MP 1.5.5 - ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

METODICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB

ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ

MP 1.5.5

aktualizace 2018

Anotace:

Pomůcka MP 1.5.5 Technologická zařízení staveb - Zdvihací zařízení, je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob, která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru zdvihacích zařízení (ZZ). Popisuje vazby na obecně závazné platné právní předpisy, týkající se ZZ, vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další právní předpisy. Popisuje obvyklé výkony AO TZSp - ZZ při zpracování dokumentace stavby zdvihacích zařízení.

Dává základ pro podrobné propracování a rozpracování činností projektanta v jednotlivých fázích realizace výkonu při navrhování zdvihacích zařízení a souvisejících konstrukcí ZZ ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, vlastního vypracování projektové dokumentace a projednávání.

OBSAH

Úvod

1

Základní pojmy a používané zkratky

1.1

Definice a výklad pojmů v oblasti technologických zařízení staveb

1.2

Přehled používaných zkratek

2

Autorizované osoby (AO) v oboru technologická zařízení staveb (TZS) - Zdvihací zařízení (ZZ)

2.1

Rámec činnosti AO TZSp při navrhování TZS - ZZ

2.1.1

Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

2.1.2

Rozsah působnosti MP 1.5.5

2.2

Právní vymezení v procesu projektování

2.3

Odpovědnosti a pravomoci, chráněná práva

2.3.1

Odpovědnosti a pravomoci

2.3.2

Chráněná práva

2.4

Bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ) v projektové činnosti

3

Postupy autorizovaných osob (AO)

3.1

Postupy v přípravě stavby

3.1.1

Příprava zakázky

3.1.2

Studie stavby návrh řešení stavby

3.1.3

Dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí případně územního souhlasu

3.2

Postupy v projektové přípravě

3.2.1

Projektová dokumentace k žádosti o Stavební povolení nebo k ohlášení stavby

3.2.2

Projektová dokumentace pro provádění stavby

3.3

Dokumentace ve fázi provádění a provozování stavby

3.3.1

Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

3.3.2

Dokumentace pro užívání a pro provozování stavby

4

Doprovodné postupy autorizovaných osob (AO)

4.1

Dílčí postupy AO TZSp - ZZ

4.1.1

Autorský dozor

4.1.2

Rozsah dozoru

4.2

Doplňkové postupy a informace z oboru TZSp

4.2.1

Informace k jednotlivým druhům ZZ

4.2.2

Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu ZZ

4.2.3

Ověřování způsobilosti ZZ k bezpečnému provozu

4.2.4

Požadavky na umístění ZZ a na provozní dokumentaci

4.2.5

Zvláštní požadavky na odbornou způsobilost k obsluze ZZ

4.2.6

Zkoušky a revize vyhrazených zdvihacích zařízení

5

Technická řešení

5.1

Výtahy

5.1.1

Základní typy výtahů

5.1.2

Obecný postup pro návrh výtahy

5.1.3

Požadavky na zkoušky a revize výtahů

5.1.4

Doporučený rozsah průvodně technické dokumentace montážních prací

5.1.5

Základní kritéria pro výstavbu výtahu

5.2

Mostové jeřáby

5.2.1

Požadavky na obsah a rozsah projektové dokumentace

5.2.2

Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení

5.2.3

Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro provádění stavby

5.2.4

Dokumentace výrobce mostového jeřábu

5.2.5

Zkoušky mostového jeřábu

5.2.6

Hodnocení rizik z hlediska provozu jeřábu

5.2.7

Elektrické vrátky (dále jen EV)

5.3

Provozní požadavky

6

Přehled předpisů

6.1

Právní předpisy pro výstavbu

7

Přílohy

7.1

Seznam ČSN významných pro zdvihací zařízení

7.2

Seznam právních předpisů významných pro zdvihací zařízení

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby - členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.5.5 Technologická zařízení staveb - Zdvihací zařízení (dále jen ZZ ve smyslu pojmů této kapitoly MP 1.5.5) navazuje na vydanou metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb - Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost v rámci projektu Profesis ČKAIT. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob, která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru zdvihacích zařízení (ZZ), spadajících ve vymezeném rozsahu mezi vyhrazená technická zařízení. Základními zákonnými normami jsou vyhlášky, vztahující se k vyhrazeným technickým zařízením. Pro vyhrazená zdvihací zařízení platí především vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti ve znění pozdějších předpisů a související vyhláška pro vyhrazená elektrická zařízení č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti.

Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu v souladu se zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce ve znění pozdějších předpisů. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce (SUIP).

Metodická pomůcka MP 1.5.5 si klade za úkol popsat obvyklé výkony AO TZSp - ZZ při zpracování dokumentace stavby zdvihacích zařízení. Vychází ze stavebního zákona č. 183/2006 Sb. po jeho novele č. 225/2017 Sb. a z prováděcích předpisů č. 499/2006 Sb. po její novele č. 405/2017 Sb., č. 500/2006 Sb. po její novele č. 13/2018 Sb. a č. 503/2006 Sb. po její novele č. 66/2018 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Snaží se jednotně používat základní terminologii, zkratky a značky, jak jsou v ČKAIT užívány a detailněji popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy, týkající se zdvihacích zařízení (ZZ), pokud se tak již nestalo v MP 1.5. Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další právní předpisy s nimiž se projektant v denním styku setkává. MP 1.5.5 dává tím základ pro podrobné propracování a rozpracování činností projektanta v jednotlivých fázích realizace výkonu při navrhování zdvihacích zařízení a souvisejících konstrukcí (ZZ) ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, vlastního vypracování nové dokumentace a projednávání.

Vychází z potřeb praxe a jde do obvyklé hloubky zpracování dokumentace nezbytné pro přípravu stavby zdvihacího zařízení nebo tvořící jeho významnou část (ZZ) ve všech úrovních navrhování, zejména však té dokumentace, která může být vypracována jen AO TZSp - ZZ, tj. dokumentace pro územní řízení, projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení. Zahrnuje i přípravu podkladů zakázky, dále zahrnuje studie stavby a další etapu pro dopracování projektové dokumentace pro provádění stavby nebo projektové dokumentace pro nezbytné úpravy a dokumentace pro užívání stavby. Pro všechny druhy zpracování projektové dokumentace je základem uzavřený smluvní vztah se stavebníkem, v němž se dohodne konkrétní předmět, podklady, termíny, cenové i finanční a ostatní podmínky. Hloubka zpracování projektové dokumentace pro technologické stavby s ZZ je vždy vymezena rámcem zákona, ale také druhem dokumentace, velikostí stavby nebo díla obecně, jeho složitostí, technickou a technologickou náročností při realizaci, uváděním do provozu a vlastním užívání ZZ. Jejím účelem je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob se zaměřením na ZZ, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů. Měla by se stát základem celého systému informací v oblasti navrhování staveb ZZ.

Pomůcka není jediným průvodcem a předepsaným postupem při vypracování projektové dokumentace staveb ZZ, nýbrž jen jednou z možností vytvořit si celkový obraz o potřebách rozsahu a obsahu takové dokumentace podle níž technologický celek nebo jeho část vzniká a je provozován. Projektanti i realizátoři mají přístup a jsou jim průběžně také dostupné ucelené aktuální informace z oboru zdvihacích zařízení prostřednictvím vydávaných standardů a publikací Informačního centra ČKAIT.

V roce 2015 došlo k přepracování a přerozdělení MP 1.6.9 do dvou pomůcek, a to:

  • MP 1.5.8, obor technika prostředí staveb – informace a postupy pro projektanty

a nově

  • MP 1.5.5, obor technologická zařízeni staveb – realizace staveb.

Obě pomůcky se vzájemně doplňují a podporují. MP 1.5.5 Zdvihací zařízení se věnuje, po přijetí zákona č. 90/2016 Sb., s účinností od března 2016, podrobněji i požadavkům vztahujícím se k výtahům. Jmenovaný zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Mezi nimi jsou také zařazeny výtahy a bezpečnostní komponenty (Směrnice EU a Rady 2014/33/EU, nařízení vlády č. 122/2016 Sb.) ve zvláštním ustanovení.

1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽITÉ ZKRATKY

1.1 Definice a výklad pojmů v oblasti technologických staveb

Výklad základních pojmů a přehled používaných zkratek je obsažen v Metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese. Dále je doplněna terminologie vztahující se k technologickým zařízením staveb, zdvihacím zařízením (ZZ) a dalším technologickým zařízením.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci • podmínky a činitelé, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dočasných pracovníků, zaměstnanců dodavatele, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti. Cílem zajištění BOZP je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci.

Bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ) • stav pracovních podmínek zabraňujících působení nebezpečných činitelů pracovního procesu na zaměstnance popřípadě na další osoby. BPTZ je zajišťována zejména stanovením a dodržováním požadavků na pracoviště (uspořádání, vybavení), bezpečností technických zařízení, vhodnou organizací práce, vhodnými technologickými a pracovními postupy, požadavky na zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců.

Bezpečnost ve výstavbě • obecně ochrana lidského života, zdraví, životního prostředí a majetku v procesu provádění i užívání stavby před jakýmkoliv nebezpečím (úraz, nemoc, poškození, zničení, odcizení, projevy vandalismu, kriminality a terorismu).

Dokumentace • obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a realizací stavby.

Dozor • dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu tohoto použit ve významu

  • dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby - autora díla - nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě samostatného smluvního vztahu, u stavby financované z veřejného rozpočtu podle §152 odst. 4 stavebního zákona (SZ) je stavebník autorský dozor povinen zajistit;
  • dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby (technický dozor stavebníka), vykonávaný zástupcem stavebníka, u stavby financované z veřejného rozpočtu podle §152 odst. 4 SZ je stavebník technický dozor povinen zajistit fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb.;
  • dozor stavební je dozor podle §153 odst. 3 a 4 SZ nad prováděním stavby jednoduché ve smyslu §103 a §104 stavebního zákona, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí - viz §160 odst. 4 SZ.
  • dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v §171 odst. 1 SZ) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHES, ČIŽP, HZS, OIP, památkáři, archeologové a další).

Generální oprava • všechny modernizační a údržbářské činnosti na základě Zvláštního posouzení, které je požadováno pro zvýšení bezpečné životnosti jeřábu.

Hlavní projektant • pojem je uveden v §113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Jeřáb stroj pro cyklickou činnost určený ke zvedání nebo přemísťování břemene v prostoru, přičemž břemeno je zavěšeno na háku nebo uchopeno jiným prostředkem (mobilní, věžový, výložníkového typu, mostový, portálový).

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi podle §14 zákona č. 309/2006 Sb. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby. Posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutno provést podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb v příloze č. 8. - Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení , dále v příloze č. 12 - Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení.

Plán organizace výstavby (POV) • tento pojem není ve SZ uveden, jedná se o dokument zhotovitele stavby vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch) a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Jeho zpracování vychází ze zásad organizace výstavby (ZOV), které jsou součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, příloze č. 8 a příloze č. 12.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi • na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené v příloze č. 5 NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutno specifikovat podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb v příloze č. 13 - Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, část B písm. b). Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy citované vyhlášky. Rozsah a obsah plánu specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb.

Práce na technickém zařízení montáž, demontáž, obsluha, oprava a údržba technického zařízení.

Prohlídka • činnost, kterou se ověřuje, zda technické zařízení odpovídá provozním podmínkám, není-li viditelně poškozeno, nevykazuje-li zjevnou závadu a zda jeho provozem není ohrožena bezpečnost práce a provozu.

Používání jeřábu • jakákoliv činnost prováděná pomocí jeřábu nebo na jeřábu, např. přeprava, montáž, demontáž, údržba, manipulace s břemenem. Zahrnuje prakticky vše, co se s jeřábem nebo na jeřábu provádí a co je jeho výrobcem dovoleno nebo požadováno.

Provozní dokumentace soubor dokumentů organizace tvořený řádem prohlídek, údržby a zkoušek, místním provozním bezpečnostním předpisem a provozní knihou; provozní dokumentace obsahuje také pracovní postupy a požadavky průvodní dokumentace upravené na místní podmínky. Provozní dokumentace není součástí projektové dokumentace, pokud není toto uvedeno a dohodnuto ve smluvním vztahu uzavřeném na zpracování projektové dokumentace.

Provozní kniha kniha s očíslovanými stránkami, do které se zapisují údaje o provozu zařízení, výsledky prohlídek, zjištěné závady a jejich odstranění a provedení zkoušek a revizí.

Projektant • nositel projektové činnosti, fyzická či právnická osoba, který je účastníkem výstavby. Jde zejména o subjekt podnikající ve vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“. Termín je také použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní funkci v organizaci (hlavní projektant, odpovědný projektant, jehož postavení se zaznamená do rohového razítka na dokumentaci).

Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či zaměstnance obchodní společnosti. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace nebo projektové dokumentace a vystupuje v nich pod svým obchodním jménem.

Projektování ve výstavbě • vázaná živnost pro projektování ve výstavbě podle živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů nebo změn. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO nebo osoba zapsaná do seznamu registrovaných osob podle autorizačního zákona s příslušným oprávněním nebo jiná osoba splňující požadavky na vzdělání vymezené živnostenským zákonem. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v autorizačním zákoně, v platném znění.

Projektovaná pracovní perioda • pracovní perioda specifického skutečného množství práce, kterým se docílí projektovaný výkon.

Provozní celek (PC) • souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory (PS) obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické a další zařízení.

Provozní jednotka (PJ) • funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky. Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Provozní soubor (PS) • funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces (popř. speciální) nebo úplný technologický proces doplňkový, určená projektovou dokumentací stavby a uváděná do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek. Provozní soubor se zpravidla člení na dílčí provozní soubory a na provozní jednotky, nebo provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.

Revize zařízení • celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, případně i měřením zajišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy. Revize zařízení jsou výchozí a provozní. Revizi může provádět jen revizní technik s platným oprávněním ke kontrolám, revizím a zkouškám zdvihacích zařízení.

Revizní technik • technik, který musí mít pro provádění revizí a zkoušek zařízení osvědčení o odborné způsobilosti, vydané orgánem státního odborného dozoru na základě vykonané zkoušky.

Stavebník • v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby ve smyslu §152 stavebního zákona. Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci používá též pojem zadavatel stavby.

Stavba technologická • stavba s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, elektronická komunikační podzemní i nadzemní vedení sloužící pro rozvod informačních služeb všech typů (např. hlas, video, data atd.), zařízení pošt a pro poštovní služby, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.

Technologické zařízení • soubor zařízení (případně systémový celek), zabezpečujících ucelený dílčí technologický proces, který může být výrobní (výsledkem procesu je určitý výrobek), pomocný výrobní (výsledek procesu nevchází hmotně do výrobku, např. výroba energií) nebo obslužný výrobní (z hlediska vlastního výrobního procesu nevýrobní, např. doprava, kontrola jakosti). Dále jsou to zařízení zajišťující speciální nevýrobní procesy (např. zařízení pro zdravotnictví, školství, laboratoře, opravy) a doplňkové procesy (např. rozvod kapalin a plynů, rozvod elektrické energie, rozvody elektronických komunikací, atd.).

Těžiště • bod, ve kterém je soustředěna celková hmotnost břemene nebo bod, vůči němuž jsou vyváženy jednotlivé části břemene.

Uvedení technického zařízení do provozu • okamžik, kdy po provedení předepsané revize technického zařízení nebo jeho kontroly ke zjištění jeho stavu a vlivu na okolí a na pracovní prostředí a po zhodnocení dosažených výsledků bylo technické zařízení uznáno schopným trvalého používání a bezpečného provozu,

Vyhrazená technická zařízení • zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona o státním odborném dozoru. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Vyhrazená zdvihací zařízení • zdvihací zařízení s motorovým pohonem, a to

  • zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5000 kg (kladkostroje, kočky apod.),
  • jeřáby o nosnosti nad 5000 kg,
  • pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m,
  • stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby,
  • výtahy, které jsou trvalou součástí staveb, o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad 2 m,
  • regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy.

Vyhrazená zdvihací zařízení pro hornickou činnost • zdvihací zařízení s motorovým pohonem, a to

  • jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů o nosnosti přesahující 3200 kg,
  • pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu přesahující 3 m,
  • stavební výtahy s výškou zdvihu přesahující 3 m, pokud se jimi dopravují také osoby,
  • výtahy o nosnosti přesahující 100 kg a výšce zdvihu přesahující 2 m, které jsou trvalou součástí staveb,
  • regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy,
  • dopravní zařízení ve svislých podzemních dílech.

Základní jednotka (ZJ) • finální výrobek dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně-technickou funkci hlavní nebo pomocnou. Základní jednotka se v dokumentaci dále nedělí. Pojem základní jednotka) má v podstatě charakter kusové dodávky, jde o označení samostatného stroje nebo zařízení.

Zásady organizace výstavby (ZOV) • termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, příloha 1, příloha č. 5 popř. příloha č. 8. Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby • (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§2 odst. 2 písm. b) SZ) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v §160 odst. 1 a 2 a v §153 odst. 1 a 2 SZ.

Zhotovitelem stavby může být:

  • stavební podnikatel - osoba oprávněná k provádění stavebních a montážních prací jako předmětu své činnosti (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se o vázanou živnost Provádění staveb, jejich změn a odstraňování.
  • dodavatel nebo zhotovitel - v obchodních vztazích;
  • stavebník, provádějící pro sebe stavby a stavební práce svépomocí (pokud zajistí stavební dozor podle §160 odst. 3 a 4 SZ).

Zvláštní posouzení • důsledné přezkoušení a vyhodnocení jeřábu, které má být provedeno, když se pracovní životnost jeřábu blíží projektovanému výkonu.

Projektovaný výkon • celková výkonová kapacita jeřábu, vyjádřena jako počet pracovních cyklů a součinitelem spektra zatížení, pro který byl jeřáb původně projektován.

Cyklus zdvihání • pracovní sled počínaje zvednutím břemene, spouštěním a uložením břemene na pevnou půdu, odpojením břemene a zvednutím a spuštěním nezatíženého zdvihacího zařízení do polohy, připravené pro zdvih dalšího břemene.

Zkouška • ověřování stavu technického zařízení podle průvodní dokumentace, popřípadě místního provozního bezpečnostního předpisu, zda zařízení je schopno plnit svůj účel a zda jeho stav, popřípadě provoz neohrožuje bezpečnost práce a provozu,

1.2 Přehled použitých zkratek

AD
Autorský dozor
AO
Autorizovaná osoba
AO TZSp
AO pro navrhování technologických zařízení staveb
BPTZ
Bezpečnost práce a technických zařízení
BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
ČKAIT
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ČR
Česká republika
ČSN
Česká technická norma
ČSN EN ISO
Převzata mezinárodní norma
ČSN EN
Převzata evropská norma
ČÚBP
Český úřad bezpečnosti práce
S Slovník
DOSS
Dotčený orgán státní správy
DUR
Dokumentace k územnímu rozhodnutí
ELZ
Elektroenergetická zařízení
EV
Elektrický vrátek
IC
Informační centrum
IP
Informační pomůcka (Univerzální příloha MP
TIČR
Technická inspekce ČR
KHES
Krajská hygienická a epidemiologická stanice
MP/TP
Metodická/technická pomůcka
OK
Ocelové konstrukce
OIP
Oblastní inspektorát práce
OP
Obchodní případ
OTZZ
Odborný technik zvedacího zařízení
PBS
Požární bezpečnost staveb
PC
Provozní celek
PD
Projektová dokumentace
PJ
Provozní jednotka
PO
Požární ochrana
POV
Plán organizace výstavby zhotovitele stavby
PS
Provozní soubor
RTZZ
Revizní technik zvedacího zařízení
SBP
Systém bezpečné práce
SD
Stavební dozor u akcí svépomocí
TD
Technický dozor stavebníka
TPS
Technika prostředí staveb
TZS
Technologická zařízení staveb
ZJ
Základní jednotka
ZOV
Zásady organizace výstavby
ZS
Zařízení staveniště
ZZ
Zdvihací zařízení
ŽP
Životní prostředí
SZ Stavební zákon

2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS) - ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ (ZZ)

2.1 Rámec činnosti AO TZSp při navrhování TZS

2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:

Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZSp, kde technologické zařízení je pro stavbu určující jak definuje Základní knižnice odborných činností ve výstavbě v pomůcce „Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby“ v kap. 2.2.1.5. IC ČKAIT. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO TZSp při navrhování, tak i pro realizaci TZS.

2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5.5

Tato MP 1.5.5 se vztahuje na AO TZSp - Zdvihací zařízení (ZZ) v procesu vypracování dokumentace staveb nebo její části pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební řízení a pro provádění stavby a další druhy dokumentace v tomto oboru.

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje autorizační zákon v platném znění. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle tohoto zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti).

Vybrané činnosti jsou definovány v §158 SZ.

Projektová činnost ve výstavbě je definována v §159 SZ.

2.2 Právní vymezení v procesu projektování

Při navrhování z obecného pohledu vycházíme především ze znalostí dále uváděných obecně závazných předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky a ze závazněné normové hodnoty ČSN). Ochrana veřejného zájmu je jednou z priorit při činnosti autorizované osoby při navrhování TZS, kterému se snaží nápomoci i ČKAIT svými metodickými pomůckami.

V právním řádu ČR je pojem "ochrana veřejného zájmu" poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/1995, konstatuje, že "… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem".

Jedním z pilířů k zajištění veřejného zájmu a to především bezpečnosti a spolehlivosti technologických zařízení je právní základna na úrovni předpisů:

  • závazných - zákonů, nařízení vlády a vyhlášek,
  • nezávazných - českých technických norem (ČSN), metodických a informačních pomůcek ČKAIT (MP, IP), technicko-dodacích podmínek (TDP), všeobecných obchodních podmínek (VOP),

Základní schéma předpisového zajištění:

  • zákony,
  • podzákonné normy,
  • nezávazné předpisy - normativní dokumenty,
  • veřejný zájem - základní požadavky na stavbu:

pro stavbu mohou být navřeny a použity jen výrobky, materiály a konstrukce splňující požadavky §156 SZ ve vazbě na nařízení Evropské parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 na:

  • mechanickou odolnost a stabilitu,
  • požární bezpečnost,
  • hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí,
  • bezpečnost při udržování a užívání stavby,
  • ochranu proti hluku,
  • úsporu energie a ochranu tepla,
  • udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Významnou úlohu mají v procesu projektování doporučené standardy a technické normy

Závaznými se normy stávají:

  • obecně, pokud právní předpis stanoví povinnost dodržet normové hodnoty (např. plnění opatření v prevenci rizik §102 odstavec 1 zákoníku práce (ZP), což podle §349 odstavec 1 ZP je i plněním požadavku norem k zajištění ochrany života a zdraví);
  • v rozsahu, který je stanoven předpisem,
  • pro účastníky smlouvy, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, v souladu občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů,
  • rozhodnutím dotčeného orgánu státní správy (DOOS).

Další právní vymezení je citováno v kap. 2.2. a 2.3. MP 1.5. Projektová činnost TZS

Profesní výkony pro projektovou i ostatní činnost můžeme rozdělit do několika postupů AO TZSp.

O bližším dělení těchto možných postupů a jejich obsahu pojednává MP 1 v kap. 1.4.

Souhrnně celé dílčí postupy popisují metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost a MP 1.5.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník - projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant. Stavebník - zadavatel stavby je převážně i uživatelem - provozovatelem stavby se zájmem bezproblémově a bezpečně provozovat budoucí stavbu.

2.3 Odpovědnosti a pravomoci, chráněná práva

2.3.1 Odpovědnosti a pravomoci

Rozsah působnosti autorizovaných / registrovaných osob stanovuje část třetí autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto ustanovení je autorizovaná / registrovaná osoba zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti a dalších odborných činností, pro které ji byla autorizace udělena. Je povinna činnost vykonávat osobně, popř. ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, popř. nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné. Dále odborně se vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro které jí byla udělena autorizace, užívat jen takové označení, k němuž je autorizací oprávněna. Opatřovat jím zpracované dokumenty řádným způsobem a svoji činnost evidovat, vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů nebo zaměstnanecky a být pojištěna.

Stavební zákon považuje za vybrané činnosti ve výstavbě, ovlivňující ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, projektovou činnost a vedení provádění stavby nebo její změny. Jedná se o projektovou činnost ve výstavbě pro vymezené druhy dokumentace a projektové dokumentace a pro odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v autorizačním zákoně v platném znění pak platí, že autorizovaná osoba má prokázanou odbornou způsobilost.

Dokumenty z této činnosti, pokud mají charakter veřejných listin, mohou autorizované osoby označit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem. Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné v prostoru a čase (místo stavby, zákazník, stavebník, datum odevzdání apod.) a vztaženy k příslušnému zápisu v deníku autorizované osoby (AO) ČKAIT.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra - projektanta vymezuje §18 AZ ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný inženýr v oboru TZS je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oboru technika prostředí staveb (TPS) a požární bezpečnost staveb (PBS). Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního zákona a autorizačního zákona v platném znění.

Rozsah působnosti autorizovaného technika - projektanta vymezuje §19 autorizačního zákona v platném znění.

Autorizovaný technik může vypracovávat příslušné dílčí části projektové dokumentace stavby. Rozumí se tím ucelený díl komplexní projektové dokumentace stavby, náležející oboru autorizovaného technika. Technik autorizovaný v oboru technologická zařízení staveb (TZS) může samostatně vypracovat a předložit ke stavebnímu řízení projektovou dokumentaci stavby, která celá přísluší oboru, pro kterou je autorizován.

Autorizaci podle autorizačního zákona musí mít autorizovaný inženýr - projektant pro obor technologická zařízení staveb (TZS), který vypracovává u staveb s převažující technologickou částí:

  • územně plánovací dokumentaci, územní studie, dokumentaci pro uzemní rozhodnutí nebo územní souhlas,
  • projektovou dokumentaci staveb povolovaných, vymezeně ohlašovaných staveb, změn staveb a nezbytných jejich úprav,
  • statické a dynamické výpočty staveb,
  • stavebně-technické nebo inženýrské průzkumy,
  • zkoušení a diagnostiku staveb,
  • vydává odborná stanoviska,
  • provádí geodetická měření pro projektovou činnost,
  • provádí autorský dozor (AD) nebo technický dozor (TD) nad realizací stavby,
  • zastupuje stavebníka při územním a stavebním řízení nebo v řízení k vydání kolaudačního souhlasu

Autorizaci podle autorizačního zákona nemusí mít projektant, který vypracovává:

  • přípravné práce,
  • průzkumy a rozbory,
  • dokumentaci staveb a zařízení nevyžadující ohlášení ani stavební řízení
  • dokumentaci vymezených ohlašovaných jednoduchých staveb a jejich změn,
  • dokumentaci skutečného provedení stavby (podle §125 SZ),
  • dokumentaci bouracích prací (s výjimkou výskytu azbestu),
  • dokumentaci k souhlasu s užíváním stavby,
  • dokumentaci pro užívání stavby,
  • dodavatelskou/zhotovitelskou/realizační dokumentaci,
  • provozní a průvodní dokumentaci

Je třeba, aby si AO TZSp uvědomovala, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou AO TZSp svým pověřeným výkonem vůči klientovi i společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, ale i činností souvisících, zejména výkonu autorského dozoru při provádění stavby. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní a předpisů o odpovědnosti správní, ale i obecných předpisů včetně odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti autorizované osoby bezprostředně spjaté. Ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno také obecnými ustanoveními občanského zákoníku, neboť předmět podnikání může obchodní společnost vykonávat pouze prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny. Zanedbáním profesních povinností se může AO TZSp dopustit škod i obecného ohrožení.

Autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací se povinně vykonává u staveb financovaných z veřejného rozpočtu.

Autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací se povinně vykonává u staveb financovaných z veřejného rozpočtu. Stejně tak se u nich povinně zabezpečuje technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Je nanejvýš žádoucí, aby AO TZSp taktéž vyvíjela úsilí, aby při realizaci stavby podle jí vypracované projektové dokumentace vykonávala autorský dozor. A to jak ve fázi vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud ji sama nezpracovává, tak i při realizaci stavby, zkouškách a uvádění stavby do zkušebního a trvalého provozu a užívání. Pokud si vysloveně stavebník vymíní, že tyto činnosti u AO TZSp nesjedná, pak je třeba tento stav dokumentem zachytit a upozornit jej na nebezpečí s tím pro něj spojená. Zprostit se odpovědnosti se bude moci AO TZSp jen při splnění výše uvedeného předpokladu.

2.3.2 Chráněná práva

Stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy jsou chráněna také práva osob, která by mohla být dotčena výstavbou. Z tohoto důvodu jsou v rozsahu a způsobem stanoveným předpisy účastníky příslušných správních řízení. Ochrana jejich zájmů podle rozhodnutí stavebních úřadů se musí projevit také v procesu projektování v příslušných druzích dokumentace.

Zvláštní pozornost si zaslouží právní ochrana projektové dokumentace stavby nebo částí takové dokumentace, jako díla na straně jedné a práce s prvky chráněnými autorským právem nebo průmyslovými právy v procesu projektování na straně druhé. V procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby a při souvisejících činnostech přichází v úvahu ochrana podle autorského zákona, zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákona o ochraně průmyslových vzorů a zákona o užitných vzorech.

Pokud se v procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby nebo v souvisejících činnostech AO TZSp střetnou zejména s problémy patentové ochrany, ale i s jinými problémy ochrany průmyslových práv nebo autorského práva, popř. s jinými obdobnými problémy, pak je vždy účelné přizvat k jejich řešení příslušné odborníky - specialisty.

2.4 Bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ) v projektové činnosti

Dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při navrhování konstrukcí, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, vydává organizace státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce. Odborná a závazná stanoviska vydávají Oblastní inspektoráty práce (OIP).

OIP se vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení (viz dále v textu). Požadavek na zapracování bezpečnostních hledisek do PD vyplývá ze základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a prováděcích vyhlášek k stavebnímu zákonu (dokumentace pro stavební řízení), které shodně říkají, že "dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce pro výstavbu a účinků budoucího užívání stavby".

Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, kterými jsou:

  • práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
  • práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
  • práce se zdroji ionizujícího záření pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy;
  • práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečí utonutí;
  • práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
  • práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení popřípadě zařízení technického vybavení;
  • studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy;
  • práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
  • práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů;
  • práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových; betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.
  • celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
  • celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen "plán") podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

V případě, že nenastanou podmínky týkající se objemu nebo zvýšeného ohrožení je vhodné uvést důvod nezpracování "plánu". Zhotovitel stavby je povinen zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

V případech kdy budou konkrétní definovanou stavbu provádět zaměstnanci více zhotovitelů stavby a je nezbytný koordinátor během přípravy stavby, tento zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi.

Stanovená opatření v oblasti BPTZ musí být vždy konkrétní. Za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace odpovídá projektant podle stavebního zákona. Dotčeným orgánem státní správy (DOSS) při posuzování PD z hlediska BPTZ je zásadně místně příslušný OIP (rozhodující je místo stavby) v souladu se zákonem o inspekci práce.

Zásady výběru projektových dokumentací k dozoru a vyjádření

Podle §5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce se OIP vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Ve smyslu uvedeného ustanovení vybírají OIP k vyjádření pouze projektové dokumentace staveb, jejich změn a změn v užívání staveb:

a) určených pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než 20 osob;

b) určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace;

c) se shromažďovacím prostorem (§40 vyhlášky č. 268/2009 Sb.);

d) určených pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (§2 odst. 5 zákona č. 356/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů) s výjimkou skladů a výroben výbušnin;

e) vícepodlažních hromadných garáží;

f) jaderných elektráren;

g) kotelen I. a II. kategorie (vyhláška č. 91/1993 Sb.)

h) určených pro obchod (§41 vyhlášky č. 268/2009 Sb.);

i) čerpacích stanic LPG/CNG;

j) bioplynových stanic.

O rozšíření výběru dokumentací staveb k vyjádření nad tento rámec rozhoduje v individuálních případech místně příslušný OIP s ohledem na předvídatelná budoucí rizika ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci, popř. možné ohrožení veřejnosti (k posouzení mohou být vybrány i výrobní a skladovací objekty pod 20 osob, obytné budovy s výtahy, obchodní jednotky v nákupních centrech, pečovatelské domy apod.).

OIP se vyjadřují podle §5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb. pouze k dokumentacím, které jsou předkládány ke stavebnímu řízení. K projektovým dokumentacím, které jsou předkládány k územnímu řízení nebo k územně plánovací dokumentaci, se OIP nevyjadřuje.

Veřejný zájem by měl být ze strany OIP zajišťován i posouzením projektové dokumentace z hlediska vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Příslušným pro vyjádření k projektovým dokumentacím staveb je OIP, v jehož územní působnosti se bude stavba realizovat, nebo technologie provozovat.

Při posouzení se ověřuje zejména:

  • zda projektová dokumentace obsahuje:
    • zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v rozsahu požadovaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není specifikován v této vyhlášce, ale je zpracováván v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb. požadavky na jeho zpracování musí projektová dokumentace specifikovat podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb. Plán se ale musí zpracovávat i jako nedílná součást projektové dokumentace leteckých staveb pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení nazývaném v současnosti oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle §117 SZ, jak požaduje §2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, (viz bod G.2 přílohy č. 2). Plán se musí zpracovávat i jako nedílná součást projektové dokumentace dalších dopravních tj. staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení, nazývaném v současnosti oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle §117 SZ, jak požaduje §2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, (viz bod E.1. l přílohy č. 8).
    • údaje o technickém nebo výrobním zařízení stavby,
    • řešení dopravy a skladování,
    • údaje o zdrojích a parametrech energií,
    • zásady řešení stavby z hlediska její údržby a životnosti,
    • způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz,
    • přívod (odvod) energií, odpadů, emisí a produktů;
  • zda v celkové situaci stavby jsou zakreslena:
    • prostorová označení všech stávajících základních prostředků,
    • ochranná pásma a bezpečnostní vzdálenosti stávajících a navrhovaných staveb,
    • polohové a výškové vyznačení navrhované výstavby, včetně napojení na pozemní a inženýrské stavby a provozní soubory;
  • zda dokumentace obsahuje:
    • odkazy na platné předpisy (obecně závazné, technické normy, pravidla apod.),
    • řešení přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu,
    • dispoziční řešení (prostorové, plošné a výškové uspořádání stavby, ZZ, rozmístění vnitřních zařízení, technologií apod.),
    • údaje o řešení technického vybavení a zařízení stavby (vytápění, elektrické rozvody a zařízení apod.);
  • zda stať pro staveniště a provádění výstavby obsahuje:
    • údaje o způsobu provádění stavby v rozsahu stanoveném zákonem č. 309/2006 Sb., (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a jeho prováděcích vyhlášek, nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, nařízením vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
    • a splňuje požadavky na bezpečnost a vlastnosti stavby dle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby,
    • konkrétní opatření pro práce za mimořádných podmínek,
    • způsoby řešení stavebních prací,
    • návrhy a zakreslení provozních zařízení stavenišť,
    • způsoby řešení dopravy a manipulace s materiálem,
    • důležité údaje (podklady) pro zpracování dodavatelské dokumentace;
  • zda v dokumentaci technologie je řešeno:
    • umístění a prostorové uspřádání strojů a zařízení,
    • zabezpečovací, pojistné a regulační zařízení,
    • vhodné signalizování výskytu škodlivin (plynů, par apod.).

3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

Příprava dokumentace staveb je uceleným procesem, směřujícím k provádění stavby. Proces probíhá kontinuálně nebo přetržitě. Nositelem procesu je stavebník.. Ten je objednatelem ve vztahu k projektantovi nebo zhotoviteli stavby. Touto funkcí může pro celý proces nebo pro jednotlivé dílčí části pověřit svého zástupce.

Zpracovaná dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Účast autorizované osoby (AO) je nutná v určitých etapách předepsaných stavebním zákonem. Žádoucí ovšem je, aby autorizovaná osoba (AO), autor díla byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na provádění stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v procesu.

3.1 Postupy v přípravě stavby

3.1.1 Příprava zakázky

Postup řeší analýzu problémů, formulaci úkolu a obstarání podkladů souvisejících s návrhem řešení stavebního díla. Vstupem do zakázky je záměr stavebníka, formulovaný v objednávce a smluvním ujednáním. Projednání většinou probíhá na úrovni smluvních stran, autorizovaná osoba (AO), se podle svého postavení v obchodní společnosti na něm podílí z hlediska odborného, případně obchodního.

V rámci postupu 3.1.1 této MP 1.5.5 autorizovaná osoba (AO) se spoluúčastní na přípravě zakázky. V rámci obchodních vztahů se jedná především o přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.). Toto přezkoumání končí nabídkou.

Po dohodě se stavebníkem může být příprava zakázky rozšířena o další výkony:

  • analýza dílčího souboru zakázky z hlediska základních sociologických, provozně technických, tvůrčích a dalších problémů;
  • předběžný průzkum staveniště a jeho okolí, prověření a posouzení vhodnosti staveniště pro daný účel, ověření souladu s územním plánováním,
  • specifikace potřebných podkladů a průzkumů, prováděných specialisty koordinovanými zhotovitelem, a to podle charakteru zakázky;
  • zadání různých druhů studií;
  • předběžné vymezení a upřesnění potřebných dílčích projektových prací ve speciálních profesích a určení rozsahu těchto prací;
  • shrnutí a závěry, projednání a odsouhlasení dalšího postupu zpracování a spolupráce při tvorbě podkladů pro uzavření smlouvy se stavebníkem či dodavatelem komplexní projektové dokumentace;
  • sestavení funkčního a prostorového dílčího programu stavby a vypracování podrobnějšího harmonogramu zpracování;
  • provedení částí nezbytných předběžných průzkumů specialisty, koordinovanými autorizovanými osobami z pověření objednatele (klienta);
  • soupis požadavků objednatele;
  • předběžná finanční analýza jako podklad pro stanovení dílčí smluvní ceny.

Na základě pokynů vedení obchodní společnosti autorizovaná osoba (AO) v průběhu přípravy zakázky konzultuje se stavebníkem podrobnosti, týkající se projektové dokumentace a ve vzájemné koordinaci upřesňuje zadání zakázky.

Výstupem postupu jsou podklady konzultované s autorizovanou osobou (AO) pro uzavření smlouvy o dílo (případně jiného smluvního typu) obchodní firmou na další přípravu dokumentace stavby. Příprava zakázky je obecným postupem před uzavřením smluvních vztahů na všechny druhy projektových i následných prací a není sama o sobě obchodním případem. Výsledek slouží pro nabídku projektanta na převzetí zakázky za reálných předpokladů a k rozhodování stavebníka o výběru projektanta, následně i k uzavření smluvního vztahu se stavebníkem podle postupu A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby

Vstupem do postupu jsou veškeré předchozí analýzy a záměry stavebníka citované v kap. 3.1.1 této MP 1.5.5. Pro výběr návrhu řešení stavby může posloužit vypracování variantních studií návrhu stavby. Zpracovaná studie stavby (nebo několik studií), návrh řešení stavby se zdvihacím zařízením slouží stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu, dílo se zdvihacím zařízením a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech nutných pro rozhodnutí z hlediska technického řešení, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Studii stavby zpracuje projektant na základě podkladů předaných zákazníkem. Pokud se podílí na jejím zpracování autorizovaná osoba, v řešení studií prosazuje zásadní požadavky, které musí uplatňovat z titulu výkonu své činnosti při zpracování další přípravy stavby.

Studie stavby většinou řeší návrh a vývoj složitých technologických staveb s ZZ. Jedná se např. o zařízení obsahující zdvihací zařízení pro výrobu, občanské a veřejné stavby, lanové dráhy, lyžařské vleky, staveništní zdvihací zařízení, plošiny, těžební zařízení případně další obdobná díla. Studie může obsahovat podle dohody jen určité části, může řešit pouze ekonomickou problematiku a nemusí být zpracována autorizovanou osobou.

V rámci postupu projektant ZZ provádí zejména

  • analýzu podkladů, vypracování a stanovení cílů (cílových představ),
  • vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ a mezních podmínek se stavebníkem,
  • varianty řešení, blokové technologické schéma,
  • koordinaci profesí a zapracování profesních požadavků,
  • vyřešení podstatných, tvůrčích, technických, technologických a provozních urbanistických, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů,
  • koncepci řešení systému řízení technologického procesu,
  • návrh řešení energetických, hospodářských, biologických a environmentálních souvislostí a vazeb na okolí,
  • základní energetické spotřeby ve vazbě k vlastnímu zdroji nebo k veřejné síti,
  • umístění stavby, koncepce stavební části,
  • zdrojovou analýzu,
  • předběžné projednání s úřady, třetími osobami a organizacemi za účelem získání jejich stanoviska ke stavbě,
  • součinnost při přípravném řízení z hlediska stavebního práva,
  • shrnutí dosažených předchozích výsledků,
  • předběžný odhad investičních nákladů,
  • zpracování variant řešení,
  • postupné ověřování návrhu, konzultace k návrhu.

Studie stavby, návrh řešení stavby ZZ obsahuje zpravidla jen koncepci technologické části:

  • výrobní program, hlavní výrobní činnosti, navrhovaná kapacita, roční časový fond, vytížení rozhodujících strojů a zařízení, výrobní nebo jiná kooperace;
  • popis celkového technologického postupu výroby podle toku materiálu s objasněním funkčních vazeb příslušných provozních souborů (PS) a základní požadavky na pomocné provozy;
  • koncepci manipulace s materiálem, vnitrozávodní a venkovní dopravy a skladování surovin, materiálů a výrobků;
  • řízení technologických a výrobních procesů,
  • požadavky na automatizaci řízení technologických a výrobních procesů (údaje o koncepci), případně požadavky vyplývající z vyšších úrovní řízení,
  • požadavky na související investice,
  • vliv na životní prostředí (ŽP),
  • vliv na odpadové hospodářství,
  • energetické hospodářství,
  • zdůvodnění zvolené výrobní technologie a porovnání její úrovně s průměrnou a světovou špičkovou úrovní:
  • údaje o technické úrovni, kvalitě a užitkové hodnotě výrobků a porovnání s průměrnou a světovou špičkovou úrovní;
  • možnosti intenzifikace, rozšíření výroby (provozu).

Výstupem postupu je technická studie, která se předá po projednání a doplnění stavebníkovi jako samostatný výstup ve variantách. Studie stavby slouží stavebníkovi k zásadnímu rozhodnutí o realizaci obchodního případu, variantě řešení a jako podklad konzultačních jednání v rámci inženýrské přípravy stavby.

Stavebníkem odsouhlasený návrh se stává vstupem do dalšího postupu prací. Poslouží stavebníkovi k rozhodnutí o rozpracování obchodního případu do úrovně dokumentace pro územní řízení. V případě, že není na zakázce pokračováno, studie se uchová ve spisovně a vyhodnotí se její neúspěšnost.

3.1.3 Dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí případně územního souhlasu

Celý proces činnosti autorizované osoby v období vypracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) je popsán v MP 1 Projektová činnost, kap. 2.1.4 a v MP 1.5 Technologická zařízení staveb - obecné zásady činností AO TZS pro projektovou činnost, kap. 2.3.1 a 3.1.3. K zahájení územního řízení přikládá stavebník podle §86, odst. 2., písm. d) SZ dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí (DUR). Vypracování dokumentace záměru, jakožto dokumentace přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí, je součástí přípravy stavby. Variantnost cest v druzích dokumentace zpracovávané podle stavebního zákona je uvedena v tabulkách 1 - 6 MP 1.

Vstupem postupu je dokumentace zpracovaná při přípravě zakázky (kap. 3.1.1 tohoto MP 1.5.5) a studie stavby, návrhy řešení stavby, (kap. 3.1.2 tohoto MP 1.5.5). Podle stavebního zákona lze umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě nástrojů územního plánování. Územní rozhodnutí, které je výsledkem správního řízení, je označovaného jako územní řízení. Bez vypracování a doložení dokumentace záměru pro územní řízení nelze požádat příslušný stavební úřad o zahájení územního řízení a získat územní rozhodnutí. Kladné územní rozhodnutí umožňuje stavebníkovi pokračovat v zabezpečení projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení v období projektové přípravy stavby (kap. 3.2.1 tohoto MP 1.5.5).

Územní řízení k získání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení se obvykle zahajuje na písemný návrh žadatele, který je doložen dokumentací záměru a doklady, stanovenými stavebním zákonem a prováděcími předpisy. Získání takových dokladů může vyvolat potřebu připravit v předstihu dokumentaci pro zvláštní jednání s orgány veřejné správy nebo pro správní řízení. Příkladem může být získání stanoviska příslušného úřadu jako výsledku posuzování vlivu na životní prostředí, jedná-li se o technologické stavby, které svým charakterem a rozsahem mohou významně ovlivnit okolní životní prostředí. Stanoví také podmínky k zajištění ochrany stavby před škodlivými vlivy a účinky.

Účastníkem územního řízení o umístění stavby je žadatel a dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníkem je vždy také obec a ten, komu zvláštní právní předpis toto postavení přiznává.

Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků. Posoudí stanoviska dotčených orgánů státní správy a vyjádření nebo námitky účastníků řízení. Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace.

Uspořádání a obsah a rozsah dokumentace záměru, přikládané k žádosti pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí stavby obvykle přebírá údaje z ostatní dokumentace předinvestiční přípravy stavby, ale současně ji doplňuje a plní současně funkci návrhu komplexního řešení stavby.

Rozvádět obsah dokumentace přikládané k návrhu na územní řízení není třeba, neboť je rozpracován v potřebné míře nad rámec stavebního zákona, ve vyhlášce o dokumentaci staveb a v novelizované MP 1 Projektová činnost. Obsah, rozsah a uspořádání této dokumentace je možno vypracovat podle informační pomůcky k činnosti AO v části univerzální přílohy IP1, vydané současně s metodickou pomůckou MP 1 a MP 2. Rámcový obsah této dokumentace lze rovněž nalézt v MP 1 a MP 2.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je v příloze č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Hlavní části této dokumentace tvoří:

Závazný rozsah dokumentace záměru je stanoven vyhláškou, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona o územním řízení, veřejnoprávní smlouvě a územním opatření. Hlavní části této dokumentace, blíže rozvedené ve vyhlášce, tvoří:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

E Dokladová část

Pro technologické stavby se uvádí obsahová část, zaměřená na TZS.

Základní údaje o provozu, popřípadě výrobním programu a technologii:

  • popis navrhovaného provozu, popřípadě výrobního programu,
  • předpokládané kapacity,
  • popis technologií, výrobního programu, případně manipulace s materiálem, vnitřního i vnějšího dopravního řešení, systému skladování a pomocných provozů,
  • návrh řešení dopravy v klidu,
  • odhad potřeby materiálů, surovin,
  • řešení likvidace odpadů nebo jejich využití (recyklace apod.), řešení likvidace splaškových a dešťových vod,
  • odhad potřeby vody a energií pro výrobu,
  • řešení ochrany ovzduší,
  • řešení ochrany proti hluku,
  • řešení ochrany stavby před vniknutím nepovolaných osob.

Výstup - DUR dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) - slouží stavebníkovi k podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a v případě jeho vydání k dopracování dokumentace do úrovně projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení.

Územní řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)

Požadavek na zpracování způsobu zajištění BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz není povinnou součástí žádosti o vydání územního rozhodnutí. V zásadách řešení základních požadavků na stavby je nutno doložit zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnost při užívání stavby i dodržení požadavků požární bezpečnosti. Musí zde ale být např. údaje o provozu a výrobě, včetně základních technických parametrů o navrhovaných technologiích, údaje o vlivu stavby na zdraví a životní prostředí, údaje o ochranných pásmech (např. inženýrských sítí...), údaje o rozsahu a uspořádání staveniště, a to jsou již údaje důležité pro BPTZ.

Výstupem postupu je dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí případně územního souhlasu.

Dozorový orgán pro oblast BOZP, tj. OIP, zásadně dokumentaci pro územní řízení neposuzuje.

3.2 Postupy v projektové přípravě

Pro TZS - ZZ není v tomto období obvykle zařazováno zpracování dokumentace záměru pro územní řízení, ale pouze následná projektová dokumentace přikládaná k žádosti o stavební povolení (bližší rozbor viz. kap. 3.1.3 tohoto MP 1.5.5).

MMR spolu s TI ČR / technická inspekce ČR/ vydalo v roce 2011 pracovní pomůcku pro činnost stavebních úřadů v oblasti vyhrazených technických zařízení - elektro, plynová a tlaková zařízení. Tato pomůcka neřeší problematiku ZZ, přesto jsou z ní dále vytaženy základní pokyny týkající se postupu a posice TI ČR ve výstavbě, neboť většina ZZ je osazena elektrorozvody.

Mezi zařízení pod dohledem TI ČR patří vymezená tlaková, plynová a elektrická zařízení, kdy k předání odběrateli jako podmínka je stanoveno, že zařízení musí být odborně posouzeno TI ČR a o této skutečnosti musí být vyhotoven dokument "Odborné a závazné stanovisko", jehož součástí je i Stanovisko - Inspekční zpráva. Ke kolaudaci povolující užívání stavby nestačí pouze revizní zprávy.

V těchto případech se jedná o zařízení, kdy k prokázání technické bezpečnosti nestačí revizní zprávy vypracované revizními techniky, ale je požadováno vydání Odborného a závazného stanoviska vydaného organizací státního odborného dozoru. Bez tohoto dokumentu nelze stavbu zkolaudovat/ předat do užívání.

Zdvihací zařízení vymezená jako VZ jsou stanovenými vyhrazenými zařízeními i s hlediska vyhrazených elektrických zařízení pokud spadají podle vyhlášky č. 73/2010 Sb. o stanovení jejich zařazení do tříd a skupin z hlediska jejich bezpečnosti. Půjde zejména při zařazení zařízení do třídy 1 D " zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více jak 200 osob" nebo i jiné zařazené do 1. třídy projektantem nebo podle charakteru stavby do ní spadající.

Posuzuje se celá stavba a projektovaný počet nad 200 osob.

Jako příklad se jedná o:

  • kancelářské budovy,
  • školy všeho druhu,
  • budovy sloužící pro ubytování osob,
  • budovy pro kulturu, restaurace, kulturní domy, musea,
  • budovy pro sport,
  • nákupní centra, obchodní domy,
  • autobusová nádraží,
  • obytné domy.

3.2.1 Projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení nebo k ohlášení stavby

Vstupem do postupu je provedená příprava obchodního případu v rozsahu návrhu řešení a územní informace (územní rozhodnutí nebo územní souhlas) vydané stavebním úřadem (pokud nejde o dokumentaci pro sloučené řízení).

Projektová dokumentace stavby přikládaná k žádosti o stavební povolení podle §110 odst. 2b stavebního zákona, podle §105 odst. 5 SZ k ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 2 písm. a) až e) SZ, podle §137 pro nezbytné úpravy nebo, k veřejnoprávní smlouvě podle §116, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle §116 a §117 odst. 2 SZ řeší stavbu z hlediska urbanistického, architektonického a stavebně technického. Dopracovává do potřebných podrobností dokumentaci podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Závazné členění a směrný rozsah této projektové dokumentace je uveden v příloze č. 12, popř. č. 8 vyhlášky.

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejně právní smlouva, či podmínky územně plánovací informace) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

U staveb obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání nebo dodržení podmínek stavebního povolení, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu.

Nositelem postupu je vždy autorizovaná osoba. Zpracování projektové dokumentace všech druhů je vybranou činností ve výstavbě podle §158 SZ.

Nositelem postupu vypracování projektové dokumentace pro stavební řízení je vždy autorizovaná osoba (AO). Nezbytný obsah, rozsah a uspořádání této dokumentace je uveden v informační pomůcce k činnosti AO v upravené části univerzální přílohy IP 1.16, vydané s metodickou pomůckou MP 1 a MP 2.

Rozvedení statě o obsahu projektové dokumentace přikládané ke stavebnímu řízení je vhodné zde doplnit jen pro technologickou část stavby nad rámec uvedený v revidované MP 1.5 podle stavebního zákona, kde je uveden nezbytný rozsah a obsah a uspořádání této dokumentace v souladu s vyhláškou o dokumentaci staveb.

Základní členění PD pro vydání stavebního povolení je následující:

A - Průvodní zpráva

B - Souhrnná technická zpráva

C - Situační výkresy

D - Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

E - Dokladová část

Zpřesnění pro část TZS u technologické stavby; skladba ostatních částí projektové dokumentace je uvedena v novelizované IP 16 k MP 1 a MP 2.

Zásady organizace výstavby (ZOV)

Zásady organizace výstavby (ZOV) tvoří součást projektové dokumentace stavby předkládané k žádosti o stavební povolení, zejména u staveb se zvláštními nároky na provádění. Zásady organizace výstavby (ZOV) prokazují technickou reálnost a optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska požadavků na zařízení staveniště (ZS), skladovací prostory pro potřeby výstavby, dopravní přístupnost. Stanovují podmínky a nároky na provádění stavby, využití mechanizmů, napojení energií, inženýrských sítí, určují potřebu předmontážních a montážních zón, zabývají se bezpečnosti, vlivu stavby a požadavky na ochranu životního prostředí (ŽP).

Zásady organizace výstavby (ZOV) jsou podkladem pro zpracování zvláštních podmínek a požadavků na organizaci staveniště a provádění prací na něm, které se zpracovávají v projektové dokumentaci podle příloze č. 12, popř. č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb. část B .8 popř. příloze č. 2, č. 5 a č. 8 vyhlášky č. 146/2008 Sb. u dopravních staveb (tj. leteckých, drážních a na dráze a pozemních komunikací).

Stavební řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)

Tento stupeň PD je pro posouzení způsobu řešení BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz rozhodující. Posuzuje se soulad předkládané PD s platnými předpisy.

Připomínky a požadavky DOSS musí žadatel o stavební povolení splnit a jejich splnění v žádosti doložit.

Ústních jednání nařízených příslušným stavebním úřadem ve věci územního, nebo stavebního řízení se OIP, až na výjimky nezúčastňuje.

Výstupem postupu je projektová dokumentace předkládaná k žádosti o stavební povolení; po vydání stavebního povolení se stává projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení (viz MP 1 a MP 2).

3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Dodržení podmínek pro provádění stavby, které stanovil stavební úřad ve stavebním povolení, může být prokázáno dalším dopracováním projektové dokumentace, popřípadě i částí dokumentace pro provádění stavby. Dokumentaci pro provádění stavby může SÚ nařídit. Dokumentaci zajišťuje stavebník buď na základě povinnosti uložené mu územním rozhodnutím podle §92 odst. 1 SZ, nebo z vlastní iniciativy. Její rozsah lze však upravit, musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Zpracovávají se pouze ty části dokumentace pro provádění, které nejsou dostatečně definovány pro provedení projektovou dokumentací pro stavební řízení, nebo pro zkrácené stavební řízení.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu §158 SZ činností vybranou - pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována osobou autorizovanou. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona, i když je ve většině případů plně žádoucí. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro plán kontrolních prohlídek stavby podle §133 SZ. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž autorizovaná osoba, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru.

U staveb podle §103 odst. 1 písm. e) body 4. až 8. Musí být dokumentace pro provádění stavby nařízená SÚ vždy.

Tato dokumentace, pokud se vypracovává, slouží zhotoviteli a dodavatelům stavby jako podklad k vlastnímu provádění stavby a stavebníkovi společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení, u staveb financovaných z veřejných prostředků k výkonu technického dozoru stavby. Pokud ji stavebník použije k výběru zhotovitele, slouží rovněž k vymezení rozsahu díla pro nabídkové řízení.

Mimo případy zpracování projektové dokumentace projektantem v souvislosti s investorským způsobem výstavby, nebývá projektová dokumentace pro provádění stavby zpracovávána v rozsahu stavby, ale ve struktuře organizace činnosti na stavbě přiřazených obvykle jednotlivým vyšším zhotovitelům.

Tato projektová dokumentace je pak obvykle zpracována na základě smlouvy o zhotovení příslušné části stavby a je součástí plnění zhotovitele pro potřeby provádění díla podle této smlouvy (viz kap. 5.2 MP 1.5).

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby je popsán v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb:

Základní členění PD pro provádění stavby je následující:

A - Průvodní zpráva

B - Souhrnná technická zpráva

C - Situační výkresy

D - Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

E - Dokladová část

Dokumentace je zpracovávána samostatně pro:

Stavební objekty

Inženýrské objekty

Technická nebo technologická zařízení

Dokumentace technických nebo technologických zařízení se zpracovává zásadně po jednotlivých provozních souborech (PS, DPS). Každý PS je podle svého rozsahu a charakteru zpracován v samostatných částech.

Každá část obsahuje:

  • technickou zprávu,
  • výkresovou část,
  • seznam strojů a zařízení (výkaz výměr), který je současně specifikací k rozpočtu.

Příklad dalšího detailnějšího členění dokumentace pro provádění technologické stavby je následující:

C.1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy

1.1 Technická zpráva

  • stručný popis a parametry hlavních zařízení;
  • seznam použitých podkladů;
  • výrobní program, respektive program činností (sortiment výrobků nebo druh činností, požadované technické parametry, provedení a zvláštní vybavení, stanovená kapacita pro jednotlivé výrobky nebo činnosti, patentové a licenční nároky);
  • popis technologie výroby nebo provozní činnosti;
  • látková bilance;
  • charakteristika a potřeba surovin, materiálů a pomocných látek a odpadů, energií, technické podmínky, kontrola a způsob zásobování;
  • požadavky na dopravu do a z provozního souboru, systém skladování (suroviny, materiály, pomocné látky, polotovary, subdodávky, rozpracované výrobky, hotové výrobky);
  • popis dispozičního řešení;
  • stanovení vnějších vlivů;
  • zabezpečení provozu stávajících technologických zařízení po dobu výstavby;
  • bilance potřeby energií, jejich parametry, kategorizace spotřeby, technické podmínky pro připojení na rozvodné sítě;
  • bilance potřeby vody, její parametry, technické podmínky pro připojení na rozvodnou síť;
  • bilance škodlivin a odpadů, jejich charakteristika (složení), způsob jejich využití, ukládání nebo zneškodnění, technické podmínky pro připojení na příslušnou síť;
  • požadavky na požární signalizaci;
  • požadavky na povrchovou ochranu a barevné řešení včetně bezpečnostních a protiúrazových nátěrů;
  • druh a způsob provedení tepelných izolací;
  • zvláštní požadavky na výrobu a montáž technologického zařízení;
  • požadavky na průkaz kvality a výkonových parametrů technologického zařízení;
  • požadavky na komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, případně garanční zkoušky, podmínky pro náběh výroby nebo stanovené činnosti;
  • požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí.

2 Výkresová část

  • technologické schéma;
  • provozní schéma;
  • dispozice technologického zařízení v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 s řešením jejich umístění, vzájemných vazeb a vazeb na okolí a s označením položek strojů a zařízení (půdorysy, pohledy, řezy);
  • výkresy kovových konstrukcí, které jsou součástí technologického zařízení;
  • dispozice s vyznačenými vnějšími vlivy a pásmy s nebezpečím výbuchu a ochrannými pásmy.

3 Seznam strojů a zařízení

  • stroje a technologická zařízení,
  • kovové konstrukce,
  • potrubí,
  • nátěry.

C. 2 Systém řízení technologických procesů a zařízení měření a regulace

1 Technická zpráva

  • popis systému řízen, jeho funkce a jeho jednotlivých prvků;
  • přehled řízených veličin, zahrnující pracovní rozsah příslušné veličiny, způsob a požadovanou přesnost jejího měření a provozní rozsah;
  • charakteristika provozu a prostředí;
  • popis napájení systému;
  • požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a ochranu životního prostředí.

2 Výkresová část

  • funkční schéma systému řízení;
  • montážní výkresy v potřebném rozsahu;
  • výkresy, nutné pro provoz systému v potřebném rozsahu;
  • výkresy, doplňující specifikaci prvků systému.

3 Seznam strojů a zařízení

Specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v hloubce, umožňující jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění:

  • soupis jednotlivých okruhů s uvedením parametrů;
  • soupis všech prvků systému včetně jejich charakteristiky;
  • způsob řešení odběru.

C. 3 Napájecí a provozní rozvod silnoproudu

1 Technická zpráva

  • proudové soustavy a napětí, způsob napojení, počáteční a koncový bod provozních rozvodů;
  • údaje o celkové maximální soudobé spotřebě a přehled spotřeb v jednotlivých proudových soustavách rozdělených podle napětí, instalovaný příkon;
  • výsledky výpočtu zkratových proudů, řešení ochrany proti zkratu;
  • řešení ochrany proti přetížení a proti nebezpečnému dotykovému napětí;
  • úbytky napětí a kompenzace účiníku;
  • způsob uzemnění;
  • zvláštní požadavky na obsluhu a chod zařízení za všech provozních stavů;
  • požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí;
  • popis řešení blokování, ovládání, měření a signalizace.

2 Výkresová část

  • přehledové schéma zapojení;
  • jednopólová, případně vícepólová schémata rozváděčů;
  • schéma nebo tabulky vnějších spojů, vystihující zapojení jednotlivých zařízení s označením druhu a průřezu kabelů a vodičů;
  • dispozice strojů a zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu;
  • výkresy tras kabelových rozvodů.

3 Seznam strojů a zařízení

Specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech, umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení, a to v následujícím členění jednotlivých položek dodávek:

  • rozvaděče;
  • skříňky ovládací, přechodové, svorkovnicové;
  • transformátory;
  • případné další položky;
  • soupis silových a ovládacích kabelů a vodičů s uvedením typu, průřezu a délky, způsobu zakončení a způsobu uložení, obsahující značení kabelů v souladu s dispozičními výkresy a případně obvodovými schématy.

C. 4 Provozní potrubí

1 Technická zpráva

  • popis jednotlivých druhů potrubí s uvedením propojovaných míst (začátek a konec provozního potrubí);
  • základní parametry potrubí a protékajících látek;
  • povrchová ochrana a barevné řešení;
  • druh a způsob provedení tepelných izolací;
  • požadavky na vyzkoušení;
  • požadavky z hlediska bezpečnosti práce a technologických zařízení;
  • zvláštní požadavky na výrobu a montáž, údržbu zařízení.

2 Výkresová část

  • potrubní schéma včetně měření a regulace s označením potrubních větví;
  • dispozice v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 s vyznačením potrubí včetně armatur a dalších prvků potrubního systému;
  • izometrická schémata.

3 Seznam strojů a zařízení

  • rozpis potrubních součástí, potrubních částí a kovových konstrukcí;
  • specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů, umožňující jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění:
    • seznam potrubních větví;
    • rozpis potrubních částí, armatur a ostatních potrubních prvků pro jednotlivé potrubní větve;
    • kovové konstrukce, které jsou součástí potrubních rozvodů;
    • izolace a nátěry.

C. 5 Provozní vzduchotechnika

1 Technická zpráva

  • popis jednotlivých vzduchotechnických okruhů;
  • charakteristika jednotlivých zařízení a výpočet zvolených výkonů vzduchotechnických zařízení;
  • povrchová ochrana a barevné řešení;
  • volba způsobu provedení tepelných izolací;
  • požadavky na výrobu, montáž a vyzkoušení.

2 Výkresová část

  • celkové schéma,
  • dispozice v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 s vyznačením potrubí, vzduchotechnických zařízení a dalších prvků a jednotlivých vzduchotechnických okruhů.

3 Seznam strojů a zařízení

  • specifikace strojů a zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech, umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění:
    • seznam vzduchotechnických okruhů
    • vzduchotechnická zařízení pro jednotlivé okruhy
    • rozpis potrubních částí a potrubních prvků pro jednotlivé vzduchotechnické okruhy
    • kovové konstrukce, které jsou součástí vzduchotechnických okruhů
    • nátěry
    • izolace

C. 6 Aktivní ochrana před korozí a bludnými proudy

1 Technická zpráva

  • popis způsobu řešení ochrany proti bludným proudům;
  • specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení.

2 Výkresová část

  • schéma systému ochrany;
  • dispozice úložných zařízení s vyznačením jednotlivých prvků aktivní ochrany;
  • dispozice jednotlivých prvků ochrany.

3 Seznam strojů a zařízení

  • specifikace zařízení včetně montáže v podrobnostech odpovídajících způsobu dodávky a montáže.

C. 7 Elektronická komunikační zařízení, slaboproudá zařízení a rozvody

1 Technická zpráva

  • popis a zdůvodnění koncepce řešení s vazbou na technologická zařízení;
  • vazby na stávající zařízení.

2 Výkresová část

  • schéma rozvodů;
  • dispozice s rozmístěním zařízení a zakreslením kabelových tras.

3 Seznam strojů a zařízení

  • specifikace zařízení včetně kabelů a montáže.

C. 8 Zařízení pro údržbu technologického zařízení

1 Technická zpráva

  • zásady provádění údržby;
  • určení a řešení ploch, prostorů a přístupových cest pro demontáž zařízení a jeho uzlů;
  • potřebné úpravy stavebních konstrukcí;
  • přístupnost a podmínky zaměnitelnosti součástí a uzlů;
  • zásady technologických postupů a podmínek pro provádění údržby a oprav vybraných zařízení;
  • požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí.

2 Výkresová část

  • výkresy v obdobném rozsahu jako v části C. 1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy.

3 Seznam strojů a zařízení

  • specifikace zařízení v obdobném rozsahu jako v části C. 1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy

Plán kvality, plán zkoušek, plán kontrol kvality

Plán kvality obchodního případu je dokument uvádějící specifické způsoby zabezpečování kvality a sled činností, vztahujících se k určitému výrobku, technickému zařízení, projektu nebo určité službě. Skládá se obvykle z průběhu OP včetně matice odpovědnosti. Může být doložen plánem zkoušek, plánem kontrol kvality, seznamem či kopiemi certifikátů kvality hlavních dodavatelů stavby, kontaktními osobami s telefonními čísly apod. Plán kvality je pro účely přípravy stavby tvořen souborem opatření, kontrol a pravidel pro organizaci firmy a staveb, řídících činností, odpovědnosti osob, řešení neshod, zajišťujících kvalitu prací a dodávek v souladu s:

  • podmínkami sjednanými ve smlouvě o dílo,
  • obecnými technickými požadavky na výrobky a na výstavbu,
  • platnými právními i vnitropodnikovými předpisy, případně ČSN, vztahujícími se k danému dílu.

Plán zkoušek je dokument, ve kterém jsou uvedeny požadavky zhotovitele na zkoušky, přejímky a kontroly kvality na dodávaný výrobek nebo službu od zhotovitelů.

Plán kontrol kvality je dokument, zpracovaný obvykle zhotovitelem, uvádějící všechny kontrolní úkony, které zahrnují výrobu, montáž a služby při realizaci předmětu smlouvy s vyznačením stupně důležitosti. Zaznamenává se v něm účast zhotovitelů, kontrolních orgánů a zákazníka při inspekčních činnostech. Podle zvyklostí zhotovitelů může mít odlišné provedení i název.

3.3 Dokumentace ve fázi provádění a provozování stavby

3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů uvedení do provozu, předání a převzetí a dokumentace skutečného provedení stavby k oznámení užívání stavby stavebnímu úřadu nebo k vydání kolaudačního souhlasu s užíváním stavby.

V odůvodněných případech bývá samostatně zpracovávána dokumentace pro uvádění stavby do provozu. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Dokumentace obsahuje požadavky k provedení individuálních zkoušek, přípravy ke komplexnímu vyzkoušení zkušebního provozu a garančních zkoušek a pro zpracování průvodní a provozní dokumentace, vztahující se k přehledu významných předpisů a standardů, k zásadám provozování stavby.

Výsledky této činnosti jsou pak zachyceny v dokumentaci skutečného provedení (§121 SZ), kterou stavebník předkládá stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby, popřípadě se žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení vždy.

Výstupem postupu je dokumentace potřebná pro užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující i dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k oznámení o užívání stavby a k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

3.3.1.1 Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby (§121 SZ) zachycuje odchylky, k nimž došlo při provádění stavby oproti ověřené projektové dokumentaci, při provedených a vyhodnocených zkouškách předepsaných zvláštními právními předpisy. Dokladuje, zda stavba byla provedena podle ověřené projektové dokumentace ve stavebním řízení nebo zda v průběhu výstavby došlo k podstatnějším odchylkám vyžadujících změnové řízení. Ve výkresové části obsahuje i základní schémata, dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu. Také dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy zpravidla v měřítku 1:100). Je využívána při řízení o užívání stavby od oznámení záměru započetí s užíváním stavby přes kontrolní prohlídky, splnění stanovených podmínek pro užívání stavby nebo části stavby schopné samostatného užívání a ke kolaudačnímu souhlasu užívání dokončené stavby. K tomuto řízení, je-li to účelné, může být projektant přizván stavebním úřadem.

Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládá stavebník spolu s oznámením o užívání stavby, případně se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci

Podle §125 SZ je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Není-li třeba dokumentaci skutečného provedení doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle §120 odst. 1 SZ, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu podle §121 SZ. Z toho vyplývá, že dokumentace skutečného provedení je nutno vždy předat stavebníkovi ve dvojím vyhotovení. Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví příloha č. 14 (k §125 SZ) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem je závislý od zvoleného způsobu a typu výstavby. Je-li tento vztah vytvořen i pro období uvádění stavby do provozu, je účelné, aby se projektant účastnil všech zkoušek a průkazů definovaných v jim zpracované dokumentaci.

3.3.1.2 Zkoušky před dokončením stavby

Montáž technologické části stavby je ukončena zkouškami smontovaného zařízení, předepsanými v Plánu zkoušek na jednotlivá zařízení (stavební zkouška, tlaková zkouška apod.).

Vlastní uvádění stavby do užívání zahrnuje období od ukončení montáže do doby uvedení stavby do trvalého provozu. Pro vymezení pojmů je toto období rozděleno následovně:

  • individuální vyzkoušení
  • příprava ke komplexnímu vyzkoušení - specifikuje činnosti spadající do přípravných prací před zahájením komplexního vyzkoušení.
  • komplexní vyzkoušení - vyzkoušení dodávky s cílem prokázat kvalitu a splnění podmínek jejího určení (schopnost zahájení zkušebního provozu).

Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny.

Pro tyto zkoušky se stanoví

  • rozsah zkoušeného zařízení,
  • rozsah individuálních zkoušek strojů a zařízení, včetně kritérií hodnocení,
  • program přípravy na komplexní vyzkoušení a komplexního vyzkoušení.

Pro individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení a zkušební provoz zařízení, která jsou součástí technologické dodávky stavby, musí být podmínky pro provedení zkoušek a zkušebních operací dohodnuty již ve smlouvách o dílo s poddodavateli a v technické přípravě stavby. O výsledcích jednotlivých zkoušek je vypracován protokol, který podepisují zástupci stavebníka a zhotovitele.

3.3.1.3 Zásady provozních předpisů

Budou vycházet z pravidel pro provozování zdvihacích zařízení, která platí pro jejich provoz v organizaci.

Podrobnosti zpracovávaných provozních předpisů a jejich rozsah bude specifikován ve smlouvě o dílo s ohledem na provozovatele ZZ a v souladu s jeho požadavky.

3.3.1.4 Zásady havarijních a bezpečnostních předpisů

Budou vycházet z koncepce záchranné a havarijní služby pro danou lokalitu a z pravidel o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v organizaci. Měla by obsahovat i informace o rizicích spojených s provozováním zdvihacího zařízení. V nich pak kvantifikace rizik, stanovení bezpečnostních pojistek a doporučení pro eliminaci rizik, pravděpodobnost vzniku a pravděpodobnost následků.

Komentář k rizikům: Vlivy fyzikální a chemické, povětrnostní vlivy, vlivy únavy materiálů mohou vést k opotřebení, praskání nebo zborcení konstrukčních prvků vodících drah, vlastního zařízení, uchopovacích a závěsných prvků, převodových ústrojí a brzdových systémů. Nepřehlednost a vadné uspořádání může vést k zachycení, udeření a přimáčknutí osob. Napájecí zdroje elektrické energie, přívodní troleje a elektromotor mohou být zdrojem zasažení el. proudem, vytvoření el. oblouku a popálení. Kinetická energie transportovaného břemene, pohybu pojezdu nebo zdvihu může vést k udeření a vražení. Při pohybu pohyblivých části zařízení mohou vzniknout tlačná, střižná, sbíhavá, kyvná a jinak nebezpečná místa s možností zachycení, udeření, vražení, stlačení, přimáčknutí osob. Selháním stability zdvihacího zařízení může dojít k pádu, zasažení, udeření. Selháním brzdových ústrojů a koncových vypínačů může dojít k zasažení, najetí, udeření apod.

Pojistky pro snížení rizik: Pravidelná kontrola a revize zdvihacího zařízení. Údržba a inspekce. Používání osobních ochranných pomůcek. Isolace, jištění. Zamezení přístupu k živým částem zařízení. Vymezená a bezpečná vzdálenost od zdrojů rizik. Funkční ochranná zabezpečující zařízení. Speciálně školená obsluha. Označení nosnosti zdvihacího zařízení. Účinné brzdění. Signalizace a komunikace s obsluhou. Kontrola tuhosti konstrukce. Pravidelná mazání a doplňování mazadel. Obnova brzdných médií a elementů. Pravidelná kontrola uchopovacích a závěsných zařízení a jejich nosnosti. Bezpečné vázání břemen. Určování hmotnosti břemene. Udržování čistoty a volných schůdných prostor. Průchozí a obslužné lávky. Zamezení přístupu nepovolaným osobám, bezpečnostní tabulky a značení. Dodržování technologických postupů. Řádné vedení provozní dokumentace zdvihacího zařízení.

3.3.1.5 Provozně-technická dokumentace

Zpracování dokumentace vychází z ČSN, která platí pro obsluhu, provádění inspekcí a revizí, vedení provozního deníku, zpracováni místního provozního řádu a provoz ZZ.

Provozně-technická dokumentace se člení zpravidla na:

A. Místní provozní řád:

A1. Základní náležitosti

  • evidenční údaje,
  • základní technické hodnoty a popis ZZ,
  • označení dodavatele, případně výrobce zařízení,
  • situační náčrt s popisem umístění atd.,
  • pokyny pro zajištění proti nežádoucímu zapnutí přívodu elektro nebo výstupu do manipulačního prostoru ZZ
  • pokyny pro provoz,
  • pokyny pro odstavení z provozu,
  • pokyny pro případ poruchy, havárie a požáru,
  • terminy pro provádění inspekcí, revizí, plánovaných oprav, provozních zkoušek a čistění,
  • zásady pro první pomoc,
  • vybavení pracovníků obsluhy osobními ochrannými pracovními prostředky, potřebnými přístroji a nářadím.

B. Provádění inspekcí a servisu:

B1. Inspekce zařízení

B2. Revize

C. Provádění obsluhy a oprav

D. Společné bezpečnostní zásady

E. Součástí zpracované provozně-technické dokumentace jsou i podklady zpracované dodavateli, případně výrobci zařízení.

F. Dokumentace se zpracovává v samostatných navazujících svazcích

F1. Provozní řád celého provozu

F2. Provozní a bezpečnostní předpis pro celý provoz

F3. Provozní a bezpečnostní předpisy pro jednotlivé PS

F4. Havarijní plán

F5. Určování vnějších vlivů

F6. Požární zabezpečení.

3.3.1.6 Užívání stavby, bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ)

OIP se zúčastňuje jako DOSS závěrečné kontrolní prohlídky pro vydání kolaudačního souhlasu podle zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, kde v něm je uvedeno, že OIP uplatňují při povolování a souhlasu k užívání stavby požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Má-li být stavba užívána, musí požadavky na BPTZ vždy splňovat.

Řízení o vydání kolaudačního souhlasu se OIP účastní na základě pozvánky, nebo vyrozumění příslušného stavebního úřadu. Účastní se především řízení k souhlasu užívání stavby, jejichž dokumentaci posuzoval.

Výběr staveb, jejichž souhlasu k užívání nebo obdobného řízení se OIP zúčastní, se řídí stejnými pravidly jako při výběru PD k dozoru.

U staveb velkých a složitých vybavených technologickým a výrobním zařízením, bývá účelné dřívější zprovoznění zdvihacích zařízení, které se využívá pro montážní účely a zařízení nebo část stavby jsou uváděny do předčasného užívání.

O účelnosti dozoru nad stavbou ještě před vydáním kolaudačního souhlasu rozhodne vedoucí inspektor OIP, případně jím pověřený pracovník a to na základě žádosti stavebníka, investora, nebo projektanta. Účelem dozoru je odhalit závažnější nedostatky před definitivním dokončením stavby a zabránit tak problémům s uváděním staveb do provozu. Tento postup se jeví aktuální zejména u výrobních a provozních staveb.

Při řízení o vydání kolaudačního souhlasu se ověřuje splnění požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení, a to zejména zda:

  • byly odstraněny závady a nedostatky zjištěné při posouzení projektové dokumentace stavby;
  • byly odstraněny závady a nedostatky zjištěné v průběhu výstavby;
  • je stavba provedena podle schválené projektové dokumentace s eventuálními změnami, nebo doplňky;
  • jsou k dispozici doklady o předepsaném vyzkoušení zdvihacích zařízení včetně protokolů o zkouškách a revizní zprávy, případně zda jsou splněna stanoviska organizace státního odborného dozoru;
  • provedení stavby odpovídá požadavkům platných bezpečnostních předpisů, případně jsou-li provedena vyhovující náhradní opatření;
  • je vypracována předepsaná provozní dokumentace (návody k obsluze a údržbě provozovaných zařízení v českém jazyce, provozní řády, apod.);
  • jsou stanoveny kvalifikační požadavky pro zaměstnance, kteří budou zdvihací zařízení obsluhovat nebo vázat břemena;
  • je k dispozici záznam o výsledku zkušebního provozu;
  • provozní prostory, technická zařízení, rozvody médií apod. jsou opatřeny stanoveným bezpečnostním označením;
  • stavba je vybavena doklady o organizačním zajištění provozu (např. provozní řády apod.);

3.3.2 Dokumentace pro užívání a pro provozování stavby

Proces řeší zpracování dokumentace pro užívání a pro provozování stavby, její údržby a změny dokončené stavby.

Vstupem postupu 3.3.2 je zpracovaná dokumentace předchozích stupňů. V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provozování stavby, její údržby a podchycování změn dokončené stavby i jako podklad k budoucím inovacím a renovacím. Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí jsou stanoveny NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí ve znění pozdějších předpisů, ve včetně rozsahu požadované průvodní dokumentace, tj. pasportů od jednotlivých strojů a zařízení (viz kap. 4.2 této MP 1.5.5).

Na zpracování dokumentace k provozování stavby označované také jako provozní dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Řešení z předchozích stupňů dokumentace má být natolik určující, aby se stalo zadáním pro vlastní zpracování provozní dokumentace.

Dokumentace pro užívání stavby by měla obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, dodržení potřebných stavebně fyzikálních vlastností, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých dílů stavby.

Někdy bývá již součástí dokumentace k povolení užívání stavby nebo je častěji vypracována samostatně, jako dokumentace svého druhu.

V odůvodněných případech bývá navíc samostatně zpracovávána provozní dokumentace i pro každé spouštění po provozní odstávce.

Autorizovaná osoba (AO) se na zpracování dokumentace již mnohdy nepodílí. Její spoluúčast je však velmi potřebná a vhodná. Provozní dokumentaci si zajišťuje stavebník nejčastěji u zhotovitele stavby. Projektant v předchozích stupních dokumentace by však měl vyspecifikovat její rozsah. Pokud se AO TZSp na zpracování dokumentace pro uvedení do provozu, pro užívání a pro provozování stavby i přímo podílí, je jeho činnost výkonem nad obvyklý rámec. Na kvalitu provozní dokumentace je kladen oprávněně vysoký nárok, neboť technologická stavba se zdvihacím zařízením má svoji efektivnost především z jejího provozování.

4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

4.1 Dílčí postupy AO TZSp – ZZ

4.1.1 Autorský dozor (AD)

Vstupem do postupu 4.1.1 je smlouva o zpracování projektové dokumentace se závazkem plnění k výkonu autorského dozoru.

Autorským dozorem je postup AO TZSp, která vypracovala projektovou dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení, případně projektovou dokumentaci pro provádění stavby, k ověřování souladu provádění stavby s touto dokumentací v průběhu výstavby. U staveb financovaných z veřejných prostředků je výkon autorského dozoru ze zákona povinný.

Pro autorský dozor platí tyto hlavní zásady:

  • Autorský dozor vykonává povinnosti podle smlouvy se stavebníkem a ověřuje dodržení technicko-ekonomického, architektonického a výtvarného řešení projektové dokumentace do závěrečného hodnocení stavby.
  • Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává AO se stavebníkem ve smlouvě.
  • Provádění autorského dozoru AO nezbavuje stavebníka odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru a zhotovitele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.
  • Zjistí-li projektant při výkonu autorského dozoru (AD) nedodržení projektové dokumentace, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním (montážním) deníku, stavebníka a dodavatele.
  • Jestliže závažné vytýkané závady nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité veřejné zájmy, může projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje stavebníka povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.

Fyzická osoba pověřená výkonem autorského dozoru zaznamenává svá zjištění, požadavky a návrhy do autorského nebo stavebního deníku. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou uvedeny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

4.1.2 Rozsah dozoru

Ve výkonu autorského dozoru (AD) je zpravidla nutno:

  • v období zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby:
    • zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání smlouvy, soulad zpracovávané projektové dokumentace pro provádění stavby,
    • poskytovat vysvětlení potřebná pro vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby,
    • navrhovat stavebníkovi opatření, zjistí-li odchylky od projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení pro vydání stavebního povolení;
  • v období provádění stavby:
    • účastnit se předání staveniště dodavatelům,
    • zajistit při výstavbě dodržení projektové dokumentace pro provádění stavby s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro stavby se zdvihacím zařízením;
    • řešit změny nebo doplnění PD způsobené novými skutečnostmi zjištěnými v průběhu provádění stavby (zejména u rekonstrukcí a modernizací staveb);
    • posuzovat návrhy dodavatelů na odchylku a změny,
    • dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání se stavebníkem a popřípadě s orgány státní správy;
    • účastnit se kontrolních dnů stavby,
    • sledovat postup výstavby z technického hlediska,
    • plnit další povinnosti u staveb, které to svým charakterem vyžadují,
    • účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části včetně komplexního vyzkoušení;
  • po dokončení stavby nebo její ucelené části nebo etapy zúčastnit se:
    • zkušebního provozu
    • závěrečné kontrolní prohlídky a poskytovat přitom potřebné vysvětlení a spolupráci, vypracovat ke zprávě o hodnocení stavby zpracované stavebníkem stanovisko projektanta

4.2 Doplňkové postupy a informace AO TZSp – ZZ

4.2.1 Informace k jednotlivým druhům ZZ

Zdvihací zařízení typu jeřáb můžeme klasifikovat podle mnoha hledisek. Nejčastěji je to podle typu zdvihacího zařízení, podle jejich konstrukce, podle konstrukce prostředku k uchopení břemene, podle možnosti pojezdu, podle druhu pohonu, podle stupně natočení, podle stupně osazení. U parametrů zdvihacího zařízení se uvádí zatížení, moment břemene, klopný moment, konstrukční a celková hmotnost, zatížení podvozku, kola, vyložení, rychlost pojezdu a pracovních pohybů. Souvisejícím zařízením jsou zařízení spojené s jeřábovou dráhou, výstupy, zařízení omezující a indikující nosnost a pohyb jeřábů, informační a příkazové značení.

Pro zajištění bezpečnosti vyhrazených zdvihacích zařízení je nutno dodržet v prvé řadě podmínky bezpečnosti pro výpočet ocelových konstrukcí. Projektant se touto problematikou zabývá především ve fázi konstrukce zdvihacího zařízení. Vzhledem k tomu, že AO stanovuje požadavky účelu, rozměrů, uvažovaných zatížení, bezpečnosti, prostředí, zařazení, a ostatní technické parametry zdvihacího zařízení ve fázích projektové dokumentace pro stavební řízení a provádění stavby, je žádoucí, aby také byla seznámena s podmínkami tohoto procesu.

Vybrané druhy zdvihacích zařízení

Třída O1 Malá zdvihadla, tzn. ruční kladkostroje, zdvihací kočky, řehtačkové, hydraulické, hřebenové, lanové, pákové a nástěnné zvedáky, stavební a jiné vrátky, vzduchová a kapalinová zdvihadla

Třída O2 Zdvihadla s elektrickým pohonem, jeřáby s ručním pohonem nebo s jedním ručním pohonem, mostové portálové a konzolové jeřáby s kočkou nebo kladkostrojem ovládané ze země

Třída O3 Zdvihadla s hydraulickým pohonem

Třída A Mostové portálové a konzolové jeřáby s kočkou nebo kladkostrojem ovládané z koše nebo kabiny

Třída AS Mostové jeřáby speciálního použití

4.2.2 Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu ZZ a způsob jejich ověřování

V realizační dokumentaci nebo v dokumentaci pro uvedení zdvihacího zařízení do provozu, k provozování a údržbě projektant zdůrazní požadavky kladené právními požadavky a uvede platné normy a stanovené výrobky vztahující se k ZZ.

Individuální vyzkoušení

  • Každé nově smontované zařízení s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zákona o technických požadavcích na stanovené výrobky a nařízení vlády pro strojní zařízení musí výrobce, popřípadě montážní organizace podrobit montážní zkoušce a výchozí revizi elektrického zařízení a vyhotovit pro ně knihu zdvihacího zařízení, pasport nebo obdobný doklad. O individuálním vyzkoušení vyhotoví oprávněná organizace zápis.
  • Výrobní nebo montážní organizace je povinna písemně oznámit orgánu dozoru příslušnému podle umístění zařízení alespoň 15 dnů předem místo a dobu individuálního vyzkoušení
    • prvního kusu zařízení vyhrazeného zdvihacího zařízení vyráběného ve stejném provedení, které uvedla do provozuschopného stavu ve výrobní organizaci,
    • zařízení vyhrazených zdvihacích zařízení, která uvedla do provozuschopného stavu v odběratelské organizaci.
  • Vyhrazená zdvihací zařízení může výrobní nebo montážní organizace odevzdat odběrateli jen po úspěšném individuálním vyzkoušení potvrzeném orgánem dozoru.
  • U dovážených vyhrazených zdvihacích zařízeních zabezpečuje plnění povinností odběratelská organizace.

Ověřovací zkoušky

  • organizace provozující zařízení (dále jen "provozovatel") je povinna ověřit bezpečnost každého nového, generální opravou renovovaného nebo rekonstruovaného zařízení před jeho uvedením do provozu ověřovací zkouškou
  • provozovatel je povinen písemně oznámit orgánu dozoru, příslušnému podle umístění zařízení, alespoň 15 dnů předem místo a čas konání ověřovací zkoušky
  • zkouška se vykoná v rozsahu stanoveném technickými normami, popřípadě technickými podmínkami výrobce, podle požadavků organizace, která provedla rekonstrukci nebo generální opravu zařízení, popřípadě podle zvláštních požadavků orgánu dozoru
  • individuální vyzkoušení a ověřovací zkouška mohou být vykonány současně, jestliže se na tom zúčastněné organizace dohodnou
  • organizace provádějící ověřovací zkoušku vyhotoví o zkoušce zápis.

Zkoušky po opravách

Organizace, která opraví zařízení, je povinna ověřit jeho bezpečnost ověřovací zkouškou v rozsahu prováděné opravy a podle ustanovení technických norem.

Z povinností organizace se jedná zejména o níže uvedené:

  • Organizace vydá provozní dokumentaci pro:
    • vyhrazená technická zařízení obsahující povinnosti uživatele, provoz ZZ a jeho řízení, obsluhu, komunikační systém, doklady, vyhledávání rizik a údržbu
    • technická zařízení používaná při činnostech, pro které zvláštní právní předpis vyžaduje zpracování provozní dokumentace,
    • technická zařízení provozovaná v nebezpečném prostředí nebo v nebezpečných podmínkách,
    • technická zařízení, pro které nemá průvodní dokumentaci.
  • Pro ostatní technická zařízení musí mít organizace průvodní dokumentaci a vést provozní knihu. Provozní kniha může být společná pro více těchto zařízení.
  • Řád prohlídek, údržby a zkoušek obsahuje:
    • jednotlivé úkony prohlídek, údržby a zkoušek s přihlédnutím k ustanovením příslušných technických předpisů a k provozním podmínkám technického zařízení,
    • lhůty periodického provádění těchto úkonů a odpovědnost za jejich provádění,
    • způsob evidence výsledků prohlídek a zkoušek, jakož i zjištěných a odstraněných závad v provozní knize,
    • lhůty pravidelných revizí, pokud zařízení podléhá revizím.
  • Technické zařízení lze po opravě provozovat až po ověření, že v důsledku opravy nemůže dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu; o tom se vyhotoví záznam do provozní knihy nebo doklad o zkoušce. Je-li technické zařízení současně elektrickým technickým zařízením, postupuje se také podle zvláštního právního předpisu s využitím MP 1.5.2.
  • Technické zařízení musí být chráněno proti korozi. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo technická norma, musí být na technickém zařízení ochranné kryty a výstražné tabulky a jeho povrch opatřen barevným značením.
  • Je nepřípustné používat technické zařízení, u kterého se zjistí stav ohrožující bezpečnost práce a provozu. Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu se považuje také používání
    • technického zařízení, u něhož není doložena zpráva o revizi, popřípadě o první zkoušce prokazující, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu, pokud uvedená revize, popřípadě zkouška měla být provedena,
    • technického zařízení, které je provozováno v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentací,
    • technického zařízení, k němuž nebyla vydána průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace, pokud měla být vydána,
    • strojního zařízení ostatního, u něhož nebyla před uvedením do provozu nebo do opětovného používání provedena prohlídka, popřípadě zkouška,
    • strojního zařízení ostatního, u něhož není záznamem o prohlídce nebo dokladem o zkoušce ne starším než 6 měsíců u mobilních zařízení a 12 měsíců u ostatních zařízení doložen "dobrý stav" nebo "vyhovující stav".
  • Nedotčeny zůstávají minimální požadavky na bezpečný provoz technického zařízení stanovené zvláštním právním předpisem.

4.2.3 Ověřování způsobilosti ZZ k bezpečnému provozu

Způsobilost zdvihacího zařízení k bezpečnému provozu se ověřuje, určuje nebo je stanovena:

  • inspekcí, zkouškou nebo revizí, které jsou vykonávány ve lhůtách a v rozsahu stanoveném vyhláškou, pokud průvodní dokumentace nebo místní provozní bezpečnostní předpis neurčí lhůty kratší
  • provedením inspekce technického zařízení spolu s jejím výsledkem zaznamená v jeho provozní knize ten, kdo ji provedl
  • samostatným dokladem o zkoušce technického zařízení, kromě záznamu v provozní knize vyhotovené tím, kdo ji provedl
  • způsobilost zdvihacího zařízení k bezpečnému provozu se v případech stanovených v průvodní dokumentaci ověřuje revizí. Součástí prováděné revize je rovněž prohlídka a zkouška ZZ a kontrola, jak byly odstraněny dříve zjištěné závady.
  • pokud záznam v provozní knize o provedené inspekci nebo zkoušce, popřípadě revizní zpráva uvádí, že technické zařízení neodpovídá provozním podmínkám, vykazuje závadu, popřípadě je viditelně poškozeno, zjedná organizace neprodleně nápravu, a to buď opravou technického zařízení nebo, není-li to možné, jeho odpojením od zdroje energie a zajištěním proti nežádoucímu připojení
  • provozní knihu uchovává organizace nejméně po dobu dvou let od posledního záznamu v ní, doklad o provedené zkoušce, která nebyla součástí revize, po dobu pěti let od provedení zkoušky a revizní zprávy po dobu dvou let následujících po provedení další revize
  • pokud průvodní dokumentace neurčí prohlídky technických zařízení, jejich lhůty a rozsah, určí je organizace, která také určí osoby k jejich provedení
  • pokud průvodní dokumentace neurčí zkoušky technických zařízení a jejich rozsah, určí je organizace, která také určí osoby k jejich provedení
  • náplň a rozsah revizí ZZ a obsah zprávy o revizi je stanovena organizací, pokud průvodní dokumentace určí náplň revize přísnější nebo rozsah větší, provede se revize podle průvodní dokumentace
  • lhůty pro provádění zkoušek jednotlivých zdvihacích zařízení a revizí stanoví předpis. Pokud průvodní dokumentace pro provedení revize stanoví lhůty kratší, platí lhůty v ní uvedené.
  • výše uvedené se nevztahuje na vyhrazené technické zařízení zdvihací používané jen ojediněle. Před použitím tohoto zařízení se provede jeho prohlídka a statická zkouška. Revize se u takového zařízení může provést ve lhůtě až trojnásobně delší.

4.2.4 Požadavky na umístění vyhrazených zdvihacích zařízení a na provozní dokumentaci

  • Požadavky na umístění vyhrazeného zdvihacího zařízení určí provozní dokumentace.
  • Provozní dokumentace vyhrazeného ZZ musí obsahovat také
    • vymezení prostoru, kde smí být zařízení provozováno,
    • podmínky ustavení a ukotvení zařízení s přihlédnutím k únosnosti a předpokládanému zatížení podkladu,
    • předvídatelné nebezpečné vlivy v blízkosti provozovaného zdvihacího zařízení a opatření proti nepříznivému působení větru při provozu zařízení, jakož i rychlost větru, při které musí být zařízení vyřazeno z provozu,
    • podmínky pro příjezd, ukotvení, montáž, provoz, demontáž a přemístění vyhrazeného zdvihacího zařízení.

4.2.5 Zvláštní požadavky na odbornou způsobilost k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení

  • Podmínkou pro získání osvědčení odborné způsobilosti k obsluze vyhrazených technických zařízení zdvihacích kromě splnění zákonných požadavků je také zaškolení v rozsahu požadovaném příslušnou technickou normou, a to výrobcem nebo provozovatelem vyhrazeného zdvihacího zařízení.
  • Odborně způsobilou osobou k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení nižší třídy je fyzická osoba splňující požadovanou odbornou praxi a vzdělání, která byla organizací prokazatelně seznámena s návodem k používání a v obsluze tohoto vyhrazeného technického zařízení a byla prakticky zacvičena. Obsah seznámení a dobu a způsob zácviku, pokud ji neurčil výrobce zařízení, určí organizace s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy tohoto zařízení.
  • Opakovací školení a ověřování znalostí obsluhy vyhrazených zdvihacích zařízení a vazačů se provádí ve lhůtě ne delší než jednoho roku.

4.2.6 Zkoušky a revize vyhrazených zdvihacích zařízení

  • Stav vyhrazených zdvihacích zařízení se ověřuje zkouškami a revizemi.
  • Výchozí revize se provádí před uvedením ZZ do provozu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Výchozí revize se rovněž provádí před uvedením souboru technologicky propojených technických zařízení (komplexu), technologické linky a obdobných celků do provozu, pokud je tento celek sestaven teprve na místě.
  • U vyhrazeného technického zařízení uvedeného na trh podle zvláštního právního předpisu se výchozí revize nevyžaduje. Provede se jen prohlídka tohoto zařízení odborně způsobilou osobou z pohledu splnění podmínek pro instalaci s ohledem na vnější vlivy prostředí podle průvodní dokumentace. Nevztahuje se na uvedení takového zařízení po opravě nebo přemístění do opětovného používání a na přípoj zdroje energie a na navazující technické zařízení.
  • Mimořádná revize vyhrazeného technického zařízení se provádí
    • po provedené změně na tomto zařízení
    • po přemístění zařízení, pokud nelze vyloučit, že přemístěním došlo ke změně technických nebo funkčních vlastností zařízení,
  • Mimořádná revize se po provedené změně na vyhrazeném technickém zařízení nebo po jeho přemístění nevyžaduje u vyhrazeného ZZ
    • u kterého od předchozí revize došlo pouze ke změně jeho umístění nebo k prodloužení, zkrácení nebo výměně vedení pro přívod, popřípadě rozvod energie, pokud tato změna nevyžaduje současně i změnu nastavení hodnoty některého z jisticích prvků nebo změnu ochrany před úrazem v závislosti na příslušném riziku vyplývajícím z dané změny,
    • u kterého od předchozí revize byly odpojeny některé části určené k rozvodu nebo spotřebě energie,
    • u kterého byla provedena změna výkonu některé jeho části, která je spotřebičem energie, a to i v případě, že je současně provedena změna nastavení hodnoty jisticího prvku, pokud však nedošlo ke změně ochrany před úrazem energií.
  • V případech, kdy se revize nevyžaduje nebo neprovádí, lze vyhrazené technické zařízení provozovat jen za předpokladu splnění těchto podmínek:
    • provedením změn nesmí být ohrožena bezpečnost práce a provozu jak předmětným, tak i popřípadě navazujícím technickým zařízením,
    • změny budou před jejich provedením, v odůvodněných případech neprodleně po jejich provedení zaznamenány do provozní dokumentace předmětného technického zařízení a odsouhlaseny revizním technikem,
    • před uvedením vyhrazeného zdvihacího zařízení do provozu nebo do opětovného používání bude provedena prohlídka a zkouška předmětného technického zařízení odborně způsobilou osobou,
    • o provedených změnách a o výsledku prohlídky a zkoušky se provede záznam v provozní knize; v případě zkoušky se podrobnosti uvedou v dokladu o zkoušce předmětného zdvihacího zařízení.
  • U zdvihacích zařízení, která nespadají mezi vyhrazená technická zařízení se před jejich uvedením do provozu nebo do opětovného používání provede jen prohlídka a zkouška odborně způsobilou osobou.

Odborně způsobilou osobou k provádění revizí a zkoušek vyhrazených technických zařízení zdvihacích (dále jen "revize a zkouška") je osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k této činnosti (dále jen "revizní technik"), popřípadě organizace, která má k této činnosti oprávnění.

4.2.6.1 Inspekce technických zařízení

Zavedení normy ČSN ISO 9927-1 Jeřáby – Inspekce Část 1: Všeobecně a ČSN ISO 9927-3 Jeřáby – Inspekce – Část 3: Věžové jeřáby, přináší podrobné a konkrétní požadavky na jednotlivé druhy inspekcí, jejich rozsah, termíny a také požadavky na kvalifikaci osob, které by měly tyto inspekce provádět.

Pro zajištění bezpečného provozu musí být všechny jeřáby podrobeny pravidelným inspekcím. Inspekce musejí být zajišťovány uživateli jeřábů nebo jejich majiteli.

Inspekce se dělí na:

  • denní kontrola/inspekce, které musí být prováděny denně před zahájením provozu jeřábu (provádí denně jeřábník);
  • pravidelné inspekce musí být prováděny periodicky v intervalech ne delších než 6 měsíců (provádí údržba);
  • periodické inspekce musí být prováděny periodicky v intervalech ne delších než 12 měsíc, nebo opětné montáži jeřábu (provádí odborný technik);
  • důkladná inspekce musí být periodicky prováděny v intervalu dvou nebo více let. Zahrnují detailní kontroly, které mohou vyžadovat nedestruktivní zkoušky a nebo demontáž částí, pokud to je považováno za oprávněné (provádí "inspektor jeřábů");
  • mimořádné inspekce musí být prováděny kdykoliv, pokud se na jeřábu vyskytnou kterékoliv z níže uvedených mimořádných okolností:
    • extrémní povětrnostní vlivy (vichřice, bouře),
    • zemětřesení střední a vyšší intenzity,
    • kolize s jinými jeřáby, vozidly nebo objekty,
    • nepředpokládané přetížení během provozu,
    • aktivace bezpečnostních zařízení.
    • Provádí "inspektor jeřábů".
  • inspekce po provedených změnách musí být provedeny vždy, pokud byly na jeřábu provedeny změny, které se týkají:
    • projektovaného zatížení (nosnosti),
    • nosné konstrukce nebo komponentů,
    • stavu řízení,
    • nosných lan nebo řetězů,
    • pevného zdvihacího zařízení jako háky, drapáky, atd.,
    • podpěr nebo základu.
    • Provádí "inspektor jeřábů"
  • Inspekce pro zvláštní posouzení se provádí, když se jeřáb přiblíží k projekčním omezení, musí být pro stanovení periody bezpečné práce provedeny inspekce pro zvláštní posouzení v souladu s ISO 12482-1 (provádí technik znalec).
  • Metody inspekce stanoví jednotlivé části inspekcí, vizuální kontrolu, nedestruktivní zkoušení, funkční přezkoušení, a provozní zkoušky. Během inspekce musí být ověřeny servisní záznamy, provozní záznamy a nebo předcházející inspekční zprávy.
  • Vizuální kontrola musí být provedena na každé části jeřábu za účelem zjištění jakýchkoliv závad nebo odchylek od normálních podmínek. Všeobecně se má zkoušení provádět bez demontáže kontrolovaných částí pomocí vizuálních kontrol. Demontáž částí musí být provedena, pokud to vyžadují podmínky na jeřábu nebo podle požadavků výrobce.
  • Nedestruktivní zkoušky se provádějí, pokud je to nutné s ohledem na výsledek vizuální kontroly (např. penetrační zkoušky, zkoušky ultrazvukem, zkoušky magnetickou metodou apod.).
  • Funkční zkoušky – ověřují funkce ovladačů, spínačů a ukazatelů. Funkční zkoušky musí být provedeny na:
    • omezovačích překročení jmenovité nosnosti a indikační (signalizační) zařízení,
    • omezovači pojezdu (dojezdu) a indikační (signalizační) zařízení,
    • omezovači výkonu (příkonu) a indikační (signalizační) zařízení.

Provozní zkoušky

  • Zkoušky bez zatížení – musí být provedeny pro všechny pohyby, včetně zdvihu, pojezdu, příčného pojezdu, otáčení a sklápění /výložníku jeřábu/, a to při jmenovitých rychlostech a bez zatížení při zdvihání, pro kontrolu jakýchkoliv závad a nebo poruch.
  • Zatěžkávací zkoušky – musí být provedeny při všech pohybech jeřábu se zkušebním břemenem, které odpovídá jmenovité nosnosti, pro kontrolu jakýchkoliv závad a nebo poruch.

Výsledky inspekcí musí být zaznamenány a musí obsahovat kontrolované část, zjištěné závady nebo poruchy, činnosti, které musejí být provedeny před znovuuvedením do provozu a omezení použití. Inspekční zprávy musí být předány odpovědné osobě – majiteli jeřábu nebo uživateli. Inspekční zprávy musí zůstat trvale dostupné. Ve výčtu nejsou obsaženy inspekce, které se provádějí před prvním použitím jeřábu.

Náplň inspekce technického zařízení:

  • Při prohlídce zdvihacího zařízení se ověří:
    • stav technického zařízení a jeho jednotlivých částí, zda nejsou viditelně poškozeny, opotřebeny nebo zkorodovány tak, že by tím byla snížena bezpečnost provozu zdvihacího zařízení,
    • zda jsou zapisovány údaje do provozní knihy,
    • vybavení, stav a funkčnost bezpečnostních prvků a zařízení, jako jsou brzdy, zařízení pro nouzové vypnutí a blokování při překročení nastavených údajů,
    • zda technické zařízení a pracoviště, ve kterém je zařízení umístěno, odpovídá požadavkům požární ochrany,
    • přístupnost z hlediska provozu a údržby,
    • funkčnost hlásičů a ukazatelů stavu, jako jsou zařízení pro zpětná hlášení při dálkovém ovládání spínačů a světelné hlásiče.

Záznam o prohlídce technického zařízeni

  • Záznam o prohlídce technického zařízení obsahuje:
    • datum prohlídky,
    • výsledek prohlídky (dobrý stav, vyhovující stav, vyžaduje opravu),
    • zjištěné závady a jejich závažnost, popřípadě návrh na jejich odstranění,
    • jméno a podpis toho, kdo prohlídku provedl,
    • pokud je prohlídka provedena dodavatelsky, otisk razítka s uvedením názvu a sídla organizace, která prohlídku provedla.

4.2.6.2 Zkoušky technických zařízení

Náplň zkoušky technického zařízení

  • Kontrola shody skutečného provedení technického zařízení s průvodní dokumentací technického zařízení a kontrola úplnosti průvodní dokumentace.
  • Prohlídka technického zařízení z pohledu dodržení podmínek pro jeho instalaci podle průvodní dokumentace a jeho porovnání se skutečným stavem a zda je řádně označeno.
  • Úkony k ověření stavu zkoušeného technického zařízení zahrnující prohlídku včetně funkčních zkoušek ovládání a prvků určených průvodní dokumentací k zajištění bezpečnosti; přitom se zjišťuje, zda zařízení i za provozu odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a provozu.
  • Zkouška funkce technického zařízení uvedená v průvodní dokumentaci.
  • Ověření vybavení technického zařízení výstražnými tabulkami a značkami.
  • Ověření splnění požadavků na odbornou úroveň obsluhy.
  • Prohlídka záznamů o prohlídkách, zkouškách a měřeních provedených na technickém zařízením.

U vyhrazeného zdvihacího zařízení se dále provede:

  • Statická zkouška se zkušebním břemenem vycházející z největšího dovoleného provozního zatížení pro zkoušené zdvihací zařízení vynásobeného koeficientem statické zkoušky; koeficient statické zkoušky, se volí tak, aby byla zaručena odpovídající úroveň bezpečnosti všech částí tohoto zařízení, avšak nemůže být menší než:
    • 1,5 pro ručně ovládaná technická zařízení zdvihací a pro zdvihací příslušenství,
    • 1,25 pro ostatní zdvihací zařízení.
  • Dynamická zkouška se zkušebním břemenem vycházející z největšího dovoleného provozního zatížení pro zkoušené zdvihací zařízení vynásobeného koeficientem dynamické zkoušky; koeficient dynamické zkoušky se volí tak, aby byla zaručena odpovídající úroveň bezpečnosti všech částí tohoto zařízení, avšak nemůže být menší než 1,1.

4.2.6.3 Doklad o zkoušce technického zařízení

  • Doklad o zkoušce technického zařízení obsahuje:
    • přesné označení technického zařízení (název technického zařízení, jeho výrobce a výrobní, popřípadě inventární číslo, rok výroby),
    • datum zkoušky,
    • výsledek zkoušky (dobrý stav, vyhovující stav, vyžaduje opravu),
    • zjištěné závady,
    • lhůtu, do kdy musí být provedena další zkouška,
    • jméno a podpis toho, kdo zkoušku provedl,
    • pokud je zkouška provedena dodavatelsky, tak také otisk razítka s uvedením názvu a sídla organizace, která zkoušku provedla.

Pro zkoušení všech provozovaných jeřábů a zdvihadel s ručním i motorovým pohonem, kterým se přemisťují břemena pomocí prostředků pro vázání, zavěšování a uchopení břemen, pokud výrobce jeřábu nestanoví podmínky zkoušení jinak, je vydaná platná ČSN 27 0142 Jeřáby a zdvihadla – Zkoušení provozovaných jeřábů a zdvihadel s účinností od 1. 2. 2014. 

Pokud jsou revizní činnosti dokladovány v souladu s touto normou, nelze souběžně vyžadovat provádění příslušných inspekcí podle platné mezinárodní normy ČSN ISO řady 9927 platnou pro stejnou oblast.

4.2.6.4 Revize ZZ, náplň a rozsah revize

  • Při revizi se provede:
    • posouzení shody skutečného provedení vyhrazeného technického zařízení s průvodní dokumentací a kontrola úplnosti průvodní dokumentace,
    • posouzení vyhrazeného technického zařízení z pohledu dodržení podmínek pro jeho instalaci podle, průvodní dokumentace a jeho porovnání se skutečným stavem a zda je řádně označeno,
    • úkony k ověření stavu revidovaného vyhrazeného technického zařízení zahrnující prohlídku a zkoušky včetně funkčních zkoušek ovládání a prvků určených průvodní dokumentací k zajištění bezpečnosti; přitom se zjišťuje, zda zařízení i za provozu odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a provozu,
    • zkouška funkce vyhrazeného technického zařízení uvedená v průvodní dokumentaci,
    • ověření vybavení vyhrazeného technického zařízení výstražnými tabulkami a značkami,
    • ověření splnění požadavků na odbornou úroveň obsluhy,
    • prohlídka záznamů o prohlídkách, zkouškách a měřeních provedených na vyhrazeném technickém zařízení.
  • Při výchozí revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení se dále provede:
  • Statická a dynamická zkouška zdvihacího zařízení.
  • Při periodické a mimořádné revizi vyhrazeného technického zařízení zdvihacího se s přihlédnutím k druhu revize dále provede:
    • kontrola příslušenství a používaných prostředků k vázání, k zavěšení nebo uchopení břemen,
    • při revizi se zkouškou se zkušebním břemenem se provede také ověření stavu technického zařízení zdvihacího zahrnující měření a statickou a dynamickou zkoušku se zkušebním břemenem včetně funkčních zkoušek prvků určených průvodní dokumentací k zajištění bezpečnosti revidovaného zařízení, rozšířené podle třídy zdvihacího zařízeni například o provedení zkoušky technických parametrů (např. rychlost zdvihu a pojezdu), zkoušky stability, měření průhybů, nebo změny tvaru ocelové konstrukce,

4.2.6.5 Obsah zprávy o revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení

  • Zpráva o revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení obsahuje:
    • obchodní firmu nebo název firmy a místo podnikání, popřípadě identifikaci podnikající fyzické osoby, která revidované zařízení provozuje nebo bude provozovat,
    • identifikační údaj a vymezení rozsahu a technických parametrů revidovaného zařízení,
    • jméno, příjmení, podpis a evidenční číslo osvědčení revizního technika, který revizi provedl,
    • určení druhu revize (výchozí, periodická, mimořádná),
    • datum zahájení a ukončení revize, datum vypracování a předání zprávy o revizi,
    • soupis použitých měřicích přístrojů s uvedením jejich výrobních čísel,
    • seznam dokladů použitých k provedení revize, včetně, jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech,
    • soupis provedených úkonů (prohlídka, měření, zkoušky, vyhodnocení),
    • výsledek kontroly shody skutečného provedení technického zařízení s projektovou, průvodní, výkresovou a provozní dokumentací technického zařízení a výsledek kontroly průvodní dokumentace,
    • výsledek prohlídky technického zařízení z pohledu dodržení původních podmínek pro jeho instalaci podle průvodní dokumentace a jeho porovnání se skutečným stavem,
    • naměřené hodnoty, pokud je jimi dokladováno ohrožení bezpečnosti práce a provozu nebo pokud jsou potřebné pro vyhodnocení změn v zajištění bezpečnosti práce a provozu,
    • soupis zjištěných závad s vymezením porušených ustanovení příslušného právního předpisu, technické normy apod.,
    • slovní vyhodnocení stavu revidovaného technického zařízení z hlediska splnění požadavků na jeho bezpečnost vyjádřené konstatováním, zda je či není revidované zařízení schopno bezpečného provozu; pokud revidované zařízení není schopno bezpečného provozu, pak důvody tohoto hodnocení s uvedením výslovného zákazu jeho dalšího provozování,
    • vyhodnocení případných záznamů o výsledcích provedených prohlídek a zkoušek a o odstraňování závad zjištěných při provozu a při prohlídkách a zkouškách vyhrazeného technického zařízení zaznamenaných v provozní knize,
    • potvrzení o předání a převzetí zprávy o revizi provozovatelem,
    • otisk kulatého razítka revizního technika obsahujícího jméno, příjmení, případně akademický titul, evidenční čisto osvědčení a zkrácené označení vydavatele osvědčení.

Zdvihací zařízení, které se nezařazují mezi vyhrazená zdvihací zařízení

  • vrátky,
  • zdvižné vozíky,
  • stabilní konstrukce, na nichž jsou umístěna zdvihadla, pojízdná zdvihadla a jeřáby,
  • zdvihací zařízení, konstruovaná a sestavená výlučně pro montážní účely (montážní stožáry, ramena, nástavby apod.),
  • závěsné dopravníky,
  • nakladače,
  • zdvihací čela nákladních automobilů,
  • mechanické rampy,
  • plošiny pro zdvihání,
  • výsuvné žebříky,
  • prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, které nejsou trvalou součástí zařízení,
  • pomocná (jednoúčelová) manipulační zařízení, která jsou součástí technologických linek, strojů,

obdobná zařízení výše uvedeným.

5 TECHNICKÁ ŘEŠENÍ

5.1 Výtahy

5.1.1 Základní typy výtahů

Podle ČSN ISO 4190-1 se výtahy dělí do těchto tříd:

Třída I
Výtahy určené pro dopravu osob
Třída II
Výtahy určené především pro dopravu osob, ale může se v nich dopravovat i náklad
Třída III
Výtahy určené pro zdravotnické účely včetně nemocnic a pečovatelských domovů
Třída IV
Výtahy určené především pro dopravu nákladů, které je obvykle doprovázen osobami
Třída V
Malé nákladní výtahy
Třída VI
Výtahy zvlášť určené pro budovy s intenzivním provozem (např. s rychlostí 2,5 m/s a více)

Poznámka:

Výtahy třídy II se odlišují od výtahů třídy I, III a IV v podstatě vnitřní úpravou kabiny.

Základní dispoziční řešení

Trakční se strojovnou nahoře – výtah je poháněn trakčním pohonem se strojovnou umístěnou nad výtahovou šachtou

Trakční se strojovnou dole – výtah je poháněn trakčním pohonem se strojovnou umístěnou dole vedle šachty

Hydraulický – výtah je poháněn hydraulickým pohonem, strojovna může být vzdálena od šachty (cca do 10 m)

Trakční bez strojovny – výtah je poháněn trakčním pohonem umístěným v horní části šachty

Řady nosností podle ČSN ISO 4190-1

320/4 – (450/6) – 630/8 – 800/10 – 1 000/13 – 1 275/17 – 1 600/21 – 1800/24 – 2 000/26 – 2 500/33 kg/osob.

Řady jmenovitých rychlostí podle ČSN ISO 4190-1

0,4 – 0,63 – 1,0 – 1,6 – 2,0 – 2,5 – 3,0 – 3,5 – 4,0 – 5,0 – 6,0 m/s.

Rychlosti 0,63 až 6,0 m/s platí pro elektrické výtahy.

Rychlosti 0,4 až 1,0 m/s platí pro hydraulické výtahy.

Požadavky mimo rámec těchto základních parametrů je vhodné konzultovat s výrobci výtahů.

5.1.2 Obecný postup pro návrh výtahu

Při navrhování výtahů je nutno postupovat následujícím způsobem:

  • Komplexní posouzení vertikální dopravy v budově:
    • účel dopravy:
    • osoby (rezidenti, návštěvníci, zaměstnanci)
    • náklad (materiál, váha a rozměry)
    • speciální (požární, evakuační, spisové, barové výtahy atd.)
    • četnost dopravy:
    • počet jízd
    • převažující typ jízd (mezi podlažími, ze základní stanice)
    • různé využití výtahu během dne
    • kapacita:
    • kapacitní výpočet
    • individuální nebo skupinové řízení výtahů
  • Dopravní cesty:
    • způsob navazující dopravy
    • přístupové cesty k výtahům
  • Začlenění do technických systémů budovy
    • požární systém stavby (požární odolnost šachetních uzávěr)
    • monitorování budovy
    • vzduchotechnika a vytápění
    • napojení na elektrickou síť budovy (příkony)
  • Hladina hluku v sousedících prostorách
  • Doprava osob:
    • nevidomých
    • s omezenou schopností pohybu
    • na invalidních vozíčcích
  • Odolnost proti vandalismu:
    • ovládací tlačítka
    • povrchové plochy
    • osvětlení
  • Architektonické řešení:
    • interiéry
    • památkově chráněné stavby

5.1.3 Požadavky na zkoušky a revize výtahů

Výchozí revize zařízení – je celkové posouzení zařízení dodavatelskou organizací před uvedením zařízení do provozu včetně vyhotovení zprávy o revizi. Výchozí revizi může provádět jen revizní technik.

Při výchozí revizi se prověří zejména:

  • úplnost a správnost technické dokumentace zařízení,
  • zda byly na zařízení provedeny předepsané zkoušky včetně zatěžkávací a úřední, a správnost a úplnost dokladů o zkouškách,
  • zda zařízení odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany,
  • zda je zařízení vybaveno předepsanými měřicími, kontrolními a bezpečnostními zařízeními,
  • kvalita montážních prací (výsledky nedestruktivních zkoušek svarů apod.),
  • zda byly montážní práce provedeny pracovníky s předepsanou odbornou způsobilostí,
  • kvalita vedení montážní dokumentace (doklady o kvalitě materiálu, svarů apod.),
  • zda byla uskutečněna revize i na zařízeních elektrických, zdvihacích nebo jiných, pokud jsou součástí revidovaného zařízení,
  • jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.

Zpráva o revizi – zpráva o výsledku revize, kterou vyhotovuje revizní technik, který revizi provedl, která obsahuje:

  • název a sídlo organizace s přesným označením provozu, ve kterém byla revize provedena,
  • datum provedení revize, jméno a příjmení revizního technika a evidenční číslo jeho osvědčení,
  • druh revize (provozní, výchozí),
  • označení, druh a technické hodnoty revidovaného zařízení,
  • údaje o provedeném měření a vyzkoušení zařízení, včetně výrobních nebo evidenčních čísel použitých měřicích přístrojů,
  • zjištěné závady a nedostatky, jejich závažnost z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti zařízení,
  • návrh opatření a lhůt k odstranění zjištěných závad a nedostatků,
  • údaje o tom, zda a jak byly odstraněny závady zjištěné při předchozí revizi, popřípadě kontrole zařízení,
  • celkové zhodnocení revidovaného zařízení z hlediska bezpečnosti, provozní schopnosti a požární ochrany,
  • podpis a otisk razítka revizního technika,
  • v případě, že revizi provedla oprávněná organizace, její název a číslo oprávnění.

Provozní revize zařízení – provádějí se zejména po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu, po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců a v případech stanovených zvláštními předpisy v souladu s pokyny výrobce (dodavatele) zařízení.

Při provozní revizi se podle charakteru zařízení prověří zejména:

  • změny stavu zařízení od poslední revize, zda bylo zařízení odstaveno z provozu déle než 6 měsíců a zda vykazovalo v provozu závady a jiné nedostatky,
  • dokumentace o provedených kontrolách a zkouškách zařízení,
  • úplnost a právnost provozní technické dokumentace,
  • funkce zabezpečovacích, kontrolních, měřicích a ovládacích zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů,
  • vybavení pracoviště protipožární technikou, osobními ochrannými pracovními prostředky, dýchací a oživovací technikou,
  • stav pracoviště, vybavení pracoviště bezpečnostními značkami a tabulkami, výskyt vlivů, které ztěžují obsluhu a způsobují nadměrné přetížení zařízení,
  • zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti a byla prokazatelně proškolena z příslušných bezpečnostních předpisů
  • úplnost a správnost provozního řádu a návodů k obsluze,
  • jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.

5.1.4 Doporučený rozsah průvodně technické dokumentace montážních prací

Stanovení rozsahu dokumentace provedených prací je třeba vždy posuzovat případ od případu, protože před vystavením dokladu o provedených pracích musí být provedeny vždy určité kontroly a zkoušky a tato činnost si vyžaduje určitý čas a finanční náklady. Je proto nutné mít na zřeteli, které kontroly a zkoušky jsou nezbytně nutné za účelem prokázání a dokumentování stanovené kvality prací a veškeré tyto činnosti uvést do smluv uzavíraných s dodavateli.

Pokud budou práce prováděny a dokumentovány podle ČSN, je třeba tyto normy ve smlouvě konkrétně citovat.

Všeobecným dokladem o kontrolách a zkouškách je stavební deník nebo samostatný deník kontrol a zkoušek, který vede dodavatel prací. Pokud se na určité kontroly a zkoušky vystavují samostatné protokoly, tyto protokoly zástupci objednatele ověřují svým podpisem. Rozsah těchto činností je třeba sjednat ve smlouvě s dodavatelem prací.

Osvědčení o jakosti a kompletnosti o provedených pracích nemusí být vystavováno na každé zařízení samostatně, ale může být vystaveno na provozní soubor, musí v něm však být uvedena všechna namontovaná zařízení s odpovídajícím označením z projektové dokumentace. Ve smyslu ČSN EN ISO/IEC 17050-1 může být Osvědčení o jakosti a kompletnosti nahrazeno tiskopisem „Prohlášení shody". U zařízení, na něž se vztahuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh ve znění pozdějších předpisů musí být vydáno prohlášení o shodě resp. prohlášení o vlastnostech. Je vhodné, aby určení stanovených výrobků v souladu s tímto zákonem a souvisejícími nařízeními vlády bylo provedeno v dokumentaci pro provádění stavby nebo stanoveno v ní průvodní dokumentace jako požadavek pro dodavatelskou průvodní dokumentaci.

U všech OP musí být dokumentace za provedené práce zpracována podle podmínek dohodnutých ve smlouvě daného OP.

Podle podmínek uzavřené smlouvy je součástí předávané dokumentace provedených prací dokumentace se zakreslenými změnami a úpravami provedenými během prací.

A. Vyhrazená zdvihací zařízení

Vyhrazená zdvihací zařízení se určují podle vyhlášky č. 19/1979 Sb., a musí být stanovena projektovou dokumentací stavby.

Oprávnění montážní organizace o odborné způsobilosti k montáži zdvihacích zařízení ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 19/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být požadováno již při uzavírání smlouvy s montážní organizací.

K provedení změn výtahů ve stávajících stavbách podle nového stavebního zákona je třeba se řídit níže uvedeným sdělením vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj:

Přehled podstatných změn výtahů, které mohou být provedeny pouze na základě stavebního povolení nebo ohlášení stavby podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

Podstatné změny výtahů (členění a označení změn podle ČSN 27 4011), které vyžadují stavební povolení podle §115 zákona č. 183/2006 Sb.

4.1 a) změny na zařízení výtahu, při nichž dojde ke změně technických parametrů

  • Zvětšení zdvihu výtahu nebo počtu stanic spojené se stavební úpravou šachty zasahující do nosné konstrukce nebo vzhledu stavby

4.1 c) změny částí výtahů

  • Změna šachetních dveří výtahu pokud je spojena se zvětšením stavebního otvoru v případech, kdy čelní stěna šachty výtahu, kde jsou ukotveny, je nosnou částí stavby
  • Výměna hydraulického válce výtahu pokud nová konstrukce (umístění) vyžaduje zásah do nosné konstrukce stavby

4.1 d) úpravy stavební části výtahu nebo výtahových prostor

  • Úprava rozměrů strojovny výtahu nebo její posunutí v případě zvětšení zdvihu výtahu a možného zásahu do nosných konstrukcí stavby nebo vzhledu stavby
  • Úprava rozměrů prostoru pro kladky výtahu nebo jeho posunutí v případě zvětšení zdvihu výtahu a možného zásahu do nosných konstrukcí stavby nebo vzhledu stavby
  • Prodloužení zděné šachty výtahu v případě zvětšení zdvihu výtahu nebo v případě změn rozměrů šachty – zásah do nosné konstrukce šachty
  • Zvětšení prohlubně šachty výtahu v případě zasahuje-li se do nosných konstrukcí stavby
  • Změna stávajících otvorů v podlaze strojovny výtahu v závislosti na změně dispozice šachty v případě, je-li podlaha strojovny výtahu nosná

Podstatné změny výtahů (členění a označení změn podle ČSN 27 4011), které vyžadují ohlášení stavby podle §104 odst. písm. n) stavební úpravy podle zákona č. 183/2006 Sb.

4.1 a) změny na zařízení výtahu, při nichž dojde ke změně technických parametrů

  • Zvýšení nosnosti výtahu spojené se zvýšením zatížení nosné konstrukce stavby

4.1 c) změny částí výtahu

  • Výměna druhu nebo typů vodítek výtahu, pokud při výměně dojde ke změně způsobu uchycení na zavěšení vodítek

4.1 d) úpravy stavební části výtahu nebo výtahových prostor

  • Změna původního ohrazení šachty výtahu na kovovou samonosnou šachtu výtahu
  • Změna materiálu opláštění kovové samonosné šachty výtahu spojená se zvýšením hmotnosti konstrukce šachty výtahu
  • Změna materiálu výplně stávajícího ohrazení šachty výtahu spojená se zvýšením hmotnosti konstrukce šachty výtahu
  • Doplnění chybějícího ohrazení šachty výtahu spojené se zvýšením hmotnosti konstrukce šachty výtahu

K ohlášení může stavebník opatřit posudek odborníka o tom, že jim navrhovaná stavební úprava nezasahuje do nosných konstrukcí stavby (nepřitíží je) způsobem, který by narušil nebo ohrozil stabilitu stavby.

5.1.5 Základní kritéria pro výstavbu výtahu

Technické požadavky na stavby jsou vymezeny vyhláškou č. 268/2009 Sb. Bližší požadavky na stavební konstrukce vybavené výtahy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 122/2016 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, a to výtahy:

  • určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů,
  • určenými pro dopravu nákladů,
  • požárními,
  • evakuačními.

Výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U změn dokončených staveb bytových domů, kde vstupy do bytů jsou v úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se výtahy nemusí zřizovat, ani existující výtahy do tohoto podlaží prodlužovat. Potřebné rozměry pro zřizování výtahů a minimální pravidla pro instalaci výtahů v budovách nebo stavbách jsou stanoveny normovými hodnotami.

Pokud se týká výtahových a větracích šachet, nesmí v nich být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostoru nesouvisejících s výtahem.

Výtah, jako výrobek uváděný na trh ve smyslu aplikovaných směrnic EU se posuzuje jako celek, tedy jako stroj, do něhož je zabudováno elektrické zařízení, strojní a další zařízení a také rozvody, které jsou vlastní součástí dodávaného výtahu, musí splňovat výlučně technické podmínky uvedené v příslušných harmonizovaných evropských normách a to v závislosti na druhu výtahu.

U volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů výtahů došlo v únoru 2012 k zavedení do soustavy českých technických norem ČSN EN 50399 - Zkušební metody v podmínkách požáru - měření uvolněného tepla a kouře na kabelech v průběhu zkoušky šíření plamene - Zkušební zařízení, postupy a výsledky. V tomto smyslu jsou prováděny nezbytné úpravy příslušných českých technických norem upravujících technické podmínky výtahů. Do začátku roku 2014 budou konfliktní normy s touto normou zrušeny.

V případě evakuačních výtahů, které ještě nejsou normově řešeny na evropské úrovni, platí ČSN 27 4014, která je obsahově v souladu s evropskými normami.

Seznam platných ČSN, ČSN EN a ČSN EN ISO norem pro zdvihací zařízení je uveden ve třídě norem č. 27. Rozšířený výčet zásadních norem, které se vztahují k výtahům lze nalézt také v MP 1.5.8 - Technika prostředí staveb - Zařízení horizontální a vertikální dopravy.

Poznámka:

K aplikaci technických podmínek požární ochrany staveb u volně vedených vodičů a kabelových rozvodů výtahů bylo vydáno Společné stanovisko MV - GŘ HZS ČR a Unie výtahového průmyslu ČR z 25. 4. 2012.

Aktualizace pomůcky pro rok 2016 zachycuje mimo jiné požadavky, které se vztahují k výtahům po přijetí zákona č. 90/2016 Sb., s účinností od března tohoto roku. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Mezi nimi jsou také zařazeny výtahy a bezpečnostní komponenty (Směrnice EU a Rady 2014/33/EU, NV č. 122/2016 Sb.) a elektromagnetická kompatibilita (Směrnice EU a Rady 2014/30/EU, NV č. 117/2016 Sb.).

Zákon upravuje také:

  • obecné zásady pro dodávání výrobků na trh a uvádění do provozu;
  • způsob stanovení výrobků k posuzování shody a technických požadavků, které musí výrobky splňovat;
  • práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo do provozu výrobky, u nichž má být před uvedením do provozu nebo na trh posouzena shoda s požadavky stanovenými v právních předpisech.

Zákon specifikuje význam pojmů výtah, dodavatel, uvedení na trh, výrobce, dovozce a další. Výtah je v zákoně specifikován jako zdvihací zařízení obsluhující různé úrovně s nosnou částí pohybující se mezi vodítky, která jsou pevná a odkloněna od vodorovné roviny v úhlu větším než 15°.

Zákon stanovuje tyto povinnosti dodavatele při uvádění výtahu na trh:

  • zajistit, aby výtah byl navržen, vyroben, nainstalován a vyzkoušen v souladu se základními technickými požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti;
  • vypracovat technickou dokumentaci a provést nebo nechat provést příslušný postup posuzování shody;
  • v případě, že byl soulad výtahu s příslušnými požadavky na zdraví a bezpečnost takovým postupem prokázán, vypracovat EU prohlášení o shodě, zajistit, aby bylo přiloženo k výtahu, a umístit označení CE;
  • uchovávat technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě, případně rozhodnutí o schválení po dobu 10 let od uvedení výtahu na trh;
  • v případě, že je to vhodné vzhledem k rizikům, která výtah představuje, provádět za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů šetření a v případě potřeby vést knihu stížností a nevyhovujících výtahů;
  • zajistit, aby bylo na výtahu umístěno číslo typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jeho identifikaci;
  • uvést na výtahu své jméno nebo zapsanou ochrannou známku a doručovací adresu, na níž jej lze kontaktovat, adresa musí obsahovat jediné místo, na kterém lze dodavatele kontaktovat; kontaktní údaje se uvádějí v českém jazyce;
  • zajistit, aby byl k výtahu přiložen návod v českém jazyce; tento návod a jakákoli další označení musí být jasné a srozumitelné.

Pokud výtah představuje riziko nebo není ve shodě s technickými požadavky, je dodavatel povinen ihned informovat orgán dozoru a realizovat nápravná opatření.

Stavebník a dodavatel si vzájemně poskytují potřebné informace a činí odpovídající kroky k tomu, aby zajistili řádný provoz a bezpečné používání výtahu.

5.2 Mostové jeřáby

Jako praktický příklad postupu AO při zpracování projektové dokumentace stavby až do provozní jednotky části provozního souboru bylo vybráno typické strojní zařízení a to mostový jeřáb nebo i mostové jeřáby s nosností nad 5 tun, vyskytující se v mnoha technologických výrobních stavbách. Mostový jeřáb nad tuto nosnost se zařazuje mezi vyhrazená technická zařízení, tvořící zvláštní skupinu se specificky stanovenými požadavky na jeho konstrukci, provozování a dozorování. Lze ho přiměřeně aplikovat i pro jiné druhy jeřábů a také obecně pro mnohá strojní zařízení a stroje. Hloubka propracování tohoto příkladu převyšuje požadavky a postup jen pro zpracování příslušné části projektové dokumentace, neboť znalosti projektanta o zdvihacím zařízení musí být daleko větší, než které sám zapracuje do navrhovaného díla.

Tyto požadavky se týkají konstrukce mostového jeřábu, schvalovacího procesu jeho výroby a působení na okolí, montáže, uvádění do provozu, zkoušek a revizí, provozování, údržby, způsobilosti osob k obsluze nebo uchovávání dokladů.

Popis se nevztahuje na mostové jeřáby vyráběné sériově a na speciální mostové jeřáby jakými jsou třeba jeřáb licí, sázecí, stripovací, hlubinný, slévárenský, klešťový, korýtkově zavážecí v hutnictví nebo drapákový či kovací.

5.2.1 Požadavky na obsah a rozsah projektové dokumentace

Specifikace požadavků na obsah a rozsah projektové dokumentace pro jednotlivé druhy projektové dokumentace uvedené ve vyhlášce o dokumentaci staveb je obecnějšího charakteru pro technologická zařízení a nejde a nemůže jít až do hloubky technologických jednotek pro jednotlivé stroje a zařízení.

Podle konkrétního textu příloh vyhlášky, jež zahrnuje a týká se i mostového jeřábu, se mimo jiné provádí:

  • V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení:
    • členění na provozní soubory,
    • vliv na životní prostředí,
    • účel, funkce, kapacita a hlavní technické parametry technologického zařízení,
    • popis technologie výroby,
    • řeší technologickou dopravu,
    • zásady organizace výstavby.
  • V projektové dokumentaci pro provádění stavby zpracované na základě územního rozhodnutí nebo z iniciativy stavebníka:
    • zpřesnění, doplnění a zdůvodnění údajů a odchylek oproti ověřené projektové dokumentaci,
    • zdůvodnění a zpřesnění technického, konstrukčního, materiálového nebo dispozičního řešení,
    • stručný popis a parametry hlavních zařízení,
    • seznam použitých podkladů,
    • popis provozních činností,
    • stanovení vnějších vlivů,
    • požadavky na dopravu,
    • zvláštní požadavky na výrobu a montáž technologických zařízení,
    • požadavky na komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, garanční zkoušky,
    • požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí,
    • seznam strojů a technologických zařízení,
    • napájecí a provozní rozvod,
    • zařízení pro údržbu technologických zařízení,
    • nosné konstrukce.

5.2.2 Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení

Zpracovatel projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení je obeznámen s požadavky a potřebami stavebníka jak z hledisek účelu, funkce a cíle stavby, tak i nároky na manipulaci s materiálem vyjádřenými již v dokumentaci záměru. Řeší celkovou koncepci stavby do níž spadá i konstrukční řešení výrobních a obslužných prostor a hal. Pokud řeší jeřábovou dopravu v nich prostřednictvím mostových jeřábů, stanoví v průvodní dokumentaci a v souhrnné zprávě základní požadavky i na mostové jeřáby. Ty se stanou závaznými podklady při zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Mezi základní údaje bude patřit celkové posouzení jeřábové dopravy ve vazbě na technologický proces výroby a kapacitní propočet přepravovaného množství materiálů a zboží a určení typu mostového jeřábu a jeho nejzákladnější parametry.

5.2.3 Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro provádění stavby

Zpracovatel projektové dokumentace souboru jeřábová doprava vypracuje pro provozní jednotku mostový jeřáb /dále jen jeřáb/ jednak technickou zprávu k němu, jednak výkresovou dokumentaci z níž bude patrné jeho umístění. Výchozími podklady bude předchozí stupeň projektové dokumentace a také projektová dokumentace pro provádění stavby všech souvisejících provozních souborů a budov, další podklady předané stavebníkem a získané projektantem od poptaných výrobců a dodavatelů mostového jeřábu a jeho montáže.

Technická zpráva spolu se zprávou o systému bezpečné práce a s výkresy mostového jeřábu musí být zpracována do takové hloubky, aby umožnila stavebníkovi provést výběr způsobilého dodavatele nebo dodavatelů, zajištění dodávky a montáže a uvedení do provozu podle potřeb provádění stavby a její budoucí provoz.

Technická zpráva musí obsáhnout kromě potřebných technických a provozních parametrů dodávky a montáže mostového jeřábu i další podmínky zejména z oblasti způsobu zajištění bezpečnosti práce, revizí, požadavků na obsluhu, údržbu jeřábu, sledování jeho stavu, požadavků na inspekce nebo vyplývají z povinností dodržovat právní a ostatní předpisy nebo v nich závazně stanovené normové hodnoty.

Podrobněji je třeba uvést zejména:

  • úvod o základních zadaných a určených údajích mostového jeřábu:
    • účel dopravy, četnost přepravy, kapacitní výpočet jízd a zdvihů,
    • základní dispoziční řešení, typ mostového jeřábu, počet jeřábů na jeřábové dráze,
    • hmotnost a nosnost jeřábu,
    • popis prostředí, ve kterém bude jeřáb pracovat, a která zařízení bude obsluhovat,
    • způsob ovládání,
    • druh pojezdu a pohonových jednotek, hlavní agregáty,
    • způsob ovládání /z kabiny a její umístění, ze země závěsným ovládacím panelem, dálkově ze stanoviště vysílačkou/,
    • zařazení jeřábu mezi vyhrazená technická zařízení jako stanovený výrobek vyžadující vydání ES Prohlášení o shodě.
  • bližší specifikace a technické parametry mostového jeřábu:
    • umístění jeřábu a informace o konstrukci, na níž bude jeřábová dráha, její délka a výška,
    • počet jeřábových nosníků, popis jeřábové kočky, zdvihu, kladkostroje, rozměr a rozpětí mostového jeřábu,
    • popis zařízení proti přetížení umožňující je vyřadit před zatěžkávací zkouškou a po zkoušce znovu seřídit aniž by kdokoliv mohl měnit jeho nastavení svévolným zásahem,
    • související zařízení spojené s jeřábovou dráhou, výstupy, obslužné lávky, omezovače pojezdu, nárazníky, příslušenství mostového jeřábu,
    • údaje o jeřábové kočce /otočná nebo pevná, rozvor/ nebo kladkostroji,
    • informace o profilu jeřábové kolejnice a způsobu uchycení na konstrukci,
    • způsob zavěšování břemene a jištění proti pádu /záložní zdroj pro magnety/,
    • zdroj energie, přívod napájení a jištění,
    • pojezdové a zdvihové rychlosti, spektrum zatížení, počty pracovních cyklů,
    • výška zdvihu,
    • ovládací napětí,
    • vhodnost a sortiment vázacích prostředků pro uchopení nebo zavěšení břemen,
    • informace o zatíženích, které působí od vlastní tíhy a užitných zatížení z titulu pojezdu jeřábu a přemisťování břemene a dalších vlivů (zatížení stálá, zatížení nahodilá jako moment břemene, klopný moment, zatížení od setrvačných a odstředivých sil, konstrukční a celková hmotnost, zatížení podvozku, kola, vyložení, rychlost pojezdu a pracovních pohybů, zatížení mimořádná, vítr, sníh apod.). Při navrhování je nutno se řídit evropskou normou pro navrhování konstrukcí, Eurokódem EN 1991 pro zatížení konstrukcí, Eurokód ČSN EN 1991-3 Zatížení jeřábových drah, uvádí pokyn pro zatížení od vlastní tíhy a užitných zatížení jeřábů a strojů s doporučením, jak stanovit statické i dynamické účinky jednotlivých typů zatížení a určit model zatížení. Eurokód ČSN EN 1993-6 se týká ocelových konstrukcí – jeřábové dráhy.
  • manipulace s materiálem:
    • obsluhovaná místa,
    • odběr materiálů a zboží,
    • přesun materiálů mezi pracovišti,
    • nakládání materiálů,
    • zařízení omezující a indikující nosnost a pohyb jeřábu a břemene, informační a příkazové značení,
    • prostředek k uchycení břemene.
  • údaje o obsluze, údržbě, prohlídkách a inspekci:
    • osoba je tělesně a duševně způsobilá k obsluze jeřábu,
    • požadavky na teoretické a praktické zaškolení a písemné pověření,
    • požadavek na vlastnění jeřábnického průkazu,
    • povinnost seznámení se se zařízením,
    • ovládání návodu na obsluhu včetně provozních a bezpečnostních předpisů dodaných výrobcem,
    • oprávněnost k provádění oprav, prohlídek a inspekcí a lhůtník pravidelných činností,
    • způsob zabezpečení jeřábu pro opravu a provedení zkoušek po opravě a odstraněných závadách.
  • povinnosti provozovatele:
    • písemné určení vedoucího zaměstnance, který bude odpovídat za provoz a technický stav jeřábu a jeho příslušenství,
    • písemné určení zaměstnanců pro obsluhu jeřábu, jeho údržbu, opravu, kontrolu a čištění,
    • podmínky, za nichž se může jeřáb opravovat a čistit /pouze je-li jeřáb v klidu, při vypnutém hlavním vypínači, přičemž je tento uzamčen, opatřen výstrahou a nápisem „nezapínat, na zařízení se pracuje“/,
    • hlásit, registrovat a evidovat mimořádné události a úrazy spojené s provozováním jeřábu a posoudit příčiny události a stanovit písemná nápravná a preventivní opatření.
  • požadavky a podklady pro související provozní soubory a stavby pro realizaci mostového jeřábu
    • podklady pro poptávku a výběr dodavatele mostového jeřábu s optimálním technickým a ekonomickým řešením,
    • míra rizik charakterizující mostový jeřáb jako vyhrazené technické zařízení,
    • podklady k určení vnějších vlivů z hlediska podmínek úniku při nebezpečí, teploty okolí, atmosférických podmínek v okolí, výskytu korozivních nebo znečišťujících látek, schopností osob, dotyku s potenciálem země, povah přepravovaných materiálů, konstrukce budovy apod.,
    • požadavky na přístupové prostory na jeřábovou dráhu a průchozí profily, na stanoviště obsluhy, na energetické potřeby, na svislé a boční vůle zabezpečující, že do prostoru obrysu jeřábu zvětšeného o předepsané vůle nezasahuje žádný pevný ani pohyblivý předmět,
    • souhrn dokumentace a dokumentů požadovaných od výrobce a montážní organizace jeřábu:
    • podklady od dodávky /dodací podmínky, osvědčení o kompletnosti a jakosti, prohlášení o shodě/, provozní předpisy s návodem výrobce k obsluze a údržbě jeřábu,
    • požadavky na přípravu staveniště pro skladování a pro montáž,
    • podklady od jeřábové dráhy a výsledků montáže jeřábové dráhy,
    • návod k montáži a od výsledků montáže,
    • revizní zprávy strojní a elektrotechnické části,
    • požadavky na zkoušení a na obsluhu,
    • návod k uvedení do provozu a výsledků od uvedení do provozu,
    • určující právní předpisy,
    • související a příbuzné technické normy,
    • požadavky na provozní doklady /provozní deník, revizní kniha/,
    • odpovědnosti při provozu jeřábu provozovatele, uživatele, revizního technika, obsluhy.
  • požadavky na sledování stavu jeřábu
    • upozornit na to, že žádný jeřáb nemůže být postaven a provozován pro nekonečné používání,
    • uvést navrhované omezující podmínky zamýšleného použití jeřábu a povinnost sledování jejich stavu a zvláštního posouzení v době přiblížení se navrhovaným omezujícím podmínkám provozu jeřábu,
    • definovat postupy pro provozování v době bezpečné činnosti,
    • požadavky na vedení odpovídajících záznamů a jejich kontrolu za účelem ujištění, že zvláštní posouzení bude provedeno včas,
    • stanovení odpovědnosti a kritérií za zvláštní posouzení.

Hodnocení technického stavu jeřábů se provádí:

1) po provedené rekonstrukci nebo generální opravě "individuálním vyzkoušením a ověřovací zkouškou",

2) po provedené opravě (výměně, seřízení) nosných a bezpečnostních prvků "zkouškou po opravě",

3) v provozu v předepsaných termínech "revizí nebo revizní zkouškou strojní části a el. zařízení" a dále " inspekcí",

4) v provozu „zvláštním posouzením“ dle rozhodnutí OTZZ,

5) po přemístění jeřábu spojeném s demontáží a opětné montáži "revizní zkouškou strojní části a el. zařízení",

Uvedená hodnocení technického stavu provádí OTZZ a RTEZ.

TERMÍNY KONÁNÍ HODNOCENÍ TECHNICKÉHO STAVU PROVOZOVANÝCH JEŘÁBŮ

DRUH ZZ
INSPEKCE
REVIZE
REVIZNÍ ZKOUŠKA
ZVLÁŠTNÍ POSOUZENÍ
skupiny I.
12 měsíců
4 roky
8 roků
podle rozhodnutí RTZZ
Mostový jeřáb
skupiny II.
9 měsíců
3 roky
6 roků
skupiny III.
6 měsíců
2 roky
4 roky
Zdvihadla
12 měsíců
4 roky
8 roků
Mobilní jeřáby
6 měsíců
1 rok
2 roky
  • požadavky na inspekce jeřábu
    • požadavek na pravidelnost inspekcí k splnění požadavků na zajištění bezpečného provozu jeřábu sestávající z vizuálního posouzení a ověření funkčnosti,
    • překontrolování jeřábu jeřábníkem před zahájením provozu,
    • stanovení intervalů inspekcí,
    • kvalifikační požadavky na osoby provádějící inspekce,
    • typ inspekce a jeho pořadí,
    • prověření identifikace jeřábu včetně jeho označení informačními štítky,
    • ověření stavu součástí a vybavení,
    • funkční zkouška mechanizmu,
    • prověření stavu a účinnosti bezpečného vybavení a brzd při jmenovitém zatížení.
    • výsledky inspekce se závěry z pozorování
    • protokoly obsahující rozsah inspekce, stanovení dalších inspekcí, které mají být provedeny, zjištěné závady a posouzení z hlediska dalšího provozu jeřábu.

Systém bezpečné práce /SBP/

V technické zprávě musí být projektantem uveden způsob zajištění bezpečnosti práce, z něhož bude patrné jak naplnit v rámci výstavby i budoucího provozu mostového jeřábu požadavky na bezpečný provoz jeřábu v rozsahu a obsahu ČSN ISO 12480-1. Systém bezpečné práce jeřábu musí být zpracován před uvedením do provozu. Vypracovává ho zpravidla revizní technik zdvihacích zařízení.

Do požadavků ve zpracovaném SBP, který musí být dodržován při každé činnosti mostového jeřábu, je třeba podrobněji uvést zejména:

  • zajištění provozu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygiena:
    • SBP povinně obsahující:
    • navržení činnosti jeřábu,
    • výběr, zajištění a použití vhodného jeřábu a příslušenství,
    • údržbu, prohlídky, inspekce jeřábu a příslušenství,
    • zajištění řádně zaškolených kompetentních osob,
    • kontrolu dokladů a dokumentace,
    • zákaz nedovolených manipulací,
    • zajištění bezpečnosti osob nezúčastněných při používání jeřábu,
    • koordinaci s ostatními spolupracujícími subjekty včetně stanovení opatření k zamezení vzniku rizik,
    • zajištění komunikačního systému tak, aby všechny osoby mohly komunikovat srozumitelně ve stejném jazyce
    • podle povahy doplnění o přípravu staveniště, montáž, demontáž a údržbu jeřábu
  • blíže je vhodné v SBP pro zajištění provozu z hlediska bezpečnosti uvést:
    • oblast platnosti SBP a definice pojmů /vyhrazená a nevyhrazená zdvihací zařízení/, pojmy kompetentní osoba, pověřená osoba, provozní technik, revizní technik, obsluha, jeřáb, jeřábník, vazač, signalista, zaměstnanec údržby, příslušenství jeřábu, riziko, riziková situace, nebezpečný prostor, osobní ochranný pracovní prostředek, inspekce apod./;
    • vymezení povinností jednotlivých útvarů provozovatele a pověřených osob souvisejících s řízením provozu a provozováním jeřábu, povinnost seznámení všech zúčastněných subjektů se systémem bezpečné práce;
    • výběr, zajištění kompetentních osob, stanovení požadavků na kvalifikaci, výcvik a přezkušování, odpovědnost a povinnosti;
    • denní dozorování nad dodržováním systému bezpečné práce;
    • dozor podle návodu výrobce,
    • kontrola uložení nosných lan v kladkách a bubnu,
    • vizuální kontrola elektrických zařízení,
    • vizuální kontrola stavu příslušných provozních kapalin,
    • vizuální kontrola stavu dostatečného promazání mazacích míst,
    • funkční kontrola ovládacích prvků, zdvihu a pojezdu,
    • funkční kontrola bezpečnostních zařízení,
    • čistota celého jeřábu z důvodu požární prevence,
    • osobní ochranné prostředky, požární prostředky,
    • přístupy a nouzové úniky,
    • podmínky ustavení a zakotvení jeřábu,
    • kontrola výstražných a informačních tabulek na jeřábu,
    • vedení deníku jeřábu,
    • kontrola nosné konstrukce, jeřábových kolejnic,
    • kontrola dokladů a dokumentace,
    • vázání břemen a manipulace s nimi.
    • vymezení a podmínky převzetí staveniště, popis technických a organizačních opatření k zajištění bezpečné práce montérů, pracoviště a okolí, ochranná pásma, uzemnění kovových části v průběhu montáže, vymezení vlivů v blízkosti jeřábu;
    • pracovní technologický postup montáže, seznámení s místními podmínkami, vymezení ochranného prostoru montáže, ochrana osob proti pádu při pracích ve výškách, předmontáž, svařování za nepříznivých podmínek, zabezpečení pracoviště při přerušení montáže, opatření při nebezpečí z prodlení při záchraně osob;
    • stavebně technické řešení jeřábové dráhy a konstrukčně technické řešení mostového jeřábu,
    • provozně bezpečnostní předpisy,
    • způsob ochrany obsluhy proti dotykovému napětí,
    • způsob ochrany obsluhy před účinky statické elektřiny a blesku,
    • blíže rozvést a specifikovat povinnosti a zakázané činnosti jeřábníka a vazače,
    • zákaz obsluhy osob bez jeřábnického průkazu, způsobilost obsluhy,
    • povinnost před zahájením provozování ověřit, že na jeřábu nebo jeřábové dráze není nepovolaná osoba nebo zda tam nejsou volně ležící předměty,
    • kontrola stavu jeřábu, brzd, namazání, navinutí a stav lan,
    • ověřit před zapnutím, že jsou ovladače v nulové poloze, vyzkoušet signalizační zařízení,
    • vyzkoušení motorů, brzd a koncových vypínačů,
    • uvádění jeřábu do chodu jen na znamení proškoleného vazače nebo signalisty,
    • povinnost počínat si tak, aby břemeno při pojíždění jeřábu se nerozhoupalo,
    • povinnost jeřábníka pozorovat okolí, být soustředěn na vazače, břemeno a osoby v jeho dosahu,
    • povinnost jeřábníka na to, aby jeřáb nebyl přetěžován a aby uvedené zatížení o nosnosti jeřábu nebylo překročeno a rozvést další specifikované povinnosti,
    • veškeré závady na jeřábu musí být nahlášeny jeřábovému technikovi,
    • při poruše povinnost vypnout jeřáb a zajistit tabulkou s nápisem „nezapínat, jeřáb v poruše",
    • způsob zajišťování kvalifikace obsluhy jeřábu.
  • zakázané manipulace s mostovým jeřábem při obsluze:
    • obsluhovat zdvihací zařízení bez požadované kvalifikace a oprávnění;
    • porušovat zákazy uvedené na výstražných tabulkách jeřábu nebo štítcích či grafických symbolech;
    • najíždět na koncové bezpečnostní vypínače zdvihu s výjimkou jejich funkčního přezkoušení;
    • soustavně krátkodobě zapínat nebo vypínat pohyby s výjimkou poruchy;
    • pracovat se zdvihacím zařízením při vyřazených nebo nesprávně seřízených bezpečnostních zařízeních;
    • ovládat zdvihací zařízení tak, že se způsobí nadměrné rozhoupání břemene;
    • vyrážet různé předměty pohybem zdvihovým zařízením;
    • šikmým tahem zvedat břemena nebo je vláčet po zemi a obracet je;
    • zvedat nebo obracet břemeno o hmotnosti převyšující nosnost zdvihacího zařízení;
    • zvedat a přepravovat břemena, která svými rozměry ohrožují okolní zařízení bez náležitých bezpečnostních zařízení;
    • zvedat břemena zasypaná, upevněná, přimrzlá nebo přilnutá, vytahováním a odtrháváním, pokud není možno bezpečně zjistit sílu k tomu potřebnou k jejich uvolnění nebo pokud jeřáb není vybaven přetěžovací pojistkou;
    • vytahovat násilně vázací nebo závěsné prostředky zpod břemen;
    • přepravovat břemena nad pracovníky, nebo v jejich těsné blízkosti a nad pohybujícími se dopravními prostředky;
    • vyřazovat z funkce bezpečnostní zařízení, nebo je přestavovat, s výjimkou jejich funkčního přezkoušení;
    • odkládat na zdvihacím zařízení hořlavé látky mimo určené místo;
    • opustit zdvihací zařízení při zapnutém jeřábovém spínači, zavěšeném břemenu na háku;
    • provádět jakékoliv práce na zdvihacím zařízení při zapnutém jeřábovém spínači;
    • pití alkoholických nápojů a být pod vlivem omamných látek;
    • provádět jakékoliv opravy nebo úpravy zdvihacího zařízení, pokud pro tyto práce není jeřábník nebo obsluhovatel zaučen;
    • ovládat nebo obsluhovat zdvihací zařízení v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu (nevolnost, únava apod.), které může mít za následek snížení bezpečnosti práce;
    • je zakázáno zvedat tlakové láhve;
    • je zakázáno jakýmkoliv způsobem upravovat hák;
    • pokračovat v provozu jeřábu, utvoří-li se na ocelovém laně smyčka nebo se lano vysmekne z drážek nebo bubnu;
    • vyřazovat z funkce bezpečnostní vypínače nebo je přestavovat;
  • zakázané manipulace s mostovým jeřábem při vázání a zavěšování břemen:
    • používat vadné nebo nevyhovující prostředky k vázání, zavěšení nebo uchopení a prostředky, které nejsou označeny dovoleným zařízením, nebo které nebyly odborným technikem schváleny;
    • přetěžovat prostředky k vázání nebo zavěšení;
    • vázat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá, pokud není možno zjistit sílu potřebnou k jejich uvolnění nebo pokud jeřáb není vybaven přetěžovací pojistkou;
    • vázat břemena o hmotnosti převyšující nosnost jeřábu s výjimkou zkušebních břemen;
    • zavěšovat na hák nebo vzájemně do sebe více vázacích nebo závěsných prostředků než je k přepravě břemene zapotřebí, křížit je při vkládání do háku nebo je zavěšovat na jejich špičku;
    • zkracovat vázací a závěsné prostředky uzlením nebo zkrucováním, nebo jakýmkoliv způsobem upravovat;
    • upravovat jakýmkoliv způsobem hák nebo zavěšovat břemeno na dvojitý hák jednostranně;
    • vázat břemeno na šikmý tah nebo zbytečně vysoko nebo dávat pokyny pro vláčení břemen nebo posunování vozidel;
    • vázat břemena řetězy a lany přes ostré hrany, které by mohly způsobit jejich poškození bez podložení, s výjimkou žhavých předmětů;
    • vázat nebo zavěšovat dopravní bedny, rošty apod., které jsou navršeny materiálem nad okraj;
    • zavěšovat se nebo stavět se na břemeno nebo ho přidržovat rukou pro udržení těžiště v ose nebo závěsu (rovnováhy);
    • nechávat břemeno zavěšené v době pracovního klidu a v pracovních přestávkách, nelze-li z jakýchkoliv důvodů spustit břemeno, nesmí se vazač vzdálit a musí dbát, aby se nikdo pod břemenem nepohyboval ani nezdržoval;
    • ukládat břemena do dopravních cest, podél železničních kolejí musí zůstat předepsaný volný průchod;
    • ukládat břemena na postranice dopravních prostředků nebo je o ně opírat;
    • přecházet nebo zdržovat se pod zavěšeným břemenem nebo v jeho nebezpečné blízkosti;
    • násilně vytahovat vázací prostředky zpod břemen;
    • ukládat vázací nebo závěsné prostředky na jiná než vyhrazená místa;
    • zvedat břemena, která svými rozměry ohrožují okolní zařízení bez náležitých opatření;
    • pití alkoholických nápojů a být pod vlivem omamných látek.

Výkresová část dokumentace mostového jeřábu obsahuje zejména:

  • výkresy objektu s jeřábovou dráhou a technologickým zařízením,
  • dispoziční schématicky výkres uspořádání všech jeřábů na jeřábové dráze s uvedením hlavních rozměrů konstrukce,
  • pohledový výkres se zakreslením půdorysu, nárysu i bokorysu jeřábu,
  • průjezdné profily jeřábu,
  • výkres jeřábu v pracovní poloze,
  • výkres mostového jeřábu s vymezenými mírami mezi pohyblivými a nepohyblivými zařízeními umístěnými v místě osazení jeřábu

5.2.4 Dokumentace výrobce mostového jeřábu

K této dokumentaci můžeme přiřadit zejména výkresy a dokumenty výrobce shrnuté do svazku Technické charakteristiky a přejímací dokumenty podle ČSN ISO 7363 pro vyrobený a stavebníkovi dodaný konkrétně definovaný mostový jeřáb.

V tomto svazku jsou uvedeny zejména tyto údaje a doloženy následující prohlášení a protokoly:

  • název dokumentu, na jehož základě byl mostový jeřáb vyroben, základní údaje o zařízení,
  • identifikační údaje, číslo dokumentu, datum vydání a orgán, který dokument vydal a schválil,
  • kým a podle jakých norem byl vyroben, pro kterou stavbu a kdo je stavebníkem, odběratelem,
  • výrobní číslo jeřábu, číslo zakázky, ilustrace zařízení v pracovní poloze,
  • název a typ jeřábu, rok výroby, skupinová klasifikace, zdroje energie, napětí, použité uzly zařízení,
  • prostředí, ve kterém může jeřáb pracovat, požadavky na pracovní místo,
  • nosnost, rozpětí, rozvor, výška zdvihu, rychlost jeřábu, hmotnost jeřábu,
  • rychlost zvedání / spouštění břemene,
  • požadavky na jeřábovou dráhu, maximální tlak kol, nejmenší poloměr křivosti dráhy
  • specifikace a technická charakteristika montovaných částí:
    • hnací motory, brzdové ústrojí,
    • elektrická zařízení pro pohon mechanizmu,
    • schématická elektrodokumentace hnacích a řídicích systémů.
  • charakteristiky kladnice s háky, háků, lan,
  • bezpečnostní zařízení a přístrojová technika:
    • omezovače koncové a nosnosti,
    • narážky a nárazníky,
    • hlásiče a ukazatele,
    • signální a dorozumívací zařízení,
    • kabiny,
    • údaje o materiálu hlavních konstrukčních prvků a části a zařízení ocelových konstrukcí.
  • soubor dodacích dokumentů:
    • rozsah dodávky a zařízení,
    • technický popis mostového jeřábu,
    • výkresová dokumentace,
    • dokumenty s výsledky zkoušek,
    • technické prohlídky: ČSN EN 15011+A1, ČSN EN 1090-1+A1,
    • protokol o provedení zkoušky dodávky,
    • technická prohlídka jeřábu,
    • prohlášení o výrobě,
    • protokol o výsledcích montážní zkoušky,
    • osvědčení o jakosti a kompletnosti jeřábu,
    • dozorčí pokyny,
    • hák, drapáky, magnety, vázací prostředky.
    • dodací list pro soubor dokumentace a dokumentů:
    • základní výkresová dokumentace,
    • technická zpráva a dokumentace strojní a elektro,
    • statický výpočet,
    • pasport jeřábu, jeřábové kočky,
    • osvědčení od rozvaděče,
    • revizní zprávy,
    • ES prohlášení o shodě,
    • pokyny k montáži a údržbě,
    • návod k obsluze a údržbě.
  • předávací protokol.

5.2.5 Zkoušky mostového jeřábu

  • rozhodnutí zkušebního orgánu o druhu zkoušky,
  • zápis o převzetí ocelové konstrukce jeřábové dráhy,
  • ověření normového rozsahu technické dokumentace jeřábu,
  • měření jeřábu a výrobních úchylek,
  • provedení individuální zkoušky dodávky montáže,
  • výchozí revize elektrozařízení přívodu a jeřábu,
  • zaměření a kontrola jeřábové dráhy a jeřábových kolejnic:
    • identifikační údaje,
    • délka dráhy,
    • rozchod kolejí,
    • směrové zaměření, mezní úchylky a vychýlení,
    • výškové měření, mezní výškové úchylky, sklon větví.
  • pravidelná inspekční prohlídka jeřábu v rozsahu obdobném jako u revizní zkoušky,
  • prohlídka technického stavu mostového jeřábu,
  • revizní zkouška jeřábu:
    • zápis o převzetí ocelové konstrukce jeřábu
    • údaje identifikační o jeřábu, výrobci, provozovateli,
    • proměření geometrie mostu jeřábu,
    • nosnost, zařazení do skupiny jeřábů,
    • poslední revize,
    • kontrola dokumentace, pasportu, parametrů, provozní knihy / deníku,
    • kontrola jeřábové dráhy, kolejnic, narážky a dorazů, uzemnění, napájení trolejí,
    • kontrola vůlí jeřábu, ocelové konstrukce, hlavních nosníků, svarů, spojů, promazání,
    • pohyblivé a hnací ústroji, ovládací zařízení, spojky, kryty,
    • brzdy pojezdu mostu, pojezdu kočky, zdvihů,
    • nosné prostředky, kladnice, háky, závěsy, tabulky, bezpečnostní prvky,
    • stav elektrické instalace, osvětlení, hlavní vypínač, rozvaděč,
    • čistota, údržba, obsluha, pověřené osoby,
    • zkouška bez zatížení,
    • ověřovací zkouška zatěžkávací se zkušebním břemenem, průhyb nosníku, zkouška stability, ověření funkce proti přetížení,
    • způsobilost jeřábu k provozování, nedostatky, termíny pro odstranění.

5.2.6 Hodnocení rizik z hlediska provozu jeřábu

Hodnocení rizik
Organizace:
Kód podle situačního plánu:
Název: Mostový jeřáb o nosnosti xx t, rozpětí xx m
Umístění:
1. Rizika z hlediska provozu jeřábu
Identifikace nebezpečí
Vyhodnocení
Bezpečnostní opatření
P
N
H
R
Neuzavřená smlouva k pronájmu jeřábu, obtížné stanovení odpovědnosti u nežádoucích událostí, zvýšená pravděpodobnost vzniku úrazu, havárie
  • uzavření dlouhodobých s krátkodobých smluv s dodržování smluvních podmínek k podmínek;
  • určení kompetentní osoby uživatele;
Nevhodný výběr kompetentních pracovníků pověřených k ovládání jeřábu (vazačů, signalistů, pracovníků údržby apod.), provádění nebezpečných a zakázaných manipulací a činností, ohrožení osob, poškození jeřábu, drah, příslušenství
  • výběr, zácvik, zajištění odborné kvalifikace pracovníků k jednotlivým činnostem při provozu jeřábu;
  • zdravotní způsobilost;

 

 
  • periodické školení, zkoušky;

 

 
  • dozor pověřeného pracovníka
Obtížné a nesnadné identifikování vazačů, možnost vázání a zavěšování břemene nekvalifikovanými pracovníky; použití vadných vázacích prostředků, nebezpečných způsobů vázání; pád břemene, zdržování se v ohroženém prostoru
  • viditelně označený pracovní oděv
Neoprávněný výstup osoby na jeřábovou dráhu, na jeřáb; ohrožení pohybujícím se materiálem; zasažení elektrickým proudem, zachycení, rozdrcení, pád osoby z výšek
  • dodržování zákazu neoprávněného výstupu;
  • vstup na dráhu jen s vědomím jeřábníka (souhlas jeřábníka k výstupu);
  • zpracování podmínek pro bezpečný výstup na jeřáb, sestup, únik;
  • umístění informační tabulky u výstupu;
Nevhodný výběr jeřábu pro nebezpečnou činnost, zvýšení pravděpodobnosti vzniku nežádoucí události; navození nebezpečné situace
  • zpracovat technologické postupy pro nezvyklé a nebezpečné práce řešící sled, posloupnost, návaznost činností;
Provádění prací na jeřábech, pohyb nekompetentních osob po jeřábové dráze, ohrožení pracovníků pohyby jeřábu, zachycení, rozdrcení, nárazy a pády osob z výšky
  • ústní dohoda o odstavení jeřábu z provozu, je-li jen tento jeden jeřáb provozován na jeřábové dráze;
  • písemné povolení prací u jeřábů složitých, v případě více jeřábů na jeřábové dráze;
Opuštění jeřábu jeřábníkem bez zajištění, ponechání jeřábu bez dozoru, zneužití jeřábu nekompetentními osobami; vznik nežádoucí události;
  • neopouštět jeřáb při zapnutém jeřábovém spínači a při zavěšeném břemenu na háku;
  • zajištění jeřábu podle návodu k používání;
  • vypnutí a uzamčení hl. vypínače ve vypnutém stavu;
Přetížení jeřábu, rozhoupání břemene, šikmý tah; nesprávné obrácení, narušení, poškození konstrukce, přetržení nosných lan, zasažení, přimáčknutí vazače, pád břemene
  • odborná a zdravotní způsobilost kompetentních pracovníků (jeřábník, vazač);
  • správné zavěšení či uvázání břemene o přípustné hmotnosti;
  • použití vhodných vazáků a jiných prostředků k uchopení břemen s odpovídající nosností podle druhu, vlastnosti a tvaru břemene;

 
  • před zvedáním břemene mít zdvihové lano ve svislé poloze;

 

 

 

 
  • správné provádění obracení břemene;
  • znalost hmotností vázacích elementů, znalost hmotnosti břemene, jeho těžiště;

 
  • dodržování zákazů zdržování v prostoru možného pádu zavěšeného a usazovaného břemene a jeho částí (vyloučení přítomnosti osob v zóně ohrožení kinetickou či potenciální energií tj. pod břemenem a v místě pojíždění jeřábu);
  • provádění kontrol
Neznalost technického stavu, omezení či znemožnění bezpečného provozu, vznik nežádoucích událostí: úrazů, havárií apod.
  • pravidelné kontroly před zahájením provozu se zápisy do provozní dokumentace jeřábu (deníku ZZ);
  • sledování stavu, údržba, prohlídky, inspekce jeřábů a příslušenství podle platných norem;
  • nezávadné nosné ocelové lano jeřábu, jeho pravidelné prohlídky kompetentními osobami podle platných norem;
Neznalost ovládání obsluhou, pohyb jeřábu nežádoucím směrem, náraz, dynamické rázy v konstrukci;
  • vyvěšení pokynů řazení u řadícího zařízení;
  • ovládání jeřábu kompetentní osobou (jeřábníkem);
Neprovádění pravidelného mazání, zadření pohyblivých částí, pojezdu jeřábu apod., nepravidelný pohyb jeřábu, pády osob z výšky apod.
  • zajištění snadné a bezpečné přístupnosti a dosažitelnosti mazacích míst zřízením lávek, plošin, žebříků apod. podle četnosti udržovacích úkonů;
  • barevné označení mazacích míst;
Nefunkční, nenastavený koncový vypínač zdvihového ústrojí, otáčecího nebo sklápěcího ústroji, náraz kladnice s hákem a břemenem do konstrukce kočky, náraz otáčecího jeřábu do zařízení, přepadnutí výložníku apod., přetržení lan, deformace, pád břemene, vznik mimořádné události;
  • správná funkce koncového vypínače, jeho kontrola před zahájením provozu;

 
  • pravidelné seřizování;
  • omezení otáčení;
  • zvuková signalizace;
Nefunkční signalizace jeřábů řízených ze stanoviště obsluhy, pojezd jeřábu s břemeny nad pracovníky, ohrožení osob pádem břemene, materiálu s jeřábu apod.;
  • vybavení jeřábu signalizačním zařízením;
  • použití výstražného znamení jeřábníkem k varování osob nacházejících se v blízkosti zavěšených břemen, které mohou být jeřábem nebo břemenem ohroženy;
Neinformovanost jeřábníka, zvýšená pravděpodobnost vzniku havarijních a mimořádných situací;
  • na pracovišti k dispozici návody k používání výrobce (zajistí uživatel);
Ohrožení osob rotujícími částmi, zachycení, vtažení, sevření končetin;
  • použití bezpečnostních zařízení – zakrytí, znepřístupnění volně přístupných točivých částí (kryty, ohrazení);
Nebezpečné povrchy konstrukce jeřábu, ostré hrany, tlačná místa – tržné, řezné rány, přiskřípnutí, zachycení při dotyku osob;
  • úprava nebezpečných povrchů;
 
  • použití ohraničení, zábran;
  • bezpečnostní označení nebezpečných míst a prostorů;
Úraz el. proudem při práci a pohybu jeřábu v blízkosti nadzemního elektrického vedení a přiblížení jeřábu k el. vedení
  • vyloučení pohybu jeřábu v ochranném pásmu on, vvn, bez souhlasu provozovatele vedení a stanovených podmínek;
  • kontrola před zahájením práce
2. Rizika z hlediska údržby jeřábu
Ohrožení osob pohybem jeřábu při práci osob na jeřábu (zachycení, přimáčknutí, náraz), pád osoby z výšky;
  • přístup a práci na jeřábu započít až na základě písemného povolení práce a splnění stanovených podmínek;
  • vstupovat na dráhu jen s vědomím jeřábníka (souhlas jeřábníka k výstupu);
  • vhodné umístění a označení hl. vypínače;
Špatný, zanedbaný technický stav jeřábu, zvýšená pravděpodobnost vzniku havarijní situace, vznik podmínek pro mimořádný stav;
  • provádění denních a týdenních kontrol stavu jeřábu jeřábníkem;
  • provádění roční inspekce sledování stavu, údržba, prohlídky inspekce jeřábů a příslušenství podle platných norem;
  • provedení zvláštního posouzení jedenkrát za deset let;
  • neprodlené odstranění zjištěných závad;
3. Rizika z hlediska manipulace s břemeny, příslušenství ke zvedání
Pády břemen, zranění osob pádem a nárazem břemene;
  • zavěšováním břemen na nosný orgán jeřábu a jiné vazačské práce pověřovat pouze kvalifikovanou osobu tj. vazače s odbornou kvalifikaci;
  • vyloučení přítomnosti osob v prostoru možného pádu zavěřeného a usazovaného břemene a jeho částí (v zóně ohrožení kinetickou či potenciální energií – tj. pod břemenem a v místech pojíždění jeřábu);
  • použití výstražného znamení jeřábníkem k varování osob, osob nacházejících se v blízkosti zavěšených břemen, které mohou být jeřábem nebo břemenem ohroženy;
  • správný odhad bezpečnostních vzdáleností osob od přepravovaných břemen;
  • používání signalizace při přemísťování břemen a upozornění ostatních;
  • označení nebezpečných prostor
Poškozené ocelové vázací prostředky, vyčnívající dráty vázacích lan, bodné, tržné rány vazačů;
  • použití nezávadných vázacích prostředků;
 

 

 

 

 
  • používání OOPP k ochraně rukou (rukavice);

 

 
  • pravidelná kontrola vázacích prostředků;
  • vyřazování vadných vázacích prostředků;
Vadné, poškozené, neoznačené vázací prostředky – pád břemen;
  • správné zavěšení či uvázaní břemene;
  • použití vhodných vazáků a jiných prostředků k uchopení břemen s odpovídající nosností podle druhu, vlastnosti a tvaru břemene;
  • použití nezávadných vázacích prostředků, kontrola vazačem před použitím;
  • vyřazování vadných vázacích prostředků;
Nestanovená hmotnost břemen, přetížení jeřábu;
Přetížení vázacích prostředků, poškození jeřábu a dráhy, pády břemen, ohrožení osob, majetku, navození havarijního stavu;
  • zjištění a označení hmotnosti břemen;
  • stanovení hmotnosti břemene výpočtem;
  • informace vazačům;
Neznámá, neoznačená hmotnost břemen a příslušenství ke zdvihání, přetížení nosnosti jeřábu, jeřábových drah, základů apod.;
Poškození jeřábu, deformace jeřábových drah, vybočení z drah a pád jeřábu, ohrožení a zasažení osob;
  • dodržování zakázaných manipulací;
  • při zvedání břemen připočíst hmotnost břemen i hmotnost příslušenství;
Nebezpečná, nerovnoměrná synchronizace pohybů jeřábových zdvihových pohonů nebo více jeřábů, vznik šikmých tahů, zhoupnutí břemen s nárazem, vysmeknutí břemen z vázacích prostředků, nárazy břemene do konstrukce jeřábu nebo jeřábové dráhy, zasažení osob břemenem;
  • určení mezních odchýlení lan od svislých ploch s ohledem na vodorovná zatížení mechanizmu;
  • správná manipulace s břemenem při ovládání pohybů jeřábu (zvedání provádět citlivě, pohyby provádět plynule), zejména vyloučit vznik nebezpečného šikmého tahu
  • před zvedáním břemene mít zdvihové lano ve svislé poloze;
  • správná činnost jeřábníka (dodržování bezpečných vzdáleností);
  • dodržování zakázaných manipulací při zvedání;
Řízení současného zvedání více osobami, zvýšení pravděpodobnosti vzniku havarijní situace, poškození jeřábů a drah, deformací apod., zvýšené ohrožení osob;
  • stanovení pouze jedné kompetentní, pověřené osoby k řízení všech koordinačních úkonů;
Rozdílové složky zatížení při současném zvedání (hmotnost břemen a jejich těžiště, zvedací zařízení), nežádoucí změny poloh zvedaných břemen, nárazy břemen na konstrukce, nárazy do konstrukce jeřábů a drah, přetržení vázacích prostředků, pády břemen, zasažení osob;
  • zatížení jeřábu jen do jejich plné nosnosti nebo použití přístrojů pro proměření snížení nosnosti o 25% i více;

 

 

 

 
  • provedení statického výpočtu apod.;
  • dokonalý technický stav jeřábu, jeřábových brzd, nosných orgánů apod.;
  • podle potřeby zvláštní organizační opatření;
Použití magnetu;
Samovolný pohyb, přiražení, odpadnutí materiálu, nedostatečné přilnutí magnetu, zvýšené nebezpečí pádu, zvýšené dynamické zatížení, zasažení osob;
Přetížení jeřábu, pád materiálu – břemene, zasažení osoby;
  • dodržení zákazu zapínání magnetu před položením na břemeno nebo předčasného vypnutí (nevypínat magnet před jeho uložením);
  • správná činnost jeřábníka (dodržování bezpečných vzdáleností);
  • zjištění hmotnosti magnetu a materiálu;
 
  • označení magnetu bezpečným zatížením;
  • vyloučení přítomnosti osob v ohroženém prostoru;
  • označení nebezpečného prostoru;
Úraz el proudem – pokládání zapnutého magnetu na zem, vznik bludných proudů;
  • pokládání nezapnutého magnetu na dřevěnou podložku;
Demoliční, zemní, vrtací práce, vytloukání odlitků běžnými jeřáby, rázy do konstrukce, poškození, přetržení lan, nepřípustné dynamické zatížení, zasažení osob pádem materiálu;
  • použití vhodných jeřábů;
  • používání pouze speciálně konstruovaného nebo upraveného jeřábu, nebo vydání zvláštního povolení a stanovení podmínek k použití běžného jeřábu;
P – Pravděpodobnost vzniku a existence rizika
R – Míra rizika
R = P x N x H
1. nahodilá
0 – 3 : bezvýznamné riziko
2. nepravděpodobná
4 –10 : akceptovatelné riziko
3. pravděpodobná
11 – 50 : mírné riziko
4. velmi pravděpodobná
51 – 100 : nežádoucí riziko
5. trvalá
191 – 125 : nepřijatelné riziko

H – názor hodnotitelů

1. zanedbatelný vliv

2. malý vliv na míru nebezpečí a ohrožení

3. větší, nezanedbatelný vliv na míru nebezpečí a ohrožení

4. velký a významný vliv na nebezpečí a ohrožení

5. více významných a nepříznivých vlivů na závažnost a následky ohrožení a nebezpečí

N – pravděpodobnost následků – závažnost

1. poranění bez pracovní neschopnosti

2. absenční úraz (s pracovní neschopností)

3. vážnější úraz vyžadující hospitalizaci

4. těžký úraz a úraz s trvalými následky

5. smrtelný úraz

5.2.7 Elektrické vrátky (dále jen EV)

EV nasazený a provozovaný na pracovišti se hodnotí následovně:

  • před uvedením vrátku do provozu na novém pracovišti musí být provedeno jeho převzetí PTZZ,
  • před každým použitím prohlídkou obsluhovatelem vrátku,
  • 1x za 14 dnů odbornou prohlídkou uživatelem ZZ,
  • v pravidelném období 1x za 6 měsíců RTEZ,
  • po opravě nebo výměně el. zařízení nebo částí, mající vliv na bezpečnost provozu, provádí RTEZ nebo RTZZ, který stanoví rozsah hodnocení na základě rozsahu opravy, resp. výměny,
  • napojení EV musí být provedeno na el. přívod s platnou el. revizí.

5.2.7.1 Provozování elektrických vrátků

Doklady a technická dokumentace

Před každým uvedením EV do provozu musí být:

1) technologický postup manipulací,

2) základní list technických údajů, návod pro obsluhu a údržbu,

3) deník ZZ nebo obdobný doklad,

4) výkres a statický výpočet od nosných a zajišťovacích prvků (např. úchyt převáděcích kladek, upevnění rámu, příp. kontrola skutečného zatížení lana apod.),

5) u vrátků pro dopravu osob musí být technologický postup doplněn o požadavky z hlediska bezpečnosti pro vlastní dopravu a práci osob.

5.2.7.2 Technické požadavky

Každý EV musí mít štítek výrobce, evidenční číslo majitele. U EV pro dopravu osob musí být dále splněno:

1) EV musí mít 3 na sobě nezávislé brzdy, z nichž jedna působí přímo na lanový buben,

2) součinitel bezpečnosti lana musí být min. 12,

3) nosnost vrátku musí být min.1,5x větší než celková hmotnost přepravovaného koše včetně osob,

4) ovládání EV musí být pomocí samovratného tlačítka,

5) omezení horní polohy koše musí být zajištěno koncovým vypínačem,

6) koš pro dopravu osob musí splňovat požadavky, uvedené v předpise,

7) hák pro zavěšení koše musí mít pojistku proti vypadnutí lana (může být řešeno náhradním způsobem se souhlasem RTZZ),

8) v případě nebezpečného rozhoupání koše větrem musí být provedena jeho stabilizace např. pomocí vodících lan.

5.3 Provozní požadavky

Základní povinnosti obsluhovatele EV jsou následující:

1) před zahájením provozu provést kontrolu Deníku ZZ se zaměřením především na případné závady. Pak provést kontrolu celého zařízení včetně uchycení převáděcích kladek a rámu EV, dále funkční zkoušku s najetím do krajních poloh s kontrolou funkce brzd, ovladačů a instalovaných bezpečnostních prvků. Pokud obsluhovatel zjistí závadu při kontrole nebo v průběhu provozu, musí ji nahlásit uživateli, který zajistí její odstranění a rozhodne o dalším provozování. Závady zapisuje obsluhovatel do Deníku ZZ.

2) při provozu je zakázáno:

  • přetěžovat EV nebo lano břemenem větším než je nosnost EV nebo dovolené zatížení lana,
  • provozovat zařízení při závadách ohrožujících bezprostředně bezpečnost provozu (např. poškozené lano, neprovedené zemnění, nedostatečné zakotvení rámu, poškozené ovládací prvky, nedostatečná funkce brzdy apod.)
  • obsluhovat EV bez platného oprávnění a lékařského vyšetření,
  • najíždět při vlastním provozu na koncový vypínač horní polohy zdvihu,
  • nedodržovat požadavky stanovené v technologickém postupu,
  • ovládat EV bez pokynů naváděče-vazače pokud není náležitý výhled a přehled na prováděné manipulace.

3) po ukončení provozu se musí zajet s prázdnou kladnicí na vyhrazené místo, nebo se zařízení odstaví jiným odsouhlaseným způsobem podle technologického postupu. Ovladače musí být v nulové poloze, vypnut el. vypínač vrátku a přívodu.

6 PŘEHLED PŘEDPISŮ

6.1 Právní předpisy pro výstavbu

Výčet obecně právních předpisů (zákony, vyhlášky, nařízení, směrnice, rozhodnutí, předpisy) vztahujících se k výstavbě je uveden v univerzální příloze MP1 a 2 v potřebném rozsahu i pro navrhování technologických zařízení staveb. Jeho aktualizace a rozšíření o předpisy EU bude prováděna také v této uvedené metodické pomůcce.

Právní předpisy lze získat z následujících podkladů:

  • informace MV ČR o sbírce zákonů
  • právní informace ČKAIT

Z praktických profesních důvodů je přílohou tohoto MP rozšířen seznam z MP 1 o právní a jiné předpisy potřebné a využitelné při vypracování projektové dokumentace AO TZSp – zdvihací zařízení.

7 PŘÍLOHY

Příloha 7.1

7.1 Seznam ČSN významných pro zdvihací zařízení

ČSN
Název
Jeřáby - Slovník - Část 1: Všeobecně
Ilustrovaný slovník jeřábů a těžkých zdvihadel
Jeřáby a zdvihací zařízení. Technické charakteristiky a přejímací dokumenty
Zdvihací zařízení. Řada maximálních nosností pro základní typy.
Jeřáby a zdvihací zařízení. Klasifikace. Část 1: Všeobecně
Jeřáby a zdvihací zařízení. Klasifikace. Část 4: Jeřáby výložníkového typu
Jeřáby. Klasifikace. Část 5: Mostové a portálové mostové jeřáby
Bezpečnost jeřábů. Zdravotní a bezpečnostní požadavky, Část 2: Omezující a indikující zařízení
Jeřáby. Informace pro používání a zkoušení Část 1: Návody k používání.
Jeřáby. Informace pro používání a zkoušení Část 2: Značení
Jeřáby. Inspekce. Část 1: Všeobecně
Jeřáby. Inspekce. Část 3: Věžové jeřáby
Jeřáby - Návrh všeobecně - Část 2: Účinky zatížení
Jeřáby. Grafické symboly
Jeřáby. Výcvik jeřábníků. Část 1: Všeobecně
Jeřáby. Grafické symboly
Jeřáby. Přístupy
Jeřáby. Bezpečné používání. Část 1: Všeobecně
Jeřáby. Bezpečné používání Část 3: Věžové jeřáby
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Terminologie
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Inspekce před uvedením do provozu, údržba, provozní kontroly a zkoušky
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Napínací zařízení
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Provoz
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Lana. Část 1: Kritéria výběru lan a upevnění konců lan
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Lana. Část 2: Součinitele bezpečnosti
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Lana. Část 3: Záplet šestipramenných tažných, dopravních a vlečných lan
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Lana. Část 4: Upevnění konců lan
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Lana. Část 5: Skladování, doprava, pokládání a napínání
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Lana. Část 6: Kritéria vyřazení
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Lana. Část 7: Kontrola, opravy a údržba
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Všeobecné požadavky. Část 1: Požadavky na všechna zařízení
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Poháněcí a další mechanická zařízení
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Elektrická zařízení mimo poháněcí zařízení
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy. Vozy. Část 1: Uchycení, běhouny, vozové brzdy, kabiny, sedačky, uzavřené vozy, montážní vozy, vlečné závěsy
Elektrické výtahy. Názvosloví
Bezpečnostní předpisy pro výtahy. Provoz a servis výtahů
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů - Výtahy pro dopravu osob a nákladů - Část 20: Výtahy pro dopravu osob a osob a nákladů
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů - Přezkoušení a zkoušky - Část 50: Konstrukční zásady, výpočty, přezkoušení a zkoušky výtahových komponent
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů. Část 3: Elektrické a hydraulické malé nákladní výtahy.
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů. Část 70: Úprava výtahů pro dopravu osob a nákladů
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů. Část 72: Požární výtahy
Bezpečnostní předpisy pro výtahy - Prohlídky a zkoušky výtahů v provozu.
Slovník elektrických výtahů, pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků.
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů - Podstatné změny výtahů
Elektrické výtahy. Část 5: Ovládací prvky, druhy signalizace a další příslušenství
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů. Povolené hodnoty hladin hluku výtahů na stavbách
Elektrické výtahy. Část 6: Osobní výtahy pro bytové domy. Navrhování a výběr
Zřizování elektrických výtahů - Část 1: Výtahy třídy I, II, III a VI
Elektrické výtahy. Část 3: Malé nákladní výtahy třídy V
Nákladní stavební výtahy Část 1: Výtahy s přístupnými plošinami
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla pro pozemní stavby
Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí - Část 6: Jeřábové dráhy
Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - část 1: Požadavky na posouzení shody konstrukčních dílců
Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - část 2:Technické požadavky na ocelové konstrukce
Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí - část 3:Technické požadavky na hliníkové konstrukce
Ocelové konstrukce - Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb
Jeřábové dráhy
Zřizování el. výtahů
PBS - Evakuační výtahy pro bydlení a ubytování
PBS - Evakuační výtahy pro shromažďovací prostory
PBS - Evakuační výtahy pro budovy zdravotního zařízení a sociální péči
PBS - Změny staveb
PBS - Nevýrobní objekty
PBS - Výrobní objekty
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů. Zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů, část schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů. Zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů, část svislé zdvihací plošiny

Další technické normy vztahující se k mostovému jeřábu

Označení
Název
Geodetické body
Ochranné a záchytné konstrukce
Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro sváření kovů
Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení.
Obsluha a práce na elektrických zařízeních - Část 1: Obecné požadavky.
Ocelová vázací lana. Bezpečnostní kriteria a postup kontroly při používání
Jeřáby. Ocelová lana. Praktické zásady pro prohlídky ocelových lan a jejich vyřazování
Vázací prostředky z ocelových drátěných lan - Bezpečnost - Část 1: Vázací prostředky pro všeobecné zdvihací práce.
Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení
Jeřáby a zdvihací zařízení. Technické charakteristivky a přejímací dokumenty
Elektrické instalace nízkého napětí - Část 1:Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice
Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika
Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečné vzdálenosti k zamezení dosahu do nebezpečných prostor horními a dolními končetinami
Bezpečnost strojních zařízení. Zamezení neočekávaného spuštění.
Bezpečnost strojních zařízení - Ergonomické zásady navrhování - Část 1: Terminologie a všeobecné zásady.
Bezpečnost strojních zařízení - Ergonomické zásady navrhování - Část 2: Interakce mezi konstrukcí strojního zařízení a pracovními úkoly
ČSN EN 60204-1 ed. 2
Bezpečnost strojních zařízení. Elektrická zařízení pracovních strojů. Všeobecné požadavky
Jeřáby. Grafické symboly.
Jeřáby a zdvihadla – Zkoušení provozovaných jeřábů a zdvihadel
Jeřáby – ovládání a ovládací místa
Pojízdné zdvihací pracovní plošiny - Bezpečnostní zásady, prohlídky, údržba a provoz
Naftový a plynárenský průmysl - Vrtné a těžební zařízení - Zdvihací zařízení
Mobilní a přemístitelné zvedáky a souvisící zdvihací zařízení
Zdvihací zařízení. Kladky a bubny pro ocelová lana
Zdvihací zařízení. Velikosti bubnů a kladek. Mobilní jeřáby
Dřevozpracující zařízení - Stabilní zdvihací stoly a plošiny - Terminologie
Prostředky ochrany osob proti pádu - Záchranná zdvihací zařízení
Zdvihací zařízení. Mechanické stojanové zvedáky. Bezpečnostní požadavky na konstrukci a provoz
Pojízdné zdvihací pracovní plošiny - Značky pro ovladače a jiná zobrazovací zařízení
Jeřáby a zdvihací zařízení. Klasifikace. Část 4: Jeřáby výložníkového typu
Bezpečnost strojních zařízení - Elektrická zařízení strojů - Část 32: Požadavky na elektrická zařízení zdvihacích strojů
Jeřáby jiné než mobilní a plovoucí. Všeobecné požadavky na stabilitu
Zdvihací zařízení. Řada maximálních nosností pro základní typy
Jeřáby. Poskytované informace. Část 1: Všeobecně
Jeřáby. Poskytované informace. Část 4: Jeřáby výložníkového typu
Jeřáby. Poskytované informace. Část 5: Mostové a portálové mostové jeřáby
Bezpečnost jeřábů - Zdravotní a bezpečnostní požadavky - Část 2: Omezující a indikující zařízení
Jeřáby - Informace pro používání a zkoušení - Část 1: Návody k používání
Jeřáby - Ocelová lana - Péče a údržba, inspekce a vyřazování
Krátkočlánkové řetězy pro účely zdvihání - Bezpečnost - Část 1: Všeobecné přejímací podmínky
Zvedáky vozidel
Mobilní a přemístitelné zvedáky a souvisící zdvihací zařízení
Zdvihací zařízení. Mechanické stojanové zvedáky. Bezpečnostní požadavky na konstrukci a provoz
Jeřáby - Vrátky, kladkostroje a zdvihové jednotky se strojním pohonem - Část 1: Vrátky se strojním pohonem
Jeřáby - Vrátky, kladkostroje a zdvihové jednotky se strojním pohonem - Část 2: Kladkostroje a zdvihové jednotky se strojním pohonem
Zdvihací zařízení. Výpočet ocelových lan pro jeřáby a zdvihadla
Zdvihací zařízení. Velikosti bubnů a kladek. Mobilní jeřáby

Příloha 7.2

7.2 Seznam právních předpisů významných pro zdvihací zařízení

Poznámka:

Nutno vyhledávat vždy v platném znění

1. PŘEHLED ZÁKONŮ

číslo
název
občanský soudní řád
občanský zákoník
o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
o České obchodní inspekci
o požární ochraně
o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě (horní zákon)
o metrologii
o životním prostředí
o ochraně přírody a krajiny
o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
o drahách
o pozemních komunikacích
o technických požadavcích na výrobky
o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)
o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi (zákon o prevenci závažných havárií)
o posuzování vlivů na životní prostředí
o obecné bezpečnosti výrobků
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (zákon o integrované prevenci)
o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon)
o archivnictví a spisové službě
o správním řízení (správní řád)
o správních poplatcích
o inspekci práce
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákoník práce
kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
Trestní zákoník
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
kterým se upravují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí
o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými směsmi
o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
o zadávání veřejných zakázek

2. PŘEHLED NAŘÍZENÍ VLÁDY

číslo
název
Nařízení vlády č. 426/2000 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a telekomunikační koncová zařízení (1995/5/ES)
Nařízení vlády č. 172/2001 Sb.,
k provedení zákona o požární ochraně
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.,
kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
Nařízení vlády č. 495/2001 Sb.,
kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
Nařízení vlády č. 9/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku (86/594/EHS, 2000/14/ES)
Nařízení vlády č. 375/2017 Sb.,
kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů
Nařízení vlády č. 70/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na zařízení pro dopravu osob (2000/9/ES)
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb.,
Kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
Nařízení vlády č. 121/2016 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností (90/384/EHS)
Nařízení vlády č. 339/2002 Sb.,
o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem (98/34 EHS)
Nařízení vlády č. 23/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití s nebezpečím výbuchu (94/9/EHS)
Nařízení vlády č. 406/2004 Sb.,
o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.,
o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb.,
o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb.,
o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Nařízení vlády č. 176/2008 Sb.,
o technických požadavcích na strojní zařízení
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.,
o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.,
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády č. 116/2016 Sb.,
o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 117/2016 Sb.,
o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 118/2016 Sb.,
o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 122/2016 Sb.,
o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent

3. PŘEHLED VYHLÁŠEK

číslo
název
Vyhláška č. 50/1978 Sb.,
o odborné způsobilosti v elektrotechnice
Vyhláška č. 19/1979 Sb.,
kterou se určují vyhrazená zvedací zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 48/1982 Sb.,
kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Vyhláška č. 100/1995 Sb.,
kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (řád určených technických zařízení)
Vyhláška č. 177/1995 Sb.,
kterou se vydává stavební a technický řád drah
Vyhláška č. 104/1997 Sb.,
kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
Vyhláška č. 30/2001 Sb.,
kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích
Vyhláška č. 246/2001 Sb.,
o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Vyhláška č. 392/2003 Sb.,
o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhláška č. 415/2003 Sb.,
kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi
Vyhláška č. 645/2004 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě
Vyhláška č. 498/2006 Sb.,
o autorizovaných inspektorech
Vyhláška č. 499/2006 Sb.,
o dokumentaci staveb
Vyhláška č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
Vyhláška č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využití území
Vyhláška č. 503/2006 Sb.,
o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
Vyhláška č. 23/2008 Sb.,
o technických podmínkách požární ochrany staveb
Vyhláška č. 268/2009 Sb.,
o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 398/2009 Sb.,
o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
Vyhláška č. 73/2010 Sb.,
o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)
Vyhláška č. 405/2011 Sb.,
o průmyslové bezpečnosti
Vyhláška č. 259/2012 Sb.,
o podrobnostech výkonu spisové služby
Vyhláška č. 77/1965 Sb.,
o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh strojů
Vyhláška č. 48/1982 Sb.,
kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Vyhláška č. 309/2005 Sb.,
o zajištění technické bezpečnosti vybraných zařízení
Vyhláška č. 486/2008 Sb.,
kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování
Vyhláška č. 480/2012 Sb.,
energetickém auditu a energetickém posudku
Vyhláška č. 77/1965 Sb.,
o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh strojů
Vyhláška č. 309/2005 Sb.,
o zajištění technické bezpečnosti vybraných zařízení
Vyhláška č. 486/2008 Sb.,
kterou se stanoví odborné činnosti související se zabezpečením vydávání a distribuce českých technických norem a úplata za jejich poskytování
Vyhláška č. 337/2011 Sb.,
o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie
Vyhláška č. 357/2013 Sb.,
o katastru nemovitosti
Vyhláška č. 78/2013 Sb.,
o energetické náročnosti budov
Vyhláška č. 118/2013 Sb.,
o energetických specialistech
Vyhláška č. 193/2013 Sb.,
o kontrole klimatizačních systémů
Vyhláška č. 194/2013 Sb.,
o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie
Vyhláška č. 357/2013 Sb.,
o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Vyhláška č. 441/2013 Sb.,
k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
Vyhláška č. 13/2014 Sb.,
o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav
Vyhláška č. 93/2016 Sb.,
o katalogu odpadů
Vyhláška č. 94/2016 Sb.,
o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
Vyhláška č. 169/2016 Sb.,
o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
Pro zobrazení kompletního obsahu se musíte přihlásit
1 2