A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby

1 2 3

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

AUTORIZOVANÝ INŽENÝR A TECHNIK V PROCESU VÝSTAVBY

A 2.1

aktualizace 2016

Klíčová slova:

autorizace, autorizovaný inspektor, autorizovaný inženýr, autorizovaný technik, výkon profese, předpisy interní

Kolektiv autorů:

Autoři

Anotace:

Vysvětlení a informace o podmínkách výkonu činnosti autorizovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., (autorizační zákon) v intencích dalších právních předpisů (stavební zákon, zákon o živnostenském podnikání, zákon o zadávání veřejných zakázek), jejich jednotná aplikace v praxi. Publikace je určena především autorizovaným inženýrům a technikům - členům ČKAIT, slouží také jako potřebná pomůcka pracovníkům stavebních úřadů, živnostenských úřadů, případně investorům veřejných zakázek; usnadňuje orientaci při posuzování působnosti autorizovaných osob ve výstavbě v návaznosti na obor či specializaci autorizace. Definuje obsah oborů a specializací autorizace, rozsah působnosti a výkon činnosti autorizovaného inženýra a technika. Uvádí základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání ve výstavbě. V příloze jsou v plném znění publikovány důležité dokumenty; např. stanoviska k výkonu vybraných činností autorizovaným technikem, k požárně bezpečnostní problematice ve výstavbě, k používání autorizačního razítka, k projektování oprav mostů aj.

OBSAH

Úvod

1

Základní údaje

1.1

Základní právní předpisy

1.2

Význam základních pojmů

1.3

Obecné podmínky výkonu činnosti autorizované osoby

2

Oprávnění autorizované osoby

2.1

Oprávnění ve vztahu ke stavebnímu zákonu - vybrané činnosti ve výstavbě

2.2

Obory a specializace

2.3

Působnost autorizované osoby podle autorizačního zákona

3

Výkon činnosti autorizované osoby

3.1

Svobodné povolání

3.2

Živnostenské podnikání

3.3

Odpovědný zástupce

3.4

Autorizovaná osoba jako zaměstnanec

3.5

Podnikání osob ze zemí Evropské unie

4

Podmínky činnosti autorizované osoby

4.1

Získání autorizace

4.2

Rozšíření autorizace

4.3

Používání označení autorizované osoby

4.4

Používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika a vedení deníku autorizované osoby

4.5

Disciplinární odpovědnost autorizované osoby

4.6

Zánik, odejmutí a pozastavení autorizace

4.7

Členství v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

4.8

Pojištění autorizované osoby

5

Výkon činnosti v rámci Evropské unie

5.1

Oprávnění k výkonu vybraných činností občany Evropské unie v ČR

5.2

Občané členských států EU v České republice

5.3

Občané ČR v členských zemích EU

6

Přílohy

6.1

Pravidla pro používání razítka

6.2

Společné stanovisko MMR ČR a ČKAIT k rozsahu oprávnění autorizovaného technika

6.3

Stanovisko MMR ČR k rozsahu oprávnění autorizovaného stavitele

6.4

Stanovisko ke způsobu prokazování oprávněností ke zpracování dokumentace předkládané k územnímu a stavebnímu řízení

6.5

Stanovisko MMR ČR k dotazu ve věci projektování oprav mostů

6.6

Směrnice pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující

ÚVOD

Toto čtvrté vydání reaguje na změny právních předpisů se vztahem k výkonu činnosti autorizovaných osob, které byly vydány, resp. nabyly účinnosti do 1. ledna 2014. Jedná se zejména o tzv. „velkou novelu“ zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), provedenou s účinností od 1.1.2013 zákonem č. 350/2012 Sb., a související novelizaci prováděcích předpisů k tomuto zákonu, významné novelizace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a následné vydání prováděcích předpisů upravujících mj. obsah zadávací dokumentace a obchodních podmínek veřejných zakázek na stavební práce, úpravy zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a vydání nových zásadních prováděcích vyhlášek, zaměřených (zejména v souladu s novými předpisy EU) především na úspory energie v budovách, přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (přímo platného v právních předpisech ČR) a související úpravy zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nový zákon o ochraně ovzduší a o řadu dalších legislativních úprav, souvisejících s činností autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKAIT považuje za nutné poskytnout svým členům potřebné informace a vysvětlení k nejčastějším otázkám k výkonu činnosti a postavení autorizovaných osob, a to počínaje podmínkami pro získání autorizace, přes práva a povinnosti autorizované osoby, praktický výkon odborných činností, až po ukončení členství.

Nedílnou součástí činnosti autorizované osoby je také možnost jejího působení v rámci jednotného vnitřního trhu zemí Evropské unie (EU). Poskytnout k této otázce vyčerpávající informace leží mimo možnosti a účel této publikace; neboť každá ze zemí EU má svůj vlastní právní řád, svá profesní pravidla a své zvyklosti. Informace zde uvedené seznamují pouze s rámcovými podmínkami výkonu činnosti autorizovaných osob ve výstavbě, vyplývajícími ze směrnic Evropského společenství (ES) a z právních předpisů jednotlivých států, pokud upravují vstup do profese.

Základní informace o činnosti autorizovaných osob a o aktivitách ČKAIT jsou poskytovány na webové stránce www.ckait.cz, která je průběžně aktualizována. Další informace pro všechny členy Komory zajišťuje Středisko vzdělávání a informací ČKAIT, mj. prostřednictvím Profesního informačního systému ČKAIT (PROFESIS). PROFESIS obsahuje aktuální plné znění právních předpisů (vydaných po roce 1945, platných i zrušených), vnitřních řádů a předpisů Komory. Další rubriky na PROFESISU jsou Metodiky, směrnice, stanoviska, ceníky, České technické normy, Výrobky regulované pro stavby, Metodické pomůcky, Technické pomůcky, pomůcky Podnikatelského servisu, Slovníky a Časopisy (časopisy ČKAIT, Stavební obzor a anotace ze zahraničních časopisů). Pro autorizované osoby oborů dopravní stavby, mosty a inženýrské konstrukce, geotechnika a městské inženýrství je vydáván každoročně CD ROM Systém jakosti v oboru pozemních komunikací. Informační centrum ČKAIT vydává v tištěné podobě odborné publikace a příručky, jejichž seznam je na webové adrese www.ice-ckait.cz. Všechny aktuální informace jsou v průběhu roku zveřejňovány v časopise Komory Zprávy a informace ČKAIT.

Cílem této publikace je poskytnout autorizovaným inženýrům a technikům činným ve výstavbě pokud možno ucelenou informaci o rozsahu jejich práv a povinností a o podmínkách výkonu činnosti ve vazbě na výše uvedené právní předpisy tak, aby byla usnadněna jejich jednotná aplikace v praxi. Autorizovaná osoba je vázána především autorizačním zákonem, zejména v něm obsaženým slibem ve znění:

„Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný inženýr (technik) budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného inženýra (technika)“,

dále vnitřními řády Komory a ostatními obecně závaznými právními předpisy. Text slibu jednoznačně stanoví, že autorizovaná osoba musí být pro tvorbu kvalitních stavební děl odborně zdatná, a to na úrovni současného stavu poznání, tzn. musí se soustavně odborně vzdělávat. Výkon činnosti autorizované osoby se řídí zájmy klientů, v jejich prospěch a za jejich prostředky se stavební díla vytváří. Ctít veřejné zájmy znamená převzít určitou odpovědnost, vyplývající z delegování pravomocí veřejné správy na autorizované osoby v záležitostech daných právními předpisy. Jako představitel stavební profese je autorizovaná osoba povinna respektovat přírodní a kulturní hodnoty, po staletí vytvářené našimi předchůdci, a konečně jako čestný občan se řídit profesní etikou. Tyto povinnosti jsou dále podrobně uvedeny v Profesním a etickém řádu ČKAIT, který je závazným vnitřním řádem Komory.

Složením slibu a zapsáním do seznamu autorizovaných osob se autorizovaná osoba stává automaticky řádným členem ČKAIT se všemi právy a povinnostmi z členství vyplývajícími, což je dáno §9 a §23 autorizačního zákona. Stejné postavení má také osoba usazená podle §30a autorizačního zákona. Na hostující osoby, které jsou registrovány u Komory, ale nejsou jejími členy, se vztahují povinnosti vést seznam dokumentů, být pojištěn při výkonu činnosti a přiměřeně také disciplinární odpovědnost.

Publikace je určena především autorizovaným inženýrům a technikům - členům ČKAIT. Může sloužit také jako pomůcka pro pracovníky stavebních úřadů, živnostenských úřadů, případně i investorům - zejména u veřejných zakázek - k usnadnění orientace při posuzování profesní působnosti autorizovaných osob v návaznosti na obor či specializaci jejich autorizace. Stručně publikace pojednává rovněž o výkonu dalších činností ve výstavbě, pro které autorizaci právní předpisy nevyžadují. Jde zejména o případy odborných, souvisejících a navazujících činností.

Publikace nemůže vyčerpávajícím způsobem reagovat na všechny možné varianty činnosti autorizovaných osob, ani na všechny druhy realizovaných staveb.

V praxi je nutné, aby při posuzování jednotlivých případů byla vždy zvažována odbornost autorizované osoby ve vztahu ke konkrétní stavbě, podle jejího charakteru. Přestože jsou teoretické znalosti autorizovaných osob obvykle širší, než je dáno oborem autorizace, jejich odborná praxe je nutně vede k určité specializaci, v níž získaly i potřebné zkušenosti. Je proto povinností autorizované osoby při řešení konkrétního úkolu zvážit své schopnosti a podle potřeby přizvat k řešení úkolu i další autorizovanou osobu. Je nutno mít na zřeteli, že zásady ČKAIT nepřipouštějí, aby autorizované osoby vykonávaly činnosti, k nimž nemají dostatek odborných vědomostí a praktických zkušeností. Komora může disciplinárně postihnout autorizované osoby v případech, kdy nedodrží zásady Profesního a etického řádu ČKAIT a kdy výkon jejich činnosti nemá požadovanou odbornou úroveň a kvalitu. Stejně tak je nutno mít na zřeteli, že výkon některých činností ve výstavbě je podmíněn splněním dalších požadavků vyplývajících z jiných právních předpisů, které zde nejsou s ohledem na účel publikace uváděny.

Autoři této publikace předpokládají, že se názory na danou problematiku mohou dále vyvíjet, a proto touto cestou děkují za podnětné připomínky a návrhy, které budou využity zejména při přípravě změn právních předpisů.

Text této publikace byl schválen představenstvem České komory autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě dne 13.2.2014 jako výklad působnosti autorizovaných inženýrů a autorizovaných techniků činných ve výstavbě.

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1 Základní právní předpisy

Základními právními předpisy, kterými se řídí výkon činnosti autorizované osoby, jsou:

1.1.1 Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon upravuje postavení, práva a povinnosti autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, způsob a podmínky udělování autorizace, vznik, pravomoc a působnost České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komory) a podmínky pro výkon vybraných činností ve výstavbě v souladu s právem Evropského společenství.

Autorizační zákon definuje vybrané a další odborné činnosti ve výstavbě, které jsou oprávněny vykonávat osoby autorizované podle tohoto zákona. Zákon dále upravuje výkon činnosti svobodných inženýrů, vykonávajících činnost podle tohoto zákona. Podle čl. II Přechodná ustanovení odst. 3 zákona č. 224/2003 Sb., zanikla oprávnění zvláštní způsobilosti, udělená podle dřívějších předpisů, ke dni 31.12.2004.

1.1.2 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Stavební zákon upravuje zejména cíle a úkoly územního plánování, orgány a nástroje územního plánování, podmínky pro výstavbu a rozvoj území. Dále upravuje povolování staveb a jejich změn, působnost stavebních úřadů, oprávnění autorizovaných inspektorů a podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, včetně obecných požadavků na výstavbu a ochranu veřejných zájmů. Definuje vybrané činnosti ve výstavbě, jež mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle autorizačního zákona.

Na stavební zákon navazují další zákony:

  • zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů;
  • zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.

Ke stavebnímu zákonu byly vydány prováděcí předpisy, kterými jsou

  • vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;
  • vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.;
  • vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.;
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;
  • vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb.;
  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.;
  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
  • vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

V platnosti zůstávají (resp. nebyly zrušeny) některé prováděcí předpisy vydané ve vazbě na předchozí stavební zákon (č. 50/1976 Sb.)

  • vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa;
  • vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla;
  • vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích a výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

1.1.3 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Živnostenský zákon upravuje výkon povolání živnostenským způsobem. Na něj navazuje nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

1.1.4 Ostatní obecně závazné právní předpisy

Autorizovaná osoba je povinna se řídit i všemi ostatními obecně závaznými právními předpisy, z nichž s výkonem její činnosti nejčastěji souvisejí následující:

zákon č. 1/1993 Sb.,

Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, čl. 79;

usnesení č. 2/1993 Sb.,

o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., čl. 2, čl. 4, čl. 11 a čl. 12;

zákon č. 500/2004 Sb.,

správní řád, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 137/2006 Sb.,

o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů;

vyhláška č. 230/2012 Sb.,

kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb;

vyhláška č. 231/2012 Sb.,

kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce;

zákon č. 139/2006 Sb.,

o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 22/1997 Sb.,

o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011,

kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích;

nařízení vlády č. 163/2002 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 89/2012 Sb.,

občanský zákoník (s účinností od 1.1.2014 při současném zrušení zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb.);

zákon č. 90/2012 Sb.,

o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích);

zákon č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 235/2004 Sb.,

o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 133/1985 Sb.,

o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;

vyhláška č. 23/2008 Sb.,

o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.;

zákon č. 20/1987 Sb.,

o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 44/1988 Sb.,

o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 61/1988 Sb.,

o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 62/1988 Sb.,

o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 114/1992 Sb.,

o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 334/1992 Sb.,

o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 256/2013 Sb.,

o katastru nemovitostí (katastrální zákon);

zákon č. 503/2012 Sb.,

o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 200/1994 Sb.,

o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 266/1994 Sb.,

o drahách, ve znění pozdějších předpisů;

vyhláška č. 177/1995 Sb.,

kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 13/1997 Sb.,

o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

vyhláška č. 104/1997 Sb.,

 kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 49/1997 Sb.,

o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 416/2009 Sb.,

o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 222/1999 Sb.,

o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 18/1997 Sb.,

o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 289/1995 Sb.,

o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 127/2005 Sb.,

o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 258/2000 Sb.,

o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 406/2000 Sb.,

o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů;

nařízení vlády č. 195/2001 Sb.,

kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce;

nařízení vlády č. 63/2002 Sb.,

o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů, ve znění nařízení vlády č. 428/2006 Sb.;

vyhláška č. 193/2007 Sb.,

kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu;

vyhláška č. 194/2007 Sb.,

kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům;

vyhláška č. 195/2007 Sb.,

kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem o hospodaření energií a podmínek pro určení energetických zařízení, ve znění pozdějších předpisů;

vyhláška č. 337/2011 Sb.,

o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie;

vyhláška č. 480/2012 Sb.,

o energetickém auditu a energetickém posudku;

vyhláška č. 78/2013 Sb.,

o energetické náročnosti budov;

vyhláška č. 118/2013 Sb.,

o energetických specialistech;

vyhláška č. 193/2013 Sb.,

o kontrole klimatizačních systémů;

vyhláška č. 194/2013 Sb.,

o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie;

zákon č. 458/2000 Sb.,

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 185/2001 Sb.,

o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 254/2001 Sb.,

o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

vyhláška č. 590/2002 Sb.,

o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.;

zákon č. 274/2001 Sb.,

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 76/2002 Sb.,

o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 201/2012 Sb.,

o ochraně ovzduší;

zákon č. 309/2006 Sb.,

kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů;

nařízení vlády č. 591/2006 Sb.,

o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích;

zákon č. 262/2006 Sb.,

zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 121/2000 Sb.,

o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů;

a další, podle povahy činnosti.

1.1.5 Vnitřní řády ČKAIT

Dalšími závaznými předpisy jsou vnitřní řády České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT):

Autorizační řád ČKAIT

Organizační řád ČKAIT

Profesní a etický řád ČKAIT

Disciplinární a smírčí řád ČKAIT

Volební a jednací řád ČKAIT

Tyto řády jsou vydávány ve smyslu §23 odst. 6 písm. i) autorizačního zákona a zpřístupněny všem členům Komory v písemné nebo elektronické formě. Autorizované a usazené osoby jsou povinny se jimi řídit, hostující osoby jsou povinny dodržovat předpisy uvedené v §30c odst. 2 autorizačního zákona, ve znění zákona č. 189/2008 Sb.

1.2 Význam základních pojmů

Tato kapitola obsahuje vysvětlení významu nejfrekventovanějších pojmů publikace. Podrobný výklad, resp. vysvětlení pojmů používaných v novém stavebním zákoně je obsaženo v MP 0 Základ systému podpory profese, v A 3.1.1 Obsah a rozsah pojmů používaných ve stavebním zákoně.

Autorizace

Podle autorizačního zákona se autorizací rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě. Autorizace v příslušném oboru, popř. specializace, opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě. ČKAIT uděluje autorizaci „autorizovaný inženýr“ nebo „autorizovaný technik (stavitel)“ v příslušném oboru nebo specializaci autorizace.

Autorizovaný inspektor

Autorizovaný inspektor je fyzická osoba jmenovaná ministrem pro místní rozvoj, oprávněná podle §117 stavebního zákona k posouzení projektové dokumentace, vystavení certifikátu a k oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu. Podmínky jmenování a působnost autorizovaného inspektora jsou uvedeny v hlavě III čtvrté části stavebního zákona a vysvětleny v metodické pomůcce MP 9.3 Autorizovaný inspektor.

Autorský dozor

Autorský dozor je zpravidla činnost zpracovatele projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, popř. dokumentace pro provádění stavby, prováděná obvykle na základě smluvního ujednání mezi projektantem a stavebníkem po dobu provádění stavby. Autorským dozorem se ověřuje zejména soulad prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik, resp. autorizovaný stavitel, je oprávněn vykonávat autorský dozor v rozsahu oboru, případně specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace. Podrobný výklad obsahuje pomůcka MP 9.2 Technický dozor stavebníka.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komora nebo ČKAIT)

Komora je zřízena autorizačním zákonem (§23 odst. 1); sdružuje jako řádné členy všechny autorizované inženýry a autorizované techniky činné ve výstavbě a registruje osoby usazené a osoby hostující z členských států Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) nebo Švýcarské konfederace nebo jejich rodinné příslušníky, nebo státní příslušníky jiného členského státu za podmínek uvedených v §7 odst. 1 písm. b).

Příslušná část projektové dokumentace

Příslušné části projektové dokumentace jsou ucelené části projektové dokumentace stavby, zpracovávané jednotlivými projektanty podle oborů (specializací) autorizace (viz kap. 2.2).

Dílčí specializace v rámci oborů

Specializace stanovené Komorou podle §6 autorizačního zákona; přehled všech specializací a jejich obsah je uveden v kap. 2.2.

Kvalifikovaná osoba

Kvalifikovanou osobou podle §159 odst. 3 stavebního zákona je fyzická osoba, která má odborné vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Tyto podmínky splňuje také osoba autorizovaná podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Obory autorizace

Pro autorizované inženýry a autorizované techniky jsou obory autorizace stanoveny v §5 odst. 3 autorizačního zákona. Dílčí specializace v rámci oborů stanoví Komora podle §6 autorizačního zákona; přehled všech oborů, specializací a jejich obsah je uveden v kap. 2.2.

Odborná způsobilost

Odborná způsobilost představuje souhrn teoretických vědomostí, praktických zkušeností, znalostí obecně závazných právních předpisů, technických norem a dalších předpisů, potřebných pro výkon činnosti. Ve smyslu stavebního zákona se ověřenou odbornou způsobilostí rozumí autorizace v příslušném oboru podle autorizačního zákona. Živnostenský zákon stanoví požadovanou odbornou způsobilost pro řemeslné živnosti v §21 a §22, pro živnosti vázané v příloze č. 2, pro koncesované živnosti v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

Stavební dozor

Ve smyslu §2 odst. 2 písm. d) stavebního zákona se jedná o odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí. Povinnosti fyzické osoby vykonávající stavební dozor stanoví stavební zákon. Podrobný výklad obsahuje pomůcka MP 9.2 Technický dozor stavebníka.

Ostatní autorizace

S termínem „autorizace“, „autorizovaná osoba“ se setkáváme v oblasti výstavby vedle oprávnění k výkonu vybraných činnosti ve výstavbě podle stavebního zákona též v souvislosti s technickými požadavky na výrobky (zákon č. 22/1997 Sb.). Autorizované osoby podle tohoto zákona jsou právnické osoby, pověřené Úřadem pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví k činnostem při posuzování shody stanovených výrobků v regulované oblasti.

Pojem „autorizace“ používají i jiné zákonné předpisy. Činnosti a oprávnění jednotlivých autorizovaných osob jsou vždy vymezeny příslušnými právními předpisy, podle nichž byly autorizace uděleny, a nemohou se tedy zaměňovat ani překrývat.

Povinné pojištění

Autorizovaná osoba je ze zákona povinna se před započetím výkonu své činnosti pojistit z odpovědnosti za škodu a dokladem o pojištění se prokázat klientovi. To neplatí, vykonává-li činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru (§16 autorizačního zákona). ČKAIT zajišťuje základní pojištění autorizovaným osobám (viz kap. 4.8).

Profesní a etické požadavky

Profesní a etický řád ČKAIT upravuje jednání, práva a povinnosti autorizovaných osob ve vztahu ke společnosti, ke klientovi, k profesi, ke kolegům a ke Komoře. Řád vyžaduje, aby autorizovaná osoba chránila zájmy svého klienta, pracovala na zakázce s vysokým profesionálním úsilím na úrovni odpovídající současnému stavu poznání a při dodržení zásad etiky a kolegiality. Za nedodržení zásad etického řádu je autorizovaná osoba disciplinárně postižitelná.

Projektová činnost

Ve smyslu §158 stavebního zákona a v souvislosti s oprávněním autorizovaných osob se projektovou činností rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace

  • stavby podle §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ,
  • stavby pro vydání stavebního povolení podle §115 SZ,
  • k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116 SZ,
  • k posouzení autorizovaným inspektorem podle §117 SZ,
  • změn staveb uvedených v §158 odst. 2 písm. a) až d) SZ před jejím dokončením podle §118 SZ,
  • staveb uvedených v §158 odst. 2 písm. a) až e) SZ k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129 SZ,
  • pro provádění stavby,
  • pro nezbytné úpravy podle §137 SZ, nebo
  • vodního díla k ohlášení podle §15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.

Projektovou činností je též zpracování dokumentace ostatních ohlašovaných staveb vyjmenovaných v §104 odst.1 písm. f) až i) a k) SZ (může být kromě autorizovaného projektanta zpracována též osobou s kvalifikací uvedenou v §159 odst. 3 SZ).

Působnost autorizované osoby

Působnost autorizované osoby je vymezena v §18 (autorizovaný inženýr) a §19 (autorizovaný technik) autorizačního zákona; zahrnuje jak vybrané činnosti ve výstavbě podle stavebního zákona, tak i další odborné činnosti.

Vedení realizace staveb

Termín používá autorizační zákon. Stavební zákon nazývá tuto vybranou činnost ve výstavbě „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“.

Vybrané činnosti ve výstavbě

Vybrané činnosti vymezuje §158 stavebního zákona; rozumí se jimi projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Veřejná listina

Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v souvislosti s výkonem jeho pravomoci a za účelem, ke kterému je právně určena, nebo listina, která byla právním předpisem za takovou vyhlášena. Veřejné listiny mají průkazní moc, tzn. že osvědčení uvedená v nich se považují za pravdivá, není-li prokázán opak. Veškeré veřejné listiny podléhají ochraně proti padělání a pozměňování podle §176 trestního zákona. Dokumenty opatřené vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka autorizované osoby jsou pro úřední účely veřejnými listinami.

Veřejný zájem

Veřejným zájmem se rozumí podle stavebního zákona (§132 odst. 3) požadavek, aby

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,

d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Konkretizací veřejného zájmu ve výstavbě ve vztahu k vlastnosti stavby jsou základní požadavky na stavby podle přílohy č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Toto nařízení je součástí našeho právního řádu (přímo použitelný předpis EU pro stavební výrobky). V příloze č. 1 stanoví, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí stavby při běžné údržbě plnit základní požadavky na stavby, kterými jsou: mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost a přístupnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a tepla, udržitelné využívání přírodních zdrojů. Uvedené základní požadavky byly do nového nařízení převzaty z dřívější směrnice Rady 89/106/EHS (většina z nich nedoznala výrazných změn, nově je však zaveden sedmý požadavek „udržitelné využívání přírodních zdrojů“). Základní požadavky na stavby podle této směrnice byly transponovány do právního řádu ČR např. vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., kde se v §8 uvádí:

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou

a) mechanická odolnost a stabilita,

b) požární bezpečnost,

c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí,

d) ochrana proti hluku,

e) bezpečnost při užívání,

f) úspora energie a tepelná ochrana.

(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odst. 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.

Stejné základní požadavky na stavby obsahuje stavební zákon v §156 odst. 1 SZ ve vztahu k návrhu a zabudování stavebních výrobků:

(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.

Bližší podmínky k implementaci sedmého požadavku podle nařízení EP a Rady (EU) 305/2011 („udržitelné využívání přírodních zdrojů“) se v současné době připravují.

Zadávací dokumentace

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, §44 odst. 1 až 5 je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele, vymezující předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace zodpovídá zadavatel. Zadávací dokumentace (kromě zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti) musí obsahovat alespoň

  • obchodní podmínky (u veřejných zakázek na stavební práce stanovené v souladu s vyhláškou č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce), včetně platebních podmínek, příp. objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny,
  • technické podmínky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,
  • požadavky na varianty nabídek, pokud je zadavatel připustil,
  • požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,
  • podmínky a požadavky na zpracování nabídky,
  • způsob hodnocení nabídek podle hodnoticích kritérií a
  • požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje (pokud tak zadavatel stanovil),
  • jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.

Zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí obsahovat kromě výše uvedených náležitostí také

a) příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (projektová dokumentace pro provádění stavby), zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky,

b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 230/2012 Sb., a to rovněž v elektronické podobě.

U veřejných zakázek na stavební práce, jejichž součástí je projektová činnost, mohou být příslušná dokumentace a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr nahrazeny technickými podmínkami vyjádřenými formou požadavků na výkon nebo funkci.

Způsob výkonu činnosti autorizované osoby

Autorizované osoby mohou vykonávat činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako svobodní inženýři vykonávající činnost podle autorizačního zákona, osoby vykonávající činnosti podle živnostenského zákona, zaměstnanci v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, společníci veřejné obchodní společnosti. Na základě ustanovení §14 odst. 2 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou autorizované osoby povinny způsob výkonu činnosti oznámit ČKAIT.

Zvláštní způsobilost

Oprávnění k projektování a k provádění staveb, resp. oprávnění k projektové činnosti nebo osvědčení zvláštní způsobilosti k výkonu činnosti ve výstavbě (tzv. průkazy zvláštní způsobilosti), udělená podle dříve platných předpisů, zanikla dnem 31.12.2004.

1.3 Obecné podmínky výkonu činnosti autorizované osoby

Podmínky výkonu činnosti stanoví §12 autorizačního zákona, z něhož vyplývá:

Autorizovaná osoba osobně odpovídá za odbornou úroveň výkonu nejen vybraných činností ve výstavbě, ale i dalších odborných činností, pro které jí byla autorizace udělena. Autorizovaná osoba je povinna tyto činnosti vykonávat osobně, případně ve spolupráci s dalšími autorizovanými osobami, nebo s dalšími osobami pracujícími pod jejím vedením. Autorizovaná osoba nesmí vykonávat činnosti a funkce, v nichž by docházelo ke střetu zájmů (např. autorizovaná osoba by rozhodovala o výsledcích vlastní činnosti). Jednou z rozhodujících zásad je, že autorizovaná osoba vykonává jen činnosti, které jsou dány jejím oborem autorizace a o kterých má dostatečné odborné znalosti; jinak je povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací a odbornými znalostmi v příslušném oboru.

Oprávnění autorizovaného inženýra v rozsahu jeho oboru (specializace) autorizace je uvedeno v §18 autorizačního zákona. Oprávnění autorizovaného technika v rozsahu jeho oboru (specializace) autorizace je uvedeno v §19 autorizačního zákona.

Povinností autorizovaných osob, stanovenou v §12 odst. 5 autorizačního zákona, je odborně se vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro výkon jejich činnosti. Cílem tohoto ustanovení je zajistit, aby odborná úroveň činnosti autorizované osoby odpovídala současnému stavu poznání. Do působnosti ČKAIT ve smyslu §23 odst. 6 autorizačního zákona patří péče o vysokou úroveň činnosti autorizovaných osob, podpora odborného vzdělávání a šíření odborných informací. Komora organizuje systém celoživotního vzdělávání svých členů. V jeho rámci poskytuje zejména právní informace a informace týkající se výkonu profese. V oblasti odborného vzdělávání Komora organizuje vlastní vzdělávací akce a akredituje odborné akce pořádané jinými vzdělávacími zařízeními; vydává dvakrát ročně v tištěné i elektronické podobě Katalog akreditovaných vzdělávacích programů a provozuje na svých internetových stránkách průběžně aktualizovanou databázi o těchto programech.

Stejná práva a povinnosti při výkonu své činnosti má i osoba usazená, působící v ČR nebo osoba hostující (§30c autorizačního zákona), s jediným rozdílem, že se na osoby hostující, tj. na osoby, které vykonávají vybrané činnosti v ČR dočasně nebo příležitostně, nevztahují ustanovení o členství v ČKAIT.

2 OPRÁVNĚNÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY

2.1 Oprávnění ve vztahu ke stavebnímu zákonu - vybrané činnosti ve výstavbě

Autorizace v příslušném oboru, případně specializaci, podle autorizačního zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Vybrané činnosti definuje §158 stavebního zákona takto:

§158

Vybrané činnosti ve výstavbě

(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

(2) Projektovou dokumentací je dokumentace

a) stavby podle §104 odst. 1 písm. a) až e),

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle §115,

c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116,

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle §117,

e) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle §118,

f) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129,

g) pro provádění stavby,

h) pro nezbytné úpravy podle §137, nebo

i) vodního díla k ohlášení podle §15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.

2.1.1 Projektová činnost

Projektová činnost ve výstavbě je definována v §159 stavebního zákona:

§159

Projektová činnost ve výstavbě

(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

(3) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. f) až i) a k) může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 2.

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§152 odst. 4 stavebního zákona).

Hlavní projektant je definován v §113 odst. 2 stavebního zákona. Je to projektant, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracované více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provádí bez oprávnění vybranou činnost ve výstavbě (§158 stavebního zákona) podle zvláštního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.). Za takový přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč (§178 odst. 1 písm. y) a odst. 3 písm. d) stavebního zákona).

Autorizaci podle autorizačního zákona nemusí mít osoba, která vypracovává dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. f) až i) a k) stavebního zákona - dokumentaci těchto staveb může kromě autorizované osoby zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§159 odst. 3 stavebního zákona).

Jedná se o dokumentaci následujících staveb:

f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,

g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v §103 odst. 1 písm. e) bod 1,

h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,

i) terénní úpravy neuvedené v §103 odst. 1 písm. b),

k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.

Autorizaci podle autorizačního zákona ani kvalifikaci podle §159 odst. 3 stavebního zákona nemusí mít osoba, která vypracovává:

  • dokumentaci skutečného provedení stavby,
  • dokumentaci bouracích prací,
  • jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, které se připojují k žádosti o územní souhlas.

2.1.2 Vedení provádění staveb

Oprávnění k provádění staveb je upraveno v §160 stavebního zákona:

§160

Provádění staveb

(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů), vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

(3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět

a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v §103,

b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v §104.

(4) Stavby uvedené v odst. 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Povinnosti stavbyvedoucího jsou specifikovány v §153 stavebního zákona:

(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnost práce vyplývajících ze zvláštních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§169 stavebního zákona), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Z výše uvedeného vyplývá, že autorizaci podle autorizačního zákona musí mít stavbyvedoucí, tj. osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby povolené ve stavebním řízení (§108§116 stavebního zákona) nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§117 stavebního zákona), a dále pro stavby realizované na základě ohlášení, které jsou prováděny dodavatelsky stavebním podnikatelem. Stavebník musí zajistit stavbyvedoucího i v tom případě, jde-li o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou (§160 odst. 4 stavebního zákona) a tyto stavby jsou realizované na základě ohlášení svépomocí.

Pokud vlastník stavby odstraňuje stavbu, ve které je přítomen azbest (§128 odst. 5 stavebního zákona), musí zajistit provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.).

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provádí bez oprávnění vybranou činnost ve výstavbě (§158 stavebního zákona) podle zvláštního předpisu (zákona č. 360/1992 Sb.). Za takový přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč (§178 odst. 1 písm. y) a odst. 3 písm. d) stavebního zákona).

Autorizaci podle autorizačního zákona nemusí mít osoba, která je stavebníkem pověřena prováděním stavebního dozoru. Jedná se o stavby, které může stavebník provádět svépomocí sám pro sebe, tj. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v §103 a §104 stavebního zákona, kromě stavby pro bydlení nebo změny stavby, která je kulturní památkou.

Stavební dozorem je podle §2 odst. 2 písm. d) stavebního zákona odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.

Povinnosti osoby provádějící stavební dozor jsou vedeny v §153 stavebního zákona:

„(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby.

(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.“

2.2 Obory a specializace

Podle §5 odst. 3 autorizačního zákona a na základě zmocnění podle §6 tohoto zákona uděluje ČKAIT fyzickým osobám autorizaci pro obory a specializace podle následující tabulky:

Obor autorizace

Autorizovaný inženýr (AI)

Autorizovaný technik (AT)

Autorizovaný stavitel (AS)

Specializace

kód AI

Specializace

kód AT

kód AS

a) Pozemní stavby

IP00

TP00

SP00

b) Dopravní stavby

ID00

Doprava kolejová

TD01

SD01

Doprava nekolejová

TD02

SD02

c) Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství

IV00

Stavby hydrotechnické

TV01

SV01

Stavby zdravotně technické

TV02

SV02

Stavby meliorační a sanační

TV03

SV03

d) Mosty a inženýrské konstrukce

IM00

TM00

SM00

e) Technologická zařízení staveb

IT00

TT00

f) Technika prostředí staveb

Technická zařízení

IE01

Vytápění a vzduchotechnika

TE01

Zdravotní technika

TE02

Elektrotechnická zařízení

IE02

Elektrotechnická zařízení

TE03

g) Statika a dynamika staveb

IS00

h) Městské inženýrství

II00

i) Geotechnika

IG00

TG00

j) Požární bezpečnost staveb

IH00

TH00

k) Stavby pro plnění funkce lesa

IL00

l) Energetické auditorství

IA00

m) Zkoušení a diagnostika staveb

IZ00

2.2.1 Rozsah oborů a specializací

Obory a specializace autorizace odpovídají příslušným studijním oborům požadovaného vzdělání a Komora v tomto smyslu stanovuje jejich rozsah.

2.2.1.1 Pozemní stavby

Rozsah oboru pro autorizované inženýry, techniky a stavitele (IP00, TP00, SP00):

Budovy pro bydlení, budovy a haly občanské výstavby, budovy a haly pro výrobu a služby, stavby pro zemědělství, skladování a stavby průmyslové.

2.2.1.2 Dopravní stavby

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (ID00):

Dopravní stavby a související objekty, zařízení pro dopravu nekolejovou, kolejovou, leteckou a speciální (podzemní, pozemní a nadzemní), sloužící dopravě v klidu i pohybu, v extravilánu i intravilánu, včetně lesních cest.

Rozsah specializace doprava kolejová pro autorizované techniky a stavitele (TD01, SD01):

Dopravní stavby a jejich části a zařízení pro dopravu kolejovou.

Rozsah specializace doprava nekolejová pro autorizované techniky a stavitele (TD02, SD02):

Dopravní stavby a jejich části a zařízení pro dopravu nekolejovou, sloužící dopravě v pohybu i v klidu, včetně lesních cest.

2.2.1.3 Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství1)

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, definuje v §55 a §56 vodní díla a stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, které schvaluje speciální stavební úřad a pro které je třeba autorizace v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo ve specializacích tohoto oboru.

Rozsah oboru pro autorizované inženýry ( IV00):

Stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným vodním zákonem. Součástí oboru jsou i stavby trubních dálkovodů, činnosti spojené se zřizováním a výstavbou skládek odpadů, stavby pro úpravu krajiny a stavby pro plnění funkce lesa.

Rozsah specializace stavby hydrotechnické pro autorizované techniky a stavitele (TV01, SV01):

Přehrady, ostatní vodní nádrže, úpravy vodních toků, malé vodní elektrárny, stavby na ochranu před povodněmi a stavby k plavebním účelům.

Rozsah specializace stavby zdravotně technické pro autorizované techniky a stavitele (TV02, SV02):

Soubor činností staveb a zařízení zajišťujících odběr, úpravu, akumulaci, dopravu a svod vody pro potřeby obyvatelstva, průmyslu a zemědělství. Činnosti, stavby a zařízení zajišťující příjem, čistění a odvádění odpadních vod a vod z atmosférických srážek z území, obytných, průmyslových a zemědělských zón, včetně likvidace nebo zpracování kalů. Stavby trubních dálkovodů.

Rozsah specializace stavby meliorační a sanační pro autorizované techniky a stavitele (TV03, SV03):

Soubor činností, staveb a zařízení zajišťujících zlepšení přírodních podmínek a využívání půdy úpravou vodních poměrů v půdě. Stavby k zavlažování a odvodňování pozemků, úpravy drobných vodních toků a malých vodních nádrží, lesotechnické meliorace, hrazení bystřin a pozemkové úpravy včetně polních a lesních cest, stavby sanační a stavby pro nakládání s odpady.

2.2.1.4 Mosty a inženýrské konstrukce

Rozsah oboru pro autorizované inženýry, techniky i stavitele (IM00, TM00, SM00):

Mosty, konstrukce pozemních staveb, inženýrské konstrukce a všechny stavby se zvýšenými nároky na statické nebo dynamické posouzení, zejména těžní věže, haly velkých rozpětí, tribuny, vysoké komíny, rozhledny, stožáry a věže, nádrže, zásobníky, opěrné zdi a zvláštní objekty ozbrojených složek. Autorizovaný inženýr (IM00) je oprávněn vykonávat i činnosti v rozsahu oboru statika a dynamika staveb (IS00).

2.2.1.5 Technologická zařízení staveb

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IT00, TT00):

Stavby, kde technologické zařízení je pro stavbu určující. V rámci oboru se řeší technologická a technická zařízení také v rámci stavebních objektů. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, veřejné osvětlení, které není součástí stavby, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, sítě a zařízení elektronických komunikací včetně zařízení informačních technologií, vedení a zařízení pro přenos dat a další veřejnou technickou infrastrukturu, zemědělskou a lesnickou výrobu., stavby technologických zařízení čistíren odpadních vod instalovaných do kanalizačních systémů a technických zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu o vodách. Dále stavby a zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Řešení využití netradičních forem energie.

2.2.1.6 Technika prostředí staveb

Rozsah specializace technická zařízení pro autorizované inženýry (IE01):

Činnosti a zařízení pro úpravu vnitřního a vnějšího prostředí staveb. Do oboru náleží zejména vzduchotechnika, chlazení, vytápění a zásobování teplem, rozvody topných a chladících médií, akustické prostředí uvnitř staveb, vliv okolí na stavby a vliv zařízení a vybavení staveb na vnější prostředí, vibrace, zdravotní technika a instalace, rozvody topných a technických plynů. Součástí jsou i zařízení a rozvody médií související s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekty. Řešení využití netradičních forem energie.

Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení.

V rámci specializace se také projektují čistírny odpadních vod instalované do kanalizačních systémů, technická zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu o vodách č. 254/2001 Sb. Jde o typové odlučovače tuků a ropných látek, jsou-li umístěny v objektu nebo jeho bezprostřední blízkosti a jsou součástí vnitřní nebo objektové kanalizace. Typová zařízení musí mít nezbytná osvědčení a dodavatelskou průvodní dokumentaci. Totéž platí pro malé čistírny odpadních vod pro rodinné domy. Dále požární vodovody neveřejné vnější, vnitřní, zavodněné, nezavodněné. Součástí specializace je technické a technologické vybavení pro domovní a neveřejné studny. Předmětem není vyhodnocení zdrojů vody, její kvalita, umístění studny a její stavební provedení (tj. již obor vodohospodářské stavby).

Rozsah specializace vytápění a vzduchotechnika pro autorizované techniky (TE01):

Činnosti a zařízení pro úpravu vnitřního a vnějšího prostředí staveb: zejména vzduchotechnika, chlazení, vytápění a zásobování teplem, rozvody topných a chladicích médií, akustické prostředí uvnitř staveb, vliv okolí na stavby a vliv zařízení a vybavení staveb na vnější prostředí, vibrace. Součástí jsou i zařízení a rozvody médií bezprostředně související s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekty. Řešení využití netradičních forem energie.

Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení.

Rozsah specializace zdravotní technika pro autorizované techniky (TE02):

Činnosti a práce související se zásobováním staveb vodou, rozvody topných a technických plynů, likvidace odpadních vod (domovní čistírny odpadních vod, ze kterých nejsou vypouštěny odpadní vody do vod povrchových). Součástí jsou i zařízení a rozvody plynů a kapalin související s funkcí systémů a zařízení uvnitř stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekt. Řešení využití netradičních forem energie.

V rámci specializace se také projektují čistírny odpadních vod instalované do kanalizačních systémů, technická zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu o vodách č. 254/2001 Sb. Jde o typové odlučovače tuků a ropných látek, jsou-li umístěny v objektu nebo jeho bezprostřední blízkosti a jsou součástí vnitřní nebo objektové kanalizace. Typová zařízení musí mít nezbytná osvědčení a dodavatelskou průvodní dokumentaci. Totéž platí pro malé čistírny odpadních vod pro rodinné domy. Dále požární vodovody neveřejné vnější, vnitřní, zavodněné, nezavodněné. Součástí specializace je technické a technologické vybavení pro domovní a neveřejné studny. Předmětem není vyhodnocení zdrojů vody, její kvalita, umístění studny a její stavební provedení (tj. již obor vodohospodářské stavby).

Rozsah specializace elektrotechnická zařízení pro autorizované inženýry a techniky (IE02, TE03):

Do oboru náleží zejména elektroinstalace a umělé osvětlení, technologické napájecí systémy, rozvody vysokého napětí a nízkého napětí a trafostanice vn/nn v rámci areálu staveb, sloužící pro jejich napájení. Dále vedení a zařízení elektronických komunikací v rámci areálu staveb (vnitřní rozvody), vedení a zařízení pro šíření služeb elektronických komunikací v rámci stavby včetně přenosu dat, včetně systémů zabezpečovacích, požárních, informačních, měřících a regulačních. Součástí jsou i zařízení a elektro (napájecí) rozvody souvisící s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekt. Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení. Řešení využití netradičních forem energie.

2.2.1.7 Statika a dynamika staveb

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IS00):

Navrhování a činnosti související s projektováním a prováděním nosných konstrukcí staveb. Součástí oboru jsou i rozhledny, stožáry a věže, komíny, nádrže, zásobníky a opěrné zdi.

2.2.1.8 Městské inženýrství

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (II00):

Koncepce, koordinace a řešení technického vybavení území, zejména rozsáhlých bytových, průmyslových, obchodních, skladových a podobných ploch a území, dále terénní úpravy, hřiště, prostranství, místní komunikace a městský mobiliář, trubní vedení, kabelová a vrchní vedení; rovněž tak společné liniové trasy, kabelovody, kolektory atd.

2.2.1.9 Geotechnika

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IG00, TG00):

Zakládání staveb, podzemní stavby, zemní a horninové konstrukce ve složitých případech a stavby pro ukládání odpadů.

2.2.1.10 Požární bezpečnost staveb

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IH00, TH00):

Zpracování požárně bezpečnostního zajištění staveb z hlediska možnosti vzniku a rozšíření požáru.

2.2.1.11 Stavby pro plnění funkce lesa

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IL00):

Stavby lesních cest, stavby hrazení bystřin a strží, stavby odvodnění lesní půdy a malé vodní nádrže v lesích (vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa).

2.2.1.12 Zkoušení a diagnostika staveb2)

Rozsah specializace pro autorizované inženýry (IZ00):

Specializace zahrnuje zkoušení a diagnostiku hmot a výrobků pro výstavbu, dílů a konstrukcí staveb pozemních, inženýrských, dopravních a vodohospodářských. Účelem je stanovení mechanické odolnosti, životnosti a trvanlivosti výrobků a díla jako celku a průkazu jeho jakosti.

2.2.1.13 Energetické auditorství

Rozsah specializace pro autorizované inženýry (IA00):

Podmínkou získání této autorizace je autorizace v oboru pozemní stavby, nebo technologická zařízení staveb, nebo technika prostředí staveb.

Autorizovaná osoba ve specializaci energetické auditorství v projektové dokumentaci zpracovávané v souladu s vyhláškou č. 62/2013 Sb., kterou se novelizuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ověřuje splnění požadavků na energetickou náročnost budov podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 318/2012 Sb.

Při zpracování dokumentace se postupuje v souladu s vyhláškou č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov a vyhláškou č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.

Průkaz energetické náročnosti budov podle §7a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a energetický posudek, ve znění vyhlášky č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a energetickém posudku, může vypracovat pouze energetický specialista jmenovaný podle §10 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR podle prováděcího předpisu a zapsaný do seznamu energetických specialistů vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

2.2.2 Požadavky na vzdělání

Vzděláním se pro autorizaci autorizovaný inženýr rozumí vysokoškolské vzdělání (§44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v §5 odst. 3 autorizačního zákona, nebo v příbuzném studijním oboru v bakalářském studijním programu se standardní dobou studia nejméně čtyři roky, nebo v magisterském studijním programu.

Vzděláním se pro autorizaci autorizovaný technik (stavitel) rozumí vysokoškolské vzdělání (§44 zákona č. 111/1998 Sb.) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v §5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo příbuzném studijním oboru, v bakalářském studijním programu, nebo v magisterském studijním programu, anebo střední či vyšší odborné vzdělání obdobného studijního směru.

Za ukončené studium s magisterským studijním programem se považuje úspěšné složení státní závěrečné zkoušky, včetně obhajoby diplomové práce. Bakalářský studijní program je ukončen státní závěrečnou zkouškou, jejíž obvyklou součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Úspěšné ukončení středoškolského vzdělání se prokazuje maturitním vysvědčením podle §72 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Původní inženýrské studium odpovídá současnému studiu magisterskému.

Jiné školy nebo jiné studijní obory mohou být uznány výjimkou Autorizační rady ČKAIT na základě předložených studijních plánů. Podmínkou udělené výjimky může být povinnost složení rozdílové zkoušky před vlastní autorizační zkouškou. Cílem rozdílové zkoušky je prověření odborných znalostí u uchazečů o autorizaci, kteří v oboru nedosáhli požadované vzdělání a podle současných právních předpisů se přesto mohou o autorizaci ucházet.

Výuka na některých technických vysokých a středních odborných školách je zaměřena na vzdělání okrajově zaměřené k oblasti převládající výuky (např. strojně technické, průmyslové školy s okrajovou výukou projektování a provádění staveb). Zákon v takových případech umožňuje uchazeči, aby potřebné znalosti k zamýšlené autorizaci prokázal zkouškou, ve které se podle §8 odst. 7 písm. a) autorizačního zákona ověřují odborné znalosti, pokud nejsou v plném rozsahu součástí uchazečova odborného vzdělání. Zkouška je označována jako „rozdílová zkouška“. K žádosti o výjimku ze vzdělání slouží krycí list absolvované praxe zveřejněný na www.ckait.cz, záložka Autorizace ČKAIT, kde lze nalézt i tematické okruhy a otázky pro obory autorizace k rozdílové zkoušce.

2.2.3 Požadavky na praxi

Délka odborné praxe je stanovena autorizačním zákonem. Pro autorizaci autorizovaný inženýr činí nejméně 3 roky, je-li uchazeč absolventem magisterského studijního programu, nebo nejméně 5 let, je-li uchazeč absolventem čtyřletého bakalářského studijního programu nebo jiného příbuzného vzdělání. Pro autorizaci autorizovaný technik a autorizovaný stavitel činí nejméně 3 roky, má-li uchazeč požadované vysokoškolské vzdělání magisterského nebo bakalářského studijního programu, a nejméně 5 roků, má-li uchazeč požadované středoškolské vzdělání.

Požadavky na praxi jsou upraveny

  • Závazným pokynem Autorizační rady ČKAIT č. 1/2010 k prokazování odborné praxe ze dne 10.2.2010

Uchazeč o získání autorizace musí podle autorizačního zákona (dále jen „zákona“) prokázat, že získal požadované odborné vzdělání a vykonal odbornou praxi v předepsané délce podle §7 odst. 1 písm. f) zákona. V těchto případech je délka praxe stanovena §8 odst. 5 písm. b) a c) zákona.

Od těchto zákonem stanovených požadavků na délku odborné praxe je třeba odlišit případy, kdy lze ve výjimečných případech, podložených zejména úspěšnou odbornou činností uchazeče, povolit výjimku z předepsaného vzdělání.

1. V prvním případě jde o prokazování odborné praxe uchazeče, který získal požadované vzdělání nebo vzdělání v příbuzném oboru nebo směru (§8 odst. 3 zákona).

Podle §4 Autorizačního řádu ČKAIT (dále též „AŘ“) se k žádosti o udělení autorizace přikládá mimo jiné doklad o vykonané odborné praxi v oboru požadované autorizace.

Aby mohla být získaná praxe považována za odbornou praxi ve smyslu §7 odst. 1 písm. f) zákona č. 360/1992 Sb. musí prováděná praxe přímo souviset s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace. Praxe přitom musí být vykonána v zákonem předepsané délce, a to v letech po sobě jdoucích. Další požadavek Autorizačního řádu ČKAIT je, že mezi vykonanou praxí a žádostí o autorizaci neuplynula doba delší než 5 let (§5 odst. 1 AŘ).

Z ustanovení §4 odst. 1 písm. d) AŘ vyplývá, že za uznanou odbornou praxi se považuje výkon činností při realizaci stavby, spoluúčast na projektová činnosti, vydané odborné posudky, statě a publikace, patenty. Musí vždy být vyjádřen vlastní autorský podíl. Proto Autorizační řád ČKAIT vyžaduje soupis těchto činností, popřípadě popis dosavadní odborné činnosti; soupis musí být potvrzen osobou, pod jejímž odborným vedením byla praxe vykonávána.

Z předloženého dokumentu o absolvování odborné praxe musí být proto zřejmé, kdy byla odborná praxe vykonávána a co bylo jejím obsahem. V zájmu jistoty je vyžadováno, aby doklad o odborné praxi potvrdila osoba, pod jejímž odborným vedením byla praxe vykonávána. Takovou osobou se podle autorizačního řádu rozumí autorizovaná osoba, zaměstnavatel, společník firmy. Autorizační řád nekonkretizuje, kdo za zaměstnavatele potvrzuje doklad o praxi. To je věcí vnitřních předpisů zaměstnavatele.

Vždy však v dokladu musí být uvedeno, v jakém období byla praxe vykonávána a v čem tato odborná praxe spočívala.

Pokud osoba ucházející se o autorizaci svoji praxi vykonávala na různých místech, musí být vždy uvedeno, v čem tato praxe spočívala a v jakém období byla vykonávána.

Jedině tak lze prokázat, že praxe přímo souvisela s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace, že byla vykonána v zákonem předepsané délce v letech po sobě jdoucích a že od výkonu praxe k žádosti o autorizaci neuplynula doba delší než 5 let. I na výkon projektové činnosti (spoluúčasti na ní), odborné posudky, statě a publikace, kterými se prokazuje odborná praxe, se vztahuje požadavek §5 odst. 4 AŘ, podle kterého se musí jednat o práce vykonávané v požadované lhůtě, v letech po sobě jdoucích a mezi praxí a žádostí o autorizaci nesmí uplynout doba delší než 5 let. Tento závěr je v souladu s §5 odst. 4 AŘ, podle kterého se délka odborné praxe prokazuje na základě listinných dokladů (potvrzení, osvědčení apod.), ve kterých musí být vždy specifikovaná odborná činnost ve výstavbě a určena osoba, po níž žadatel tuto činnost vykonával.

Jedinou výjimku z požadavku kontinuálnosti praxe obsahuje §5 odst. 2 AŘ, podle kterého lze uznat i praxi vykonávanou po dokončení bakalářského studia, jestliže chybějící roky praxe byly žadatelem absolvovány v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia.

Z tohoto ustanovení lze dovodit, že

  • nelze uznat praxi vykonávanou před dokončením studia s výjimkou případu uvedeného v §5 odst. 2;
  • Autorizační řád ČKAIT nepředpokládal uznání praxe vykonávané při studiu, a to ani v případě možnosti započtení praxe po dokončení bakalářského studia (viz požadavek, že „zbývající praxe bude vykonávána v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia“);
  • text výše zmíněného ustanovení §5 odst. 2 AŘ lze vztahovat pouze na případy, kdy bakalář vstoupí do praxe a po určité době se rozhodne pro magisterské studium.

2. Uchazeč, který nezískal předepsané vzdělání ani vzdělání v příbuzném oboru, a přesto se uchází u udělení autorizace v určitém oboru, musí předložit doklady, z kterých je zřejmé, že lze povolit výjimku ze vzdělání. Zákon výslovně pamatuje na ty případy, kdy důvody udělení výjimky jsou podpořeny úspěšnou odbornou činností.

Z povahy věci vyplývá, že zmiňovaná odborná činnost musí přímo souviset s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace. I v těchto případech musí být požadováno, aby se jednalo o výkon činností při realizaci stavby, spoluúčast na projektové činnosti, vydané odborné posudky, statě a publikace, patenty. Musí vždy být vyjádřen vlastní autorský podíl.

Nelze uplatňovat požadavek minimální délky praxe podle §8 odst. 5 písm. b) a c) zákona. Zákonem stanovená minimální délka praxe vychází z toho, že uchazeč odbornou praxí získal v potřebné míře praktické zkušenosti, kterými doplnil své teoretické znalosti.

O takový případ se nejedná, jestliže uchazeči potřebné vzdělání chybí. Tříletá nebo i pětiletá praxe nemůže sama o sobě nahradit nedostatečnost vzdělání. Z dokladů musí být zřejmé, že odbornou praxí získané zkušenosti a znalosti jsou schopny nahradit chybějící vzdělání. Je na uchazeči, aby sám doložil, v čem spočívala výjimečnost jeho činnosti - viz. Závazný pokyn Autorizační rady ČKAIT č. 1/2011 k problematice odborné praxe vykonávané během studia ze dne 8.6.2011.

Podle §7 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb. se udělí autorizace tomu, kdo získal požadované vzdělání a vykonal odbornou praxi v předepsané délce.

Vzhledem k případům z praxe je nutno se zabývat otázkou, zda potřebnou praxi lze zcela nebo zčásti získat v průběhu studia.

Zákon vyžaduje, aby teoretické znalosti, jejichž součástí může být se vzděláváním související studijní praxe, byly doplněny odbornou praxí. Vyplývá to z ustanovení §8 odst. 6 písm. a) až c) autorizačního zákona. Délka praxe je stanovena podle uchazečova dosaženého vzdělání - magisterského či bakalářského studijního programu nebo středoškolského vzdělání. Z čehož plyne, že tato započitatelná praxe musí být prováděna po ukončení studia a nelze do délky požadované praxe započítávat např. prázdninové praxe na stavbě či v projektové kanceláři.

V tomto ohledu nevznikly při interpretaci zákona pochybnosti.

Otázky vyvstávají tehdy, když po ukončení magisterského vzdělání absolvent pokračuje ve svém vzdělání doktorandským studiem. V průběhu tohoto studia vykonává odbornou praxi.

Zákon vyžaduje prokázání praxe v potřebné délce pěti či tří let v závislosti na dosaženém vzdělání.

Nelze uznat praxi, která byla sice vykonána v předepsané délce (období 3 či 5 let), ale nejednalo se o činnost soustavnou. Uchazeč musí doložit soustavnost výkonu své praxe (např. zaměstnanec v pracovním poměru, OSVČ) a její odbornost ve vztahu k požadované autorizaci.

Stejnou problematikou se zabývala Česká komora architektů, která přijala závěr, že doktorandské studium je pro výkon praxe nepodstatné, že rozhodující je okamžik ukončení magisterského studia. S tímto závěrem se lze ztotožnit. Žadatelovu praxi nelze odmítnout pouze s poukazem na to, že ji vykonával v průběhu doktorandského studia. Lze však uchazečovu žádost odmítnout, jestliže neprokázal, že v průběhu doktorandského studia vykonával praxi v potřebné délce plných tří let. K průkazu praxe a její odbornosti viz výše. Z povahy věci vyplývá i to, že nelze započítávat praxi vykonávanou v různých na sebe nenavazujících časových úsecích. Cílem zákona je, aby uchazeč své teoretické vzdělání prohloubil systematickou odbornou praxí. Z tohoto závěru lze vycházet i v otázce, zda lze uchazeči se středoškolským vzděláním přiznat jako odbornou praxi tu, kterou vykonával po ukončení středoškolského studia, ale v průběhu navazujícího vysokoškolského studia. Je nutno analogicky postupovat podle §5 Autorizačního řádu. Ten v odst. 2 nepřipouští, aby absolventu byla přiznávána jiná praxe než ta, která byla vykonávaná mezi řádně ukončeným bakalářským studiem a zahájením magisterského studia. Pokud žadatel v tomto období nedosáhl potřebné roky praxe, pak mu mohou být chybějící roky praxe přiznány, jestliže byly žadatelem absolvovány v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia.

Pokud by byl přijat závěr, že lze započítávat praxi vykonávanou po ukončení středoškolského studia v průběhu vysokoškolského studia, pak bychom dospěli k absurdnímu závěru: uchazeč by předepsanou tříletou praxi pro autorizaci inženýr získal ještě před ukončením studia. Zákon nerozlišuje mezi obsahem odborné praxe pro autorizovaného technika a pro autorizovaného inženýra.

2.3 Působnost autorizované osoby podle autorizačního zákona

Stavební zákon považuje za vybrané činnosti ve výstavbě pouze projektovou činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v autorizačním zákoně (§18, §19) pak platí, že autorizovaná osoba má prokázanou odbornou způsobilost. Dokumenty z těchto činností, pokud mají charakter veřejných listin, mohou autorizované osoby opatřit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem.

Autorizační zákon v §12 odst. 1 uvádí:

„Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena.“

Působnost autorizovaných osob podle §158 odst. 1 a 2 stavebního zákona v rozsahu oboru autorizace, případně specializace, je uvedena v následující tabulce:

ČINNOST

Vybrané činnosti ve výstavbě

podle §158 SZ

Autorizovaný inženýr

AI

§18 AZ

Autorizovaný technik/stavitel

AT/AS

§19 AZ

Projektová činnost ve výstavbě

Územní plánování

Zpracování územně plánovací dokumentace

ANO

NE

Zpracování územní studie

ANO

NE

Územní řízení

Zpracování dokumentace

pro vydání územní rozhodnutí

ANO

ANO

Zpracování dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí

ANO

ANO

Stavební řízení - zpracování projektové dokumentace

stavby podle §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ

ANO

ANO

stavby pro vydání stavebního povolení podle §115 SZ

ANO

ANO

k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116 SZ

ANO

ANO

k posouzení autorizovaným inspektorem podle §117 SZ

ANO

ANO

změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle §118 SZ

ANO

ANO

staveb uvedených v písmenech a) až e) §158 odst. 2 SZ k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129 SZ

ANO

ANO

pro provádění stavby

ANO

ANO

pro nezbytné úpravy podle §137 SZ

ANO

ANO

vodního díla k ohlášení podle §15a odst. 2 písm. c) vodního zákona

ANO

ANO

Realizace staveb

Odborné vedení provádění stavby nebo její změny (činnost stavbyvedoucího §134 odst. 2 SZ)

ANO

ANO

a dále další odborné činnosti podle §18 a §19 autorizačního zákona.

2.3.1 Působnost autorizovaného inženýra

Působnost autorizovaného inženýra vymezuje §18 autorizačního zákona takto:

„Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§5), popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů10),

b) podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem,

c) vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,

d) provádět statické a dynamické výpočty staveb,

e) provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,

f) provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

g) vydávat stanoviska a zpracovávat dokumenty a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí9), a to i pro účely řízení před státními orgány,

h) vést realizaci stavby,

i) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,

j) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

k) zastupovat stavebníka, resp. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním a stavebním nebo kolaudačním řízení,

l) vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.“

9) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

10) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra

Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby nebo dopravní stavby, nebo stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo mosty a inženýrské konstrukce, nebo městské inženýrství, nebo technologická zařízení staveb, je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace/projektové dokumentace, tzn. části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb.

Při tom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního zákona a autorizačního zákona, zejména:

§12 odst. 6 autorizačního zákona:

„K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializaci.“

2.3.1.1 Působnost a odpovědnost autorizovaného inženýra - projektanta

Projektant je osoba vykonávající vybranou činnost ve výstavbě uvedenou v §158 odst. 1 a 2 stavebního zákona, kterou vykonává svým jménem a na svoji odpovědnost. Tato osoba musí být autorizovaná v oboru, do kterého projektovaná stavba náleží.

Všechny dílčí části projektové dokumentace stavby mohou být zpracovány buď samotným projektantem, nebo projektantem - autorizovanou osobou, kterou si projektant přizve. Oprávněná osoba - projektant - opatří svým autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem podle „Pravidel pro používání autorizačního razítka“ (příloha č. 6.1) všechny dílčí části projektové dokumentace, které zpracoval on sám. Části, které zpracovaly jiné autorizované osoby, musí být opatřeny jejich autorizačními razítky a vlastnoručními podpisy. Pokud zpracovává dílčí část projektové dokumentace osoba neautorizovaná pod odborným vedením osoby autorizované, je autorizovaná osoba oprávněna opatřit i tuto část projektové dokumentace svým autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem.

Za výběr spolupracujícího projektanta je odpovědná oprávněná osoba - projektant (§159 odst. 2 stavebního zákona):

„Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.“

2.3.1.2 Působnost autorizovaného inženýra v oblasti vedení provádění staveb

Autorizovaný inženýr je oprávněn vést provádění stavby, která spadá do oboru, pro který mu byla udělena autorizace.

Nemá-li osoba, která vede provádění stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou autorizovanou osobu.

2.3.2 Působnost autorizovaného technika/stavitele podle autorizačního zákona

Působnost autorizovaného technika a autorizovaného stavitele vymezuje §19 autorizačního zákona takto:

„Autorizovaný technik je v rozsahu oboru (§5), popř. specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace; v případě oboru pozemní stavby též vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a dále dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení30) na pozemku stavby pro bydlení,

b) podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem,

c) provádět stavebně technické průzkumy,

d) vést realizaci stavby,

e) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

f) řídit příslušné odborné a montážní práce,

g) zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení,

h) vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.“

30) §21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

V souladu se zněním Společného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě (příloha č. 6.2) v případě dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace u staveb rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona) tak může autorizovaný technik v oboru pozemní stavby i nadále vypracovávat pouze příslušné části.

Označení „autorizovaný stavitel“ je ve smyslu autorizačního zákona pouze variantní označení, které si uchazeč o autorizaci, působící v oblasti realizace staveb, sám zvolil. Autorizovaný stavitel má ze zákona stejnou působnost a stejná práva a povinnosti jako autorizovaný technik.

2.3.2.1 Působnost a odpovědnost autorizovaného technika/stavitele - projektanta

Pro sjednocení aplikace ustanovení o rozsahu oprávnění autorizovaného technika/stavitele pro výkon vybraných činností ve výstavbě podle autorizačního zákona v kontextu s příslušnými ustanoveními stavebního zákona vydalo dne 9.7.2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě společné stanovisko (viz příloha 6.2).

Funkce a oprávnění autorizovaného technika/stavitele - projektanta stanoví stavební a autorizační zákon.

Autorizovaný technik/stavitel je fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona. Vykonává-li projektovou činnost ve výstavbě, vztahuje se na něho označení „projektant“ (§22 odst. 4 stavebního zákona), popř. „hlavní projektant“ (§113 odst. 2 stavebního zákona).

Z ustanovení §113, §158 a §159 stavebního zákona vyplývá, že autorizovaný technik/stavitel může vykonávat vybranou činnost ve výstavbě - projektovou činnost, resp. zastávat funkci projektanta, popř. hlavního projektanta - pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace). Primárně je rozsah oprávnění autorizovaného technika/stavitel - projektanta vymezen ustanovením §19 písm. a) a b) autorizačního zákona

Oprávnění autorizovaného technika/stavitele vypracovávat příslušné části projektové dokumentace

Příslušná část projektové dokumentace je zásadně vymezena pouze daným odborným obsahem řešené problematiky, který odpovídá oboru, popř. specializaci autorizace udělené autorizovanému technikovi. Takové vymezení tedy nebere zřetel na formu dokumentování (grafická či textová) nebo na to, v jaké povinné části projektové dokumentace je položka s daným odborným obsahem obsažena.

Z ustanovení §19 autorizačního zákona je zřejmé, že i v případě, že by autorizovanému technikovi (staviteli) byla udělena autorizace pro všechny obory autorizace a specializace, nebyl by takový projektant oprávněn v projektové dokumentaci pro povolování staveb staticky posuzovat stavebně konstrukční části stavby a v projektové dokumentaci pro provádění stavby zpracovávat podrobný statický výpočet.

Z §159 odst. 2 stavebního zákona vyplývá, že není-li autorizovaný technik/stavitel oprávněn (způsobilý) některé části projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejich zpracování přizvat další projektanty s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, přičemž každý z nich odpovídá za jím zpracované řešení. V takovém případě autorizovaný technik/stavitel odpovídá za projektovou dokumentaci stavby jako celek, zejména za koordinaci a kompletaci jednotlivých částí dokumentace, a to i tehdy, nebyl-li stavebníkem pověřen funkcí hlavního projektanta podle §113 odst. 2 stavebního zákona.

Za projektanta přizvaného v uvedeném smyslu však nelze považovat osobu, která ke zpracování projektové dokumentace přispěla jen poskytnutím administrativní či technické pomoci nebo odborné konzultace ke speciální dílčí otázce (např. při navrhování neobvyklého konstrukčního řešení), protože takovou asistencí nemůže být dotčena uvedená odpovědnost projektanta.

Projektová dokumentace musí být uspořádána, upravena a opatřena tak, aby bylo možné jednoznačně identifikovat projektanta (autora) každé z jejích příslušných částí (§13 odst. 3 autorizačního zákona) a určit tak podíl jeho právní odpovědnosti za odbornou úroveň navrhovaného řešení (§159 odst. 2 stavebního zákona a §12 odst. 1 autorizačního zákona).

2.3.2.2 Působnost autorizovaného technika/stavitele v oblasti vedení provádění staveb

Na autorizovaného technika/stavitele, který vykonává vybranou činnost ve výstavbě (odborné vedení provádění stavby) se vztahuje označení „stavbyvedoucí“ (§134 odst. 2 stavebního zákona).

Z ustanovení §153, §158 a §160 stavebního zákona vyplývá, že autorizovaný technik/stavitel může vykonávat vybranou činnost ve výstavbě - odborné vedení provádění stavby, resp. zastávat funkci stavbyvedoucího pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace). Nemá-li osoba, která vede provádění stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou autorizovanou osobu.

3 VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

Výkon činnosti autorizovaných osob je upraven ustanoveními §14, §15, §15a, §15b, §15c zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle §14 odst. 1 autorizované osoby vykonávají činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako

a) svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle tohoto zákona,

b) osoby vykonávající činnost podle živnostenského zákona,

c) zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru,

d) společníci veřejné obchodní společnosti.

Podle §14 odst. 2 „Autorizovaná osoba oznámí Komoře bez zbytečného prodlení způsob výkonu činnosti podle odstavce 1, jakož i změny tohoto způsobu.“

Oznámení se provede buď písemně, nebo vyplněním hlášení na webové stránce www.ckait.cz. Tuto informaci Komora uveřejní ve veřejně přístupném seznamu autorizovaných osob.

3.1 Svobodné povolání

3.1.1 Individuální výkon svobodného povolání

Činnost autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři, není živností podle §3 odst. 2 písm. i) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

Svobodný architekt nebo svobodný inženýr

  • vykonává projektovou činnost a poskytuje související odborné služby nezávisle, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu,
  • může současně vykonávat pouze činnost pedagogickou, přednáškovou nebo publikační, nesmí však vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení,
  • je oprávněn zaměstnávat další osoby.

Místem podnikání svobodného architekta nebo svobodného inženýra je místo podnikání zapsané v seznamu vedeném Komorou (§15 odst. 1 a 2 autorizačního zákona).

V rámci svobodného povolání může autorizovaný inženýr vykonávat v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, projektovou činnost a s ní související odborné služby uvedené v §18 autorizačního zákona s výjimkou činnosti uvedené pod písm. h) - vedení realizace stavby, resp. odborné vedení provádění stavby nebo její změny (§158 odst. 1 stavebního zákona).

Vedle povinnosti oznámit Komoře způsob výkonu činnosti a místo podnikání je možno upozornit na povinnost požádat před zahájením činnosti Český statistický úřad o přidělení identifikačního čísla používaného v obchodním styku; k žádosti je nutno doložit kopii osvědčení o autorizaci. Po přidělení identifikačního čísla je nutno přihlásit se na příslušném finančním úřadě, aby mohly být splněny daňové povinnosti vyplývající z příslušných právních předpisů. Dále je pak nutno přihlásit se jako OSVČ na příslušné správě sociálního zabezpečení a u příslušné zdravotní pojišťovny.

Nejpozději při započetí výkonu své činnosti je autorizovaná osoba povinna uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem této činnosti; to neplatí, vykonává-li autorizovaná osoba tuto činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu této činnosti. Doklad o uzavření pojištění je autorizovaná osoba povinna předložit objednavateli a na vyžádání též příslušnému orgánu Komory.

3.1.2 Kolektivní formy výkonu svobodného povolání

Autorizační zákon umožňuje kolektivní výkon svobodného povolání autorizovaných osob formou sdružení (§15a) nebo veřejné obchodní společnosti založené za účelem výkonu povolání (§15b).

Sdružení

Vykonávají-li svobodní architekti nebo svobodní inženýři povolání společně, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Účastníky sdružení mohou být výlučně svobodní architekti nebo svobodní inženýři. Účastníci sdružení jsou povinni vykonávat povolání pod společným jménem. Sdružení musí mít společné místo podnikání.

Sdružení bez právní subjektivity je nově nahrazeno obecnou právní úpravou společnosti (útvaru bez právní subjektivity) - §2716§2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Bylo-li ujednáno sdružení majetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Má se za to, že sdruženo bylo jen to, co uvádí soupis.

Dochází k návratu tradičního institutu. Právní úprava je podrobnější a přináší zejména tyto změny:

  • sdružuje-li se majetek, je třeba provést jeho soupis,
  • společník, který se zavázal přispět společnému účelu jen činností, má právo na podíl na zisku a právo užívat věci vložené do společnosti, nemá však právo tyto věci požívat, ani se nestává jejich spoluvlastníkem,
  • společník vykonává činnost pro společnost osobně a není oprávněn členství ve společnosti zřídit jiné osobě, ani jí své členství postoupit,
  • společník nesmí bez souhlasu ostatních společníků činit na vlastní nebo cizí účet nic, co má vzhledem ke společnému účelu konkurenční povahu,
  • vylučuje se společenská smlouva odnímající některému společníku právo podílet se na zisku,
  • rozhodnutí, jímž se mění společenská smlouva, musí být přijato jednomyslně,
  • stanoví se následky předstíraného společnictví,
  • precizují se pravidla pro vyloučení společníka.

Opouští se pojem smlouva o sdružení.

Veřejná obchodní společnost

Vykonávají-li svobodní architekti nebo svobodní inženýři povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti, musí být společníky pouze svobodní architekti nebo svobodní inženýři. Svobodní architekti nebo svobodní inženýři, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet.

Veřejná obchodní společnost je nově upravena §95§117 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech vyhlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. Kdo tento zákaz poruší, nestane se společníkem, i když společnost vznikne. Z ustanovení §15b autorizačního zákona vyplývá, že společníkem veřejné obchodní společnosti založené za účelem výkonu povolání nemůže být právnická osoba, jak to umožňuje §95 odst. 2 zákona o obchodních korporacích.

3.1.3 Společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání

Podle autorizačního zákona se ustanovení §15c vztahuje pouze na společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným zřizované výlučně pro výkon činnosti, resp. povolání, autorizovaných osob. V takové společnosti pak musí být většinově zastoupeny autorizované osoby mezi společníky i mezi jednateli. Pokud má společnost jediného společníka nebo jednatele, může jím být pouze autorizovaná osoba. Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet; ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti autorizovaných osob za výkon povolání nejsou tímto ustanovením dotčena.

Společnosti s ručením omezeným jsou nově upraveny §132§242 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

Podle §11 odst. 4 písm. b) živnostenského zákona je podnikatel, který je právnickou osobou, povinen ustanovit odpovědného zástupce, a to pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti. Do funkce odpovědného zástupce česká právnická osoba ustanoví osobu, která je jejím statutárním orgánem nebo jejím členem a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího organizační složky podniku umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.

Pro vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je podmínkou jejich provozování splnění příslušné odborné způsobilosti stanovené přílohou č. 2 k živnostenskému zákonu. Tato odborná způsobilost spočívá buď v autorizaci nebo zápisu do seznamu registrovaných osob podle autorizačního zákona, nebo v různém stupni vzdělání zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu spolu s příslušnou praxí. Ustanovení živnostenského zákona nevylučují, aby odpovědným zástupcem byla osoba, která není statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu. Úprava směřuje k tomu, aby odpovědní zástupci byli vybíráni přednostně z okruhu osob, které jsou statutárními orgány nebo jejich členy. Odpovědný zástupce může zároveň odbornou způsobilost doložit i jinými doklady, než je osvědčení o autorizaci.

3.2 Živnostenské podnikání

Živnostenské podnikání je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v živnostenském zákoně bylo vydáno nařízení, které stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a oborů činností živnosti volné (nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů).

3.2.1 Základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání

Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Živnosti jsou rozděleny na ohlašovací (při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení) a koncesované (smějí být provozovány na základě koncese).

Živnosti ohlašovací jsou

  • živnosti řemeslné - je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v §21 a §22 živnostenského zákona,
  • živnosti vázané - je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu,
  • živnost volná - odborná způsobilost není stanovena jako podmínka provozování živnosti; živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu.

Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu; odborná způsobilost je stanovena přílohou č. 3 k živnostenskému zákonu, nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze.

Všeobecné podmínky provozování živnosti - plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a bezúhonnost.

Zvláštní podmínky provozování živnosti - odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují.

Živnostenské oprávnění - oprávnění provozovat živnost.

Průkaz živnostenského oprávnění - výpis ze živnostenského rejstříku

Rozsah živnostenského oprávnění - posuzuje se podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu; živnostenské oprávnění k výkonu živnosti volné opravňuje k výkonu činností uvedených v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu; je-li provozování živnosti podle příloh č. 2 a 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem; v pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad.

Česká osoba - fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky; bydlištěm na území České republiky se pro účely živnostenského zákona rozumí trvalý pobyt na jejím území.

Zahraniční osoba - fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.

Odpovědný zástupce - fyzická osoba ustanovená podnikatelem, jejímž prostřednictvím může podnikatel provozovat živnost; odpovědný zástupce odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle §6 a §7 živnostenského zákona.

Provozovna - prostor (jakýkoliv), v němž je živnost provozována; za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna; mobilní provozovna je provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce.

Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud k nim podnikatel má vlastnické nebo užívací právo. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování živnosti v provozovně, která je uvedena v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi a pro automaty a mobilní provozovny. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny; to neplatí pro automaty. Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby.

Ohlášení živnosti, žádost o koncesi

Ohlásit živnost, resp. podat žádost o koncesi podle živnostenského zákona, lze učinit u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu. Ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi se předkládají na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení, oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti, podat přihlášku k důchodovému pojištění, podat přihlášku k nemocenskému pojištění, oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení, podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Právnická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení, oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení. Podnikatel může na živnostenském úřadě ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy oznámit též změnu údajů uvedených v přihláškách nebo oznámeních a obsažených na tiskopise.

Fyzická osoba připojí k ohlášení

  • výpis z evidence rejstříku trestů;
  • doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje;
  • doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila místo podnikání, liší-li se od bydliště; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí;
  • prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem;
  • doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.

Právnická osoba připojí k ohlášení

  • doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce; je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle §46 odstavce 1 písm. a) živnostenského zákona; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce;
  • doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního rejstříku, pokud byl již zápis proveden; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce;
  • doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí;
  • prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem;
  • doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.

Pokud je ohlášeno více živností současně nebo podáno současně více žádostí o koncesi, poplatek se vybírá jen jednou. Poplatek se vybere rovněž jen jednou, pokud je současně ohlášena živnost a podána žádost o koncesi. Je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě. Předmětem poplatku není vydání prvního výpisu ze živnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku, změna podmínek provozování podnikatelské činnosti provedená správním úřadem z vlastního podnětu, schválení odpovědného zástupce, je-li provedeno současně s rozhodnutím o udělení koncese, změna oboru činnosti v rámci živnosti volné.

3.2.2 Živnostenské podnikání v odvětví stavebnictví - vázané živnosti

Odborná způsobilost pro vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je stanovena přílohou č. 2 k živnostenskému zákonu. Živnost „Projektová činnost ve výstavbě“ je vymezena shodně jako vybraná činnost ve výstavbě podle stavebního zákona. Živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ úzce souvisí s vybranou činností „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“. Provádět stavbu (pro jiného) může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Předmět podnikání

Požadovaná odborná způsobilost

Projektová činnost ve výstavbě*)

a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo

b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v projektování staveb, nebo

c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v projektování staveb, nebo

d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb, nebo

e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb

*) §158 a §159 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Provádění staveb, jejich změn a odstraňování*)

a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo

b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v provádění staveb, nebo

c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v provádění staveb, nebo

d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo

e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo

f) doklady podle §7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostenského zákona

*) §160 zákona č. 183/2006 Sb.

Výkon zeměměřických činností*)

a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na zeměměřictví a 1 rok praxe v oboru, nebo

b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na zeměměřictví a 3 roky praxe v oboru, nebo

c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na zeměměřictví a 3 roky praxe v oboru, nebo

d) oprávnění vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním**), nebo

e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru

*) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

**) §14 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb.

Geologické práce*)

osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem životního prostředí ČR**)

*) S výjimkou geologických prací, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem podle §2 a §3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

**) §3 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 3/2005 Sb.

Obsahové náplně vázaných živností stanoví příloha č. 2 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

3.2.2.1 Živnost „Projektová činnost ve výstavbě“

Obsahovou náplní této živnosti je zpracování plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, projektové dokumentace podle stavebního zákona.

Projektová činnost ve výstavbě je podle §158 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) vybranou činností ve výstavbě. Projektovou činností se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2 §158.

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Projektovou dokumentací je dokumentace stavby podle §104 odst. 1 písm. a) až e), stavby pro vydání stavebního povolení podle §115, k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116, k posouzení autorizovaným inspektorem podle §117, změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle §118, staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129, pro provádění stavby, pro nezbytné úpravy podle §137 stavebního zákona, nebo vodního díla k ohlášení podle §15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.

3.2.2.2 Živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“

Obsahovou náplní této živnosti je provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona, včetně vedení realizace staveb a jejich změn. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné.

Podle příslušných ustanovení stavebního zákona může provádět stavbu jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je podle §158 stavebního zákona vybranou činností ve výstavbě, tzn. činností, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejímu výkonu podle zvláštního právního předpisu, podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zhotovitel je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ lze samostatně vykonávat činnost odborné vedení provádění stavby (stavbyvedoucí).

3.2.3 Živnostenské podnikání v odvětví stavebnictví - řemeslné živnosti

Živnosti řemeslné jsou živnosti uvedené v příloze č. 1 k živnostenskému zákonu; živnosti z odvětví stavebnictví jsou uvedeny v části A, B.

  • zpracování kamene
  • zámečnictví, nástrojařství
  • výroba instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení
  • truhlářství, podlahářství
  • zednictví
  • montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení
  • montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel
  • vodoinstalatérství, topenářství
  • montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny
  • montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny
  • montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení
  • izolatérství
  • malířství, lakýrnictví, natěračství
  • pokrývačství, tesařství
  • klempířství a oprava karoserií
  • kamnářství
  • kominictví

Odbornou způsobilost pro živnosti řemeslné stanoví §21 a §22 živnostenského zákona. Činnosti, které jsou obsahem uvedených řemeslných živností, lze vykonávat i v rámci živnostenského oprávnění k provozování vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Obsahovou náplň řemeslných živností stanoví příloha č. 1 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

3.2.4 Živnostenské podnikání v dalších činnostech v odvětví stavebnictví

V odvětví stavebnictví lze dále vykonávat činnosti, které jsou obsahem živnosti volné. Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti podle §6 odst. 1 živnostenského zákona. Živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti volné (80), jsou uvedeny v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu.

3.2.4.1 Činnost „45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti“

Obsahovou náplní této činnosti je úprava terénu pro stavby a v okolí staveb a přípravné práce pro stavby, zejména zemní práce, terénní úpravy prováděné v souvislosti se stavební činností, výkopové práce, průzkumné vrtné práce sloužící k získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb, odvodňování staveniště, provádění technické rekultivace (využití skrývaných zemin, terénní úpravy pozemků, výsypek, odvalů včetně přípravy pozemků pro biologickou rekultivaci, úprava vodního režimu, meliorační opatření) a podobně. Činnosti spojené zejména s dokončováním, úpravou a obnovou staveb prováděné bez přímé vazby na vlastní stavební činnost, zejména tapetování, pokládání textilních podlahových krytin, montáž okenního a dveřního těsnění, markýz, rolet, žaluzií, protislunečních fólií, čištění fasád domů horkou párou, pískem, spárování panelů a další obdobné práce. Specializované stavební činnosti, zejména studnařské práce (čištění a dezinfekce studní, zřizování trubních, to je vrtaných studní v délce do 30 m, pokud nejde o hydrogeologický průzkum, vystrojování trubních studní, rekonstrukce povrchových studní, pramenních jímek z prefa výpustí, podchycování a odvádění pramenů trubkami, zachycování plošných průsaků vybetonováním a podobně), dlaždičské práce (zhotovování dlažeb pozemních komunikací a podobně), potrubářské práce, šamotářské práce, včetně provádění vyzdívek průmyslových pecí, vložkování komínů a jiná obdobná činnost. Provádění lešenářských prací (montáže a demontáže lešení a pracovních plošin). Činnosti spojené s prováděním drobných bouracích prací a úklidových prací na stavbách.

Obsahem činnosti nejsou zemní práce, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem, ani odstraňování staveb podle stavebního zákona. Obsahem činnosti dále nejsou zednické, stavebně-tesařské, pokrývačské, kamnářské, obkladačské, štukatérské, malířské, lakýrnické a natěračské práce, obkládání sádrokartonem a další práce, jež jsou předmětem řemeslných živností, ani kladení podlah vlysových, parketových, palubových, korkových, mozaikových, štěrkových a litých.

3.2.4.2 Činnost „60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“

Obsahovou náplní této činnosti jsou poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, strojírenství, hutnictví, energetice (napří. činnost energetického specialisty), chemii, potravinářství, textilním a oděvním průmyslu a dalších průmyslových odvětvích, zemědělství a lesnictví, poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně), podnikatelských aktivit, organizačních a ekonomických otázek v obchodních záležitostech, při plánování, organizaci, kontrole, v oblasti řízení a podobně. Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, to znamená zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech, porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. Zpracování odborných posudků v oblasti ochrany ovzduší a zpracování rozptylových studií. Poradenská činnost v oblasti společenských věd (sociologie, filosofie, historie, demografie, lingvistiky a podobně), v oblasti společenského vystupování, rozvoje osobnosti a udržování fyzické kondice, vizážistika, barvové poradenství, logopedie s výjimkou klinické logopedie a podobně.

Obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb, ani jejich provádění.

3.2.4.3 Činnost „62. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce“

Obsahovou náplní činnosti je příprava a vypracování technických návrhů strojních a technologických zařízení pro různá odvětví hospodářství, zejména konstruktérská činnost ve strojírenství, vypracování technologických návrhů a projektů zařízení pro chemický, hutní, potravinářský průmysl a další odvětví průmyslu a pro zemědělskou výrobu, vypracování návrhů protipožárního vybavení provozů a rozvodů počítačových sítí. Zpracování grafických návrhů a grafických úprav textů, i na projekčních fóliích, náčrtků, návrhů, příprava digitálních vstupů, přenos digitalizovaných údajů z databáze na procesory a další grafické práce. Zhotovování technických výkresů, náčrtků a webových stránek. Písmomalířství.

Obsahem činnosti není projektová činnost ve výstavbě, projektování pozemkových úprav, letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky, elektrických zařízení, ani vývoj střelných zbraní, střeliva, výbušnin a bezpečnostního materiálu.

3.2.4.4 Činnost „70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“

Obsahovou náplní této činnosti jsou služby v oblasti administrativní správy, zejména sekretářské a podobné služby. Poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek a další služby obdobné povahy. Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti.

Obsahem činnosti není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.

Inženýrská činnost ve výstavbě je začleněna do oborů „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ a „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“.

3.2.4.5 Technický dozor, stavební dozor, autorský dozor

Technický dozor (§152 odst. 4 stavebního zákona) stavebníka nad prováděním stavby je povinen zajistit stavebník u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel. Osoby vykonávající technický dozor stavebníka provádějí příslušné záznamy ve stavebních denících, spolupracují s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a provádějí další související činnosti.

Stavebním dozorem (§2 odst. 2 písm. d) stavebního zákona) se ve smyslu příslušných ustanovení stavebního zákona rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb (svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v §103 a §104 stavebního zákona; uvedené stavby lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý; jde-li o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, které je podle §158 stavebního zákona vybranou činností ve výstavbě). Osoba vykonávající stavební dozor (§153 odst. 3 a 4 stavebního zákona) odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby; sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu. Činnost stavební dozor lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

Autorský dozor je prováděn zpravidla zpracovatelem projektové dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení. V rámci autorského dozoru jsou zajišťovány zejména tyto činnosti:

  • účast na odevzdání staveniště zhotoviteli stavby,
  • dohled nad dodržováním dokumentace stavby s přihlédnutím k podmínkám stavebního povolení, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby,
  • účast při výběru zařizovacích předmětů a materiálů pro povrchové úpravy,
  • posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace zpracovávané zhotoviteli z hlediska dodržení technicko-ekonomických parametrů stavby, případně dalších údajů,
  • vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projektové dokumentaci,
  • sledování postupu výstavby z technického hlediska,
  • účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení.

Případné projektové práce nejsou součástí autorského dozoru.

Pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, zpracovala osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (tj. podle zákona č. 360/1992 Sb.), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Osoby vykonávající stavební dozor a osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, jsou oprávněny provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, který je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník.

Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik jsou podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné oprávněni provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou jim byla udělena autorizace.

3.3 Odpovědný zástupce

Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu; nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle §6 a §7 živnostenského zákona.

Odpovědným zástupcem nemůže být fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle §8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru živnosti nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle §58 odst. 2 nebo 3, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; to neplatí, bylo-li živnostenské oprávnění zrušeno z důvodu, že živnost nebyla provozována po dobu delší než 4 roky.

Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované živnostenským zákonem. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování živnosti pozastaveno, nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno.

Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to živnostenský zákon nevyžaduje.

Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených.

3.3.1 Podnikatel - fyzická osoba

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti podle §7 živnostenského zákona.

3.3.2 Podnikatel - právnická osoba

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (§7). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.

3.3.3 Zánik živnostenského oprávnění

Živnostenské oprávnění zaniká mimo jiné zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle §14 živnostenského zákona, uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění jestliže podnikatel již nesplňuje podmínky způsobilosti k právním úkonům a bezúhonnosti, nastanou překážky podle §8 živnostenského zákona, nejedná-li se o překážku podle §8 odst. 5 u živnosti volné, nebo podnikatel o to požádá, nebo podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle §31 odst. 2. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu. Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; to neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování živnosti podle §31 odst. 11. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu. V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti živnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat. Doba pozastavení provozování živnosti nesmí být delší než 1 rok.

3.4 Autorizovaná osoba jako zaměstnanec

Práva a povinnosti zaměstnance upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené nedbalostí nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

3.4.1 Projektová činnost ve výstavbě - projektant

Autorizovaná osoba zaměstnaná ve firmě, která je držitelem živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“, vykonává v pracovním poměru obvykle vybranou činnost ve výstavbě v rámci svého oboru autorizace. Působnost autorizovaných osob při projektování je uvedena v kap. 2.

Projektant, vykonávající projektovou činnost ve výstavbě, která je podle §158 stavebního zákona vybranou činností ve výstavbě, jako svobodné povolání, podnikatel či jako zaměstnanec, odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. f) až i) a k) stavebního zákona může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odst. 2 §159 stavebního zákona.

3.4.2 Odborné vedení provádění stavby nebo její změny - stavbyvedoucí

Činnost „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“ je podle §158 stavebního zákona vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu; tuto činnost může vykonávat pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik/stavitel v oboru, pro který mu byla udělena autorizace.

Osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (stavbyvedoucí), je povinna řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinna zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Stavbyvedoucí je oprávněn provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, který je povinen vést zhotovitel stavby, popřípadě stavebník u stavby prováděné svépomocí.

3.5 Podnikání osob ze zemí Evropské unie

Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, a právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie, která je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost, mohou na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění.

Pro účely živnostenského zákona se považuje za občana členského státu Evropské unie i občan jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občan Švýcarské konfederace a občan třetí země, kterému bylo členským státem přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Za právnickou osobu se sídlem na území členského státu Evropské unie se pro účely živnostenského zákona považuje právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem Švýcarské konfederace a má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území Švýcarské konfederace.

4 PODMÍNKY ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

4.1 Získání autorizace

Autorizační zákon stanoví v §7 odst. 1 podmínky pro udělení autorizace. Žadatel:

a) je občanem České republiky, nebo

b) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“) nebo jeho rodinným příslušníkem, nebo je státním příslušníkem jiného než členského, pokud mu

1. v České republice nebo jiném členském státě bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství,

2. v České republice byl povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu,

3. byl v České republice udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo je rodinným příslušníkem osoby uvedené v bodě 1 nebo 2, pokud mu byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt, nebo udělen azyl nebo doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny,

4. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby,

5. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt, protože je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a spolupracuje s příslušnými orgány, a

c) je plně způsobilý k právním úkonům,

d) je bezúhonný,

e) získal požadované vzdělání,

f) vykonal odbornou praxi v potřebné délce,

g) úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti,

h) složil předepsaný slib.

Způsob prokazování podmínek a další podrobnosti jsou upraveny Autorizačním řádem ČKAIT. Případné výjimky v rámci svého oprávnění uděluje Autorizační rada ČKAIT.

Autorizace se uděluje ke dni složení předepsaného slibu. Současně autorizovaná osoba obdrží osvědčení o autorizaci a autorizační razítko s malým státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby a číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou s vyznačeným oborem, popř. specializací její autorizace. K tomuto datu je autorizovaná osoba zapsána do seznamu autorizovaných osob a ve smyslu §23 odst. 2 autorizačního zákona se stává řádným členem Komory.

Požadované vzdělání stanoví autorizační zákon v §8 odst. 2. Podrobnosti jsou uvedeny v kap. 2.2.2. Délka odborné praxe je stanovena v §8 autorizačního zákona. Konkrétní podmínky jsou uvedeny v kap. 2.2.3. Občané ostatních členských států Evropské unie se řídí ustanoveními kap. 5 Výkon činnosti v rámci Evropské unie.

4.2 Rozšíření autorizace

Autorizovaná osoba má možnost rozšířit svou autorizaci i na další obory či specializace, jestliže prokáže požadované vzdělání a požadovanou praxi v oboru. V případě odlišného vzdělání, než je požadovaný obor autorizace, žádá autorizovaná osoba o uznání výjimky ze vzdělání (viz kap. 2.2.2). Odbornou praxi prokazuje v rozsahu požadovaném pro získání autorizace. Ostatní doklady předané v původní žádosti se již nepřikládají.

4.3 Používání označení autorizované osoby

Autorizovaná osoba je oprávněna používat označení „autorizovaný inženýr“, „autorizovaný technik“ a „autorizovaný stavitel“, případně zkrácené označení „aut. ing.“, „aut. tech.“, „aut. stav.“, a to ve spojení s označením oboru, či specializace, pro kterou jí byla autorizace udělena. Označení bude uváděno za jménem nositele, oddělené čárkou. Uvedené označení je chráněno autorizačním zákonem a nesmí být použito žádnými jinými osobami, a to ani ve spojení s dalšími slovy.

Autorizační razítko, jako součást označení autorizované osoby, smí být použito pouze v dokumentech stanovených v Pravidlech pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika (příloha 6.1).

Logo ČKAIT mohou využívat pouze kanceláře a orgány Komory.

4.4 Používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika a vedení deníku autorizované osoby

Autorizační zákon v §13 odst. 3, 4 a 5 stanoví povinnosti autorizované osoby, související s používáním autorizačního razítka a vedením chronologického seznamu dokumentů opatřených tímto razítkem (Deník autorizované osoby). Dokumenty takto označené jsou pro úřední účely veřejnými listinami. Barva otisku autorizačního razítka a vlastnoručního podpisu nesmí být černá. Ze stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR (příloha 6.4) vyplývá, že projektová dokumentace předkládaná v řízení o stavbě opatřená předepsanými náležitostmi je pro stavební úřad dostačujícím dokladem. Nemá-li stavební úřad pochybnosti, např. o pravosti podpisu či razítka, je doložení kopie osvědčení o autorizaci zpracovatele této dokumentace neopodstatněné a nadbytečné.

Činnosti autorizované osoby, dokumentované předepsaným označením, zapsané v Deníku autorizované osoby, nebo činnosti související s oprávněním uvedeným v ustanoveních §18 a §19 autorizačního zákona jsou předmětem smluvního pojištění, uzavřeného Komorou s ČSOB Pojišťovnou za podmínek dodržení pojistné smlouvy, zveřejněné na www.ckait.cz. Pro používání razítka stanovilo představenstvo ČKAIT „Pravidla3) pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika“. Plný text těchto pravidel je uveden v příloze 6.1. Autorizovaná osoba je povinna předložit na požádání Dozorčí rady ČKAIT deník autorizované osoby ke kontrole.

Ztrátu autorizačního razítka, osvědčení o autorizaci a Deníku autorizované osoby je autorizovaná osoba povinna neprodleně ohlásit kanceláři Komory. Duplikát razítka a osvědčení vystaví Komora za úhradu na základě písemné žádosti. Nový Deník autorizované osoby poskytne Komora na základě písemné žádosti zdarma.

4.5 Disciplinární odpovědnost autorizované osoby

Podle autorizačního zákona se autorizací rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě. Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností ve výstavbě a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Při výkonu své činnosti je autorizovaná osoba povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných Komorou.

Autorizační zákon ukládá autorizovaným osobám řadu povinností uvedených v §12 a následujících, které jsou dále upřesněny v Profesním a etickém řádu ČKAIT. Disciplinární odpovědnost autorizovaných osob, podle §12 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje nejen činnosti vybrané, ale i „ostatní odborné činnosti“, ve smyslu §18 a §19 tohoto zákona. Z tohoto hlediska není tedy rozhodující ani forma výkonu činnosti, ani použití či absence autorizačního razítka v rámci výkonu činnosti.

Autorizační zákon umožňuje vést proti autorizovaným osobám při porušení stanovených povinností disciplinární řízení před Stavovským soudem ČKAIT. Návrh na disciplinární řízení, který musí být skutkově vymezen ve vztahu k autorizačnímu zákonu nebo Profesnímu a etickému řádu ČKAIT, podává Dozorčí rada ČKAIT. Stavovský soud ČKAIT uloží podle §20 odst.1 autorizačního zákona v případě porušení povinností autorizované osoby některé z disciplinárních opatření:

a) písemnou důtku,

b) pokutu až do výše 50 000 Kč,

c) pozastavení autorizace na dobu nejvýše 3 let,

d) odejmutí autorizace.

Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření se může autorizovaná osoba odvolat prostřednictvím Stavovského soudu ČKAIT. O odvolání rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v §20, §21 a §22 autorizačního zákona, v Profesním a etickém řádu ČKAIT a v Disciplinárním a Smírčím řádu ČKAIT.

4.6 Zánik, odejmutí a pozastavení autorizace

Dnem pozastavení či ukončení autorizace přestává být fyzická osoba osobou autorizovanou. Současně přestává být členem ČKAIT a není oprávněna používat autorizační razítko, které může odevzdat do příslušné oblastní kanceláře.

O zrušení či pozastavení autorizace na vlastní žádost požádá autorizovaná osoba Komoru písemně. O pozastavení nebo zániku autorizace informuje Komora prostřednictvím veřejného seznamu autorizovaných osob, vedeného na www.ckait.cz.

Osoba s pozastavenou autorizací může, jakmile pominuly důvody pozastavení, požádat písemně o obnovení autorizace. Aby žádosti bylo vyhověno, musí autorizovaná osoba vyrovnat dlužné částky vůči ČKAIT. Jestliže osoba s pozastavenou autorizací po dobu delší než 5 let nevykonává činnost, pro kterou jí byla autorizace udělena, může Komora požadovat ověření její odborné způsobilosti přezkoušením.

Autorizované osobě může být pozastavena či odaňata autorizace v důsledku disciplinárního opatření uděleného Stavovským soudem ČKAIT. V tomto případě je autorizovaná osoba povinna odevzdat autorizační razítko, příp. splnit další povinnosti uvedené v rozhodnutí. Kancelář ČKAIT oznámí autorizované osobě ukončení lhůty pozastavení autorizace a obnovení členství v Komoře.

4.7 Členství v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Povinnost členství autorizovaných osob v Komoře je dána §23 odst. 2 autorizačního zákona. Členství v Komoře vzniká automaticky poté, kdy fyzické osobě byla udělena autorizace, nebo usazená osoba byla registrována a zapsána Komorou do seznamu autorizovaných osob, zveřejněném na www.ckait.cz. Tyto osoby se sdružují v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jako řádní členové. Pokud autorizované osobě zanikne autorizace, zaniklo jí i členství v Komoře. Pokud Komora autorizované osobě odejmula autorizaci, není splněna zákonná podmínka §23 odst. 2, a tím jí skončilo členství v Komoře. Jestliže Komora autorizované osobě pozastavila autorizaci, bylo jí pozastaveno i členství. Autorizovaná a usazená osoba je povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i řádů a předpisů vydaných Komorou (§12 odst. 3 a 5 autorizačního zákona). Podrobnosti o právech a povinnostech autorizovaných osob stanoví Profesní a etický řád ČKAIT vydaný podle §30 odst. 1 autorizačního zákona, který v §6 uvádí:

„Vůči Komoře je člen Komory zejména povinen:

a) do posledního dne měsíce března běžného roku uhradit na účet Komory členský příspěvek ve výši stanovené shromážděním delegátů Komory,

b) do 15 dnů oznámit oblastní kanceláři Komory, u které je evidován, všechny změny, mající vliv na výkon vybraných činností nebo vedení zákonem určené evidence, např. změnu adresy, změnu kontaktní adresy, změnu způsobu výkonu činnosti, ukončení aktivní činnosti, případně informaci o zahájení trestního řízení proti němu samému,

c) na výzvu disciplinárních orgánů Komory předložit ve stanoveném termínu a na stanoveném místě ke kontrole svůj deník autorizované osoby,

d) předložit disciplinárním orgánům Komory činným v disciplinárním šetření a disciplinárním řízení, tedy dozorčí radě Komory, stavovskému soudu Komory a představenstvu Komory veškeré vyžádané podklady, jejichž obsah považují tyto orgány za významný pro zjištění skutkové podstaty věci a zajištění spravedlivého rozhodnutí o disciplinárním provinění,

e) dostavit se na písemné vyzvání disciplinárních orgánů Komory k jednání v určený čas a na určené místo,

f) plně respektovat pravomocné rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření,

g) odevzdat Komoře autorizační razítko, vzdá-li se písemně autorizace.“

Nesplnění těchto povinností má za následek disciplinární řízení.

Autorizovaná a usazená osoba má všechna práva a všechny povinnosti, které se vztahují na člena ČKAIT.

Zákon nepřipouští, aby fyzická osoba, která nemá statut autorizované či usazené osoby, byla řádným členem Komory. Vznik řádného členství v Komoře je vázán jen na udělení autorizace či registraci, nikoli naopak.

4.8 Pojištění autorizované osoby

Autorizační zákon v §16 ukládá autorizované osobě povinnost uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem činnosti. Pro naplnění této povinnosti zajistila Komora pojištění všem řádným členům, s krytím za jednu pojistnou událost za rok ve výši 250 000 Kč při spoluúčasti 10 000 Kč. Spoluúčast se sníží na 5 000 Kč v případě, že autorizovaná osoba prokáže stanoveným způsobem účast na celoživotním vzdělávání. Pojistnou částku 250 000 Kč může autorizovaná osoba uplatnit jako svou spoluúčast při sjednání vyšší pojistné částky. Pojistná částka zabezpečuje též pojištění odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli do výše násobku měsíčního platu stanoveného §257 odst. 2 zákoníku práce. Pojištění se vztahuje pouze na činnosti označené a zapsané stanoveným způsobem v deníku autorizované osoby, nebo činnosti související s oprávněním uvedeným v ustanoveních §18 a §19 autorizačního zákona. Pojistné je součástí ročního členského příspěvku. Podrobnosti jsou uvedeny v informacích o pojištění, jejichž text je uveden na www.ckait.cz.

Hlášení pojistné události

Na základě smlouvy o zprostředkování zastupuje ČKAIT i jednotlivé autorizované osoby zplnomocněný makléř, který je oprávněn zastupovat autorizované osoby ve škodných případech v jednání s pojišťovnou, řešit za ně jejich pojistné události a poskytovat jim veškerou součinnost, poradenskou a konzultační službu. Vznik škodní události je nutno ohlásit prostřednictvím zplnomocněného makléře: GrECo JLT Czech Republic s.r.o. Novodvorská 994, 142 21 Praha 4, +420 296 331 21, info@greco.cz .

5 VÝKON ČINNOSTI V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE

5.1 Oprávnění k výkonu vybraných činností občany Evropské unie v ČR

Základním předpisem upravujícím přístup odborně kvalifikovaných občanů členských států Evropské unie, smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace k výkonu povolání na území těchto států je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací4) (podle čl. 39, 43 a 49 Smlouvy o založení Evropského společenství). Tato Směrnice je interpretována v národních právních řádech smluvních států v různém stupni závaznosti v závislosti na tom, zda je nebo není dané povolání v tom kterém státě regulované. V právním řádu České republiky jsou příslušná ustanovení Směrnice zakotvena v zákoně č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

Vzhledem k tomu, že odborné činnosti ve smyslu stavebního zákona jsou v České republice činnostmi regulovanými, byly zásady tohoto zákona implementovány do samostatné části 6 autorizačního zákona, který přisuzuje ČKAIT kompetence k uznávání odborné kvalifikace a registraci občanů členských států EU, kteří hodlají v ČR vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě.

5.2 Občané členských států EU v České republice

Vybrané činnosti ve výstavbě lze vykonávat v případě, že uchazeč hodlá v ČR působit soustavně, nebo na území České republiky má podnik nebo organizační složku jako osoba usazená, v případě, že se jedná o činnosti dočasné nebo příležitostné, jako osoba hostující. V obou případech posuzuje ČKAIT kompetenci uchazečů na základě jimi předložených dokladů a rozhoduje o uznání jejich kvalifikace pro statut osoby usazené, či osoby hostující.

Uchazeči předkládají ČKAIT žádosti o uznání odborné kvalifikace pro statut osoby usazené nebo oznámení o výkonu vybrané činnosti pro statut osoby hostující na předepsaných formulářích doplněných doklady podle seznamu uvedeného v těchto formulářích a ČKAIT o nich rozhoduje v souladu s autorizačním zákonem a dalšími předpisy5). V případě uznání odborné kvalifikace se stává osoba usazená řádným členem ČKAIT se všemi právy a povinnostmi, osoba hostující po registraci sice není členem ČKAIT, ale předpokládá se, že bude dodržovat ustanovení jejího Profesního a etického řádu ČKAIT, Disciplinárního a smírčího řádu ČKAIT a Soutěžního řádu ČKAIT.

5.3 Občané ČR v členských zemích EU

Podmínky přístupu českých autorizovaných inženýrů a techniků k výkonu odborné činnosti v členských státech EU se vzájemně velmi liší. Ve státech, kde jsou vybrané činnosti ve výstavbě regulovanými profesemi, rozhodují o přístupu našich autorizovaných osob na místní stavební trh státní či pověřené profesní instituce s větším či menším uplatňováním principů daných Směrnicí6), obvykle preferující úroveň vzdělání a s menším důrazem na délku a kvalitu odborné praxe. Přístup do oboru ve státech neregulujících se řídí v zásadě obecnými zákony a předpisy o vstupu do podnikání s případnými doplňujícími požadavky na garance či doporučení odborných institucí.

ČKAIT svým členům, kteří hodlají vykonávat stavební profesi ve státech EU, na požádání vydává potvrzení o oboru a specializaci, pro které jsou v ČR autorizováni, a o kontinuitě výkonu vybrané činnosti v ČR, což může být významným dokladem pro uznání v hostitelském státě. ČKAIT na svých webových stránkách rovněž umístila informace o podmínkách a postupu uznávání odborné kvalifikace v některých zemích EU.

6 PŘÍLOHY

Příloha 6.1

Pravidla pro používání razítka

při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika

Rozhodnutí č. R1302-1 představenstva ČKAIT ze dne 11.4.2013 (dále jen „Pravidla“)

Článek 1

Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a autorizačním razítkem se státním znakem1).

Autorizační razítko je autorizovaná osoba oprávněna používat pouze pro činnosti vymezené stavebním zákonem2) a činnosti podle §18 a §19 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu oboru nebo specializace, pro kterou jí byla autorizace udělena.

Přehled dokumentů, které autorizovaná osoba opatřuje autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem podle odstavců 1 a 2, je uveden v článku 3 těchto „Pravidel“.

Autorizovaná osoba opatřuje podpisem a autorizačním razítkem pouze ty dokumenty, které vypracovala osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími osobami pracujícími pod jejím odborným vedením. Takto označené listiny jsou pro úřední účely veřejnými listinami.

Článek 2

Osoba, které byla autorizace pravomocně odejmuta, nebo pravomocně pozastavena, nesmí autorizační razítko dále používat a je povinna razítko bez zbytečného odkladu odevzdat kanceláři Komory.

Osoba, která se autorizace sama vzdala, nesmí autorizační razítko používat po dobu pozastavení autorizace, či po ukončení aktivní činnosti. Autorizační razítko může odevzdat kanceláři Komory k uložení. Pokud si razítko ponechá, musí zabránit jeho zneužití.

Použití autorizačního razítka v rozporu s těmito „Pravidly“ může být důvodem pro zahájení disciplinárního řízení před Stavovským soudem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Dodržení ustanovení těchto pravidel je podmínkou pro platnost pojištění autorizovaných osob v souladu s pojišťovací smlouvou uzavřenou ČKAIT.

Článek 3

Autorizovaná osoba musí označit svým autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem zejména:

  • územně plánovací dokumentaci;
  • územní studii;
  • dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí;
  • projektové dokumentace podle §158 odst. 2 stavebního zákona3);
  • potvrzení identifikačních údajů ve stavebním deníku - jména a příjmení osob zabezpečujících odborné vedení provádění stavby podle §157 SZ (stavbyvedoucí);
  • písemné prohlášení stavbyvedoucího u staveb prováděných svépomocí, že povede provádění stavby podle §160 odst. 4 SZ;
  • dokumentaci pro uchazeče o autorizaci potvrzující jeho odbornou praxi.

Autorizovaná osoba musí opatřit vlastnoručním podpisem a autorizačním razítkem samostatné dílčí části dokumentace, pokud spadají pod bod 1. písm. a) až d) (např. jednotlivé specializace oborů a profesí, statický a dynamický výpočet, zprávu o průzkumu stavby, o zkoušení a diagnostice stavby).

Autorizovaná osoba může opatřit vlastnoručním podpisem a autorizačním razítkem další dokumenty a odborná vyjádření v souvislosti s přípravou a prováděním stavby, odborná stanoviska a posudky.

Počet pare jednoho dokumentu označených vlastním podpisem a autorizačním razítkem je odvislý od potřeby v souvislosti s přípravou a prováděním stavby.

Článek 4

Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné (místo stavby, klient, stavebník, datum odevzdání, apod.) a uvedeny v „Deníku autorizované osoby“.

Dokumenty označené autorizovanou osobou jsou podle §13 odst. 5 zákona č. 360/1992 Sb. (autorizační zákon), pro úřední účely veřejnými listinami.

Autorizovaná osoba je povinna vést chronologický seznam dokumentů opatřených autorizačním razítkem4) v Deníku autorizované osoby ČKAIT, tiskopisu vydaného Komorou (dále jen „deník“).

Při každém záznamu v deníku musí autorizovaná osoba uvést:

  • pořadové číslo záznamu,
  • datum záznamu,
  • název dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem a autorizačním razítkem,
  • jméno a adresu objednavatele, popřípadě orgánu, který si příslušný dokument vyžádal,
  • počet příloh dokumentu opatřených autorizačním razítkem v případě podle odstavce 5.
  • Podle povahy dokumentu se opatřuje vlastnoručním podpisem a autorizačním razítkem:
  • pouze titulní list, pokud je dokument pevně spojený v jeden celek;
  • každý samostatný dokument;
  • u výpočtů a zpráv titulní list a závěr.

Do deníku autorizované osoby se toto zapíše jako jeden záznam s uvedením počtu označených příloh.

Pokud na dokumentu spolupracuje více autorizovaných osob, opatří svým vlastnoručním podpisem a autorizačním razítkem příslušnou část každá autorizovaná osoba.

Pokud některé části dokumentu zpracovává osoba neautorizovaná, opatří tyto části svým vlastnoručním podpisem a autorizačním razítkem odpovědná autorizovaná osoba.

Článek 5

Barva vlastnoručního podpisu a otisku autorizačního razítka nesmí být černá.

Článek 6

Dnem schválení těchto „Pravidel“ se ruší účinnost „Pravidel“ ze dne 13.9.2007.

Příloha 6.2

Společné stanovisko

Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě

Pro sjednocení aplikace ustanovení o rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „autorizační zákon“, v kontextu s příslušnými ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, odbor stavebního řádu (dále jen „MMR“) a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“) toto společné stanovisko:

A Označení funkce autorizovaného technika podle stavebního zákona:

Autorizovaný technik podle autorizačního zákona je ten, komu byla udělena autorizace podle autorizačního zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných techniků vedeném ČKAIT.

Vykonává-li projektovou činnost ve výstavbě, vztahuje se na něj označení „projektant“ (§22 odst. 4 stavebního zákona), popř. „hlavní projektant“, pokud jej stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru (§113 odst. 2 stavebního zákona); vykonává-li odborné vedení provádění stavby nebo její změny, vztahuje se na něj označení „stavbyvedoucí“ (§134 odst. 2 stavebního zákona).

B Oprávnění autorizovaného technika

Z ustanovení §113, §153, §158 a §159 stavebního zákona vyplývá, že autorizovaný technik může vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (projektová činnost a odborné vedení provádění stavby), resp. zastávat funkci projektanta, popř. hlavního projektanta nebo funkci stavbyvedoucího, pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace).

Autorizace se uděluje podle §5 a §6 autorizačního zákona v těchto oborech a specializacích:

a) pozemní stavby,

b) dopravní stavby,

b 1) specializace kolejová doprava,

b 2) specializace nekolejová doprava,

c) stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,

c 1) specializace stavby hydrotechnické

c 2) specializace stavby zdravotnětechnické,

c 3) specializace stavby meliorační a sanační,

d) mosty a inženýrské konstrukce,

e) technologická zařízení staveb,

f) technika prostředí staveb

f 1) specializace vytápění a vzduchotechnika,

f 2) specializace zdravotní technika,

f 3) elektrotechnická zařízení,

g) statika a dynamika staveb, Poznámka: pro autorizované techniky se neuděluje

h) městské inženýrství, Poznámka: pro autorizované techniky se neuděluje

i) geotechnika,

j) požární bezpečnost staveb,

k) stavby pro plnění funkce lesa, Poznámka: pro autorizované techniky se neuděluje

Primárně je rozsah oprávnění autorizovaného technika vymezen ustanoveními §19 písm. a), b) a d) autorizačního zákona, podle nichž je v rozsahu oboru popř. specializace jemu udělené autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané činnosti ve výstavbě:

  • vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace; v případě oboru pozemní stavby též vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a dále dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení na pozemku stavby pro bydlení,
  • podílet se na vypracování projektové dokumentace, je-li zpracovávána autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem,
  • vést realizaci stavby.

C Pojem dokumentace a projektová dokumentace

Podle §158 stavebního zákona platí, že vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich činnosti podle autorizačního zákona. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování

  • územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující,
  • projektové dokumentace, kterou je dokumentace

a) stavby podle §104 odst. 1 písm. a) až e),

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle §115,

c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116,

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle §117,

e) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle §118,

f) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129,

g) pro provádění stavby,

h) pro nezbytné úpravy podle §137, nebo

i) vodního díla k ohlášení podle §15a odst. 2 písm. c) vodního zákona a

  • odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

D Oprávnění autorizovaného technika

Podle novelizovaného ustanovení §19 písm. a) autorizačního zákona je autorizovaný technik v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané činnosti:

  • vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující,
  • vypracovávat projektovou dokumentaci.

Tyto činnosti je oprávněn vykonávat, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí nahrazující a projektové dokumentace.

V případě oboru pozemní stavby je autorizovaný technik oprávněn v celém rozsahu vypracovávat též

  • dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (§103 odst. 1 stavebního zákona)
  • dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby vyžadující ohlášení (§104 odst. 1 stavebního zákona) s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona)
  • dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení na pozemku stavby pro bydlení (§21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů)
  • projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení (§104 odst. 1 stavebního zákona) s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona)
  • projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení na pozemku stavby pro bydlení (§21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území).

V případě dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace u staveb rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona) tak může autorizovaný technik v oboru pozemní stavby i nadále vypracovávat pouze příslušné části.

E Obsahové náležitosti dokumentace a projektové dokumentace

Obsahové náležitosti dokumentace pro všechny druhy staveb a projektové dokumentace pro stavby obecné a stavby vodních děl jsou vymezeny v přílohách č. 16 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., dále jen vyhláška o dokumentaci staveb.

Tato vyhláška se nevztahuje na projektové dokumentace pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby dálnic, silnic místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Obsahové náležitosti projektových dokumentací těchto vybraných speciálních staveb stanoví v přílohách vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

Pro účely vyhlášky o dokumentaci staveb dokumentace obsahuje tyto povinné části:

Průvodní zprávu

A. Souhrnnou technickou zprávu

B. Situační výkresy

C. Výkresovou dokumentaci

D. Dokladovou část.

Pro účely vyhlášky o dokumentaci staveb projektová dokumentace obsahuje tyto povinné části:

Průvodní zprávu

Souhrnnou technickou zprávu

Situační výkresy

Dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení

Dokladovou část

Každá z uvedených povinných částí dokumentace a projektové dokumentace je samostatná, oddělitelná a dále členěná na jednotlivé položky s tím, že rozsah a obsah jejích položek musí vždy odpovídat konkrétně uvažovanému stavebnímu záměru, resp. druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Podle rozsahu předmětu dokumentování lze povinné části dokumentace a projektové dokumentace členit na společné části, tzn. části A až C, v nichž je řešena problematika stavby jako celku, a na část dokumentace objektů, tzn. část D, v níž jsou navrhovány jednotlivé, v úvahu přicházející objekty, resp. pozemní (stavební) objekty, inženýrské objekty a technická a technologická zařízení staveb, včetně staveb veřejné technické infrastruktury.

F. Oprávnění autorizovaného technika vypracovávat příslušné části projektové dokumentace

Obecně příslušná část projektové dokumentace je zásadně vymezena pouze daným odborným obsahem řešené problematiky, který odpovídá oboru, popř. specializaci autorizace udělené autorizovanému technikovi. Takové vymezení tedy nebere zřetel na formu dokumentování (grafická či textová) nebo na to, v jaké povinné části projektové dokumentace je položka s daným odborným obsahem obsažena.

Z hlediska rozsahu oprávnění autorizovaného technika je zřejmé, že vymezení příslušných částí projektové dokumentace rozhodujícím způsobem odpovídá počtu a stavebně technické povaze staveb/objektů (pozemní, inženýrské a technologické stavby, popř. technická infrastruktura), které připadají v úvahu v konkrétním stavebním záměru; řešení těchto objektů je obsaženo v povinné části D dokumentace a projektové dokumentace. Kromě položek řešených v povinné části D jsou součástí příslušné části projektové dokumentace také odborně shodné položky obsažené v jiných povinných částech; např. požárně bezpečnostní řešení pozemního objektu navrhované v povinné části dokumentace objektů (položka D/1.3). Zpracování údajů o požární bezpečnosti je také v povinné části - souhrnná technická zpráva (položka B/2).

Z kontextu s §19 autorizačního zákona je zřejmé, že i v případě, že by autorizovanému technikovi byla udělena autorizace pro všechny uvedené obory a specializace, nebyl by takový projektant oprávněn v projektové dokumentaci pro povolování staveb staticky posuzovat stavebně konstrukční části stavby a v projektové dokumentaci pro provádění stavby zpracovávat podrobný statický výpočet.

Z §159 odst. 2 stavebního zákona vyplývá, že není-li autorizovaný technik oprávněn (způsobilý) některé části projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejich zpracování přizvat další projektanty s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, přičemž každý z nich odpovídá za jím zpracované řešení. V takovém případě autorizovaný technik odpovídá za projektovou dokumentaci stavby jako celek, zejména za koordinaci a kompletaci jednotlivých částí dokumentace, a to i tehdy, nebyl-li stavebníkem pověřen funkcí hlavního projektanta podle §113 odst. 2 stavebního zákona.

Za projektanta přizvaného v uvedeném smyslu však nelze považovat osobu, která ke zpracování projektu přispěla jen poskytnutím administrativní či technické pomoci nebo odborné konzultace ke speciální dílčí otázce (např. při navrhování neobvyklého konstrukčního řešení), protože takovou asistencí nemůže být dotčena uvedená odpovědnost projektanta.

Projektová dokumentace musí být uspořádána, upravena a opatřena tak, aby bylo možné jednoznačně identifikovat projektanta (autora) každé z jejích příslušných částí (§13 odst. 3 autorizačního zákona) a určit tak podíl jeho právní odpovědnosti za odbornou úroveň navrhovaného řešení (§159 odst. 2 stavebního zákona a §12 odst. 1 autorizačního zákona).

Dokumentace vymezené v přílohách č. 14 vyhlášky o dokumentaci staveb má autorizovaný technik oprávnění zpracovávat, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části.

G. Rozsah oprávnění autorizovaného technika v oboru pozemní stavby

Autorizovaný technik v oboru pozemní stavby může na základě svého oprávnění zpracovávat části projektové dokumentace pozemních (stavebních) objektů, které obsahují:

část A Průvodní zpráva

část B. Souhrnná technická zpráva s výjimkou položek

B/2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B/2.6 c) Mechanická odolnost a stabilita,

B/2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení

B/2.8 Požárně bezpečnostní řešení,

B/2.9 Zásady hospodaření s energiemi

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

část C. Situační výkresy

část D. Dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení s výjimkou položek

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

D.1.4 Technika prostředí staveb

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení.

Uvedený rozsah oprávnění autorizovaného technika v oboru pozemní stavby zohledňuje skutečnost, že návrh řešení v projektové dokumentaci pro povolování staveb je podstatně předurčen již ve stádiu územního rozhodování, protože podmínky územního rozhodnutí (§92 stavebního zákona) jsou fakticky závazným a značně podrobným zadáním pro projektovou přípravu stavby.

Za Ministerstvo pro místní rozvoj ČR:

Ing. Marcela Pavlová, ředitelka odboru stavebního řádu

Za Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě:

Ing. Pavel Křeček, předseda

V Praze dne: 9. července 2013

Příloha 6.3

Stanovisko MMR

(Stanovisko odboru stavebního řádu č. j. 11950/01-32/K-263/01

ze dne 25.06.2001)

Rozsah oprávnění autorizovaného stavitele

K Vaší žádosti o stanovisko k rozsahu působnosti autorizované osoby používající označení „autorizovaný stavitel“, jak to umožňuje §13 odst. 1 zákona ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, resp. k tomu, zda autorizovaný stavitel je oprávněn k výkonu projektové činnosti (stejně jako autorizovaný technik nebo autorizovaný inženýr) v oboru, ve kterém mu byla udělena autorizace, sdělujeme:

V §13 odst. 1 uvedeného zákona se stanoví, že autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb, může používat označení „autorizovaný stavitel“. Z toho lze logicky vyvodit, že i když je autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb, označení „autorizovaný stavitel“ používat nemusí, neprojeví-li o to výslovně zájem. Ze žádného ustanovení citovaného zákona nevyplývá, že volba označení „autorizovaný stavitel“ jakkoli omezuje rozsah oprávnění autorizovaného inženýra a autorizovaného technika (§18 a §19 citovaného zákona).

Příloha 6.4

Stanovisko

ke způsobu prokazování oprávněností ke zpracování dokumentace předkládané k územnímu a stavebnímu řízení

K Vaší žádosti o stanovisko ke způsobu prokazování oprávněností ke zpracování dokumentace předkládané k územnímu a stavebnímu řízení, sdělujeme:

Pro projektanta s autorizací udělenou podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, vyplývá z §13 odst. 3 tohoto zákona povinnost opatřovat dokumenty související s výkonem jeho činnosti (tzn. též projektovou dokumentaci předkládanou k územnímu a stavebnímu řízení) vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, svým jménem, číslem, pod nímž je zapsán v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popř. specializací. Je-li projektant oprávněn zpracovat dokumentaci komplexně, podepíše a orazítkuje všechny její dílčí části; zpracuje-li však určitou dílčí část dokumentace (např. požárně bezpečnostní řešení) další oprávněný projektant (§46b odst. 1 stavebního zákona), musí ji tento přizvaný zpracovatel podepsat a orazítkovat, čímž potvrzuje odpovědnost za její správnost, úplnost a proveditelnost.

Souvisí to s ustanovením §13 odst. 5 zákona č. 360/1992 Sb., v němž se stanoví, že dokumenty splňující náležitosti podle §13 odst. 3 tohoto zákona, jsou pro úřední účely veřejnými listinami. Z toho lze usoudit, že dokumentace stavby, která je opatřena uvedenými náležitostmi a předkládána pro úřední účel (řízení o stavbách), má nepochybně povahu veřejné listiny.

Vzhledem k uvedenému považujeme doložení návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo žádosti o stavební povolení úředně ověřenou kopií osvědčení o autorizaci (§9 zákona č. 360/1992 Sb.) za nadbytečné.

JUDr. Zdeňka Vobrátilová

ředitelka odboru stavebního řádu

Poznámka: V příloze je citovaný zákon č. 50/1976 Sb.

Příloha 6.5

Stanovisko MMR

K dotazu ve věci projektování oprav mostů

(Stanovisko odboru stavebního řádu č. j. 24170/01-32/K-585/01

ze dne 10.1.2002)

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR spolu s Ministerstvem dopravy a spojů ČR obdrželo dotaz týkající se projektování oprav mostů, ke kterému po projednání zaujalo toto stanovisko:

Pojem „oprava“ a pojem „most“ se ve stavebním zákonu ani v prováděcích předpisech k němu nevyskytují. Pojem „most“ není definován v žádném právním předpisu. Je však nepochybné, že mosty jsou stavbami; vyplývá to např. z ustanovení §12 odst. 1 písmo b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v němž se uvádí, že stavby mostních objektů jsou součástí staveb pozemních komunikací.

Také termín „oprava mostu“ není definován v žádném právním předpisu. Avšak z vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze vyvodit, že

  • opravou mostu (tzn. součásti pozemní komunikace) je změna dokončené stavby, při které se zachovává vnější ohraničení stavby a při které se zlepšují její parametry a zvyšuje bezpečnost provozu, tedy. stavební úprava (definice „opravy komunikace“ podle §1 odst. 1 písm. b) cit. vyhlášky),
  • při opravě mostu se stavebními pracemi prováděnými podle schválené dokumentace odstraňují zjištěná poškození nebo vady (§10 odst. 5 citované vyhlášky).

Vzhledem k tomu, že opravy mostů lze považovat za stavební úpravy (§139b odst. 3 písmo c) stavebního zákona), lze je provádět podle stavebního povolení (§55 odst. 1 stavebního zákona), anebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu, jestliže se jedná o stavební úpravu, kterou se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do jejích nosných konstrukcí a nemění se způsob jejího užívání (§55 odst. 2 písm. b) stavebního zákona).

V konkrétních případech však nelze vyloučit, že oprava mostu bude mít pouze povahu udržovacích prací. Provedení udržovacích prací, které by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhled či životní prostředí nebo je-li daná stavba kulturní památkou, vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu (§55 odst. 3 stavebního zákona); jinak udržovací práce ohlášení nevyžadují.

Pokud by u konkrétní opravy mostu vznikla pochybnost, jakému režimu stavebního zákona bude podléhat, je nutno se řídit stanoviskem příslušného stavebního úřadu.

Ze stavebního zákona ani z jiného právního předpisu nevyplývá, že by jakékoli stavby mostů mohly být považovány za jednoduché stavby.

Zpracování projektové dokumentace oprav mostů, u nichž se vyžaduje stavební povolení, je vybranou činností ve výstavbě, resp. projektovou činností (§46a odst. 2 písm. a) stavebního zákona), tudíž tuto činnost mohou vykonávat pouze fyzické osoby s oprávněním podle zvláštního předpisu (§46a odst. 1 stavebního zákona), např. osoby s autorizací pro obor dopravní stavby podle zákona ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Právnické osoby nebo fyzické osoby, včetně zahraničních osob, podnikající podle zvláštního předpisu, mohou vykonávat tuto činnost, jen pokud zabezpečí její výkon osobami s uvedeným oprávněním (§46a odst. 2 stavebního zákona).

Poznámka: V příloze je citovaný zákon č. 50/1976 Sb.

Příloha 6.6

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Směrnice pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující

§1

Směrnice pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující upravuje postup České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) v případech státních příslušníků členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“) nebo jejich rodinných příslušníků, nebo státních příslušníků jiných než členských států (za splnění podmínek §7 odst. 1 písm. b), body 1 až 5 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.) nebo držitelů modré karty Evropské unie, kteří hodlají na území České republiky vykonávat povolání pro obory uvedené v §5 odst. 3 autorizačního zákona (dále jen „výkon povolání“) s výjimkou případů, kdy uchazeči hodlají k výkonu povolání získat autorizaci v příslušném oboru.

§2

K výkonu povolání na území České republiky je nutné u Komory požádat o registraci (osoba usazená, §30a odst. 3 zákona), nebo podat oznámení o výkonu povolání (osoba hostující, §30a odst. 4 zákona).

§3

Žádost o provedení registrace osoby usazené

1. Žádost o provedení registrace se podává na předepsaném formuláři prostřednictvím kanceláře Komory. Musí obsahovat tyto údaje:

a) jméno, příjmení a rodné příjmení, popřípadě další změny příjmení,

b) datum, místo (obec) a stát narození,

c) rodné číslo nebo jiný identifikační osobní údaj,

d) státní příslušnost,

e) dosažené odborné vzdělání,

f) akademický titul, vědeckou nebo pedagogickou hodnost,

g) adresu trvalého bydliště,

h) adresu pro doručování na území České republiky s uvedením telefonu, faxu, e-mailu,

i) odborné činnosti, které hodlá na území České republiky vykonávat,

j) zamýšlenou formu výkonu regulované činnosti (podnikatel, svobodné povolání, zaměstnanec),

k) sídlo podniku nebo organizační složky na území České republiky.

2. Povinnými přílohami žádosti jsou:

a) doklad osvědčující jeho státní příslušnost;

b) doklad o dosažené kvalifikaci udělený na území Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace nebo jiného než členského státu , kterým se prokazuje splnění požadavků právního předpisu členského státu původu, jímž je stanovena podmínka odborné kvalifikace pro výkon odborné činnosti. Tento doklad bude doplněn osvědčením členského státu, který doklad o dosažené kvalifikaci vydal, že uchazeč na jeho území měl oprávnění k výkonu vybraných činností pod odpovídajícím profesním označením a že tuto činnost skutečně vykonával po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání tohoto osvědčení;

c) doklad o bezúhonnosti podle §30k odst. 1 zákona nesmí být starší 3 měsíců;

d) doklad o uzavření pojistné smlouvy o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti na území České republiky;

e) doklad o změně příjmení, liší-li se od příjmení na dokladech přikládaných k žádosti;

f) doklad o zaplacení poplatku za podání žádosti o uznání odborné kvalifikace ve výši 2000 Kč.

3. Doklady uvedené v odst. 2 se předkládají v originále nebo v ověřené kopii. Doklady uvedené v odst. 2 písm. b) až e) musí být přeloženy do českého jazyka tlumočníkem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků.

4. Doklady uvedené v odst. 2 písm. c) nesmí být zveřejňovány ani listinnou ani elektronickou formou.

§4

Oznámení osoby, která hodlá na území České republiky vykonávat činnost jako osoba hostující

1. Oznámení osoby, která hodlá na území České republiky vykonávat činnost jako osoba hostující, musí obsahovat údaje uvedené v §3 odst. 1 písm. a) až i), a také název a adresu díla, které má být předmětem výkonu této činnosti, přepokládaný začátek a konec výkonu této činnosti a pokud je tato osoba v rámci poskytování služeb na území České republiky vyslána zaměstnavatelem, také identifikační údaje zaměstnavatele (název, sídlo a stát usazení u právnické osoby, resp. jméno a příjmení, datum narození, stát usazení a adresa podnikání je-li zaměstnavatelem fyzická osoba).

2. Povinnými přílohami oznámení jsou kromě dokladů uvedených v §3 odst. 2:

a. doklad potvrzující, že oprávnění k výkonu předmětné činnosti v státě původu nebylo uchazeči odejmuto ani dočasně pozastaveno

b. není-li předmětná činnost v státě původu regulována, doklad, že ve státě původu vykonával předmětnou činnost po dobu nejméně 2 let během předcházejících 10 let, nebo doklad o regulovaném vzdělávání, které jej odborně připravuje pro výkon předmětné činnosti.

§5

1. Kancelář Komory zkontroluje bezodkladně úplnost žádosti o registraci (oznámení o výkonu vybrané činnosti). Chybí-li některý z předepsaných dokladů, anebo jsou-li tyto doklady z hlediska požadavků zákona a této směrnice neúplné, neprůkazné, nejsou v českém jazyce nebo nejsou-li doloženy úředním překladem, vyzve žadatele k doplnění žádosti. Ve výzvě musí být uvedeno, kterými konkrétními doklady, údaji či sděleními má být žádost doplněna.

2. Ve výzvě upozorní žadatele, že zákonem stanovená lhůta 60 dnů pro zápis do seznamu registrovaných osob začíná podle §30k odst. 2 běžet ode dne, kdy žádost o registraci (oznámení o výkonu vybrané činnosti) je úplná a dále upozorní, že zápis do seznamu registrovaných osob podléhá poplatku ve výši 2000 Kč.

§6

1. Komora na základě úplné žádosti přezkoumá, zda znalosti a dovednosti žadatele prokázané doklady o jeho dosažené kvalifikaci jsou srovnatelné se znalostmi a dovednostmi vyžadovanými k výkonu odborné činnosti v České republice.

2. Shledá-li podstatný rozdíl mezi znalostmi a dovednostmi žadatele prokázanými doklady o jeho odborné kvalifikaci a znalostmi a dovednostmi vyžadovanými k výkonu odborné činnosti v České republice, vydá rozhodnutí, v němž žadateli sdělí, které okruhy znalostí a dovedností uchazeči chybí. Současně uvede možná kompenzační opatření (adaptační období nebo jiné adekvátní opatření), která zjištěné nedostatky mohou odstranit. Volba mezi navrženými možnostmi náleží žadateli.

§7

1. O žádosti o registraci musí Komora rozhodnout bezodkladně (nejpozději do 60 dnů) ode dne předložení úplné žádosti, včetně všech dokladů nezbytných k posouzení žádosti.

2. Uznávací orgán po nabytí právní moci rozhodnutí vrátí uchazeči doklady uvedené v §3 odst. 2 písm. a) až b).

3. Jestliže není žádost o registraci doplněna nebo zjistí-li Komora, že zákonem a touto směrnicí stanovené požadavky pro provedení registrace nejsou splněny, anebo uchazeč navržená kompenzační opatření nepřijme, Komora vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zápis do seznamu registrovaných osob.

4. V případě, že autor žádosti o uznání odborné kvalifikace jako osoba usazená nebo autor oznámení o záměru vykonávat odbornou činnost jako osoba hostující se rozhodne netrvat nadále na vyřízení svého podání, učiní tak písemně na adresu Komory. Komora projednávání ukončí a žádost resp. oznámení odloží. Stejně Komora postupuje i v případech, kdy uchazeč 6 měsíců nereaguje na jakékoliv výzvy. O ukončení projednávání žádosti resp. oznámení Komora uchazeče písemně informuje.

§8

1. U osoby hostující se mimo to zkoumá, zda v oznámení uvedená služba odpovídá svým charakterem požadavku §30a odst. 4 zákona. Pokud dospěje k závěru, že hostující osoba nesplňuje zákonem stanovené kvalifikační předpoklady anebo, že zamýšlenou činnost hostující osoby nelze považovat ani za dočasnou ani za příležitostnou, Komora vydá bezodkladně rozhodnutí o tom, že uchazeč není oprávněn k výkonu regulované činnosti na území České republiky.

2. Právo vykonávat vybranou činnost ve výstavbě vzniká u osoby hostující dnem, kdy Komora vydá uchazeči rozhodnutí o ověření odborné kvalifikace.

3. U staveb, jejichž příprava a realizace je delší než 1 rok a u staveb u kterých z různých důvodů dochází k posunu termínu dokončení, může osoba hostující požádat o prodloužení registrace. Žádost se podává nejpozději 60 dnů před posledním dnem platnosti registrace formou nového oznámení. K žádosti přiloží aktuální doklady o trestní bezúhonnosti, potvrzení pojistitele, že pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti na území České republiky je platné i pro další registrační období, a o zaplacení poplatku podle §3 odst. (2) f) Směrnice. Současně formou čestného prohlášení žadatel doloží, že nemá pozastaven výkon vybrané činnosti příslušnou profesní institucí a že ostatní povinné doklady podle §4 odst. (1) Směrnice jsou nadále platné. Po projednání oznámení Komora vydá žadateli nové osvědčení o registraci.

§9

Zápis o jednáních a rozhodnutích

1. O všech jednáních souvisejících se žádostí o registraci a o přijatých rozhodnutích se pořizují zápisy. Ty obsahují data a místo zasedání, prezenční listiny s podpisy členů Komory přítomných jednání.

2. Rozhodnutí o žádosti musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Z výroku musí být patrné, zda žádosti bylo vyhověno nebo byl zápis do seznamu registrovaných osob odmítnut. Bylo-li žádosti vyhověno, uvede se ve výroku rozsah vybraných a odborných činností, na které se registrace vztahuje.

§10

Slib osoby usazené

1. Slib registrované osoby usazené se skládá buď ústně za přítomnosti předsedy Komory, popřípadě pověřeného člena představenstva, který předsedu zastupuje, nebo, nemůže-li být předepsaná forma slibu použita státními příslušníky jiných členských států Evropské unie, popřípadě státními příslušníky států ostatních, určí Komora, jakožto uznávací orgán v rozhodnutí o registraci osoby usazené s přihlédnutím k okolnostem, jakou odpovídající a rovnocennou formou bude tento právní úkon proveden.

2. O složení předepsaného slibu se pořídí zápis, který obsahuje datum a místo konání slibu, jméno a podpis osoby skládající slib a jméno a podpis přítomného člena představenstva Komory, do jehož rukou byl slib složen.

3. Zápis o složení předepsaného slibu, byl-li proveden jinou než ústní formou, obsahuje doklad o způsobu složení slibu, datum a místo konání slibu, jméno a podpis osoby skládající slib a jméno a podpis odpovědného člena představenstva Komory, do jehož rukou byl slib doručen.

§11

Osvědčení o registraci

1. Po provedené registraci a složení slibu u osoby usazené je vydáváno razítko se státním znakem České republiky, obsahující jméno usazené osoby, číslo, pod nímž je zapsaná v seznamu registrovaných osob vedeném Komorou, a vyznačeným oborem, popřípadě specializací a osvědčení o provedení registrace, které obsahuje:

a. jméno a příjmení registrované osoby,

b. rodné číslo nebo jiný obdobný identifikační údaj,

c. obor, popřípadě specializace registrace,

d. oprávnění používat profesní označení „autorizovaný inženýr“, „autorizovaný technik“ ve spojení s oborem, pro který mu byla registrace provedena,

e. oprávnění vykazovat se osvědčením o registraci a razítkem,

f. doklad o tom, že vybraná činnost ve výstavbě je regulovanou činností podle zákona č. 189/2008 Sb.

g. registrační číslo udělené Komorou,

h. datum provedení registrace,

i. podpis předsedy Komory nebo jím pověřené osoby,

j. poučení o tom, že se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že úmyslně použije profesní označení v rozporu se zákonem č. 360/1992 Sb., nebo provozuje dočasně nebo příležitostně výdělečnou regulovanou činnost v rozporu se zákonem č. 360/1992 Sb., a zákonem č. 189/2008 Sb., kde lze uložit též zákaz činnosti na dobu do 1 roku.

2. Registrace osob hostujících obsahuje údaje uvedené v odst. 1 (kromě razítka), dobu platnosti registrace (max. 12 měsíců) a identifikační údaje díla, pro které byla registrace provedena.

§12

Doklady o provedení registrace

1. Nedílnou součástí dokladů o provedení registrace osoby usazené jsou:

a. záznam o průběhu a výsledku kompenzačního opatření, pokud bylo součástí registračního řízení,

b. zápis o rozhodnutí podle §9 odst. 2,

c. zápis o složení předepsaného slibu,

d. kopie osvědčení o provedení registrace s vyznačením druhu autorizace,

e. doklad o uzavření pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem činnosti,

f. kopie zápisu o vrácení dokladů registrované osobě,

g. písemný pokyn k zápisu do seznamu registrovaných osob usazených.

2. Nedílnou součástí dokladů o provedení registrace osoby hostující jsou:

a. oznámení o výkonu povolání se žádostí o registraci s přiloženými předepsanými doklady,

b. záznam o průběhu a výsledku kompenzačního opatření, pokud bylo součástí registračního řízení,

c. zápis o rozhodnutí podle §9 odst. 2,

d. kopie osvědčení o provedení registrace s vyznačením druhu autorizace podle §4 a doby, po kterou bude registrovaná osoba hostující vykonávat povolání na území České republiky,

e. doklad o uzavření pojistné smlouvy o odpovědnosti za škody způsobené výkonem činnosti,

f. kopie zápisu o vrácení dokladů uvedených v §7 odst. 2 registrované osobě,

g. písemný pokyn k zápisu do seznamu registrovaných osob hostujících.

§13

Náležitosti zápisu o předání dokladů o registraci

Zápis o předání dokladů o registraci obsahuje datum a místo předání, předměty předání, jméno a podpis předávající pověřené osoby a jméno a podpis registrované osoby.

Schváleno na zasedání Představenstva ČKAIT dne 12.6.2008.

Účinnost směrnice od 1.7.2008.

Poslední aktualizace schválena Představenstvem ČKAIT 21.11.2013.

Pro zobrazení kompletního obsahu se musíte přihlásit
1 2 3