • trvalé části budované stavby (části budované v předstihu), jichž je vhodné dočasně využít jako zařízení staveniště k dosažení úspor s tím, že po skončení jejich funkce jako ZS budou následně upraveny na zamýšlený účel;
  • existující stavby související se staveništěm, existující nezávisle na budované stavbě, náležející do majetku objednatele či jiného vlastníka na výstavbě nezúčastněného, které je možno po dobu výstavby využít pro účely ZS;
  • dočasné stavby budované na hlavním či vedlejším staveništi na dobu výstavby;
  • dočasně na stavbě umístěný hmotný majetek a drobný hmotný majetek v používání zhotovitele (přenosné buňky, kontejnery, maringotky apod.).

2. Druhy zařízení staveniště

2.1 Provozní zařízení staveniště se člení na

a) užívané společně:

  • komunikace,
  • vlečky,
  • rozvodné řády inženýrských sítí, včetně transformoven a jiných souvisejících zařízení (rozvody el. energie vč. rozvaděčů pro napojení spotřebičů, rozvody vody, páry, telefonů apod.),
  • vnější oplocení staveniště,
  • požární nádrže,
  • vrátnice,
  • kanceláře pro zhotovitele, technický nebo autorský dozor,
  • mosty,
  • přechody a lávky pro pěší,
  • parkovací plochy.

Jejich vybudování zajišťuje na základě dohody zhotovitel stavebních prací (většinou největší zhotovitel) a poskytuje je na základě dohodnutých smluvních podmínek ostatním zhotovitelům a účastníkům výstavby.

b) užívané převážně jedním účastníkem výstavby:

  • sklady,
  • skládky,
  • garáže,
  • údržbářské dílny,
  • zpevněné plochy,
  • předmontážní plochy atd.

I tato zařízení mohou být užívána společně, pokud se zhotovitelé na jejich společném vybudování shodnou.

2.2 Sociální, které zahrnuje

  • ubytovny,
  • kuchyně,
  • jídelny (výdejny stravy),
  • hygienická zařízení - umývárny, šatny atd.

Rovněž tato zařízení mají charakter společně užívaných objektů. Slouží sociálním a hygienickým potřebám pracovníků zhotovitelů ve vazbě na příslušné pracovněprávní a hygienické předpisy. Rozsah a určení potřeby je závislé na objemu a délce výstavby, místních klimatických podmínkách a především na počtu pracovníků, kteří se současně na stavbě vyskytují. (viz nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).

2.3 Výrobní, patří k nim např.

  • výrobny (betonárny, armovny, maltárny),
  • dílny montážní a pomocné,
  • stroje a zařízení pro vlastní výrobní činnost zhotovitele,
  • jeřábové dráhy a zpevněné plochy pod jeřáby,
  • montážní prostředky,
  • bednicí a lešeňové soustavy.

Výrobní zařízení slouží výrobním účelům zhotovitele. Jeho rozsah je nutno dimenzovat ve vazbě na navrhovaný rozsah výstavby a zajistit smluvně potřebné plochy či kapacity.

3 Dimenzování zařízení staveniště

Pro určení základních potřeb a prověření reálnosti stavby je zapotřebí již v období řešení staveniště v dokumentaci pro vydání stavebního povolení určit základní potřeby jednotlivých druhů zařízení staveniště.

3.1 Stanovení maximálního příkonu elektrické energie

Při výpočtu spotřeby elektrické energie se zjišťují spotřeby jednotlivých spotřebičů, venkovního a vnitřního osvětlení.

Na staveništi se rozvádí proud NN 380/220 V. Potřebný výkon se stanoví pro období maximální rozestavěnosti. Příkon se uvádí v kilowatech [kW] a výkon transformátorů v kilovoltampérech [kVA]. Celkový elektrický výkon pro výstavbu se vypočte podle vzorce:

S = K/cos μ (β1 * ΣP1 + β2 * ΣP2 + β3 * ΣP3) [kVA]

S - maximální současný zdánlivý příkon [kVA]

K - koeficient ztrát napětí v síti (1,1)

β1 - průměrný součinitel náročnosti elektromotorů (0,7)

β2 - průměrný součinitel náročnosti venkovního osvětlení (1,0)

β3 - průměrný součinitel náročnosti vnitřního osvětlení (0,8)

cos μ - průměrný účiník spotřebičů (0,5 - 0,8)

P1 - součet štítkových výkonů elektromotorů [kVA]

P2 - součet výkonů venkovního osvětlení [kVA]

P3 - součet výkonů vnitřního osvětlení a topidel [kVA]

Přehled výkonů vybraných stavebních strojů:

Jeřáb věžový 12 tm 13,4 kW

Jeřáb věžový 40 tm 35,3 kW

Jeřáb věžový 80 tm 51,0 kW

Jeřáb věžový 120 tm 62,0 kW

3.2 Zásobování staveniště vodou

Při dimenzování vodovodní přípojky, zajišťující zásobování staveniště vodou, se vychází ze součtu potřeb pro provozní účely (užitková voda) a pro účely sociální potřeby (pitná voda). Spotřeba vody se udává vteřinovou spotřebou, která se vypočte součtem měrných spotřeb.

Pro provozní účely součtem potřeb vody, připadající na práce prováděné podle časového plánu v období maximální rozestavěnosti (výkonu).

U sociální potřeby se vychází ze spotřeby na jednoho pracovníka, která se násobí počtem pracovníků na staveništi v době maximálního nasazení na stavbě. Z těchto údajů se vypočte střední denní množství v období maximální spotřeby, k nimž nutno připočíst cca 20 % na drobnou potřebu a ztráty.

Vteřinovou spotřebou vody pro jednotlivé druhy spotřeby vypočteme podle vzorce:

Qn = (Pn x Kn/t x 3600) [l/s]

Qn - vteřinová spotřeba vody

Pn - spotřeba vody v l na směnu

Kn - koeficient nerovnoměrnosti pro danou spotřebu

t - doba, po kterou je voda odebírána (hod.)

Orientační potřeba vody na staveništi:

Pro sociální potřeby:
 
dělníci na staveništi bez sprchy
1 dělník/směnu
30 - 40 l
 
jídelna
1 dělník
10 - 15 l
 
sprchy
1 dělník
25 - 45 l
Pro výrobní potřeby:
 
výroba malty, betonu
na m3
200 - 300 l
 
promývání písku-štěrku
na m3
1 000 - 2 000 l
 
zdění
na m3
120 - 200 l
 
omítkářské práce
na m3
30 l
Koeficient nerovnoměrnosti spotřeby:
 
stavební práce a příprava stavebních hmot
Kn
1,5
 
pomocná výroba
Kn
1,25
 
dopravní hospodářství
Kn
2,0
 
hygiena a životní potřeby na staveništi
Kn
2,7

3.3 Minimální plochy a rozsah sociálního zařízení

 
Šatny
1,25 m2/1. pracovníka
 
Umývárny a sprchy
1 umyvadlo/15 osob
1 sprcha/20 osob
 
WC
1 sedadlo/10 pracovníků + 1 mušle
2 sedadla do 50 pracovníků + 2 mušle

3.4 Skladování na staveništi

Rozměry skladů jsou dány užitnou (čistou) plochou skladů Fo nutnou pro vlastní uložení materiálu a manipulačním prostorem. Vycházíme z časového plánu stavby a z období špičkové spotřeby jednotlivých materiálů v průběhu celé výstavby. Sklady se budují postupně, podle potřeb postupu výstavby.

Započitatelná plocha pro skladování:
Ocel tyčová
0,26 m2/t
max.výška 1 m
Ocel průř. I
0,6 m2/t
1 m
Armatury
0,56 m2/t
2 m
Kamenivo a písek
0,3 m2/m3
5 m
Cement
0,6 m2/t
1,5 m
Řezivo
0,67 m2/m3
2,5 m

Velikost skladovací plochy je dána denní spotřebou (Zd), potřebou předzásobení ve dnech (D) a koeficientem využití skladovací plochy (Ks), který se pohybuje v rozmezí 0,6 - 0,7:

F = Zd x D x Ks

Příloha 4.4

Značky pro situaci POV

-

Příloha 4.5

OBSAH PLÁNU BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve smyslu §15 zákona č. 309/2006 Sb. (dále jen plán BOZP) je živý a otevřený dokument zpracovávaný odborně způsobilou osobou - koordinátorem BOZP na staveništi pro fázi přípravy stavby a fázi realizace stavby (§15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb.). Jeho obsah je právně vymezen přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb. Zásadním účelem plánu BOZP je potřeba zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi, a to z hlediska koordinace v časově potřebě i způsobech provedení. Plán BOZP je dokumentem zpracovávaným diferencovaně podle druhu a velikosti stavby a zadavatel stavby zajistí, aby byl přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám při realizaci stavby. Spolupráce zpracovatele projektové dokumentace stavby - autorizované osoby a koordinátora BOZP je nezbytná a nutná, v řadě případů projektové kanceláře disponují odborně způsobilými osobami - koordinátory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zadavateli stavby (stavebníkovi) mohou nabídnout zpracování plánu BOZP jako součásti projektové dokumentace stavby ve vyšší, vyhláškou stanovené kompletnosti a kvalitě.

Koordinátora určuje písemně za podmínek vyplývajících z §14 zákona č. 309/2006 Sb. zásadně zadavatel stavby (stavebník), nikoliv zhotovitel nebo projektant stavby.

Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Plán BOZP je povinen doložit zadavatel stavby k žádosti o ohlášení stavby, pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo u oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora. Plán zpracovává zásadně odborně způsobilá osoba koordinátor (§15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb.)

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. v §7 písm. c) stanovuje, že koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor) během přípravy stavby zpracovává plán tak, aby obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné práce a aby byl odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu BOZP známi.

Plán BOZP obsahuje ve fázi zpracovávání projektové dokumentace stavby pro stavební povolení nebo ohlášení pouze takové údaje, pro něž jsou v době zpracování dostupné podklady. Zásady organizace výstavby (jejichž je plán BOZP v zákonem vymezených případech součástí) tedy v této fázi přípravy stavby musí identifikovat možná nebezpečí a rizika na již vymezeném staveništi, specifická pro realizaci navrženého stavebně konstrukčního řešení s ohledem na další nebezpečí a rizika, jež by mohla nastat při vybraném způsobu prací prováděných současně nebo v návaznosti. V tom je účel a smysl koordinace bezpečné práce na staveništi.

Plán BOZP není dokumentací o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních, které podle §102 odst. 4 zákoníku práce (s přihlédnutím k §12 zákona č. 309/2006 Sb.) zpracovává každý zhotovitel, ani tuto dokumentaci nenahrazuje. Plán BOZP rovněž není časovým plánem (harmonogramem) výstavby ani projektem organizace výstavby, i když oba výše zmíněné podklady jsou pro zpracování vlastního plánu BOZP podstatné a naopak výstupy plánu BOZP slouží pro zapracování změn (koordinaci) těchto dokumentů.

Plán BOZP je hlavním nástrojem koordinace opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a jako takový musí umožňovat identifikaci (koordinaci) nebezpečí a rizik, která vznikají v důsledku provádění prací současně nebo v těsné návaznosti.

Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb. takto:

I. Rozsah plánu

1. Plán obsahuje

a) identifikační údaje o stavbě, zadavateli stavby, zpracovateli projektové dokumentace a koordinátorovi;

b) situační výkres stavby;

c) obsah podle části II. písmene C této přílohy.

2. Obsah jednotlivých částí plánu musí být přizpůsoben druhu a velikosti stavby, stavebně technickému provedení stavby, účelu využití a době trvání stavby v souladu s §15 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb.); plán se zpracovává v podrobnostech umožňujících koordinátorovi využívat plánu jako hlavního nástroje koordinace opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na dané stavbě v souladu s jeho povinnostmi stanovenými zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

3. Plán obsahuje postupy navrhované pro jednotlivé práce a pracovní činnosti, které se týkají stavby, pro niž se plán zpracovává, a zahrnuje konkrétní požadavky pro bezpečné a zdraví neohrožující provádění všech uvedených postupů a pracovních činností.

II. Obsah plánu

A. Identifikační údaje o stavbě, zadavateli stavby, zpracovateli projektové dokumentace a koordinátorovi

1. údaje o stavbě

a) základní údaje o druhu stavby;

b) název stavby;

c) místo stavby;

d) charakter stavby (zejména zda je stavba nová, jedná se o změnu dokončené stavby, nebo o odstraňování stavby);

e) účel užívání stavby;

f) základní předpoklady výstavby (časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);

g) vnější vazby stavby na okolí včetně jejího vlivu na okolí stavby.

2. odůvodnění pro zpracování plánu s uvedením odkazu na příslušné právní předpisy a soupis dokumentů sloužících jako podklad pro zpracování plánu.

3. údaje o zpracovateli projektové dokumentace

a) jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a sídlo/adresa místa bydliště;

b) jméno hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace.

B. Situační výkres stavby

Situační výkres širších vztahů dané stavby obsahuje požadavky stanovené zvláštním právním předpisem40).

C. Požadavky na obsah plánu

Pro splnění požadavků na obsah plánu se v něm uvádí:

1. základní informace o rozhodnutích týkajících se stavby a podmínkách stanovených v rozhodnutích a v projektové dokumentaci stavby pro její provádění z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a soupis dokumentů, týkajících se stavby, na základě kterých byla stavba povolena, včetně označení příslušného stavebního úřadu nebo autorizovaného inspektora, a

2. postupy na staveništi řešící a specifikující jednotlivá opatření vyplývající z platných právních předpisů, s ohledem na místní podmínky ve vazbě na předpokládaný časový průběh prací při realizaci dané stavby, jedná se o:

a) zajištění oplocení, ohrazení stavby, vstupů a vjezdů na staveniště, prostor pro skladování a manipulaci s materiálem;

b) zajištění osvětlení stavenišť a pracovišť;

c) stanovení ochranných a kontrolovaných pásem a opatření proti jejich poškození;

d) řešení opatření při nebezpečí výbuchu nebo požáru;

e) zajištění komunikace na staveništi, včetně podjíždění elektrického vedení a dalších médií (plyn, pára, voda aj.), prozatímní rozvody elektřiny po staveništi, čerpání vody, noční osvětlení;

f) posouzení vnějších vlivů na stavbu, zejména otřesů od dopravy, nebezpečí povodně, sesuvu zeminy, a konkretizace opatření pro případ krizové situace;

g) opatření vztahující se k umístění a řešení zařízení staveniště, včetně situačního výkresu širších vztahů staveniště, řešení svislé a vodorovné dopravy osob a materiálu;

h) postupy pro zemní práce řešící zajištění provádění výkopů, zejména riziko zasypání osob, s ohledem na druhy pažení, šířku výkopu, sklony svahu, technologii ukládání sítí do výkopu, zabezpečení okolních staveb, snižování a odvádění povrchové a podzemní vody;

i) způsob zajištění bezbariérového řešení na veřejných pozemních komunikacích a veřejných plochách, zejména s ohledem na způsob zajištění proti pádu do výkopu osob se zrakovým postižením;

j) postupy pro betonářské práce řešící způsob dopravy betonové směsi, zajištění všech fyzických osob zdržujících se na staveništi proti pádu do směsi, pohyb po výztuži, přístup k místům betonáže, předpokládané provedení bednění;

k) postupy pro zednické práce řešící základní technologie zdění zevnitř objektu, zejména ochranné zábradlí zvenku, z obvodového lešení, zajišťování otvorů ve svislém zdivu, dopravu materiálu pro zdění, zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí;

l) postupy pro montážní práce řešící bezpečnostní opatření při jednotlivých montážních operacích a s tím spojených opatřeních pro zajištění pomocných stavebních konstrukcí, přístupy na místo montáže, způsob zajišťování otvorů vzniklých s postupem montáže, doprava stavebních dílů a jejich upevňování a stabilizace;

m) postupy pro bourací a rekonstrukční práce řešící základní technologie bourání, zejména ruční, strojní, kombinované, a za využití výbušnin, zajištění pracovišť s bouracími pracemi, podchycení bouraných konstrukcí, odvoz sutin, zajištění všech fyzických osob zdržujících se na staveništi ve výšce, zabezpečení inženýrských sítí, jejich náhradní vedení, zabezpečení okolních objektů a prostor;

n) řešení montáže stropů, včetně pomocných konstrukcí, opatření zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce ve výšce po obvodu a v místě montáže, doprava materiálu, zajištění pod prací ve výšce;

o) postupy pro práci ve výškách řešící způsob zajištění proti pádu na volném okraji, proti sklouznutí, proti propadnutí střešní konstrukcí, dopravu materiálu, konkrétní způsob zajištění prací ve výšce; při navrhování osobního zajištění osob určit systém zachycení proti pádu, včetně určení způsobu kotvení pro zajištění osob proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky, pokud nebylo možné přednostně užít prostředků kolektivní ochrany před prostředky osobní ochrany;

p) zajištění dalších požadavků na bezpečnost práce, zejména dopravu materiálu, jeho skladování na pracovišti, zajištění pracoviště z hlediska požadavků při práci ve výšce, opatření vztahující se k pomocným stavebním konstrukcím použitým pro jednotlivé práce, použití strojů;

q) postupy řešící jednotlivé práce a činnosti a stanovící opatření pro prolínání a souběh jednotlivých prací, zejména využití více jeřábů na jednom staveništi a práce za současného provozu veřejných dopravních prostředků;

r) zajištění organizace a časové posloupnosti nebo souslednosti prací vykonávaných při realizaci stavby s prováděním tunelářských a podzemní prací, pro které jsou požadavky na bezpečnostní opatření stanoveny zvláštním právním předpisem41);

s) zajištění bezpečnostních opatření ve spojení s prací ve výšce a nad volnou hloubkou, při provádění dokončovacích prací a prací pomocné stavební výroby, zejména při montáži antén a hromosvodů, osazování oken, montáži zábradlí, vodorovné izolace balkónů, teras a střech, při montáži výtahů, vzduchotechniky, klimatizací, při provádění nátěrů konstrukcí a fasád a při dokončovacích pracích kolem objektu, např. chodníky, osvětlení, a při provádění udržovacích prací;

t) postupy pro specifická opatření vyplývající z podmínek provádění stavebních a dalších prací a činností v objektech za jejich provozu, včetně časového harmonogramu těchto prací a činností;

u) postupy pro opatření vyplývající ze specifických požadavků na stavbu, například z konzultací s orgány inspekce práce, stavebními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví a dalšími orgány podle zvláštních právních předpisů;

v) postupy pro opatření vyplývající ze specifických požadavků na práce a činnosti spojené zejména s používáním toxických chemických látek, chemických látek klasifikovaných jako toxické kategorie 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí23), ionizujícího záření a výbušnin a s výskytem azbestu.

Poznámka:

23) – Nařízení EP a R (ES) č. 1272/2008

40) – Vyhláška č. 499/2006 Sb.

41) – Vyhláška č. 55/1996 Sb.

Poznámka:

Vlastní zpracování plánu BOZP je doporučováno s ohledem evropský systém bezpečné práce ve stavebnictví zpracovávat v textové i grafické (výkresové) podobě v celkem pěti postupných krocích:

1. krok: Prostudovat předanou projektovou a další dokumentaci, podklady a dokumenty týkajících se provádění a organizace výstavby. Zjistit práce, řemesla a technologie, potřebné k provádění stavby a textově je pojmenovat a vyhodnotit se zapsáním do plánu. Zjistit nebezpečí a rizika, vyplývajících z prostředí stavební akce, navrhnout opatření BOZP a převzít množstevních a termínové údaje ze stavebních technických specifikací a zapsat je do plánu. Navrhnout zařízení staveniště z hlediska BOZP a zapsat (zakreslit) jej do plánu.

2. krok: Harmonogram postupu výstavby (časový plán) vyhodnotit a zapsat (zakreslit) do plánu. Potřebné časové a termínové údaje nemusí být v této fázi úplné a komplexní, ale i z dostupných údajů lze uzavřít fázi zjišťování stavu a podkladů pro plán a vytvořit podmínky pro koordinaci bezpečné práce na staveništi.

3. krok: Na základě časových nebo prostorových závislostí koordinátor vyhodnotí možná vzájemná ohrožení jednotlivých prací, řemesel a technologií a navrhne změnu harmonogramu (časového plánu) výstavby. Není-li to možné, navrhne opatření k odvrácení nebezpečí a rizik a k jejich minimalizaci a odvrácení. Výsledek zapíše do plánu.

4. krok: Společná technická a organizační opatření pro každou práci a řemeslo samostatně provede koordinátor formou sladění z hlediska doby užívání, třídy, druhu atp. a takto zjištěná bezpečnostní opatření (používaná společně) zapíše (zakreslí) spolu s dobou použití do plánu.

5. krok: Tím je koordinace v zásadě ukončena. Výkazy prováděných prací lze podle řemesel přiřadit plánovaným výkonům bezpečnosti práce a zanést je do plánu. Dále je nutno určit termíny vypracování jednotlivých pokynů, instrukcí a instrumentů ve fázi přípravy a ve fázi realizace výstavby. Z hlediska právních vazeb je v plánu upozornění na vybraná ustanovení legislativních předpisů.

V současné době je možné i využití některého ze softwarů ze členských států EU, který po zadání potřebných údajů a specifikací dovede provést koordinaci bezpečné práce v čase, v pracích a řemeslech, v rizicích, v opatřeních a postupech, v přesném pojmenování rizik i opatření s odvolávkou na zákonný předpis a s grafickými i textovými výstupy. Česká verze se intenzivně připravuje.

5 LITERATURA

[1] STANÉK, J. DOS M Management realizace projektů spojených s výstavbou. Prostředky a nástroje řízení, Praha: Informační centrum ČKAIT, 2001.

[2] Kolektiv autorů: DOS M 01.02 Slovník pojmů ve výstavbě, Praha: Informační centrum ČKAIT, 2000.

[3] FRKOVÁ, J., TOMÁNKOVÁ, J. Ekonomika stavebního díla, Praha: ČVUT, 2000.

Kompletní nabídka služeb je přístupná pouze přihlášeným uživatelům.
1 2