MP 2 - PROVÁDĚNÍ STAVEB

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

METODICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

PROVÁDĚNÍ STAVEB

MP 2

aktualizace 2018

Klíčová slova:

provádění staveb, předpisy právní, výklad pojmů

Kolektiv autorů:

Autoři

Anotace:

Metodická pomůcka MP 2 popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména §158 - §160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnost v jednotlivých fázích realizace stavby. Řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

OBSAH

Úvod

1

Autorizované osoby a provádění staveb

1.0

Základní pojmy a zkratky

1.1

Obecný postup činnosti autorizované osoby při provádění stavby

1.2

Vybrané postupy autorizované osoby při provádění stavby

1.2.1

DP 1 Příprava stavby

1.2.2

DP 2 Přejímka staveniště

1.2.3

DP 3 Provádění stavby

1.2.4

DP 4 Předání stavby

1.3

Postupy autorizované osoby po předání stavby

1.3.1

Užívání stavby

1.3.2

Vyklizení staveniště

1.3.3

Dokumentace související se stavbou

1.3.4

DP 5 Záruční lhůta

2

Obecné postupy při provádění stavby

2.1

Kontrolní činnost

2.1.1

Vstupní kontrola materiálu na stavbě

2.1.2

Kontrola a přejímací řízení poddodavatele

2.1.3

Mezioperační kontrola

2.1.4

Kontrola zakrytých částí staveb

2.1.5

Výstupní kontrola

2.2

Řešení neshod

2.2.1

Řešení neshody z mezioperační kontroly stavebních prací

2.2.2

Řešení v případě neshody u poddodavatelů

2.2.3

Řešení nesouladu s projektovou dokumentací

2.2.4

Řízení v případě neshody u výstupní kontroly

2.3

Řízení provádění stavby

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Přehledné celkové schéma metodických pomůcek určených autorizovaným osobám je uvedeno v dokumentu MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. V dokumentu MP 0 jsou také vysvětleny základní pojmy a zkratky, používané v metodických pomůckách.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby – členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

ÚVOD

Metodické pomůcky v rámci systému PROFESIS popisují úroveň činnosti autorizovaných osob v základních dvou skupinách jejich výkonu, tj. projektové činnosti a vedení realizace staveb. Jde o průnik množin variabilních činností, nacházení toho nejzákladnějšího, co by mělo být společné pro všechny obory autorizace. Od tohoto základu se budou potom odvíjet varianty vyplývající z předpisových a technických odlišností jednotlivých oborů a specializací, způsobu výkonu povolání, či nutných potřeb pro další činnost autorizovaných osob.

Metodická pomůcka MP 2 si klade za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména §158§160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích realizace stavby. Řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Činnosti autorizovaných osob jsou vyjmenovány s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě zákonných předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti a zákazníkovi. V dílčích postupech jsou rozpracovávány pro jednotlivé etapy realizace stavby, s ohledem na splnění specifických podmínek obchodních smluv.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku výstavby. Jejím účelem je popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu profese. Měla by se stát počátkem budování celého systému pro základní činnost vedení realizace staveb.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným; popisují aktuální stav představy o výkonu činnosti autorizovaných osob; nejsou a nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

1 AUTORIZOVANÉ OSOBY A PROVÁDĚNÍ STAVEB

1.0 Základní pojmy a zkratky

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese. V textu metodické pomůcky MP 2 jsou tyto termíny použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě a provádění výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Projektant (AO)

V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle §158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v §159 SZ.

Stavebník (investor)

V textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby – investor. Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je investor označován jako stavebník (§2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního a etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, používá též pojem zadavatel stavby. Povinnosti a odpovědnost stavebníka - viz §152 SZ.

Zhotovitel stavby

Označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon [§2 odst. 2 písm. b)] používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů). Jde o stavební firmu podnikající ve vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Ve smyslu §160 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) může jako zhotovitel provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při realizaci stavby zabezpečí odborné vedení jejího provádění stavbyvedoucím (s výjimkou staveb prováděných svépomocí). Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v §160 odst. 1 a 2 a v §153 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

Stavbyvedoucí

V pojetí všech metodických pomůcek je osobou pověřenou zhotovitelem stavby (stavebním podnikatelem) výkonem činnosti autorizované osoby ve smyslu §158 a §160 stavebního zákona (odborné vedení provádění stavby nebo její změny), s povinnostmi uvedenými v §153.

Dílčí, pomocný stavbyvedoucí

Z výše uvedené definice stavbyvedoucího vyplývá, že ne všechny činnosti na stavbě jsou vybranou činností ve výstavbě. Osoba, která vykonává ostatní činnosti související s vedením stavby (např. financování, vedení pracovníků, přejímku materiálu, vede zhotovení části stavby subdodavatelem apod.), se v metodických pomůckách označuje jako dílčí, pomocný stavbyvedoucí.

Stavební podnikatel

Osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (§2 odst. 2 písm. b) SZ).

Poddodavatel – subdodavatel

Termín je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem pro zhotovitele stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel nebo spolupracovník.

Obchodní firma

Obchodní firmou v rámci MP rozumíme všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr, smluvní vztah založený smlouvou příkazní, či smlouvou o dílo). Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.

Dozor

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP 2 použit ve významu:

  • dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby – autora díla – nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad realizací stavby, na základě příslušného smluvního vztahu, u stavby financované z veřejného rozpočtu, pro kterou zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je podle §152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta, příp. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
  • dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem investora (stavebníka); u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby;
  • stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu §132 a §133 SZ;
  • dozor stavební je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí (§160 odst. 3 a 4 SZ), vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ nebo SŠ stavebního směru a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb, nebo autorizovaná osoba - viz §2 odst. 2 písm. d) SZ).

Proces

  • souhrn činností potřebných pro zhotovení díla nebo jeho části (např. projektová dokumentace, realizace stavby);
  • postup a dílčí postup je souhrnem činností k zabezpečení procesů;
  • dílčí postupy týkající se přípravy a realizace staveb a činností autorizovaných osob jsou popsány v této metodické pomůcce.

Pracovník

Termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.).

Projektová dokumentace (PD)

V této MP je pojem užíván souhrnně pro všechny fáze a stupně dokumentace v procesech stavebního řízení a provádění stavby. Vyjadřuje výstup projektové činnosti, sloužící ve smyslu §158 (2) SZ jako:

  • projektová dokumentace k ohlášení stavby §104 odst. 1 písm. a) až e);
  • projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení podle §115;
  • k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116;
  • k posouzení autorizovaným inspektorem podle §117;
  • změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle §118;
  • staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129;
  • projektová dokumentace pro provádění stavby;
  • projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle (§137);
  • projektová dokumentace vodního díla k ohlášení podle §15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.

Stavba

Veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně-technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby (§2 (3) (4) SZ). Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba pro reklamu je stavba, která slouží reklamním účelům (zařízení o celkové ploše větší než 8 m2).

Stavební objekt

Současně platné stavební předpisy pojem „stavební objekt“ nepoužívají. Ojediněle je v dalších právních předpisech pojem stavební objekt používán ve významu stavba, stavební dílo (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách; vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy aj.); v některých již zrušených předpisech sloužil k označení stavební části stavby (např. pokyny a sdělení ministerstva financí). Stavební objekt je ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby (její stavební části), způsobilá bezpečného užívání a provozu.

Provozní soubor (PS), event. (dílčí provozní soubor DPS)

Je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Stavební deník

Dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden při provádění stavby vyžadující stavební povolení (vždy) nebo ohlášení stavebnímu úřadu (s výjimkou případů, kdy dle stavebního zákona postačí jednoduchý záznam o stavbě). Podrobnosti ke stavebnímu deníku viz §157 SZ, upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Jednoduchý záznam o stavbě

U ohlašovaných staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. e) až k) postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě. Podrobnosti upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Používané zkratky:

AD
Autorský dozor projektanta
AI
Autorizovaný inspektor
AO
Autorizovaná osoba
AO-S
Autorizovaná osoba pověřená funkcí stavbyvedoucího
AT
Autorizovaný technik
BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
CE
Evropské označení shody výrobků s normovými požadavky
ČAS
Česká agentura pro standardizaci
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ČSN
Česká technická norma
ČSN EN ISO
Převzatá mezinárodní norma
ČSN EN
Převzatá evropská norma
DOSS
Dotčený orgán státní správy
DP
Dílčí postup
DS
Dopravní stavby
KZP
Kontrolní a zkušební plán
KHES
Krajská hygienicko-epidemiologická stanice
KN
Katastr nemovitostí
OIP
Oblastní inspektorát práce
OOPP
Osobní ochranné pracovní pomůcky
PD
Projektová dokumentace
PO
Požární ochrana
ZOV
Zásady organizace výstavby
PS
Provozní soubor
PSV
Pomocná stavební výroba
SD
Stavební deník
SO
Stavební objekt
SÚIP
Státní úřad inspekce práce
SOD
Smlouva o dílo
SZ
Stavební zákon
SW
Software (programové vybavení počítačů)
TD
Technický dozor investora
TMP
Technologické a montážní pokyny
VOP
Všeobecné obchodní podmínky
VP
Výrobní příprava stavby
ZOV
Zásady organizace výstavby
ZP
Zkušební provoz
ZS
Zařízení staveniště
ŽP
Životní prostředí

1.1 Obecný postup činnosti autorizované osoby při provádění stavby

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon). Autorizace v příslušném oboru, případně specializace podle autorizačního zákona, je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v §158, §160 a §153 stavebního zákona:

Vybrané činnosti ve výstavbě (§158 SZ)

1. Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2 §158 SZ, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

2. Projektovou dokumentací je dokumentace:

a) stavby podle §104 odst. 1 písm. a) až e),

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle §115,

c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116,

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle §117,

e) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle §118,

f) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129,

g) pro provádění stavby,

h) pro nezbytné úpravy podle §137, nebo

i) vodního díla k ohlášení podle §15a odst. 2 písm. c) vodního zákona §160.

Provádění staveb (§160 SZ)

1. Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavci 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

2. Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Stavbyvedoucí a stavební dozor (§153 SZ)

1. Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

2. Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Podrobnosti týkající se požadavků a uplatnění dalších právních předpisů jsou uvedeny v dokumentech řady A, především v publikaci A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

1.2 Obecný postup autorizované osoby při provádění stavby

Předcházejícím procesem před realizací stavby je uzavření obchodních vztahů na základě jednání se zákazníkem. Pomůcka řeší problematiku navázání obchodního vztahu se zákazníkem, soutěží, zpracování nabídek v rámci obchodní přípravy, jednání o uzavření jednotlivých druhů obchodních smluv a jejich schvalování. Výstup, tj. uzavřená smlouva o dílo, je vstupem do MP 2 Provádění staveb. Vstupem je rovněž dokumentace stavby, zpracovaná podle MP 1 Projektová činnost jako součást obchodního případu, nebo dodaná zákazníkem jako součást jeho podkladů. Výstupem je úspěšně předané dílo a jeho užití ke spokojenosti stavebníka. Celý proces realizace stavby se dělí na několik dílčích postupů, v rámci nichž je popsána úloha autorizovaných a ostatních osob směřující k provádění stavby.

1.2.1 DP 1 Příprava stavby

Postup řeší výrobní přípravu stavebního díla, včetně všech souvislostí. Výrobní příprava vlastního provádění stavby probíhá po získání zakázky na základě podepsané smlouvy o dílo a všech dokladů, vytvořených a získaných v rámci zpracování nabídky. Uzavřená smlouva o dílo na příslušnou zakázku obsahuje popis díla, včetně určení jednotlivých položek obchodního případu – smluvních výstupů.

Podklady pro stavbu tvoří tyto základní dokumenty:

  • smlouva o dílo,
  • stavební povolení, příp. veřejnoprávní smlouva, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, opakované stavební povolení, dodatečné povolení;
  • projektová dokumentace, ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení, včetně zásad organizace výstavby (ZOV), nebo předepsaná stavebním zákonem pro jiné úkony nahrazující stavební povolení;
  • projektová dokumentace pro provádění stavby (pokud není součástí dodávky zhotovitele),
  • povolení případně nařízení stavebního úřadu k odstranění stavby, je-li toto předmětem nebo součástí díla (§128 a §129 SZ),
  • nařízení stavebního úřadu pro neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce (§135 a §136 SZ),
  • nařízení nezbytných úprav (§137 SZ).

Doplňující podklady:

  • obecně závazné předpisy, vztahující se ke stavbě,
  • platné ČSN,
  • informace a požadavky poskytnuté stavebníkem.

Vlastní poznatky dodavatele o stavbě a staveništi a jeho zkušenosti:

  • podklady pro zpracování zakázky podle seznamu u smlouvy o dílo,
  • další materiály a požadavky předané stavebníkem,
  • informace poskytnuté zpracovatelem projektové dokumentace,
  • informační základna – seznam způsobilých poddodavatelů.

Vstupem jsou dále poddodávky jednotlivých dodavatelů, zpracované na základě zadání a samostatných smluv o dílo v souladu s MP 5 Nakupování.

V rámci postupu se provádí:

(1) Stanovení realizačního týmu stavby

Ve vazbě na organizační strukturu obchodní firmy, v níž je stavba realizována (OSVČ, obchodní společnost), jsou určeny osoby odpovědné za realizaci obchodního případu. Jejich počet závisí jednoznačně na organizaci stavební firmy. Přestože u malých firem se mohou činnosti kumulovat, v zásadě lze úlohy v provádění staveb rozdělit na:

  • autorizovanou osobu pověřenou odborným vedením provádění stavby – ve smyslu zákona stavbyvedoucího;
  • osobu spolupracující na provedení stavby – dílčí, pomocný stavbyvedoucí;
  • technika odpovědného za přípravu stavby;
  • technika odpovědného za zásobování;
  • manažera řízení nákladů;
  • manažera řízení bezpečnosti práce a environmentu;
  • manažera řízení kvality.

Podle velikosti stavby se může jednat o týmy pracovníků, nebo může tyto činnosti vykonávat i jedna osoba. Zásadní je, aby konzultační činnost v rámci přípravy mohla vykonávat osoba autorizovaná – stavbyvedoucí odpovědný za vedení provádění stavby, pokud je v té době z technických a organizačních důvodů možno jej jmenovat. V této fázi lze nejlépe řešit rozhodující problémy realizace.

(2) Analýza a objasnění zakázky

V rámci přípravy stavby prověří stavbyvedoucí znovu (základní prověření musí být uskutečněno ve fázi nabídky) ve spolupráci s technikem přípravy projektovou dokumentaci a další podklady stavby z hlediska správnosti technického řešení podle právních předpisů, českých technických norem a dalších předpisů a doporučení, zejména ve vztahu:

  • nezávadnosti z hlediska ochrany veřejných zájmů (životní prostředí, odpady, ovzduší, voda, hygiena, doprava, hluk apod.);
  • vyřešení majetkových vztahů (obvod staveniště, přístupy na stavbu, skládky);
  • dopadů a omezení stavebníka z hlediska provádění stavebních prací;
  • dodržení náležitostí dokumentace a příslušných správních rozhodnutí z hlediska orgánů veřejné správy;
  • technologii provádění;
  • rentability provádění;
  • úplnosti (obsahuje-li dokumentace všechny práce nutné k řádnému dokončení díla, jsou-li k dispozici technické údaje, dostupné poddodávky, jednotlivé výkresy a koordinace profesí);
  • podmínkám stanoveným ve stavebním povolení nebo v jiném dokumentu je nahrazujícímu.

(3) Dokumentace pro provádění stavby

U menších staveb, kde dokumentace odpovídá v zásadě potřebám provádění, jsou drobné úpravy vyplývající z technické přípravy řešeny v dohodě se stavebníkem. U větších staveb, nebo tam, kde předaná projektová dokumentace nemá úroveň dokumentace pro provádění stavby, se vypracuje zadání pro dopracování dokumentace. Tato dokumentace může mít rozsah:

  • projektové dokumentace pro provádění stavby;
  • dílčích částí projektové dokumentace pro provádění stavby;
  • dodavatelské dokumentace (může mimo jiné obsahovat výrobní dokumentaci dodavatele – např. výkresy výztuže, bednění apod.).

Vypracování dokumentace pro provádění stavby patří mezi vybrané činnosti (§158 SZ), která se zadá příslušné projektové firmě (buď vlastní, nebo v rámci obchodních vztahů), nejlépe zpracovateli projektové dokumentace pro stavební povolení. Doporučuje se účast autora díla.

Stavbyvedoucí konzultuje rozsah zadání a účastní se projednání dokumentace s autorem projektové dokumentace a stavebníkem.

(4) Poddodavatelé

Stavbyvedoucí konzultuje výběr poddodavatelů a eventuální přípravu podkladů pro výběrové řízení na poddodavatele stavby. Výběr je významný především z hlediska povinnosti AO přizvat k provádění částí stavby mimo obor autorizace další autorizované osoby s příslušnou odborností. Snahou by mělo být, aby poddodavatel odpovědně pokrýval svoji činnost vlastní příslušnou autorizovanou osobou. Stavbyvedoucí přejímá odpovědnost v plném rozsahu za dodržení platných předpisů i za tyto poddodavatele. V souladu s postupy podle MP 5 Nakupování se organizuje výběr poddodavatelů, projednávají a uzavírají se potřebné obchodní smlouvy.

(5) Příprava postupu provádění stavby

Stavbyvedoucí konzultuje další přípravu provádění stavby, a to zejména:

  • Technologickou přípravu
    • sestavení technologického postupu provádění stavby a částí staveb z informační databáze technologických postupů stavebních prací,
    • zpracování technologických postupů nových a v organizaci neaplikovaných prací,
    • sestavení seznamu uplatněných českých technických norem,
    • zpracování montážního schématu staveb,
    • zpracování montážních postupů provozních, technologických celků a souborů,
    • zpracování plánu ochrany a bezpečnosti zdraví při stavebních pracích.

Technologický postup musí stanovit:

a) návaznost a souběh jednotlivých pracovních operací,

b) pracovní postup pro danou pracovní činnost,

c) použití strojů a zařízení a speciálních pracovních prostředků, pomůcek apod.,

d) druhy a typy pomocných stavebních konstrukcí (lešení, podpěrných konstrukcí, plošin apod.),

e) způsoby dopravy (svislé i vodorovné) materiálu, včetně komunikací a skladovacích ploch,

f) technické a organizační opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků, pracoviště a okolí (provozní řády, havarijní plány),

g) opatření k zajištění staveniště (pracoviště) po dobu, kdy se na něm nepracuje,

h) opatření při pracích za mimořádných podmínek.

V dokumentaci musí být rovněž stanovena opatření pro případ ohrožení přírodními živly (záplavy, sesuvy půdy apod.), dále opatření při stavebních pracích za provozu a při souběhu prací několika dodavatelů, rovněž opatření při postupném odevzdávání staveb, technologických a stavebních částí do provozu a užívání.

Dokumentace nemusí obsahovat opatření na zajištění bezpečnosti práce, pokud se jedná o stavební práce malého rozsahu (drobné a jednoduché stavby, jednoduché stavební úpravy a udržovací práce), nebo jde-li o stavební a montážní práce, jejichž bezpečné provádění je upraveno technickými normami a nařízením vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

  • Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací a dále na stavbách u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 5), investor zajistí podle §15 odst. 2 zákona 309/2006 Sb., aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Pokud je nutno ustavit na stavbě koordinátora BOZP na staveništi (podle §14 zákona č. 309/2006 Sb.) investor prostřednictvím koordinátora BOZP zajistí podle §7 NV č. 591/2006 Sb., aby plán obsahoval přiměřeně povaze a rozsahu stavby a dalším podmínkám údaje nezbytné pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl podepsán a odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době jeho zpracování známi.

  • Časový plán výstavby
    • řešení časového průběhu realizace stavby, vymezení hlavních časových mezníků,
    • nasazení pracovníků a mechanizace v čase,
    • zásobování stavby, plán materiálně technického zásobování,
    • nasazení poddodavatelů,
    • finanční plán stavby,
    • výluky stávajícího provozu (u změn dokončených staveb).
  • Výrobní kalkulace
    • stanovení základních předpokladů pro alokaci zdrojů k realizaci stavby,
    • stanovení vnitřních cen realizace,
    • stanovení dalších normativů.
  • Návrh zařízení staveniště
    • návrh výrobního a sociálního zařízení,
    • návrh speciálních zařízení,
    • určení dopravních cest a hygienických omezení,
    • projednání zařízení staveniště s příslušnými úřady (zábor pozemků, doprava, omezení, stavební povolení),
    • řešení odpadového hospodářství – povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu,
    • provozní řád, havarijní plán.

Závěrem výrobní přípravy je shrnutí všech potřebných příloh pro provádění stavby. Podklady v rámci výrobní přípravy se projednávají s dalšími pracovníky, kteří se na její realizaci budou podílet – pomocným stavbyvedoucím, technikem zásobování, poddodavateli a dalšími specialisty. Souhrn výrobní přípravy se podle organizační struktury projedná ve vedení stavební firmy za účasti stavbyvedoucího. Definitivně se rozhodne o postupu realizace a řešení sporných bodů.

Poznámka:

Při tomto projednání uplatní stavbyvedoucí veškeré námitky k takovým postupům, které by byly v rozporu s ustanoveními zákonných předpisů a jejich rolí. Výstupem je příprava stavby pro zajištění zakázky v souladu se smlouvou o dílo. Výstup slouží jako základní řídicí dokument stavby.

1.2.2 DP 2 Přejímka staveniště

Dílčí postup řeší převzetí všech podkladů stavby stavbyvedoucím, a vlastní postup předání a převzetí staveniště. Postup navazuje na výrobní přípravu. Stavbyvedoucí zajišťuje tyto činnosti:

(1) Převezme výstup výrobní přípravy a provede jeho kontrolu, včetně všech připojených dokladů. Případné neshody se projednají s technikem přípravy a podle potřeby dále vyjasní s dalšími pracovníky, případně s objednatelem. Převezme smlouvy o dílo, projektovou dokumentaci, stavební povolení a všechny další nutné podklady, založí stavební deník a jejich převzetí potvrdí zápisem do něj.

(2) Na úvodní stranu stavebního deníku provede zápis o své osobě, autorizaci a opatří deník otiskem autorizačního razítka, datem a vlastnoručním podpisem. Tím dokladuje svou odbornou způsobilost pro vedení provádění stavby. Souběžně provede o této skutečnosti záznam do deníku autorizované osoby. Dále uvede jména všech odpovědných spolupracovníků s uvedením jejich zmocnění pro výkon činnosti na stavbě a vzorových podpisů pro výkon činnosti na stavbě, zejména pověření dalších osob řízením prací na stavbě (dílčí stavbyvedoucí, předák, mistr). Dále se uvádějí záznamy o převzetí podkladů a dalších nutných úkonů před zahájením stavby. Stavební deník se vede v souladu s přílohou č. 5 vyhlášky MMR ČR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

(3) Seznámí svého zástupce na stavbě (dílčí, pomocný stavbyvedoucí, předák, mistr) s konkrétními úkoly, upozorní na technické a technologické problémy a vydá jednoznačné pokyny z hlediska dodržení zákonných předpisů pro provádění stavby.

(4) Před zahájením prací na stavbě seznámí všechny pracovníky s rozsahem připravované stavby, jejím konstrukčním a technologickým řešením, termíny výstavby a se specifikovanými požadavky objednatele, se zvláštními požadavky vyplývajícími z PD a smlouvy o dílo na stavbu a s TMP, které byly pro nově požadované technologie stavby vypracovány. Před zahájením práce podle nových TMP provede školení o postupu prací, s upřesněním úkolů a povinností jednotlivých zaměstnanců či pracovních čet. Všichni zaměstnanci se seznámí s požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Skutečnosti týkající se provedení školení BOZP, požární ochrany, ochrany životního prostředí a všech prací, které musí vykonávat pracovníci se zvláštním pověřením (jeřábníci, vazači, elektro apod.), uvede AO do stavebního deníku. Současně zajistí potvrzení o proškolení podpisem jednotlivých zaměstnanců do evidence školení.

(5) Při přejímce staveniště, pokud není ve smlouvě o dílo s objednatelem stanoveno jinak, stavbyvedoucí postupuje při místním šetření následovně:

  • staveniště přejímá jako celek;
  • staveniště musí být vyklizeno tak, aby mohly být neprodleně zahájeny práce podle PD a podmínek smlouvy o dílo, prosto nároků třetích osob;
  • převezme vytyčení základních směrových a výškových bodů, podzemních sítí a doklady o nich (podle §153 odst. 1 SZ je však povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou);
  • prověří hranice, příjezdy a odvodnění staveniště;
  • převezme přípojná místa (vody, plynu, elektro, topení, kanalizace, el. komunikace apod.);
  • zkontroluje podmínky ze stavebního povolení k užívání staveniště;
  • převezme místa skládky odpadů, zeminy, ornice apod.;
  • řeší problémy vzniklé při přejímce staveniště.

Poznámka:

Jestliže se staveniště nachází v prostoru jiné organizace, která vyžaduje zvláštní povolení ke vstupu a k činnosti na jejím území, obstará potřebné povolení objednatel.

(6) Po místním šetření na staveništi a prověření podmínek a ustanovení smlouvy o dílo sepíší účastníci zápis o předání a převzetí staveniště, který podepíší odpovědní zástupci objednatele a stavbyvedoucí. Současně o tom provede zápis do stavebního deníku.

Předání pracoviště poddodavateli, je-li potřebné, se provádí obdobně.

1.2.3 DP 3 Provádění stavby

Stavbyvedoucí řídí provádění stavby ve smyslu §153 stavebního zákona. V rámci postupu zajišťuje soubor činností, jejichž cílem je provedení stavby, zahrnující mj.:

  • organizaci výstavby v souladu s příslušnou PD, smlouvou o dílo na stavbu, technickými normami, právem vztahujícím se k výstavbě, TMP a podnikovými předpisy, které stanovují způsob provedení díla;
  • ekonomické a účelné využívání výrobního zařízení s ohledem na rozsah a složitost stavby, včetně odpovídající údržby strojního vybavení;
  • dodržování souladu specifikovaných nebo předpokládaných požadavků na jakost s PD, smlouvou o dílo, technickými normami, TMP a obecnými požadavky na výstavbu;
  • dodržování odpovídajících ustanovení týkajících se BOZP, PO, pracovního a životního prostředí;
  • dodržování plánu kontrolních prohlídek stavby - zejména sledování, řízení, kontrolu a zkoušení prací dalším postupem zakrytých, které nemohou být následnými kontrolami a zkouškami ověřeny, v souladu s plánem kontrolních prohlídek zajistí ohlášení stavební připravenosti příslušných etap stavebníkovi;
  • spolupráci s technickým dozorem stavebníka a autorským dozorem projektanta, pokud jsou zřízeny;
  • spolupráci s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je na stavbě ustaven).

(1) Pro řízení výrobních postupů na stavbách musí být k dispozici na stavbě mj. tato dokumentace:

  • projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a dokumentace další příslušné úrovně,
  • smlouva o dílo s objednatelem stavby (včetně postupně doplňovaných změn a dodatků),
  • smlouvy o dílo s poddodavateli (včetně postupně doplňovaných změn a dodatků),
  • objednávky či kupní smlouvy na zboží – viz MP 5 Nakupování,
  • doklady z předvýrobní a výrobní přípravy (časový plán, řešení zařízení staveniště, nasazení mechanismů, výrobní kalkulace, plán jakosti atd.),
  • stavební deník,
  • technologické a montážní pokyny,
  • podnikové předpisy (např. ekonomický řád, pracovní a mzdový řád, dopravní řád apod.),
  • předpisy BOZP a PO,
  • potřebné české technické normy (ČSN),
  • plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, kontrolní a zkušební plán,
  • dokumenty systému managementu jakosti (příručka jakosti, postupy),
  • dokumenty systému environmentálního managementu a managementu bezpečnosti práce (postupy).

(2) V průběhu provádění stavby stavbyvedoucí v souladu se zákoníkem práce (č. 262/2006 Sb.), zákonem č. 360/1992 Sb., zákonem č. 183/2006 Sb., §153 a §160, a prováděcími vyhláškami, provádí rozhodnutí a je osobně přítomen při následujících úkonech a jednáních:

  • V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (viz MP 2.6.1):
    • při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupovat v souladu s částí V. zákoníku práce (zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce – předcházet rizikům);
    • při kontrole používání osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP), které byly zaměstnancům přiděleny k ochraně před riziky (životnost přilby 5 let);
    • informování partnerů o rizicích – „plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou nebo více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni se písemně vzájemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením“;
    • při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupuje v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., [zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci] a podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Jeho úloha spočívá především ve vytvoření podmínek pro dodržení příslušných předpisů BOZP při všech pracích na staveništi.

Zejména jde o proškolení zaměstnanců, dohled nad používáním bezpečnostních pomůcek, nad výkonem příslušných prací osobami, které k ní mají kvalifikaci, dodržení platných postupů, jištění, zabezpečení apod., jmenovitě při provádění:

  • stavebních prací v nebezpečném prostředí a v nebezpečném prostoru,
  • prací ve výškách a nad volnou hloubkou,
  • prací s břemeny,
  • zemních prací,
  • vyznačení inženýrských sítí,
  • výkopových prací,
  • podzemních prací,
  • betonářských prací,
  • zednických prací,
  • montážních prací,
  • bourání a rekonstrukcí,
  • prací souvisejících se stavební činností,
  • při dopravě, instalaci a uvádění do provozu jednotlivých částí zařízení staveniště – např. elektroinstalacích, budování staveb ZS, instalaci jeřábů, míchacích center apod.,
  • při skladování stavebního materiálu,
  • při provádění stavby v návaznosti na provoz stavebníka, zajištění bezpečnosti občanů,
  • při zajištění úkolů požární ochrany v souladu se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
  • po dobu zhotovování díla a přejímacího řízení zabezpečuje také jeho ochranu před poškozením a zcizením v souladu s ujednáním ve smlouvě o dílo až do dne, kdy odpovědnost za ochranu díla převezme objednatel při ukončení přejímacího řízení,
  • spolupráci a jednání s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je stavebníkem jmenován).

V souladu s platnými ustanoveními zákoníku práce dbá na bezpečnost nejenom vlastních zaměstnanců, ale i zaměstnanců všech poddodavatelů a koordinaci jejich činnosti.

  • V oblasti životního prostředí:
    • při provádění všech činností na staveništi postupuje s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržuje příslušné zákonné předpisy:
  • zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí,
  • zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,
  • zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
  • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách,
  • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; zejména §7§8 o ochraně a povolení ke kácení dřevin,
  • zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon),
  • zákon č. 477/2001 Sb., o obalech,
  • zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech,
  • nařízení vlády č. 9/2002 Sb., které stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emise hluku (např. stavebních strojů;
    • minimalizuje dopady, vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací);
    • dbá na to, aby na pracovišti byly k dispozici bezpečnostní listy používaných chemických látek a chemických přípravků (R-věty, S-věty, H-věty, P-věty podle Nařízení (ES) č. 1272/2008);
    • postupuje při likvidaci odpadu v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech; zejména musí vést evidenci o nakládání s odpady podle §39 (v členění na nebezpečné N a ostatní O);
    • speciální pozornost věnuje vzniku nebezpečného odpadu (všechny materiály, které obsahují složky uvedené v příloze č. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a dalším jmenovitým druhům odpadů, jako jsou oleje, maziva, baterie, azbest apod.) a označení ukládacích míst nebezpečného odpadu, včetně vyhotovení a doložení identifikačního listu příslušného nebezpečného odpadu.
  • V oblasti dodržení obecných požadavků na výstavbu:
    • §169 stavebního zákona stanoví, že při provádění a odstraňování staveb je nutno respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu (§2 odst. 2 písm. e) SZ), stanovené prováděcími právními předpisy. Patří k nim zejména:
  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.,
  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb,
  • vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.,
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů,
  • vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb,
  • vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů,
  • vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích,
  • NV č. 264/2009 Sb., o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delších než 500 m,
  • vyhláška, kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa č. 433/2001 Sb.,
  • vyhláška č. 26/1999 Sb., hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,
  • nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb.
  • odpovídá za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací stavby. Tuto činnost zajistí buď sám, je-li autorizovaným inženýrem (podle §18 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je AO oprávněna provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce), nebo prostřednictvím odborné organizace;

Poznámka:

Autorizovaný technik nemůže tato měření provádět.

  • spoluodpovídá za dodržení obecných technických požadavků na výstavbu v převzaté projektové dokumentaci. Převážná většina těchto ustanovení se totiž týká činnosti AO v oblasti projektování. Obecný požadavek uvedený ve vyhlášce předpokládá, že stavbyvedoucí je povinen zajistit dodržení těchto požadavků, obsažených v projektové dokumentaci. V případě, kdy zjistí zásadní nesoulad – jejich neplnění – musí řešit tuto záležitost jako rozpor (neshodu);

Poznámka:

Není možno realizovat chybný návrh bez řešení neshod!

  • stavbyvedoucí spoluodpovídá za to, že řešení realizované na stavbě splňuje základní obecné požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb (mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví a životního prostředí, osvětlení, větrání, vytápění, proslunění, ochrana proti hluku a vibracím a vlastnosti jednotlivých konstrukcí a výrobků) a technické požadavky na výrobky. K tomu slouží soustava platných ČSN. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, používá pojem "normová hodnota", kterým se rozumí konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky. V příslušných ustanoveních pro jednotlivé případy na tyto normové hodnoty odkazuje. Znalost norem je minimální podmínkou řádného výkonu činnosti stavbyvedoucího;
  • spoluodpovídá za dodržení všech podmínek, uvedených ve stavebním povolení.

V oblasti technického řešení provádění stavby:

  • při řešení technických detailů stavby (tj. řešení těch částí stavby, které nejsou řádně dokladovány v projektové dokumentaci) – stavbyvedoucí rozhodne o způsobu provedení v jednoduchých případech sám, ve složitějších žádá o rozhodnutí či doplnění v rámci autorského dozoru projektanta. Výsledné řešení zaznamenává do dokumentace skutečného provedení stavby a zapisuje do stavebního deníku;
  • při změně technického řešení navrženého v projektové dokumentaci dbá na dodržení základních technických požadavků na výstavbu. Změnu technického řešení AO konzultuje se stavebníkem (technickým dozorem) a projektantem v rámci jeho autorského dozoru;
  • při záměně materiálů a výrobků předepsaných projektovou dokumentací;
  • při rozšíření realizace (vícepráce) buď vyplývající z nedostatků v projektové dokumentaci, nebo z dodatečných požadavků stavebníka.

Ve všech výše uvedených případech musí být řešení víceprací a změn potvrzeno stavebníkem (technickým dozorem) a projektantem AO v rámci jeho autorského dozoru. Výsledek projednání se zapisuje do stavebního deníku. V případě, že řešení ovlivňuje základní podmínky smluvního ujednání – cenu či termín, je nutné doplnit i tyto záležitosti (dodatky ke smlouvě) a projednat je v rámci technické výrobní přípravy ve stavební firmě. Jedná-li se o veřejnou zakázku, nutno zároveň postupovat v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Konečné řešení se zaznamenává do dokumentace skutečného provedení stavby.

Stavební úřad může na odůvodněnou žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn. Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna dotýká práv účastníků stavebního, případně územního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy a rozhodne o ní. Na řízení a povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním, případně územním řízení (v případě spojeného řízení).

Změnu ohlášené stavby lze provádět na základě ohlášení. Přitom se postupuje přiměřeně podle §105§107 SZ. To platí i pro změnu stavby prováděné podle územního rozhodnutí (§78 odst. 6 SZ) nebo územního souhlasu (§78 odst. 4 SZ). Změnu stavby před dokončením je možno provést i na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek §116 SZ nebo na základě oznámení stavebnímu úřadu za podmínek §117 SZ.

Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, nebo když příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.

V oblasti styku s třetími osobami jedná:

  • o otázkách provádění stavby s orgány hájícími veřejný zájem (případně na základě zmocnění stavebníka), zejména záboru veřejného prostranství, dopravních cest, omezení dopravy, projednání přechodných skládek a úložišť, dále památková péče, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygienická služba apod.:
  • o možných změnách podmínek stavebního povolení;
  • při kontrolních prohlídkách stavby;
  • s orgány obecní a městské samosprávy;
  • s veřejnoprávními či soukromými subjekty – správci jednotlivých sítí, komunikací apod.

Jednání konzultuje vždy se stavebníkem a o výsledcích jednání provádí záznam do stavebního deníku. Pokud z výsledku projednání vyplývají nutné změny v projektové dokumentaci a provádění stavby, projedná je běžným způsobem.

V oblasti kontroly kvality

  • vydává pokyny svým spolupracovníkům nebo sám provádí:
    • vstupní kontroly materiálu;
    • kontrolu realizovaných subdodávek;
    • mezioperační kontroly;
    • kontroly částí stavby zakrytých dalším postupem.
  • prověřuje a shromažďuje technické podklady a doklady, zejména dokumentaci o shodě výrobků s technickými a normovými požadavky na výrobky pro předání a kontrolní prohlídky stavby.

Při řízení stavby

  • kontroluje a spolupracuje se zaměstnanci a vedením stavební firmy při řešení finanční problematiky realizace stavby;
  • vydává pokyny dalším řídícím pracovníkům (dílčí stavbyvedoucí, předák, mistr) pro zajištění konkrétních řídicích činností při provádění stavby;
  • spoluúčastní se řešení pracovních a organizačních sporů na stavbě;
  • řeší rozpory vyplývající z provádění stavby.

Pokud dojde v průběhu stavby ke změně v osobě stavbyvedoucího, musí jak předávající, tak i přejímající provést o přejímce rozestavěné stavby zápis do stavebního deníku; nově nastupující stavbyvedoucí s uvedením data připojí otisk autorizačního razítka a podepíše. Obdobný zápis provedou do deníku ostatní osoby.

(3) Kontrolní prohlídky stavby:

Stavbyvedoucí je povinen zajistit podmínky pro konání kontrolní prohlídky stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení nebo v plánu kontrolních prohlídek stavy (zpracovaném autorizovaným inspektorem) prováděné stavebním úřadem podle §133 stavebního zákona, proto je povinen oznámit stavebníkovi připravenost stavby k jejímu uskutečnění.

Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v dalších případech. Při kontrolní prohlídce zjišťuje zejména:

  • dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku;
  • zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo projektové dokumentace, v souladu s §160 SZ, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
  • stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí;
  • zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
  • zda stavebník plní povinnosti vyplývající z §152 stavebního zákona.

Kontrolní prohlídka stavby probíhá na podkladě ověřené projektové dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud na ni plně navazuje. Provádění kontrolních prohlídek upravuje §133 a §134 SZ, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby před jejím dokončením (§118 odst. 3).

Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění, vyzve podle povahy věci stavebníka, stavbyvedoucího anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Praktická realizace kontrolních prohlídek vychází z plánu kontrolních prohlídek, který je součástí schválené dokumentace stavby.

Stanovení fází kontroly výstavby a soupis částí stavby dalším postupem zakrytých, obsahuje rozhodující body, v nichž může být reálně kontrola prováděna. Pouhý přehled těchto možností (jde o stovky) ukazuje, že nelze provádět kontrolní prohlídky průběžně, ale pouze koncentrovaně v určitých časových etapách. U běžné stavby např.:

  • v počáteční fázi stavby – při této prohlídce jsou předloženy a zkontrolovány všechny doklady směřující k dodržení prostorového souladu stavby, dodržení podmínek stavebního povolení, ochrany BOZP a ŽP, problematice zařízení staveniště, geotechnických podmínek staveniště, základová spára a založení stavby a všech do té doby provedených prací;
  • ve fázi ukončení hrubé stavby – budou předloženy doklady o souladu s projektovou dokumentací, protokoly všech zkoušek potřebných do této;
  • kontrolní prohlídka před začátkem užívání stavby či vydáním kolaudačního souhlasu – při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu, podle vydaného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Zde se předloží také kopie všech dokladů a zkoušek a ověří dokumentace skutečného provedení stavby. U menších staveb je možné stanovit kontrolní prohlídku pouze jednu před jejich užíváním.

1.2.4 DP 4 Předání stavby

Řeší činnost stavbyvedoucího při předání a převzetí díla objednatelem podle smlouvy o dílo a platných zákonných předpisů. Předpokladem dílčího postupu je úplné ukončení díla nebo jeho provozuschopné části (stavby, stavebních prací, provozního souboru). V rámci postupu se stanoví:

(1) Podmínky přejímacího řízení

Úspěšným předáním díla objednateli je splněn závazek zhotovitele, vyplývající ze smlouvy o dílo. Ta mimo jiné stanoví i podmínky přejímacího řízení, uplatňování reklamací, neshod a vad. Jestliže podle smlouvy o dílo má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých kontrol a zkoušek, považuje se provedení díla za ukončené teprve tehdy, když kontroly a zkoušky byly úspěšně provedeny, dílo je schopno bezpečného provozu, záznamy o nich byly uvedeny ve stavebním deníku a předány objednateli. Stavbyvedoucí odpovídá za skutečnost, že veškeré nutné zkoušky byly provedeny a jejich výsledky jsou v souladu s projektovými, předpisovými a normovými požadavky. Výsledky musí být doloženy příslušnými protokoly a zápisy.

Před zahájením přejímacího řízení musí být dílo dokončeno a provedena výstupní kontrola. Stavbyvedoucí odpovídá za provedení příslušných kontrol (i když je nemusí sám přímo provádět), především za řešení příslušných neshod.

Pokud bylo sjednáno ve smlouvě o dílo a vyžaduje-li to budoucí provozování stavby, může zhotovitel předat části nedokončeného díla k částečnému užívání investorovi za účelem montáže jeho zařízení nebo vybavení, navážení materiálů, zkušebního provozu a zaškolování obsluh.

Předčasné užívání stavby podle §123 stavebního zákona může s časovým omezením povolit stavební úřad před jejím plným dokončením za podmínky souhlasu zhotovitele (a při splnění dalších podmínek stanovených v SZ).

Při dílčí přejímce části stavby pro její předčasné užívání musí být zejména dohodnuto:

  • přesné vymezení prostor (objekt, sekce ...),
  • ohraničení, uzavření předávané části stavby,
  • odpovědnost za BOZP a PO,
  • podmínky při poškození stavebního díla nebo věcí stavebníka,
  • dokončovací stavební práce (zpětné předání, souběh ...),
  • finanční otázky (využití energií apod.),
  • technická způsobilost užitých zabudovaných zařízení (např. výtahy, únosnost podlah apod.).

(2) Účastníci přejímacího řízení

Na základě výsledku výstupní kontroly oznámí zhotovitel (stavbyvedoucí) písemně objednateli dokončení díla a vyzve jej k přejímce v dostatečném předstihu (není-li ve smlouvě o dílo uvedeno jinak) před uvažovaným předáním. O této skutečnosti provede rovněž zápis do stavebního deníku. Přitom prohlásí, že dílo je dokončeno v souladu s předmětem plnění, specifikovanými požadavky objednatele, uvedenými ve smlouvě o dílo, a s projektovou dokumentací a je schopno bezpečného provozu.

Objednatel (stavebník – technický dozor) může přizvat k přejímacímu řízení:

  • projektanta;
  • zástupce zhotovitelů výrobků, zabudovaných do stavby a objednatelem nakoupených;
  • zástupce poddodavatelů, podílejících se na realizaci stavby;
  • zástupce uživatele, provozovatele apod.;
  • stavbyvedoucí může přizvat k přejímacímu řízení další spolupracovníky (dílčí stavbyvedoucí, mistr) či zástupce dalších firemních útvarů. Je-li to účelné, zúčastní se přejímacího řízení mimo stavbyvedoucího i další pracovníci zhotovitele, podle jejich vzájemné dohody či rozhodnutí.

(3) Doklady k přejímacímu řízení

Pro přejímací řízení stavbyvedoucí připraví nezbytné doklady k přejímacímu řízení a případný soupis neshod a nedodělků, vyplývající z výstupní kontroly.

(4) Prohlídka díla – uplatnění odstranění neshod a nedodělků

Na základě výzvy zhotovitele objednatel dílo prohlédne a podle výsledku prohlídky uplatní právo na odstranění případných neshod (vad) a nedodělků ihned. Neodstraněné neshody budou uvedeny v zápise o odevzdání a převzetí díla. V souladu s platnou zákonnou úpravou v této fázi musí uplatnit objednatel všechny zjevné vady a nedodělky.

Neshody zjištěné po předání díla musí objednatel reklamovat před uplynutím záruční doby, která je stanovena ve smlouvě o dílo, bez zbytečného odkladu, písemnou formou s popisem neshody.

Vypořádání reklamovaných neshod se řídí podle kap. 1.3.4 DP 5 Záruční lhůta.

(5) Protokol o předání a převzetí díla

O přejímce stavby účastníci pořídí protokol o předání a převzetí díla s následujícím obsahem:

  • identifikace zhotovitele a objednatele, jejich oprávněných osob a ostatních účastníků řízení;
  • číslo smlouvy o dílo a identifikace díla;
  • datum zahájení a ukončení přejímacího řízení;
  • soupis neshod (vad) a nedodělků s termíny odstranění;
  • prohlášení objednatele, že dílo přejímá, je-li ve shodě s jeho požadavky, uvedenými ve smlouvě o dílo, projektovou dokumentací a odsouhlasenými změnami;
  • datum ukončení záruční lhůty (případně počátku);
  • termín vyklizení staveniště;
  • podpisy oprávněných osob zhotovitele a objednatele;
  • další přílohy:
    • rozdělovník,
    • popis předávaného díla (části díla),
    • soupis předávaných dokladů o jakosti, kontrolách a zkouškách s vyhodnocením, zda vyhovují specifikovaným požadavkům na dílo,
    • PD se zakreslením skutečného provedení,
    • konečná cena díla a dohoda o vypořádání vzájemných práv a nároků.

O přejímce díla stavbyvedoucí učiní záznam ve stavebním deníku s přesným uvedením data převzetí stavby ze strany objednatele a ukončení činnosti na stavbě. Stejný zápis učiní do deníku autorizované osoby.

U přejímacího řízení staveb technologických, nebo obsahujících provozní soubory mu obvykle předchází individuelní vyzkoušení a komplexní vyzkoušení před uvedením do užívání. Podrobně řeší tyto činnosti metodická pomůcka MP 1.5 Technologická zařízení staveb a metodická pomůcka MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

(6) Odstranění neshod a nedodělků z přejímacího řízení

O odstranění reklamovaných neshod a nedodělků musí stavbyvedoucí s odpovědným zástupcem objednatele provést samostatný zápis. Po ukončení přejímacího řízení díla, odstranění neshod a nedodělků, vyklizení staveniště, ukončení zápisů ve stavebním deníku předá originál stavebníkovi a ponechá si kopii. Povinností stavebníka je uchování deníku po dobu deseti let od dokončení stavby. Je žádoucí, aby si zhotovitel ponechal kopii po shodnou dobu (minimálně však po dobu záruční doby) a uložil ji ve spisovně.

1.3 Postupy autorizované osoby po předání stavby

1.3.1 Užívání stavby

Vstupem je provedená přejímka stavby a odstranění závad podle postupu DP 4. Na základě protokolárního převzetí stavby a předáním potřebných dokladů, včetně dokumentace skutečného provedení, končí ze strany stavbyvedoucího resp. stavebního podnikatele provádění stavby.

Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, uvedenou v §103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 SZ nebo stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle §104 odst. 1 písm. a) až d) a k) SZ nebo stavby ohlašované podle zvláštního právního předpisu anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§116 SZ) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§117 SZ), byla dokončována podle opakovaného stavebního povolení nebo dodatečného stavebního povolení (§129), lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§120 SZ) nebo kolaudačního souhlasu (§122 SZ). Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy (viz přejímka stavby).

Stavebník oznámí stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v §122 SZ. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření plnění podmínek podle §119 odst. 2 SZ, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.

Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že stavba není provedena v souladu s rozhodnutím o umístění stavby (nebo úkonem je nahrazujícím) a s povolením stavby, dokumentací nebo ověřenou projektovou dokumentací, se stanovisky resp. závaznými stanovisky popř. rozhodnutími dotčených orgánů, že nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavu či pokud by skutečné provedení stavby nebo její užívání ohrožovalo život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí (viz §120 odst. 2 a §119 odst. 2 SZ). Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá odkladný účinek. Účastníkem řízení je pouze stavebník. Po odstranění nedostatků může být s užíváním stavby započato jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu.

U staveb vymezených v §122 SZ, které vyžadují kolaudační souhlas, svolá stavební úřad na základě žádosti stavebníka závěrečnou kontrolní prohlídku stavby (viz kap. 1.2.3 - odst. 3). Při ní zkoumá splnění podmínek podle §119 odst. 2 SZ, a zda stavba nevykazuje závady bránící bezpečnému užívání. Nejsou-li podmínky splněny, stavební úřad rozhodnutím užívání stavby zakáže. Kolaudační souhlas pak vydá po písemném oznámení odstranění nedostatků (a ověření, že odpovídá skutečnosti).

Závěrečné kontrolní prohlídky stavby se účastní stavbyvedoucí (je-li k ní přizván), přičemž je v jeho zájmu, aby jí byl přítomen, i když stavbu již formálně předal stavebníkovi. Dopady vyplývající ze skutečností bránících v užívání stavebním podnikatelem předané stavby řeší tento v rámci reklamačního řízení. Pokud nejsou tyto problémy, stavební úřad vydá do 15 dnů kolaudační souhlas.

1.3.2 Vyklizení staveniště

Po vypořádání vad a nedodělků z přejímacího řízení stavbyvedoucí zajistí (sám nebo prostřednictvím dalších osob) vyklizení stavby a odstranění všech pozůstatků stavební činnosti. Již k přejímacímu řízení zhotovitel uspořádá své výrobní zařízení, zbylý materiál, případně odpady tak, aby bylo možno dílo řádně zkontrolovat. Úplné vyklizení staveniště musí zabezpečit stavbyvedoucí v termínech uvedených ve smlouvě o dílo, nebo v zápise o přejímce; o splnění všech úkolů pořídí záznam, potvrzený objednatelem.

1.3.3 Dokumentace související se stavbou

Postup řeší zajištění technické dokumentace, vztahující se k realizovanému stavebnímu dílu z hlediska budoucího eventuálního odstranění vzniklých závad a rozporů. Vstupem jsou veškeré dokumenty vztahující se k realizované stavbě, tj.:

  • projektová dokumentace stavby se zakreslením skutečného provedení,
  • výrobní příprava stavby,
  • veškeré doklady o dodávkách materiálů, kooperací, fakturací,
  • přejímací protokoly,
  • doklady o provedených zkouškách a o shodě, resp. vlastnostech,
  • zápisy z jednání a řešení problémů,
  • protokol o předání a převzetí díla s přílohami,
  • stavební deník,
  • doklady o provedené likvidaci odpadů,
  • další doklady o zakázce.

V rámci postupu stavbyvedoucí:

  • postupně shromažďuje veškeré dokumenty vztahující se k provádění stavby, přičemž se zapisují chronologicky do seznamu příloh a stavebního deníku;
  • dbá, aby všechny změny byly zaznamenány do dokumentace skutečného provedení stavby, která je nedílnou součástí předání díla zákazníkovi; stejně jako originál stavebního deníku;
  • shromáždí všechny doklady po předání stavby a protokolárně je předá do 30 dnů po ukončení stavební činnosti do spisovny stavební firmy. Doporučený postup je uveden v MP 6 Spisová agenda.

Přitom platí následující zásady:

  • dokumentace se zařazuje k jednotlivým obchodním případům nebo zakázkám do spisů a dále v rozsahu určeném organizací stavební firmy;
  • vyřízené, ale pro činnost nadále potřebné dokumenty se ukládají postupně do spisu obchodního případu. Spis obsahující další dokumenty (např. podklady, zápisy, protokoly, nabídky, smlouvy, kopie zápisu do stavebního deníku, rozpočet apod.), týkající se ukončeného obchodního případu, se předá současně s dokumentací skutečného provedení stavby do spisovny do 30 dní po ukončení stavební činnosti. Součástí je seznam dokumentů; veškeré dokumenty obchodních případů a technická dokumentace se ukládají pod číslem zakázky ve spisovně obchodních případů a jsou identifikovány chronologickým seznamem příloh;
  • pod stejným číslem se doplňují do uchovávané dokumentace všechny doklady, vyplývající z eventuálního řešení závad v průběhu záruční doby.

1.3.4 DP 5 Záruční lhůta

Postup řeší postavení autorizované osoby v průběhu záruční lhůty, stanovené smlouvou o dílo. Odpovědnost stavbyvedoucího nekončí předáním stavby. Trvá především jeho odpovědnost z hlediska trestního práva – pokud by došlo k vážnému porušení realizovaného díla. Morální, etická odpovědnost za dokončené dílo rovněž zůstává; pokud však není AO přímo spolumajitelem či statutárním orgánem zhotovitele, nemusí se řešení problémů dále v rámci záruční doby již účastnit (vzhledem k délkám záruční lhůty může být pověřen jinými úkoly, nemusí být již ve smluvním vztahu se zhotovitelem, být nemocen apod.).

Obecně tedy platí, že řešení problémů záruční doby nevyžaduje přítomnost konkrétního stavbyvedoucího. Pokud ovšem u zhotovitele nadále působí, je jeho zapojení do řešení záručních problémů velmi žádoucí s ohledem na minulou zkušenost s prováděním. Je to otázka vnitřní organizace stavební firmy a z hlediska přístupu AO i její odpovědnosti – pokud by vyplynul z řešení reklamace zákazníka přestupek proti Profesnímu a etickému řádu ČKAIT, může být projednáván v disciplinárním řízení podle současné zákonné úpravy do tří let od okamžiku, kdy k disciplinárnímu provinění došlo. To platí i v případě, že AO u konkrétního zhotovitele již nepůsobí.

Vstupem je reklamace uplatněná stavebníkem – vlastníkem objektu, vztahující se k předané stavbě. V rámci postupu zhotovitel přijímá reklamaci od objednatele; pověří určené pracovníky, a pokud to lze, též autorizovanou osobu stavbyvedoucího, aby reklamaci prověřili ve spolupráci se stavebníkem. Ti posoudí, případně ve spolupráci s poddodavateli, zda jde o reklamaci oprávněnou v rámci platných předpisů a smlouvy o dílo, nebo zda jde o reklamaci spornou.

a) Oprávněná reklamace

Jde-li o oprávněnou reklamaci, dohodne zhotovitel s objednatelem způsob jejího vyřízení, není-li to stanoveno ve smlouvě. Reklamace se řeší zápisem, v němž se uvede konkrétní příčina závady a dohodnou opatření k nápravě, včetně termínu odstranění, odpovědnost za odstranění neshody, event. návrh preventivního opatření pro zabránění výskytu podobných vad v budoucnosti.

Postup:

  • zhotovitel vydá pokyn pověřenému pracovníkovi (může to být i stavbyvedoucí předmětné stavby) k odstranění závady a stanoví podmínky realizace;
  • pověřený pracovník na základě pokynů vyřeší reklamaci v určeném termínu;
  • pokud je zdroj problémů v poddodávkách, přenáší se odstranění závady na základě příslušné smlouvy na poddodavatele;
  • po vyřízení reklamace vyzve stavebníka k přejímacímu řízení odstraněných vad a uzavře s ním protokol o předání a převzetí odstraněných vad díla;
  • zhotovitel na základě reklamace může přijmout opatření, která v budoucnu zamezí opakování obdobných závad, jež mají pro něj negativní finanční a komerční důsledky;
  • veškerou písemnou agendu a dokumentaci vyřízení reklamace, včetně zápisů a protokolů, zkompletuje pověřený pracovník a předá do 30 dní k uložení k původní dokumentaci.

b) Sporná reklamace

Jde-li o spornou reklamaci, musí se provést technické zdůvodnění jejího odmítnutí. Pověřený pracovník zhotovitele, pokud je to možné ve spolupráci se stavbyvedoucím předmětné stavby, dalšími spolupracovníky, poddodavateli a v závažných případech s právníkem, zpracuje stanovisko o zamítnutí reklamace s potřebným odborným zdůvodněním:

  • vedení obchodní firmy stanovisko projedná se stavebníkem a nedojde-li ke smíru, vyčká jeho dalších kroků;
  • je-li zpracovatelem části reklamované dokumentace poddodavatel projektových prací, předá mu toto stanovisko k provedení případných dalších kroků;
  • v případě nesouhlasu stavebníka s odmítnutím reklamace se účastní řešení sporu ve smyslu občanského zákoníku vždy obchodní firma zhotovitele. Stavbyvedoucí jedná ve sporu pouze v případě osobního pověření;
  • pokud je výsledek sporu pro obchodní firmu negativní, postupuje obdobně jako v bodě a);
  • pokud je výsledek sporu kladný, může reklamovaný problém (např. z důvodů chybných podkladů investora) odstranit na základě jeho řádné objednávky běžným postupem;
  • pokud případ hrozí finanční škodou, postupuje stavbyvedoucí a obchodní firma (podle jeho postavení v ní) podle závazných postupů, stanovených ve Smlouvě o pojištění autorizovaných osob – (viz materiály ČKAIT PROFESIS).

2 OBECNÉ POSTUPY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

Řízení provádění stavby obsahuje celou řadu dalších postupů a činností, které vykonává stavbyvedoucí, ale kterými může pověřit i další osoby pod jeho dohledem, zejména dílčího či pomocného stavbyvedoucího, neboť nejsou přímo ve vybraných činnostech autorizovaných osob.

2.1 Kontrolní činnost

2.1.1 Vstupní kontrola materiálu na stavbě (materiál, dílce, konstrukce, zařízení)

Vstupní kontrola prověřuje jakost nakupovaného materiálu a díla dodavatele (dále jen výrobky). Má vlastní postupy, které zabrání, aby nekvalitní výrobky nebyly přejímány do navazujících výrobních procesů. Ověřuje se, zda výrobky jsou nakupovány a zhotovovány podle objednávek, smluv, projektové dokumentace, technických norem, technologických pokynů a zda jejich vlastnosti jsou doloženy příslušnými kontrolami, zkouškami, osvědčeními nebo certifikáty a odpovídají specifikovaným nebo předpokládaným požadavkům objednatele.

Součástí kontroly je kontrola splnění podmínek pro uvedení stavebních výrobků na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích, zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 163/2002 Sb., o stanovení technických požadavků na vybrané stavební výrobky a dalších předpisů pro technologická zařízení, strojírenské výrobky, vybraná zařízení, výtahy atd. Vedle uvedeného zákona byl do účinnosti zaveden ještě zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, doplněný k 30. 6. 2018 již cca 11 NV (např. č. 116, 117, 118, 119, 120, 121, 219, 426 atd.).

Podklady pro vstupní kontrolu jsou:

  • dodací list,
  • objednávka nebo kupní smlouva,
  • technické normy,
  • materiálové listy, technické podmínky a návody výrobců a prodejců,
  • projektová dokumentace,
  • prohlášení o shodě (u stavebních výrobků ve sféře, u níž platí harmonizované technické předpisy EU, od 1.7.2013 prohlášení o vlastnostech),
  • obecné právní předpisy.

Vstupní kontrolu provádí určený pracovník, mající k tomu potřebné znalosti a zkušenosti. U materiálů, pro něž jsou stanoveny zkoušky, které nelze provést na stavbě, nebo při pochybnostech, objedná zkoušku u akreditované zkušební laboratoře.

Vstupní kontrola je:

  • kvantitativní – podle dokladů předaných osobou přepravující materiál, za její přítomnosti. Při zjištění neshod v množství, při poškození materiálu, obalů, plomb nebo nekompletnosti se sepíše reklamační zápis, který přepravce potvrdí svým podpisem. O neshodě okamžitě pracovník uvědomí toho, kdo obchodní případ sjednal, k provedení reklamačního řízení. Nejsou-li zjištěny závady, příjem a provedení kontroly se potvrdí na dodacím listě podpisem, otiskem firemního razítka, datem a uvede se místo uložení pro identifikaci materiálu;
  • kvalitativní – pří ní se detailně kontroluje poškození materiálu, předepsaná nebo sjednaná jakost, soulad s projektovou dokumentací a technickými normami. Kontroluje se, zda v průvodních dokladech jsou všechny náležitosti, certifikáty, osvědčení o jakosti a kompletnosti a dodávka je s nimi shodná. Zjištěné neshody se uvedou na dodacím listu, sepíše reklamační zápis a předá se tomu, kdo obchodní případ sjednal, k provedení reklamačního řízení.

Neshodné výrobky nesmí být zabudovány bez prokazatelného splnění nápravných opatření.

U materiálu technicky náročného nebo ve sporných případech se může přizvat ke kvalitativní přejímce odborný zaměstnanec nebo zástupce certifikované zkušební organizace. Pro reklamační řízení je třeba sepsat protokol.

V případech, kdy je nutné výrobek zabudovat do stavby dříve, než může být zkontrolována jeho jakost (betonová směs apod.), musí být identifikován a sledován, tzn. jeho zabudování, provedení kontroly, případně odběr vzorků, a její následný výsledek zaznamenán ve stavebním deníku. Při zjištění neshody musí tyto záznamy umožnit identifikaci míst, na kterých bude nutno provést nápravná opatření.

2.1.2 Kontrola a přejímací řízení poddodavatele

Každá poddodávka realizovaná na stavbě musí projít kontrolou a přejímacím řízením (k povinnostem poddodavatelů viz též MP 5 Nakupování).

2.1.3 Mezioperační kontrola

Mezioperační kontrola prověřuje dodržování ustanovení smluv o dílo s objednatelem stavby i poddodavateli, respektování projektové dokumentace, technických norem, technologických a montážních pokynů v průběhu výstavby. Účelem je, aby neshody a vady z předchozích výrobních postupů se nepřenášely do následujících. Pro posuzování shody při mezioperační a výstupní kontrole slouží jako pomůcka určené technologické a montážní pokyny (TMP). Seznam kontrolních bodů (technologických uzlů).

Mezioperační kontrola vychází vždy z porovnání výsledků provádění stavby s předpoklady stanovenými v projektové dokumentaci – ve stadiu pro stavební povolení a pro provádění stavby. V případě zásadních neshod (neproveditelnosti, pochyb o správnosti řešení či výpočtů) je kontrolující pracovník povinen informovat stavbyvedoucího (pokud kontrolu neprovádí sám), a ten provede nezbytná opatření.

Podklady pro provádění mezioperační kontroly:

  • smlouva o dílo s objednatelem,
  • projektová dokumentace pro provádění stavby,
  • technické normy (ČSN),
  • technologické a montážní pokyny,
  • seznam kontrolních bodů – technologických uzlů – kontrolní a zkušební plán (KZP).

Mezioperační kontroly se provádějí jak u díla vlastních zaměstnanců, tak i poddodavatelů. O výsledku kontroly se provádí záznam do stavebního deníku. Vždy, když se zjistí neshoda, výrobní postup se pozastaví a zjedná náprava. Mimo kontrol a zkoušek podle KZP je nutno zabezpečit i kontroly a zkoušky vyplývající ze zápisů ve stavebním deníku. Pokud to ohrozí postup stavby nebo ostatní povinnosti zhotovitele a přiměřené náklady mají být uhrazeny, je nutno jejich provedení dohodnout s objednatelem.

Objednatel díla je oprávněn provádět i vlastní kontroly a zkoušky.

2.1.4 Kontrola zakrytých částí staveb

U všech prací, které budou dalším postupem zakryty, pověřený pracovník vyzve zástupce objednatele způsobem uvedeným ve smlouvě, zpravidla zápisem ve stavebním deníku, k jejich kontrole. Po překontrolování provede zpravidla s technickým dozorem investora, případně i zástupcem poddodavatele, zápis do stavebního deníku s vyhodnocením a jednoznačným vyjádřením, zda je možno provádět navazující práce.

2.1.5 Výstupní kontrola

Výstupní kontrola prověřuje dokončenost, funkčnost, bezpečnost a způsobilost předat objednateli předmět díla, včetně dokladové části. Přitom se posuzuje shoda provedených prací se specifikovanými nebo předpokládanými požadavky, vyplývajícími z ustanovení smlouvy o dílo, projektové dokumentace, technických norem, právních předpisů ve výstavbě a požadavků stavebního povolení, resp. příslušných dokumentů je nahrazujících. Výstupní kontrola se provede v dostatečném předstihu před předáním díla objednateli tak, aby zjištěné nedodělky a neshody mohly být odstraněny před přejímacím řízením.

K provedení výstupní kontroly mohou být přizváni:

  • zástupci rozhodujících poddodavatelů;
  • zástupci poddodavatelů, u nichž nejsou odstraněny nedodělky a neshody ze vstupních a mezioperačních kontrol;
  • technický dozor stavebníka a autorský dozor projektanta, pokud je tento požadavek uveden ve smlouvě o dílo, nebo se na tom obě strany dohodly jinak;
  • specialisté podle charakteru, složitosti a rozsahu díla.

Podklady pro výstupní kontrolu:

  • stavební deníky,
  • projektová dokumentace se zakreslením skutečného provedení stavby,
  • smlouva o dílo s objednatelem, včetně dodatků,
  • české technické normy,
  • technologické a montážní pokyny,
  • místní šetření, vizuální kontrola a funkční odzkoušení díla,
  • záznamy o vstupních a mezioperačních kontrolách a zkouškách,
  • doklady o jakosti (protokol, osvědčení, zpráva, atest, certifikát, prohlášení o shodě stanovených výrobků (resp. od 1.7.2013 prohlášení o vlastnostech výrobků v harmonizované sféře), zápis ve stavebním deníku apod.),
  • doklady o kontrolách díla dalším postupem zakrytých,
  • vzorový seznam dokladů k výstupní kontrole.

Na závěr výstupní kontroly se připraví koncept předávacího protokolu stavby (stavebního objektu) a oznámí se objednateli, že dílo je připraveno k zahájení přejímacího řízení a splňuje specifikované nebo očekávané požadavky objednatele podle smlouvy o dílo.

2.2 Řešení neshod

V průběhu provádění stavby vzniká určité množství neshod; AO pověřené vedením provádění stavby je řeší standardními postupy. Kromě běžných provozních neshod, vyplývajících z řízení práce na staveništi, vznikají neshody mezi jednotlivými účastníky provádění stavby. Jejich standardní postupy řešení jsou následující:

2.2.1 Řešení neshody z mezioperační kontroly stavebních prací

Pověřený pracovník přejímá hotové práce od jednotlivých zpracovatelů (mistrů, předáků):

  • přejímanou práci (část díla) kontroluje z hlediska zjištění shody s dokumentací a obecně platnými právními předpisy;
  • v případě zjištěné závady (neshody) věc neprodleně projedná se zpracovatelem a zajistí nápravu.

Zpracovatel (pracovník stavební firmy) je povinen zjištěnou neshodu neprodleně odstranit a opravenou část díla opět předat pověřenému pracovníkovi.

Pokud nedojde k odstranění závady do konce následující směny, informuje pověřený pracovník stavbyvedoucího. Pokud se neshoda a její odstranění dotýká celkového provedení díla, provede se záznam do stavebního deníku. Stavbyvedoucí přijme opatření k uvedení stavebního díla do souladu s požadavky a rozhodne o způsobu odstranění závady. Po odstranění závady znovu zpracovatel předává opravenou část díla. O odstranění závady se provede záznam do stavebního deníku.

Pokud není v kompetenci a možnosti stavbyvedoucího dosáhnout nápravy, informuje vedení stavební firmy. Případné rozpory o povaze a původu neshod mezi pracovníky musí řešit vedení stavební firmy.

2.2.2 Řešení v případě neshody u poddodavatelů

Pověřený pracovník přebírá dokončené části díla od jednotlivých poddodavatelů. Při přejímce provádí kontrolu podle bodu 2.1.2.

V případě zjištěné neshody dohodne se zástupcem poddodavatele odstranění neshody. Pokud nedojde k dohodě, nebo neshoda není odstraněna do konce další pracovní směny, sepíše se zástupcem poddodavatele zápis o neshodě; pokud to odmítne, vystaví jej sám a tuto skutečnost uvede do stavebního deníku. Neprodleně informuje stavbyvedoucího. Ten připraví reklamaci u dodavatele v dohodě s vedením stavební firmy (ústně či písemně).

Poddodavatel zajistí na základě vyřízení reklamace nápravu neshody. Pokud reklamaci odmítá, postupuje se podle platných právních předpisů (obchodní zákoník) – spor dále vyřizuje vedení stavební firmy. To může také vydat stavbyvedoucímu pokyn k odstranění závady vlastními silami, nebo jiným poddodavatelem.

Opravená část díla prochází novou kontrolu. O odstranění neshody se provádí zápis do stavebního deníku.

2.2.3 Řešení nesouladu s projektovou dokumentací

Mezioperační kontrola vychází vždy z porovnání výsledku realizace stavby s předpoklady stanovenými v projektové dokumentaci – ve stadiu pro stavební povolení a pro provádění stavby. V případě zásadních neshod (neproveditelnosti, pochyb o správnosti řešení či výpočtů) je stavbyvedoucí povinen provést nezbytná opatření, vyplývající z jeho odpovědnosti. Upozorní stavebníka (technický dozor) na neshodu s projektovou dokumentací a vyzve jej k řešení. Je-li zřízen smluvní autorský dozor, je možné řešit problém s odpovědným zástupcem projektanta.

V případě, že není zajištěn autorský dozor, je třeba svolat potřebná jednání za účasti stavebníka (nejlépe písemně, se zápisem ve stavebním deníku).

Pokud není žádná z výše uvedených možností dostupná, musí řešit situaci v rámci odpovědnosti a odbornosti autorizované osoby, s využitím potřebné spolupráce v souladu s vnitřními řády ČKAIT.

V případě, že zjištěná neshoda ohrožuje mechanickou stabilitu stavby, nebo by vedla k neodstranitelnému poškození budovaného díla, oznámí stavbyvedoucí tuto skutečnost vedení stavební firmy a investorovi a nepokračuje v provádění stavby. Současně má povinnost bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a Ministerstvu pro místní rozvoj výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, pokud při nich došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám (§155 SZ).

2.2.4 Řízení v případě neshody u výstupní kontroly

Komplexní výstupní kontrola realizace díla se provádí podle postupu 2.1.5. Neshody se v rámci výstupní kontroly řeší postupy podle 2.2.12.2.3. Před přejímacím řízením musí být všechny neshody odstraněny.

2.3 Řízení provádění stavby

V průběhu prací na stavbě zabezpečuje stavbyvedoucí, nebo jím určený pracovník (pomocný stavbyvedoucí) další potřebné činnosti řízení, zejména:

  • řídí nákup, dodávku a skladování materiálů a výrobků;
  • stanoví požadavky na jakost vyplývající z PD, smlouvy o dílo, zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, případně ČSN a dalších předpisů;
  • stanoví požadavky na zajištění poddodávek a jejich koordinaci v průběhu výstavby;
  • kontroluje a řídí denní činnost všech pracovníků na stavbě;
  • koordinuje a kontroluje činnosti poddodavatelů na stavbě;
  • řídí provádění stavby v souladu se smlouvou o dílo, výrobní přípravou stavby a dalšími podklady;
  • řeší koordinaci všech činností v souladu s časovým plánem postupu realizace;
  • řeší problematiku financování stavby a postup realizace v návaznosti na finanční toky;
  • řeší technické problémy realizace, navrhuje změny a záměny materiálů;
  • vede průběžná jednání se stavebníkem (technickým dozorem) a autorským dozorem;
  • vede jednání s orgány státní správy, správci sítí a dalšími dotčenými osobami, netýkající se zásadních podmínek provádění stavby;
  • řeší vznikající neshody;
  • zajišťuje:
    • provádění vstupních kontrol materiálu a poddodávek (materiálu, dílců, konstrukcí, výrobků a zařízení);
    • dodržení předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
    • provádění mezioperačních (KZP) a výstupních kontrol a kontrol prací, které budou dalším postupem zakryty;
    • přejímací řízení a přejímky prací poddodavatelů v souladu s časovým plánem stavby;
    • bezpečnou instalaci a provoz technického vybavení na stavbě;
    • využití a údržbu strojů a výrobního zařízení na stavbě;
    • dodržování pokynů pro obsluhu mechanismů na stavbě;
    • dodržování požadavků, vyplývajících z právních předpisů (např. v oblasti metrologie, hygieny, požární ochrany apod.);
    • kontrolu, zda do stavebního díla nebyly zabudovány výrobky, u kterých byly zjištěny závažné neshody při vstupní kontrole;
    • pořádek na staveništi, uložení dílců, stavebních výrobků a hmot, vhodnost jejich užití;
  • shromažduje a uchovává veškeré doklady, související s prováděním stavby.
Pro zobrazení kompletního obsahu se musíte přihlásit
1 2