MP 1.5.6 - STAVBY NA PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

METODICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB

STAVBY NA PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ

MP 1.5.6

aktualizace 2018

Anotace:

Pomůcka MP 1.5.6 Technologická zařízení staveb - Stavby na poddolovaném území, je součástí soustavy metodických pomůcek MP 1.5 Technologická zařízení staveb, popisujících činnosti AO TZS pro projektovou činnost v rámci projektu PROFESIS ČKAIT. Pomůcka není vypracována pouze pro projektanty TZS, ale s ohledem na specifičnost problému má velmi úzkou vazbu na stavební část, tedy na o statiku a dynamiku staveb a na dopravní stavby. Popisuje obvyklé výkony při zpracování projektové dokumentace a vazbu na základní ČSN, zákony, vyhlášky a další předpisy, s nimiž přichází projektant do denního styku.

OBSAH

Úvod

1

Základní pojmy a použité zkratky

1.1

Definice a výklad pojmů v oblasti technologických zařízení staveb

1.2

Přehled používaných zkratek

2

Autorizované osoby (AO) při navrhování staveb na poddolovaném území

2.1

Rámec činnosti AO TZS při navrhování na poddolovaném území

2.1.1

Obor technologická zařízení staveb

2.1.2

Rozsah působnosti MP 1.5

2.1.3

Charakteristika vyhrazených technických zařízení

2.2

Právní vymezení v procesu navrhování

2.2.1

Základní přístupy k právním předpisům

2.2.2

Uplatňování právních předpisů v procesu projektování

2.2.3

Funkce standardů v procesu projektování

2.3

Závazkové vztahy v postupu navrhování

2.3.1

Přehled obvyklých smluvních vztahů v procesu navrhování

2.3.2

Smluvní vztahy v procesu navrhování podle právního řádu

2.4

Odpovědnosti a pravomoci, chráněná práva

2.4.1

Odpovědnosti a pravomoci

2.4.2

Chráněná práva

2.4.3

Autorizace podle zákona ČNR č. 360/1992 Sb.

2.4.4

Odborná způsobilost podle vyhlášky ČBÚ č. 298/2005 Sb.

2.5

Stavby na poddolovaném území

2.5.1

Stavby na povrchu dolu

2.5.2

Stavby mimo území povrchu dolu

2.6

Základní podklady pro navrhování staveb na poddolovaném území

2.6.1

Báňské podmínky

2.6.2

Stanovisko k možnosti výstupu důlních plynů

2.6.3

Geotechnický průzkum

2.7

Navrhování staveb na poddolovaném území

2.7.1

Všeobecně

2.7.2

Závazné stanovisko k umístění stavby v chráněném ložiskovém území

2.7.3

Kategorizace stavenišť na poddolovaném území

2.7.4

Zajištění staveb nebo technologických zařízení proti účinkům poddolování

2.7.5

Základní požadavky na strojně technologická zařízení na poddolovaném území

2.7.6

Ochrana staveb na území ohroženém výstupy důlních plynů

2.8

Bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ) v projektové činnosti

3

Postupy autorizovaných osob (AO)

3.1

Dokumentace v přípravě stavby

3.1.1

Příprava zakázky

3.1.2

Studie stavby, návrh řešení stavby

3.1.3

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

3.2

Postupy v projektové přípravě

3.2.1

Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení

3.2.2

Projektová dokumentace pro provádění stavby

3.3

Postupy při provádění a provozování stavby

3.3.1

Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

3.3.2

Dokumentace pro užívání a pro provozování stavby

4

Doprovodné postupy autorizovaných osob (AO)

4.1

Dílčí postupy AO TZS

4.1.1

Autorský dozor (AD)

4.1.2

Rozsah dozoru

4.1.3

Ochrana před výbuchy plynů, par a prachů

4.1.4

Určování vnějších vlivů a činnost odborné komise

4.1.5

Komise pro určování vnějších vlivů

4.1.6

Protokol o určení vnějších vlivů

4.2

Doplňkové postupy AO TZSp

4.2.1

Speciální a zvláštní postupy

4.2.2

Zásady organizace výroby (ZOV)

4.2.3

Metodický postup při navrhování

4.2.4

Spolupráce projektantů

5

Přehled předpisů a standardů

5.1

Právní předpisy pro výstavbu

6

Přílohy

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby - členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.5.6 - TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB - Stavby na poddolovaném území navazuje na vydanou metodickou pomůcku MP 1.5 - Technologická zařízení staveb - Obecné zásady činnosti AO v rámci projektu Profesis. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob.

Pomůcka není vypracována pouze pro AO TZS, ale s ohledem na specifičnost problému má velmi úzkou vazbu na stavební část, tedy na AO pro Statiku a dynamiku staveb a AO pro Dopravní stavby. Státní odborný dozor nad bezpečností technických zařízení na poddolovaném území vykonává Český báňský úřad.

Metodická pomůcka MP 1.5.6 si klade za úkol popsat obvyklé výkony AO při zpracování projektové dokumentace ve smyslu stavebního zákona (o územním plánování a stavebním řádu), ve znění pozdějších předpisů. Snaží se jednotně používat základní terminologii, zkratky a značky, jak jsou v ČKAIT užívány, a detailněji popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy týkající se staveb na poddolovaném území, pokud se tak již nestalo v MP 1.5. Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, vyhlášky a další předpisy, s nimiž přichází projektant do denního styku. Dává tím základ pro podrobné propracování a rozpracování činností projektanta v jednotlivých úrovních realizace výkonu při navrhování ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, vlastního vypracování projektové dokumentace a projednávání.

Vychází z potřeb praxe a jde do obvyklé hloubky zpracování projektové dokumentace, nezbytné pro přípravu stavby na poddolovaném území ve všech úrovních navrhování stavby, zejména však těch, které mohou být vypracovány jen AO TZS, tj. pro územní a stavební řízení a projektová dokumentace pro provádění stavby. Zahrnuje i ostatní fáze pro přípravu stavby jako je zadání, studie, souhrnná řešení a také pro dopracování projektová dokumentace pro provádění stavby, uvádění do provozu a pro provozování. Pro všechny fáze zpracování projektové dokumentace je základem uzavřený smluvní vztah s investorem, v němž se dohodne konkrétní předmět, podklady, termíny i cenové a finanční i ostatní podmínky. Hloubka zpracování technologické projektové dokumentace je vždy vymezena rámcem zákona, ale také druhem dokumentace, velikostí stavby nebo díla obecně, jeho složitostí, technické a technologické náročnosti při realizaci, uvádění do provozu a vlastního provozování technologického zařízení. Jejím účelem je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů. Měla by se stát základem celého systému informací v oblasti navrhování staveb, vyskytujících se na poddolovaném území.

Pomůcka není jediným průvodcem a předepsaným postupem při vypracování projektové dokumentace TZS, nýbrž jen jednou z možností vytvořit si celkový obraz o potřebách a rozsahu projektové dokumentace, podle níž technologická stavba nebo celek či jeho část vzniká a je provozována.

1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽÍVANÉ ZKRATKY

1.1 DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ V OBLASTI TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ STAVEB

Základní terminologie a zkratky jsou obsaženy v Metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese. Výklad pojmů používaných ve výstavbě a dalších s výstavbou souvisejících předpisech, v oblasti organizace a řízení výstavby, smluvních vztahů apod. je uveden v pomůcce S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě. Dále je uvedena terminologie, mající návaznost na technologická zařízení staveb na poddolovaném území.

Báňské podmínky • podmínky pro zajištění staveb na poddolovaném území.

Bezpečnost ve výstavbě • obecně ochrana lidského života, zdraví, životního prostředí a majetku v procesu pořízení i užívání stavby před jakýmkoliv nebezpečím (úraz, nemoc, poškození, zničení, odcizení, projevy vandalismu, kriminality a terorismu).

Bezpečnost práce ve výstavbě • vychází z práva na uspokojivé pracovní podmínky, které musí být v souladu s příslušnými právními předpisy (Listina základních práv a svobod); povinnosti zaměstnavatelů, povinnosti a práva zaměstnanců upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a další předpisy právního řádu ČR, kterými se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) • podmínky a činitelé které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dočasných pracovníků, zaměstnanců dodavatele, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti. Cílem zajištění BOZP je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci.

Dodavatel dokumentace • smluvní strana, která se zavázala nebo se může zavázat druhé straně (obecně označována jako odběratel nebo zákazník) k plnění předmětu díla, kterým je dokumentace nebo projektová dokumentace stavby. Podle potřeb si sjednává dílčí plnění od dalšího dodavatele projektové dokumentace.

Dokumentace • obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a realizací stavby.

Dozor • dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu tohoto MP použit ve významu

  • dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby - autora díla - nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě samostatného smluvního vztahu, u stavby financované z veřejného rozpočtu podle §152 odst. 4 stavebního zákona je stavebník autorský dozor povinen zajistit;
  • dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka, u stavby financované z veřejného rozpočtu podle §152 odst. 4 stavebního zákona je stavebník technický dozor povinen zajistit fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb.;
  • dozor stavební je dozor nad prováděním stavby jednoduché ve smyslu po §103 a §104 stavebního zákona, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí - viz §160 odst. 4 stavebního zákona.
  • dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v §171 Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu, odst. 1 stavebního zákona) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHES, OŽP, památkáři, archeologové a další).

Hlavní projektant • pojem hlavního projektanta je uveden v §113 odst. 2 stavebního zákona - funkcí hlavního projektanta může smluvně pověřit stavebník projektanta anebo jej může pověřit stavební úřad koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci • fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Požadavky na činnost koordinátora při přípravě a při realizaci stavby jsou specifikovány počínaje §14 a dále zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Obchodní podmínky • nezávazný doporučený obchodní standard, kontraktační pomůcka, usnadňující přípravu a uzavírání smluv. Postavení obchodních podmínek v závazkových vztazích určuje občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky (VOP) vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi, nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvy známé, nebo jsou k návrhu smlouvy přiložené. Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi • na stavbách u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací a dále na stavbách u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Plán musí být zpracován odborně způsobilou osobou, tedy koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle přílohy č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

Poddodavatel dokumentace • dodavatel všech dílčích dodávek projektových prací a služeb, který není v přímém smluvním vztahu se stavebníkem nebo s dodavatelem projektové dokumentace pro stavebníka. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel.

Pracovník • obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají [zaměstnanec, dodavatel, živnostník, jiná osoba (ve smyslu §17 zákona č. 309/2006 Sb.] atd.)

Proces • výstavba formou přerušovaného procesu, např. zpracování dokumentace pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební řízení nebo pro provedení stavby. Realizace jednotlivých procesů se uskutečňuje postupy a dílčími postupy, které jsou naplňovány činností autorizovaných a dalších osob.

Projektant • nositel projektové činnosti, fyzická či právnická osoba, označení pro účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle §158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant).

Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či zaměstnance obchodní společnosti. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svým obchodním jménem.

Projektová dokumentace • je stavebním zákonem označována dokumentace zpracovaná pro vydání stavebního povolení, pro ohlašování zákonem vymezených staveb, pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy stavby.

Projektování ve výstavbě • vázaná živnost podle živnostenského zákona v platném znění. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO s příslušným oprávněním. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v autorizačním zákoně v platném znění.

Provozní celek (PC) • souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické, hydraulické, vzduchotechnické a další zařízení.

Ve smyslu stavebního zákona v platném znění lze provozní celek TZS chápat jako stavbu, kde technologické zařízení je určující. Stavba se může skládat z provozních celků, provozních souborů, dílčích provozních souborů, provozních jednotek a základních jednotek.

Provozní jednotka (PJ) funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu, určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky. Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Provozní soubor (PS) • funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí, popř. speciální technologický proces, nebo úplný technologický proces doplňkový. PS je určen dokumentací stavby a uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek.

Provozní soubor se zpravidla člení na:

  • dílčí provozní soubory
  • provozní jednotky (PJ)
  • základní jednotky (ZJ)

Stavba technologická • stavba, pro kterou je určující technologické zařízení stavby (TZS), zabezpečující technologický proces (viz kap. 2.1.1 MP 1.5). Člení se zpravidla na část stavby strojně technologickou a na část stavby stavební.

Technologická stavba se kromě skladby objektů může skládat z provozních celků, provozních souborů, dílčích provozních souborů, provozních jednotek a základních jednotek.

Stavba na poddolovaném území - je stavba, která se nachází na poddolovaném území, tj. na území v dosahu účinků hlubinného dobývání.

Stavební podnikatel • osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmět své činnosti podle zvláštních právních předpisů, subjekt podnikající ve vázané živnosti "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování". Smluvní podnikatel nebo také zhotovitel stavby je označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba nebo její část. Ve stavební praxi je také používán termín dodavatel stavby. V průběhu výběrového řízení je označen jako nabízející.

Stavebník • v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby ve smyslu §152 stavebního zákona. Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci používá též pojem zadavatel stavby.

Vyhrazená technická zařízení • zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona o státním odborném dozoru. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Základní jednotka (ZJ) • finální výrobek dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně technickou funkci hlavní nebo pomocnou. Základní jednotka se v dokumentaci dále nedělí. Pojem základní jednotka má v podstatě charakter kusové dodávky, jde o označení samostatného stroje nebo zařízení.

Zásady organizace výstavby (ZOV) • termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky o dokumentaci staveb [prováděcí vyhlášky k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby • (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v §160 odst. 1 a 2 a v §153 odst. 1 a 2 stavebního zákona.

1.2 PŘEHLED POUŽÍVANÝCH ZKRATEK

AO
Autorizovaná osoba
AO TZS
AO pro obor Technologická zařízení staveb
AO SDS
AO v oboru Statika a dynamika staveb
AO PS
AO v oboru Pozemní stavby
AD
Autorský dozor
BPTZ
Bezpečnost práce a technických zařízení
ČAS
Česká agentura pro standardizaci
ČBÚ
Český báňský úřad
ČKAIT
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČSN
Česká technická norma
ČSN EN
Převzatá evropská norma
ČSN EN ISO
Převzatá mezinárodní norma
ČÚBP
Český úřad bezpečnosti práce
DOS
Doporučený standard
DOSS
Dotčené orgány státní správy
IP
Informační pomůcka (Univerzální příloha MP)
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MP
Metodická pomůcka
OIP
Oblastní inspektorát práce
OK
Ocelová konstrukce
PC
Provozní celek
PD
Projektová dokumentace
PJ
Provozní jednotka
PS
Provozní soubor
PQR
Vyhodnocení svařovacího postupu
TPS
Technika prostředí staveb
SZ
Stavební zákon
TZS
Technologická zařízení staveb
SPU
Stavba na poddolovaném území
SOD
Smlouva o dílo
VOP
Všeobecné obchodní podmínky
ZJ
Základní jednotka
ZP
Zákoník práce
ZOV
Zásady organizace výstavby
ŽP
Životní prostředí

2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) při navrhování staveb na poddolovaném území

2.1 RÁMEC ČINNOSTI AO TZS PŘI NAVRHOVÁNÍ NA PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ

Tato MP 1.5.6 se vztahuje na AO TZS v procesu vypracování projektové dokumentace staveb na poddolovaném území pro územní a stavební řízení a pro další druhy projektové dokumentace v tomto oboru.

2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:

Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZSp, kde technologické zařízení je pro stavbu určující, jak definuje Základní knižnice odborných činností ve výstavbě v pomůcce "Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby" v kap. 2.2.1.5 IC ČKAIT (viz kap. 4.2 MP 1.5). Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin, včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie, včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb, zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO při navrhování, tak i pro realizaci TZS.

2.1.2 Rozsah působnosti MP 1. 5

Tato MP 1.5 se vztahuje na AO TZSp v procesu vypracování dokumentace staveb pro územní rozhodnutí a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, ohlášení stavby a pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy. Je obecnějšího charakteru a je vhodná pro ostatní druhy dokumentace a jako podklad pro vypracování dalších metodických pomůcek řady MP1.5.X pro rozhodující dílčí profesní zaměření v oboru TZS (Plynárenská a plynová zařízení - PLZ, Elektroenergetická zařízení - ELZ, Elektronická komunikační zařízení - EKZ, Zdroje a rozvody tepla - ZRT, Zdvihací zařízení - ZZ) a pro další druhy dokumentace.

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje autorizační zákon. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle autorizačního zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti).

Vybrané činnosti jsou definovány v §158 stavebního zákona a poslední novelou stavebního zákona č. 225/2017 Sb. byly rozšířeny o projektovou dokumentaci staveb pro vydání společného povolení.

2.1.3 Charakteristika vyhrazených technických zařízení

Vyhrazená technická zařízení jsou zařízení se zvýšenou mírou rizika ohrožení majetku, života a zdraví osob. Pro jejich výrobu, montáž, zkoušky, revize a provoz jsou proto stanoveny zvláštní požadavky, uvedené v příslušných předpisech. Mohou je proto obsluhovat jen zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci.

Vyhrazená technická zařízení:

  • tlaková
  • zdvihací
  • elektrická
  • plynová

Vyhrazená tlaková zařízení (vyhláška č. 18/1979 Sb.)

Rozdělení:

  • parní a kapalinové kotle, s konstrukčním přetlakem přesahujícím 0,07 MPa a teplotou pracovní látky převyšující bod varu při tomto přetlaku;
  • tlakové nádoby stabilní, s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07MPa;
  • kovové tlakové nádoby na přepravu plynů, u kterých kritická teplota je nižší než + 50°C, anebo plynů, u kterých při teplotě + 50°C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa.

Zkoušky:

  • individuální vyzkoušení - stavební a první tlaková zkouška u každého dohotoveného kotle a tlakové nádoby provádí výrobce. Ke každému kotli nebo tlakové nádobě musí výrobce vyhotovit průvodní dokumentaci včetně pasportu (revizní knihy) ve stanoveném rozsahu;
  • zkouška po opravách a udržovacích pracích - provádí se po každé opravě nebo rekonstrukci kotle nebo tlakové nádoby, stavební a tlaková zkouška předepsaným přetlakem;
  • revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob - smí provádět pouze revizní technik vyhrazených tlakových zařízení. Způsob, termíny a případy provedení revizí a zkoušek těsnosti stanoví technické normy. Tlaková zkouška musí být provedena, určí-li to orgán dozoru, nebo nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky zkušebním přetlakem, pokud není stanovena lhůta kratší. Provozovatel je povinen zajistit výchozí revizi (u tlakových nádob), provozní revizi, vnitřní revizi, zkoušky těsnosti a tlakové zkoušky. Dále je povinen zajistit školení obsluhy a vést provozní deník zařízení.

Vyhrazená zdvihací zařízení (vyhláška č. 19/1979 Sb.)

Vyhrazená zdvihací zařízení jsou ta, která mají motorický pohon a spadají do níže uvedeného rozdělení. Vyrábět, montovat, rekonstruovat a revidovat vyhrazená zdvihací zařízení smí jen oprávněná organizace.

Rozdělení:

  • zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5 tun (kladkostroje, kočky, vysokozdvižné vozíky apod.);
  • jeřáby o nosnosti nad 5 tun;
  • pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m;
  • stavební výtahy s dopravou osob s výškou zdvihu nad 3 m;
  • výtahy tvořící trvalou součást budov s výškou zdvihu nad 2 m a nosnosti nad 100 kg;
  • regálové zakladače se svisle pohyblivým stanovištěm obsluhy.

Ostatní zdvihací zařízení, která charakterem nebo parametry nelze k výše uvedeným přiřadit, lze označit jako nevyhrazená a jejich zajištění bezpečnosti provozu je odvozeno pouze od požadavků technických norem, případně podmínek daných výrobcem.

Zkoušky:

  • individuální zkouška - první zkouška po montáži neboli výchozí revize po smontování;
  • ověřovací zkouška - povinnost ověřit bezpečnost každého nového, generální opravou renovovaného nebo rekonstruovaného zařízení před jeho uvedením do provozu, provádí provozovatel;
  • zkouška po opravách - provádí se v rozsahu a na části provedené opravy;
  • zkoušky může provádět provozní technik, revize a revizní zkoušky smí provádět revizní technik s platným osvědčením;
  • provozovatel je povinen zajistit pravidelné školení obsluhy a vést provozní deník zařízení;
  • ke každému nově smontovanému zařízení musí být vyhotovena kniha zdvihacího zařízení, pasport nebo obdobný doklad.

Vyhrazená elektrická zařízení (vyhláška č. 73/2010 Sb.)

Rozdělení:

  • zařízení pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie;
  • zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

Organizace smí provádět revize, montáž, opravy a údržbu zařízení a vyrábět rozvaděče nízkého napětí dodavatelským způsobem pouze na základě oprávnění.

Povinnosti provozovatele:

  • výchozí a pravidelné revize revizními techniky,
  • uschovávat po celou dobu provozu elektrických zařízení dokumentaci od dodavatele
  • provádět kontroly, zkoušky a revize v předepsaných lhůtách
  • provádět údržbu a opravy nebo zajistit provedení
  • zajistit pravidelná školení obsluhy
  • vést technickou dokumentaci k obsluze a práci na zařízení (dokumentace elektrických zařízení, protokoly, záznamy a výsledky kontrol, oprav, revize).

Obecné zásady pro obsluhu elektrických zařízení:

  • obsluhu smí provádět pracovníci s kvalifikací a s pomůckami, které jsou k tomu určeny
  • pracovníci musí být seznámeni se stavem zařízení a jeho funkcí, s bezpečnostními a místními pracovními předpisy, pokyny pro obsluhu
  • obsluha se nesmí přiblížit na nedovolenou vzdálenost k živým částem pod napětím
  • obsluha se smí dotýkat pouze určených částí.

Vyhrazená plynová zařízení (vyhláška č. 21/1979 Sb.)

Rozdělení:

  • zařízení pro výrobu a úpravu plynu (generátory, acetylenové vyvíječe, …)
  • zařízení pro skladování a přepravu plynu
  • zařízení pro plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic
  • zařízení pro zkapalňování a odpařování plynu
  • zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynu
  • zařízení pro rozvod plynu
  • zařízení pro spotřebu plynů spalováním.

Organizace mohou montovat, opravovat zařízení, provádět na něm dodavatelským způsobem revize a zkoušky a plnit tlakové nádoby na plyny jen na základě oprávnění.

Povinnost provozovatele:

  • zajistit, aby kontroly a provozní revize byly vykonávány podle předpisu, případně návodů a pokynů výrobce a dodavatele
  • zajistit, aby montáž a opravy vykonávala jen oprávněná organizace a obsluhu jen odborně způsobilí pracovníci
  • vypracovat do jednoho měsíce od zahájení provozu místní provozní řád
  • u zařízení, kde se pracuje s jedovatými a nedýchatelnými plyny, před zahájením provozu zajistit dýchací a oživovací techniku, udržovat ji v provozuschopném stavu a pro případ nutnosti zajistit protiplynovou nebo záchrannou službu
  • vést předepsanou dokumentaci.

2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ V PROCESU NAVRHOVÁNÍ

Při navrhování z obecného pohledu vycházíme především ze znalostí dále uváděných obecně závazných předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky, zezávazněné normové hodnoty v ČSN). Ochrana veřejného zájmu je jednou z priorit při činnosti autorizované osoby při navrhování TZS, kterému se snaží napomoci i ČKAIT svými metodickými pomůckami.

Jedním z pilířů k zajištění veřejného zájmu, a to především bezpečnosti a spolehlivosti technických zařízení, je předpisová základna na úrovni předpisů:

  • závazných - zákonů, nařízení vlády a vyhlášek,
  • nezávazných - českých technických norem (ČSN), metodických a informačních pomůcek ČKAIT (MP, IP), technických pravidel (TPG), technických doporučení (TDG) a technických instrukcí (TI), technicko-dodacích podmínek (TDP), všeobecných obchodních podmínek (VOP).

Základní schéma předpisového zajištění:

  • zákony,
  • nařízení vlády, vyhlášky,
  • nezávazné předpisy - normativní dokumenty (ČSN),
  • veřejný zájem - základní požadavky na stavbu:
    • mechanická odolnost a stabilita,
    • požární bezpečnost,
    • ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí (ŽP),
    • bezpečnost při užívání,
    • ochrana proti hluku,
    • úspora energie a ochrana tepla.

Další právní vymezení je citováno v MP 1.5 kap. 2.2 a 2.3.

Profesní výkony pro projektovou i ostatní činnost můžeme rozdělit do několika postupů. O bližším dělení těchto možných postupů a jejich obsahu pojednává MP 1 ve stati 1.4.

Souhrnně celé dílčí postupy popisují metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost a MP 1.5.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník - projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant.

Stavebník - zadavatel stavby je převážně i uživatelem - provozovatelem stavby se zájmem bezproblémově a bezpečně provozovat budoucí stavbu.

2.2.1 Základní přístupy k právním předpisům

Právní předpisy významné pro proces zpracování dokumentace nebo projektové dokumentace stavby a pro další přímo související činnosti zpracovatelů dokumentace je účelné členit zejména podle dvou významných hledisek, a to jako oblast práva soukromého a oblast práva veřejného. Předpisy práva soukromého upravují vztahy mezi osobami (právnickými a fyzickými) a pro daný účel se uplatňují zejména v závazkových vztazích mezi účastníky výstavby. Jedná se o rovnoprávné vztahy mezi partnery. Předpisy práva veřejného upravují vztahy mezi státem a osobami a pro daný účel se uplatňují zejména při ochraně veřejných zájmů v procesu přípravy a provádění staveb. Jedná se obvykle o vztah mezi orgány veřejné správy a účastníky výstavby. V této souvislosti je pro daný účel významná také ochrana práv osob příslušnými zákony.

Právní řád tvoří souhrn všech právních norem, platných na území státu. Českým právním řádem se v oblasti závazkových vztahů řídí vztahy, jejichž oba účastníci mají bydliště nebo sídlo organizace v ČR. Pokud tomu tak není, řídí se jejich závazkové vztahy právním řádem, na kterém se oba účastníci dohodli. V oblasti práva veřejného jsou právní normy týkající se výstavby závazné pro všechny stavby na území ČR.

Autorizovaná osoba (AO) je odpovědna za dodržování platných právních předpisů, vztahujících se k dané stavbě jak v přípravě, tak i při realizaci stavby. AO posuzuje dostatečnost opatření navržených na průběh výstavby, zejména dbá na dodržování základních požadavků stavebního zákona a prováděcích vyhlášek ve znění pozdějších předpisů.

Přehled právních předpisů významně zasahujících do oboru TZS je uveden v příloze č. 2 MP 1.5, MP 1 a MP 2.

2.2.2 Uplatňování právních předpisů v procesu projektování

Právní řád, kterým se bude proces projektování řídit, druh a úroveň příslušných právních předpisů, které bude nutné respektovat a jejich konkrétní výběr je nutné si uvědomit před zahájením procesu projektování, nebo před zahájením účasti na něm. Především je třeba provést příslušnou analýzu.

Je nutno vyjít z charakteristiky smluvních závazků v oblasti projektování a uplatňování předpisů, z občanského zákoníku, případně ze zákona o obchodních korporacích.

Ovlivnění obsahu projektové dokumentace stavby právními předpisy je odlišeno v několika oblastech:

  • přímé ovlivnění obsahu a způsobu zpracování dokumentace stavby, která je předkládána ke správnímu řízení v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy a na němž se AO TZSp vždy podílí;
  • požadavky různých právních předpisů chránící veřejné zájmy, požadavky na výrobky zahrnuté do stavby; na stanovené výrobky, na ochranu životního prostředí, na bezpečnost při výstavbě, požadavky na vyhrazená technická zařízení, souvislosti s uváděním staveb do provozu a jejich provozováním;
  • okruh zákonem chráněných práv osob, o autorském právu a průmyslových právech v oblasti projektování;
  • je nutné vždy ověřit, zda pro konkrétní případ neplatí také další podrobná pravidla v předpisech nižší právní síly.

2.2.3 Funkce standardů v procesu projektování

Významnou úlohu mají v procesu projektování doporučené standardy a technické normy, které nejsou právními předpisy; představují však pravidla nebo řešení obvyklá, optimální, vyhovující většině případů, a proto mají charakter nezávaznosti, doporučení, ale představují také velkou právní sílu. Seznam Českých technických norem (ČSN) vydává každoročně Český normalizační institut (ČNI). Základní seznam ČSN ve výstavbě je uveden v MP 1 a MP 2.

Závaznými se normy stávají:

  • obecně, pokud právní předpis stanoví povinnost dodržet normové hodnoty (např. plnění opatření v prevenci rizik §102 odstavec 1 ZP, což podle §349 odstavec 1 zákoníku práce je i plněním požadavku norem k zajištění ochrany života a zdraví ).
  • v rozsahu, který je stanoven předpisem,
  • pro účastníky smlouvy, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, v souladu s občanským zákoníkem,
  • rozhodnutím dotčeného orgánu státní správy (DOSS).

Normy mají často nezastupitelný význam při řešení sporů, protože představují technické či obchodní zvyklosti, tj. postupy, uspořádání nebo parametry apod., které je možné považovat za obvyklé a doporučené. Proto je účelné vycházet z údajů takto použitelných standardů již v procesu projektování a volit odchylky od nich pouze v odůvodněných případech. V případě použití platných ČSN formou závaznou je nutno zajistit prokazatelné seznámení všech pracovníků, kteří s těmito normami pracují.

Mezi standardy běžně používané v procesu projektování patří zejména normy české technické (ČSN), normy evropské (EN) a normy mezinárodní (ISO), na určitých úrovních harmonizace označované jako normy ČSN EN, ČSN ISO nebo ČSN EN ISO, pomůcka A 3.4 České technické normy ve výstavbě IC ČKAIT.

Samostatnou, pro výstavbu velmi důležitou oblastí, jsou všechny požadavky uvedené ve stavebním zákoně a v jeho prováděcích předpisech.

2.3 ZÁVAZKOVÉ VZTAHY V POSTUPU NAVRHOVÁNÍ

Kvalita procesu projektování a kvalita projektové dokumentace stavby má významný vliv nejen na úroveň řešení stavby, ale také na kvalitu její provádění a na dosažení stanovených cílů.

Rozhodujícím hlediskem pro volbu určitého způsobu výstavby, a tím také pro volbu určité struktury účastníků procesu projektování, je hledisko odpovědnosti, převzetí rizik za řešení investičního celku a poskytnutí příslušných záruk.

Vykonavatelem a zhotovitelem v procesu projektování všech druhů dokumentace a projektové dokumentace je obvykle projektant. Tomu může stavebník zadat zpracování projektové přípravy stavby s požadavkem na záruky, že projektová dokumentace prokáže reálnou možnost dosáhnout požadovaných cílů stavby. Musí však projektantovi umožnit jak výkon zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby, tak i výkon autorského dozoru při provádění stavby. V opačném případě mu zadá stavebník pouze zpracování dokumentace podle vlastních představ s tím, že odpovědnost za dosažení cílů projektu zůstává plně na stavebníkovi. Podle stavebního zákona u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, pokud projektovou dokumentaci může zpracovat jen autorizovaná osoba, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

2.3.1 Přehled obvyklých smluvních vztahů v procesu navrhování

V závazkových vztazích zabezpečujících proces projektování, tj. zpracování dokumentace stavby, je účelné odlišit:

  • závazkové vztahy v období přípravy, zabezpečující proces navrhování často i v různých variantách, kdy není stavebníkem rozhodnuto, zda investiční dílo bude realizováno;
  • závazkové vztahy po rozhodnutí stavebníka o realizaci stavby, tj. ve fázích projektové přípravy, provádění a provozování.

Jednotlivé postupy a činnosti v rámci přípravy stavby podle stavebního zákona, zajišťované osobami autorizovanými či kvalifikovanými se prakticky projevují jako jednotlivé, nebo řetězené zakázky projektové činnosti. Ty mají svůj obvyklý postup (viz. MP 1). V rámci postupu obecné zakázky projektové činnosti obchodní firma především projedná se zákazníkem jeho představu výsledku projektové práce a převezme podklady. Vstupního jednání se pokud možno účastní i projektant - autorizovaná osoba - hlavní projektant zakázky, který zajišťuje následné činnosti.

Po převzetí podkladů, společně s dalšími pracovníky, navrhne postup celkového řešení. Provede přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.). Zejména:

  • analýzu zakázky z hlediska základních sociologických, provozně technických, tvůrčích a dalších problémů;
  • analýzu zakázky z hlediska průchodnosti postupu podle stavebního zákona - zda je navržený postup dostatečný z hlediska druhu a charakteru stavby;
  • předběžný průzkum staveniště a jeho okolí, prověření a posouzení vhodnosti staveniště pro daný účel;
  • specifikaci potřebných podkladů a průzkumů, prováděných specialisty koordinovanými zhotovitelem, a to podle charakteru zakázky;
  • zadání různých druhů studií;
  • předběžné vymezení a upřesnění potřebných projektových prací a speciálních profesí a určení rozsahu těchto prací;
  • shrnutí a závěry, projednání a odsouhlasení dalšího postupu zpracování a podklady pro uzavření smlouvy se stavebníkem;
  • sestavení funkčního uspořádání stavby a vypracování podrobnějšího harmonogramu zpracování;
  • provedení částí nezbytných předběžných průzkumů specialisty, koordinovanými AO z pověření objednatele (klienta);
  • obstarání, příp. kontrola předaných vstupních podkladů o vlastnických a jiných právech k pozemkům (parcelám) a stávajícím stavbám na nich;
  • analýzu základních finančních a právních problémů, včetně zhodnocení vlivů na životní prostředí;
  • soupis požadavků objednatele;
  • předběžnou finanční analýzu jako podklad pro stanovení smluvní ceny (viz MP 10.2 Náklady projektových prací)

Na základě pokynů vedení obchodní firmy autorizovaná osoba v průběhu přípravné fáze konzultuje se stavebníkem a ve vzájemné koordinaci upřesňuje zadání zakázky.

Výstupem postupu jsou podklady konzultované s autorizovanou osobou, jako nabídka, pro uzavření smlouvy o dílo (případně jiného smluvního typu) obchodní firmou na další přípravu dokumentace stavby. Příprava zakázky je obecným postupem před uzavřením smluvních vztahů na všechny druhy projektových i následných prací a není sama o sobě obchodním případem. Výsledek slouží pro nabídku projektanta na převzetí zakázky za reálných předpokladů a k rozhodování stavebníka o výběru projektanta, následně i k uzavření smluvního vztahu se stavebníkem podle postupu A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

Autorizovaná osoba - projektant obvykle zabezpečí:

  • zpracování úplné dokumentace projektové přípravy, projektové dokumentace k žádosti o vydání stavebního povolení nebo projektové dokumentace pro ohlášení stavby, popř. projektové dokumentace pro provádění stavby, nebo jiné potřebné dokumentace;
  • zpracování podkladů pro poptávku nebo tendrové podmínky pro výběr zhotovitele stavby v souladu s touto dokumentací;
  • dokumentaci pro užívání stavby a případné změny stavby před jejím dokončením;
  • výkon autorského dozoru (AD).

Míra ovlivňování řešení stavby stavebníkem, důsledky pro převzetí záruk projektanta a komplexnost řešení k dosažení cílů stavby je významnou součástí smluvních ujednání.

2.3.2 Smluvní vztahy v procesu projektování podle právního řádu

Závazkové vztahy v procesu projektování se v ČR řídí převážně obchodním zákoníkem, jsou-li účastníci smlouvy (právnické či fyzické osoby) podnikateli. Pokud jednou ze stran je fyzická osoba, která není podnikatelem, řídí se převážně občanským zákoníkem. Každý z uvedených zákoníků stanoví řadu možných smluvních typů pro smlouvy ve výstavbě. V procesu projektování jde nejčastěji o zabezpečení dodávky projektové dokumentace stavby v rozsahu celé stavby nebo její části a o zabezpečení s tím souvisejících činností.

Nejčastěji používaným smluvním typem je smlouva o dílo. Ujednání ve smlouvě mohou být nahrazena standardy, označenými obvykle jako všeobecné obchodní podmínky, smlouva však musí obsahovat jejich jednoznačné označení nebo obchodní podmínky. Využity mohou být standardy ČKAIT nebo jiné, vždy je však nutné přesně určit části standardů, které mají charakter smluvního ujednání.

Stanovení odpovědnosti zhotovitele dokumentace je důležitou součástí závazku pro zabezpečení kvality stavby, zejména půjde-li o dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a o projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení a pro provádění stavby. Je nutné přesně dohodnout rozdělení odpovědnosti a ručení mezi zhotovitele projektové dokumentace (za řešení stavby, prokazující možnost dosažení cílů stavby) a mezi zhotovitele stavby nebo její části (za provedení díla podle projektové dokumentace, předané mu stavebníkem).

Zvláštním případem závazkových vztahů jsou vztahy při zabezpečování veřejných zakázek, které se řídí ustanoveními zákona o zadávání veřejných zakázek.

2.4 ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI, CHRÁNĚNÁ PRÁVA

2.4.1 Odpovědnosti a pravomoci

Rozsah působnosti autorizovaných (registrovaných) osob stanovuje část třetí autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto ustanovení je autorizovaná (registrovaná) osoba zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti a dalších odborných činností, pro které jí byla autorizace udělena. Je povinna činnost vykonávat osobně, popř. ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, popř. nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné. Dále odborně se vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro které jí byla udělena autorizace, užívat jen takové označení, k němuž je autorizací oprávněna, opatřovat jím zpracované dokumenty řádným způsobem a svoji činnost evidovat, vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů nebo zaměstnanecky a být pojištěna.

Stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, považuje za vybrané činnosti ve výstavbě pouze projektování a vedení provádění staveb. Pro výkon ostatních odborných činností, uvedených v autorizačním zákoně ve znění pozdějších předpisů, pak platí, že autorizovaná osoba má prokázanou odbornou způsobilost.

Dokumenty z této činnosti, pokud mají charakter veřejných listin, mohou autorizované osoby označit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem. Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné v prostoru a čase (místo stavby, zákazník, stavebník, datum odevzdání apod.) a vztaženy k příslušnému zápisu v deníku autorizované osoby (AO) ČKAIT. Rozsah působnosti autorizovaného inženýra - projektanta vymezuje §18 autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný inženýr v oboru TZS je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oboru technika prostředí staveb (TPS) a požární bezpečnost staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního zákona a autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah působnosti autorizovaného technika - projektanta vymezuje §19 autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů. Autorizovaný technik může vypracovávat příslušné dílčí části projektové dokumentace stavby. Rozumí se tím ucelený díl komplexní projektové dokumentace stavby, náležející oboru autorizovaného technika. Technik autorizovaný v oboru technologická zařízení staveb (TZS) může samostatně vypracovat a předložit ke stavebnímu řízení projektovou dokumentaci stavby, která celá přísluší oboru, pro nějž je autorizován.

Autorizaci podle autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů, musí mít autorizovaný inženýr - projektant pro obor technologická zařízení staveb (TZS), který vypracovává u staveb s převažující technologickou částí:

  • územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,
  • projektovou dokumentaci staveb,
  • statické a dynamické výpočty staveb,
  • stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,
  • zkoušení a diagnostiku staveb,
  • vydává odborná stanoviska,
  • provádí geodetická měření pro projektovou činnost,
  • provádí autorský dozor (AD) nebo technický dozor nad prováděním stavby,
  • zastupuje stavebníka při územním a stavebním řízení, nebo v řízení k vydání kolaudačního souhlasu.

Autorizaci podle autorizačního zákona nemusí mít projektant, který vypracovává:

  • přípravné práce,
  • průzkumy a rozbory,
  • dokumentaci k žádosti o územní souhlas
  • dokumentaci staveb a zařízení nevyžadující ohlášení ani stavební řízení,
  • dokumentaci vymezených ohlašovaných jednoduchých staveb a jejich změn,
  • dokumentaci skutečného provedení stavby,
  • dokumentaci pro uvedení do provozu,
  • dokumentaci pro užívání stavby.

Je třeba, aby si AO TZS uvědomovala, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou AO TZS svým pověřeným výkonem vůči klientovi i společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, ale i činností souvisejících, zejména výkonu autorského dozoru nad prováděním stavby. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní a předpisů o odpovědnosti správní, ale i obecných předpisů, včetně odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti autorizované osoby bezprostředně spjaté. Ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno také obecnými ustanoveními obchodního zákoníku, neboť předmět podnikání může obchodní společnost vykonávat pouze prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny. Zanedbáním profesních povinností se může AO TZS dopustit škod i obecného ohrožení.

Autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací se povinně vykonává u staveb financovaných z veřejného rozpočtu.

AO TZS musí vyvíjet úsilí, aby u své vlastní vypracované dokumentace pro stavební povolení vykonávala autorský dozor, a to jak ve fázi vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby, pokud ji sám nezpracovává, tak i při realizaci stavby, zkouškách a uvádění stavby do zkušebního a trvalého provozu a užívání. Pokud si vysloveně stavebník vymíní, že tyto činnosti u AO TZS nesjedná, pak je třeba tento stav dokumentem zachytit a upozornit jej na nebezpečí s tím pro něj spojená. Zprostit se odpovědnosti bude moci AO TZS jen při splnění výše uvedeného předpokladu.

2.4.2 Chráněná práva

Stavebním zákonem, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy jsou chráněna také práva osob, která by mohla být dotčena výstavbou. Z tohoto důvodu jsou v rozsahu a způsobem stanoveným předpisy účastníky příslušných správních řízení. Ochrana jejich zájmů podle rozhodnutí stavebních úřadů se musí projevit také v procesu projektování v příslušných druzích dokumentace.

Zvláštní pozornost si zaslouží právní ochrana projektové dokumentace stavby nebo částí takové dokumentace jako díla na straně jedné, a práce s prvky chráněnými autorským právem nebo průmyslovými právy v procesu projektování na straně druhé. V procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby a při souvisejících činnostech přichází v úvahu ochrana podle autorského zákona, zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákona o ochraně průmyslových vzorů a zákona o užitných vzorech.

Pokud se v procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby nebo v souvisejících činnostech AO TZS střetnou zejména s problémy patentové ochrany, ale i s jinými problémy ochrany průmyslových práv nebo autorského práva, popř. s jinými obdobnými problémy, pak je vždy účelné přizvat k jejich řešení příslušné odborníky - specialisty.

2.4.3 Autorizace podle zákona ČNR č. 360/1992 Sb.

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje autorizační zákon. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle tohoto zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti). Ty jsou definovány v §158 stavebního zákona.

Projektová činnost ve výstavbě je popsána v §159 stavebního zákona.

2.4.4 Odborná způsobilost podle vyhlášky ČBU č. 298/2005 Sb. (poslední novela č. 378/2012 Sb.)

Osoba vykonávající činnost projektanta musí mít vykonány zkoušky odborné způsobilosti k výkonu činnosti podle ustanovení §4 písmeno e) vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu činnosti báňský projektant).

Osoba zastupující společnost realizující zakázku na území dolu musí mít vykonány zkoušky odborné způsobilosti k výkonu činnosti podle ustanovení §4 písmeno c) vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění ve znění pozdějších předpisů (Osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu činnosti závodní).

Společnost zajišťující realizaci díla na území dolu (např. třídírny, úpravny, nakládací stanice, …) musí mít oprávnění k činnosti podle §2, písmeno b), d) a §3, písmeno a) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (poslední novela zákon č. 91/2018 Sb.).

2.5 STAVBY NA PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ

Problematika staveb na poddolovaném území je řešena ve třech úrovních různé právní síly, které jsou vzájemně provázány. První úroveň o síle zákona představuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění zdejších předpisů – poslední novela č. 225/2017 Sb. (dále jen horní zákon). Podle jeho ustanovení se nejedná pouze o stavby na poddolovaném území, ale o stavby v celém chráněném ložiskovém území, tedy i tam, kde se dosud žádná hornická činnost neprováděla a neprovádí.

Chráněné ložiskové území se stanovuje podle ustanovení §17 horního zákona.

Organizace provádějící hornickou činnost je oprávněna podle ustanovení §31 odst. 4 písm. a) tohoto zákona zřizovat v hranicích dobývacího prostoru a pokud je to nutné, i mimo něj, stavby a provozní zařízení, které jsou potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech zařízení a hmot. U povrchových objektů a provozního zařízení, které jsou nezbytné k otevření ložiska, vydobytí a další úpravě nebo zušlechťování vytěžených nerostů, jakož i k dopravě všech potřebných hmot, se postupuje při stanovení podmínek jejich zajištění proti účinkům poddolování z hlediska potřeb těžební organizace. Tyto stavby se zajišťují proti očekávaným účinkům poddolování předem, popř. dodatečně, po etapách, částečně, nebo v odůvodněných případech se nezajišťují vůbec s tím, že v dané době splní svůj účel nebo bude vybudován nový objekt.

Stavby na poddolovaném území je nutno navrhovat s ohledem na možné poklesy v případě hlubinného dobývání nerostných surovin. Dále je nutno posoudit možný vliv důlních otřesů v prostoru nové stavby.

Ustanovení §18 a §19 horního zákona pak omezují některé činnosti v chráněném ložiskovém území a upravují povolování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území.

Od 1.1.2007 navrhne místně příslušný obvodní báňský úřad orgánu kraje v přenesené působnosti svůj návrh podmínek k umístění, případně provedení stavby poté, až jej tento orgán při projednávání záměru umístění staveb a zařízení v CHLÚ nesouvisejících s dobýváním osloví.

Povinnost zajistit stavbu podle stanových podmínek vyplývá mimo jiné i z ustanovení §33 odst. 1 horního zákona.

Ve druhé úrovni upravuje tuto problematiku rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j. 880/2/667/22/A-10/1997/98 o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v části chráněného ložiskového území české části hornoslezské pánve. Tímto dokumentem jsou plochy CHLÚ rozděleny do částí označených A, B1, B2, C1, C2 a jsou stanovena kritéria podle horního zákona k povolování staveb podle jejich účelu, zajištění, odolnosti a zejména souvislosti s plánovanou či prováděnou hornickou činností.

Třetí úroveň je daná Československou státní normou ČSN 73 0039 "Navrhování objektů na poddolovaném území" ze dne 11.10.1989 a upřesňuje zajištění objektů proti účinkům poddolování.

Zajištěním objektu se rozumí souhrn opatření zajišťujících jeho spolehlivost v době působení účinků hlubinné těžby. Návrh zajištění objektu musí splňovat požadavky nejvýhodnějšího řešení z hlediska technického provedení i investičních a provozních nákladů. Zajištění se provádí jen v rozsahu vyplývajícím z báňských podmínek a výsledků průzkumných prací.

Při návrhu zajištění stavby proti účinkům poddolování se musí vycházet z báňských podmínek, které stanoví předpokládané povrchové projevy důlní činnosti při dobývání ložiska hlubinným způsobem.

Z výše uvedeného vyplývá, že podmínky ochrany ložiska (zajištění stavby) stanoví místně příslušný obvodní báňský úřad, a to určením skupiny stavenišť, na kterou má být stavba zajištěna, nebo konkrétním udáním přetvoření terénu, kterému musí stavba odolat. Tato povinnost je přímo zákonem dána orgánu státní správy a nelze ji dále delegovat. Způsob a rozsah stavebních úprav pak stanoví stavební úřad, přičemž navrhovat jej může stavitel v předložené stavební dokumentaci. Do této části povolování staveb nemohou již orgány státní báňské správy zasahovat, a tedy nemohou k ní ani zaujímat stanovisko.

2.5.1 Stavby na povrchu dolu

Stavbami na povrchu dolu rozumíme především stavby, které slouží k zabezpečení hornické činnosti, tj. stavby sloužící k úpravě a zušlechťování nerostů, prováděné v souvislosti s jejich dobýváním.

Při navrhování těchto staveb jsou základními kvalifikačními předpoklady:

  • oprávnění a osvědčení o odborné způsobilosti vydané Státní báňskou správou podle vyhlášky č. 298/2005 Sb. (viz kapitola 2.3.2) ve znění pozdějších předpisů;
  • osvědčení o autorizaci vydané Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě podle zákona ČNR č. 360/1992 Sb. (viz kapitola 2.3.1) ve znění pozdějších předpisů.

2.5.2 Stavby mimo území povrchu dolu

Stavby mimo povrchu dolu tvoří veškeré ostatní stavby realizované na území ovlivněném účinky důlní činnosti.

  • Kvalifikačním předpokladem pro navrhování je osvědčení o autorizaci vydané ČKAIT ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

2.6 ZÁKLADNÍ PODKLADY PRO NAVRHOVÁNÍ STAVEB NA PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ

2.6.1 Báňské podmínky

Při návrhu zajištění staveb proti účinkům poddolování se musí vycházet z báňských podmínek, které stanoví předpokládané povrchové projevy důlní činnosti při dobývání ložiska hlubinným způsobem.

U víceslojových ložisek s předpokládaným spojitým přetvořením terénu musí báňské podmínky obsahovat nejméně tyto parametry očekávaných přetvoření terénu:

  • maximální naklonění imax [rad]
  • minimální poloměr zakřivení Rmin [km]
  • maximální vodorovné poměrné přetvoření εmax
  • maximální pokles [m].

U stavenišť s přepokládaným výskytem nespojitých přetvoření terénu obsahují báňské podmínky charakter nespojitého přetvoření (terénní stupně, propadliny, trhliny, terénní vlny, propady).

Žádost o vydání báňských podmínek vypracuje stavebník ve spolupráci s projektantem. Textová část žádost obsahuje základní popis, účel a hlavní objemové ukazatelé stavby, jakož i předpokládanou dobu životnosti a uvedení do provozu stavby popř. strojně technologického zařízení. Mapový podklad obsahuje zákres staveniště ve vhodném měřítku podle charakteru zástavby.

Báňské podmínky přikládá stavebník k podkladům návrhu na vydání územního rozhodnutí a k žádosti o povolení stavby.

2.6.2 Stanovisko k možnosti výstupu důlních plynů

Hlavní složka důlních plynů - metan, vznikající v uhelných slojích, se z nich uvolňuje i po ukončení dobývání ložiska. Metan, který je v podzemí pod tlakem se k povrchu šíří po tektonických poruchách, nedostatečným plynotěsným pokryvným útvarem a nedostatečně zlikvidovanými a zjištěnými starými důlními jamami a štolami.

Vzhledem k této skutečnosti jsou báňské podmínky doplněny o stanovisko k možnosti výskytu důlních plynů.

Stanovisko vychází z kategorizace území s výstupy důlních plynů na povrch a z diagnostiky podloží metodou metan screeningu, která zjišťuje koncentraci metanu v půdním ovzduší (atmogeochemický průzkum).

Na základě atmogeochemického průzkumu provedeného autorizovanou zkušební laboratoří je potom proveden návrh protimetanových bezpečnostních opatření, který se stává součástí projektové dokumentace stavby.

V souvislosti s výskytem důlních plynů na povrch se rozlišují v Ostravsko-karvinském revíru území na:

  • bez nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch
  • s možným nahodilým výstupem důlních plynů na povrch
  • ohrožené výstupy důlních plynů na povrch
  • nebezpečné důlních plynů na povrch

2.6.3 Geotechnický průzkum

Geotechnický průzkum na poddolovaném území je podle ČSN 73 0039 společně s báňskými podmínkami výchozím podkladem pro návrh zajištění stavby proti důlním vlivům.

Na rozdíl od průzkumu pro nepoddolované území má zde mít průzkum dvě části. V prvé části je podzákladí zkoumáno metodami a postupy obvyklými u staveb na nepoddolovaném území, které mají vystihnout jeho aktuální stav. V druhé části průzkumu je třeba uvést předpověď očekávaných změn v podzákladí stavby, které vyvolá přetváření terénu od poddolování.

2.7 NAVRHOVÁNÍ STAVEB MA PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ

2.7.1 Všeobecně

Poddolovaným územím nazýváme území v dosahu hlubinné těžby užitkových nerostů. Povrchové stavby na poddolovaném území jsou v době své životnosti vystaveny vlivům deformací terénu, které se projevují jako spojitá či nespojitá přetvoření terénu.

Navrhování staveb na poddolovaném území se řídí obecně platnými normami pro navrhování. Základní požadavky na zajištění staveb nebo strojně technologického zařízení stanoví ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území.

Povinné zajištění všech staveb na poddolovaném území lze odvodit z požadavků horního i stavebního zákona. Způsob zajištění však není striktně předepsán, závisí na intenzitě povrchových projevů dobývání a na konstrukčním uspořádání.

2.7.2 Závazné stanovisko k umístění stavby v chráněném ložiskovém území

Závazné stanovisko k umístění stavby v chráněném ložiskovém území vydává příslušný Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství, a to na základě §19 horního zákona.

Stanovisko obsahuje v případě, že Krajský úřad se stavbou souhlasí, podmínky, za kterých může být stavba realizována, a to z hlediska:

  • deformačních parametrů přetvoření terénu
  • výstupu důlních plynů v případě, že toto nebezpečí existuje.

2.7.3 Kategorizace stavenišť na poddolovaném území

Pro posouzení použitelnosti staveniště na poddolovaném území jsou rozhodující:

  • zadaný druh a intenzita přetvoření terénu podle báňských podmínek
  • základové poměry, hydrogeologické podmínky
  • druh a význam zajišťovaných staveb, jejich stáří a stav

Podle druhu a intenzity parametrů přetvoření terénu se zatřiďují staveniště na poddolovaném území do pěti skupin (I. - V.), přičemž platí tyto všeobecné zásady:

  • na staveništích V. skupiny stačí dodržet hlavní konstrukční zásady návrhu uvedené v ČSN 73 0039
  • na staveništích skupiny III. a IV. lze obvykle zajistit technicky i ekonomicky přijatelným způsobem všechny druhy staveb.
  • staveniště I. nebo II. skupiny je obecně použitelné pouze pro stavby potřebné pro provoz těžební organizace, umístění jiných staveb je nutno prokázat a doložit nezbytnost jejich umístění na tomto staveništi.

2.7.4 Zajištění staveb nebo technologických zařízení proti důlním vlivům

Zajištění staveb nebo strojně technologického zařízení se rozumí souhrn opatření, zabezpečujících jejich spolehlivost v době působení účinků hlubinné těžby. Navrhuje se jak u novostaveb, tak také u stávajících staveb. Proto se musí při návrhu zajištění uvážit doba realizace a životnosti stavby ve vztahu k zadaném časovému vývoji poddolování.

Způsob zajištění přitom závisí na:

  • zadaném druhu a intenzitě účinků poddolování
  • zadané době působení a časovém průběhu důlních vlivů
  • významu, stáří a předpokládané době životnosti stavby
  • konstrukčním uspořádání stavby
  • požadavcích plynoucích z funkce technologického zařízení

Způsob zajištění stavby proti účinkům poddolování se liší z hlediska konstrukčních zásad u staveb s konstrukčním systémem:

  • tuhým
  • poddajným
  • smíšeným

U stavby s tuhým konstrukčním systémem jsou prvky propojeny do prostorově tuhého celku, který staticky odolává zatížení od přetvoření terénu.

Poddajné konstrukční systémy se přizpůsobují přetváření terénu a volí se v případech, kdy přetvoření terénu vnesená do stavby nejsou na závadu nebo jsou dostatečně odstranitelná, např. pomocí rektifikace.

Smíšené konstrukční systémy mají znaky chování tuhého a poddajného systému.

2.7.5 Základní požadavky pro strojně-technologická zařízení na poddolovaném území

Při výběru strojně technologického zařízení pro poddolované území je nutno přednostně volit takové druhy, které nejsou citlivé vůči účinkům poddolování, jejichž citlivost lze konstrukčními úpravami snížit, zmenšit nebo odstranit, napři rektifikací.

Účinky zakřivení a vodorovných poměrných přetvoření terénu lze u půdorysně menších zařízení zpravidla zachytit v tuhých základech, u sestav zařízení se vzájemně propojenými základy je třeba vždy posoudit účinky protažení (stlačení) táhel (rozpěr). Účinky naklonění terénu se odstraňují výškovou rektifikací.

Technologická transportní zařízení (např. dopravní pásy) mezi stavbami nebo samostatnými dilatačními celky se zpravidla navrhují jako výškově a stranově rektifikovatelné.

U potrubí je třeba posoudit zejména způsob připojení koncových bodů, možné relativní pohyby pevných bodů, stranové pohyby kluzných podpěr popř. podpěr kyvných ve směru osy potrubí. Účinkům poddolování lze čelit rovněž vhodným návrhem kompenzátorů.

2.7.6 Ochrana staveb na území ohroženém výstupy důlních plynů

Ochrana staveb proti vnikání metanu musí mít takovou účinnost, aby nedošlo k pronikání plynů do stavby a vytvoření výbušné nebo hořlavé směsi. Mezní koncentrace činí 0,5 %.

K základním opatřením pro ochranu staveb patří:

  • použití vhodných stavebních materiálů
  • snížení koncentrace plynu v půdním ovzduší ochrannými a odplyňovacími vrty
  • provedení protiplynové izolace
  • provedení drenážního systému před stavbou
  • provedení pasivní ochrany v interiéru stavby např. instalací čidel na plyn, vzduchotechnika, samočinné větrání apod.

2.8 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ (BPTZ) V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při navrhování konstrukcí, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, vydává organizace státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce. Odborná a závazná stanoviska vydávají Oblastní inspektoráty práce (OIP).

OIP se vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Požadavek na zapracování bezpečnostních hledisek do PD vyplývá ze základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a prováděcích vyhlášek k stavebnímu zákonu (dokumentace pro stavební řízení), které shodně říkají, že "dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce pro výstavbu a budoucí provoz".

Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, kterými jsou:

  • práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
  • práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
  • práce se zdroji ionizujícího záření pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy;
  • práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí;
  • práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
  • práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení popřípadě zařízení technického vybavení;
  • studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy;
  • práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
  • práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů;
  • práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.

stejně jako v případech, kdy při realizaci stavby:

  • celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
  • celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Zadavatel stavby zajistí, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen "plán") podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

Plán je povinen zajistit podle zákona č. 309/2006 Sb. zadavatel stavby. Plán je oprávněn zpracovat pouze koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. V případě, že nenastanou podmínky týkající se objemu nebo zvýšeného ohrožení je nutné uvést důvod nezpracování "plánu". Zhotovitel stavby je povinen zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

V případech kdy budou konkrétní definovanou stavbu provádět zaměstnanci více zhotovitelů stavby a je nezbytný koordinátor během přípravy stavby, tento zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi.

Požadavek lze splnit buď zpracováním samostatné kapitoly o BPTZ do technické zprávy, nebo popisem řešení BPTZ v jednotlivých částech PD (stavební část, technická zařízení, výrobní technologie apod.).

Stanovená opatření v oblasti BPTZ musí být vždy konkrétní. Za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace odpovídá projektant podle stavebního zákona. Dotčeným orgánem státní správy (DOSS) při posuzování PD z hlediska BPTZ je zásadně místně příslušný OIP (rozhodující je místo stavby) v souladu se zákonem o inspekci práce.

Oblastní inspektorát práce se vyjadřuje vždy u projektových dokumentací staveb a jejich změn a změn v užívání staveb:

  • pro průmyslovou výrobu, pokud slouží k zaměstnávání osob a součástí stavby jsou provozní, výrobní nebo technická zařízení;
  • skladů a výroben nebezpečných látek, s výjimkou skladů a výroben výbušnin (např. pracoviště, kde se budou vyrábět, používat, dopravovat, zpracovávat nebo skladovat nebezpečné látky, výrobny a sklady hořlavin, výrobní budovy pro energetiku, produktovody apod.);
  • ve kterých s ohledem na výrobu, technologické postupy a manipulaci existuje riziko výbuchu, s výjimkou skladů a výroben výbušnin;
  • v nichž jsou řešeny, nebo jsou jejich součástí technologická zařízení, stroje a pohonné jednotky s pohybujícími se částmi s ručním přísunem, nebo vkládáním a vyjímáním obrobků nebo výrobků, technologie, u nichž může dojít k úniku médií, energie nebo škodlivin (chemické provozy, kotelny apod.), technologie umístěné na špatně přístupných místech, nebo ve výšce (v kolektorech, pod vodou, na stožárech apod.), technologické linky, které by svým provozem mohly ohrozit veřejný zájem technologie, u nichž se k výrobě používá nebezpečných látek, nebo se nebezpečné látky vyrábějí.

O dozoru nad dokumentacemi ostatních staveb a technologií rozhodne vedoucí inspektor OIP, nebo pracovník jím pověřený s přihlédnutím k charakteru a účelu stavby nebo technologie.

PD k posouzení může předkládat na OIP projektant, stavebník, nebo jiná osoba, vždy však musí být PD kompletní, tedy včetně technologie, řemesel atd. Lhůta pro vyřízení žádosti o vyjádření je 30 dní. Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo stavebního povolení se ve svém podání musí vypořádat s připomínkami DOSS, tedy i OIP.

Které dokumentace je nutno s OIP projednat, stanoví příslušný stavební úřad. Z došlých žádostí OIP vybere k posouzení ty PD, které splňují výše uvedená kritéria. PD, které nebyly vybrány k vyjádření, neboť nepředstavují závažné riziko z hlediska BPTZ, vrátí OIP bez posouzení.

Příslušným pro vyjádření k projektovým dokumentacím staveb je OIP, v jehož územní působnosti se bude stavba realizovat, nebo technologie provozovat.

Při posouzení se ověřuje zejména:

  • zda souhrnná technická zpráva obsahuje:
    • údaje o stávajících inženýrských sítích a ochranných pásmech,
    • údaje o bezpečnostních opatřeních při přípravě staveniště a v průběhu výstavby,
    • údaje o technickém nebo výrobním zařízení stavby,
    • řešení dopravy a skladování,
    • údaje o zdrojích a parametrech energií,
    • zásady řešení stavby z hlediska její údržby a životnosti,
    • způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz,
    • přívod (odvod) energií, odpadů, emisí a produktů,
  • zda v celkové situaci stavby jsou zakreslena:
    • prostorová označení všech stávajících základních prostředků, zejména podzemních inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení;
    • ochranná pásma a bezpečnostní vzdálenosti stávajících a navrhovaných staveb,
    • polohové a výškové vyznačení navrhované výstavby, včetně napojení na pozemní a inženýrské stavby;
  • zda dokumentace obsahuje:
    • odkazy na platné předpisy (obecně závazné, technické normy, pravidla apod.),
    • řešení přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu,
    • dispoziční řešení (prostorové, plošné a výškové uspořádání stavby, rozmístění vnitřních zařízení, technologií apod.);
    • druhy podlah, prosklených stěn, schodišť, zábradlí apod.,
    • údaje o řešení technického vybavení a zařízení stavby (vytápění, elektrické a plynové rozvody a zařízení apod.);
  • zda stať pro staveniště a provádění výstavby obsahuje:
    • údaje o způsobu provádění stavby v rozsahu stanoveném zákonem č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek, nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
    • konkrétní opatření pro práce za mimořádných podmínek,
    • způsoby řešení stavebních prací (počínaje zemními a konče dokončovacími),
    • návrhy a zakreslení provozních zařízení stavenišť,
    • způsoby řešení dopravy a manipulace s materiálem,
    • důležité údaje (podklady) pro zpracování dodavatelské dokumentace.
  • zda v dokumentaci technologie je řešeno:
    • umístění a prostorové uspřádání strojů a zařízení,
    • zabezpečovací, pojistná a regulační zařízení,
    • vhodné signalizování výskytu škodlivin (plynů, par apod.).

K 1.1.2010 zřizuje MPSV organizaci Technická inspekce České republiky, která nahrazuje Institut technické inspekce Praha - organizace státního odborného dozoru, která provádí výkon státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení v rozsahu ustanovení zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Předmětem činnosti je zejména:

  • podání odborných a závazných stanovisek o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízeních splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení;
  • ve stanovených případech provádění prohlídek, řízení a vyhodnocování zkoušek, kterými osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízení materiály, použité k jejich zhotovení splňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení, ve stanovených případech potvrzuje úspěšné výsledky zkoušek;
  • ve stanovených případech prověřování odborné způsobilosti organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny vydávání jim k tomu oprávnění;
  • prověřování odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím, nebo obsluze vyhrazených technických zařízení a vydání jim o tom osvědčení.

3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

Příprava dokumentace staveb je uceleným procesem, směřujícím k provádění stavby. Proces probíhá kontinuálně nebo přetržitě. Nositelem procesu je stavebník. Ten je objednatelem ve vztahu k projektantovi nebo zhotoviteli stavby. Touto funkcí může pro celý proces nebo pro jednotlivé dílčí části pověřit svého zástupce.

Zpracovaná dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Účast autorizované osoby (AO) je nutná v určitých etapách, předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby autorizovaná osoba (AO) - autor díla - byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na provádění stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

3.1 POSTUPY V PŘÍPRAVĚ STAVBY

3.1.1 Příprava zakázky

Postup 3.1.1 řeší analýzu problémů, formulace úkolu a obstarání podkladů, souvisejících s požadavkem na přípravu projektového řešení stavby podle požadavků a představ zákazníka. S výjimkou jasně definovaných podkladů je vypracování zadání většinou již součástí řešení vlastního úkolu.

Proces řeší zpracování podkladů v přípravě stavby, zahrnující podle velikosti a složitosti stavby různé analýzy, sloužící stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska koncepční varianty řešení, umístění, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Analýzy zpracovává stavebník, popř. projektant na základě podkladů předaných zákazníkem/stavebníkem.

Proces řeší většinou návrh a vývoj technologických staveb. Jedná se o náročné výrobní podniky, provozy, energetická a hutnická zařízení a další obdobná díla. Cílem je nalézt nejlepší technické a technologické řešení a jeho základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska budoucí provádění a možnosti dosáhnout vytčené cíle.

Bude-li se jednat o procesy a činnosti velkého rozsahu nebo významu či náročnosti, kdy stavebníkem bude třeba zahraniční subjekt, nebo se bude uvažovat s účastí zahraničních zhotovitelů, setká se projektant asi s požadavky programu UNIDO. Tato organizace ve svém manuálu detailně uvádí obsah a rozsah studie možností (Oportunity Study), předběžné studie proveditelnosti (Prefeasibility Study) nebo studie proveditelnosti (Feasibility Study).

Vstupem do postupu 3.1.1 je záměr stavebníka, formulovaný v poptávce nebo návrhu na smluvní ujednání.

V rámci postupu se provádí:

  • vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ a mezních podmínek se stavebníkem,
  • koordinace profesí a zapracování profesních požadavků,
  • vyřešení podstatných, tvůrčích, technických, technologických a provozních, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů,
  • předběžné projednání s úřady, třetími osobami a organizacemi za účelem získání jejich kladného stanoviska k uvažované stavbě,
  • součinnost při přípravném řízení z hlediska stavebního práva,
  • shrnutí dosažených předchozích výsledků,
  • předběžný odhad investičních nákladů,
  • postupné ověřování, konzultace a validace návrhu,
  • analýza základních provozně technických, provozních a tvůrčích problémů, které mají být dokumentací řešeny, a obhlídka staveniště,
  • návrhy na případné přizvání odborníků, formulace jejich úkolů, funkcí a odpovědností,
  • specifikace podkladů a průzkumů nutných pro zpracování zakázky,
  • shrnutí výsledků a závěry,
  • analýza základních finančních a právních problémů, včetně posouzení vlivů na životní prostředí,
  • analýza požadavků a podkladů stavebníka,
  • obstarání příslušných nezbytných podkladů,
  • sestavení časového postupu, prostorového a funkčního programu,
  • prověření stavu staveniště, okolí a vazeb,
  • stanovení způsobu konzultace návrhu řešení a spoluúčasti stavebníka na řešení,
  • vypracování podkladů v potřebném rozsahu tak, aby dala celkový obraz budoucího díla, tvořila dostatečný rámec a určovala strukturu pro zpracování dokumentace v dalších fázích činnosti a tvořila podklad pro dokumentaci pro územní řízení a pro projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení.

Tato dokumentace obsahuje obvykle podle povahy záměru i variantní řešení, řeší vztah k okolní krajině, závěry z marketingu, technicko-ekonomické řešení, návrh technologických procesů a systému jejich řízení, materiálové vstupy a zdroje pro realizaci stavby a pro užívání stavby, jako jsou suroviny, energie, popisuje prostředí stavby, inženýrské sítě, dopravní obslužnost, technické a environmentální souvislosti a řešení, začlenění stavby do jiných organizačních struktur, nároky na personál při výstavbě i užívání stavby, finanční analýzu a analýzu rizik.

Výstupem postupu 3.1.1 je zpracovaná dokumentace se základní koncepcí, která se mnohdy stává podkladem nebo i součástí nabídky, v případě její úspěšnosti součástí návrhu smlouvy o dílo na projektovou přípravu stavby, včetně rámcového stanovení dosažitelných a měřitelných výsledků práce.

Výstup postupu slouží pro rozhodnutí stavebníka o tom, že investiční záměr je vhodné realizovat a zda má reálný předpoklad dosáhnout definovaných cílů. Stává se vstupním podkladem pro vypracování další potřebné dokumentace a k uzavření smlouvy o dílo na tuto dokumentaci. Může také dát podnět k přepracování návrhu dokumentace stavby s novými podklady, či zastavení prací.

3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby

Rozsah podkladů z přípravy stavby uvádějí pro jednotlivé profese TZS metodické pokyny, označené MP 1.5.X.

Rámcový obsah těchto dokumentací lze rovněž nalézt v novelizovaném MP 1 a MP 2.

3.1.3 Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

Postup 3.1.3 řeší zpracování dokumentace k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby (DUR), jejíž skladba je uvedena v příloze č. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření (novelizované č. 63/2013 Sb.). Stavební úřad může v konkrétním případě při umístění stavby souhlasit s omezením rozsahu dokumentace s ohledem na charakter stavby, její umístění a její vliv na území.

Vstupem postupu 3.1.3 je dokumentace zpracovaná při přípravě zakázky (kap. 3.1.1 tohoto MP 1.5.6) a studie stavby, návrhy řešení stavby, (kap. 3.1.2 tohoto MP 1.5.6). Podle stavebního zákona lze umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě nástrojů územního plánování. Bez vypracování a doložení dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí nebo územní souhlas nelze požádat příslušný stavební úřad o zahájení územního řízení a získat územní rozhodnutí. Kladné územní rozhodnutí umožňuje stavebníkovi pokračovat v zabezpečení projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení v projektové přípravě stavby (kap. 3.2.1 tohoto MP 1.5.6). Variantnost cest v druzích dokumentace zpracovávané podle stavebního zákona je uvedena v tabulkách 1 - 6 MP 1.

Územní řízení k získání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení se obvykle zahajuje na písemný návrh žadatele, který je doložen dokumentací záměru a doklady, stanovenými stavebním zákonem a prováděcími předpisy (vyhláška č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Získání takových dokladů může vyvolat potřebu připravit v předstihu dokumentaci pro zvláštní jednání s orgány veřejné správy nebo pro správní řízení. Příkladem může být získání stanoviska příslušného úřadu jako výsledku posuzování vlivu na životní prostředí, jedná-li se o technologické stavby, které svým charakterem a rozsahem mohou významně ovlivnit okolní životní prostředí. Stanoví také podmínky k zajištění ochrany stavby před škodlivými vlivy a účinky.

Účastníkem územního řízení o umístění stavby je žadatel a dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníkem je vždy také obec a ten, komu zvláštní právní předpis toto postavení přiznává.

Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků. Posoudí stanoviska dotčených orgánů státní správy a vyjádření nebo námitky účastníků řízení. Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace.

Uspořádání a obsah a rozsah dokumentace záměru, přikládané k žádosti pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí stavby obvykle přebírá údaje z ostatní dokumentace přípravy stavby, ale současně ji doplňuje a plní současně funkci návrhu komplexního řešení stavby.

Rozvádět obsah dokumentace přikládané k návrhu na územní řízení není třeba, neboť je rozpracován v potřebné míře nad rámec stavebního zákona v prováděcí vyhlášce (vyhláška č. 503/2006 Sb.) a v MP 1 a MP 2.

Obsah a rozsah dokumentace k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky č. 503/2006 Sb. (novelizované vyhláškami č. 63/2013 Sb. a č. 66/2018 Sb.).

Obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území je možno najít v příloze č. 6 novely č. 405/2017 Sb. vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území je možno najít v příloze č. 7 novely č. 405/2017 Sb. vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Obsah společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení je možno najít v příloze č. 8 novely č. 405/2017 Sb. vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Výstupem postupu 3.1.3 je dokumentace přikládána k žádosti o vydání územního rozhodnutí.

3.2 POSTUPY V PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVĚ

3.2.1 Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení

Postup 3.2.1 řeší zpracování projektové dokumentace předkládané k žádosti o stavební povolení, sloužící stavebníkovi k získání stavebního povolení.

Vstupem do postupu 3.2.1 je dokumentace pro vydání územního rozhodnutí podle kap. 3.1.3 tohoto MP 1.5.6. Není-li tato dokumentace vypracována, je pak vstupem do postupu zadání stavebníka a příslušná smlouva o dílo. Projektovou dokumentaci stavby přikládá stavebník k žádosti o stavební povolení ve skladbě dané prováděcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu. Obsahové náležitosti stavebního povolení stanoví prováděcí právní předpis.

Tato projektová dokumentace může být považována někdy i za formu projektové dokumentace pro provádění stavby, což může vyhovět zejména pro menší a jednodušší stavby. Jako zásadní je však nutné respektovat princip, že projektová dokumentace pro stavební povolení nemá prokazovat reálnou možnost dosažení všech cílů stavby, ale pouze reálnost některých z aspektů, a to především ochranu veřejných zájmů v příslušném postupu a dodržení technických předpisů. Předpis proto předpokládá, že současně se stavebním povolením může stavební úřad vyžádat předložení podrobnější dokumentace ještě před zahájením stavby, potřebné ke kontrole dodržení podmínek pro provádění stavby. U staveb obsahujících technologická zařízení, u nichž je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, může stavební úřad uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu.

Nezbytný obsah, rozsah a uspořádání této projektové dokumentace je možno najít v příloze č. 12 novely č. 405/2017 Sb. vyhlášky o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb. Obsah této dokumentace lze nalézt v MP 1 a MP 2.

Výstupem postupu 3.2.1 je projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení, po vydání stavebního povolení se stává projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení (viz MP 1 a MP 2).

3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Postup 3.2.2 řeší zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby do úrovně, umožňující stavebníkovi provádění stavby a ke kontrolním prohlídkám. Navazuje a rozpracovává předchozí stupeň projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení. Vypracovává se, pokud povinnost jejího vypracováni vyplývá z územního rozhodnutí nebo se tak rozhodne stavebník. Tuto projektovou dokumentaci může vypracovat jen autorizovaná osoba, činnost spadá mezi vybrané činnosti ve výstavbě.

Vstupem do postupu 3.2.2 je projektová dokumentace podle 3.2.1 tohoto MP 1.5.6, která byla podkladem pro vydání stavebního povolení se splněnými podmínkami stavebního úřadu a veřejnoprávních orgánů, stanovenými pro úpravu této projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení.

V rámci postupu se provádí vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Vedle přípravy staveniště a ostatní realizační přípravy u příslušného zhotovitele a jeho zhotovitelů je rozhodující náplní realizační přípravy stavby. Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu §158 SZ činností vybranou - pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována osobou autorizovanou. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona (mimo §92 SZ, podle nějž může být její zpracování uloženo územním rozhodnutím), i když je ve většině případů nezbytné. Pokud je projektová dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro kontrolní prohlídky stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž autorizovaná osoba, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení; pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, nazývaná také často realizační dokumentace, rozpracovává předchozí stupeň projektové dokumentace nejen do úrovně umožňující vlastní realizaci stavby, ale stává se i podkladem pro navazující inovace a změny dokončené stavby.

V průběhu zpracování a při dalším využití plní projektová dokumentace pro provádění stavby zejména následující funkce:

  • umožňuje provádění stavby
  • je podkladem pro výběr a smluvní zabezpečení provádění díla zhotovitelem nebo zhotoviteli, pro objednávání zařízení a výrobků, zadávání prací a služeb dodavatelům;
  • je podkladem pro zpracování výrobní dokumentace a průvodní technické dokumentace nestandardních výrobků a zařízení, pro zpracování montážní dokumentace na staveništi a dokumentace o nestandardních výrobcích a pracích na staveništi, požadované příslušnými právními předpisy;
  • vyjmenovává stanovené výrobky podle zákona o technických požadavcích na výrobky;
  • je podkladem pro uplatnění řídicího systému provádění stavby, navrženého v dokumentaci pro stavební povolení a poskytuje informace pro základní úroveň managementu provádění stavby;
  • slouží stavebníkovi k výkonu kontrolních činností, dohledu a dozorů, jako podklad k uvedení stavby do provozu, k pořízení dokumentace skutečného provedení stavby, k povolení užívání, k provozování stavby a využití pro navazující inovace stavby nebo jejích částí;
  • je podkladem pro případná změnová řízení.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby je stanoven v příloze č. 13 novely č. 405/2017 Sb. vyhlášky o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb.

Tuto přílohu lze použít i v případě zpracovávání zadávacích podmínek podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Projektová dokumentace pro provádění stavby v technologické části dokumentace je obvykle tvořena souhrnnou částí na úrovni složky pro každý jednotlivý provozní celek a provozní soubor. Technická zpráva se zpracovává ve stejné skladbě a členění jako projektová dokumentace pro stavební povolení z níž příslušné údaje přebírá s tím, že se:

  • zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci,
  • zdůvodňují a zpřesňují technická, konstrukční, materiálová nebo dispoziční řešení,
  • případně stanoví zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy.

Pro práce na této projektové dokumentaci je významná také potřeba předávání dílčích projektových výsledků, obvykle mezi zpracovateli provozních souborů a stavebních děl, podkladů pro výpočty, pro energetické a jiné rozvody apod., a to i mezi různými subjekty podílejícími se na těchto pracích.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce, výrobně technická dokumentace a dokumentace výrobků dodaných na stavbu. Pokud je pro stanovení podrobností nutná některá z výše uvedených dokumentací, musí být tento požadavek uveden v projektové dokumentaci pro provádění stavby.

Projektová dokumentace pro provádění stavby poskytuje také informace pro základní úroveň plánování, pro operativní řízení a sledování rozpracovanosti díla, kontrolní činnosti a provádění operativních zásahů v zájmu odstraňování odchylek od plánovaného stavu.

Oprávnění k vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby má jen AO.

Dokumentace se zpracovává podle společných zásad samostatně pro jednotlivé stavby (pozemní a inženýrské), případně provozní (technologické) soubory, pokud se ve stavbě vyskytují a vychází z projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení.

V každé části je:

  • Technická zpráva
    • Zpracovává se ve stejné skladbě a členění jako v projektové dokumentaci pro povolení stavby, z níž příslušné údaje přebírá s tím, že se:
    • zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci,
    • zdůvodňují a zpřesňují technická, konstrukční, materiálová nebo dispoziční řešení,
    • případně stanoví zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy.
  • Výkresová část
    • Zpracovává se v měřítku přiměřeném jejich účelu (obvykle 1:50):
    • výkresová dokumentace
    • výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat
    • legendy doplňují výkresy jen v nezbytném rozsahu o údaje, které nelze vyjádřit graficky.
  • Výpočty
    • zpracovávají se v potřebném rozsahu a kontrolovatelné formě. Výpočty jsou součástí dokumentace a připojují se jako doklady ve dvou vyhotoveních.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že projektová dokumentace pro provádění stavby se člení na:

Stavební nebo inženýrské objekty (stavební objekty)

Technická a technologická zařízení (provozní soubory)

Dokumentace pro část Technická a technologická zařízení

(provozní soubory) se zpracovává podle svého rozsahu a charakteru v samostatných částech:

1. Technická zpráva:

Zpracovává se ve stejné skladbě jako v projektové dokumentaci pro stavební povolení. Zpřesňuje a doplňuje údaje a zdůvodňuje případné odchylky. Obsahuje stručnou charakteristiku provozních jednotek a vazby a požadavky na další provozní soubory a stavební díla.

2. Výkresová část:

Zpracovává se podle společných zásad stanovených pro pozemní stavby.

3. Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (vč. příp. výpočtů):

4. Doklady:

Dokladovou část tvoří rozhodnutí, záznamy z projednávání a jiné dokumenty potřebné pro provádění a kontrolní prohlídky stavby.

Dokumentace každého z provozního souborů (PS), popř. dílčích provozních souborů, obsahuje také zejména:

  • označení a název PS, dílčího PS,
  • údaje o osobě odpovědné za zpracování dokumentace,
  • údaje o styčných místech s jinými PS, dílčími PS a návaznostmi na jiná zařízení, provozy, sítě, budovy,
  • podrobné položkové rozpočty, pokud je jejich zpracování dohodnuto s objednatelem, nebo je potřebné pro vnitřní potřebu zhotovitele,
  • údaje o vyhrazených technických zařízeních a stanovených výrobcích,

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb vztahující se k PS je uveden v příloze tohoto MP 1.5.6 číslo 6.1.

K obsahu projektové dokumentace pro provádění stavby je účelné připojit ještě následující vysvětlující poznámky:

  • součástí této dokumentace stavby není dokumentace výrobní, dokumentace dílenská, dokumentace montážní, dokumentace průvodní technická, ani dokumentace zařízení staveniště. Tyto druhy dokumentace na předmětnou dokumentaci stavby navazují, nebo s ní jinak souvisejí. Do projektové dokumentace pro provádění stavby může být zahrnuta dokumentace k vyzkoušení, průkazům, převzetí a užívání stavby;
  • pro zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby používají její zpracovatelé v určitých oborech a pro určité druhy staveb řadu standardů různé úrovně;
  • změnovým řízením na úrovni managementu stavby při provádění stavby procházejí povinně ty části projektové dokumentace pro provádění stavby, které jsou uplatňovány jako podklad pro příslušný systém managementu stavby, nebo jsou předávány stavebníkovi pro jiné účely;
  • se změnovým řízením souvisí také management rizik. Na úrovni projektové dokumentace pro provádění stavby mají být ošetřena dříve přijatá rizika, definovaná již v předchozím stupni dokumentace stavby, s cílem jejich snížení;
  • způsob a postupy práce na projektové dokumentaci pro provádění stavby jsou do značné míry ovlivněny způsoby řízení provádění stavby. Ovlivněny jsou také volbou technologie projektování, započatou zpracováním dokumentace pro územní řízení;
  • plán BOZP na staveništi požadovaný zákonem č. 309/2006 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), musí být vypracován před zahájením prací na staveništi vždy tehdy, budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny v Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb., příloha č. 5, dále pak podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby a způsobu provedení. Rozsah a obsah plánu je uveden v příloze č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

Výstupem postupu 3.2.2 je projektová dokumentace pro provádění stavby.

3.3 POSTUPY PŘI PROVÁDĚNÍ A PROVOZOVÁNÍ STAVBY

3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

Postup 3.3.1 řeší zpracování dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů uvedení do provozu, předání a převzetí a pro zahájení užívání stavby.

Vstupem do postupu 3.3.1 je zpracovaná projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a projektová dokumentace pro provádění stavby.

V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro získání kolaudačního souhlasu k jejímu trvalému užívání. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu provádění. Praktické řešení vychází z projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení a z projektové dokumentace pro provádění stavby. V nich má být rozpracování dokumentace natolik zřejmé, aby se stalo spolu s ostatními podklady a doklady zadáním pro vlastní zpracování dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro zahájení užívání stavby.

Dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro zahájení užívání někdy bývá již součástí projektové dokumentace pro provádění stavby nebo je zpracována samostatně, jako dokumentace svého druhu.

Ta obsahuje požadavky pro provedení individuálních zkoušek strojů a zařízení, komplexních a garančních zkoušek, zkušebního a garančního provozu a k zpracování provozní dokumentace a zásad provozování stavby.

Součástí tohoto stupně dokumentace mohou být také postupy pro spuštění technologických linek a celků, a to buď pouze pro první uvedení do provozu, nebo pro každé spouštění po provozní odstávce, případně obdobně i pro odstavení linek a celků z provozu. V časovém úseku mezi ukončením provádění a začátkem užívání probíhá vyzkoušení a průkazy, dokumentační zachycení skutečného stavu. Na základě komplexního vyzkoušení dochází k předání a převzetí technologických celků a stavby uživateli většinou návazně následuje zkušební provoz a prokázání projektovaných parametrů garančními zkouškami.

Rozsah této dokumentace bude vždy specifický podle toho, jaká jsou stanovena kritéria, o jaký druh a složitost stavby a technologického zařízení se jedná, jaký druh technologických procesů v ní probíhá, jaké jsou stanoveny cíle i jaké jsou vztahy mezi účastníky výstavby. Tato pomůcka nerozpracovává všechny možné formy dokumentace pro povolení užívání, vypracovávané zejména vyššími dodavateli nebo formou kompletované dodávky. Vychází jen z nejčastějšího vztahu zajišťování investorským způsobem, pro něhož je partnerem v této oblasti projektant.

V průběhu zpracování a při dalším využití plní tato dokumentace pro daný soubor zařízení zejména následující funkce:

  • ujasnění rozsahu a obsahu činností k prokázání dosažení stanovených cílů,
  • stanovení podmínek k dosažení těchto cílů,
  • umožnění zkontrolování dokumentů o kvalitě v dosavadní přípravě a realizaci,
  • ujasnění vztahů k obecně závazným předpisům a k ochraně veřejných zájmů,
  • stanovení podmínek pro uvádění do provozu (včetně vyhrazených technických zařízení),
  • stanovení náběhové křivky pro výrobní zařízení,
  • stanovení požadavků na průvodní dokumentaci k výrobkům,
  • stanovení programu a rozsahu kontrol, měření, inspekcí a zkoušek,
  • stanovení požadavků na kvalitu a úplnost dokladů ze zkoušek a průkazů,
  • stanovení podmínek ke snížení technických a technologických rizik,
  • stanovení bezpečnostních a protipožárních podmínek,
  • stanovení účelu a technických podmínek pro individuální vyzkoušení a jeho průběh,
  • stanovení účelu a technických podmínek pro předkomplexní a komplexní vyzkoušení a jeho průběh,
  • stanovení účelu a technických podmínek pro zkušební provoz a jeho průběh,
  • ujasnění podmínek pro předání a převzetí,
  • ujasnění podmínek pro povolení k předběžnému a k trvalému provozu,
  • stanovení technických podmínek pro garanční zkoušky k prokázání parametrů,
  • stanovení technických podmínek, souvisejících se záruční lhůtou,
  • umožnění sběru, zpracování a přenosu informací k rozhodovacím prostředkům.

Pro předání stavby do užívání jsou stanoveny také veřejnoprávní podmínky. Ty jsou stanoveny v souladu s právními předpisy pro výstavbu při správních řízeních, podmiňujících předání a převzetí stavby nebo její části do zkušebního, předčasného užívání a do trvalého provozu. Rozhodujícím podkladem pro posouzení dodržování stanovených podmínek je kromě projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení nebo při povolení změny před jejím dokončením i dokumentace skutečného provedení stavby. Tuto dokumentaci zpracovává projektant na základě výsledků úprav zařízení, ke kterým došlo v průběhu jejich provádění, zkoušek a průkazů. K tomu slouží i dokumentace této fáze výstavby, určující i obvykle plynulý přechod od komplexního vyzkoušení do zkušebního provozu, která je potřebná k získání kolaudačního souhlasu od stavebního úřadu.

Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby zachycuje odchylky, k nimž došlo při realizaci stavby. Dokladuje, zda stavba byla provedena podle ověřené projektové dokumentace ve stavebním řízení a podle projektové dokumentace pro provádění stavby (pokud se zpracovává), nebo zda v průběhu výstavby došlo k podstatnějším odchylkám, vyžadujícím změnové řízení. Ve výkresové části obsahuje i základní schémata, dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu. Také dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy zpravidla v měřítku 1:100). Je využívána pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání dokončené stavby. K tomuto řízení, je-li to účelné, může být projektant přizván stavebním úřadem. Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby uvádí příloha č. 14 novely č. 405/2017 Sb. vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem je závislý od zvoleného způsobu výstavby. Je-li tento vztah vytvořen i pro fázi uvádění stavby do provozu, je účelné, aby se projektant účastnil všech zkoušek a průkazů, definovaných v jím zpracované dokumentaci.

Výstupem postupu 3.3.1 je dokumentace k užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující i dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu stavebním úřadem.

3.3.2 Dokumentace pro užívání a pro provozování stavby

Postup 3.3.2 řeší zpracování dokumentace pro užívání a pro provozování stavby, její údržby a změny dokončené stavby.

Vstupem do postupu 3.3.2 je zpracovaná dokumentace předchozích stupňů. V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro užívání stavby, její údržby a podchycování změn dokončené stavby i jako podklad k budoucím inovacím a renovacím. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí jsou stanoveny NV č. 378/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, včetně rozsahu požadované průvodní dokumentace, tj. pasportů od jednotlivých strojů a zařízení (viz kap. 5.2 toto MP 1.5.6).

Na zpracování dokumentace k užívání stavby, označované také jako provozní dokumentace, se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu provádění. Řešení z předchozích stupňů dokumentace má být natolik určující, aby se stalo zadáním pro vlastní zpracování provozní dokumentace. Někdy bývá již součástí dokumentace k povolení užívání stavby, nebo je častěji vypracována samostatně, jako dokumentace svého druhu.

V odůvodněných případech bývá navíc samostatně zpracovávána provozní dokumentace i pro každé spouštění po provozní odstávce.

Autorizovaná osoba (AO) se na zpracování této dokumentace již většinou nepodílí, její spoluúčast je však velmi potřebná a vhodná. Provozní dokumentaci si zajišťuje stavebník nejčastěji u zhotovitele stavby. Projektant v předchozích druzích dokumentace by však měl vyspecifikovat její rozsah. Pokud se AO TZSp na zpracování dokumentace k užívání a k provozování stavby i přímo podílí, je její činnost výkonem nad obvyklý rámec. Na kvalitu provozní dokumentace je kladen oprávněně vysoký nárok, neboť technologická stavba má svoji efektivnost především z jejího provozování.

Z výše uvedených důvodů je pojednání o provozní dokumentaci věnována v dalším textu patřičná pozornost.

Specifika zpracování provozní dokumentace

Souborně lze poslání dokumentace pro užívání a pro provozování stavby (provozní dokumentace) vyjádřit jako snahu dokumentovat aktuální strukturu stavby v členění podle provozních souborů zařízení, staveb, nebo také strukturu organizačních jednotek a útvarů organizace, v nichž probíhají procesy vedoucí k dosažení cílů stavby. Tuto strukturu je nutné dokumentovat v rozsahu potřebném pro provozování stavby a následné inovace všech úrovní. Je dáno i potřebou udržovat aktuální strukturu řízených procesů, které zajistí dosažení cílů stavby a dosahování po dobu životnosti stavby, včetně běžných inovačních procesů, pokud nenabydou úrovně nového projektu spojeného s výstavbou, nebo úrovně změny dokončené stavby.

Při předání a převzetí stavby k běžnému užívání od uvedení stavby do provozu je předávána provozní dokumentace v aktuálním stavu ke dni předání a převzetí. Je povinností uživatele stavby, aby udržoval aktuální stav dokumentace skutečného provedení stavby po celou dobu životnosti stavby v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a dodržoval tak požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení, přístrojů a nářadí.

Při zpracování provozních předpisů je možno obecně vycházet z ČSN EN 62079 Zhotovování návodů - strukturování, obsah a prezentace. Souběžně s touto normou platí ČSN EN 82079-1 z 5/2013, která tuto normu zcela nahradila ke 12. 9. 2015.

Jako specifika lze pro zařazování provozní dokumentace do souboru dokumentace stavby označit následující skutečnosti:

  • zařazení provozní dokumentace do projektové dokumentace stavby je netradiční. Většinou je provozní dokumentace z postupu navrhování odsunuta jako záležitost dohody uživatele stavby se zhotovitelem stavby, nebo dokonce s jeho poddodavateli. Vedle cílů obvyklých pro hodnocení stavby je rozhodující dosažení cílů při užívání stavby věcně i ekonomicky vyjádřených v čase. Postupné zpracování provozní dokumentace se pak musí stát rovnocennou složkou postupu navrhování stavby;
  • závislost na organizačním uspořádání organizace uživatele;
  • potřeba aktualizace dokumentace skutečného provedení stavby po celou dobu životnosti stavby vyvolává jednak potřebu zpracovat a udržovat také provozní dokumentaci aktuální na vhodných médiích, z nichž lze pořídit aktuální varianty provozních příruček, manuálů a jiných provozních podkladů, ale také potřebu podporovat inovační procesy různých úrovní. Změnová řízení v dokumentaci stavby pro pořízení stavby se často týkají změn inovačních. Využití provozní dokumentace není spojeno pouze s opakovanými produkčními nebo regeneračními procesy (údržbou, obnovou), ale má podporovat také nestandardní řešení, racionalizaci procesů ve spojení s modernizací zařízení a vybavení stavby;
  • závislost rozsahu a obsahu provozní dokumentace na druhu stavby a procesů, kterým stavba slouží. V tomto případě nejde o specifika provozní dokumentace. Druh stavby a druhy postupů ovlivňují také jiné části dokumentace stavby. V některých případech může optimalizace provozního využívání stavby značně ovlivnit náklady stavby;
  • stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy nepředepisují obsah provozní dokumentace. Provozní dokumentace a její obsah může však být určen i zvláštním předpisem, v němž je stanoven např. provozní, manipulační a havarijní řád, požadavky na životní prostředí a požadavky k hygieně práce. Obsah musí být promítnut do všech provozních a jiných pravidel.

Úrovně a formy zpracování provozní dokumentace

Počet úrovní zpracování provozní dokumentace je odvislý od velikosti a složitosti stavby, technologického zařízení a od způsobu řízení jejího provozu. Provozní dokumentace bývá zpracována:

  • na jediné úrovni celé stavby ve struktuře, která spojuje funkce stavby i ucelené její části;
  • na dvou úrovních, považovaných za obvyklé na úrovni stavby, jejíž provoz je současně organizován jako provoz organizace nebo její části, jako je provoz, závod, pobočka, a na úrovni ucelených částí stavby, provozních celků nebo provozních souborů či staveb;
  • na více než dvou úrovních, půjde-li o obzvlášť rozsáhlé nebo složité stavby, technologii nebo technologická zařízení.

Provozní dokumentace na úrovni stavby zahrnuje obvykle i dokumentaci, označovanou často jako dokumentace skutečného provedení stavby a provedenou již pro oznámení nebo povolení k užívání, nebo z ní vycházející. Tato dokumentace slouží také pro potřebu inovací aktuálního stavu provozované stavby a další části dokumentace stavby, sloužící vedení organizace nebo organizační jednotky především k managementu, jako je plánování, organizování, operativnímu řízení nebo kontrolingu.

Dokumentace na úrovni jednotky organizační struktury stavby je zpracována jako základní úroveň provozní dokumentace technologických celků, provozních souborů, stavebních děl nebo organizačních útvarů, ve formě provozních knih (provozních příruček, provozních manuálů), využívajících příslušné části datové základny organizace a obsahujících vše potřebné k provozování příslušné části stavby.

Obsah provozní dokumentace na úrovni stavby

Pokud je provozní dokumentace zpracována na dvou úrovních, potom dokumentace zpracovaná na úrovní stavby obvykle zahrnuje:

  • dokumentaci skutečného provedení stavby zpracovanou k povolení nebo oznámení užívání stavby, určující současně provozní strukturu stavby (viz další podkapitola),
  • dokumentaci o systému ochrany veřejných práv,
  • provozní řád stavby,
  • pravidla krizového provozování stavby,
  • pravidla pro dozory nad provozem,
  • pravidla pro údržbu a obnovu,
  • pravidla pro modernizaci zařízení a racionalizaci procesů,
  • pravidla pro účast lidského činitele na provozování.

Pokud je provozní dokumentace, zejména pro menší a jednodušší stavby, zpracována na jediné úrovni, pak je výběr výše uvedených částí dokumentace zpracován do formy provozní knihy (provozního manuálu). Úplná provozní dokumentace je pak uchovávána pro potřeby údržby a inovací stavby a jejích technických a technologických zařízení.

Dokumentace určující provozní strukturu stavby

Tato dokumentace zahrnuje úplnou dokumentaci vypracovanou v průběhu výstavby a dokumentaci skutečného stavu k povolení změny stavby před jejím dokončením, s doklady o všech změnách této dokumentace.

V dokumentaci se zaznamenává také:

  • organizační struktura, jako jsou provozní celky a provozní soubory, organizační útvary a další podrobnější členění;
  • struktura procesů řízených, řídicích a výrobních v členění podle provozních souborů, staveb a organizačních útvarů, v souladu se strukturou řízení jejího užívání a provozování až do úrovně dílčích činností;
  • přiřazení funkcí do této struktury, s vyjádřením nároků na každého z nich.

V souladu s touto dokumentací jsou pak pořízeny výkresy a náčrty pro provozní příručky. Úplná dokumentace je uchovávána rovněž pro potřeby přípravy inovací na úrovni změn dokončené stavby.

Dokumentace systému ochrany veřejných práv

Dokumentace již provozované stavby je dána jejími specifickými potřebami. Obsahuje výběr ustanovení předpisů z oblasti ochrany veřejných práv a souvisejících standardů (norem), vztahujících se k provozované stavbě. Obsahuje dále uspořádané informace o promítnutí příslušných údajů a pravidel do dalších částí provozní dokumentace a o promítnutí příslušných údajů a pravidel do provozních příruček.

Jedná se zejména o ustanovení:

  • stavebního zákona a souvisejících právních předpisů,
  • předpisů vztahujících se k bezpečnosti práce a bezpečnosti provozování stavby obecně,
  • předpisů vztahujících se k požární ochraně stavby,
  • předpisů vztahujících se k bezpečnosti výrobků, používaných nebo vyráběných v souvislosti s provozovanou stavbou,
  • zvláštních předpisů, vztahujících se k provozovaným stavbám určitých druhů.

Pravidla ekonomického provozování stavby

Pravidla bývají uspořádána do formy provozního řádu stavby a rozlišují:

  • standardy průběhu opakovaných postupů a jejich řízení zpracované podrobněji,
  • zásady průběhu nestandardních dějů a jejich řízení.

Pravidla mají stanovit podmínky ekonomického provozování takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení zdraví zúčastněných osob, ohrožení majetku, k poškození stavby, zařízení nebo k jejímu nadměrnému opotřebení oproti předpokladům v dokumentaci stavby.

Pravidla krizového provozování stavby

Dokumentace především určuje situace, které přicházejí v úvahu jako krizové, kdy obvykle zahájí činnost krizový management provozu:

  • působení vnitřních vlivů provozované stavby (havárií zařízení nebo konstrukcí při provozování, při požárech, při výbuších apod.),
  • působení vnějších vlivů (živelních pohrom apod.).

Pravidla dozorů nad provozem

Jedná se obvykle o pravidla pro dozory, dohledy, inspekce a technické prohlídky, zaměřená na všechny technické faktory při provozování stavby a jejího zařízení.

Pravidla lze členit do tří částí:

  • pravidla pro externí dozory orgánů veřejné správy mají v souladu s platnými předpisy obsahovat zejména přehled dozorů, které pro provozování příslušné stavby přicházejí v úvahu. Typickým příkladem takového dozoru je soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů vykonávaný stavebním úřadem, který se týká prakticky všech staveb a je podle stavebního zákona ve znění pozdějších předpisů uplatňován po celou dobu užívání stavby;
  • pravidla pro externí a interní inspekce procesů, technických a organizačních struktur se týkají inspekcí prováděných na základě dohod s dodavateli zařízení, jako jejich obchodně technické služby, servis nebo podle interních směrnic podniku prováděných vlastním personálem. Předmětem inspekcí bývá obvykle úroveň procesů při provozování stavby a jejich řízení, způsob namáhání a míra opotřebení částí stavby a zařízení, úroveň a parametry vstupů do procesů a výstupů z nich, kvalifikace a celková úroveň provozního personálu a jeho managementu;
  • pravidla pro technické periodické prohlídky stavby, souborů zařízení a konstrukcí, jako jsou technické prohlídky, které mají předejít závadám při užívání a provozování stavby a včasným zásahem snížit náklady na opravy a předejít vzniku škod. Obvykle se zpracovává plán prohlídek s odkazem na typ kontrolního úkonu (vizuální kontrola, měření, zkoušky apod.) a na odpovědnou fyzickou osobu.

Pravidla pro dozory, inspekce a technické prohlídky se aktualizují nejen v souladu se změnami předpisů, prováděnou racionalizací nebo modernizací, ale také v souladu se získanými provozními zkušenostmi. Mezi dozorové orgány patří stavební úřady, odbory životního prostředí (ŽP), ČIŽP, hygienické stanice, ČBÚ, Česká obchodní inspekce, Úřad inspekce práce apod.

Pravidla regenerace spojené s modernizací zařízení a racionalizací procesů

Dokumentace stanoví pravidla pro regeneraci, jako je prosté obnovení formou údržby, oprav, popř. výměny dílců zařízení a konstrukcí, ale také pro obnovení technických faktorů, jakým jsou třeba technologické postupy a principy i vstupní technické prvky. Tato pravidla však mají současně podněcovat k optimalizaci těchto faktorů a k racionalizaci příslušných procesů v zájmu dosahování celkové vyšší efektivnosti provozování stavby.

Udržovací práce se obvykle provádějí v souladu s plánem údržby a oprav. Plán údržby a oprav je pak rozpracováván na základní úroveň pro jednotlivé části zařízení. Smyslem technických prohlídek a preventivních oprav je předejít poruchám a haváriím. Přesto je nutné předpokládat také opravy v důsledku poruch. Zkušenosti z poruch a havárií se musí promítat do aktualizovaného plánu údržby a oprav.

Provozní předpisy, které mohou mít charakter standardu, podrobně zpracovaného pro cyklicky opakované procesy, jako je opakovaná výroba nebo služby, nebo jen rámcové děje, musí vždy zahrnovat také pravidla a požadavky, odpovídající příslušným právním předpisům. Jako příklad lze uvést vyhrazená technická zařízení, podléhající státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce. U nich se musí vždy, co do postupů jejich spouštění a užívání i co do kvalifikace obsluhujícího personálu a dozorů, vyhovět požadavkům zákona č. 174/1968 Sb. a jeho prováděcích předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhlášky č. 48/1982 Sb., ve znění vyhlášky č. 192/2005 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a NV č. 101/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Další požadavky na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou formulovány v zákoně č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Pravidla pro účast lidského činitele při provozování zařízení a stavby

Tato část dokumentace má stanovit zejména organizační schéma funkcí s uvedením kvalifikačních požadavků na každou z funkcí, včetně manažerů příslušných úrovní, podle zařazení útvarů ve struktuře provozované stavby, a požadavky na další vzdělávání, školení, přezkoušení každé kvalifikační skupiny funkčních míst.

Výstupem postupu 3.3.2 je dokumentace stavby pro užívání a pro provozování stavby, pro udržování stanovené technické úrovně stavby a k následným inovacím.

4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

4.1 DÍLČÍ POSTUPY AO TZS

4.1.1 Autorský dozor (AD)

Vstupem do postupu 4.1.1 je smlouva o zpracování další projektové dokumentace, případně o výkonu autorského dozoru.

Autorským dozorem je postup AO TZS, která vypracovala projektovou dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení, případně dokumentaci pro provedení stavby, k ověřování souladu provádění stavby s touto dokumentací v průběhu výstavby. U staveb financovaných z veřejných prostředků je výkon autorského dozoru ze zákona povinný.

Pro autorský dozor platí tyto hlavní zásady:

  • Autorský dozor vykonává povinnosti podle smlouvy se stavebníkem a ověřuje dodržení technicko-ekonomického, architektonického a výtvarného řešení projektové dokumentace do závěrečného hodnocení stavby.
  • Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává AO se stavebníkem ve smlouvě.
  • Provádění autorského dozoru AO nezbavuje investora odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.
  • Zjistí-li projektant při výkonu autorského dozoru (AD) nedodržení projektové dokumentace, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním (montážním) deníku, stavebníka.
  • Jestliže závažné vytýkané závady nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité veřejné zájmy, může projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce, a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje stavebníka povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.

4.1.2 Rozsah dozoru

Ve výkonu autorského dozoru (AD) je zpravidla nutno:

  • v období zpracování dokumentace pro provádění stavby:
    • zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání smlouvy, soulad zpracovávané dokumentace pro provádění stavby,
    • poskytovat vysvětlení, potřebná pro vypracování dokumentace pro provádění stavby,
    • navrhovat stavebníkovi opatření, zjistí-li odchylky od schválené projektové dokumentace pro stavební povolení;
  • v období provádění stavby:
    • účastnit se předání staveniště dodavatelům,
    • zajistit dodržení dokumentace pro provádění stavby s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro plynulost stavby;
    • řešit změny nebo doplnění PD způsobené novými skutečnostmi, zjištěnými v průběhu provádění stavby;
    • posuzovat návrhy dodavatelů na odchylku a změny;
    • dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání se stavebníkem, popřípadě s orgány státní správy;
    • účastnit se kontrolních dnů stavby;
    • sledovat postup výstavby z technického hlediska;
    • plnit další povinnosti u staveb, které to svým charakterem vyžadují;
    • účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části, včetně komplexního vyzkoušení;
  • po dokončení stavby nebo její ucelené části nebo etapy zúčastnit se:
    • zkušebního provozu,
    • závěrečné kontrolní prohlídky a poskytovat přitom potřebné vysvětlení a spolupráci, vypracovat ke zprávě o hodnocení stavby zpracované stavebníkem stanovisko projektanta.

Fyzická osoba pověřená výkonem autorského dozoru zaznamenává svá zjištění, požadavky a návrhy do autorského nebo stavebního deníku. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou uvedeny v příloze č. 16 novely č. 405/2017 Sb. vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

4.1.3 Ochrana před výbuchy plynů, par a prachů

Pro provozovatele pracovišť, technologií a provozů, ve kterých je stanoveno nebezpečí výbuchu stanoví základní povinnosti nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Toto nařízení stanoví v souladu s právem Evropského společenství způsob organizace práce a pracovních a technologických postupů a bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technologických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí na pracovištích v prostředí s nebezpečím výbuchu

NV č. 406/2004 Sb., stanoví zaměstnavateli:

1) Klasifikovat prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu

Prostor s nebezpečím výbuchu - prostor, ve kterém se výbušná atmosféra může vyskytnout v množství, vyžadujícím opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Za prostor s nebezpečím výbuchu se považuje prostředí podle NV č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh, ve kterém může vzniknout výbušná atmosféra v důsledku místních provozních podmínek. Prostory s nebezpečím výbuchu se zařazují do zón na základě četnosti výskytu výbušné atmosféry a doby jejího trvání.

Prostor bez nebezpečí výbuchu - prostor, ve kterém se nepředpokládá výskyt výbušné atmosféry v množství vyžadujícím opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

2) Riziko výbuchu posuzovat komplexně se zřetelem na všechny okolnosti práce v prostředí s nebezpečím výbuchu. Z pohledu prevence a poskytování ochrany proti výbuchu musí zaměstnavatel přijmout taková technická a organizační opatření, která jsou vhodná pro povahu provozu v souladu s dále uvedenými principy

  • předcházením vzniku výbušné atmosféry
  • zabráněním iniciace výbušné atmosféry
  • snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

3) Provést hodnocení specifických rizik spojených s výbušnou atmosférou. Toto hodnocení musí být provedeno v písemné formě v dokumentaci o ochraně před výbuchem. Dokument o ochraně před výbuchem musí být vydán před zahájením provozu zařízení a musí být revidován dojde-li k významným změnám.

Zabezpečit v prostorách s nebezpečím výbuchu plnění dalších požadavků podle přílohy č. 2 NV č. 406/2004 Sb. Tam, kde je to stanoveno v dokumentaci o ochraně před výbuchem, smí být nebezpečné činnosti, při nichž může vzniknout výbušná atmosféra nebo které mohou způsobit iniciaci výbušné atmosféry, prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací (příkaz "V")

4) Označit místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX označujícími "nebezpečí - výbušné prostředí" (NV č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů) a Zákaz vstupu nepovolaným osobám, Zákaz manipulace s otevřeným ohněm.

5) Detekční přístroje musí mít platnou kalibraci.

6) Práce nesmí být prováděny osamoceným zaměstnancem.

7) Zajistit předávání informací o rizicích zúčastněným partnerům podle §101 zákoníku práce.

8) Používat při těchto činnostech osobní ochranné pracovní prostředky - pracovní oděvy z nehořlavých materiálů

9) Zajistit, aby s ohledem na posouzení rizika výbuchu byla po dobu přítomnosti zaměstnanců nebo jiných osob vhodnými technickými prostředky náležitě monitorována, vyhodnocována a kontrolována výbušná atmosféra.

Zatřídění prostor z hlediska nebezpečí výbuchu plynů, par a prachů

Hořlavé plyny a páry hořlavých kapalin

Pro určování nebezpečných prostorů s hořlavými parami, plyny a mlhou platí ČSN EN 60079-10-2 ed. 2. Před zahájením zařazování určitého prostoru do zón je nutno získat základní fyzikální vlastnosti látek, které se v daném prostoru nacházejí.

Klasifikace nebezpečných prostor:

  • zóna 0 (dříve SNV 3 - stupeň nebezpečí výbuchu) - trvalý výskyt výbušné atmosféry nebo často,
  • zóna 1 (dříve SNV 2) - vznik výbušné atmosféry se předpokládá za normálního provozu zařízení
  • zóna 2 (dříve SNV 1) - výskyt výbušné atmosféry se předpokládá pouze za abnormálních stavů nebo jen krátkodobě.

Za trvalý, dlouhodobý nebo častý výskyt výbušné atmosféry v hodnoceném prostoru (zařazení do zóny 0) se považuje pravděpodobná přítomnost po dobu delší než 1000 hodin za rok (pro nepřetržitý provoz, jinak 1/10 doby provozu technologie).

Do zóny 1 se zařazují prostory, ve kterých se pravděpodobnost vzniku výbušné atmosféry po dobu delší než 10 hodin za rok (a samostatně kratší než 1000 hodin za rok pro nepřetržitý provoz, jinak 1/1000 doby provozu technologie)

Ostatní prostory, ve kterých může vzniknout výbušná atmosféra (třeba i několik vteřin) se zařazují do zóny 2.

Byla zrušena dříve používaná kategorie ochranných prostorů a tyto prostory se musí zařazovat buď do zóny 2 nebo jako prostory bez nebezpečí výbuchu nebo u kapalin jako prostory s nebezpečím požáru hořlavých kapalin.

Hořlavé prachy

Pro zařazování prostorů s hořlavými prachy platí ČSN EN 60079-10-2 ed. 2. Z hlediska nebezpečí výbuchu musí být posouzeny všechny prostory, kde je hořlavý prach, včetně vnitřních prostorů sil, odlučovačů, filtr zásobníků - a podobně. Prostory s nebezpečím výbuchu se rozdělují do tří kategorií:

zóna 20 - prostor, ve kterém je výbušná atmosféra rozvířeného prachu se vzduchem přítomna trvale nebo po dlouhá období nebo často (za trvalou přítomnost hořlavého rozvířeného prachu nebo jeho četný výskyt se obecně považuje doba 1000 hodin ročně a více). Obecně tyto podmínky vznikají uvnitř zásobníků, potrubí, nádob apod. V okolí zařízení se vyskytují velmi zřídka, pouze u takových zařízení v jejichž okolí se trvale hodně práší.

zóna 21 - prostor, ve kterém může výbušná atmosféra rozvířeného prachu se vzduchem vznikat příležitostně v normálním provozu (za příležitostnou přítomnost hořlavého rozvířeného prachu v normálním provozu se obecně považuje doba delší než 10 hodin ročně avšak kratší než 1000). Do této zóny patří například vnitřní prostory filtrů, prostory v bezprostředním okolí míst, kde se nasypává a vysypává prach a místa, kde vznikají vrstvy prachu, které mohou v normálním provozu způsobit vznik výbušné prachovzdušné koncentrace hořlavého prachu se vzduchem.

zóna 22 - prostor, ve kterém se za normálního provozu nepočítá se vznikem výbušné atmosféry rozvířeného prachu se vzduchem a pokud tato atmosféra vznikne, bude přetrvávat pouze po krátkou dobu. Ve většině případů náhodné rozvíření prachu nemůže být vyloučeno a prostory se zařazují do zóny 22.

4.1.4 Určování vnějších vlivů a činnost odborné komise

V prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachových, či hybridních směsí je nutno dodržovat zásady a postupy o určení vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-1 ed. 2, 5 a návazných norem. Posuzují se vnější, vnitřní prostory budov, jakož i prostředí uvnitř technologických zařízení, protože teprve poté je možno stanovit prostředí kolem něj. O určení vnějších vlivů a o opatřeních, které určené vnějších vlivy podmiňují, musí být písemný doklad - protokol o určení vnějších vlivů. Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či budovy uchovávána.

Účelem je upozornit odpovědné projektanty na důležitost a včasné zpracování protokolu o určení vnějších vlivů, který je nezbytným výchozím podkladem především pro projekty elektro - silnoproudu, slaboproudu, ASŘTP a strojní části (například výběr motorů k poháněným zařízením atd.). Nutno upozornit, že vlivy se stanovují i v prostorách ve kterých se nenachází elektro zařízení (sila na mouku, cukr, kakao, zásobníky plynu atd.).

Pro určení vnějších vlivů v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par je nutná znalost technologie, charakteristiky strojního zařízení, větrání a příslušných bezpečnostních a protipožárních předpisů podložená zkušeností. Aplikace předmětných norem vyžaduje v konkrétních případech kritické hodnocení vlivů vyplývajících z dispozičního uspořádání strojů a zařízení, berouce v úvahu místní provozní podmínky, úroveň obsluhy atd.

4.1.5 Komise pro určování vnějších vlivů

Odborná komise jmenovaná rozhodnutím ředitele projektové organizace určuje vnější vlivy v souladu s normou ČSN 33 2000-1 ed. 2, 5 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik, ČSN EN 60079-10-2 ed. 2 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru, Část 10:Určování nebezpečných prostorů a ČSN EN 60079-10-2 ed. 2 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem - Část 10 :Zařazování prostorů, kde jsou nebo mohou být hořlavé prachy.

Komisi tvoří předseda komise, místopředseda, odborný projektant - specialista technolog, odborní projektanti - specialisté elektro, odborný projektant - požární specialista; tito členové komise jsou stálými členy. Dalšími členy komise jsou vedoucí projektant dané akce, odpovědní projektanti - specialisté, např. stavební, vzduchotechniky, měření a regulace, technologie případně další podle potřeby a charakteru stavby.

Kromě stálých členů komise mohou být na jednání komise přizváni další pracovníci jako např. odborní a odpovědní projektanti, eventuálně interní a externí specialisté.

Komise řeší všechny případy, kdy je provozní výskyt hořlavých plynů, kapalin, prachů nebo kombinace těchto látek nazývaná hybridní směsí (nejběžnější kombinací bývá směs hořlavého plynu a hořlavého prachu) blízký teplotám jejich vzplanutí nebo se vyskytují v množstvích, které ve směsi se vzduchem mohou vytvořit výbušnou koncentraci. V uvedených případech se stanoví zóny podle platných norem. O závěrech komise musí být sepsán protokol podepsaný členy komise.

Odbornou komisi svolává její předseda na žádost vedoucího projektanta (hlavního inženýra projektu), případně odpovědného projektanta strojní části daného obchodního případu.

4.1.6 Protokol o určení vnějších vlivů

Výsledkem jednání komise je "Protokol o určení vnějších vlivů". Vzhledem k tomu, že tento protokol tvoří důležitý podklad pro zpracování návrhů silnoproudu, slaboproudu, ASŘTP a pro poptávání strojního zařízení obsahujícího elektrotechnické přístroje a motory, je nutné, aby byl tento protokol vypracován ve fázi projektových prací, jakmile je známo technologické a dispoziční řešení.

Případné změny v dispozičním řešeni, stavební úpravy, požadavky na větrání apod. vyplývající z "Protokolu o určení vnějších vlivů" uplatňuje u příslušných profesí odpovědný projektant strojní části.

Protokol o určení vnějších vlivů vypracovaný odbornou komisí se vyhotoví nejméně ve 3 vyhotoveních. Jedno vyhotovení je určeno pro odbornou komisi, druhé vyhotovení obdrží žadatel, třetí vyhotovení projektant akce jako doklad do projektové dokumentace.

Spisové složky vyřízených problémů se uchovávají podle spisového řádu v dokumentaci obchodního případu.

Při uvádění díla do provozu je nutno ověřit, zda předpoklady při vypracování "Protokolu" v projektové fázi byly naplněny či nikoli. V negativním případě je nutno analyzovat příčinu a provést nápravu formou opatření. V případě, že se v technologickém procesu vyskytují látky nebezpečné výbuchem je povinností zaměstnavatele mít podle NV č. 406/2004 Sb. vypracovanou "Dokumentaci o ochraně před výbuchem", jejíž součástí je rovněž "Protokol o stanovení vnějších vlivů" a stanovení opatření eliminující nebo zmírňující následky výbuchu.

Obdobně se postupuje, dojde-li v průběhu provozování díla k úpravám, které mohou ovlivnit prostředí.

4.2 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO TZSp

4.2.1 Speciální a zvláštní postupy

Speciálními postupy při navrhování technologických zařízení staveb můžeme označit ty postupy, které kladou zvýšenou náročnost v tomto oboru s ohledem na charakter navrhovaného zařízení zejména po stránce technické a technologické, bezpečnosti, jakosti, ochrany životního prostředí (ŽP) při výstavbě i provozování, znalost právního prostředí, technických norem, stavu techniky a vyžadují velmi kvalifikovanou sílu s praktickými zkušenostmi a dovednostmi. Mezi ně lze zařadit i technologické stavby, do nichž se zabudovávají vyhrazená technická zařízení (zdvihací, plynová, elektrická, tlaková a jaderná zařízení). Návazně na tuto obecnější metodickou pomůcku pro navrhování technologických zařízení staveb jsou postupně vydávány další detailnější pomůcky pro navrhování TZS dílčích profesních zaměření s označením MP 1.5.X, v nichž se vyspecifikují i konkrétní předpisy, požadavky a normy, vztahující se k dané problematice.

Speciálními postupy mohou být také jiné, v této pomůcce nevyjmenované druhy dokumentace (Basic Design, Detail Design v kap. 5.2 MP 1.5), dokumentace pro určující technologický proces, nabídková dokumentace, nebo dokumentace pro vyhledání zhotovitele stavby.

Zvláštní požadavky na projektovou dokumentaci jsou kladeny v případech, kdy má být realizována technologická stavba, která při svém provozování a působení může významněji ovlivnit zdraví a životní prostředí (ŽP), ať již ve vlastních provozovnách, nebo vnějšího okolí, nebo je svým objemem výroby možným zdrojem nadměrných exhalací a znečištění. V takovém případě je povinností stavebníka předložit ve správním řízení i dokumentaci vlivů a účinků stavby na životní prostředí (ŽP), včetně návrhů na opatření k odstranění nebo minimalizování negativních účinků, popř. návrhu na zřízení ochranného pásma. Projektant tuto dokumentaci vypracuje v rozsahu předepsaném platným právním předpisem. Nejvýznamnější právní požadavky jsou uvedeny v příloze č. 2 MP 1.5.

Základním a nejefektivnějším článkem bezpečnosti při práci a prevence úrazovosti a jiného možného poškození zdraví je návrh správného technického a organizačního řešení navrhované stavby a technologie ve stadiu projektové přípravy. Zpracovatel projektové dokumentace odpovídá i za úplnost, správnost a celistvost navrhovaného řešení a odpovídá i za bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace, jakož i technických zařízení, dodržení hygienických požadavků, požární ochranu (PO), pracovní prostředí a pracovní podmínky v navrhovaných stavbách. Při navrhování stavby je důležitou složkou aplikace bezpečnosti a hygieny práce do projektové dokumentace, ať již pro přípravu staveniště a realizaci stavby, nebo pro zkoušky, provozování, údržbu a opravy. Požadavky na bezpečnost práce musí být v potřebném rozsahu uvedeny a popsány v technické zprávě projektové dokumentace. Povinnost zpracovat bezpečnostní požadavky do projektové dokumentace je dána §3 odst. 3 NV č. 101/2005 Sb., s tím, že je nutné respektovat příslušná ustanovení stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek. Bezpečnost práce a technických zařízení je disciplínou, která zasahuje do mnoha oborů lidské činnosti a profesí.

Bezpečnostní požadavky, které je nutno respektovat při navrhování staveb různého účelu jsou obsaženy ve značném množství zákonů, vyhlášek a nařízení. Pro projektanta je vždy důležitý rozbor a ocenění bezpečnostních rizik, která se v navrhované stavbě budou vyskytovat.

Nejčetnějšími a nejzávažnějšími bezpečnostními riziky možného ohrožení života nebo zdraví jsou zejména:

  • zvýšené nebezpečí úrazů mechanickými a dopravními stroji nebo jejich částmi, zdvihadly, pádem břemene, pádem osob do nezajištěných prostor,
  • nebezpečí výbuchu nebo požáru hořlavých plynů, par a prachů,
  • nebezpečí výbuchu tlakových nádob,
  • nebezpečí působení vysokých nebo nízkých teplot povrchů zařízení nebo materiálů,
  • působení nebezpečných látek, zejména žíravých nebo toxických,
  • zvýšené nebezpečí ohrožení elektrickým proudem nebo elekrostatickými náboji,
  • ohrožení nadměrným hlukem, otřesy, vibracemi.

Pro staveniště pak platí pro stavebníka povinnost vypracovat plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi vždy jsou li prováděny práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví. Ty jsou uvedeny zejména v příloze č. 5 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích – viz kap. 4.2.2.

Nejvýznamnější právní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, technické normy ochraňující život a zdraví osob, vztahující se k technologickým stavbám, technické normy vztahující se k pracovnímu a životnímu prostředí (ŽP), technické normy vztahující se k požární ochraně (PO) a další jsou uvedeny v kap. 5 MP 1.5 a v jejich přílohách.

4.2.2 Zásady organizace výstavby (ZOV)

Zásady organizace výstavby (ZOV) tvoří součást projektové dokumentace stavby předkládané k žádosti o stavební povolení, zejména u staveb se zvláštními nároky na provádění stavby. Zásady organizace výstavby prokazují technickou reálnost a optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska požadavků na zařízení staveniště, skladovací prostory pro potřeby výstavby, dopravní přístupnost. Stanovují podmínky a nároky na provádění stavby, využití mechanismů, napojení energií, inženýrských sítí, určují potřebu předmontážních a montážních zón, zabývají se bezpečností, vlivem stavby a požadavky na ochranu životního prostředí.

U staveb, při jejíž realizaci se předpokládá, že

  • celková doba trvání prací a činností bude delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti, na nichž bude současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
  • celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,

je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce, nejpozději 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli. Stejnopis oznámení musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do předání stavby stavebníkovi k užívání.

V tomto případě a budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 5) zadavatel stavby zajistí, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění koordinace bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu se uvedou potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby (podrobněji zákon č. 309/2006 Sb.). Rozsah a obsah plánu je specifikován v příloze č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

Řeší také i lhůty výstavby, časový plán a průběh výstavby a organizaci práce na staveništi. Jedním z nástrojů informačního charakteru, kterým se příprava a provádění stavby může řídit, je síťová analýza, zahrnující časovou, zdrojovou a nákladovou analýzu i kritickou cestu v posloupnosti činností.

Součástí ZOV je návrh Plánu bezpečnosti práce. Návrh Plánu bezpečnosti práce se zpracovává v součinnosti s investorem a koordinátorem bezpečnosti práce.

Blíže o ZOV pojednává MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

4.2.3 Metodický postup při navrhování

Jednotlivé, nejčastěji se vyskytující kroky je možno u technologické stavby charakterizovat:

  • hrubá technologie je prvním obrazovým znázorněním uvažovaného technologického procesu v různých variantách. Stává se východiskem všech úvah o dalším postupu;
  • schéma podniku je znázorněním všech hlavních úseků podniku, jejich technologicky podmíněných vztahů a ideálního toku materiálů;
  • funkční schéma jako vyčerpávající znázornění průběhu výroby a funkčně podmíněného vzájemného přiřazení jednotlivých stupňů výroby;
  • schéma materiálového toku, vyhodnocujícího přezkoumání existujícího nebo navrhovaného toku materiálů, doplněného o množství materiálů přemísťovaných za časovou jednotku a vytvoření základu pro volbu dopravních prostředků a organizaci dopravy;
  • prostorový plán jako soubor všech důležitých požadavků a ovlivňujících činitelů pro návrh technologických plánů dílen a provozoven;
  • tok výroby s obrazovým znázorněním charakteristického toku výroby všemi výrobními, kontrolními a skladovacími prostory, s rozměry a hmotnostmi technologických zařízení;
  • volba budovy, konstrukčních prvků, zachycující rozhodnutí o umístění zařízení na volném prostranství nebo v zastřešených prostorách, speciálních víceúčelových halách;
  • dispozice strojů a zařízení, ukazující vzájemné uspořádání strojů, konstrukcí ve vazbě na výrobní program a technologický tok a druh a organizaci výrobního procesu;
  • zastavovací plán, zohledňující velikost prostoru, který je k dispozici, potřeby a krytí energií, dostupnost kvalifikovaných pracovních sil jako východisko pro reálný plán;
  • generelní plán (komplet), shrnující všechny samostatné části dokumentace, technologická schémata, obslužné provozy a zapojení stavby do okolí.

4.2.4 Spolupráce projektantů

Navrhování vyžaduje optimální řešení daných úkolů ve vzájemné spolupráci všech členů kolektivu projektantů. Jak již vyplývá ze stavebního zákona ve znění pozdějších předpisů, je projektant povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace (PD) další oprávněné projektanty s oprávněním pro příslušný obor nebo specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám. Zásady činnosti a vzájemné spolupráce autorizovaných osob (AO) popisují pravidla "Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby" IC ČKAIT (viz kap. 5.2 MP 1.5).

Vycházíme-li z klasického postupu při zajišťování PD, zejména větší a složitější technologické stavby, pak si jistě stavebník z praktických důvodů vyhledá projektovou organizaci, která z velké části bude sama schopna pokrýt většinu profesí, bude mít dostatečný počet autorizovaných a kvalifikovaných projektantů, bude schopna jmenovat hlavního projektanta ze svých řad k vypracování PD a koordinovat všechny druhy PD. AO, která je pověřena výkonem vedení vypracování příslušné PD, je také hlavním, rozhodujícím a koordinujícím článkem komplexního zpracování PD a projektových prací jednotlivých profesí. Sestavuje dílčí týmy pro řešení jednotlivých technologických uzlů. Úzce spolupracuje nejen se svými spolupracovníky v organizaci, ale je také koordinátorem a ověřovatelem i kontrolním článkem výkonu činností zhotovitelů podle PD.

Významným činitelem v projektové organizaci zabezpečující kvalitu prací je také vybudování, zavedení, udržování a zdokonalování systému managementu kvality, případně integrovaného systému managementu podle požadavku mezinárodní normy ČSN EN ISO 9001 (kvalita), ČSN EN ISO 14001 (životní prostředí ), nebo ČSN OHSAS 18001 (BOZP).

Mnohé i menší projektové organizace jsou schopny pokrýt řadu profesí, jako jsou elekro, hydraulika, vzduchotechnika, potrubní rozvody, rozvody energií, automatizovaný systém řízení, návaznosti na stavební část, ale chybí jim odbornost v oblasti technologických znalostí a zkušeností v oboru připravovaného technologického celku.

Schválení a ověření PD ze strany AO TZSp v souladu s vydanými pravidly ČKAIT pro používání autorizačního razítka předkládané ke správnímu řízení se musí stát zárukou, že tato dokumentace je vypracována v dostatečném rozsahu a potřebné kvalitě a je podle ní možno stavbu provést a environmentálně i bezpečně provozovat. AO zaznamenává a dokládá svou vybranou činnost v Deníku autorizované osoby.

Ke spolupráci při vypracování PD je třeba přizvat i stavebníka a budoucího provozovatele, ať již formou konzultací, kontrolních dnů nebo v jiné formě, zejména při řešení technických detailů. Konzultace náročných postupů a technologií, při vypracování průvodní dokumentace, dokumentace pro zkoušky, při stanovení rozsahu autorského dozoru, při vymezování stanovených výrobků, v oblasti bezpečnosti, požární ochrany, pracovních podmínek, hygieny, jsou rovněž základem týmové práce více projektantů.

Spolupráce projektanta se váže také na součinnost s budoucími dodavateli na předávání informací a poskytování podkladů o charakteristikách strojů a zařízení, technologiích, způsobu manipulace a obsluhy zařízení, o podmínkách při dodávkách, realizaci stavby, montáži za provozu, práce za ztížených podmínek v nebezpečném prostoru nebo prostředí. Měla by zahrnout i spolupráci při řešení technických problémů a změn v dokumentaci, řešení neshod a odstraňování chyb návrhů, postup, zdokumentování a zachycení změn v dokumentaci během stavby a pro zachycení skutečného stavu v dokumentaci.

Významným činitelem, ovlivňujícím kvalitu návrhu, je i spolupráce nejen mezi zpracovateli dokumentace jednotlivých profesí a hlavním projektantem v příslušném stupni zpracování projektové dokumentace, ale i mezi stavebníkem nebo jeho smluvním mandatářem a projektovou složkou:

  • u udržovacích prací a změn dokončené stavby stávajících staveb a zařízení je velmi důležitá spolupráce provozovatele k zjištění skutečného stávajícího stavu, na nějž dokumentace navazuje, vč. geometrického zaměření styčných bodů (např. potrubí). S odstupem času a dříve provedených změn, dokumentačně nezachycených, často neodpovídá skutečný stav stavu v podkladové dokumentaci. Tyto skutečnosti nutno upřesnit ve smluvním vztahu - buď podklady od skutečného stávajícího stavu předá (ověří) stavebník, nebo si na základě smlouvy zjistí skutečný stav sám projektant přímo ověřením na stavbě;
  • konzultace PD všech stupňů v průběhu zpracování se uskutečňuje na pravidelných jednáních (kontrolních dnech) zpravidla u projektanta. Účastníky jsou kromě projektanta (vč. příslušných specialistů, příp. jeho dodavatele projektových prací) stavebník (obvykle se zástupci budoucího provozovatele stavby a údržby a zástupci zhotovitele stavby, vč. přizvaných specialistů);
  • změny technického řešení v průběhu provádění stavby, navržené dodavateli ať již z důvodů změn materiálů, nedostatků v návrhu nebo možného zlepšení, konzultuje a odsouhlasí stavebník s projektantem. Tyto změny jednotliví zhotovitelé zaznamenávají a předávají podklady projektantovi (podle způsobu provádění stavby přímo, nebo prostřednictvím stavebníka), který je zapracuje do dokumentace skutečného provedení.

5 PŘEHLED PŘEDPISŮ A STANDARDŮ

5.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO VÝSTAVBU

Výčet obecně právních předpisů (zákony, vyhlášky, nařízení, směrnice, rozhodnutí, předpisy) vztahujících se k výstavbě je uveden v univerzální příloze č. 1 MP 1 v potřebném rozsahu i pro navrhování technologických zařízení staveb. Jeho aktualizace a rozšíření o předpisy EU bude prováděna také v této uvedené metodické pomůcce.

Právní předpisy lze získat z následujících podkladů:

  • informace MV ČR o sbírce zákonů
  • právní informace ČKAIT
  • informace o Státní báňské zprávě
  • informace o územním plánování a stavebním řádu
  • informace o vydávání českých technických norem
  • profesní informační systém ČKAIT

Z praktických profesních důvodů je přílohou tohoto MP rozšířen seznam z MP 1 o právní a jiné předpisy, potřebné a využitelné při vypracování projektové dokumentace pro stavby na poddolovaném území.

6 PŘÍLOHY

PŘÍLOHA 6.1

Obsah a rozsah jednotlivých typů dokumentací zpracovávaných a přikládaných k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby nebo ke stavebnímu řízení a formuláře se nacházejí v jednotlivých přílohách vyhlášek č. 405/2017 Sb. a č. 66/2018 Sb.

PŘÍLOHA 6.2

6.2 Seznam Právních předpisů pro navrhování staveb na poddolovaném území

1. PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO NAVRHOVÁNÍ STAVEB NA PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ – Obecné předpisy

číslo
název
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Vyhláška č. 298/2005 Sb.,
o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů
Vyhláška č. 50/1978 Sb.,
o odborné způsobilosti v elektrotechnice
Vyhláška č. 415/1991 Sb.,
o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů
Vyhláška č. 15/1995 Sb.,
o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností
Vyhláška č. 74/2002 Sb.,
o vyhrazených elektrických zařízeních
Vyhláška č. 498/2006 Sb.,
o autorizovaných inspektorech
Vyhláška č. 499/2006 Sb.,
o dokumentaci staveb
Vyhláška č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
Vyhláška č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využití území
Vyhláška č. 503/2006 Sb.,
o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
Vyhláška č. 394/2011 Sb.,
o sídlech obvodních báňských úřadů
Vyhláška č. 359/2013 Sb.,
o stanovení vzoru formuláře pro podávání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu
občanský zákoník
o ochraně ovzduší
o Státním pozemkovém úřadu
o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
o katastru nemovitosti (katastrální zákon)
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí (Pozn.: změna 6 zákonů vč. zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon)
o zadávání veřejných zakázek
Vyhláška č. 357/2013 Sb.,
o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Vyhláška č. 358/2013 Sb.,
o poskytování údajů z katastru nemovitostí
Vyhláška č. 169/2016 Sb.,
o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
Vyhláška č. 232/2012 Sb.,
o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky
o Plánu odpadového hospodářství České republiky 2015 - 2025

2. PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO NAVRHOVÁNÍ STAVEB NA PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ

– Bezpečnost práce a technických zařízení

číslo
název
Vyhláška č. 48/1982 Sb.,
kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
o drahách
Vyhláška č. 50/1978 Sb.,
o odborné způsobilosti v elektrotechnice
Vyhláška č. 18/1979 Sb.,
kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 19/1979 Sb.,
kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 21/1979 Sb.,
kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 26/1989 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu
Vyhláška č. 51/1989 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů
Vyhláška č. 75/2002 Sb.,
o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhláška č. 100/1995 Sb.,
kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (řád určených technických zařízení)
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.,
kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.,
o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
Nařízení vlády č. 495/2001 Sb.,
kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.,
kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb.,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
Nařízení vlády č. 119/2016 Sb.,
o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 21/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.,
o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb.,
o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
Nařízení vlády č. 362/2005 Sb.,
o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích nebezpečím pádu z výšky do hloubky
Vyhláška č. 268/2009 Sb.,
o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 73/2010 Sb.,
o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejichž zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)
Vyhláška č. 405/2011 Sb.,
o průmyslové bezpečnosti
Nařízení vlády č. 208/2011 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na přepravitelná tlaková zařízení
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.,
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

3. PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO PROJEKTOVÁNÍ STAVEB NA PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ

- Požární ochrana

číslo
název
o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 87/2000 Sb.,
kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
Nařízení vlády č. 172/2001 Sb.,
k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 246/2001 Sb.,
o stanovení podmínek požární bezpečnosti a o výkonu státního požární-ho dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Vyhláška č. 247/2001 Sb.,
o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany
Vyhláška č. 23/2008 Sb.,
o technických podmínkách požární ochrany staveb
Vyhláška č. 34/2016 Sb.,
o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty
Nařízení vlády č. 69/2014 Sb.,
o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany

4. PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO NAVRHOVÁNÍ STAVEB NA PODDOLOVANÉM ÚZEMÍ

- Zkušebnictví, metrologie a normalizace

číslo
název
o metrologii
o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků)
Vyhláška č. 345/2002 Sb.,
kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu
Nařízení vlády č. 173/1997 Sb.,
kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody
Nařízení vlády č. 179/1997 Sb.,
kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky
Nařízení vlády č. 339/2002 Sb.,
o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem
Nařízení vlády č. 21/2003 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky
Nařízení vlády č. 116/2016 Sb.,
o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 176/2008 Sb.,
o technických požadavcích na strojní zařízení

Kompletní nabídka služeb je přístupná pouze přihlášeným uživatelům.
1 2