MP 10.3 - OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

METODICKÁ POMŮCKA K ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA

MP 10.3

aktualizace 2018

Klíčová slova:

pásma ochranná, pásma bezpečnostní

Kolektiv autorů:

Autoři

Anotace:

Pomůcka MP 10.3 pojednává o ochranných pásmech, bezpečnostních pásmech, hygienických pásmech resp. pásmech obdobného významu. Obsahuje souhrn příslušných ustanovení právních předpisů, upravujících uvedená pásma, jejich vyhlašování, rozsah a způsob ochrany dotčeného území a další relevantní ustanovení k této problematice, potřebná pro přípravu a provádění resp. i užívání staveb.

OBSAH

1

Ochranná pásma, bezpečnostní pásma a pásma obdobného významu

1.1

Zaměření a cílová skupina uživatelů této metodické pomůcky

1.2

Základní pojmy a zkratky

1.3

Právní rámec výkonu činnosti

1.4

Obecný postup projektanta při práci s ochrannými pásmy

1.5

Principy ochrany veřejného zájmu

2

K ochranným pásmům podle stavebního zákona a souvisejících předpisů

2.1

Ochranná pásma obecně podle stavebního zákona

2.2

Zahrnování údajů o ochranných pásmech do dokumentace stavby

3

Pojednání o ochranných pásmech jednotlivých druhů staveb (respektive pásmech obdobného významu)

3.1

Silniční ochranné pásmo

3.2

Ochranné pásmo dráhy

3.3

Ochranná pásma leteckých staveb

3.4

Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy

3.5

Ochranná pásma plynárenských zařízení

3.6

Ochranná pásma zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie

3.7

Ochranná pásma elektronických komunikací

3.8

Ochranná pásma podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu

3.9

Ochranná pásma ochrany přírody a krajiny

3.10

Ochranná pásma vyplývající ze zákona o státní památkové péči

3.11

Ochranná pásma vyplývající ze zákona o vodách

3.12

Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

3.13

Ochranná pásma vyplývající ze zákona o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon)

3.14

Ochranná pásma vyplývající z lesního zákona

3.15

Ochranná pásma vyplývající ze zákona o veterinární péči

3.16

Ochranná pásma vyplývající ze zákona o pohřebnictví

3.17

Ochranná pásma vyplývající ze zákona o zajišťování obrany ČR

3.18

Ochranná pásma vyplývající z vyhlášky o náležitostech nakládání se závadnými látkami

4

Některá další vybraná ustanovení k ochranným pásmům podle zvláštních právních předpisů

5

Bezpečnostní pásma

5.1

Bezpečnostní pásma podle stavebního zákona a prováděcích předpisů

5.2

Bezpečnostní pásma podle jednotlivých druhů staveb

6

Ustanovení vybraných právních předpisů z oblasti hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a geologických prací ve vztahu k ochranným pásmům, bezpečnostním pásmům nebo pásmům obdobného významu

7

Informační zdroje

7.1

Zdroje souvisejících informací a vnitřní předpisy ČKAIT

7.2

Seznam vodárenských nádrží

8

Seznam právních předpisů s vazbou na ochranná pásma, bezpečnostní pásma a pásma obdobnéo významu

8.1

Přehled zákonů

8.2

Přehled nařízení vlády

8.3

Přehled vyhlášek

8.4

Přehled právních předpisů stanovujících ochranná pásma národních přírodních rezervací a přírodních rezervací

8.5

Přehled právních předpisů stanovujících ochranná pásma národních přírodních památek a přírodních rezervací

8.6

Přehled právních předpisů stanovujících ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů

8.7

Přehled právních předpisů stanovujících ochranná pásma ptačích oblastí

8.8

Přehled právních předpisů stanovujících národní parky (a podmínky jejich ochrany)

8.9

Přehled právních předpisů stanovujících chráněné krajinné oblasti

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby – členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

1 OCHRANNÁ PÁSMA, BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA A PÁSMA OBDOBNÉHO VÝZNAMU

1.1 ZAMĚŘENÍ A CÍLOVÁ SKUPINA UŽIVATELŮ TÉTO METODICKÉ POMŮCKY

Tato metodická pomůcka je průřezovým dokumentem pojednávajícím o ochranných pásmech, bezpečnostních pásmech, hygienických pásmech resp. pásmech obdobného významu. Obsahuje souhrn příslušných ustanovení právních předpisů, upravujících uvedená pásma, jejich vyhlašování, rozsah a způsob ochrany dotčeného území a další relevantní ustanovení k této problematice, potřebná pro přípravu a provádění, resp. i užívání staveb.

Je určen zejména pro:

  • projektanty (autorizované osoby) při navrhování staveb v území dotčeném ochrannými resp. bezpečnostními pásmy či pásmy s obdobnou ochranou;
  • projektanty (autorizované osoby) pro navrhování staveb, které generují nová ochranná pásma nebo pásma obdobného významu;
  • pracovníky zajišťující inženýrskou činnost pro jednání s příslušnými správními úřady v případě dotčených území se stanovenými ochrannými pásmy, resp. pro podání žádosti o územní rozhodnutí o ochranném pásmu;
  • stavební podnikatele (zhotovitele stavby) a autorizované stavbyvedoucí jako obecná informace o ochranných pásmech (konkrétní vymezení, včetně podmínek ochrany území při provádění staveb, musí být uvedeno v projektové dokumentaci, resp. v příslušném správním rozhodnutí);
  • stavebníky k tomu, aby získali základní představu o ochranných pásmech pro své budoucí investiční záměry.

MP se zabývá výše uvedenou tématikou ve vztahu k přípravě a provádění staveb. Neobsahuje proto např. bezpečnostní pásma vyplývající např. z pracovně právních předpisů či provozních předpisů upravujících bezpečnost práce na pracovištích apod.

1.2 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. Výklad pojmů používaných ve stavebních a dalších s výstavbou souvisejících předpisech, v oblasti organizace a řízení výstavby (management), smluvních vztahů apod. je podle platného stavebního zákona prezentován v pomůcce S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě.

Dokumentace staveb • vyjadřuje výstup projektové činnosti (jakožto vybraných činností ve výstavbě), sloužící ve smyslu §158 SZ jako:

  • územní studie (§30 SZ);
  • územně plánovací dokumentace (§36 a násl. SZ);
  • dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby) (§86 odst. 2 písm. e) a odst. 6 SZ, §94c SZ);
  • dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí (§78a SZ);
  • projektová dokumentace k ohlášení stavby (§104 odst. 2 písm. a) až e) a §105 odst. 2 SZ);
  • projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení (§110 odst. 2 písm. e) a §115 odst. 3 SZ);
  • projektová dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116 SZ;
  • projektová dokumentace k posouzení autorizovaným inspektorem podle §117 SZ;
  • projektová dokumentace stavby pro vydání společného povolení (§94l odst. 2 písm. e) SZ, §94s odst. 2 písm. e) SZ);
  • projektová dokumentace změn staveb uvedených v §158 odst. 2 pod písm. a) - e) SZ před jejich dokončením podle §118 SZ;
  • projektová dokumentace staveb uvedených v §158 odst. 2 pod písm. a) - f) SZ k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle §129 SZ;
  • projektová dokumentace pro provádění stavby (§92 odst. 1 SZ, §94p odst.1 SZ, §94y odst. 2 SZ, §133 odst. 3 a §134 odst. 7 SZ);
  • projektová dokumentace pro nezbytné úpravy (§137 SZ).
  • projektová dokumentace vodního díla k ohlášení podle §15a odst. 1 vodního zákona.

Dále může pojem vyjadřovat i jiné druhy dokumentace, např.:

  • dokumentaci pro vydání územního souhlasu podle §96 odst. 3 písm. e) SZ - jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy;
  • dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (§80 a §86 odst. 6 SZ);
  • dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§81 a §86 odst. 6 SZ);
  • dokumentace nebo projektová dokumentace pro vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného záměru (§96a SZ);
  • dokumentace k ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle §104 odst. 1 písm. f) a §105 odst. 4 SZ;
  • dokumentace k ohlášení staveb zařízení staveniště podle §104 odst. 1 písm. g) a §105 odst. 5 SZ;
  • dokumentace k ohlášení staveb opěrných zdí podle §104 odst. 1 písm. h) a §105 odst. 6 SZ;
  • dokumentace k ohlášení terénních úprav podle §104 odst. 1 písm. i) a §105 odst. 7 SZ;
  • dokumentace k ohlášení udržovacích prací podle §104 odst. 1 písm. j) a §105 odst. 8 SZ;
  • dokumentaci bouracích prací (§128 odst. 1 a odst. 8 SZ).

Dokumentace • obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a prováděním stavby.

Projektant • nositel projektové činnosti, a to fyzická nebo právnická osoba, účastník výstavby, podnikající ve vázané živnosti "projektová činnost ve výstavbě";

  • v obchodně závazkových vztazích je zhotovitelem dokumentace nebo projektové dokumentace pro stavbu;
  • pojem zahrnuje jak fyzické osoby, vykonávající činnost podle §158 SZ, tj. autorizované osoby, tak i ostatní zpracovatele projektové dokumentace;
  • ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení obchodní firmy, svobodného povolání nebo osoby samostatně výdělečně činné.

Stavba • veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavbou se podle okolností rozumí též její část nebo změna dokončené stavby (§2 odst. 3 a 4 SZ).

Stavby veřejné technické infrastruktury • jedná se o vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovodyzásobníky plynu atd. (viz §2 odst. 1 písm. k) bod 2 SZ), zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.

Stavby veřejné dopravní infrastruktury • jedná se např. o stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení (viz §2 odst. 1 písm. k) bod 1 SZ), zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.

Veřejná infrastruktura • pozemky, stavby, zařízení, a to:

  • dopravní infrastruktura,
  • technické infrastruktura,
  • občanské vybavení,
  • veřejné prostranství,

zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.

Veřejně prospěšná stavba • stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Vyhrazená technická zařízení • zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona o státním odborném dozoru. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popř. skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

U dopravních staveb

Pozemní komunikace • dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Dělí se na tyto kategorie:

a) dálnice,

b) silnice,

c) místní komunikace,

d) účelová komunikace.

Dálnice • pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují na dálnice I. třídy a dálnice II. třídy.

Silnice • veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:

a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu;

b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy;

c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

Místní komunikace • veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.

Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:

a) místní komunikace I. třídy;

b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí;

c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace;

d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.

Místní komunikace může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu [zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů], pouze jde-li o místní komunikaci I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek.

Železniční dráhy • z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, se člení do jednotlivých kategorií, kterými jsou:

a) dráha celostátní • dráha, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena; celostátní dráhy jsou součástí evropského železničního systému (jeho prvky stanoví prováděcí právní předpis);

b) dráha regionální • dráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhy;

c) dráha místní • dráha místního významu oddělená od celostátní nebo regionální dráhy; dráha je oddělená, umožňuje-li přesun drážního vozidla na jinou dráhu jen s použitím zvláštního technického zařízení nebo slouží-li výhradně provozování neveřejné osobní drážní dopravy, osobní drážní dopravy pro potřeby cestovního ruchu nebo provozované historickými vlaky;

d) vlečka • dráha, která slouží zejména vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky;

e) zkušební dráha • dráha, která slouží zejména k provádění zkušebního provozu drážních vozidel nebo zkoušek pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury;

f) speciální dráha • slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce.

Letiště • územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.

Letecká stavba

a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení,

b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení;

c) stavba sloužící k zajištění leteckého provozu.

V elektroenergetice

Distribuční soustava • vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Elektrická přípojka • zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ni odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení.

Elektrická stanice • soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu.

Elektrizační soustava • vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky.

Přenosová soustava • vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Výrobna elektřiny • energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

V plynárenství

Distribuční soustava • vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Plynárenská soustava • vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení.

Plynárenské zařízení • zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu.

Plynovod • zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody.

Plynovodní přípojka • zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení.

Plynové zařízení • plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice

Přepravní soustava • vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Výrobna plynu • zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu.

Zásobník plynu • podzemní nebo nadzemní plynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního plynu v plynné nebo kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou ČR nebo se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu.

V teplárenství

Soustava zásobování tepelnou energií • soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Rozvod tepelné energie • doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením.

Rozvodné tepelné zařízení • zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi a předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat.

Předávací stanice • zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna.

U elektronických komunikací

Síť elektronických komunikací • přenosové systémy, popř. spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně prvků sítě, které nejsou aktivní, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize bez ohledu na druh přenášené informace.

Nadzemní komunikační vedení • drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič).

Podzemní komunikační vedení • kabelové vedení včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu; kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů; vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.

Elektronické komunikační zařízení • technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln.

Fyzickou infrastrukturou • prvek sítě, který je určen k umístění jiných prvků sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě; jedná se zejména o potrubí, stožáry, kabelovody, kolektory, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, budovy nebo vstupy do budov, anténní nosiče, věže a podpůrné konstrukce; fyzickou infrastrukturou nejsou kabely, včetně nenasvícených optických vláken, a vodovody sloužící k rozvodu pitné vody.

Fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy • fyzická infrastruktura vhodná k umístění kabelových nebo bezdrátových přístupových sítí uvnitř budovy, pokud jsou tyto přístupové sítě způsobilé poskytovat služby elektronických komunikací a propojovat přístupový bod budovy s koncovým bodem sítě v prostorách koncového uživatele.

Vysokorychlostní sítí elektronických komunikací • síť elektronických komunikací, která umožňuje poskytovat služby připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s.

Přípojkou elektronických komunikací • část sítě elektronických komunikací, která umožňuje připojení koncového bodu sítě k rozhraní veřejné komunikační sítě.

Na úseku horního práva

Hornická činnost

a) vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (výhradní ložiska);

b) otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek;

c) zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů;

d) úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním;

e) zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písmenech a) až d);

f) zvláštní zásahy do zemské kůry;

g) zajišťování a likvidace starých důlních děl;

h) báňská záchranná služba;

i) důlně měřická činnost.

Činnost prováděná hornickým způsobem

a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu;

b) těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků;

c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce);

d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu;

e) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než 100 000 m3 horniny, s výjimkou zakládání staveb;

f) vrtání vrty s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v §2 a §3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí;

h) práce na zpřístupnění starých důlních děl (§35 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu;

i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m3 horniny.

Ochranné pásmo • vymezuje území (chráněné území), ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodu ochrany závažných zájmů společnosti.

Je to:

a) Vymezená plocha obklopující ochraňovanou nemovitost, strom, přírodní útvar nebo území. V ochranném pásmu se podle povahy ochrany některá činnost zakazuje (stavění, těžba, hnojení), případně i nařizuje (kosení trávy, odstraňování náletů);

b) Pruh území ve stanovené šíři od vnějšího okraje inženýrské sítě; slouží k tomu, aby nebyl ohrožen provoz technických zařízení, případně aby tato zařízení neohrožovala své okolí (např. vysokotlaký plynovod). Rozsah ochranného pásma je pro některá zařízení vyhlášen zákonem, u vodovodní a kanalizační sítě je stanoven normou. Před započetím stavební činnosti v ochranném pásmu se musí jasně vyznačit hranice ochranného pásma a zejména zemní práce provádět tak, aby vedení nebylo poškozeno.

Ochranná pásma jsou vymezena zákonem nebo je stanovují příslušné orgány územního plánování.

Ekosystém funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.

Chráněná krajinná oblast • rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, s významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. (viz též kap. 8.9).

Kanalizace • provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

Kulturní památka nemovité a movité věci, popř. jejich soubory, prohlášené Ministerstvem kultury ČR,

  • které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické;
  • které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

Lázeňské místo • území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle lázeňského zákona.

Národní kulturní památka kulturní památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, a kterou prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památku a stanoví podmínky její ochrany.

Národní přírodní památka • Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk; vyhlásí jej orgán ochrany přírody, stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

Národní park • rozsáhlé území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového, pokud je takto vyhlášeno (viz kap. 8.8).

Národní přírodní rezervace • menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Orgán ochrany přírody stanoví při vyhlášení bližší ochranné podmínky (viz kap. 8.4).

Natura 2000 celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popř. umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami.

Památková rezervace území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů. Vláda České republiky nařízením prohlašuje území jako celek za památkovou rezervaci a stanoví podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.

Památková zóna • území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Památkovou zónou může prohlásit Ministerstvo kultury ČR území po projednání s krajským úřadem a určit podmínky její ochrany.

Podzemní vody • vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.

Povrchové vody • vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

Přírodní léčebné lázně • soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče stanovený za přírodní léčebné lázně podle lázeňského zákona.

Přírodní léčivý zdroj • přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle lázeňského zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodou pro léčebné využití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 °C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/l.

Ptačí oblast • vymezené území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací určitých druhů ptáků vyskytujících se na území ČR a stanovených právními předpisy Evropských společenství, které stanoví vláda nařízením (viz kap. 8.7).

Evropsky významná lokalita • lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle §45a odst. 1, zákona o ochraně přírody a krajiny, která:

  • byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství a vyžadujících územní ochranu (národní seznam), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (evropský seznam);
  • splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne ČR s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie;
  • byla zařazena do evropského seznamu.

Veřejné pohřebiště • prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení zpopelněných lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace.

Vodní díla • stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon); jejich příkladný výčet je uveden v §55 odst. 1 tohoto zákona; v pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Vodní zdroj • povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.

Vodovod • provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.

Zdroj přírodní minerální vody • přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod, a o tomto zdroji bylo vydáno osvědčení podle lázeňského zákona.

Zvláště chráněná část přírody • velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody; může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny.

Zvláště chráněná území • vyhlášená území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná (při vyhlášení se stanoví podmínky jejich ochrany); kategorie zvláště chráněných území jsou: národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky.

Použité zkratky

ČKAIT
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČR
Česká republika
ČSN
Česká technická norma
DSP
Dokumentace pro stavební povolení
DÚR
Dokumentace pro územní rozhodnutí
EHS
Evropské hospodářské společenství
MP
Metodická pomůcka
SZ
Stavební zákon

1.3 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení tohoto zákona je nutno naplňovat ve vazbě na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též SZ), který zejména v §158 vymezuje vybrané činnosti ve výstavbě, přičemž stanoví, že tyto činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb.

Ve věci ochranných pásem lze za jeden ze základních právních předpisů považovat stavební zákon a prováděcí předpisy k němu (viz kap. 2). Pro jednotlivá ochranná pásma, bezpečnostní pásma, hygienická pásma resp. pásma obdobného významu platí příslušné speciální právní předpisy, uvedené v kap. 36 této MP.

Seznam právních předpisů významných pro tuto oblast je uveden v kap. 8.

1.4 OBECNÝ POSTUP PROJEKTANTA PŘI PRÁCI S OCHRANNÝMI PÁSMY

Základním předpokladem je dokonalá znalost právních předpisů upravujících ochranná, bezpečnostní a hygienická pásma resp. pásma obdobného významu.

Rozhodující pro práci s ochrannými či obdobnými pásmy je fáze územní přípravy a umisťování stavby. Jak vyplývá z kap. 2, musí být v projektové dokumentaci stavby respektována stávající ochranná pásma a podmínky (omezení) pro činnosti v nich; u nově navrhovaných staveb (tam, kde to přichází v úvahu) musí příslušná dokumentace (obvykle dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby - DÚR) obsahovat vymezení (návrh) ochranných pásem nových. Tato nová ochranná pásma pak vznikají způsobem uvedeným v kap. 2 - 4. Projektant musí s těmito stávajícími i novými ochrannými pásmy následně pracovat i v rámci zpracování dalších stupňů projektové dokumentace stavby.

V počáteční fázi přípravy návrhu stavby (zahájení projektových prací na DÚR) je nezbytné, aby projektant (autorizovaná osoba) provedl zejména tyto kroky:

  • důkladně se seznámit s dotčeným územím a stávajícími stavbami na něm (nadzemními i podzemními) z hlediska výskytu ochranných či jiných obdobných pásem a podmínek, které je při navrhování nové stavby z tohoto důvodu třeba dodržovat (tj. včetně seznámení se se všemi vydanými stavebně správními rozhodnutími či jinými akty v této věci vydanými); v případě výskytu těchto pásem respektovat stanovené podmínky ve zpracovávané dokumentaci stavby, projednat styk navrhované stavby s těmito pásmy s příslušnými provozovateli či vlastníky (např. s vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury – jejich stanoviska mj. k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem jsou součástí dokladové části, která se přikládá k dokumentaci nebo projektové dokumentaci (§6a odst. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb.);
  • jestliže nově navrhovaná stavba zakládá nárok na ochranné či obdobné pásmo, zahrnout jeho návrh do zpracovávané dokumentace stavby, včetně případného stanovení podmínek (po projednání s příslušným úřadem či budoucím provozovatelem).

V dalších stupních dokumentace stavby respektovat stávající i nová ochranná pásma (a příslušné podmínky), zahrnout je do dokumentace, včetně návrhu potřebných opatření k dodržování stanovených omezení (v rámci technického řešení stavby a podmínek jejího užívání, v zásadách organizace výstavby apod.).

Přitom musí autorizovaná osoba – projektant, resp. stavbyvedoucí – dodržovat své povinnosti vyplývající z příslušných právních předpisů, zejména ze stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z autorizačního zákona (zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Podle §159 SZ projektant odpovídá za:

  • správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci; je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány;
  • správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí; je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány.

To plně platí i pro činnost projektanta (autorizované osoby) ve vztahu k ochranným, bezpečnostním, hygienickým a obdobným pásmům. Zejména je zde třeba vyzdvihnout povinnost respektovat požadavky z hlediska ochrany veřejných zájmů a působit v součinnosti s orgány územního plánování a dotčenými orgány.

Základní postupy projektanta jsou obsahem MP 1 Projektová činnost a dalších souvisejících MP této řady.

Stavbyvedoucí • autorizovaná osoba, která zabezpečuje jako vybranou činnost ve výstavbě odborné vedení provádění stavby (§134 odst. 2 SZ a §158 odst. 1 SZ); je podle §153 odst. 1 SZ povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce (vyplývající ze zvláštních právních předpisů), zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu popř. jiných technických předpisů a norem. Do jeho povinností tedy spadá i dodržování podmínek souvisejících s ochrannými pásmy, bezpečnostními pásmy resp. pásmy obdobného významu.

1.5 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Účel vymezení ochranných pásem vychází především z principu:

  • ochrany veřejných zájmů (ochrana okolí nové stavby před jejími negativními vlivy);
  • ochrany života, zdraví či majetku osob (ochrana nové stavby před negativními vlivy jejího okolí).

Dodržování těchto principů je nepochybně i jednou ze základních povinností autorizované osoby při provádění vybraných činností ve výstavbě (podle §158 SZ se jedná o činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, a mohou tedy být prováděny pouze fyzickými osobami, které získaly autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

V právním řádu ČR je pojem "ochrana veřejného zájmu" poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, konstatuje, že "… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem".

Důvodová zpráva k zákonu č. 224/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 360/1992 Sb., popsala veřejný zájem jako ochranu života a zdraví, ochranu majetku, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, ochranu národního kulturního dědictví, ochranu před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem. Podle §2 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKAIT člen komory při výkonu vybraných a dalších odborných činností odpovídá za ochranu veřejného zájmu, respektuje přírodní a kulturní hodnoty a usiluje o vytváření kvalitních stavebních děl.

Při ochraně veřejného zájmu je důležité dodržovat celou řadu zásad, mj. též:

  • princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích; nástrojem k jeho zajištění je zejména územní plánování, a to z hlediska dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, přičemž sleduje společenský a hospodářský potenciál tohoto rozvoje;
  • princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
  • princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
  • princip ochrany zájmů dalších osob, zejména vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Ochrana veřejného zájmu je vymezena soustavou právních předpisů, zejména veřejného stavebního práva, a to zejména v:

  • předpisech ES, např. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation - CPR) - jeho plná přímá účinnost nastala dnem 1. 7. 2013;
  • relevantních ustanoveních stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
  • ustanoveních autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
  • příslušných ustanoveních speciálních právních předpisů, upravujících činnost dotčených orgánů hájících veřejné zájmy;
  • příslušných ustanoveních občanského zákoníku.

Pro účely stavebního zákona se podle §132, odst. 3 veřejným zájmem rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, případně nezpůsobovala jiné škody či ztráty;

d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Přitom stavební úřad ve svém rozhodnutí určí a odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje.

Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn:

a) provádět kontrolní prohlídky staveb (§133 a §134 SZ);

b) nařizovat neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§135 a §136 SZ);

c) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§137 a §138 SZ);

d) nařizovat provedení udržovacích prací (§139 SZ);

e) nařizovat vyklizení stavby (§140 SZ);

f) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§141 SZ).

Opatření k ochraně veřejných zájmů a součinnost správních orgánů stanovuje rovněž ustanovení §175 - §177 SZ. Jedná se mj. o postupy v případě nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů, dále o mimořádné postupy při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii.

Stavební zákon určuje též povinnosti a odpovědnost osob při přípravě, provádění a užívání staveb, a to zejména stavebníka (§152 SZ, stavbyvedoucího a stavebního dozoru (§153 SZ), vlastníka stavby a zařízení (§154 SZ), projektanta (§59 SZ), zhotovitele stavby (§160 SZ).

Jednou z povinností právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy podle §169 SZ je při územně plánovací a projektové činnosti a provádění staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu. Těmito požadavky jsou obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy (vyhláška č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 268/2009 Sb. a vyhláška č. 398/2009 Sb.)

Zde je nutno připomenout  §156 odst. 1 SZ, který určuje, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. Těmito požadavky jsou: mechanická odolnost a stabilita; požární bezpečnost; hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí; bezpečnost a přístupnost při užívání stavby, ochrana proti hluku; úspora energie a ochrana tepla; udržitelné využívání přírodních zdrojů. V preambuli předmětného nařízení je konstatováno, že tyto zavedené základní požadavky na stavby jsou důležité z pohledu veřejného zájmu a jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků.

Základní podmínky ochrany veřejných zájmů ve výstavbě musí být obsaženy zejména v těchto dokumentech:

  • dokumentaci nebo projektové dokumentaci stavby zpracované autorizovanou osobou,
  • územním rozhodnutí (včetně např. územního rozhodnutí o ochranném pásmu),
  • stavebním povolení,
  • vyjádřeních a stanoviscích dotčených orgánů, vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury a dotčených osob,
  • výstupech výrobní přípravy zhotovitele stavby.

2 K OCHRANNÝM PÁSMŮM PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA A SOUVISEJÍCÍCH PŘEDPISŮ

2.1 OCHRANNÁ PÁSMA OBECNĚ PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA

Ochranné pásmo lze obecně definovat takto1:

a) vymezená plocha obklopující ochraňovanou nemovitost, strom, přírodní útvar nebo území; v ochranném pásmu se podle povahy ochrany některá činnost zakazuje (např. stavění, těžba, hnojení), příp. i nařizuje (např. kosení trávy, odstraňování náletů);

b) pruh území ve stanovené šíři od vnějšího okraje inženýrské sítě, sloužící k tomu, aby nebyl ohrožován provoz technických zařízení, příp. aby tato zařízení neohrožovala své okolí; před započetím stavebních činností v ochranném pásmu se musí jasně vyznačit hranice ochranného pásma a zejména zemní práce provádět tak, aby vedení nebylo poškozeno.

Ochranná pásma jsou vymezena zákonem nebo je stanovují zejména stavební úřady.

Základním právním předpisem, který upravuje ochranná pásma v obecné rovině stavebního práva, je SZ. V této souvislosti je třeba zmínit, že oproti dřívější právní úpravě SZ již vypouští rozhodnutí o chráněném území. Z §83 SZ vyplývá, že ochranné pásmo je vymezováno především "rozhodnutím o ochranném pásmu". Rozhodnutí o ochranném pásmu podle předchozí věty se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem nebo na jeho základě (příkladně se zde uvádí zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů - ochranná pásma ovšem vznikají nebo se zřizují i podle dalších právních předpisů - viz kap. 8).

Funkce rozhodnutí o ochranném pásmu je podle §83 odst. 1 SZ dvojí:

  • ochrana stavby, zařízení nebo pozemku před negativními vlivy jejich okolí nebo
  • ochrana okolí této stavby (zařízení nebo pozemku) před jejími vlastními negativními účinky (čímž se rozumí negativní účinky např. provozu stavby z hlediska hluku, znečištění, zápachu apod.).

Rozhodnutí o ochranném pásmu je druhem územního rozhodnutí podle §77 písm. e) SZ a vydává se zpravidla současně při rozhodování podle §79 - 81 SZ, tedy jako součást rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o změně využití území nebo rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území. Může však být vydáno též samostatně. Územní rozhodnutí (včetně případného rozhodnutí o ochranném pásmu) vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení. Pokud je k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně využití území nebo o ochranném pásmu příslušný podle zvláštních právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento orgán pouze v souladu se závazným stanoviskem orgánu územního plánování podle §96b SZ (viz §84 odst. 2 SZ).

1 Zdroj: Technický slovník naučný (5. svazek), vydal Encyklopedický dům, s. r .o., Svobodova 1, Praha 2 (za podpory České matice technické, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Vysokého učení technického v Brně v roce 2003)

Podle §86 odst. 3 SZ předloží žadatel současně s žádostí o vydání územního rozhodnutí žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis nebo pokud navrhovaný záměr svými negativními vlivy bude překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranici pozemku určeného k jeho realizaci.

V souladu s §7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se tato žádost podává na formuláři s obsahovými náležitostmi stanovenými v příloze č. 5 k této vyhlášce, a to včetně příloh uvedených v části B formuláře.

Žádost v části A obsahuje:

  • ochranné pásmo (druh, rozsah);
  • navržené pozemky, kterých se ochranné pásmo dotýká;
  • identifikační údaje žadatele (včetně osob jednajících);
  • údaje o současném stavu využívání pozemků;
  • důvody zřízení požadovaného ochranného pásma, včetně odůvodnění jeho rozsahu,
  • vymezení navrhovaných zákazů a omezení, jejich důsledky na funkční a prostorové uspořádání území a návrhy z toho vyplývajících technických a organizačních opatření a
  • předpokládanou dobu trvání ochranného pásma.

V rozsahu podle části B této přílohy musí být přiložena mj. (kromě souhlasu vlastníka podle §184a SZ, příp. plných mocí) též celková situace v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel pozemků a staveb na nich, ze které bude zřejmé:

  • rozsah ochranného pásma,
  • již existující ochranná pásma, chráněná a záplavová území,
  • veřejná dopravní a technická infrastruktura dotčená ochranným pásmem s vyznačením náhradních opatření (např. přeložky, nové stavby apod.).

Dále se k žádosti přikládají:

  • závazná stanoviska dotčených orgánů (popř. jejich pravomocná rozhodnutí),
  • stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem navrhovaným náhradním opatřením (např. přeložkám), vyznačená na zákrese ochranného pásma s uvedením příslušného vlastníka, č. j. a data vydání.

Vzhledem k tomu, že žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu se předkládá obvykle současně se žádostí o vydání jiného druhu územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území), musí k ní být přiložena příslušná dokumentace pro vydání územního rozhodnutí zpracovaná autorizovanou osobou.

Rozhodnutí o ochranném pásmu jako speciální druh územního rozhodnutí obsahuje (kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle §68 a §69 správního řádu a náležitostí stanovených v §92 SZ) v souladu s ustanovením §13 vyhlášky č. 503/2006 Sb. také:

  • označení chráněné stavby, zařízení či území, katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se ochranné pásmo zřizuje;
  • stanovení zákazů nebo omezení příslušných činností z důvodů ochrany života, veřejného zdraví a životního prostředí před negativními účinky provozu průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb nebo z důvodů ochrany staveb a zařízení před negativními vlivy okolí;
  • dobu platnosti rozhodnutí (pokud je možno ji předem stanovit); přitom podle §93 odst. 6 SZ rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad lhůtu jinou;
  • podle potřeby podmínky uvedené v závazné části závazného stanoviska dotčeného orgánu, popř. výsledek vyplývající z řešení rozporů.

Součástí rozhodnutí je jeho grafická příloha ověřená stavebním úřadem, obsahující celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků (u ochranných pásem liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvlášť rozsáhlých se tyto údaje doplní na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000). Přestože to prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu výslovně neuvádí, měla by grafická příloha ověřená stavebním úřadem jako součást rozhodnutí o ochranném pásmu ve výše uvedeném směru korespondovat (zejména po stránce obsahu a měřítek) s grafickou částí přikládanou k žádosti o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.

Územní rozhodnutí lze obecně v souladu s §94 SZ změnit na žádost oprávněného, pokud se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro toto rozhodnutí nebo podmínky v území - jeho dosavadní část se nahradí územním rozhodnutím novým. Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit též na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost nebo (vyžaduje-li to veřejný zájem) i z podnětu dotčeného orgánu podle zvláštního právního předpisu. Na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost, může stavební úřad z rozhodnutí o ochranném pásmu povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové činnosti (§94 odst. 2 SZ). Územní rozhodnutí lze obecně změnit nebo zrušit též z moci úřední v řízení o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření (což je samozřejmě při zajištění patřičné ochrany aplikovatelné i na rozhodnutí o ochranném pásmu).

Stavební zákon také z hlediska procesních postupů stanovuje určitá omezení respektive povinnosti v případech, jestliže nemovitosti (které samy nejsou kulturní památkou) jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny (viz zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči), a to následovně:

  • jestliže se ohlášený záměr odstranit stavbu nebo terénní úpravy týká nemovitosti, která je ve výše uvedeném ochranném pásmu či zóně nebo rezervaci a závazné stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru, pak stavbu nebo terénní úpravy lze odstranit jen na základě povolení vydaného po předchozím řízení (nikoli na základě souhlasu s odstraněním stavby - viz §128 odst. 6 SZ). V těchto případech se ohlášení odstranění považuje za žádost a bez dalšího se vede automaticky správní řízení (řízení o povolení odstranění stavby).

V souvislosti s ochrannými pásmy je třeba konstatovat, že žádosti stavebníka o vydání níže uvedených aktů podle stavebního zákona (rozhodnutí nebo souhlasu) musí být doloženy stanovisky vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, a to v případě:

  • oznámení záměru (§96 odst. 3 písm. c) SZ);
  • žádosti o vydání územního rozhodnutí (§86 odst. 2 písm. c) SZ);
  • ohlášení stavebnímu úřadu podle §105 SZ u staveb uvedených v §104 odst. 1 SZ (§105 odst. 2 písm. d) SZ);
  • žádosti o stavební povolení (§110 odst. 2 písm. d) SZ).

Nedodržení příslušných ustanovení stavebního zákona ve vztahu k provádění stavby nebo její změny v ochranném pásmu se považuje za přestupek.

Podle §178 SZ se dopustí přestupku fyzická osoba, právnická nebo podnikající fyzická jako stavebník tím, že:

  • v rozporu s §104 SZ provede stavbu, terénní úpravy nebo udržovací práce mj. v chráněném území nebo v ochranném pásmu bez souhlasu stavebního úřadu (§178 odst. 2 písm. c) SZ);
  • v rozporu s §108 SZ provede stavbu bez stavebního povolení nebo společného povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora mj. v chráněném území nebo v ochranném pásmu (§178 odst. 2 písm. f) SZ);
  • provede stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu, stavebním povolením, společným povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením nebo s dodatečným povolením stavby mj. v chráněném území nebo v ochranném pásmu (§178 odst. 2 písm. h) SZ).

Za takovéto přestupky lze uložit podle §178 odst. 3 písm. a) SZ pokutu až do výše 2 mil. Kč.

V této souvislosti je nutno konstatovat, že vyhláška č. 503/2006 Sb., v §18q odst. 2 písm. a) stanovuje, že v rámci zjišťování při kontrolní prohlídce stavby je stavební úřad mj. oprávněn kontrolovat provedení ochrany před škodlivými vlivy vnějšího prostředí včetně ochranných a bezpečnostních pásem.

Po stránce umisťování staveb stanovuje některé obecné požadavky ve vztahu k ochranným pásmům vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

Stavby lze podle §23 odst. 1 vyhlášky mj. obecně umisťovat tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu.

Podle §24 odst. 4 této vyhlášky je zakázáno umisťovat v ochranných pásmech I. a II. stupně vodních zdrojů sloužících pro zásobování pitnou vodou (viz zákon č. 254/2001 Sb. a zákon č. 114/1992 Sb.) v ochranných pásmech prvního stupně nebo v užším prozatímním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů anebo zdrojů přírodních minerálních vod stolních (viz vyhláška č. 423/2001 Sb.):

  • servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot, včetně zařízení pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí rampy, odpařovací stanice;
  • další stavby, zejména dílny, sklady, nádrže topných olejů, sběrny, skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami, které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, např. jedovaté a žíravé látky a radioaktivní látky.

Pokud se týká zařízení staveniště lze na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích, a zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem nebo zařízení pojízdná (§24e shora uvedené vyhlášky).

V přeneseném významu je vyhláška č. 501/2006 Sb., důležitá též z hlediska toho, že v řadě případů stanovuje požadavky na umisťování staveb (včetně např. vzájemných odstupů staveb a odstupových vzdáleností), což má ve svém důsledku vliv též na ochranná, bezpečnostní a jiná obdobná pásma.

Z důvodů patřičných návazností nutno zmínit též vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která nabyla účinnosti dnem 26. 8. 2009, a zároveň k témuž datu zrušuje vyhlášku č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. Přestože se v této nové vyhlášce o ochranných pásmech hovoří pouze v §50 odst. 6 v souvislosti s doplňkovým zabezpečením staveb pro hospodářská zvířata, řada dalších ustanovení vyhlášky s problematikou ochranných, bezpečnostních či obdobných pásem přímo či nepřímo souvisí, např.:

  • příslušná ustanovení týkající se připojení staveb na sítě technického vybavení (zde je mj. stanoveno, že prostorové uspořádání těchto sítí jako souběh nebo křížení jsou stanoveny normovými hodnotami), požadavků na technická zařízení staveb (vodovodní, kanalizační a plynovodní přípojky, včetně připojení staveb k distribučním sítím apod.);
  • všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí (včetně např. ochrany proti hluku a vibracím, bezpečnosti při provádění a užívání staveb apod.);
  • stanovení nejmenší výšky umístění předsazené části staveb nad vozovkou a nad částí chodníku, s bezpečnostním odstupem dopravního prostoru v šíři 0,5 m (nejméně 4,95 m) atd.

Požadavky na ochranná pásma důlních děl je na základě zmocňovacího ustanovení uvedeného v §194 písm. f) SZ (po jeho novele přijaté s účinností od 1.1.2013 zákonem č. 350/2012 Sb.) oprávněn stanovit Český báňský úřad.

2.2 ZAHRNOVÁNÍ ÚDAJŮ O OCHRANNÝCH PÁSMECH DO DOKUMENTACE STAVBY

Údaje o ochranných pásmech je povinen zpracovatel – projektant (obvykle autorizovaná osoba) zahrnout v rozsahu stanoveném stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy do příslušných stupňů dokumentace stavby.

Základní evidenci ochranných pásem v daném území obsahují podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů (viz §26 a násl. SZ a §4 a §5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). Zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodů ochrany veřejných zájmů na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (rozbor udržitelného rozvoje území). Příloha č. 1 této vyhlášky v části A vymezuje obsah datové báze územně analytických podkladů a u jednotlivých sledovaných jevů předepisuje jejich vymezení, včetně příslušných ochranných pásem. Zmiňuje ochranná pásma:

  • památkové rezervace, památkové zóny, nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky;
  • velkoplošného a maloplošného zvláště chráněného území;
  • památného stromu;
  • vodního zdroje pro zásobování pitnou vodou, vodního útvaru povrchových a podzemních vod, vodní nádrže;
  • přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody;
  • technologického objektu zásobování vodou, vodovodní sítě, technologického objektu odvádění a čištění odpadních vod, sítě kanalizačních stok;
  • výrobny elektřiny, elektrické stanice, nadzemního a podzemního vedení elektrizační soustavy, technologického objektu zásobování plynem, vedení plynovodu;
  • technologického objektu zásobování jinými produkty, vedení pro zásobování jinými produkty;
  • technologického objektu zásobování teplem, teplovodu;
  • elektronických komunikací;
  • skládky, spalovny a zařízení zpracovávající biologicky rozložitelné odpady, zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu;
  • všechny kategorie pozemních komunikací;
  • všechny kategorie železničních drah, lanové dráhy, tramvajové dráhy, trolejbusové dráhy;
  • letiště, letecké stavby;
  • objektu důležitého pro obranu státu;
  • jiná ochranná pásma.

Ochranná pásma jsou podle přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. též součástí obsahu regulačního plánu, a to:

  • v textové části jsou podmínky pro vymezená ochranná pásma (část I. Obsah a struktura regulačního plánu, odst. 2 písm. f) vyhlášky),
  • v grafické části jsou hranice ochranných pásem (pokud vyplývají z návrhu regulačního plánu) jako součást graficky vyjádřitelných podmínek umístění stavby v hlavním výkresu (část I. Obsah a struktura regulačního plánu, odst. 5 písm. a) vyhlášky).

Ochranná pásma v rámci dokumentace pro územní rozhodování a pro příslušné akty podle stavebního řádu

a) podle právního stavu před účinností vyhlášky č. 405/2017 Sb., kterou byla novelizována vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., tedy před 1. 1. 2018.

V souvislosti s novelou stavebního zákona (provedenou zákonem č. 350/2012 Sb.) byla s účinností k 29. 3. 2013 vyhláškou č. 62/2013 Sb. novelizována vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a vyhláškou č. 63/2013 Sb. vyhláška č. 503/2006 Sb. (nyní s novým názvem: "o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu"). Obsah dokumentace stavby byl soustředěn do novelizované vyhlášky č. 499/2006 Sb. (tj. byl sem mj. přesunut i upravený obsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby - DÚR).

Vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., zahrnuje do obsahu jednotlivých druhů dokumentace staveb ustanovení o ochranných pásmech a související údaje následovně:

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (§1a a příloha č. 1 vyhlášky):

  • v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. c) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
  • v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. d) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. e) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana, písm. b) vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů atd.), písm. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (§1b a příloha č. 2 vyhlášky):

  • v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. d) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis a zhodnocení území, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana, písm. b) vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů atd.), písm. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.2 Celkový situační výkres území dotčeného změnou, písm. g) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části E Dokladová část, bod E.2 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená např. na situačním výkrese.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§1c a příloha č. 3 vyhlášky):

  • v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území a o změně vlivu užívání stavby na území, písm. c) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
  • v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě a o změně v užívání stavby, písm. c) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis změny vlivu užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. b) vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů atd.), písm. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis změny vlivů užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.2 Celkový situační výkres území dotčeného změnou, písm. e) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části E Dokladová část, bod E.2 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená např. na situačním výkrese.

Společná dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (§1d a příloha č. 4 vyhlášky):

  • v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. c) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
  • v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. d) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. e) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. b) vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů atd.), písm. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby, písm. m) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.),
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma,
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení (§2 a příloha č. 5 vyhlášky):

  • v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. b) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
  • v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. d) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. e) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. b) vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů atd.), písm. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů,
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby, písm. m) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situace, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro provádění stavby (§3 a příloha č. 6 vyhlášky):

  • v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. b) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
  • v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. d) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. c) podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod..

Dokumentace skutečného provedení stavby (§4 a příloha č. 7, část 1. vyhlášky):

  • v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území - údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
  • v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. c) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. d) ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Koordinační situační výkres, písm. i) "ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Zjednodušená dokumentace stavby - pasport stavby (§4 a příloha č. 7, část 2. vyhlášky):

  • v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území- údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.),
  • v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. c) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. d) ochranná a bezpečnostní pásma.

Dokumentace bouracích prací (§5 a příloha č. 8 vyhlášky):

  • v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. b) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
  • v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. b) údaje o ochraně odstraňované stavby podle jiných právních předpisů (informace o zrušení prohlášení věci za kulturní památku apod.),
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. b) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

b) podle právního stavu od 1. 1. 2018, tj. po účinnosti novelizace vyhlášky č. 499/2006 Sb.

V souvislosti s novelou stavebního zákona (provedenou zákonem č. 225/2017 Sb.) byla vyhláškou č. 405/2017 Sb. novelizována vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Novela upravuje požadavky na rozsah a obsah stávajících dokumentací (projektových dokumentací) a zavádí nové dokumentace pro jednotlivé typy staveb (liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, stavby dráhy, stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace, soubor staveb v areálu jaderného zařízení) s tím, že vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb není dotčena.

Současně je však v přechodných ustanoveních vyhlášky č. 405/2017 Sb. stanoveno, že:

  • dokumentace nebo projektová dokumentace zpracovaná podle §1a§2, §4 a §5 vyhlášky (tj. dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, dokumentace pro vydání společného povolení, projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ a pro vydání stavebního povolení, dokumentace skutečného provedení stavby a dokumentace bouracích prací) ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a předložená stavebnímu úřadu do 31. prosince 2020, se posuzuje podle dosavadní právní úpravy.
  • pokud bude stavba zahájena nejpozději do 31. prosince 2020, může být projektová dokumentace této stavby zpracována podle §3 vyhlášky (tj. projektová dokumentace pro provádění stavby) ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., po její novelizaci provedenou vyhláškou č. 405/2017 Sb., zahrnuje do obsahu jednotlivých druhů dokumentace staveb ustanovení o ochranných pásmech a související údaje následovně:

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (§1a a příloha č. 1 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů (§1a a příloha č. 2 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.3 Připojení na technickou infrastrukturu, písm. a) napojovací místa na stávající technickou infrastrukturu, přeložky, křížení se stavbami technické a dopravní infrastruktury a souběhy s nimi v případě, kdy je stavba umístěna v ochranném pásmu stavby technické nebo dopravní infrastruktury;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f)  navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkres, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura, křížení se stavbami technické a dopravní infrastruktury a souběhy s nimi v případě, kdy je stavba umístěna v ochranném pásmu stavby technické a dopravní infrastruktury;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. k) stávající a nová ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy (§1a a příloha č. 3 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace (§1a a příloha č. 4 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení (§1a a příloha č. 5 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.3 Popis vlivů na životní prostředí, písm. f) "navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. g) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 3.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (§1b a příloha č. 6 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis a zhodnocení území, písm. l) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f)  navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou, písm. g) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 3.  Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§1c a příloha č. 7 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území, písm. l) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis změny vlivu užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou, písm. e) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 3.  Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

Dokumentace pro vydání společného povolení (§1d a příloha č. 8 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů (§1d a příloha č. 9 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. m) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umísťuje a provádí, seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.3 Připojení na technickou infrastrukturu, písm. a) napojovací místa na stávající technickou infrastrukturu, přeložky, křížení se stavbami technické a dopravní infrastruktury a souběhy s nimi v případě, kdy je stavba umístěna v ochranném pásmu stavby technické nebo dopravní infrastruktury;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. d) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura, křížení se stavbami technické a dopravní infrastruktury a souběhy s nimi v případě, kdy je stavba umístěna v ochranném pásmu stavby technické nebo dopravní infrastruktury;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy (§1d a příloha č. 10 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. m) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva", bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura, křížení se stavbami technické a dopravní infrastruktury a souběhy s nimi v případě, kdy je stavba umístěna v ochranném pásmu stavby technické a dopravní infrastruktury;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. k) stávající a nová ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace (§1d a příloha č. 11 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. m) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.2 Celkový popis stavby, písm. f) celkový popis koncepce řešení stavby včetně základních parametrů stavby - návrhová rychlost, provozní staničení, šířkové uspořádání, intenzity dopravy, technologie a zařízení, nová ochranná pásma a chráněná území apod.;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. m) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, bod D.1 Stavební část, bod D.1.1 Objekty pozemních komunikací, včetně propustků, 2. Výkresy písm. i) Projektová dokumentace nového objektu pozemní komunikace nebo rozšíření stávajícího objektu pozemní komunikace, který má být umístěn na území památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny.;
  • v části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, bod D.1 Stavební část, bod D.1.2. Mostní objekty a zdi, 1. Technická zpráva 1.5. Výstavba mostu písm. d) vztah k území - inženýrské sítě, ochranná pásma, omezení provozu apod.;
  • v části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, bod D.1 Stavební část, bod D.1.2. Mostní objekty a zdi, 1. Výkresy, písm. a) situace mostního objektu v měřítku 1 : 500 a jeho koordinace s ostatními stavebními objekty stavby pozemní komunikace včetně jejich ochranných pásem, zvláštních omezení a úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace;
  • v části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, bod D.1 Stavební část, bod D.1.2. Mostní objekty a zdi, 1. Výkresy, písm. j) projektová dokumentace velkých mostů, mostů, které se umísťují na území památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny a mostů, které jsou kulturní památkou, se doplní o pohledy nebo zákresy mostu do fotografií a vizualizaci;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení (§2 a příloha č. 12 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situace, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro provádění stavby (§3 a příloha č. 13 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. c) podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.2 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Dokumentace skutečného provedení stavby (§4 a příloha č. 14, část 1 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. f) ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.2 Koordinační situační výkres", písm. i) "ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Zjednodušená dokumentace stavby - pasport stavby (§4 a příloha č. 14, část 2. vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. f) ochranná a bezpečnostní pásma.

Dokumentace bouracích prací (§5 a příloha č. 15 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. b) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v dokladové části, bod 2. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 2.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

c) dokumentace staveb přikládaná k ohlášení vybraných staveb podle §104 a §105 SZ

Obsah dokumentace pro ohlášení staveb a terénních úprav uvedených v §104 odst. 1 písm. f), g) a i) SZ je upraven přímo v §105 SZ. Z hlediska dokumentování ochranných a bezpečnostních pásem je zde v příslušných ustanoveních uvedeno:

  • dokumentace k ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle §104 odst. 1 písm. f) SZ obsahuje jako součást situace stavby stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo záplavová území, chráněná území a existující stavby (§105 odst. 4 písm. g) SZ);
  • u dokumentace k ohlášení staveb zařízení staveniště podle §104 odst. 1 písm. g) SZ jsou součástí situace stavby mj. stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo záplavová území (§105 odst. 5 písm. f) SZ);
  • dokumentace k ohlášení terénních úprav podle §104 odst. 1 písm. i) SZ obsahuje v situačním výkrese mj. vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostní pásem nebo záplavových území (§105 odst. 7 písm. d) SZ).

d) projektová dokumentace dopravních staveb

Speciálním právním předpisem o dokumentaci staveb je vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb (dále jen vyhláška), která ve svých 9 přílohách vymezuje obsah a rozsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby, projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném řízení a projektové dokumentace pro provádění stavby, a to pro:

  • stavby letecké;
  • stavby drah a stavby na dráze;
  • stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.

Protože obsah a rozsah projektové dokumentace pro jednotlivé druhy dopravních staveb je poněkud nejednotný, je třeba v tomto MP pojednat o každé příslušné dokumentaci ve vztahu k ochranným pásmům samostatně (přičemž citovaná vyhláška ke dni zpracování aktualizace této publikace dosud nebyla novelizována).

Stavby letecké

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (příloha č. 1 vyhlášky) obsahuje:

  • v části B Souhrnná technická zpráva:
    • v bodě 1 Území výstavby pod písm. a) zhodnocení staveniště, zástavby, prostoru, přehled průzkumů, ochranných pásem, chráněných částí přírody, stavebně historický průzkum u stavby, která je kulturní památkou, je v památkové rezervaci nebo v památkové zóně;
    • v bodě 1 Území výstavby pod písm. g) vliv stavby na okolní stavby a pozemky – údaje o dosavadních dotčených ochranných pásmech a chráněných územích, stanovení nových ochranných pásem podle stavebního zákona a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny;
    • v bodě 2 Péče o prostředí a ochrana zdraví a podmínek životního prostředí pod písm. c) ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí (radon, agresivní spodní voda, bludné proudy, atd.), ochranná a bezpečnostní pásma, příp. vegetační úpravy;
  • v části C Výkresová a přílohová část:
    • pod písm. b) celkovou (koordinační) situaci stavby (zastavovací plán), mj. s vyznačením ochranných a bezpečnostních pásem.

V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení (DSP) nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (příloha č. 2 vyhlášky) je problematika ochranných a bezpečnostních pásem výslovně uvedena:

  • v části B Souhrnná technická zpráva:
    • v bodě 9 Ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí, který mj. zahrnuje ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části G Zásady organizace výstavby, a to:
    • v bodě 1 Technická zpráva, 1.1 Základní řešení staveniště a zařízení staveniště, písm. j) vymezení bezpečnostních pásem a ochranných pásem;
    • v bodě 3 Situace zařízení staveniště pod písm. f) vyznačení bezpečnostních pásem od stávajících staveb a zařízení.

Samozřejmě ze stavu ochranných a bezpečnostních pásem musí vycházet i ostatní části projektové dokumentace, zejména v:

  • souhrnné technické zprávě (část B) dílčí kapitoly: zhodnocení staveniště, uspořádání a bezpečnost staveniště z hlediska ochrany veřejných zájmů, dodržení podmínek stanovených dotčenými orgány podle zvláštních předpisů apod.;
  • celkové situaci stavby (zastavovacím plánu), část C při polohovém a výškovém vyznačení všech dosavadních staveb, včetně podzemních inženýrských sítí, polohovém a výškovém vyznačení navrhované výstavby, včetně jejího připojení na dosavadní stavby, příp. přeložek podzemních nebo nadzemních rozvodových sítí a nově navrhované zeleně;
  • v části D Koordinační výkres stavby mj. s vyjádřením vztahů navrhované výstavby (zejm. inženýrských sítí, popř. venkovních technologických a jiných rozvodů) k výsledné zástavbě území a vztahů mezi inženýrskými sítěmi nebo případnými jinými rozvody navzájem.

Příloha č. 3 vyhlášky, stanovující rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, o ochranných pásmech výslovně nehovoří. Uvádí, že členění vychází z členění stavby navržené v DSP ověřené ve stavebním řízení s vypuštěním části Souhrnná technická zpráva (se zvýrazněním a zdůvodněním případných odchylek). Technická zpráva přebírá údaje z DSP, přičemž mj. stanoví zvláštní podmínky a požadavky pro provádění, montáž a technologické postupy (zde by měly být řešeny např. stanovená omezení a specifické postupy při případném provádění prací v ochranných pásmech). Platné jsou též Zásady organizace výstavby z DSP, včetně vymezených ochranných pásem.

Stavby drah a stavby na dráze

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (příloha č. 4 vyhlášky) se o ochranných pásmech (na rozdíl od staveb leteckých) výslovně zmiňuje pouze v části C.2 Situace stavby, zobrazující současný stav území, vazby na okolí, dotčená ochranná pásma a dopravní a technickou infrastrukturu. Je však zřejmé, že pokud by u těchto staveb ochranná pásma přicházela v úvahu, měla by být uvedena (v nezbytném rozsahu, včetně stanovených podmínek) též v Souhrnné technické zprávě (kapitole týkající se zhodnocení staveniště) a v Zásadách organizace výstavby.

V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení (DSP) nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (příloha č. 5 vyhlášky) se ochranná pásma výslovně uvádějí:

  • v části B Souhrnná část:
    • bod 3 Ochranná pásma (zejména údaje o dosavadních dotčených ochranných pásmech a chráněných územích, stanovení nových ochranných pásem, včetně jejich rozměrů a umístění, údaje o chráněných ložiskových územích a specifikace báňských podmínek pro zpracování návrhu zajištění stavby proti účinkům poddolování, ochranná pásma podle zákona o ochraně přírody a krajiny);
    • bod 4 Koncepce stavby - pod písm. g), který řeší odvedení povrchových vod a napojení na kanalizaci (mj. ochranná pásma – pásmo hygienické ochrany);
    • bod 6 Příprava pro výstavbu – pod písm. g) zabezpečení ochranných pásem, chráněných objektů i porostů po dobu výstavby;
  • v části C.2 Koordinační situace stavby pod:
    • písm. e) – vyznačení všech stávajících ochranných pásem, chráněných území a bezpečnostních vzdáleností;
    • písm. f) - vyznačení nově navržených ochranných pásem;
  • v části F Zásady organizace výstavby, a to:
    • v bodě 1 Technická zpráva, zejména pod písm. e) zabezpečení ochranných pásem, ochrana objektů a zeleně;
    • podle potřeby by vyznačení ochranných pásem měla obsahovat i výkresová část v bodě 2 (i když to ve vyhlášce výslovně uvedeno není – vychází však z koordinační situace stavby podle části C).

Příloha č. 6 vyhlášky, upravující rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, o ochranných pásmech (obdobně jako u staveb leteckých) výslovně nehovoří. Ve společných zásadách je stanoveno, že se zpracovávají pouze ty části projektové dokumentace, které nejsou shodné s DSP, přičemž např. Technická zpráva přebírá příslušné údaje z DSP, které zpřesňuje, doplňuje a zdůvodňuje případné odchylky a stanoví zvláštní podmínky a požadavky pro provádění, montáž a technologické postupy (kde by měly být řešeny např. omezení a specifické postupy při případném provádění prací v ochranných pásmech). Platné jsou rovněž Zásady organizace výstavby z DSP, včetně zde vymezených zabezpečení ochranných pásem.

Stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (dále jen stavby pozemních komunikací)

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby (příloha č. 7 vyhlášky) ochranná pásma (obdobně jako u staveb na dráze) výslovně zmiňuje pouze v části C.2 Situace stavby, zobrazující současný stav území, vazby na okolí, dotčená ochranná pásma a dopravní a technickou infrastrukturu. Zmínka o ochranných pásmech, resp. jejich podrobnější podmínky či stanovená omezení by však měla být uvedena (bude-li to zapotřebí) též v Souhrnné technické zprávě (kapitole týkající se zhodnocení staveniště, včetně současného stavu), resp. v Zásadách organizace výstavby (stanovení podmínek pro provádění stavby).

V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení (DSP) nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (příloha č. 8 vyhlášky) jsou ochranná pásma výslovně obsažena:

  • v části A Průvodní zpráva, a to v bodě 10 Dotčená ochranná pásma, chráněná území, zátopová území, kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny (včetně rozsahu dotčení, podmínek, způsobu ochrany nebo úprav a vlivu na stavebně technické řešení stavby); ve významných případech by zmínka o ochranných pásmech byla vhodná též v bodě 2 Základní údaje o stavbě, písm. d) stručná charakteristika území a jeho dosavadní využití, resp. písm. f) celkový dopad stavby na dotčené území a navrhovaná opatření;
  • v části B Souhrnné řešení stavby: bod 2 Situace stavby (koordinační) – situační výkres současného stavu území, včetně vyznačení ochranných pásem, účinků a vazeb na okolí, přeložek a úprav dotčených nadzemních i podzemních sítí;
  • v části C Stavební část, v níž:
    • se podle bodu 1.2.9 a bodu 2.2 projektová dokumentace nového objektu pozemní komunikace nebo rozšíření stávajícího objektu pozemní komunikace a projektová dokumentace velkých mostů, umisťovaných na území památkové rezervace, památkové zóny, nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, doplní o pohledy nebo zákresy těchto objektů do fotografií a o vizualizaci;
    • technická zpráva objektů pozemních komunikací [bod 1.1 h)] stanovuje zvláštní podmínky a požadavky na postup výstavby popř. údržbu; technická zpráva mostních objektů a zdí [bod 2.1.5 d)] vztah k území (inženýrské sítě, ochranná pásma, omezení provozu); technická zpráva vodohospodářských objektů [bod 3.1 f) zvláštní požadavky na postup stavebních prací (na provoz a údržbu)]; u objektů podzemích staveb technická zpráva [v bodě 5.1.2 j)] vymezuje staveniště a provádění výstavby a výkresy [v bodě 5.2 l)] obsahují situaci organizace výstavby – v případě výskytu ochranných pásem v dotčeném území by uvedené části dokumentace měly na jejich rozsah a podmínky adekvátně reagovat;
    • podle bodu 2.2 písm. a) obsahuje výkresová část mj. situaci mostního objektu a jeho koordinaci s ostatními stavebními objekty stavby pozemní komunikace, včetně jejich ochranných pásem a zvláštních omezení.

Část E. Zásady organizace výstavby sice o ochranných pásmech výslovně nehovoří, ale při jejich výskytu v území dotčeném výstavbou by měly být (včetně příslušného řešení případných omezujících podmínek) obsaženy jak v Technické zprávě – pod písm. d) návrh postupu výstavby, resp. písm. j) zvláštní požadavky na provádění stavby, tak ve Výkresech (v přehledné situaci se zákresem širších vztahů v dotčeném území).

Příloha č. 9 vyhlášky, upravující rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, ochranná pásma (stejně jako u předchozích druhů dopravních staveb) výslovně nezmiňuje. Ve společných zásadách se však uvádí, že členění vychází z členění stavby navrženého v DSP ověřené ve stavebním řízení s tím, že např. část A. Souhrnné řešení stavby obsahuje přílohy ve skladbě a obsahu podle DSP, které se doplní o případné požadavky stavebního povolení a o údaje, které upřesňují vymezení stavby. Relevantní ve vztahu k ochranným pásmům jsou např. situace stavby a zásady organizace výstavby (včetně zvláštních požadavků na provádění stavby, zákresu širších vztahů v dotčeném území atd.). Podmínky a omezení vyplývající z ochranných pásem, dotýkající se způsobu výstavby jednotlivých stavebních objektů, by měly být uvedeny také ve Stavební části dokumentace.

V době zpracování této MP je v legislativním procesu návrh novelizace vyhlášky o rozsahu a obsahu projektové dokumentace staveb. Jejím cílem je především úprava příloh v souvislosti s přijatou novelou stavebního zákona a s novelou vyhlášky č. 499/2006 Sb. (provedenou vyhláškou č. 405/2013 Sb.), jakož i některé změny vyplývající z aplikační praxe. Po vydání této novelizace bude příslušná část subkapitoly 2.2 uvedená pod písm. d) aktualizována.

3 POJEDNÁNÍ O OCHRANNÝCH PÁSMECH JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ STAVEB (RESPEKTIVE PÁSMECH OBDOBNÉHO VÝZNAMU)

3.1 SILNIČNÍ OCHRANNÉ PÁSMO

Silniční ochranné pásmo vymezené v §30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon") slouží k ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí. Pro nově budované nebo rekonstruované stavby uvedených pozemních komunikací vzniká silniční ochranné pásmo na základě rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje.

Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:

  • u dálnic, 100 m od osy přilehlého jízdního pásu nebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku; pro povolování zřizování a provozování reklamních zařízení, která by byla viditelná uživateli dotčené pozemní komunikace, je hranice tohoto silničního ochranného pásma posunuta na 250 m;
  • u silnic I. třídy a místních komunikací I. třídy 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu;
  • u silnice II. nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu.

Klíčové pro určení, zda bude u pozemní komunikace stanoveno silniční ochranné pásmo je vymezení souvisle zastavěného území obce. Podle §30 odst. 3 zákona je souvisle zastavěným územím obce území, splňující následující podmínky:

  • na území je postaveno 5 a více budov odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostí;
  • mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m, přičemž spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se používají tečny); souvisle zastavěné území obce pak tvoří spojnice mezi zvětšenými půdorysy staveb spolu se stranami upravených půdorysů budov.

Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na tyto podmínky pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.

V silničních ochranných pásmech lze umisťovat a provádět stavby vyžadující podle stavebního zákona povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu nebo provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky, pouze na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v něm uvedených. Toto povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, zařízení tramvajových a trolejbusových drah, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů.

Na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se v silničním ochranném pásmu nesmí zřizovat a provozovat jakékoli objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu (s výjimkou lesních porostů s keřovým parkem zajišťujícím stabilitu lesa). Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice vedlejší.

Vlastník případně správce dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky nebo na stavby na nich stojící, a to za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek a odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Je povinen dbát, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, jimž je možno zabránit. Vzniklou škodu na pozemku nebo na stavbě, kterou způsobil, je povinen nahradit - této odpovědnosti se nemůže zprostit..

Vlastník případně správce dálnice, silnice nebo místní komunikace je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na zachování sjízdnosti a schůdnosti pozemní komunikace na nezbytnou dobu a v nezbytné míře použít za náhradu nemovitost vlastníka v silničním ochranném pásmu (není-li silniční ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti), nelze-li dosáhnout požadovaného účelu jinak.

K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen zvláštní užívání), je potřeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného v souladu s §25 silničního zákona. Zvláštní užívání spočívající ve zřízení a provozování reklamního zařízení může povolit tento správní úřad nejdéle na dobu 5 let, a to při dodržení podmínek uvedených v §25 odst. 7 zákona (mj. bude-li reklamní zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na silničním pomocném pozemku sloužit k označení provozovny nacházející se v souvisle zastavěném území obce podle §30 odst. 3 zákona ve vzdálenosti do 50 m od reklamního zařízení, mimo souvisle zastavěné území obce v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 m od reklamního zařízení).

Povolení zřizování a provozování reklamních zařízení v silničním ochranném pásmu obsáhle upravuje §31 zákona. Základní podmínkou je, že reklamní zařízení nemohou být zaměnitelná s dopravními značkami, se světelnými signály, zařízeními pro provozní informace nebo s dopravními zařízeními a zároveň nemohou oslnit uživatele pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích. Zřízení a provozování reklamního zařízení viditelného z pozemní komunikace v silničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy, lze povolit pouze, pokud splňuje podmínky uvedené v předchozí větě a slouží-li k označení provozovny, která se nachází v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 m od reklamního zařízení. Povolení o zřízení a provozování reklamních zařízení vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu:

  • vlastníka dotčené nemovitosti (na které má být reklamní zařízení zřizováno a provozováno);
  • Ministerstva vnitra ČR (v případě ochranného pásma dálnice);
  • příslušného orgánu Policie ČR (jde-li o silniční ochranné pásmo silnice a místní komunikace).

Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a provozovat reklamní zařízení na základě písemné žádosti právnické nebo fyzické osoby, a to nejdéle na dobu 5 let, přičemž v rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování reklamního zařízení. Zákon dále v tomto ustanovení upravuje správní postupy pro odnětí, resp. znovuudělení povolení a pro změnu vydaného povolení a postupy v případě zřízení či existence reklamního zařízení umístěného v silničním ochranném pásmu bez povolení (včetně příslušných povinností vlastníka tohoto zařízení).

V souvislosti s ochrannými pásmy lze též uvést, že vyhláška č. 104/1997 Sb., v §51 upravuje podmínky pro vedení na mostních objektech (s odkazem na ČSN 73 6201). Přitom stanoví, že po mostním objektu, v jeho otvorech a ve vzdálenosti ochranného pásma dotčeného vedení nesmí být veden plynovod, produktovody nebo jiná cizí zařízení, pokud by svou polohou, provozem a náhlými poruchami mohla způsobit zničení či poškození mostního objektu, bránit jeho údržbě nebo ohrozit bezpečnost provozu na mostě.

Podle §42a a §42b zákona se fyzická, právnická a podnikající fyzická osoba dopustí přestupku, jestliže:

  • v rozporu s §31 odst. 1 zákona zřizuje nebo provozuje v silničním ochranném pásmu reklamní zařízení bez povolení silničního správního úřadu nebo nedodrží podmínky tohoto povolení (za což lze uložit pokutu do 300 tis. Kč);
  • v rozporu s §32 zákona provádí v silničním ochranném pásmu stavbu nebo terénní úpravy bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením (s možností uložení pokuty do 100 tis. Kč);
  • v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnosti v rozporu s §33 zákona (pokuta v tomto případě může být uložena do 300 tis. Kč);
  • jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu strpí na této nemovitosti umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu (pokuta za tento přestupek může být uložena do 200 tis. Kč).

3.2 OCHRANNÉ PÁSMO DRÁHY

Ochranné písmo dráhy upravuje §8 a 9 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon"). Tvoří je prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou:

  • u dráhy celostátní a dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy;
  • u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/ha u dráhy zkušební 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy;
  • u dráhy místní a u vlečky 30 m od osy krajní koleje;
  • u dráhy speciální 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje;
  • u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
  • u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního kolejového drátu.

Ochranné pásmo se nezřizuje pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a pro vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu.

V ochranném pásmu dráhy lze provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v silničním ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky nebo na stavby na nich stojící, a to za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Je povinen dbát, aby užívání pozemků, resp. staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a míru. Pro případnou náhradu škody platí příslušná ustanovení občanského zákoníku.

Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v ochranném pásmu dráhy, nelze-li dosáhnout tohoto účelu jinak.

Samostatně je v §9 odst. 4 zákona upravena povinnost vlastníka nemovitosti přilehlé k dráze tramvajové nebo trolejbusové strpět (v nezbytných případech na nezbytnou dobu) omezení jeho vlastnického práva spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení, a to na základě rozhodnutí drážního správního úřadu.

Fyzická, právnická a podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje v ochranném pásmu dráhy činnost v rozporu se zákonem (§9 odst. 1), za což lze uložit fyzické osobě pokutu do 1 000 000 Kč, právnické osobě pokutu do 10 000 000 Kč a též zákaz činnosti.

Ustanovení §5a upravuje styk dráhy s cizími vedeními. Připouští, že z důvodů veřejného zájmu se dráha a stavba dráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popř. jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách (dále jen sítě technického vybavení) tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drah a drážní dopravy na dráze. Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím speciálního stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje speciální stavební úřad podle zvláštního zákona.

Dále je zde stanoveno, že jsou-li sítě technického vybavení umístěny v obvodu dráhy nebo v ochranném pásmu dráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z používání napájecích systémů dráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční proudové soustavy, je příslušný vlastník sítí povinen zajistit jejich provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestaly příčinou ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. Nesplnění tohoto ustanovení je považováno za přestupek právnické nebo podnikající fyzické osoby (pod pokutou do 10 000 000 Kč).

Pravidla pro styk drah s hornickou činností upravuje vyhláška č. 28/1967 Sb. – blíže viz kap. 6.

3.3 OCHRANNÁ PÁSMA LETECKÝCH STAVEB

Kolem leteckých staveb se zřizují podle §37 a násl. zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon") ochranná pásma, která se dělí na:

a) ochranná pásma letišť, která se dále rozdělují na ochranná pásma:

  • se zákazem staveb;
  • s výškovým omezením staveb;
  • k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly;
  • se zákazem laserových zařízení;
  • s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí;
  • hluková (podle zákona č. 258/2000 Sb.. o ochraně veřejného zdraví);
  • ornitologická;

b) ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení, jež se dále dělí na ochranná pásma:

  • radiolokačních zařízení;
  • navigačních zařízení;
  • komunikačních zařízení;
  • zařízení pro leteckou meteorologickou službu;
  • zařízení pro leteckou informační službu;
  • světelných a rádiových návěstidel;
  • pozemních leteckých staveb.

Ochranné pásmo zřídí Úřad pro civilní letectví (dále též Úřad) opatřením obecné povahy podle správního řádu po projednání s úřadem územního plánování. V tomto opatření Úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb.

V ochranných pásmech leteckých staveb je možno zřizovat zařízení a provádět činnosti pouze se souhlasem Úřadu pro civilní letectví, který jej udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem (§40 zákona).

Podle §41 odst. 1 zákona k umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu pro civilní letectví a Ministerstva obrany ČR, půjde-li o:

  • stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem;
  • stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a více nad okolní krajinu;
  • zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení (zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice).

Přitom provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více je na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, povinen sdělit aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi (§41 odst. 2 zákona).

Úřad pro civilní letectví mj.:

  • zřizuje ochranná pásma k ochraně leteckých staveb;
  • po dohodě s příslušnou krajskou hygienickou stanicí zřizuje ochranná hluková pásma;
  • uděluje souhlas ke zřizování zařízení a k provádění činnosti v ochranných pásmech leteckých staveb a mimo ochranné pásmo k umístění staveb a zařízení přesahujících stanovenou výšku, nebo staveb a zařízení, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu nebo mít rušivý účinek na stanovená letecká zařízení.

Vydání rozhodnutí o souhlasu ke zřizování zařízení a provádění činností, které nesouvisí s leteckým provozem v ochranném pásmu leteckých staveb podléhá zvláštnímu správnímu poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (položka č. 46).

Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, popř. odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Je povinen dbát, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení svého vlastnického práva při výkonu těchto oprávnění. Pro případnou náhradu škody platí příslušná ustanovení občanského zákoníku.

Výše uvedená ustanovení se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma, přičemž působnost Úřadu pro civilní letectví zde vykonává Ministerstvo obrany ČR.

Fyzická, právnická a podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

  • v rozporu s §40 zřídí zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu (lze uložit pokutu do 500 000 Kč, fyzické osobě též zákaz činnosti do 6 měsíců);
  • umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s §41 odst. 1 (lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, fyzické osobě též zákaz činnosti do 6 měsíců)

Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví (k provedení §35 zákona) v §14 podmínky, za kterých lze využít ke vzletům a přistáním plochy, které nejsou letištěm ani plochou vymezenou ke vzletům a přistáváním. K těmto účelům lze (při splnění dalších podmínek určených v tomto ustanovení vyhlášky) využít plochy, které jsou:

  • mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území těchto parků, oblastí, rezervací nebo památek nedal souhlas příslušný úřad ochrany přírody;
  • mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud se k využívání území těchto pásem a chráněných oblastí přirozené akumulace vody kladně nevyjádřil příslušný vodohospodářský úřad podle vodního zákona.

S leteckými stavbami souvisí také ustanovení §31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které v odst. 3 a 4 stanovuje některé povinnosti při překročení hygienických limitů hluku. Provozovatel letiště zajišťujícího ročně více než 50 000 startů nebo přistání a provozovatel vojenského letiště je povinen při překročení hygienických limitů hluku z provozu těchto letišť navrhnout vydání opatření obecné povahy podle správního řádu ke zřízení ochranného hlukového pásma – toto opatření vydá Úřad pro civilní letectví v dohodě s krajskou hygienickou stanicí, v případě vojenského letiště Ministerstvo obrany ČR.

U bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu, staveb pro vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku dodrženy. U těchto staveb, ve kterých by podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.

3.4 OCHRANNÁ PÁSMA ZAŘÍZENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY

Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je podle §46 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon") prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vzniká dnem uvedení elektrizační soustavy do provozu).

Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Ochranné pásmo nadzemního vedení je (podle §46 odst. 3 zákona) souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně:
- pro vodiče bez izolace
7 m
- pro vodiče s izolací základní
2 m
- pro závěsná kabelová vedení
1 m
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně:
- pro vodiče bez izolace
12 m
- pro vodiče s izolací základní
5 m
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně
15 m
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně
20 m
e) u napětí nad 400 kV
30 m
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV
2 m
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence
1 m

U nadzemního vedení přenosové nebo distribuční soustavy s napětím nad 1 kV do 35 kV (s výjimkou závěsných kabelových vedení 110 kV a zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence) s vodiči bez izolace a s napětím nad 35 kV udržuje provozovatel příslušné soustavy v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení, pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy (podle §46 odst. 5 zákona) činí:

  • u vedení do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky 1 m po obou stranách krajního kabelu;
  • u vedení s napětím nad 110 kV 3 m po obou stranách krajního kabelu.

Ochranné pásmo elektrické stanice je (podle §46 odst. 6 zákona) vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:

  • u venkovních elektrických stanic a stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva (pokud stanice není oplocena);
  • u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a nižší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech;
  • u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech;
  • u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.

Ochranné pásmo výrobny elektřiny je (podle §46 odst. 7 zákona) vymezeno svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti.

  • 20 m vně oplocení nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě s napětím větším než 52 kV;
  • 7 m vně oplocení nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 7 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně;
  • 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně;
  • v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně;
  • 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna elektřiny umístěna, u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 10 kW.

Pro výrobnu elektřiny připojenou k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 10 kW včetně se ochranné pásmo nestanovuje.

Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:

  • zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky;
  • provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce;
  • provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob;
  • provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

Dále je zakázáno:

  • v ochranném pásmu nadzemního vedení vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m;
  • v ochranném pásmu podzemního vedení vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy:

  • stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu;
  • udělí písemný souhlas s jinou než veřejně prospěšnou stavbou uvedenou v předchozím bodě nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Přitom v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Fyzické nebo právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

V případě větrných elektráren platí, že vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být:

  • nejméně trojnásobkem průměru rotoru v případě, že na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů;
  • nejméně rovna průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny v případě, že na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů.

Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.

Pokud se tím neohrozí život, zdraví či majetek osob, může zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, potrubní systémy a ostatní zařízení při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhu (tj. ve stavu, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného příp. bezpečnostního pásma druhého zařízení), a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Při opravách poruch a stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:

  • jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle §46 odst. 4;
  • poruší některý ze zákazů stanovených ve vztahu k ochranným pásmům v §46 odst. 8, 9, 10 nebo některou z povinností stanovených v §46 odst. 12 nebo 13.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku, mj. tím, že:

  • jako vlastník příslušné části elektrizační soustavy bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmu podlee §46 odst. 11;
  • jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle §46 odst. 4;
  • poruší některý ze zákazů stanovených ve vztahu k ochranným pásmům v §46 odst. 8, 9, 10 nebo některou z povinností stanovených v §46 odst. 12 nebo 13.

Za tyto správní delikty lze uložit pokutu až do 15 000 000 Kč.

3.5 OCHRANNÁ PÁSMA PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ

Plynárenská zařízení jsou chráněna v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon") ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Tato ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vznikají dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu).

Ochranným pásmem plynárenských zařízení se podle §68 zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:

  • u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany;
  • u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany;
  • u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany;
  • u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu;
  • u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí;
  • u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení;
  • u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany.

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Jestliže to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovou přípojku nebo zásobník plynu:

  • stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu;
  • udělí písemný souhlas se stavební činností, umisťováním jiných než veřejně prospěšných staveb uvedených v předchozím odstavci, se zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, a provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. Provozovatel zásobníku plynu dále na vlastní náklad udržuje volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu.

Vysazovat trvalé porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu nebo přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu je možno pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.

Fyzická osoba se dopustí přestupku, jestliže:

  • jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle §68 odst. 5;
  • poruší ve vztahu k ochranným pásmům některý ze zákazů stanovených v §68 odst. 3 nebo 5;
  • nesplní některou z povinností stanovených v §68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními §68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními §68 odst. 4;
  • vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s §68 odst. 6.

Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku mj. tím, že:

  • jako osoba provozující plynárenské zařízení bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmu podle §68 odst. 4;
  • jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle §68 odst. 5;
  • poruší ve vztahu k ochranným pásmům některý ze zákazů stanovených v §68 odst. 3 nebo 5;
  • nesplní některou z povinností stanovených v §68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními §68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními §68 odst. 4;
  • vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s §68 odst. 6.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu až do 15 000 000 Kč.

3.6 OCHRANNÁ PÁSMA ZAŘÍZENÍ PRO VÝROBU NEBO ROZVOD TEPELNÉ ENERGIE

Ochranným pásmem zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie se podle §87 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon") rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vzniká dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu).

Ochranné pásmo činí 2,5 m a je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení.

U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.

Ochranná pásma stanovená v teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umísťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět jen po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu a orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.

Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech (další podrobnosti a podmínky stanovuje §87 odst. 6 zákona).

Pokud se tím neohrozí život, zdraví či majetek osob nebo spolehlivost či bezpečnost provozu zařízení, může rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, potrubní systémy a ostatní zařízení, nebo být s nimi v souběhu (tj. ve stavu, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného příp. bezpečnostního pásma druhého zařízení), a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Při opravách poruch a stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

V ochranném pásmu zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie lze tedy stavět ostatní inženýrské sítě, avšak při dodržení ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání síti technického vybavení a s uváděným předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených provozovatelem zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:

  • jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle §87 odst. 6;
  • poruší zákaz stanovený v §87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s §87 odst. 4;
  • jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle §87 odst. 5.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku mj. tím, že:

  • jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle §87 odst. 6;
  • poruší zákaz stanovený v §87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s §87 odst. 4;
  • jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle §87 odst. 5.

Za tyto správní delikty lze uložit pokutu až do 15 000 000 Kč.

3.7 OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

Ochranná pásma elektronických komunikací podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon") se dělí na:

a) ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení (§102 odst. 1 až 4 zákona)

Činí 1 m po stranách krajního vedení. Vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby, nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Pokud není podle stavebního zákona vyžadováno ani jedno z uvedených povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.

V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno:

  • bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
  • bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
  • bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.

Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku, poruší-li výše uvedený zákaz provádění činnosti – za tento přestupek lze uložit pokutu až do 5 000 000 Kč. Téhož přestupku se dopustí fyzická osoba s tím, že jí může být udělena pokuta do 100 000 Kč.

b) ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení (§102 odst. 5 zákona)

Vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ, tj. rozhodnutí o ochranném pásmu). Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práva vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.

V řízení o ochranném pásmu je dotčeným správním úřadem Český telekomunikační úřad.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku, poruší-li zákaz provádět činnost v tomto ochranném pásmu uvedený v územním rozhodnutí – za tento přestupek lze uložit pokutu až do 5 000 000 Kč. Téhož přestupku se dopustí fyzická osoba s tím, že jí může být udělena pokuta do 100 000 Kč.

c) ochranná pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje (§103 odst. 1 zákona)

Vznikají nabytím právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ, tj. rozhodnutí o ochranném pásmu). V něm jsou (na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů) stanoveny parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany. Obdobně jako u nadzemního komunikačního vedení i zde musí být šetřena práva vlastníků nemovitostí nacházejících se v těchto ochranných pásmech.

V řízení o těchto ochranných pásmech je dotčeným správním úřadem Český telekomunikační úřad.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku, poruší-li zákaz provádět činnost v těchto ochranných pásmech uvedený v územním rozhodnutí – za tento přestupek lze uložit pokutu až do 5 000 000 Kč. Téhož přestupku se dopustí fyzická osoba s tím, že jí může být udělena pokuta do 100 000 Kč.

S pojmem ochranné pásmo též operuje zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů. Podle tohoto právního předpisu budovy určené pro bydlení, obchod nebo budovy občanského vybavení musí být vybaveny fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a musí být vybaveny přístupovým bodem budovy. To platí obdobně pro významné renovace budovy a pro víceúčelové budovy, u kterých je více než polovina jejich podlahové plochy užívána k účelům uvedeným v předchozí větě.

Požadavek na vybavení fyzickou infrastrukturou uvnitř výše zmíněných budov neplatí mj. v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, u kterých mohou být splněním takového požadavku dotčeny zájmy státní památkové péče na jejich ochraně.

3.8 OCHRANNÁ PÁSMA PODZEMNÍCH POTRUBÍ PRO POHONNÉ LÁTKY A ROPU

Ochranná pásma podzemního potrubí pro pohonné látky a ropu stanovovalo nařízení č. 29/1959 Sb., o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu, které bylo s účinností od 1. 7. 2013 zrušeno zákonem č. 161/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Od uvedeného data jsou ochranná pásma uvedena v zákoně č. 189/1999 Sb., a to konkrétně v §3 tohoto zákona. Podle tohoto ustanovení Skladovací zařízení, produktovody a ropovody jsou k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob a k zamezení nebo zmírnění účinků jejich případných havárií chráněny ochrannými pásmy.

Ochranné pásmo tvoří prostor, jehož hranice jsou vymezeny svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 150 m na všechny strany od půdorysu těchto zařízení. Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, anebo vydáním územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení těchto zařízení do provozu.

Ochranné pásmo skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu zaniká jeho trvalým vyřazením z provozu nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Správa státních hmotných rezerv.

V ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit produktovod, ropovod nebo skladovací zařízení nebo omezit nebo ohrozit jejich bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu.

Provozovatel produktovodu nebo ropovodu udržuje v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch produktovodu nebo ropovodu ve vzdálenosti do 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě lze pouze na základě souhlasu provozovatele produktovodu nebo ropovodu.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob či životního prostředí, fyzická či právnická osoba provozující skladovací zařízení nebo produktovod nebo ropovod udělí písemný souhlas se stavební činností, umisťováním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu. Souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Podle přechodných ustanovení zákona č. 161/2013 Sb. ochranná pásma vzniklá podle nařízení vlády č. 29/1959 Sb., o oprávněních k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu, zůstávají nedotčena a trvají i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně oprávnění, která se k nim váží. Na provádění činnosti v těchto ochranných pásmech se použije zákon č. 189/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3.9 OCHRANNÁ PÁSMA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále v této kapitole jen zákon), jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn omezit rušivou činnost stanovením závazných podmínek. Pozornost je nutno soustředit i na vyhlášku č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území (viz dále).

Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských, lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama.

Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území (s výjimkou chráněné krajinné oblasti) před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Orgán ochrany přírody může při vyhlášení zvláště chráněného území stanovit, že se zvláště chráněné území vyhlašuje bez ochranného pásma.

K umisťování, povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu zvláště chráněného území je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. V případě ochranného pásma národního parku je souhlas orgánu ochrany přírody a krajiny též vyžadován k

  • táboření mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná území obcí;
  • zemědělskému hospodaření, pokud by tím docházelo k překročení ekologicky únosného režimu přísunu živin do půdy, zejména draslíku, dusíku a fosforu;
  • odstraňování odpadů;
  • pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná území obcí.

Souhlas k výše uvedeným činnostem, jež nepodléhají žádnému povolení podle jiného zákona, je vydáván rozhodnutím, popř. opatřením obecné povahy (v případě neurčitého okruhu adresátů).

Kategorie zvláště chráněných území

1) Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany.

2) Kategorie zvláště chráněných území jsou

a) národní parky (viz též kap. 8.8);

b) chráněné krajinné oblasti (viz též kap. 8.9);

c) národní přírodní rezervace (viz též kap. 8.4);

d) přírodní rezervace;

e) národní přírodní památky (viz též kap. 8.5);

f) přírodní památky.

Je-li třeba vyhlásit chráněné území nebo jeho ochranné pásmo, zajistí orgán ochrany přírody zpracování záměru na vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma. V záměru orgán ochrany přírody vyhodnotí stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek. Náležitosti a obsah záměru stanoví Ministerstvo životního ČR prostředí prováděcím právním předpisem. Postup při vyhlašování chráněných území nebo jejich ochranných pásem včetně evidence a označování zvlášť chráněných území stanovuje §40 a násl. zákona. Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody, kde jsou evidovány též evropsky významné lokality, ptačí oblasti a chráněná území. Tento ústřední seznam je informačním systémem veřejné správy, do kterého je možné nahlížet, případně využít dálkový přístup. Prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Stanoví:

  • obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a jejich ochranná pásma a postup při zpracování těchto plánů;
  • obsah a náležitosti návrhů na vyhlášení zvláště chráněného území, ochranného pásma zvláště chráněného území nebo zón ochrany přírody;
  • podrobnosti o vedení ústředního seznamu;
  • způsob označení zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v mapových podkladech.

Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku vydává orgán ochrany přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku. Rozhodnutí o registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci.

K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České republiky.

Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem.

Památné stromy a jejich ochranná pásma

  • Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.
  • Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.
  • Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
  • Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku podle §56 zákona.

Evidence a označování památných stromů

  • Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu (§42 odst. 1 a 2).
  • Na označení památných stromů se užívá malého státního znaku České republiky.
  • Bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR obecně závazným právním předpisem.

Ochrana dřevin – dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§46 a §48 zákona) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.

Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

Povolení ke kácení dřevin – povolení orgánu ochrany přírody je nezbytné, není-li v zákoně stanoveno jinak. Ustanovení §8 odst. 2 - 4 zákona stanovuje případy a podmínky, kdy toto povolení není třeba. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin, pokud není vydáváno pro účely řízení podle stavebního zákona, je správním rozhodnutím.

Ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí se na místo správního rozhodnutí vydává závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Toto závazné stanovisko vydává orgán ochrany přírody příslušný k povolení kácení dřevin. Povolení kácení dřevin, včetně uložení přiměřené náhradní výsadby, je-li v závazném stanovisku orgánu ochrany přírody stanovena, vydává stavební úřad a je součástí výrokové části příslušného rozhodnutí.

Ochrana a využití jeskyní – jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich. Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní.

Pro průzkum nebo výzkum jeskyně je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při zajišťování veterinární péče, záchranných služeb nebo správy vodních toků.

Stejné ochrany jako jeskyně požívají i přírodní jevy na povrchu (například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod), které s jeskyněmi souvisejí. Zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací je osoba oprávněná k dobývání nebo osoba provádějící geologické práce povinna bezodkladně oznámit orgánu ochrany přírody. Osoba oprávněná k dobývání je též povinna po nezbytně nutnou dobu, pokud nebude ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zastavit dobývací činnosti, které by mohly poškodit zjištěnou jeskyni, a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně. Dokumentaci předá orgánu ochrany přírody. Obsah a rozsah dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR vyhláškou.

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, na harmonické měřítko a vztahy v krajině.

K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit Ministerstvo životního prostředí ČR obecně závazným právním předpisem.

K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.

Chráněné krajinné oblasti (viz též kap. 8.9) – rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popř. s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.

Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí

  • Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno

a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody;

b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody;

c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánu státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu;

d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů;

e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti;

f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály;

g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže;

h) provádět chemický posyp cest;

i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.

  • Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

a) umisťovat a povolovat nové stavby;

b) povolovat a měnit využití území;

c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast;

d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady;

e) těžit nerosty a humolity.

  • Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno

a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu;

b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice;

c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.

NATURA 2000 - je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popř. umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle tohoto zákona pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast může udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně je evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné z hlediska účelu tohoto zákona, nestanoví-li §45i zákona jinak.

Evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle §45a odst. 1 zákona, která:

  • byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území ČR vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství a vyžadujících územní ochranu (dále jen "národní seznam"), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen "evropský seznam"), nebo
  • splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen "Komise") jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen "sporná lokalita"), nebo
  • byla zařazena do evropského seznamu.

Jako evropsky významné lokality budou do národního seznamu zařazeny ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají:

  • k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany nebo
  • k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.

Lokality zařazené do národního seznamu, jsou stanoveny nařízením vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, které bylo změněno nařízením vlády č. 73/2013 Sb. a nařízeném vlády č. 207/2016 Sb. Vymezení jednotlivých evropsky významných lokalit obsahuje:

  • název evropsky významné lokality (dále jen „lokalita“), její zeměpisnou polohu včetně mapy lokality znázorňující orientační vedení hranic lokality, její rozlohu;
  • údaje o tom, které typy evropských stanovišť a které evropsky významné druhy vyžadující územní ochranu, se na lokalitě přirozeně vyskytují;
  • údaje o tom, v jaké kategorii zvláště chráněných území se navrhuje lokalitu nebo její část vyhlásit v případě, že ochrana lokality nebo její části dosud není zajištěna vyhlášením zvláště chráněného území, není chráněna smluvně anebo pokud pro zachování příznivého stavu předmětu ochrany nebude dostatečná ochrana lokality nebo její části podle §45c odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Evropsky významné lokality zařazené do evropského seznamu:

a) vyhlásí vláda nařízením, ve kterém u každé evropsky významné lokality uvede její název, zeměpisnou polohu a rozlohu. S účinností od 19. 6. 2012 byly evropsky významné lokality zařazené do evropského seznamu vyhlášeny nařízením vlády č. 208/2012 Sb. Následná změna byla provedena nařízením vlády č. 93/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 208/2012 Sb., s účinností od 13. 6. 2014. Způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu a mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR vyhláškou.

b) Evropsky významné lokality vyhlášené podle písm. a) jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost. K zásahům, které by mohly vést k takovým nežádoucím důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Tento odstavec se na území evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce a) vztahuje jen tehdy, neplatí-li pro ně ochrana podle části třetí zákona. Ochrana podle částí druhé a páté zákona a ustanovení §45h a §45i nejsou dotčeny.

c) Pro zachování nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v evropsky významných lokalitách zajišťuje Ministerstvo životního prostředí ČR zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality. Souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti předává Ministerstvo životního prostředí ČR do Ústředního seznamu ochrany přírody a zveřejňuje je na portálu veřejné správy.

d) K zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit, lze území evropsky významných lokalit nebo jejich části vyhlásit za zvláště chráněná území nebo zde zřídit smluvně chráněná území podle §39 zákona. Vyžaduje-li udržení příznivého stavu předmětu ochrany evropsky významné lokality přísnější ochranu než podle §45c odst. 2 zákona, stanoví vláda nařízením u této evropsky významné lokality nebo její části kategorie zvláště chráněných území, ve kterých je příslušné orgány ochrany přírody vyhlásí, nebude-li tato ochrana zajištěna smluvně. Takto vláda postupuje v případě, že tato evropsky významná lokalita není dosud vyhlášena za zvláště chráněné území a její ochrana není zajištěna ani smluvně podle §39 zákona.

e) Orgány ochrany přírody do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády podle odst. a) ve Sbírce zákonů upozorní formou veřejné vyhlášky podle §25 správního řádu vlastníky pozemků v evropsky významných lokalitách nebo jejich částech, jejichž ochranu je podle nařízení vlády podle §45a odst. 2 zákona třeba zajistit vyhlášením zvláště chráněného území, že jejich ochrana na dotčeném pozemku v případě, že to §39 zákona připouští, může být zajištěna smluvně. Pokud vlastník pozemku ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení upozornění neučiní žádný písemný úkon směřující k uzavření smlouvy nebo na základě tohoto úkonu nedojde ve lhůtě dvou let k uzavření smlouvy podle §39 zákona, bude evropsky významná lokalita vyhlášena jako zvláště chráněné území v kategorii ochrany stanovené národním seznamem, a to postupem stanoveným zákonem pro vyhlášení zvláště chráněného území příslušné kategorie. Vyhlášení zvláště chráněných území podle odstavce d) provedou příslušné orgány ochrany přírody nejpozději do 6 let od přijetí lokality do evropského seznamu.

Ptačí oblasti (viz též kap. 8.7) – jako ptačí oblasti se vymezí území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními předpisy Evropských společenství, které stanoví vláda nařízením.

Ptačí oblasti vymezí vláda nařízením s cílem zajistit přežití druhů ptáků uvedených v předchozí větě a rozmnožování v jejich areálu rozšíření, přičemž vezme v úvahu požadavky těchto druhů na ochranu; zároveň může stanovit činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody, přičemž zohlední hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a rozvojové záměry dotčených obcí a krajů podle územně plánovací dokumentace; na území vojenských újezdů zohlední požadavky na zajištění obrany státu.

O způsobu hospodaření v ptačích oblastech je možno s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu. Pokud vlastníci nebo nájemci pozemků projeví písemně o uzavření takové smlouvy zájem, orgán ochrany přírody je s nimi povinen ve lhůtě 90 dnů zahájit o této smlouvě jednání. Orgán ochrany přírody smlouvu uzavře, pokud tato smlouva nebude v rozporu s právními předpisy Evropských společenství a tímto zákonem. Pokud smlouva na základě požadavků vlastníka nebo nájemce pozemku obsahuje ustanovení o provádění činností podmíněných souhlasem orgánu ochrany přírody, tento souhlas se pro danou činnost prováděnou vlastníkem nebo nájemcem pozemku nevyžaduje.

Národní přírodní rezervace (viz též kap. 8.4) - menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.

Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací

Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno:

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy;

b) povolovat a umisťovat stavby;

c) těžit nerosty a humolity;

d) vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, osob zajišťujících lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti;

e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů;

f) provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody;

g) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti;

h) vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu;

i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy;

j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody;

k) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace.

Přírodní rezervace (viz též kap. 8.4) - menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí ČR. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.

Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích

Na celém území přírodních rezervací je zakázáno:

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch;

b) používat biocidy;

c) povolovat a umísťovat nové stavby;

d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů;

e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů;

f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.

Národní přírodní památka (viz též kap. 8.5) - přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno.

Přírodní památka (viz též kap. 8.5) - přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.

Povinnosti investorů - ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle části druhé, třetí a čtvrté zákona (dále jen "investor"), je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na tyto chráněné zájmy. V případě pochybností o závažnosti zásahu a jeho rozsahu z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem může ten, kdo jej zamýšlí uskutečnit, požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko k závažnosti zásahu a rozsahu dotčených zájmů chráněných tímto zákonem do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Součástí hodnocení podle věty první je návrh opatření k vyloučení nebo alespoň zmírnění negativního vlivu na obecně nebo zvláště chráněné části přírody, nebo návrh náhradních opatření. Náležitosti hodnocení stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR vyhláškou.

Účast obcí – obce se prostřednictvím svých orgánů zapojují do ochrany přírody a krajiny ve svých územních obvodech. Vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, památných stromů a jejich ochranných pásem. Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel. Obce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody. Obce ve svém územním obvodu mají při projednávání návrhu opatření obecné povahy podle části třetí tohoto zákona postavení dotčeného orgánu podle správního řádu.

Státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí ČR, vykonává na území chráněných krajinných oblastí, nejde-li o vojenské újezdy Agentura. Agentura dále na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o vojenské újezdy nebo o území národních parků a jejich ochranných pásem, vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí ČR.

Státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů a Agentury, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí ČR, vykonávají na území národních parků a jejich ochranných pásem Správy národních parků. Správa Národního parku Šumava vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Správa Národního parku České Švýcarsko vykonává státní správu též na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí ČR. Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi jsou uvedeny v příloze č. 5 tohoto zákona.

Krajské úřady na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí ČR.

Ministerstvo životního prostředí ČR je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody v ČR. V rámci této působnosti mj.:

  • zajišťuje zpracování a oznamuje a projednává záměry na vyhlášení a návrhy právních předpisů, kterými se vyhlašují národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a kterými se vyhlašují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a jejich ochranných pásem a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce;
  • zajišťuje zpracování a schvaluje plány péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, chráněné krajinné oblasti a o ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a zajišťuje jejich realizaci ve spolupráci s Agenturou a se správami národních parků podle §38;
  • předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, dále přírodních památek a přírodních rezervací nebo jejich ochranných pásem na území národních parků a jejich ochranných pásem a dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního seznamu; po vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a dále přírodních památek a přírodních rezervací nebo jejich ochranných pásem na území národních parků a jejich ochranných pásem ohlašuje příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popř. změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastru nemovitostí;
  • vydává vyhlášky, kterými se vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a jejich ochranných pásem a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a stanoví bližší podmínky jejich ochrany.

Realizaci péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma a o chráněné krajinné oblasti zajišťují orgány ochrany přírody příslušné ke schválení plánu péče, přitom postupují podle schváleného plánu péče.

Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše:

  • 10 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku mj. tím, že vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody;
  • 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě mj. tím, že vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody.

3.10 OCHRANNÁ PÁSMA VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČI

Účelem zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon"), a jeho prováděcí vyhlášky č. 66/1988 Sb., je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky.

Kulturní památky

1) Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje Ministerstvo kultury ČR nemovité a movité věci, popř. jejich soubory:

a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické;

b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

2) Za výše uvedených podmínek lze za kulturní památku samostatně prohlásit stavbu, která není samostatnou věcí, nebo soubor staveb; i taková kulturní památka se považuje za nemovitou kulturní památku.

3) Za kulturní památku lze prohlásit soubor věcí nebo staveb, i když některé z nich nevykazují znaky kulturní památky.

Národní kulturní památky

1) Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany.

2) Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče o národní kulturní památky.

Památkové rezervace

1) Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popř. archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.

2) Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích.

Památkové zóny

1) Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury ČR po projednání s krajským úřadem prohlásit opatřením obecné povahy za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.

2) Podrobnosti o prohlašování památkových zón stanoví obecně závazný právní předpis.

Evidence kulturních památek

1) Kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny, ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen "ústřední seznam"). Ústřední seznam vede odborná organizace státní památkové péče.

2) Odborná organizace státní památkové péče po zápisu do ústředního seznamu podle tohoto zákona ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu údaje a popř. změny těchto údajů týkající se ochrany nemovitostí podle tohoto zákona zapisované do katastru nemovitostí podle katastrálního zákona.

3) Odborná organizace státní památkové péče vyrozumí o zápisu kulturní památky do ústředního seznamu, jakož i o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (§8 zákona) vlastníka kulturní památky, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jde-li o nemovitou kulturní památku, vyrozumí kromě toho také stavební úřad. U archeologického nálezu prohlášeného za kulturní památku vyrozumí též Archeologický ústav Akademie věd České republiky.

4) Vlastník kulturní památky je povinen oznámit odborné organizaci státní památkové péče každou změnu vlastnictví (správy, užívání) kulturní památky nebo její přemístění. Oznámení musí učinit vlastník kulturní památky nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy k takové změně došlo.

5) Podrobnosti o evidenci kulturních památek stanoví obecně závazný právní předpis.

Oznamovací povinnost vlastníka kulturní památky

1) Vlastník kulturní památky je povinen bez zbytečného odkladu každé ohrožení nebo poškození kulturní památky oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o národní kulturní památku krajskému úřadu, a vyžádat si jeho rozhodnutí o způsobu odstranění závady. Jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou, vyrozumí též stavební úřad.

2) Vlastník kulturní památky je povinen každou zamýšlenou změnu jejího užívání, a jde-li o nemovitou kulturní památku, i její zamýšlené vyklizení, předem oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o národní kulturní památku krajskému úřadu.

Obnova kulturních památek

1) Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen "obnova"), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu.

2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny (§17), je povinen k zamýšlené stavbě, prodejnímu stánku, konstrukci a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena (§6a, §17).

Ochranné pásmo

1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče územní rozhodnutí o ochranném pásmu (viz stavební zákon) a určí, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko podle §14 odst. 2 zákona; tato povinnost je vyloučena vždy, jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu této nemovitosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu.

2) Je-li nezbytné k vytvoření ochranného pásma získat některé pozemky nebo stavby, popř. provést jejich odstranění a nedojde-li k dohodě s vlastníkem, lze pozemky a stavby vyvlastnit (zákon o vyvlastnění). Lze také nařídit nezbytné úpravy stavby, jiného zařízení nebo pozemku.

3) Jde-li o ochranu nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich prostředí, vymezí obdobně obecní úřad obce s rozšířenou působností ochranné pásmo na návrh krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče. Povinnost vyžádat si závazné stanovisko podle §14 odst. 2 zákona je vyloučena, jde-li o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu nemovitosti v tomto ochranném pásmu, která není kulturní památkou.

4) Vznikne-li vlastníku nebo uživateli pozemku, který není ve státním majetku, majetková újma v důsledku opatření podle odstavců 1, 2 a 3, přísluší mu přiměřená náhrada, kterou poskytuje obecní úřad obce s rozšířenou působností.

5) O změně ochranného pásma nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností na návrh krajského úřadu, který tento návrh předem dohodne s Ministerstvem kultury ČR.

6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může po vyjádření odborné organizace státní památkové péče pravomocné rozhodnutí vydané podle odstavce 1 nebo 3 změnit, pokud se změnil účel, pro který bylo ochranné pásmo vymezeno, a může je i zrušit, pokud zanikl předmět ochrany.

7) Podrobnosti o vymezení ochranného pásma stanoví obecně závazný právní předpis.

8) Vymezení ochranného pásma obsahuje určení předmětu ochrany, důvod vymezení, popis hranice ochranného pásma, kopii pozemkové mapy se zákresem průběhu hranic ochranného pásma a stanovení podmínek pro činnosti v ochranném pásmu.

9) Vymezení ochranného pásma obecní úřad obce s rozšířenou působností oznámí odborné organizaci, příslušným orgánům územního plánování a příslušnému stavebnímu úřadu.

Specializovaným kontrolním orgánem Ministerstva kultury ČR v oboru státní památkové péče je Památková inspekce. Jejím hlavním posláním je vykonávat ústřední dozor nad dodržováním zákona o státní památkové péči a jeho prováděcích předpisů. Plní zejména tyto úkoly:

  • dozírá, jak je zabezpečována komplexní péče o kulturní památky;
  • dozírá, jak jsou dodržována rozhodnutí orgánů státní památkové péče k zajištění péče o kulturní památky a jak vlastníci (správci, uživatelé) kulturních památek plní stanovené povinnosti;
  • na základě poznatků získaných při výkonu dozoru provádí rozbor stavu státní památkové péče a navrhuje opatření k jejímu prohloubení.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku mimo jiné tím, že:

  • porušuje podmínky určené v rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny;
  • provádí stavbu, změnu stavby, terénní úpravy, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravu dřevin nebo udržovací práce na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle §14 odst. 2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto závazném stanovisku, nejde-li o případ vyloučení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si závazné stanovisko (§17).

Za výše uvedené přestupky lze udělit právnické nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše 2 000 000 Kč.

Fyzická osoba se dopustí přestupku mimo jiné tím, že:

  • poruší podmínky určené v rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny;
  • provádí stavbu, změnu stavby, terénní úpravy, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravu dřevin nebo udržovací práce na nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně, v ochranném pásmu nemovitě kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle §14 odst. 2 nebo nedodržuje podmínky uvedené v tomto závazném stanovisku, nejde-li o případ vyloučení povinnosti tohoto vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si závazné stanovisko (§17).

Za výše uvedené přestupky lze fyzické osobě udělit pokutu do výše 2 000 000 Kč.

3.11 OCHRANNÁ PÁSMA VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O VODÁCH

Chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství je účelem zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých souvisejících zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.

Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.

Ochranná pásma vodních zdrojů

1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popř. je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.

2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

3) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území:

a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí;

b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení;

c) u vodních toků

  • s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru;
  • bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru;

d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení;

e) v ostatních případech individuálně.

4) Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden §30 v odstavci 3 písm. a) až d) vodního zákona.

5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.

6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popř. ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13 §30 vodního zákona.

7) Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.

8) V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.

9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.

10) V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou třeba v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odst. 12 §30 vodního zákona, popř. způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.

11) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.

12) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popř. o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody.

13) Ministerstvo životního prostředí ČR vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů (vyhláška č. 137/1999 Sb. – viz též kap. 7.2)

Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle §8 odst. 1 písm. a) bod 4 vodního zákona nebo podle předchozích předpisů pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů ČR v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů ČR v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR vyhláškou.

Povolení k některým činnostem

Povolení k některým činnostem je třeba:

  • k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry;
  • k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. (dále jen říční materiál) z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku;
  • ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích a v ochranných pásmech vodních zdrojů;
  • k zasypávání odstavených ramen vodních toků;
  • k vrácení vodního toku do původního koryta;
  • k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod.

Souhlas vodoprávního úřadu

Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to:

a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry;

b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popř. nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod;

c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení §67 vodního zákona tím není dotčeno;

d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku;

e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů;

f) k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle zákona o nakládání s těžebním odpadem;

g) k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí;

h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu.

Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.

Údaje zapisované do katastru nemovitostí

1) Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostí. Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ČR v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním.

2) V katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§58 odst. 3 vodního zákona) a ochranná pásma vodních zdrojů (§30 vodního zákona) údaji o způsobu ochrany nemovitostí.

3) Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 §20 vodního zákona do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území vymezena.

Ochrana vodních děl

1) Vodní díla a jejich funkce je zakázáno poškozovat.

2) Zejména je zakázáno:

  • na ochranných hrázích vysazovat dřeviny, jezdit po nich vozidly, pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených;
  • poškozovat vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky velkých vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem.

3) Vodoprávní úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany opatřením obecné povahy stanovit ochranná pásma podél něho a zakázat nebo omezit na nich podle povahy vodního díla umísťování a provádění některých staveb nebo činností. Vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.

Havárie

1) Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

2) Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popř. radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.

3) Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v odstavci 2 §40 vodního zákona, pokud takovému vniknutí předcházejí.

Státní správu podle vodního zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí.

Vodoprávními úřady jsou:

a) obecní úřady;

b) újezdní úřady na území vojenských újezdů;

c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností;

d) krajské úřady;

e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§108 vodního zákona).

Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.

Působnost krajských úřadů

Do působnosti krajských úřadů patří

  • uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností;
  • vyjadřovat se podle §18 vodního zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí;
  • rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové rozhodnutí přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zákona č. 164/2001 Sb. (lázeňský zákon), rozhodovat po projednání i s Ministerstvem zdravotnictví ČR; za hraniční vody se považují povrchové, popř. podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána;
  • činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo možnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností;
  • spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění; krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění kontroly plnění plánů oblastí povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popř. dalších orgánů;
  • ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle §26 odst. 4 vodního zákona;
  • kontrolovat provádění technicko bezpečnostního dohledu nad vodními díly, která povoluje;
  • rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska technicko bezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí;
  • stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod;
  • povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle §8 odst. 1 písm. a) bodu 3 vodního zákona na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,
  • povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více;
  • povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek podle přílohy č. 1 vodního zákona do vod povrchových;
  • povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popř. do vod povrchových;
  • povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti;
  • stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a jejich aktivní zóny a ukládat jim zpracování takového návrhu;
  • rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody;
  • rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle §43 odst. 2 vodního zákona, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1
  • vydávat vyjádření podle §18 vodního zákona v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas;
  • povolovat výjimky při použití závadných látek a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popř. jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek;
  • vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k vodním dílům umožňujícím nakládání s vodami podle §107 odst. 1 písmen l) až n) vodního zákona;
  • rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících;
  • schvalovat manipulační řády vodních děl, která povoluje, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že alespoň jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat, patří do jeho působnosti;
  • vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k čistírnám odpadních vod sloužícím k nakládání s vodami podle §107 odst. 1 písmene k) vodního zákona a pokud si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojeným;
  • vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému.

Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad

Není-li zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.

Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech:

a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to:

1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních (§8 odst. 1 písm. c) vodního zákona);

2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových (§8 odst. 1 písm. e) vodního zákona);

3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek do kanalizací (§16 vodního zákona);

4. souhlasu ke stavbám, resp. geologickým pracím podle §17 odst. 1 písm. e) a i) vodního zákona;

5. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§36 vodního zákona);

6. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popř. povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§37 vodního zákona);

7. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§38 vodního zákona);

8. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§31, §32, §33, §35 a §38 vodního zákona);

b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství ČR;

c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů;

d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto zákona;

e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství ČR;

f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí;

g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod;

h) ochrany vodních zdrojů;

i) citlivých oblastí;

j) zranitelných oblastí, s výjimkou přezkoumávání akčního programu;

k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke koupání;

l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství ČR;

m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami;

n) zneškodňování havárií a odstraňování jejich škodlivých následků;

o) ochrany před povodněmi;

p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu;

q) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství ČR;

r) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních;

s) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti hraničních vod;

t) řízení České inspekce životního prostředí;

u) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod;

v) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství ČR;

w) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.

Ministerstvo dopravy ČR vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě.

Ministerstvo obrany ČR vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle §105 odst. 3 vodního zákona.

Technické požadavky pro vodní díla stanoví vyhláška č. 590/2002 Sb.

Základní požadavky

1) Vodní dílo musí být navrženo a provedeno způsobem zajišťujícím splnění požadavků na jeho účel a současně splnění požadavků na vodní dílo z hlediska:

a) mechanické odolnosti a stability;

b) ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí;

c) bezpečnosti při jeho užívání a požární bezpečnosti;

d) přiměřené odolnosti proti zneužití násilnou činností;

e) ochrany konstrukcí vodního díla před účinky mrazu, ledu a splavenin;

f) dalších zájmů chráněných vodním zákonem.

2) Technické požadavky pro provedení vodního díla jsou určeny jeho účelem a jeho vazbou na koryto vodního toku, vodní nádrž, zdrž nebo jiný vodní útvar. Při návrhu vodního díla se posuzuje i umístění sítí technického vybavení a možnosti převádění vody během výstavby vodního díla.

3) Vodní dílo je možno navrhnout jen v lokalitě s vyhovujícími morfologickými, geologickými a hydrogeologickými podmínkami. Při jeho navrhování musí být zvážena náročnost opatření spojených

a) se zásahy do zastavěného území;

b) se stabilizací navazujícího úseku koryta vodního toku;

c) s ochranou před účinky povodní;

d) s požadavky ochrany přírody a krajiny a ochrany zdraví a zdravých životních podmínek.

4) Technické podmínky pro vodní dílo, kterým se zřizuje nebo mění koryto vodního toku, jsou určeny morfologickými podmínkami území a požadavky na minimalizaci škodlivých účinků vody, chodu ledů a chodu splavenin. Vedení trasy nového koryta vodního toku je určeno účelem jeho zřízení a navrhuje se s ohledem na minimalizaci střetů se zástavbou v zastavěném území, pozemními komunikacemi, sítěmi technického vybavení území a požadavky ochrany přírody a krajiny. Vedení trasy koryta vodního toku v nábřežních zdech se volí v technicky odůvodněných případech, při řešení nevyhovující stability břehů a ve stísněných poměrech (například v zastavěném území).

5) Ochranné hráze a zdi podél koryt vodních toků se provádějí tak, aby vytvořily dostatečný průtočný profil pro bezpečné převedení návrhového průtoku.

6) Technické podmínky pro odkaliště jsou určeny druhem a kategorií ukládaného odpadu. Odkaliště nesmí být zřízeno v územích, která jsou chráněna nebo jsou v nich vymezena ochranná pásma podle zvláštních právních předpisů v aktivní zóně záplavového území a v území s výskytem svahových pohybů. Odkaliště pro ukládání nebezpečného odpadu nesmí být zřízeno v lokalitě, kde je nelze hospodárně zabezpečit proti porušení v důsledku překročení únosnosti nebo nadměrných deformací podloží, v lokalitě, kterou nelze zabezpečit proti zaplavení, a tam, kde je podstatným faktorem využití území cestovní ruch nebo rekreace.

7) Pokud je součástí vodního díla čerpací stanice pro odvedení vod čerpáním, umísťuje se podlaží její strojovny nad úrovní hladiny vody odpovídající alespoň průtoku vody, který se vyskytuje při přirozené povodni s periodicitou 20 let. Související elektrická zařízení a další zařízení, která by mohla být vodou poškozena, se umisťují nad úrovní hladiny vody odpovídající alespoň průtoku vody, který odpovídá příslušné technické normě 4) a vyskytuje se při přirozené povodni s periodicitou 100 let.

8) Stavby sloužící k pozorování stavu povrchových vod se zřizují v takovém místě, kde koryto vodního toku není děleno na vedlejší ramena a kde hladina vody není ovlivněna přirozenou nebo umělou překážkou v korytě vodního toku. Stavby k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod musí umožnit funkčnost a přístupnost i při průchodu povodně, pokud se nejedná o měření minimálních zůstatkových průtoků vody.

3.12 OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK

Vodovodním řadem se rozumí podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. úsek vodovodního potrubí včetně stavební části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody. Kanalizační stokou je potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen srážková voda). Uvedená vyhláška mj. stanoví technické požadavky na stavbu vodovodů a požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na projektovou dokumentaci k čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na jejich projektovou dokumentaci a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě.

Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením vymezuje ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ochranná pásma").

2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle vodního zákona tímto nejsou dotčena.

3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

  • u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m;
  • u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m;
  • u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se výše uvedené vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

4) Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.

5) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze:

  • provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování;
  • vysazovat trvalé porosty;
  • provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu;
  • provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popř. provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle §8 odst. 2 zákona.

6) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 5 §26 zákona, souhlas podle tohoto odstavce, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.

7) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 5 §26 zákona nařídí obnovit předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písmenem b) odstavce 5 §26 zákona a příslušný úřad podle SZ u činností uvedených pod písmeny a), c) a d) odstavce 5 §26 zákona.

8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popř. provozovatel, pokud to vyplývá ze smlouvy uzavřené podle §8 odst. 2 zákona, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle SZ. Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popř. provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle §8 odst. 2 zákona.

Fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se podle §32 resp. §33 zákona dopustí přestupku mj. tím, že bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace podle §23 odst. 5 zákona

1. provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování;

2. vysazuje trvalé porosty;

3. provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu;

4. provádí terénní úpravy.

Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

3.13 OCHRANNÁ PÁSMA VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJÍCH, ZDROJÍCH PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD, PŘÍRODNÍCH LÉČEBNÝCH LÁZNÍCH A LÁZEŇSKÝCH MÍSTECH (LÁZEŇSKÝ ZÁKON)

Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanoví podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst.

Ochrana zdrojů – stanovení ochranných pásem

1) K ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje, stanoví ochranná pásma Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále jen "ministerstvo") vyhláškou (viz též kap. 8.6).

2) Návrh ochranného pásma musí vycházet z analýzy rizik ohrožení vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdroje. Ochranná pásma se stanoví tak, aby bylo dosaženo sledovaného účelu a oprávněné zájmy právnických a fyzických osob byly na dotčeném území omezeny pouze v míře nezbytně nutné. Ochranná pásma se stanoví zpravidla ve dvou stupních.

3) Ochranná pásma jednotlivých zdrojů se stanoví na základě odborných posudků zpracovaných osobou s odbornou způsobilostí. Vyhláškou ministerstva lze rovněž ochranná pásma měnit nebo rušit, pokud se důvody pro jejich stanovení podle tohoto zákona změnily nebo zanikly.

4) Návrh na stanovení ochranných pásem ministerstvo projedná s dotčenými správními úřady podle zvláštních právních předpisů a s obcemi, na jejichž území mají být ochranná pásma stanovena. Dotčené správní úřady a obce jsou povinny zaslat ministerstvu své stanovisko do 60 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě stanovisko dotčené správní úřady a obce ministerstvu nezašlou, má se za to, že k návrhu ochranných pásem nemají připomínky.

5) Náklady spojené se stanovením ochranných pásem hradí uživatel zdroje, nemá-li zdroj uživatele, hradí tyto náklady ministerstvo. Náklady na změnu již existujících ochranných pásem hradí ten, na jehož návrh má dojít k úpravě ochranného pásma.

Ochranné pásmo I. stupně

1) Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje.

2) U přírodního léčivého zdroje minerální vody a plynu a u zdroje přírodní minerální vody se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje, není-li na základě hydrogeologického šetření nutno stanovit jinak. V takovém případě se v ochranném pásmu I. stupně k zabezpečení bezprostřední ochrany jímání zdroje vymezí zpravidla v rozsahu 10 x 10 m okolo zdroje pásmo fyzické ochrany zdroje, v němž se mohou provádět jen činnosti spojené s ochranou a využitím zdroje. U přírodního léčivého zdroje peloidu se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené hranicemi ložiska peloidu.

3) Z území ochranného pásma se odstraní všechny zdroje možného znečištění léčivého zdroje a provedou se další potřebné úpravy území. Zahrnuje-li ochranné pásmo historicky urbanizované území, zdroje možného znečištění se v něm odstraní v rozumně možné míře s ohledem na tyto skutečnosti.

4) V ochranném pásmu stanoveném pro území vymezené kruhem o poloměru do 50 m od zdroje, v pásmu fyzické ochrany zdroje a v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje peloidu jsou zakázány všechny činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany a využívání zdroje.

5) V ochranném pásmu stanoveném pro území větší než vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo.

6) Opatření podle odstavce 3 §22 lázeňského zákona zajistí na své náklady uživatel zdroje. Vlastník nemovitosti je povinen provedení těchto opatření umožnit. Nemá-li zdroj uživatele, opatření podle odstavce 3 §22 lázeňského zákona zajistí a náklady hradí ministerstvo.

7) Katastrální úřad eviduje ochranné pásmo I. stupně v katastru nemovitostí podle grafických a písemných podkladů předložených ministerstvem.

Ochranné pásmo II. stupně

1) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně zřídelní struktury zdroje, popř. infiltračního území zřídelní struktury zdroje nebo jeho části nebo infiltračního území zdroje nebo jeho části. Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje peloidu se stanoví zejména k ochraně hydraulických poměrů zdroje.

2) V rámci ochranného pásma II. stupně lze vymezit dílčí pásma s rozdílným stupněm ochrany.

3) V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo.

4) Ochranné pásmo II. stupně se vymezí v základní mapě v měřítku 1 : 10 000 a zakreslí se též do základní mapy v měřítku 1 : 50 000.

Hranice ochranných pásem

1) Při stanovení hranic ochranného pásma se přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným a umělým hranicím v terénu.

2) Hranice ochranného pásma I. stupně se na přístupových komunikacích vedoucích ke zdroji nebo na jiných vhodných místech označí tabulkami se státním znakem a s nápisem "Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů" nebo "Ochranné pásmo I. stupně zdroje přírodní minerální vody", je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis "nepovolaným vstup zakázán". Pásmo fyzické ochrany zdroje se označí tabulkami s nápisem "Pásmo fyzické ochrany přírodního léčivého zdroje" nebo "Pásmo fyzické ochrany zdroje přírodní minerální vody", je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis "nepovolaným vstup zakázán". Vyhláška ministerstva o stanovení ochranného pásma může stanovit, že ochranné pásmo I. stupně a pásmo fyzické ochrany zdroje se oplotí.

3) Hranice ochranného pásma II. stupně se označí jen v nezbytně nutných případech, například v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikací, stanoví-li tak vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranná pásma.

4) Označení hranic ochranných pásem v terénu, případně oplocení provede na své náklady uživatel zdroje. Pokud není uživatel zdroje určen, hradí náklady na označení hranic ochranných pásem ministerstvo. Hranice ochranných pásem se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.

Povinnosti vlastníků nemovitostí

Vlastníci nemovitostí jsou povinni

a) umožnit osobám uvedeným v §39 lázeňského zákona vstup na pozemky, do staveb a objektů, které nejsou nemovitostmi, za účelem získání údajů podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak;

b) strpět na svých nemovitostech umisťování značek vyznačujících hranice ochranných pásem, lázeňského místa a vnitřního území lázeňského místa. Při umisťování značek musí být co nejvíce šetřeny nemovitosti a práva jejich vlastníků.

Omezení vlastnických práv

1) Vlastnická práva k nemovitostem lze omezit nebo nemovitosti lze vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu. Veřejným zájmem se pro tyto účely rozumí zájem na vyhledávání a využití zdroje k léčebným účelům a zájem na ochraně zdrojů v zájmu zachování jejich kvalitativních a kvantitativních vlastností a zdravotní nezávadnosti.

2) Pokud vlastník nemovitosti brání:

a) vyhledávání přírodního léčivého zdroje, lze vlastnická práva k nemovitosti omezit,

b) využívání nebo ochraně přírodního léčivého zdroje a ochraně zdroje přírodní minerální vody, lze vlastnická práva omezit nebo nemovitost vyvlastnit.

3) Řízení o vyvlastnění provádí na základě žádosti ministerstva a náhradu za vyvlastnění ve svém rozhodnutí stanoví příslušný vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu.

Závazné stanovisko k některým činnostem

1) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa je ministerstvo pro pořizování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace a v územním řízení dotčeným orgánem.

2) V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle zvláštních právních předpisů bez závazného stanoviska ministerstva:

a) schválit plán hlavních povodí, plány oblastí povodí a plány rozvoje vodovodů a kanalizací;

b) povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku;

c) vydat povolení k provedení trhacích prací;

d) vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních restitucí;

e) vydat povolení k nakládání s podzemními vodami podle zvláštního právního předpisu;

f) vydat povolení k nakládání s povrchovými vodami, povolení k vodním dílům a k některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud nesouvisí se stavbami uvedenými v odstavci 3 písm. b) §37 lázeňského zákona;

g) schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy.

3) V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle zvláštního právního předpisu bez závazného stanoviska ministerstva, pokud bylo uplatněno ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, souhlas stavebního úřadu s ohlášenou stavbou, kolaudační souhlas, rozhodnutí o změně užívání stavby, povolení k odstranění stavby, terénních úprav a zařízení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení pro:

a) stavby, změny staveb, terénní úpravy, zařízení a údržby staveb ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází ke změně v užívání stavby;

b) stavby, změny staveb, terénní úpravy, zařízení a údržby staveb ve vnějším území lázeňského místa a v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň:

  • nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas;
  • nevyžadují stavební povolení ani ohlášení;
  • vyžadují ohlášení;
  • mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu;
  • mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2 metry pod úroveň terénu;

c) stavby pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa.

4) V ochranných pásmech nelze bez závazného stanoviska ministerstva provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku.

5) Vodoprávní úřad v ochranných pásmech zdrojů, jejichž výtěžkem je pouze neuhličitá voda, vykonává kompetence stanovené v odstavcích 2 až 4 §37 lázeňského zákona.

6) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se závazné stanovisko ministerstva podle odstavce 2 písm. b), c), e) a f) §37 lázeňského zákona a odstavců 3 a 4 §37 lázeňského zákona nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení lázeňského zákona tím nejsou dotčena.

Ministerstvo zdravotnictví ČR je ústředním úřadem státní správy pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst a pro výkon dozoru. V rámci této působnosti mj.:

  • zabezpečuje náležitosti za účelem osvědčení a využívání přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, přírodních léčebných lázní, lázeňských míst a stanovení ochranných pásem,
  • spravuje informační systém, a to zejména registr přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, uživatelů těchto zdrojů, ochranných pásem zdrojů, evidenci ostatních zdrojů minerálních vod, registr přírodních léčebných lázní a lázeňských míst,
  • předkládá katastrálnímu úřadu grafické a písemné podklady pro potřeby evidence ochranného pásma I. stupně a vnitřního území lázeňského místa.

Vodoprávní úřad vykonává dozor nad dodržováním opatření podle lázeňského zákona a povinností podle tohoto zákona, a to v souvislosti se zdroji přírodní minerální vody, jejichž výtěžkem je minerální voda s obsahem rozpuštěných pevných látek nižším než 1 g/l nebo rozpuštěného oxidu uhličitého nižším než 1 g/l (dále jen "neuhličitá voda"), a jejichž ochranná pásma se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona.

Fyzická osoba se dopustí přestupku mimo jiné tím, že:

  • vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje;
  • vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území lázeňského místa;
  • úmyslně zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místa;
  • ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním opatření na území lázeňského místa;
  • ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání nebo průzkumu přirozeně se vyskytujícího zdroje minerální vody, plynu nebo peloidu nebo dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody.

Za výše uvedené přestupky fyzických osob může být uložena pokuta do výše 50 000 Kč.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku mimo jiné tím, že:

  • vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje;
  • vykonává činnost zakázanou v lázeňském místě;
  • neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo na území lázeňského místa;
  • ztěžuje vyhledávání nebo průzkum přirozeně se vyskytující minerální vody, plynu nebo peloidu.

Za výše uvedené přestupky právnické nebo podnikající fyzické osoby může být uložena pokuta do výše 5 000 000 Kč.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku též tím, že:

  • nesplní povinnost uživatele zdroje, jehož výtěžkem je neuhličitá voda;
  • vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje, jehož výtěžkem je neuhličitá voda;
  • neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje, jehož výtěžkem je neuhličitá voda.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu do výše 3 000 000 Kč.

3.14 OCHRANNÁ PÁSMA VYPLÝVAJÍCÍ Z LESNÍHO ZÁKONA

Kategorizace lesů

Lesy se podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále v této části jen "zákon"), člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.

Lesy ochranné

1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují:

a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.);

b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech;

c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.

2) O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.

Lesy zvláštního určení

1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se:

a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně;

b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod;

c) na území národních parků a národních přírodních rezervací.

2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy:

a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách;

b) lázeňské;

c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí;

d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce;

e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou;

f) potřebné pro zachování biologické různorodosti;

g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích;

h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

3) O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.

Lesy hospodářské

Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy lesů. V lesích národních parků a jejich ochranných pásmech vykonává působnost krajského úřadu a Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR.

Stát podporuje hospodaření v lesích poskytováním služeb nebo finančních příspěvků vlastníkům lesů. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty na činnosti podle §46 odst. 1 zákona a s účinnosti od 1. 1. 2014 též na služby uvedené v §46 odst. 2 zákona (příspěvek poskytuje mj. Ministerstvo životního prostředí ČR, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem).

Odnětí pozemků a omezení jejich využívání

Obecné zásady

1) Odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§13 odst. 1 zákona).

2) Odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací. V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určení.

3) Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit:

  • signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2;
  • přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2.

Žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí. Výši poplatku stanoví podle přílohy k tomuto zákonu orgán státní správy lesů v rozhodnutí podle §13 odst. 1 zákona. Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro stavby sloužící hospodaření v lese, výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod a o výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody. Při výpočtu poplatku se přihlédne mj. k tabulce hodnot faktoru ekologické váhy lesa (u lesů zvláštního určení příslušnou hodnotu ovlivní mj. skutečnost, že les je v ochranném písmu zdrojů léčivých vod).

Zpracování a projednání návrhů dokumentací

Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace, návrhů na stanovení dobývacích prostorů a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby.

Dotýká-li se řízení vedené např. podle stavebního zákona zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení.

Každý, kdo zamýšlí provést liniovou stavbu, při níž se předpokládá trvalé nebo dočasné odnětí nebo omezení podle §15 odst. 1 zákona, je povinen před zpracováním podkladů k vydání územního rozhodnutí vyžádat si u orgánu státní správy lesů informace o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky dotčené zamýšlenou stavbou.

3.15 OCHRANNÁ PÁSMA VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O VETERINÁRNÍ PÉČI

Veterinární péče

Veterinární péče podle zákona o veterinární péči č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon"), zahrnuje

a) péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření onemocnění přenosných přímo nebo nepřímo mezi zvířaty vnímavých druhů (dále jen "nákaza") a jiných onemocnění zvířat a jejich zdolávání, ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka;

b) péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv a ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty;

c) ochranu území České republiky před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí;

d) ochranu životního prostředí před nepříznivými vlivy souvisejícími s chovem zvířat, výrobou a zpracováváním živočišných produktů, jakož i ochranu zvířat a jejich produkce před riziky ze znečištěného životního prostředí,

e) veterinární asanaci;

f) dozor nad dodržováním povinností a požadavků stanovených k zajištění těchto úkolů tímto zákonem, zvláštními právními předpisy) a předpisy Evropské unie (státní veterinární dozor).

Ochranná a zdolávací opatření

1) Byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy nebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření, nařídí příslušný orgán v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními plány odpovídající mimořádná veterinární opatření ke zdolání této nákazy a ochraně před jejím šířením (dále jen ochranná a zdolávací opatření), zejména:

a) vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení;

b) zřízení ochranného pásma a pásma dozoru, v případě potřeby i dalšího pásma s omezením;

c) utracení, popř. poražení zvířat nemocných, podle okolností i zvířat podezřelých a vnímavých na nákazu;

d) soupis hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v pásmech podle písmene b);

e) stanovení pravidel pro přemísťování, přepravu a vyšetřování těchto zvířat v pásmech podle písmene b), jakož i pro nakládání s produkty těchto zvířat;

f) neškodné odstranění, popř. další zpracování vedlejších živočišných produktů;

g) zničení kontaminovaných krmiv, jiných kontaminovaných materiálů a látek, jakož i kontaminovaného zařízení, které nemůže být dezinfikováno;

h) čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci prostorů, zařízení a dopravních prostředků, v nichž jsou držena nebo přepravována zvířata nemocná nebo zvířata podezřelá a vnímavá na nákazu;

i) očkování zvířat;

j) zajištění náležité informovanosti osob v pásmech podle písmene b) o nařízených ochranných a zdolávacích opatřeních;

k) jde-li o nákazu, jejíž výskyt je povinně hlášen Komisi a členským státům, zajištění informovanosti orgánů veřejné správy uvedených v pohotovostním plánu kraje prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému kraje.

2) V odůvodněných případech se v ohnisku nákazy vykonává soustavný státní veterinární dozor.

3) Podle odstavce 1 postupuje příslušný orgán i tehdy, byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy v zahraničí a hrozí-li nebezpečí jejího zavlečení na území České republiky.

Ochranná a zdolávací opatření mohou být rozšířena v nezbytném rozsahu také na kontaktní hospodářství.

Každý, kdo přepravuje zvířata určená k poražení nebo utracení v souvislosti s plněním ochranných a zdolávacích opatření, nebo každý, kdo přepravuje, zpracovává nebo neškodně odstraňuje předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, jakož i vedlejší živočišné produkty určené k neškodnému odstranění nebo dalšímu zpracování, je povinen tato zvířata, předměty nebo vedlejší živočišné produkty přepravovat, zpracovávat nebo neškodně odstraňovat jen způsobem stanoveným krajskou veterinární správou.

Státní veterinární správa je orgánem veterinární správy a správním úřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zemědělství ČR.

Mimořádná veterinární opatření

Příslušný orgán nařídí mimořádná veterinární opatření:

  • při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření (ochranná a zdolávací opatření);
  • při zjištění jiných než zdravotně nezávadných živočišných produktů, vody nebo krmiv, popř. jiné příčiny závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí živočišnými produkty (veterinární hygienická opatření);
  • hrozí-li nebezpečí zavlečení nebo rozšíření původců nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka či zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí (opatření k veterinární ochraně státního území).

Příslušný orgán může nařídit mimořádná veterinární opatření také při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu jiné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, která není považována za nebezpečnou.

Mimořádná veterinární opatření jsou mj.:

  • vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem a pásem dozoru, výstražné označení, popř. i střežení ohniska nákazy;
  • stanovení zvláštních podmínek provozu, popř. jeho omezení nebo zastavení;
  • nařízení očisty, omezení nebo zákaz používání anebo zničení zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz;
  • nařízení úpravy hygienického a sanitačního provozu nebo technologických a pracovních postupů, dezinfekce, deratizace a dezinsekce.

Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření a dozírá na jejich plnění. Krajská veterinární správa, která byla uvědomena o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo je zjistila při plnění svých úkolů, prověří neodkladná opatření provedená chovatelem a neprodleně, v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními plány, učiní a podle potřeby nařídí mimořádná veterinární opatření za účelem potvrzení nebo vyloučení tohoto podezření a za účelem ochrany proti možnému šíření nákazy a stanoví způsob provedení těchto opatření.

Obec vydává na návrh krajské veterinární správy nařízení obce o nařízení mimořádných veterinárních opatření, ukončuje mimořádná veterinární opatření a dozírá na jejich plnění. Pro hlavní město Prahu vyhlašuje a ukončuje mimořádná veterinární opatření Městská veterinární správa v Praze. Podílí se na svém území, které zasahuje do ochranného pásma, pásma dozoru, popř. dalšího pásma s omezením, na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření nařízených Státní veterinární správou, a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito opatřeními; na území hlavního města Prahy se na zabezpečování uvedených opatření podílejí městské části hlavního města Prahy.

Chovateli se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění nařízených mimořádných veterinárních opatření v souladu s §67 zákona (mj. za dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením).

3.16 OCHRANNÁ PÁSMA VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O POHŘEBNICTVÍ

Tuto oblast upravuje zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zřízení krematoria

Krematorium lze zřídit jen na základě územního rozhodnutí a následného stavebního povolení; dotčenými orgány jsou vždy také krajská hygienická stanice a orgán ochrany ovzduší.

Před účinností novely zákona o pohřebnictví provedené zákonem č. 193/2017 Sb. (tj. před 1. 9. 2017) se ochranné pásmo okolo krematoria zřizovalo v šíři nejméně 100 m. V současné době platné znění zákona již ochranné pásmo okolo krematorií nestanovuje. Podle přechodných ustanovení k zákonu č. 193/2017 Sb. rozhodnutí stavebního úřadu o ochranném pásmu krematoria podle §12 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována i po dni nabytí účinnosti zákona (novely). Dále rozhodnutí o ochranném pásmu podle §12 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 193/2017 Sb., může stavební úřad změnit nebo zrušit v řízení zahájeném z moci úřední nebo na základě žádosti provozovatele krematoria.

Zřízení veřejného pohřebiště

Veřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obce nebo registrované církve nebo náboženské společnosti na pozemku v jejich vlastnictví jen na základě rozhodnutí o změně využití území podle stavebního zákona a následného povolení stavby, je-li podle tohoto právního předpisu vyžadováno. Dotčenými orgány jsou vždy také krajská hygienická stanice, která vydává stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví, obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydává stanovisko z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, a vodoprávní úřad, který vydává stanovisko z hlediska ochrany podzemních vod. Mají-li být součástí veřejného pohřebiště hroby nebo hrobky, je obec nebo registrovaná církev a náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených stavebním zákonem předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný. Ke zřizování jednotlivých hrobů, hrobek, úložišť jednotlivých uren a hrobových zařízení na pohřebišti není třeba rozhodnutí o jejich umístění podle stavebního zákona ani povolení stavby.

Před účinnosti novely zákona o pohřebnictví provedené zákonem č. 193/2017 Sb. (tj. před 1. 9. 2017) se ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť zřizovalo v šíři nejméně 100 m. Nyní platné znění zákona již ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť nestanovuje. Podle přechodných ustanovení k zákonu č. 193/2017 Sb. rozhodnutí stavebního úřadu o ochranném pásmu veřejného pohřebiště podle §17 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely, zůstávají zachována i po dni nabytí účinnosti této novely. Dále rozhodnutí o ochranném pásmu podle §17 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti uvedené novely, může stavební úřad změnit nebo zrušit v řízení zahájeném z moci úřední nebo na základě žádosti provozovatele veřejného pohřebiště.

3.17 OCHRANNÁ PÁSMA VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY ČR

Ochranná pásma je možno podle §44 zákona č. 222/1999 Sb., o zajištění obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále v této části "zákon") zřídit z důvodů zabezpečování objektů důležitých pro obranu státu před účinky nepředvídatelných stavů, havárií či poruch anebo z důvodů ochrany života, zdraví nebo majetku osob. Ochranným pásmem se v tomto případě rozumí prostor kolem objektu důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob.

O hranici ochranného pásma rozhoduje (po dohodě s příslušným správním úřadem a po projednání s vlastníkem přilehlého pozemku) Ministerstvo obrany ČR. Ochranné pásmo zřídí Ministerstvo obrany ČR opatřením obecné povahy. Hranice ochranných pásem se v terénu vyznačují tabulemi. Za označení hranic na území vojenských újezdů odpovídá Újezdní úřad.

3.18 OCHRANNÁ PÁSMA VYPLÝVAJÍCÍ Z VYHLÁŠKY O NÁLEŽITOSTECH NAKLÁDÁNÍ SE ZÁVADNÝMI LÁTKAMI

Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, stanoví:

a) náležitosti nakládání se závadnými látkami;

b) náležitosti plánu opatření pro případ havárie (dále jen "havarijní plán");

c) způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků;

d) požadavky na odborně způsobilou osobu a na záchytné vany.

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) nakládáním se závadnými látkami – jejich těžba, výroba, zpracování, skladování, skládkování, zachycování, doprava, použití, zneškodňování, distribuce, prodej nebo jiné zacházení s nimi;

b) zacházením se závadnými látkami ve větším rozsahu - zacházení se závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím v něm obsažených závadných látek nad 1 000 l včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým množstvím v nich obsažených závadných látek nad 2 000 l včetně, a to v kterémkoliv okamžiku; o zacházení s pevnými závadnými látkami ve větším rozsahu se nejedná, je-li s nimi nakládáno v kterémkoliv okamžiku v celkovém množství závadných látek do 2 000 kg včetně; dále se o zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu nejedná, je-li nakládáno s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu, nebo s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci;

c) zacházením se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody podle §9 odst. 2 vodního zákona – zacházení s nebezpečnou závadnou látkou nebo zvlášť nebezpečnou závadnou látkou, a to v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v záplavových územích, na vodních tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti nebo v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod. O zacházení se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se nejedná, je-li v uvedených oblastech nakládáno:

  • se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým největším množstvím v kterémkoli okamžiku v něm obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek v kapalném skupenství do 10 l včetně nebo v pevném skupenství do 15 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek do 15 l včetně;
  • s nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým nejvyšším množstvím v kterémkoliv okamžiku v něm obsažených závadných látek v kapalném skupenství do 250 l včetně nebo v pevném skupenství do 300 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených nebezpečných závadných látek do 300 l včetně;
  • s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu;
  • s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci;

d) uživatelem závadných látek – každý, kdo s těmito látkami zachází;

e) zařízením – technická nebo technologická jednotka nebo provozní soustava takových jednotek, v níž se nakládá se závadnou látkou, a to včetně všech jejich částí nezbytných pro provoz, jako jsou stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy nebo nákladové prostory; zařízením je i mobilní technická jednotka sloužící k dopravě závadné látky;

f) uceleným provozním územím – území, kde se nachází zařízení nebo soubor zařízení, v nichž je nakládáno s jednou nebo více závadnými látkami, a které je charakterizované společnými technickými nebo provozními podmínkami a vlastnostmi, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a území, na kterém je prováděna stavba velkého rozsahu (například most, silnice), při jejímž provádění by mohlo dojít k úniku závadných látek ohrožujícímu jakost povrchových nebo podzemních vod; pro účely zpracování havarijního plánu pro dopravu závadných látek se uceleným provozním územím rozumí technická základna, servisní a manipulační místa používaná jejich provozovatelem; uceleným provozním územím jsou i zemědělské pozemky s místy určenými k uložení tuhých statkových nebo organických hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím;

g) havarijním plánem – písemný dokument, vypracovávaný podle §39 odst. 2 písm. a) vodního zákona uživatelem závadných látek zacházejícím s nimi ve větším rozsahu nebo se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody;

h) nesaturovanou zónou – zóna nad hladinou podzemní vody, ve které jsou dutiny horninového prostředí částečně vyplněny vzduchem a částečně vodou; součástí nesaturované zóny je i pásmo, kde jsou póry naplněny vodou, ale pórový tlak je negativní;

i) saturovanou zónou – vlastní zvodnělé pásmo pod hladinou podzemní vody, ve kterém jsou všechny dutiny horninového prostředí vyplněny vodou;

j) odborně způsobilou osobou - fyzická osoba, která je způsobilá podle §6a vyhlášky provádět zkoušky těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a dopravu nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek;

k) kontrolním systémem - systém umožňující stálé sledování případného úniku závadných látek;

l) havarijní jímkou - jímka, záchytná vana nebo nádrž určená k zadržení závadných látek uniklých nebo vypuštěných při havarijních stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení s objemem minimálně odpovídajícím kapacitě největší nádrže v ní umístěné nebo do ní svedené;

m) nadzemní nádrží - nádrž, u níž je umožněna kontrola všech vnějších stěn a dna, a nádrž s povrchem zakrytým snímatelnou tepelnou izolací.

Náležitosti nakládání se závadnými látkami

1) Uživatelé závadných látek s nimi nakládají tak, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí (§39 odst. 1 vodního zákona), a řídí se přitom výstražnými symboly, uvedenými na obale výrobku s obsahem konkrétní závadné látky, a pokyny pro bezpečné zacházení s nimi, které stanoví zvláštní předpisy (např. zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., a vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků).

2) Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek plní alespoň jednu z těchto funkcí:

a) kontinuální technické zjišťování těsnosti zařízení, v němž je obsažena závadná látka;

b) zjišťování přítomnosti závadné látky v okolí zařízení, včetně horninového prostředí povrchových a podzemních vod;

c) trvalé měření hladiny závadné látky s indikací proti přeplnění a úniku;

d) senzorickou kontrolu těsnosti zařízení nebo;

e) senzorickou kontrolu stavu a vlivu závadných látek uložených mimo zařízení podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů) na okolní prostředí.

3) Kontrolní systém u nadzemních zařízení, u kterých je možné provést senzoricky kontrolu celého jejich vnějšího pláště, může být založen na senzorickém pozorování uživatelem nebo jím vyškolenou a pověřenou osobou.

4) Uživatelé závadných látek provádějí kontroly způsobem podle odstavců 2 a 3 a o jejich výsledcích vedou evidenci. Základem kontroly je vizuální prohlídka skladů a skládek, posouzení jejich technického stavu, kontrola výstupů z technických kontrolních systémů a kontrola funkčnosti systémů pro průběžné měření výšky hladiny a pro ochranu proti přeplnění. Evidence kontrol je na vyžádání předkládána příslušnému vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí, případně kontrolním orgánům podle zvláštního právního předpisu (Například zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů), včetně technické výkresové dokumentace kontrolovaných zařízení.

Zpracování havarijního plánu a jeho náležitosti jsou obsaženy v §5 a §6 vyhlášky.

Zneškodňování havárií

Zneškodněním havárie se rozumí zásah směřující k odstranění závadných látek z nesaturované a saturované zóny, zemin a z povrchových a podzemních vod za účelem dosažení jakosti vody na úroveň obvyklou před havárií nebo na úroveň stanovenou vodoprávním úřadem, popř. Českou inspekcí životního prostředí v rámci řízení prací při zneškodňování havárie.

Opatřeními ke zneškodňování havárie jsou především ohrázování a odstranění závadných látek ze zemského povrchu (horninového prostředí a zpevněných ploch), utěsnění a zaslepení kanalizačních výpustí, zaslepení (uzavření) kanalizací, použití zvláštních záchytných systémů, odtěžení kontaminované zeminy, bezpečné uskladnění odpadů vzniklých zneškodňováním havárie a vyčištění kanalizací, zachycení plovoucích, především ropných látek pomocí norných stěn a sorpčních prostředků z povrchových vod, odstranění znečištěných sedimentů z koryt vodních toků, sanační čerpání a jiné metody u vod podzemních.

Dále se havárie zneškodňuje těmito postupy:

a) nadlepšováním průtoků ve vodních tocích, dávkováním chemických činidel a provzdušňováním;

b) použitím pevných sorbentů při zneškodňování havárie v blízkosti vodních toků, v ochranných pásmech vodních zdrojů, na nezpevněných plochách a pozemních komunikacích odvodněných kanalizací nebo odvodněných na nezpevněný terén či do povrchových vod, zejména v oblastech s možným ohrožením jakosti povrchových nebo podzemních vod; odmašťovací kapaliny, emulgační přípravky a biodegradanty nelze v těchto případech použít. V ostatních případech, včetně případů, kdy je na pozemních komunikacích nezbytný urychlený zásah a kdy jsou učiněna opatření proti dalšímu úniku závadných látek i emulzí závadných látek s látkami sloužícími k jejich odstranění, lze odmašťovací kapaliny, emulgační přípravky nebo biodegradanty použít v závislosti na ekotoxicitě a biologické rozložitelnosti jejich emulze s odstraňovanou závadnou látkou a na posouzení, zda jejím průnikem přes záchytné bariéry nedojde ke zhoršení následků havárie.

Uvedené postupy podle písm a) a b) se použijí pouze podle pokynů vodoprávního úřadu, udělených jím v rámci řízení prací při zneškodňování havárie; vodoprávní úřad použití těchto postupů předem projedná se správcem vodního toku, popř. i se správcem povodí.

Postup zneškodňování havárie a jejích následků a konečné výsledky zneškodňovacích prací se pro ověření účinnosti a úplnosti zásahu sledují účelovým monitoringem jakosti povrchových a podzemních vod nebo horninového prostředí v dotčeném území po celou dobu prací. Podrobnosti tohoto monitoringu určí podle potřeby vodoprávní úřad v rámci řízení prací při zneškodňování havárie.

4 NĚKTERÁ DALŠÍ VYBRANÁ USTANOVENÍ K OCHRANNÝM PÁSMŮM PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

V souvislosti s ochrannými pásmy kromě stavebního zákona a speciálních právních předpisů pro jednotlivé druhy staveb (viz kap. 3), obsahují některé dílčí úpravy též jiné právní předpisy, zejména:

Na úseku požární ochrany

  • vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb v příloze č. 3 (která podrobněji vymezuje technické podmínky požární ochrany zařízení pro hašení požárů a záchranná pásma) stanovuje, že stavba a nástupní plocha pro požární techniku se umisťuje a navrhuje mimo ochranné pásmo nadzemního vedení vysokého napětí s vodiči bez izolace podle zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a to takovým způsobem, který umožňuje příjezd a provedení zásahu mimo ochranné pásmo;
  • podle §16 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), je součástí návrhů na opatření při stanovení systémových řešení řízení požární ochrany (v rámci posuzování požárního nebezpečí činnosti s vysokým požárním nebezpečím) mj. také označení ochranných nebo nebezpečných pásem.

Zařízení pro uskladňování plynů

V případě těchto zařízení platí ustanovení §181 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky na zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, podle nichž se musí při skladování plynů stanovit a dodržovat ochranná pásma, ve kterých je zakázána jakákoli manipulace s otevřeným ohněm a uskladňování jakýchkoli látek, přičemž ochranná pásma musí být zřetelně vyznačena. Pro skladování plynů těžších než vzduch nesmějí být v ochranném pásmu vstupy do podzemních prostor. Přitom však tento právní předpis pojem ochranné pásmo, který byl poměrně výstižně definován v příloze, jež byla vyhláškou č. 192/2005 Sb. zrušena, dále nepoužívá a nespecifikuje ani, jak mají být uvedená ochranná pásma stanovena.

Podle §5 odst. 2 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění platném do 5. 6. 2017, stavební úřad vydával na žádost vlastníka čerpací stanice, která není stavbou a její provoz byl povolen samostatným rozhodnutím, písemné povolení jejího provozu při splnění podmínek stanovených pod písmeny a) až l) tohoto ustanovení. Jednou z těchto podmínek bylo doložení, že čerpací stanice není umístěna mj. v ochranném nebo bezpečnostním pásmu plynárenského zařízení, ropovodu, produktovodu nebo zařízení elektrizační soustavy bez souhlasu vlastníka příslušného chráněného zařízení nebo není umístěna v záplavovém území, ochranném pásmu vodního díla, vodního zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, zvláště chráněném území atd. bez souhlasu orgánu nebo organizace vykonávající pro příslušnou oblast státní správu. Po 5. 6. 2017 tato povinnost stavebního úřadu byla ze zákona č. 311/2006 Sb. vypuštěna.

Některé důsledky a vazby ochranných pásem na příslušné postupy uvádějí těž další právní předpisy, např.:

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, podle §22 odst. 6 schválení Ministerstvem životního prostředí ČR vyžaduje převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu s výjimkou silničního pozemku (u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou) a převod stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, pokud se nejedná o převod hmotné movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku a převod sbírky muzejní povahy podléhající schválení Ministerstvem kultury ČR.

Zákon č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu stanovuje v §7 odst. 2 a 4 od 1.1.2013 zvláštní postupy při převodech silničních pozemků, včetně silničních pomocných pozemků a pozemků tvořících ochranné pásmo související se silničními pozemky do vlastnictví obcí a krajů (dříve bylo řešeno v §2 odst. 7 a 8 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů).

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, požaduje skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popř. i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a zajistit jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin; za odůvodněný případ se považuje zejména odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu mimo jiné pro zřizování ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně a ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů a ochranných pásem I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod. Dále tento zákon uvádí v příloze sazebník odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu; přitom se přihlíží též k faktorům životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze ZPF, mj. k ochranným pásmům národních parků, ochranným pásmům vodních zdrojů II. stupně, ochranným pásmům I. stupně přírodních léčivých zdrojů nebo ochranným pásmům I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod.

5 BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA

5.1 BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA A PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, postup při stanovování bezpečnostních pásem neupravuje. Jsou vymezena zvláštními právními předpisy. SZ (po jeho novelizaci provedené zákonem č. 350/2012 Sb. a následně zákonem č. 225/2017 Sb.) se o bezpečnostních pásmech zmiňuje pouze v následujících souvislostech:

a) níže uvedené žádosti o vydání příslušných rozhodnutí podle stavebního zákona (rozhodnutí nebo souhlasu) musí být doloženy stanovisky vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních písem, a to v případě:

  • žádosti o vydání územního rozhodnutí (§86 odst. 2 písm. c) SZ), obdobně §94c odst. 1 SZ);
  • žádosti o vydání společného povolení (§94l odst. 2 písm. c) SZ, §94s odst. 2 písm. c) SZ);
  • žádosti o stavební povolení (§110 odst. 2 písm. d) SZ).

Stavební úřad v níže uvedených řízeních posuzuje, zda je záměr v souladu s požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem:

  • v územním řízení (§90 odst. 1 písm. b) SZ, obdobně v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí §94h SZ);
  • ve společném územním a stavebním řízení (§94o odst. 1 písm. b) SZ);
  • ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§94x odst. 1 písm. b) SZ);

b) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem se dále dokládají k vydávání jiných aktů, které nejsou vydávány ve správním řízení, a to k:

  • oznámení záměru (§96 odst. 3 písm. c) SZ, obdobně společné oznámení §96a SZ), při vydávání územního souhlasu a při vydávání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru musí být mimo jiné splněny požadavky (§90 odst. 1 písm. b) SZ);
  • ohlášení stavebního záměru (§105 odst. 2 písm. d) SZ).

c) podle §79 odst. 2 písm. s) SZ se nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas v případě výměny vedení technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 1 Obsah datové báze územně analytických podkladů, a to v části A zmiňuje mj. též údaje o bezpečnostních pásmech technologických objektů zásobování plynem a o bezpečnostních pásmech vedení plynovodů.

Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, v §18q odst. 2 písm. a) stanovuje, že v rámci zjišťování při kontrolní prohlídce stavby je stavební úřad mj. oprávněn kontrolovat provedení ochrany před škodlivými vlivy vnějšího prostředí včetně ochranných a bezpečnostních pásem.

Zahrnování údajů o bezpečnostních pásmech do dokumentace stavby

V případech, kdy přicházejí bezpečnostní pásma v úvahu, měla by být zahrnuta v příslušné části dokumentace stavby, do níž spadají i ochranná pásma (přestože se u některých druhů dokumentace prováděcí předpis upravující obsah této dokumentace o bezpečnostních pásmech výslovně nezmiňuje). Proto lze v tomto ohledu odkázat na kap. 2.2, pojednávající o zahrnování údajů o ochranných pásmech do dokumentace staveb.

V následujícím přehledu je uveden výčet příslušných ustanovení prováděcích vyhlášek o obsahu a rozsahu jednotlivých druhů dokumentace staveb, v nichž jsou bezpečnostní pásma výslovně zmiňována. To však neznamená, že projektant (autorizovaná osoba) nezahrne údaje o bezpečnostních pásmech také do ostatních částí dokumentace, kam (spolu s ochrannými pásmy) náleží.

a) podle právního stavu před účinnosti vyhlášky č. 405/2017 Sb., tj. do 1. 1. 2018.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., zahrnuje do obsahu jednotlivých druhů dokumentace staveb ustanovení o bezpečnostních pásmech následovně:

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (§1a a příloha č. 1 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (§1b a příloha č. 2 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis a zhodnocení území, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.2 Celkový situační výkres území dotčeného změnou, písm. g) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části E Dokladová část, bod E.2 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená např. na situačním výkrese.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§1c a příloha č. 3 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis změny vlivů užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.2 Celkový situační výkres území dotčeného změnou, písm. e) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části E Dokladová část, bod E.2 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená např. na situačním výkrese.

Společná dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (§1d a příloha č. 4 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby, písm. m) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení (§2 a příloha č. 5 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby, písm. m) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situace, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro provádění stavby (§3 a příloha č. 6 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. c) podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod..

Dokumentace skutečného provedení stavby (§4 a příloha č. 7, část 1. vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. d) ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Koordinační situační výkres, písm. i) ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Zjednodušená dokumentace stavby - pasport stavby (§4 a příloha č. 7, část 2. vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. d) ochranná a bezpečnostní pásma.

Dokumentace bouracích prací (§5 a příloha č. 8 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. b) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

b) podle právního stavu od 1. 1. 2018, tedy po účinnosti novelizace vyhlášky č. 499/2006 Sb.

V souvislosti s novelou stavebního zákona (provedenou zákonem č. 225/2017 Sb.) byla vyhláškou č. 405/2017 Sb. novelizována vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. s účinností 1. 1. 2018. Tato novela upravuje požadavky na rozsah a obsah stávajících dokumentací (projektových dokumentací) a zavádí nové dokumentace pro jednotlivé typy staveb (liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, stavby dráhy, stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace, soubor staveb v areálu jaderného zařízení) s tím, že vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb není dotčena.

Současně je však v přechodných ustanoveních vyhlášky č. 405/2017 Sb. stanoveno, že:

  • dokumentace nebo projektová dokumentace zpracovaná podle §1a§2, §4 a §5 vyhlášky (tj. dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, dokumentace pro vydání společného povolení, projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ a pro vydání stavebního povolení, dokumentace skutečného provedení stavby a dokumentace bouracích prací) ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a předložená stavebnímu úřadu do 31. prosince 2020, se posuzuje podle dosavadní právní úpravy;
  • pokud bude stavba zahájena nejpozději do 31. prosince 2020, může být projektová dokumentace této stavby zpracována podle §3 vyhlášky (tj. projektová dokumentace pro provádění stavby) ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (novely).

Vyhláška č. 499/2006 Sb., po její novelizaci provedené vyhláškou č. 405/2017 Sb., zahrnuje do obsahu jednotlivých druhů dokumentace staveb ustanovení o bezpečnostních pásmech a související údaje následovně:

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (§1a a příloha č. 1 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů (§1a a příloha č. 2 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. k) stávající a nová ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy (§1a a příloha č. 3 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace (§1a a příloha č. 4 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení (§1a a příloha č. 5 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.3 Popis vlivů na životní prostředí, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. g) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 3.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů".

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (§1b a příloha č. 6 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis a zhodnocení území, písm. l) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou, písm. g) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 3.  Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§1c a příloha č. 7 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území, písm. l) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis změny vlivu užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou, písm. e) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

Dokumentace pro vydání společného povolení (§1d a příloha č. 8 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů (§1d a příloha č. 9 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. m) eznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umísťuje a provádí, seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. d) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy (§1d a příloha č. 10 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. m) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. k) stávající a nová ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace (§1d a příloha č. 11 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. m) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. m) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení (§2 a příloha č. 12 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situace, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
  • v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro provádění stavby (§3 a příloha č. 13 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. c) podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb;
  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.2 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Dokumentace skutečného provedení stavby (§4 a příloha č. 14, část 1 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. f) ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.2 Koordinační situační výkres, písm. i) ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Zjednodušená dokumentace stavby - pasport stavby (§4 a příloha č. 14, část 2. vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, písm. f) ochranná a bezpečnostní pásma.

Dokumentace bouracích prací (§5 a příloha č. 15 vyhlášky):

  • v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. b) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) ochranná a bezpečnostní pásma;
  • v dokladové části, bod 2. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 2.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

c) dokumentace staveb přikládaná k ohlášení vybraných staveb podle §104 a §105 SZ

Obsah dokumentace pro ohlášení staveb a terénních úprav uvedených v §104 odst. 1 písm. f), g) a i) SZ je upraven přímo v §105 SZ. Z hlediska dokumentování bezpečnostních pásem je zde v příslušných ustanoveních uvedeno:

  • dokumentace k ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle §104 odst. 1 písm. f) SZ obsahuje jako součást situace stavby stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo záplavová území, chráněná území a existující stavby (§105 odst. 4 písm. g) SZ);
  • u dokumentace k ohlášení staveb zařízení staveniště podle §104 odst. 1 písm. g) SZ jsou součástí situace stavby mj. stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo záplavová území (§105 odst. 5 písm. f) SZ);
  • dokumentace k ohlášení terénních úprav podle §104 odst. 1 písm. i) SZ obsahuje v situačním výkrese mj. vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostní pásem nebo záplavových území (§105 odst. 7 písm. d) SZ).

d) projektová dokumentace dopravních staveb

Pro projektovou dokumentaci staveb leteckých, staveb drah a na dráze a staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací platí speciální právní předpis, a to vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb (dále jen "vyhláška"). V době zpracování této MP je v legislativním procesu návrh novely předmětné vyhlášky. Po jejím vydání bude část subkapitoly 5.2 uvedená pod písm. d) aktualizována.

Obsah dokumentace pro územní rozhodování a územní souhlas však upravuje obecný právní předpis, tedy vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska bezpečnostních pásem vyhláška č. 148/2008 Sb. pro příslušné kategorie staveb stanoví:

Stavby letecké

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (příloha č. 1 vyhlášky):

výslovná zmínka o bezpečnostních pásmech je v:

  • Souhrnné technické zprávě (část B. bod 2);
  • Výkresové a přílohové části (část C)

V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení (DSP) nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (příloha č. 2 vyhlášky) je problematika ochranných a bezpečnostních pásem výslovně uvedena v:

  • části B. Souhrnná technická zpráva (v bodě 9);
  • části G. Zásady organizace výstavby, a to v bodě 1. Technická zpráva bod 1.1 písm. j) a v bodě 3. Situace zařízení staveniště písm. f) vyznačení bezpečnostních pásem od stávajících staveb a zařízení.

Samozřejmě ze stavu ochranných a bezpečnostních pásem musí vycházet i ostatní části projektové dokumentace.

Příloha č. 3 vyhlášky, upravující rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, o bezpečnostních pásmech výslovně nehovoří. Vychází však z DSP, z něhož přebírá příslušné údaje, a mj. stanoví zvláštní podmínky a požadavky pro provádění, montáž a technologické postupy. Proto by i zde měla být otázka bezpečnostních pásem (v případě jejich působení resp. výskytu) uvedena.

Stavby a stavby na dráze

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (příloha č. 4 vyhlášky) se o bezpečnostních pásmech (na rozdíl od staveb leteckých) výslovně nezmiňuje. Je však zřejmé, že pokud by u těchto staveb vliv bezpečnostních pásem přicházel v úvahu, měla by být uvedena (v nezbytném rozsahu) v Souhrnné technické zprávě, Situaci stavby a v Zásadách organizace výstavby.

Příloha č. 5 vyhlášky, týkající se projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení (DSP) nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení, rovněž bezpečnostní pásma výslovně neuvádí (zahrnuje pouze ochranná pásma), a to v části B. Souhrnná část, v části C.Situace stavby a v části F. Zásady organizace výstavby. V těchto částech by mělo být pojednáno i o bezpečnostních pásmech (v případě jejich výskytu v příslušném dotčeném území).

Pro projektovou dokumentaci pro provádění stavby (podle přílohy č. 6), která rovněž o bezpečnostních pásmech nehovoří, platí obdobná výše uvedená zásada jako u staveb leteckých.

Stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací

Příloha č. 7, upravující rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby, o bezpečnostních pásmech (obdobně jako u staveb na dráze) výslovně nepojednává. Pokud by u těchto staveb vliv bezpečnostních pásem přicházel v úvahu, měla by být uvedena (v nezbytném rozsahu) v Souhrnné technické zprávě, Výkresové části (situaci stavby) a v Zásadách organizace výstavby.

Rovněž v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení (DSP) nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (podle přílohy č. 8 vyhlášky) bezpečnostní pásma výslovně zmíněna nejsou. V případě jejich výskytu a vlivu na provádění resp. provoz stavby by měla být uvedena ve stejných částech dokumentace jako ochranná pásma.

Totéž platí též pro projektovou dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 9 vyhlášky.

5.2 BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA PODLE JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ STAVEB

Bezpečnostní pásma plynových zařízení podle §69 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon")

Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby a pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vznikají dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.

Bezpečnostním pásmem se podle §69 zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení (měřeno kolmo na jeho obrys).

Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby.

Rozsah (velikost) bezpečnostního pásma je stanoven podle druhu zařízení takto:

Zásobníky (vzdálenost od vnějšího okraje areálu zásobníku):
mimo samostatně umístěných sond
250 m
Sondy zásobníku plynu (vzdálenost od osy jejich ústí):
s tlakem do 100 barů
80 m
s tlakem nad 100 barů
150 m
Tlakové zásobníky zkapalněných plynů (do vnitřního obsahu):
- nad 5 m3 do 20 m3
20 m
- nad 20 m3 do 100 m3
40 m
- nad 100 m3 do 250 m3
60 m
- nad 250 m3 do 500 m3
100 m
- nad 500 m3 do 1 000 m3
150 m
- nad 1000 m3 do 3 000 m3
200 m
- nad 3 000 m3
300 m

Plynojemy (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)

- do 100 m3

30 m
- nad 100 m3
50 m
Technologické objekty (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)
Plnírny plynu
100 m
Zkapalňovací stanice stlačených plynů
100 m
Odpařovací stanice zkapalněných plynů
100 m
Kompresorové stanice
200 m
Regulační stanice vysokotlaké o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně
10 m
regulační stanice s tlakem nad 40 barů
20 m
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky o tlakové úrovni 4 až 40 barů
- do DN 100 včetně
8 m
- nad DN 100 do DN 300 včetně
10 m
- nad DN 300 do DN 500 včetně
15 m
- nad DN 500
20 m
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů
- do DN 100 včetně
8 m
- nad DN 100 do DN 300 včetně
15 m
- nad DN 300 do DN 500 včetně
70 m
- nad DN 500 do DN 700 včetně
110 m
- nad DN 700
160 m

Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Jestliže to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, je možno v bezpečnostním pásmu:

  • realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, a to jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení;
  • umístit jinou než veřejně prospěšnou stavbu uvedenou v předchozím bodě, a to pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

Pro styk zařízení přenosové či distribuční soustavy a elektrických přípojek a rozvodných tepelných zařízení s ostatními liniovými stavbami a zařízeními (mj. s potrubními systémy), tedy pro jejich křížení nebo souběh s nimi platí příslušná ustanovení (§48 odst. 1 a §76 odst. 11) zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon). Přitom souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

V souvislosti s plynovými zařízeními je vhodné připomenout ustanovení §10 vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, podle něhož před zahájením zkoušky zařízení organizace mj. zajistí vytýčení a zřetelné označení bezpečnostního pásma podle požadavku projektu zařízení v případech, kdy při zkouškách jsou překračovány provozní hodnoty nebo uměle vytvořeny havarijní stavy, popř. jsou zařízení krátkodobě přetížena, a dále zajistí, aby se v těchto případech nezdržovaly v průběhu zkoušky v bezpečnostním pásmu nepovolané osoby. Přitom podle §9 vyhlášky se zkouškou zařízení rozumí jeho přezkoušení po dokončení montáže nebo rekonstrukce z hlediska, zda odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a projektovaným technologickým hodnotám. Před jejím zahájením vypracuje revizní technik na základě projektové dokumentace zařízení technologický postup zkoušky.

Bezpečnostní pásma podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajištění obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále v této části "zákon")

Bezpečnostní pásma lze (podle §44 zákona) zřídit z důvodů zabezpečování objektů důležitých pro obranu státu před účinky nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch anebo z důvodů ochrany života, zdraví nebo majetku osob. Bezpečnostním pásmem se v tomto případě rozumí prostor uvnitř objektu důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnitřních vlivů nebo nepředvídatelných stavů, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob.

O bezpečnostních pásmech rozhoduje Ministerstvo obrany ČR, v terénu se vyznačují výstražnými tabulemi. Za vyznačení hranic bezpečnostního pásma na území vojenského újezdu odpovídá Újezdní úřad.

V souvislosti s bezpečnostními pásmy ve vztahu k provozování zařízení nutno zmínit zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách). Podle §5 odst. 2 tohoto zákona ve znění platném do 5. 6. 2017, stavební úřad vydával na žádost vlastníka čerpací stanice, která není stavbou a její provoz byl povolen samostatným rozhodnutím, písemné povolení jejího provozu při splnění podmínek stanovených pod písmeny a) až l) tohoto ustanovení. Jednou z těchto podmínek bylo doložení, že čerpací stanice není umístěna mj. v ochranném nebo bezpečnostním pásmu plynárenského zařízení, ropovodu, produktovodu nebo zařízení elektrizační soustavy bez souhlasu vlastníka příslušného chráněného zařízení nebo není umístěna v záplavovém území, ochranném pásmu vodního díla, vodního zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, zvláště chráněném území atd. bez souhlasu orgánu nebo organizace vykonávající pro příslušnou oblast státní správu. Po 5. 6. 2017 tato povinnost stavebního úřadu byla ze zákona č. 311/2006 Sb. vypuštěna.

6 USTANOVENÍ VYBRANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Z OBLASTI HORNICKÉ ČINNOSTI, ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ HORNICKÝM ZPŮSOBEM A GEOLOGICKÝCH PRACÍ VE VZTAHU K OCHRANNÝM PÁSMŮM, BEZPEČNOSTNÍM PÁSMŮM NEBO PÁSMŮM OBDOBNÉHO VÝZNAMU

Tato kapitola upozorňuje na některá relevantní ustanovení báňských a geologických předpisů, které se vztahují k ochranným, resp. bezpečnostním pásmům. Je však třeba zdůraznit, že nejde o úplný přehled platných předpisů z této oblasti. Byl proveden pouze výběr takových ustanovení, která mohou mít souvislost s činností autorizovaných osob při navrhování a provádění staveb s tím, že se nezabývají přímo problematikou důlních děl jako takových, nýbrž souvislostmi se stavbami v působnosti autorizovaných osob (nikoli osob se způsobilostí podle báňských předpisů, resp. předpisů horního práva).

Vyhláška č. 28/1967 Sb. stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností. Ve vztahu k ochranným pásmům jsou podstatná ustanovení §7§10 této vyhlášky.

a) Mezi obvodem dráhy a krajní hranou úvodního (jámy, štoly dolu vycházející na povrch) nebo povrchového hornického díla ležícího v úrovni dráhy nebo níže musí zůstat ochranný pás v šíři:

  • nejméně 30 m od obvodového zdiva drážních budov,
  • nejméně 12 m od základového zdiva mostů a viaduktů,
  • nejméně 6 m od obvodu dráhy.

Šíři ochranného pásma stanoví orgán státní báňské správy v dohodě s drážním správním orgánem, a to podle povahy dráhy a způsobu těžby. Hornický podnik musí přitom prokázat stabilitu terénu mezi úvodním nebo povrchovým hornickým dílem a obvodem dráhy v konečném stadiu.

b) Hlubinné vrty pro průzkum a těžbu ropy, zemního plynu nebo jiné vrty, u nichž lze očekávat výron zemního plynu, nesmějí být zakládány v obvodu dráhy a v ochranném pásmu dráhy. V pásmu přiléhajícímu k ochrannému pásmu dráhy v šíři 100 m mohou být takovéto vrty zakládány pouze s povolením drážního správního orgánu, vydaným v dohodě s orgánem státní báňské správy.

c) O povolení ke zřízení lomu v ochranném pásmu dráhy rozhoduje drážní správní orgán s ohledem na bezpečnost a nerušenost provozu dráhy podle situování lomu. Leží-li lom níže než dráha, musí být mezi patou drážního tělesa a horní hranou lomu ponechán ochranný pás s šíří odpovídající uvrstvení materiálu, nejméně však v šíři stanovené pro ochranný pás uvedené pod písm. a). K provedení odstřelu všeho druhu stanoví drážní správní orgán podmínky, které spolu se souhlasem drážního správního orgánu musí být zapracovány do povolení k odstřelu. Trhací práce (odstřel), při nichž by odletující materiál mohl padat do obvodu dráhy, mohou být prováděny jen se souhlasem drážního správního orgánu (při zvýšených bezpečnostních opatřeních).

d) Podle ustanovení uvedených pod písm. a) se postupuje též při zřizování hlinišť a pískoven v ochranném pásmu dráhy. Přípustná vzdálenost od obvodu dráhy se určí podle povahy dobývaného materiálu s přihlédnutím k úhlu jeho přirozené sklonivosti a způsobu těžby. Při sypání odvalů v ochranném pásmu dráhy se postupuje přiměřeně, zejména pokud jde o přípustnou vzdálenost od obvodu dráhy s přihlédnutím k úhlu přirozené sklonivosti sypaného materiálu a jeho množství ovlivňujícímu stabilitu železničního tělesa (vytlačování podloží svahu) a povětrnostním vlivům.

Vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění pozdějších předpisů, určuje postup při stanovování bezpečnostních pásem a bezpečnostních prostorů kolem likvidovaného hlavního důlního díla. Pro tyto účely se rozumí:

  • bezpečnostním pásmem bezprostřední okolí likvidovaného hlavního důlního díla na povrchu ohrožené pohybem půdy a hornin při případné samovolné destrukci likvidovaného díla;
  • bezpečnostním prostorem prostor na povrchu v bezprostředním okolí ústí hlavního důlního díla, ve kterém vystupující důlní ovzduší může ohrozit život nebo zdraví osob.

Bezpečnostní pásmo se stanoví na povrchu kolem likvidovaného hlavního důlního díla. Rozměr bezpečnostního pásma se stanoví zvláště s přihlédnutím ke stavu a způsobu likvidace hlavního důlního díla a k báňské, geologické, hydrogeologické a geotechnické situaci v jeho bezprostředním okolí. Bezpečnostní pásmo se vyznačuje v důlně měřické a geologické dokumentaci.

Pokud není jáma zasypána zpevněným zásypovým materiálem, je využívání území v bezpečnostním pásmu přípustné, pouze byla-li stanovena další bezpečností a zajišťovací opatření.

Organizace podá u obecného stavebního úřadu návrh k vydání rozhodnutí o ochranném pásmu. Stanovení bezpečnostního pásma a podání návrhu u stavebního úřadu oznámí organizace orgánu územního plánování. Obvodní báňský úřad zašle stavebnímu úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností kopii rozhodnutí o povolení likvidace hlavního důlního díla.

Bezpečnostní prostor se stanoví při likvidaci hlavního důlního díla kolem jeho ústí. Plošně a výškově se vymezí v dokumentaci, která je součástí plánu likvidace, nejméně v rozsahu bezpečnostního pásma. Jeho výšku určí organizace tak, aby se vyloučily možné nepříznivé účinky důlních plynů.

Po dobu likvidačních prací musí být bezpečnostní prostor ohrazen a opatřen výstražnými nápisy o zákazu přístupu nepovolaným osobám, o zákazu kouření a zákazu používání otevřeného ohně.

Elektrická zařízení musí v bezpečnostním prostoru svým provedením odpovídat prostředí a prostoru, ve kterém bylo hlavní důlní dílo provozováno.

Vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje v §40 bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení (nevztahuje se na vrtné práce prováděné v souvislosti s ražením důlních a jiných podzemních děl, rozpojováním hornin a dobýváním). Nestanoví-li zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů jinak, stanovují se bezpečnostní pásma vrtů od objektů a zařízení podle této vyhlášky, přičemž platí následující pravidla:

  • vrt s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu nesmí být blíže něž 150 m od nejbližšího krajního vodiče elektrického vedení, není-li zajištěna možnost neprodleného vypnutí tohoto vedení; je-li tato možnost zajištěna, může být vzdálenost (kromě vzdušného vedení vvn) zmenšena až na 50 m;
  • patří-li vzdušné vedení vysokého nebo nízkého napětí organizaci provádějící vrtné práce a slouží jen pro její provoz, nesmí být vrt s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu blíže než 30 m od nejbližšího krajního vodiče za předpokladu, že je zajištěno neprodlené vypnutí tohoto vedení;
  • vrt s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu nesmí být blíže něž 150 m od souvislé obytné zástavby a objektů živočišné výroby; u zahušťovacích vrtů v místech, kde nehrozí nebezpečí neočekávaného výronu plynů, může být tato vzdálenost snížena až na 50 m; je-li předpokládán výskyt sirovodíku, nesmí být tato vzdálenost menší než 350 m;
  • vrty pro vyhledávání, odplyňování a monitorování starých nebo opuštěných důlních děl mohou být provedeny ve vzdálenosti až 3 metry od objektů a zařízení, avšak pouze za předpokladu, že vedoucí pracovník schválí pro tyto práce dokumentaci určující potřebná bezpečnostní opatření k zabránění nahromadění metanu v bezprostředním okolí ústí vrtu a k jeho odvedení do bezpečné vzdálenosti;
  • v ostatních případech nesmí být vrt s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu blíže než 30 m od objektů a zařízení, ve kterých se používá otevřený oheň.

Technická část projektu vrtu pro vrtné a geofyzikální práce, čerpací pokusy, těžbu a úpravu ropy a plynu a pro další činnosti podle §23 vyhlášky č. 239/1998 Sb. obsahuje (podle přílohy č. 1) mj. opatření, která vyžadují vrtné práce a podmínky pracoviště, včetně opatření na ochranu veřejných zájmů, chráněná území a ochranná pásma.

Vyhláška č. 239/1998 Sb. pak stanoví pak bezpečnostní pásma sond, což je souvislý kruhový prostor kolem sondy. §51b této vyhlášky vymezuje, že pro jednotlivé druhy sond nesmí být bezpečnostní pásmo:

a) u sondy na podzemním zásobníku plynu s tlakem plynu na ústí

1. do 10 MPa včetně menší než
80 m,
2. větším než 10 MPa menší než
150 m,

b) u sondy pro těžbu z ložiska ropy nebo plynu s tlakem na ústí

1. do 2 MPa včetně menší než
30 m,
2. větším než 2 MPa, avšak menším než 10 MPa včetně menší než
75 m,
3. větším než 10 MPa menší než
100 m,

c) u sondy pro těžbu plynu z ložiska černého uhlí menší než 30 m,

d) u sondy pro těžbu plynu ze starých nebo opuštěných důlních děl menší než 3 m,

e) u sondy se zjištěným nebo předpokládaným výskytem sirovodíku menší než 350 m.

U zahušťovacích sond a v případě, že sonda je vybavena podpovrchovým bezpečnostním ventilem, může být výše uvedené bezpečnostní pásmo zmenšeno až na polovinu uvedených hodnot.

Není-li možné bezpečnostní pásmo dodržet, určí provozní dokumentace opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu; opatření se promítnou do havarijního plánu.

V okruhu 15 m od ústí sondy může být umístěno jen potřebné technologické zařízení.

Pokud v bezpečnostním pásmu existují stavby nebo zařízení ve vlastnictví jiné právnické nebo fyzické osoby nebo pokud provozovatel sondy dá souhlas jiné právnické nebo fyzické osobě ke zřízení stavby nebo zařízení v bezpečnostním pásmu, stanoví provozovatel sondy potřebná opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku těchto osob a tato promítne do havarijního plánu.

Některé povinnosti z hlediska ochranných pásem stanoví také vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů. Dosud platí ustanovení §86, které stanovuje pro přesuvné venkovní vedení vysokého napětí ochranné pásmo 5 m na každou stranu od svislého průmětu krajního vodiče. Přitom jako přesuvné elektrické vedení vysokého napětí (podle příslušných technických předpisů pro přesuvná elektrická vedení na povrchových dolech) lze používat kabel kladený po povrchu. Příslušný prováděcí předpis, jež je uváděn v poznámce pod čarou (vládní nařízení č. 80/1957 Sb.), který stanovoval činnosti, jež se nesmí v tomto ochranném pásmu provádět, však již byl zrušen. V tomto případě je zřejmě nutno podpůrně použít příslušná ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dále je touto vyhláškou mj. uloženo, že v ochranném pásmu mezi patou výsypky a objekty, které je nutno chránit, musí být učiněna opatření pro zvýšení bezpečnosti, pokud to místní poměry vyžadují (předvýsypky, hráze, odvodnění apod.).

Lze zmínit též vyhlášku č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahuje mj. podmínky a zásady pro stanovení ochranných (bezpečnostních) pásem vrtů (pro hlubinné a podzemní vrty).

O orientačním bezpečnostním celíku a ochranném celíku pojednává §198 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí. Zde je v §199 vymezujícím bezpečnostní opatření pro důlní díla mj. uvedeno, že pro ochranu před průvaly vod z vrtů musí být určeno bezpečnostní pásmo a pro vedení důlních děl v bezpečnostních pásmech musí být určena potřebná bezpečnostní opatření.

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zavádí pojem chráněné ložiskové území, které zajišťuje ochranu výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. Zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací dokumentaci. Chráněné ložiskové území stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR po projednání s orgánem kraje rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. V rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území se mj. uvedou podmínky ochrany ložiska, v nichž se stanoví zejména omezení nebo způsob zřizování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisejí s dobýváním ložiska a které by mohly znemožnit nebo ztížit jeho dobývání. V chráněném ložiskovém území lze zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona. Je-li nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu umístit v chráněném ložiskovém území takovéto stavby nebo zařízení, je třeba dbát, aby se co nejméně narušilo využití nerostného bohatství, přičemž znemožnit nebo ztížit dobývání výhradních ložisek nerostů uvedených v §3 odst. 1 písm. a) až d) horního zákona je možno jen ve zvlášť odůvodněných případech, jestliže jde o mimořádně důležitou stavbu či zařízení nebo bude-li tím ztíženo nebo znemožněno dobývání jen malého množství zásob výhradního ložiska. V chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoveném pro úložiště oxidu uhličitého nelze povolit činnosti, které by vedly k narušení těsnosti úložiště oxidu uhličitého. Umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může povolit příslušný orgán podle stavebního zákona (příslušný stavební úřad) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popř. pro provedení stavby nebo zařízení. Toto závazné stanovisko musí být doloženo k žádosti o umístění těchto staveb a zařízení.

Podrobnosti o stanovení, změně a zrušení chráněného ložiskového území a jeho evidenci stanoví vyhláška č. 364/1992 Sb.

Vyskytnou-li se na stavbě činnosti prováděné hornickým způsobem, nutno připomenout příslušná ustanovení vyhlášky č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů, podle níž se při trhacích pracích určí mj. bezpečnostní okruh. Rozumí se jím obvod území ohroženého účinky připravovaného odstřelu, zejména rozletem materiálu, tlakovou vzdušnou vlnou a jedovatým plynem. Bezpečnostní okruh je vymezen technologickým postupem prací resp. technickým projektem odstřelu. Musí být zajištěn hlídkami nebo jiným vhodným způsobem určeným organizací tak, aby bylo zabráněno vstupu nezúčastněných osob do ohroženého území. Ohrožené území se musí vyklidit a bezpečnostní okruh uzavřít nejpozději před nabíjením přímých trhavin a vždy před připojením roznětné sítě na přívodní vedení.

Podle vyhlášky č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin se bezpečnostním pásmem rozumí prostor vymezený bezpečnostními okruhy. Dále tato vyhláška stanovuje bezpečnostní vzdálenosti mezi objekty (§5) a způsob jejich určení (příloha č. 3).

Některé prováděcí předpisy k hornímu zákonu (zák. č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a k zákonu č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zmiňují ochranná pásma v souvislosti s obsahem příslušných dokumentů, a to zejména:

  • podle vyhlášky č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů:
    • plán přípravy, otvírky a dobývání sloužícího pole (příloha č. 5) obsahuje v grafické části mapu povrchové situace mj. s vyznačením chráněných objektů a zájmů (chráněná území, ochranná pásma);
    • plán zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů (příloha č. 6) zahrnuje také opatření k zamezení nepříznivých vlivů na povrch a vyznačení ochranných pásem;
  • obsahem základní důlní mapy podle §17 vyhlášky č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů, jsou též hranice chráněných ložiskových území, chráněných území a ochranných pásem, dobývacích prostorů, ochranných pilířů, orientačních bezpečnostních celíků, ochranných celíků, ochranných pásem vrtů popř. jiná omezení činnosti;
  • k návrhu na stanovení dobývacího prostoru se podle vyhlášky č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů, přiloží kopie mapy povrchu mj. se zakreslením hranic dobývacího prostoru a stanovených chráněných ložiskových území, chráněných území a ochranných pásem; na základě rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru obvodním báňským úřadem (v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, s orgánem územního plánování a stavebním úřadem), ve kterém jsou mj. uvedena omezení nebo zvláštní technické podmínky dobývání pro zajištění zákonem chráněných obecných zájmů podle zvláštních předpisů, vzniká oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska – viz část sedmá horního zákona (zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Součástí žádosti o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (předkládané Ministerstvu životního prostředí ČR) je podle §4 odst. 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, mj. zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, příp. jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území.

Podle vyhlášky č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů, musí podrobný hydrogeologický průzkum poskytovat komplexní geologický podklad pro zpracování projektu výstavby vodního díla, přírodních léčebných lázní nebo zřídelního závodu, s návrhem technologie úpravy a režimu využívání zdroje podzemní vody, s návrhem ochranných pásem popř. s návrhem na způsob vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod. K tomu viz např. §10 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož vyhodnocení geologických prací obsahuje jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného projektu a nové geologické poznatky včetně těch, které přímo nesouvisejí s cílem projektu (především ložiska nerostů a zdroje podzemních vod).

Podle příloh výše uvedené vyhlášky zahrnují příslušné dokumenty údaje o ochranných pásmech a chráněných územích takto:

  • v situační mapě zkoumaného území, která je součástí grafické části přílohy závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu obsahující výpočet výhledových zásob, mj. zakreslení chráněných ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných pásem podzemních vod, popř. dalších chráněných území (příloha č. 4);
  • v situační mapě zkoumaného území, která je součástí grafické části přílohy závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu s výpočtem prozkoumaných zásob, mj. zakreslení chráněných ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných pásem podzemních vod, popř. dalších chráněných území nebo zájmů (příloha č. 5);
  • v grafické příloze závěrečné zprávy likvidačního výpočtu zásob mj. mapu s vymezením dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných pásem podzemních vod, popř. dalších území nebo zájmů chráněných zvláštními právními předpisy (příloha č. 6);
  • v příloze závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu s výpočtem zásob podzemních vod mj. mapy a řezy vymezených zásob dokumentující výpočet zásob podzemních vod s vyznačením existujících nebo navrhovaných ochranných pásem (příloha č. 7).

7 INFORMAČNÍ ZDROJE

7.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ A VNITŘNÍ PŘEDPISY ČKAIT

Činnost autorizovaných osob je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT. Uspořádaná a vnitřně provázaná soustava informací potřebných pro výkon činnosti autorizovaných osob je uvedena v metodické pomůcce MP 0. Vnitřní předpisy ČKAIT, ve znění pozdějších předpisů, jsou zpřístupněny v těchto zdrojích:

  • Profesní informační systém ČKAIT (PROFESIS) http://www.profesis.cz;
  • plné znění vybraných dokumentů na adrese www.ckait.cz;
  • tisková vydání – publikace ČKAIT v ediční řadě A – Základní knižnice odborných činností ve výstavbě, včetně bibliografických údajů a anotací.

7.2 SEZNAM VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

Název vodárenské nádrže
Vodní tok /okres
Hamry
Chrudimka / Chrudim
Křižanovice
Chrudimka / Chrudim
Vrchlice
Vrchlice / Kutná Hora
Josefův Důl
Kamenice / Jablonec nad Nisou
Souš
Černá Desná / Jablonec nad Nisou
Římov
Malše / České Budějovice, Český Krumlov
Karhov
Studentský potok / Jindřichův Hradec
Husinec
Blanice / Prachatice
Staviště
Staviště / Žďár nad Sázavou
Švihov
Želivka / Benešov, Kutná Hora, Pelhřimov, Havlíčkův Brod
Lučina
Mže / Tachov
Mariánské Lázně
Úšovický potok / Cheb
Nýrsko
Úhlava / Klatovy
Žlutice
Střela / Karlovy Vary
Klíčava
Klíčava / Kladno, Rakovník
Láz
Litavka / Příbram
Pilská
Pilský potok / Příbram
Obecnice
Obecnický potok / Příbram
Horka
Libocký potok / Cheb, Sokolov
Podhora
Teplá / Cheb, Karlovy Vary
Stanovice
Lomnický potok / Karlovy Vary
Kamenička
Kamenička / Chomutov
Křímov
Křímovský potok / Chomutov
Jirkov
Bílina / Chomutov
Jezeří
Vesnický potok / Chomutov, Most
Janov
Loupnice / Most
Chřibská
Chřibská Kamenice / Děčín
Přísečnice
Přísečnice / Chomutov
Fláje
Flájský potok / Most, Teplice
Myslivny
Černá / Karlovy Vary
Kružberk
Moravice / Opava
Šance
Ostravice / Frýdek-Místek
Morávka
Morávka / Frýdek-Místek
Karolinka
Stanovnice / Vsetín
Opatovice
Malá Haná / Vyškov
Fryšták
Fryštácký potok / Zlín
Slušovice
Dřevnice / Zlín
Bojkovice
Kolelačský potok / Uherské Hradiště, Zlín
Ludkovice
Ludkovický potok / Zlín
Nová Říše
Řečice / Jihlava
Landštejn
Pstruhovec / Jindřichův Hradec
Znojmo
Dyje / Znojmo
Vír I
Svratka / Žďár nad Sázavou
Boskovice
Bělá / Blansko
Hubenov
Maršovský potok / Jihlava
Mostiště
Oslava / Žďár nad Sázavou
Koryčany
Kyjovka / Kroměříž

8 SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ S VAZBOU NA OCHRANNÁ PÁSMA, BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA A PÁSMA OBDOBNÉHO VÝZNAMU

Poznámka:

Nutno vyhledávat vždy ve znění pozdějších předpisů.

8.1 PŘEHLED ZÁKONŮ

Číslo
Název
občanský soudní řád
o státním odborném dozoru nad bezpečností práce
o požární ochraně
o státní památkové péči
o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
o geologických pracích
o ochraně přírody a krajiny
o ochraně zemědělského půdního fondu
o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
o drahách
o lesích (lesní zákon)
o pozemních komunikacích
o civilním letectví
o oceňování majetku
o zemědělství
o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy)
o zajištění obrany České republiky
o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
o ochraně veřejného zdraví
o hospodaření energií
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon)
o vodách (vodní zákon)
o pohřebnictví a o změně některých zákonů
o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích)
o přírodních léčivých zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon)
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (zákon o integrované prevenci)
o správním řízení (správní řád)
o správních poplatcích
o elektronických komunikacích (zákon o elektronických komunikacích)
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění
zákoník práce
zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách)
trestní zákoník
o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon)
o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů
občanský zákoník
o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů)
o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
atomový zákon
o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů

8.2 PŘEHLED NAŘÍZENÍ VLÁDY

Číslo
Název
Nařízení vlády č. 75/2007 Sb.,
o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech s jinými znevýhodněními v oblastech NATURA 2000 na zemědělské půdě
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.,
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády č. 208/2012 Sb.,
o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu
Nařízení vlády č. 318/2013 Sb.,
o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit
Nařízení vlády č. 426/2016 Sb.,
o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh
Nařízení vlády č. 339/2017 Sb.,
o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

8.3. PŘEHLED VYHLÁŠEK

Číslo
Název
Vyhláška č. 28/1967 Sb.,
kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností
Vyhláška č. 85/1978 Sb.,
o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení
Vyhláška č. 48/1982 Sb.,
kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Vyhláška č. 66/1988 Sb.,
kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
Vyhláška č. 72/1988 Sb.,
o používání výbušnin
Vyhláška č. 104/1988 Sb.,
o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhláška č. 22/1989 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených zdrojů v podzemí
Vyhláška č. 26/1989 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornických způsobem na povrchu
Vyhláška č. 415/1991 Sb.,
o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů
Vyhláška č. 172/1992 Sb.,
o dobývacích prostorech
Vyhláška č. 364/1992 Sb.,
o chráněných ložiskových územích
Vyhláška č. 435/1992 Sb.,
o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem
Vyhláška č. 102/1994 Sb.,
kterou se stanoví požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin
Vyhláška č. 177/1995 Sb.,
kterou se vydává stavební a technický řád drah
Vyhláška č. 52/1997 Sb.,
kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při likvidaci hlavních důlních děl
Vyhláška č. 104/1997 Sb.,
kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
Vyhláška č. 108/1997 Sb.,
kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví
Vyhláška č. 239/1998 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích
Vyhláška č. 137/1999 Sb.,
kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů
Vyhláška č. 246/2001 Sb.,
o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Vyhláška č. 428/2001 Sb.,
kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Vyhláška č. 431/2001 Sb.,
o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci
Vyhláška č. 432/2001 Sb.,
o dokladech, žádosti a rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasu a vyjádření vodoprávního úřadu
Vyhláška č. 590/2002 Sb.,
o technických požadavcích pro vodní díla
Vyhláška č. 432/2003 Sb.,
kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
Vyhláška č. 369/2004 Sb.,
o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek
Vyhláška č. 450/2005 Sb.,
o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejích škodlivých následků
Vyhláška č. 499/2006 Sb.,
o dokumentaci staveb
Vyhláška č. 500/2006 Sb.,
o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
Vyhláška č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využití území
Vyhláška č. 503/2006 Sb.,
o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
Vyhláška č. 23/2008 Sb.,
o technických podmínkách požární ochrany staveb
Vyhláška č. 146/2008 Sb.,
o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb
Vyhláška č. 268/2009 Sb.,
o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 398/2009 Sb.,
o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
Vyhláška č. 73/2010 Sb.,
o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních)
Vyhláška č. 393/2010 Sb.,
o oblastech povodí
Vyhláška č. 16/2011 Sb.,
kterou se zrušují některé právní předpisy o vyhlášení zvláště chráněných území
Vyhláška č. 304//2011 Sb.,
o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Český les
Vyhláška č. 324/2011 Sb.,
kterou se mění vyhláška č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy
Vyhláška č. 159/2012 Sb.,
kterou se zrušují některé právní předpisy o vyhlášení zvláště chráněných území
Vyhláška č. 189/2013 Sb.,
o ochraně dřevin a povolování jejich kácení
Vyhláška č. 252/2013 Sb.,
o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy
Vyhláška č. 288/2013 Sb.,
o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci
Vyhláška č. 357/2013 Sb.,
o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Vyhláška č. 414/2013 Sb.,
o rozsahu a způsobu vedení evidence rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a ohlášení, k nimž byl dán souhlas podle vodního zákona, a částí rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci (o vodoprávní evidenci)
Vyhláška č. 441/2013 Sb.,
k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
Vyhláška č. 13/2014 Sb.,
o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav
Vyhláška č. 141/2016 Sb.,
o vyznačování hranic vojenských újezdů a vyznačování bezpečnostních a ochranných pásem na území vojenských újezdů (o vyznačování hranic a pásem na území vojenských újezdů)
Vyhláška č. 378/2016 Sb.,
o umístění jaderného zařízení
Vyhláška č. 422/2016 Sb.,
o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje
Vyhláška č. 45/2018 Sb.,
o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území

8.4 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ STANOVUJÍCÍCH OCHRANNÁ PÁSMA NÁRODNÍCH PŘÍRODNÍCH REZERVACÍ A PŘÍRODNÍCH REZERVACÍ

A) Ochranná pásma národních přírodních rezervací

Číslo

Název

Vyhláška č. 6/1991 Sb.,

o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Kralický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Fajmanovy skály a Klenky, Chynínské buky, Kokšín, Lopata, Míšovské buky, Lípa, Třímanské skály, Habrova seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina

Vyhláška č. 17/1997 Sb.,

kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Ransko a stanoví její bližší ochranné podmínky

Vyhláška č. 105/1997 Sb.,

kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy a stanoví její bližší ochranné podmínky

Vyhláška č. 200/1999 Sb.,

kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny a její ochranné pásmo a stanovují její bližší ochranné podmínky

Vyhláška č. 85/2000 Sb.,

kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Mazák a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky a kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č.j.14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 (reg. v částce 49/1988 Sb.)

Vyhláška č. 192/2000 Sb.,

kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky

Vyhláška č. 381/2004 Sb.,

kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Žofínský prales, stanoví její bližší ochranné podmínky a ochranné pásmo a kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 183/2005 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 451/2005 Sb.,

kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a stanoví její bližší ochranné podmínky

Vyhláška č. 424/2006 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Kněžičky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 95/2007 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 264/2007 Sb.,

kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Javorina a stanoví její bližší ochranné podmínky

Vyhláška č. 72/2008 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 73/2008 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 74/2008 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Hádecká planina a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 23/2009 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 26/2009 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Dářko a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 28/2009 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Boubínský prales a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 29/2009 Sb.,

kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Kokšín, Lopata, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 258/2009 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Broumovské stěny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 107/2010 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Bílá Strž a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 108/2010 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Velká Niva a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 142/2010 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Kaňon Labe a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 185/2010 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Ve Studeném a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 326/2010 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 10/2012 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Chlumská stráň a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 154/2012 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Červené blato a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 155/2012 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcovitá step a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 157/2012 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Rotavské vrchoviště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 199/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Rešovské vodopády a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 200/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 203/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Žofinka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 445/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Bořeň a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 446/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 447/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 448/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Lovoš a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 449/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Milešovka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 450/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Špraněk a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 152/2014 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 153/2014 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Tabulová a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 244/2014 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Libický luh a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 107/2015 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 22/2016 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 23/2016 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Soos a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 24/2016 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Úhošť a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 4/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Lichnice a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 5/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Větrušické rokle a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 109/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Zlatník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 110/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Velký Špičák a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 51/2018 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

B) Ochranná pásma přírodních rezervací

Číslo

Název

Nařízení Libereckého kraje č. 1/2006

o zřízení Přírodní rezervace Hamrštejn a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2006

o zřízení přírodní rezervace Kopeč

Nařízení Plzeňského kraje č. 3/2006

o zřízení přírodní rezervace „Hůrky“ a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 4/2006

o zřízení Přírodní rezervace Pístecký les a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 5/2006

o zřízení přírodní rezervace Terezské údolí, vyhlášení jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek přírodní rezervace

Nařízení Libereckého kraje č. 6/2006

o zřízení přírodní rezervace Údolí Vošmendy a jejího ochranného pásma

Nařízení Plzeňského kraje č. 6/2006

o zřízení přírodní rezervace „Nový rybník“ a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2007

o zřízení přírodní rezervace Modlivý důl

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 3/2007

o zřízení přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 4/2007

o zřízení přírodní rezervace U Houkvice

Nařízení Ústeckého kraje č. 1/2008

o zřízení Přírodní rezervace Velký rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Plzeňského kraje č. 1/2008

o zřízení přírodní rezervace „Prácheň“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 1/2008

o zřízení přírodní rezervace Křemešník

Nařízení Ústeckého kraje č. 2/2008

o zřízení Přírodní rezervace Světlík a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 1/2009

o zřízení Přírodní rezervace Černý rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 1/2009

o zřízení přírodní rezervace U Miličovska

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 4/2009

o zřízení přírodní rezervace Suchá Dora a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Plzeňského kraje č. 6/2009

o zřízení přírodní rezervace „Rašeliniště u Polínek“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 2/2010

o zřízení přírodní rezervace Sedlec a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Libereckého kraje č. 4/2010

o zřízení přírodní rezervace Jílovka a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 6/2010

o zřízení Přírodní rezervace Holé vrchy a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 6/2010

o zřízení přírodní rezervace Čermákovy louky

Nařízení Středočeského kraje č. 13/2010

o zřízení přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos

Nařízení Středočeského kraje č. 1/2011

o zřízení přírodní rezervace Milská stráň

Nařízení Jihočeského kraje č. 12/2011

kterým se zřizuje přírodní rezervace Kladrubská hora

Nařízení Jihočeského kraje č. 13/2011

kterým se zřizuje přírodní rezervace Dráchovské tůně

Nařízení Jihočeského kraje č. 14/2011

kterým se zřizuje přírodní rezervace Kozohlůdky

Nařízení Jihočeského kraje č. 24/2011

kterým se zřizuje přírodní rezervace Borkovická blata

Nařízení Jihočeského kraje č. 25/2011

kterým se zřizuje přírodní rezervace Dolejší rybník

Nařízení Jihočeského kraje č. 27/2011

kterým se zřizuje přírodní rezervace Fabián

Nařízení Jihočeského kraje č. 29/2011

kterým se zřizuje přírodní rezervace Opolenec

Nařízení Jihočeského kraje č. 30/2011

kterým se zřizuje přírodní rezervace Radomilická mokřina

Nařízení Středočeského kraje č. 1/2012

o zřízení přírodní rezervace Vršky pod Špičákem

Nařízení Jihomoravského kraje č. 1/2012

o zřízení Přírodní rezervace Slunná a jejího ochranného pásma

Nařízení Plzeňského kraje č. 1/2012

o zřízení přírodní rezervace „Drahotínský les“, jejího ochranného pásma a vymezení bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 1/2012

o zřízení přírodní rezervace Vírská skalka a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 3/2012

o zřízení Přírodní rezervace Běšický chochol, stanovení jejích bližších ochranných podmínek a zrušení přírodní rezervace Běšický a Čachovický vrch

Nařízení Jihomoravského kraje č. 3/2012

o zřízení Přírodního parku Střední Pojihlaví

Nařízení Kraje Vysočina č. 4/2012

o zřízení přírodní rezervace Suché skály

Nařízení Olomouckého kraje č. 5/2012

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Království a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace

Nařízení Olomouckého kraje č. 6/2012

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Na hadci a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 6/2012

o zřízení přírodní rezervace Šimanovské rašeliniště

Nařízení Ústeckého kraje č. 7/2012

o zřízení Přírodní rezervace Rašeliniště U jezera-Cínovecké rašeliniště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 7/2012

o zřízení přírodní rezervace Na Oklice

Nařízení Jihomoravského kraje č. 8/2012

o zřízení Přírodní rezervace Rakovecké stráně a údolí bledulí a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 11/2012

o zřízení Přírodní rezervace Prameniště Chomutovky, stanovení jejích bližších ochranných podmínek a zrušení Přírodní rezervace Bučina na Kienhaidě

Nařízení Středočeského kraje č. 13/2012

o zřízení přírodní rezervace Týnecké mokřiny

Nařízení Libereckého kraje č. 13/2012

o zrušení přírodní rezervace Sluneční dvůr a jejího ochranného pásma a přírodní památky Konvalinkový vrch a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 14/2012

o zřízení přírodní rezervace Baba-V Bukách a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 18/2012

o zřízení přírodní rezervace Údolí Chlébského potoka a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 20/2012

o zřízení přírodní rezervace Hroznětínská louka a olšina

Nařízení Kraje Vysočina č. 21/2012

o zřízení přírodní rezervace Nad Svitákem a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 22/2012

o zřízení přírodní rezervace V Lisovech

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 1/2013

o zřízení přírodní rezervace Zámělský borek

Nařízení Libereckého kraje č. 2/2013

o zřízení Přírodní rezervace Údolí Jizery a jejího ochranného pásma

Nařízení Pardubického kraje č. 2/2013

o zřízení přírodní rezervace Choltická obora a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 3/2013

o zřízení přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Zlínského kraje č. 5/2013

o zřízení přírodní rezervace Ocásek a jejího ochranného pásma

Nařízení Pardubického kraje č. 6/2013

o zřízení přírodní rezervace Hluboký rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 6/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Dráchovské louky a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 7/2013

o zřízení přírodní rezervace Suché skály

Nařízení Jihočeského kraje č. 7/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Hadce u Dobročkova a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 8/2013

o zřízení přírodní rezervace Bažantnice v Uhersku a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 9/2013

o zřízení Přírodní rezervace Holý vrch a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 10/2013

o zřízení přírodní rezervace Jedlový les a údolí Rokytné a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihočeského kraje č. 10/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Karvanice a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 10/2013

o zřízení přírodní rezervace Střemošická stráň a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 11/2013

o zřízení přírodní rezervace Getsemanka

Nařízení Jihočeského kraje č. 11/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Kralovické louky a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 12/2013

o zřízení přírodní rezervace Bažiny

Nařízení Jihočeského kraje č. 12/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Libochovka a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 14/2013

o zřízení přírodní rezervace Velký Pavlovický rybník a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 15/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Miletínky a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 16/2013

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Malý Kosíř a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace

Nařízení Olomouckého kraje č. 17/2013

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Račí údolí a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace

Nařízení Jihočeského kraje č. 17/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Nad Zavírkou a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 18/2013

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Vidnavské mokřiny a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace a ochranného pásma

Nařízení Zlínského kraje č. 19/2013

o zřízení přírodní rezervace Kobylí hlava, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 19/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Pivonické skály a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 20/2013

o zřízení přírodní rezervace Mydlovarský luh

Nařízení Jihočeského kraje č. 21/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Rašeliniště Kapličky a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 25/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Újezdec a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 28/2013

o vyhlášení Přírodní rezervace Vrbenské rybníky a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 1/2014

o zřízení přírodní rezervace Anenské údolí a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 2/2014

o zřízení přírodní rezervace Dubno-Česká Skalice

Nařízení Pardubického kraje č. 3/2014

o zřízení přírodní rezervace Mazurovy chalupy a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 3/2014

o zřízení přírodní rezervace Hořina a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 4/2014

o zřízení přírodní rezervace Zbytka

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 5/2014

o zřízení přírodní rezervace Peklo

Nařízení Karlovarského kraje č. 5/2014

o zřízení přírodní rezervace Vladař a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 5/2014

o zřízení přírodní rezervace Hemže-Mýtkov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 6/2014

o zřízení přírodní rezervace U Kaštánku a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 7/2014

o zřízení Přírodní rezervace Pod Havranem a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 10/2014

o zřízení přírodní rezervace Úpor-Černínovsko

Nařízení Středočeského kraje č. 13/2014

o zřízení přírodní rezervace Káraný-Hrbáčkovy tůně

Nařízení Jihomoravského kraje č. 17/2014

o zřízení Přírodní rezervace Písečný rybník

Nařízení Jihomoravského kraje č. 21/2014

o zřízení Přírodní rezervace Templštejn a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 22/2014

o zřízení Přírodní rezervace Cornštejn a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 23/2014

o zřízení Přírodní rezervace Na Bítovské cestě a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 44/2014

o zřízení ochranného pásma přírodní rezervace Pavlovské mokřady

Nařízení Středočeského kraje č. 1/2015

o zřízení přírodní rezervace Veltrubský luh

Nařízení Zlínského kraje č. 2/2015

o zřízení přírodní rezervace Čerňava a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 3/2015

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Stráž-Skalka a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace a ochranného pásma

Nařízení Pardubického kraje č. 3/2015

o zřízení přírodní rezervace Žernov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 3/2015

o zřízení Přírodní rezervace Myslivna a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Libereckého kraje č 3/2015

o vyhlášení přírodní rezervace Ralsko

Nařízení Kraje Vysočina č. 6/2015

o zřízení přírodní rezervace Štamberk a kamenné moře

Nařízení Středočeského kraje č. 7/2015

o zřízení přírodní rezervace Tonice-Bezedná

Nařízení Kraje Vysočina č. 7/2015

o zřízení přírodní rezervace Habrová seč a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 12/2015

o zřízení přírodní rezervace Roštejnská obora

Nařízení Kraje Vysočina č. 14/2015

o zřízení přírodní rezervace U Jezera a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 17/2015

o zřízení přírodní rezervace Havranka

Nařízení Kraje Vysočina č. 18/2015

o zřízení přírodní rezervace Mohelnička a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 19/2015

o zřízení přírodní rezervace Velká skála a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 20/2015

o zřízení přírodní rezervace Suchá hora

Nařízení Kraje Vysočina č. 1/2016

o zřízení přírodní rezervace Havran a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 2/2016

o zřízení přírodní rezervace Kladinský potok

Nařízení Kraje Vysočina č. 4/2016

o zřízení přírodní rezervace Dukovanský mlýn a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 4/2016

o zřízení Přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 5/2016

o zřízení přírodní rezervace Zaječí skok

Nařízení Pardubického kraje č. 8/2016

o zřízení přírodní rezervace Hřebečovský les a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 9/2016

o zřízení přírodní rezervace Lanškrounské rybníky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 11/2016

o zřízení přírodní rezervace Velký Pařezitý rybník

Nařízení Olomouckého kraje č. 15/2016

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Lipovské upolínové louky a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace

Nařízení Středočeského kraje č. 17/2016

o zřízení přírodní rezervace Vymyšlenská pěšina

Nařízení Středočeského kraje č. 28/2016

o zřízení přírodní rezervace Louky u rybníka Proudnice

Nařízení Pardubického kraje č. 1/2017

o zřízení přírodní rezervace Psí kuchyně a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 1/2017

o zřízení přírodní rezervace Velká a Malá olšina

Nařízení Kraje Vysočina č. 3/2017

o zřízení přírodní rezervace Stvořidla a jejího ochranného pásma

Nařízení Olomouckého kraje č. 3/2017

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Kněží hora a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace

Nařízení Kraje Vysočina č. 4/2017

o zřízení přírodní rezervace Staré duby a jejího ochranného pásma

Nařízení Olomouckého kraje č. 4/2017

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Rudka a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace

Nařízení Olomouckého kraje č. 5/2017

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Vitčický les a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace

Nařízení Kraje Vysočina č. 14/2017

o zřízení přírodní rezervace Posázavské bučiny

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2018

o zřízení přírodní rezervace Skučák a jejího ochranného pásma a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 2/2018

kterým se vyhlašuje přírodní rezervace Blátka a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní rezervace

8.5 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ STANOVUJÍCÍCH OCHRANNÁ PÁSMA PŘÍRODNÍCH PAMÁTEK A NÁRODNÍCH PŘÍRODNÍCH PAMÁTEK

A) Ochranná pásma národních přírodních památek

Číslo

Název

Vyhláška č. 236/1999 Sb.,

kterou se vyhlašuje národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně a stanoví její bližší ochranné podmínky

Vyhláška č. 454/2004 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Miroslavské kopce a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 146/2005 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Kalendář věků, stanovení jejích bližších ochranných podmínek a jejího ochranného pásma

Vyhláška č. 165/2005 Sb.,

kterou se mění vyhláška č. 105/2003 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Zbrašovské aragonitové jeskyně a stanovení bližších podmínek její ochrany, a vyhláška č. 236/1999 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně a stanoví její bližší ochranné podmínky

Vyhláška č. 184/2005 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Letiště Letňany a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 543/2006 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Skalická Morávka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 143/2007 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Semínský přesyp a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 72/2008 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Drbákov -Albertovy skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 93/2008 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Prameniště Blanice a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 24/2009 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Peklo a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 25/2009 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Swamp a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 27/2009 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Klokočka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 259/2009 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 260/2009 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Polické stěny a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 261/2009 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Javorový vrch a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 109/2010 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Rečkov a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 186/2010 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Jeskyně Na Pomezí a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 187/2010 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Kaňk a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 188/2010 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Ruda a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 325/2010 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Chýnovská jeskyně a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 327/2010 Sb.,

kterou se mění vyhláška č. 260/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Polické stěny a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 13/2011 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Hadce u Želívky a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 14/2011 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Hrabanovská černava a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 15/2011 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Žehuňský rybník a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 320/2011 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Polabská černava a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 321/2011 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Slatinná louka u Velenky a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 322/2011 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Švařec a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 156/2012 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Medník a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 158/2012 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Jestřebské slatiny a stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 201/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Kukle a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 204/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Rendez-vous a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 205/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Stránská skála a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 444/2013 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Kleneč a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 33/2014 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 147/2014 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Ciboušov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 148/2014 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Doupňák a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 149/2014 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Luční a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 150/2014 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Na Adamcích a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 243/2014 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Dlouhopolsko a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 108/2015 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 109/2015 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Za Hrnčířkou a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 18/2016 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Kaňkovy hory a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 19/2016 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Velký Vrch u Vršovic a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 20/2016 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Zhejral a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 1/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Křížky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 2/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Olšina a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 3/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Velký Roudný a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 105/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Bublák a niva Plesné a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 106/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Kosířské lomy a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 107/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Malhotky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 108/2017 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Rašovické skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 49/2018 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Kocelovické pastviny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Vyhláška č. 50/2018 Sb.,

o vyhlášení Národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

B) Ochranná pásma národních přírodních památek

Číslo

Název

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2005

o zřízení přírodní památky Skalka u Velimi

Nařízení Plzeňského kraje č. 2/2005

o zřízení přírodní památky "U báby - U lomu" a stanovení jejího ochranného pásma

Nařízení Libereckého kraje č. 3/2005

o zřízení Přírodní památky Panský lom a jejího ochranného pásma.

Nařízení Libereckého kraje č. 4/2005

o zřízení Přírodní památky Dutý kámen a jejího ochranného pásma.

Nařízení Libereckého kraje č. 6/2005

o zřízení přírodní památky "Jezírko pod Táborem" a jejího ochranného pásma

Nařízení Libereckého kraje č. 7/2005

o zřízení přírodní památky "Nístějka" a jejího ochranného p

Nařízení Libereckého kraje č. 8/2005

o zřízení přírodní památky "Kovářův mlýn" a jejího ochranného pásma

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2006

o zřízení Přírodní památky Hraniční meandry Odry a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Libereckého kraje č. 2/2006

o zřízení Přírodní památky Provodínské kameny a jejího ochranného pásma

Nařízení Plzeňského kraje č. 2/2006

o zřízení přírodní památky "Žďár u Chodského Újezda" a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2006

o zřízení přírodní památky Roudnička a Datlík

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 3/2006

o zřízení Přírodní památky Sedlnické sněženky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 3/2006

o zřízení Přírodní památky Slatiniště u Vrbky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Libereckého kraje č. 5/2006

o zřízení přírodní památky „Borecké skály“ a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihočeského kraje č. 6/2006

o přírodní památce Ryšovy

Nařízení Libereckého kraje č. 1/2007

o zřízení přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 2/2007

o zřízení přírodní památky Hřídelecká Hůra

Nařízení Plzeňského kraje č. 2/2007

o zřízení přírodní památky „Svaté Pole“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2007

o zřízení přírodní památky Písčina u Tuhaně

Nařízení Středočeského kraje č. 3/2007

o zřízení přírodní památky Vlčí rokle

Nařízení Plzeňského kraje č. 3/2007

o zřízení přírodní památky „Sutice“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Plzeňského kraje č. 5/2007

o zřízení přírodní památky „Chudenická bažantnice“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 5/2007

o zřízení přírodní památky U Glorietu

Nařízení Jihomoravského kraje č. 1/2008

o zřízení Přírodní památky Trkmanec - Rybníčky, stanovení jejích bližších ochranných podmínek a vyhlášení jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 1/2008

o zřízení přírodní památky Skalsko

Nařízení Libereckého kraje č. 1/2008

kterým se zřizuje Přírodní památka Okřešické louky a její ochranné pásmo

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2008

o zřízení přírodní památky Žraločí zuby

Nařízení Plzeňského kraje č. 2/2008

o zřízení přírodní památky „Hromnické jezírko“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 2/2008

kterým se vyhlašuje přírodní památka Malé laguny a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Plzeňského kraje č. 3/2008

o zřízení přírodní památky „Louka u Šnajberského rybníka“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 4/2008

o zřízení přírodní památky U Bezděčína

Nařízení Středočeského kraje č. 4/2008

o zřízení přírodní památky Mokřiny u Beřovic

Nařízení Plzeňského kraje č. 4/2008

o zřízení přírodní památky „Bejkovna“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 172/2008

o zřízení Přírodní památky Mniší Hora, stanovení jejích bližších ochranných podmínek, vyhlášení jejího ochranného pásma a vymezení činností vázaných v ochranném pásmu na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody

Nařízení Jihomoravského kraje č. 1/2009

o zřízení Přírodní památky V olších

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2009

o zřízení přírodní památky Pařezitý

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 2/2009

o zřízení přírodní památky U Čtvrtečkova mlýna

Nařízení Jihomoravského kraje č. 2/2009

o zřízení Přírodní památky U Staré Vápenice

Nařízení Plzeňského kraje č. 3/2009

o zřízení přírodní památky „Osojno“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 3/2009

o zřízení přírodní památky Jezírko u Dobříše

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2009

o zřízení přírodní památky Broumarské slatiny

Nařízení Jihomoravského kraje č. 3/2009

o zřízení Přírodní památky Rybičková skála

Nařízení Kraje Vysočina č. 3/2009

o zřízení přírodní památky Ouperek

Nařízení Plzeňského kraje č. 4/2009

o zřízení přírodní památky „Malesická skála“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 4/2009

o zřízení přírodní památky Laguna u Bohdalova

Nařízení Plzeňského kraje č. 5/2009

o zřízení přírodní památky „Hrádecká bahna“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 1/2010

o zřízení přírodní památky Radouň a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 1/2010

o zřízení přírodní památky Olšoveček

Nařízení Plzeňského kraje č. 3/2010

o zřízení přírodní památky „Pod Šipínem“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Plzeňského kraje č. 4/2010

o zřízení přírodní památky „Sokolova vyhlídka“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 5/2010

o zřízení přírodní památky Borky

Nařízení Jihomoravského kraje č. 5/2010

o zřízení Přírodní památky Křtinský lom

Nařízení Plzeňského kraje č. 5/2010

o zřízení přírodní památky „Malenický pramen“, stanovení jejího ochranného pásma a bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 7/2010

o zřízení přírodní památky Dědkovo

Nařízení Ústeckého kraje č. 8/2010

o zřízení Přírodní památky V kuksu a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 9/2010

o zřízení Přírodní památky Dobříňský háj a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Granátová skála

Nařízení Olomouckého kraje č. 1/2011

kterým se vyhlašuje přírodní památka Ohrozim - Horka a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Ústeckého kraje č. 1/2011

o zřízení Přírodní památky Soběchlebské terasy a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 1/2011

o zřízení přírodní památky Obecník

Nařízení Jihočeského kraje č. 2/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Myšenecká slunce

Nařízení Olomouckého kraje č. 2/2011

kterým se vyhlašuje přírodní památka Písečná - mokřad a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2011

o zřízení přírodní památky Třebichovická olšinka

Nařízení Jihomoravského kraje č. 2/2011

o zřízení Přírodní památky Na lesní horce

Nařízení Kraje Vysočina č. 2/2011

o zřízení přírodní památky Starý Přísecký rybník

Nařízení Ústeckého kraje č. 2/2011

o zřízení Přírodní památky Háj u Oseka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 2/2011

o zřízení přírodní památky Vražba

Nařízení Jihočeského kraje č. 3/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Stříbrná Huť

Nařízení Olomouckého kraje č. 3/2011

kterým se vyhlašuje přírodní památka Soudkova štola a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Jihomoravského kraje č. 3/2011

o zřízení Přírodní památky Biskoupský kopec

Nařízení Ústeckého kraje č. 3/2011

o zřízení Přírodní památky Doubravka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2011

o zřízení přírodní památky Červená Třemešná - rybník

Nařízení Jihočeského kraje č. 4/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Kutiny

Nařízení Olomouckého kraje č. 4/2011

kterým se vyhlašuje přírodní památka Štola Marie Pomocná a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Středočeského kraje č. 4/2011

o zřízení přírodní památky Jablonná-mokřad

Nařízení Ústeckého kraje č. 4/2011

o zřízení Přírodní památky Kateřina - mokřad a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 4/2011

o zřízení přírodní památky Uhřínov - Benátky

Nařízení Olomouckého kraje č. 5/2011

kterým se vyhlašuje přírodní památka Štola Mařka a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Jihočeského kraje č. 5/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Jesení

Nařízení Středočeského kraje č. 5/2011

o zřízení přírodní památky Štola Jarnice

Nařízení Ústeckého kraje č. 5/2011

o zřízení Přírodní památky Vrch Hazmburk a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 5/2011

o zřízení přírodní památky Nadslav

Nařízení Jihočeského kraje č. 6/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Hroby

Nařízení Olomouckého kraje č. 6/2011

kterým se vyhlašuje přírodní památka Žďár a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Středočeského kraje č. 6/2011

o zřízení přírodní památky Kerské rybníčky

Nařízení Ústeckého kraje č. 6/2011

o zřízení Přírodní památky Hora Říp a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 6/2011

o zřízení přírodní památky Lukavecký potok

Nařízení Jihočeského kraje č. 7/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Malý Kosatín

Nařízení Středočeského kraje č. 7/2011

o zřízení přírodní památky Vlčkovice - Dubský rybník

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 7/2011

o zřízení přírodní památky Kanice - lesní rybník

Nařízení Jihočeského kraje č. 8/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Blana

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 8/2011

o zřízení přírodní památky Rybník Smrkovák

Nařízení Jihočeského kraje č. 9/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Přesličkový rybník

Nařízení Ústeckého kraje č. 9/2011

o zřízení Přírodní památky Háj Petra Bezruče, stanovení jejích bližších ochranných podmínek a zrušení dosavadní přírodní památky Háj Petra Bezruče

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 9/2011

o zřízení přírodní památky Kačerov

Nařízení Jihočeského kraje č. 10/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Rybníky u Lovětína

Nařízení Jihočeského kraje č. 11/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Luna

Nařízení Jihočeského kraje č. 15/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Boukal

Nařízení Jihočeského kraje č. 16/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Čistá hora

Nařízení Jihočeského kraje č. 17/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Jaroškov

Nařízení Jihočeského kraje č. 18/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Kozlovská stráň

Nařízení Jihočeského kraje č. 19/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Malý Bukač

Nařízení Jihočeského kraje č. 20/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Rašeliniště Radlice

Nařízení Jihočeského kraje č. 21/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Svatý Kříž

Nařízení Jihočeského kraje č. 22/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Úbislav

Nařízení Jihočeského kraje č. 23/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Veselská blata

Nařízení Jihočeského kraje č. 26/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Doubí u Žíšova

Nařízení Jihočeského kraje č. 28/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Háje

Nařízení Jihočeského kraje č. 31/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Dehetník

Nařízení Jihočeského kraje č. 32/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Matenský rybník

Nařízení Jihočeského kraje č. 33/2011

kterým se zřizuje přírodní památka Rašeliniště Klenová

Nařízení Ústeckého kraje č. 1/2012

o zřízení Přírodní památky Krásný Dvůr a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Libereckého kraje č. 1/2012

o zřízení Přírodní památky Cihelenské rybníky a jejího ochranného pásma

Nařízení Pardubického kraje č. 1/2012

kterým se zřizuje přírodní památka Vesecký kopec a její ochranné pásmo a stanovují se bližší ochranné podmínky

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2012

o zřízení přírodní památky Zámecký park Liblice

Nařízení Ústeckého kraje č. 2/2012

o zřízení Přírodní památky Černovice a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Plzeňského kraje č. 2/2012

o zřízení přírodní památky „Bonětice“, jejího ochranného pásma a vymezení bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 2/2012

o zřízení přírodní památky Zadní Machová

Nařízení Olomouckého kraje č. 2/2012

kterým se vyhlašuje přírodní památka Bílá Lhota a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Kraje Vysočina č. 2/2012

o zřízení přírodní památky Sochorov

Nařízení Plzeňského kraje č. 3/2012

o zřízení přírodní památky „Kakejcov“, jejího ochranného pásma a vymezení bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2012

o zřízení přírodní památky Opočno

Nařízení Olomouckého kraje č. 3/2012

kterým se vyhlašuje přírodní památka Černé jezero a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Libereckého kraje č. 3/2012

o zřízení přírodní památky Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 3/2012

o zřízení přírodní památky Nová Říše

Nařízení Ústeckého kraje č. 4/2012

o zřízení Přírodní památky Údlické doubí a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Plzeňského kraje č. 4/2012

o zřízení přírodní památky „Kamenec“, jejího ochranného pásma a vymezení bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 4/2012

o zřízení přírodní památky Rybník Vočert a Lazy

Nařízení Jihomoravského kraje č. 4/2012

o zřízení Přírodní památky Pánov a jejího ochranného pásma

Nařízení Olomouckého kraje č. 4/2012

kterým se vyhlašuje přírodní památka Dolní a Prostřední Svrčov a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Libereckého kraje č. 4/2012

o zřízení přírodní památky Manušické rybníky a jejího ochranného pásma

Nařízení Plzeňského kraje č. 5/2012

o zřízení přírodní památky „Pohorsko“, jejího ochranného pásma a vymezení bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 5/2012

o zřízení přírodní památky Oškobrh

Nařízení Jihomoravského kraje č. 5/2012

o zřízení Přírodní památky Červené stráně

Nařízení Kraje Vysočina č. 5/2012

o zřízení přírodní památky Hajnice a jejího ochranného pásma

Nařízení Libereckého kraje č. 5/2012

o zřízení přírodní památky Stružnické rybníky

Nařízení Plzeňského kraje č. 6/2012

o zřízení přírodní památky „Vlkonice“, jejího ochranného pásma a vymezení bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 6/2012

o zřízení Přírodní památky Mokřad pod Terezínskou pevností a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 6/2012

o zřízení Přírodní památky Knížecí les

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 6/2012

o zřízení přírodní památky Žaltman

Nařízení Středočeského kraje č. 6/2012

o zřízení přírodní památky Bezděčín

Nařízení Libereckého kraje č. 6/2012

o zřízení přírodní památky Děvín a Ostrý

Nařízení Plzeňského kraje č. 7/2012

o zřízení přírodní památky „Orlovická hora“ a vymezení bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 7/2012

kterým se vyhlašuje přírodní památka Pod Rudným vrchem a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Jihomoravského kraje č. 7/2012

o zřízení Přírodní památky Přísnotický les

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 7/2012

o zřízení přírodní památky Stará Metuje

Nařízení Středočeského kraje č. 7/2012

o zřízení přírodní památky Slavkov

Nařízení Libereckého kraje č. 7/2012

o zřízení přírodní památky Divadlo

Nařízení Plzeňského kraje č. 8/2012

o zřízení přírodní památky „Mlýneček“ a vymezení bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 8/2012

kterým se vyhlašuje přírodní památka Poláchovy stráně - Výří skály a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 8/2012

o zřízení přírodní památky Na Plachtě 3

Nařízení Středočeského kraje č. 8/2012

o zřízení přírodní památky Bělá pod Bezdězem - zámek

Nařízení Kraje Vysočina č. 8/2012

o zřízení přírodní památky Rašelinné jezírko Rosička

Nařízení Libereckého kraje č. 8/2012

o zřízení přírodní památky Hadí kopec

Nařízení Olomouckého kraje č. 9/2012

kterým se vyhlašuje přírodní památka Protivanov a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Ústeckého kraje č. 9/2012

o zřízení Přírodní památky Stráně u Drahobuzi a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 9/2012

o zřízení přírodní památky Kolín - letiště

Nařízení Kraje Vysočina č. 9/2012

o zřízení přírodní památky Špilberk

Nařízení Libereckého kraje č. 9/2012

o zřízení přírodní památky Jelení vrchy

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 9/2012

o zřízení přírodní památky Březinka

Nařízení Olomouckého kraje č. 10/2012

kterým se vyhlašuje přírodní památka Týn nad Bečvou a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Ústeckého kraje č. 10/2012

o zřízení Přírodní památky Stráně nad Suchým potokem a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 10/2012

o zřízení přírodní památky Ledce - hájovna

Nařízení Kraje Vysočina č. 10/2012

o zřízení přírodní památky Kobylinec

Nařízení Libereckého kraje č. 10/2012

o zřízení přírodní památky Rašeliniště Černého rybníka

Nařízení Olomouckého kraje č. 11/2012

kterým se vyhlašuje přírodní památka U žlíbku a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Středočeského kraje č. 11/2012

o zřízení přírodní památky Smečno

Nařízení Kraje Vysočina č. 11/2012

o zřízení přírodní památky Borecká skalka

Nařízení Libereckého kraje č. 11/2012

o zřízení přírodní památky Široký kámen

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 11/2012

o zřízení přírodní památky Bystřice

Nařízení Olomouckého kraje č. 12/2012

kterým se vyhlašuje přírodní památka Lesy u Bezuchova a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Ústeckého kraje č. 12/2012

o zřízení Přírodní památky Stráně nad Chomutovkou a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 12/2012

o zřízení přírodní památky Týnecká rotunda

Nařízení Kraje Vysočina č. 12/2012

o zřízení přírodní památky Náměšťská obora a jejího ochranného pásma

Nařízení Libereckého kraje č. 12/2012

o zřízení přírodní památky Stohánek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 12/2012

o zřízení Přírodní památky Zápověď u Karlína a jejího ochranného pásma

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 12/2012

o zřízení přírodní památky Údolí Javorky

Nařízení Olomouckého kraje č. 13/2012

kterým se vyhlašuje přírodní památka Přestavlcký les a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Ústeckého kraje č. 13/2012

o zřízení přírodní památky Koštice a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 13/2012

o zřízení přírodní památky Ptáčovský kopeček

Nařízení Jihomoravského kraje č. 13/2012

o zřízení Přírodní památky Trenckova rokle a jejího ochranného pásma

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 13/2012

o zřízení přírodní památky Údolí Bystřice

Nařízení Ústeckého kraje č. 14/2012

o zřízení Přírodní památky Na Dlouhé stráni a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 14/2012

o zřízení Přírodní památky Žebětín a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 15/2012

o zřízení Přírodní památky Na Spáleništi a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 15/2012

o zřízení přírodní památky Belfrídský potok

Nařízení Středočeského kraje č. 15/2012

o zřízení přírodní památky Písečný přesyp u Píst

Nařízení \Libereckého kraje č. 15/2012

o zřízení přírodní památky Skalice u České Lípy a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 16/2012

o zřízení Přírodní památky Blšanský Chlum a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 16/2012

o zřízení přírodní památky Suchdolský rybník

Nařízení Ústeckého kraje č. 17/2012

o zřízení Přírodní památky Sovice u Brzánek a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 17/2012

o zřízení přírodní památky Hadce u Hrnčíř

Nařízení Jihomoravského kraje č. 17/2012

o zřízení Přírodní památky Žleby a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 18/2012

o zřízení Přírodní památky Paví kopec a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 19/2012

o zřízení přírodní památky Mrázkova louka

Nařízení Ústeckého kraje č. 19/2012

o zřízení Přírodní památky Údolí Podbradeckého potoka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 19/2012

o zřízení Přírodní památky Louky pod Kumstátem a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 20/2012

o zřízení Přírodní památky Zimarky a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 21/2012

o zřízení Přírodní památky Špidláky a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 22/2012

o zřízení Přírodní památky Velický hliník a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 23/2012

o zřízení přírodní památky Šafranice

Nařízení Ústeckého kraje č. 1/2013

o zřízení Přírodní památky Evaňská rokle a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Libereckého kraje č. 1/2013

o zřízení Přírodní památky Zahrádky u České Lípy a jejího ochranného pásma

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2013

o zřízení přírodní památky Dolní Marklovice a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 1/2013

o zřízení přírodní památky Rychtářský rybník

Nařízení Ústeckého kraje č. 2/2013

o zřízení Přírodní památky Údolí Podbradeckého potoka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 2/2013

o vyhlášení Přírodní památky Baba a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2013

o zřízení přírodní památky Slaná louka u Újezdce

Nařízení Jihomoravského kraje č. 2/2013

o zřízení Přírodní památky Rojetínský hadec

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 2/2013

o zřízení přírodní památky Kalské údolí

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 2/2013

o zřízení přírodní památky Heřmanický rybník a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 2/2013

o zřízení přírodní památky Koupaliště u Bohuslavic

Nařízení Plzeňského kraje č. 2/2013

o zřízení přírodní památky „Chodská Úhlava“, jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Zlínského kraje č. 2/2013

o zřízení přírodní památky Čerťák a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 2/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Čechy pod Kosířem a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Středočeského kraje č. 3/2013

o zřízení přírodní památky Bohostice

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 3/2013

o zřízení přírodní památky Hukvaldy a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2013

o zřízení přírodní památky Novopacký vodopád

Nařízení Kraje Vysočina č. 3/2013

o zřízení přírodní památky Rybníky V Pouštích a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 3/2013

o zřízení Přírodní památky Vrbka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 3/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Černá Voda - kulturní dům a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Zlínského kraje č. 3/2013

o zřízení přírodní památky Hříštěk a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 3/2013

o vyhlášení Přírodní památky Bedřichovský potok a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 4/2013

o zřízení přírodní památky Černý Orel

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 4/2013

o zřízení přírodní památky Jakartovice a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 4/2013

o zřízení přírodní památky V Kopaninách

Nařízení Pardubického kraje č. 4/2013

o zřízení přírodní památky U Banínského viaduktu a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 4/2013

o zřízení Přírodní památky Písčiny u Oleška a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 4/2013

o zřízení přírodní památky Hluboký Kovač

Nařízení Olomouckého kraje č. 4/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Hanušovice - kostel a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Zlínského kraje č. 4/2013

o zřízení přírodní památky Chvalčov, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 4/2013

o vyhlášení Přírodní památky Blanice a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 5/2013

o zřízení přírodní památky Červené dolíky

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 5/2013

o zřízení přírodní památky Jilešovice-Děhylov a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 5/2013

o zřízení přírodní památky Vysoký kámen u Smrčné

Nařízení Ústeckého kraje č. 5/2013

o zřízení Přírodní památky Stráně u Velkého Újezdu a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 5/2013

o zřízení přírodní památky Libosad - obora

Nařízení Jihomoravského kraje č. 5/2013

o zřízení Přírodní památky Údolí Kohoutovického potoka a jejího ochranného pásma

Nařízení Olomouckého kraje č. 5/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Hustopeče - Štěrkáč a stanovují bližší ochranné podmínky

Nařízení Jihočeského kraje č. 5/2013

o vyhlášení Přírodní památky Blatná a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 6/2013

o zřízení přírodní památky Lom na Plachtě

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 6/2013

o zřízení přírodní památky Karviná - rybníky a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 6/2013

o zřízení přírodní památky U Borovné a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 6/2013

o zřízení Přírodní památky Bílé stráně u Štětí a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 6/2013

o zřízení přírodní památky Olešnice

Nařízení Jihomoravského kraje č. 6/2013

o zřízení Přírodní památky Na kutinách a jejího ochranného pásma

Nařízení Libereckého kraje č. 6/2013

o zřízení Přírodní památky Červený rybník a jejího ochranného pásma

Nařízení Olomouckého kraje č. 6/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Chudobín a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Zlínského kraje č. 6/2013

o zřízení přírodní památky Pod Obecním kopcem a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 7/2013

o zřízení přírodní památky Lounín

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 7/2013

o zřízení přírodní památky Mokřad u Rondelu a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 7/2013

o zřízení Přírodní památky Podmilesy a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 7/2013

o zřízení přírodní památky Rybník Strašidlo

Nařízení Pardubického kraje č. 7/2013

o zřízení přírodní památky Heřmanův Městec a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 7/2013

o zřízení Přírodní památky Vypálenky a jejího ochranného pásma

Nařízení Olomouckého kraje č. 7/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Libina - U Černušků a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Zlínského kraje č. 7/2013

o zřízení přírodní památky Polichno - Pod duby, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 8/2013

o zřízení přírodní památky Rožmitál pod Třemšínem

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 8/2013

o zřízení přírodní památky Niva Morávky a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 8/2013

o zřízení Přírodní památky Skalky u Třebutiček a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 8/2013

o zřízení přírodní památky Víno

Nařízení Jihomoravského kraje č. 8/2013

o zřízení Přírodní památky Čekal a jejího ochranného pásma

Nařízení Zlínského kraje č. 8/2013

o zřízení přírodní památky Trubiska, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 8/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Otaslavice - kostel a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Jihočeského kraje č. 8/2013

o vyhlášení Přírodní památky Hlubocké hráze a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 9/2013

o zřízení přírodní památky Třeštibok

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 9/2013

o zřízení přírodní památky Osoblažský výběžek a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 9/2013

o zřízení přírodní památky Hodíškovský rybník

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 9/2013

o zřízení přírodní památky Chyjická stráň

Nařízení Pardubického kraje č. 9/2013

o zřízení přírodní památky Černý Nadýmač a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 9/2013

o zřízení Přírodní památky Ječmeniště a jejího ochranného pásma

Nařízení Olomouckého kraje č. 9/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Rašeliniště na Smrku a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Zlínského kraje č. 9/2013

o zřízení přírodní památky Rochus, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 9/2013

o vyhlášení Přírodní památky Kameník a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 10/2013

o zřízení přírodní památky Veltrusy

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 10/2013

o zřízení přírodní památky Šilheřovice a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 10/2013

o zřízení Přírodní památky Želinský meandr, stanovení jejích bližších ochranných podmínek a zrušení stávající přírodní památky Želinský meandr

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 10/2013

o zřízení přírodní památky Trotina

Nařízení Jihomoravského kraje č. 10/2013

o zřízení Přírodní památky Kameníky a jejího ochranného pásma

Nařízení Olomouckého kraje č. 10/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Sobotín - domov důchodců a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Zlínského kraje č. 10/2013

o zřízení přírodní památky Salašské pěnovce, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 11/2013

o zřízení přírodní památky Paskov a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Ústeckého kraje č. 11/2013

o zřízení Přírodní památky Kopistská výsypka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 11/2013

o zřízení Přírodní památky Načeratický kopec a jejího ochranného pásma

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 11/2013

o zřízení přírodní památky Na Plachtě

Nařízení Kraje Vysočina č. 11/2013

o zřízení přírodní památky Údolí potoka u Dolské myslivny

Nařízení Olomouckého kraje č. 11/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka U Bílých hlin a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Zlínského kraje č. 11/2013

o zřízení přírodní památky Bašnov, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 11/2013

o zřízení přírodní památky Rybník Moře a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 12/2013

o zřízení přírodní památky Údolí Moravice a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 12/2013

o zřízení přírodní památky Králičina a Povýmolí

Nařízení Jihomoravského kraje č. 12/2013

o zřízení Přírodní památky Skalky u Havraníků a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 12/2013

o zřízení přírodní památky Rašelinná louka u Proseče-Obořiště

Nařízení Olomouckého kraje č. 12/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka U Strejčkova lomu a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Zlínského kraje č. 12/2013

o zřízení přírodní památky Kurovický lom, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 12/2013

o zřízení přírodní památky Rychnovský vrch a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 13/2013

o zřízení přírodní památky Václavovice - pískovna a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 13/2013

o zřízení přírodní památky Vysoký Újezd - kostel

Nařízení Jihomoravského kraje č. 13/2013

o zřízení Přírodní památky Vrbovecký rybník a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 13/2013

o zřízení Přírodní památky Na loučkách II a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 13/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Veselíčko a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Zlínského kraje č. 13/2013

o zřízení přírodní památky Mokřad u Slováckých strojíren, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 13/2013

o zřízení přírodní památky Byšičky 1

Nařízení Jihočeského kraje č. 13/2013

o vyhlášení Přírodní památky Lom Skalka u Sepekova a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 14/2013

o zřízení přírodní památky Kyšice-Kobyla

Nařízení Jihomoravského kraje č. 14/2013

o zřízení Přírodní památky Pustý mlýn

Nařízení Ústeckého kraje č. 14/2013

o zřízení Přírodní památky Bezručovo údolí a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 14/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Vlkoš - statek a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 14/2013

o zřízení přírodní památky Halín

Nařízení Zlínského kraje č. 14/2013

o zřízení přírodní památky Ovčírka, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 14/2013

o vyhlášení Přírodní památky Lužnice a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 15/2013

o zřízení přírodní památky Jezera

Nařízení Jihomoravského kraje č. 15/2013

o zřízení Přírodní památky Bezourek

Nařízení Olomouckého kraje č. 15/2013

kterým se vyhlašuje přírodní památka Zlaté jezero a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 15/2013

o zřízení přírodní památky Pod Rýzmburkem

Nařízení Zlínského kraje č. 15/2013

o zřízení přírodní památky Remízy u Bánova a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 16/2013

o zřízení přírodní památky Vápenické jezero

Nařízení Jihomoravského kraje č. 16/2013

o zřízení Přírodní památky Budkovické slepence

Nařízení Zlínského kraje č. 16/2013

o zřízení přírodní památky Stonáč, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 16/2013

o vyhlášení Přírodní památky Moravská Dyje a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 17/2013

o zřízení přírodní památky Horní solopyský rybník

Nařízení Jihomoravského kraje č. 17/2013

o zřízení Přírodní památky Člupy

Nařízení Moravskoslezského kraje č. 17/2013

o zřízení přírodní památky Niva Olše-Věřňovice a jejího ochranného pásma, a o stanovení jejich bližších ochranných podmínek

Nařízení Zlínského kraje č. 17/2013

o zřízení přírodní památky Stráně u Popovic a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 18/2013

o zřízení přírodní památky Dobříšský zámek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 18/2013

o zřízení Přírodní památky Nové hory

Nařízení Zlínského kraje č. 18/2013

o zřízení přírodní památky Údolí Okluky a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 18/2013

o vyhlášení Přírodní památky Onšovice - Mlýny a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 19/2013

o zřízení přírodní památky Andělské schody

Nařízení Jihomoravského kraje č. 19/2013

o zřízení Přírodní památky Polámanky

Nařízení Jihomoravského kraje č. 20/2013

o zřízení Přírodní památky Mašovický lom a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihočeského kraje č. 20/2013

o vyhlášení Přírodní památky Polučí a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 21/2013

o zřízení Přírodní památky Dyjské svahy a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 22/2013

o zřízení přírodní památky Dobříšský park

Nařízení Jihočeského kraje č. 22/2013

o vyhlášení Přírodní památky Sokolí hnízdo a bažantnice a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 22/2013

o zřízení Přírodní památky Kopečky u Únavova

Nařízení Středočeského kraje č. 23/2013

o zřízení přírodní památky Březnice - Oblouček

Nařízení Jihočeského kraje č. 23/2013

o vyhlášení Přírodní památky Štěkeň a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 23/2013

o zřízení Přírodní památky Lom u Žerůtek a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihočeského kraje č. 24/2013

o vyhlášení Přírodní památky Tůně u Špačků a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 24/2013

o zřízení Přírodní památky Štěpánovský lom a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 25/2013

o zřízení přírodní památky Housina

Nařízení Jihomoravského kraje č. 25/2013

o zřízení Přírodní památky Skalky u Sedlece a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihočeského kraje č. 26/2013

o vyhlášení Přírodní památky Veveřský potok a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 26/2013

o zřízení Přírodní památky Kaolinka a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihočeského kraje č. 27/2013

o vyhlášení Přírodní památky Vlašimská Blanice a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 27/2013

o zřízení Přírodní památky Bau a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 28/2013

o zřízení Přírodní památky Horní Karlov a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihočeského kraje č. 29/2013

o vyhlášení Přírodní památky Závišínský potok a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 30/2013

o vyhlášení Přírodní památky Žofina Huť a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2014

o vyhlášení Přírodní památky Horní Malše a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 1/2014

o zřízení Přírodní památky Zmijiště a jejího ochranného pásma

Nařízení Zlínského kraje č. 1/2014

o zřízení přírodní památky Chladná dolina a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 1/2014

o zřízení přírodní památky Bezděkovský lom

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 1/2014

o zřízení přírodní památky Veselský háj

Nařízení Kraje Vysočina č. 1/2014

o zřízení přírodní památky Javorův kopec

Nařízení Jihočeského kraje č. 2/2014

o vyhlášení Přírodní památky Pod Sviňovicemi a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 2/2014

o zřízení Přírodní památky U Huberta a jejího ochranného pásma

Nařízení Zlínského kraje č. 2/2014

o zřízení přírodní památky Myšince, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2014

o zřízení přírodní památky Dražská Koupě

Nařízení Kraje Vysočina č. 2/2014

o zřízení přírodní památky Nad Koupalištěm

Nařízení Karlovarského kraje č. 2/2014

o zřízení přírodní památky Blažejský rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Libereckého kraje č. 2/2014

o zřízení Přírodní památky Niva Ploučnice u Žizníkova a jejího ochranného pásma

Nařízení Pardubického kraje č. 2/2014

o zřízení přírodní památky Kunětická hora a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 3/2014

o vyhlášení Přírodní památky Podhájí a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 3/2014

o zřízení Přírodní památky Spálená a jejího ochranného pásma

Nařízení Zlínského kraje č. 3/2014

o zřízení přírodní památky Nad Jasenkou

Nařízení Středočeského kraje č. 3/2014

o zřízení přírodní památky Horní a Dolní obděnický rybník

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 3/2014

o zřízení přírodní památky Tuří rybník

Nařízení Karlovarského kraje č. 3/2014

o zřízení přírodní památky Lomnický rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Libereckého kraje č. 3/2014

o zřízení Přírodní památky Meandry Ploučnice u Mimoně a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 3/2014

o zřízení přírodní památky Ptáčovské rybníky

Nařízení Jihočeského kraje č. 4/2014

o vyhlášení Přírodní památky Tábor - Zahrádka a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 4/2014

o zřízení Přírodní památky Protržený rybník a jejího ochranného pásma

Nařízení Zlínského kraje č. 4/2014

o zřízení přírodní památky Semetín - lesní prameniště

Nařízení Středočeského kraje č. 4/2014

o zřízení přírodní památky Kačina

Nařízení Karlovarského kraje č. 4/2014

o zřízení přírodní památky Týniště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 4/2014

o zřízení přírodní památky Michnovka-Pravy a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihočeského kraje č. 5/2014

o vyhlášení Přírodní památky Vltava u Blanského lesa a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 5/2014

o zřízení Přírodní památky Lapikus a jejího ochranného pásma

Nařízení Zlínského kraje č. 5/2014

o zřízení přírodní památky Semetín - luční prameniště a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 5/2014

o zřízení přírodní památky Kalivody

Nařízení Zlínského kraje č. 6/2014

o zřízení přírodní památky Pernikářská a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 6/2014

o zřízení přírodní památky Štola Mořic

Nařízení Karlovarského kraje č. 6/2014

o zřízení přírodní památky Za Údrčí a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 6/2014

o zřízení přírodní památky Luční potok v Podkrkonoší

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 7/2014

o zřízení přírodní památky Dědina u Dobrušky

Nařízení Středočeského kraje č. 7/2014

o zřízení přírodní památky Břežanské údolí

Nařízení Zlínského kraje č. 7/2014

o zřízení přírodní památky Huštěnovická ramena a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 8/2014

o zřízení Přírodní památky Výrovické kopce a jejího ochranného pásma

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 8/2014

o zřízení přírodní památky Týnišťské Poorličí

Nařízení Středočeského kraje č. 8/2014

o zřízení přírodní památky Polabí u Kostelce

Nařízení Zlínského kraje č. 8/2014

o zřízení přírodní památky Kotrlé a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Pardubického kraje č. 8/2014

o zřízení přírodní památky U Pohránovského rybníka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 9/2014

o zřízení Přírodní památky Božický mokřad a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 9/2014

o zřízení přírodní památky Smradovna

Nařízení Zlínského kraje č. 9/2014

o zřízení přírodní památky Skalky u Hulína, jejího ochranného pásma a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 9/2014

o zřízení přírodní památky Javorka a Cidlina - Sběř

Nařízení Jihomoravského kraje č. 10/2014

o zřízení Přírodní památky Červený rybníček a jejího ochranného pásma

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 10/2014

o zřízení přírodní památky Piletický a Librantický potok

Nařízení Zlínského kraje č. 10/2014

o zřízení přírodní památky Údolí Bánovského potoka a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 11/2014

o zřízení Přírodní památky Kamenná hora u Derflic a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 11/2014

o zřízení přírodní památky Minartice

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 11/2014

o zřízení přírodní památky Hustířanský les

Nařízení Zlínského kraje č. 11/2014

o zřízení přírodní památky Újezdecký les a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 12/2014

o zřízení Přírodní památky Pustý kopec u Konic a jejího ochranného pásma

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 12/2014

o zřízení přírodní památky Farářova louka

Nařízení Zlínského kraje č. 12/2014

o zřízení přírodní památky Mokřad Pumpák a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 12/2014

o zřízení přírodní památky Slatinná louka u Velenky

Nařízení Jihomoravského kraje č. 13/2014

o zřízení Přírodní památky Studánkový vrch a jejího ochranného pásma

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 13/2014

o zřízení přírodní památky Dymokursko - Bahenské louky

Nařízení Zlínského kraje č. 13/2014

o zřízení přírodní památky Rusava - Hořansko

Nařízení Jihomoravského kraje č. 14/2014

o zřízení Přírodní památky Široký a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 14/2014

o zřízení přírodní památky Velký Raputovský rybník

Nařízení Zlínského kraje č. 14/2014

o zřízení přírodní památky Rusava - Na skále a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 15/2014

o zřízení Přírodní památky Ve Žlebě a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 16/2014

o zřízení Přírodní památky Hovoranské louky a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 18/2014

o zřízení Přírodní památky Orlí hnízdo a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 19/2014

o zřízení Přírodní památky Petrovy skály a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 20/2014

o zřízení Přírodní památky Tasovické svahy a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 25/2014

o zřízení Přírodní památky Pekárka

Nařízení Jihomoravského kraje č. 26/2014

o zřízení Přírodní památky Stepní stráně u Komořan a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 27/2014

o zřízení Přírodní památky Kamenný vrch u Kurdějova a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 28/2014

o zřízení Přírodní památky Přední kopaniny a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 28/2014

o zřízení Přírodní památky Úvalský rybník a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 30/2014

o zřízení Přírodní památky Černice a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 32/2014

o zřízení Přírodní památky Letiště Marchanice a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 33/2014

o zřízení Přírodní památky Hochberk a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 34/2014

o zřízení Přírodní památky Miliovy louky a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 35/2014

o zřízení Přírodní památky Letiště Milotice a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 36/2014

o zřízení Přírodní památky Bílý kopec u Čejče a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 39/2014

o zřízení Přírodní památky Velatická slepencová stráň

Nařízení Jihomoravského kraje č. 40/2014

o zřízení Přírodní památky Santon a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 41/2014

o zřízení Přírodní památky Lipiny a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 43/2014

o zřízení Přírodní památky Trávní dvůr a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 1/2015

o zřízení Přírodní památky Květnice

Nařízení Libereckého kraje č. 1/2015

o vyhlášení přírodní památky Vranovské skály

Nařízení Olomouckého kraje č. 1/2015

kterým se vyhlašuje přírodní památka Deylův ostrůvek a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Zlínského kraje č. 1/2015

o zřízení přírodní památky Bludný a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2015

o zřízení přírodní památky Zadní Hrádek

Nařízení Olomouckého kraje č. 2/2015

kterým se vyhlašuje přírodní památka Včelínské louky a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Středočeského kraje č. 3/2015

o zřízení přírodní památky Dolní Pšovka

Nařízení Jihomoravského kraje č. 3/2015

o zřízení Přírodní památky Malhostovické kopečky

Nařízení Zlínského kraje č. 3/2015

zřízení přírodní památky Loučka pod Bukovinou a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Zlínského kraje č. 4/2015

o zřízení přírodní památky Nad Kašavou a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 4/2015

o zřízení přírodní památky Rybníky u Rudolce a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 4/2015

o zřízení Přírodní památky Pastviště u Okounova a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Zlínského kraje č. 5/2015

o zřízení přírodní památky Nádrž Tesák a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Kraje Vysočina č. 5/2015

o zřízení přírodní památky Staropavlovský rybník

Nařízení Ústeckého kraje č. 5/2015

o zřízení Přírodní památky Svatý kopeček u Kadaně a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Zlínského kraje č. 6/2015

o zřízení přírodní památky Orlí hnízdo a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 6/2015

kterým se mění nařízení Středočeského kraje č. 4/2014 o zřízení přírodní památky Kačina

Nařízení Jihomoravského kraje č. 6/2015

o zrušení přírodní památky Na hájku

Nařízení Ústeckého kraje č. 6/2015

o zřízení Přírodní památky V Hlubokém a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Zlínského kraje č. 7/2015

o zřízení přírodní památky Pavlínka a stanovení bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 7/2015

o zřízení Přírodní památky Stračí

Nařízení Kraje Vysočina č. 8/2015

o zřízení přírodní památky Horní Mrzatec a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 9/2015

o zřízení přírodní památky Kozének a jejího ochranného pásma

Nařízení Kraje Vysočina č. 10/2015

o zřízení přírodní památky U Lusthausu

Nařízení Kraje Vysočina č. 13/2015

o zřízení přírodní památky Kamenický rybník

Nařízení Kraje Vysočina č. 15/2015

o zřízení přírodní památky Na Ostrážné

Nařízení Kraje Vysočina č. 16/2015

o zřízení přírodní památky U Hamrů a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 1/2016

o zřízení Přírodní památky Vrbina u Nové Vsi a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 1/2016

o zřízení přírodní památky Louky u Choťánek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 2/2016

kterým se zrušuje nařízení Královéhradeckého kraje č. 10/2012, o zřízení přírodní památky Rybník Spáleniště

Nařízení Karlovarského kraje č. 2/2016

o zřízení Přírodní památky Pernink a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 2/2016

o zřízení Přírodní památky Bouchal

Nařízení Kraje Vysočina č. 3/2016

o zřízení přírodní památky Kejtovské louky

Nařízení Jihočeského kraje č. 3/2016

o vyhlášení Přírodní památky Jehnědno a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Jihomoravského kraje č. 3/2016

o zřízení Přírodní památky Nad řekami

Nařízení Zlínského kraje č. 3/2016

o zřízení přírodní památky Záříčské louky a jejího ochranného pásma

Nařízení Ústeckého kraje č. 5/2016

o zřízení Přírodní památky Jalovcové stráně nad Vrbičkou a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 5/2016

o zřízení přírodní památky Byšičky 2

Nařízení Kraje Vysočina č. 6/2016

o zřízení přírodní památky Šilhánky a jejího ochranného pásma

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 6/2016

o zřízení přírodní památky Sítovka

Nařízení Olomouckého kraje č. 7/2016

kterým se vyhlašuje přírodní památka Dolní Vinohrádky a stanovují se bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Kraje Vysočina č. 8/2016

o zřízení přírodní památky Maršovec a Čepička

Nařízení Jihomoravského kraje č. 8/2016

o zřízení Přírodní památky Horky a jejího ochranného pásma

Nařízení Olomouckého kraje č. 8/2016

kterým se vyhlašuje přírodní památka Kozí Horka a stanovují se bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Karlovarského kraje č. 8/2016

o zřízení Přírodní památky Pastviny u Srní a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 9/2016

o zřízení přírodní památky Kaňon Vltavy u Sedlce

Nařízení Olomouckého kraje č. 9/2016

kterým se vyhlašuje přírodní památka Nivské louky a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Karlovarského kraje č. 9/2016

o zřízení Přírodní památky Malý Stolec a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 10/2016

o zřízení přírodní památky Krnčí a Voleška

Nařízení Olomouckého kraje č. 10/2016

kterým se vyhlašuje přírodní památka Pod Švancarkou a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Karlovarského kraje č. 10/2016

o zřízení Přírodní památky Hornohradský potok a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 11/2016

o zřízení přírodní památky Les u Libeže

Nařízení Olomouckého kraje č. 11/2016

kterým se vyhlašuje přírodní památka Skalka pod Kaní horou a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Karlovarského kraje č. 11/2016

o zřízení Přírodní památky Špičák u Vojkovic a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 12/2016

o zřízení přírodní památky Louky u Drahlína

Nařízení Olomouckého kraje č. 12/2016

kterým se vyhlašuje přírodní památka Skelná huť a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Karlovarského kraje č. 12/2016

o zřízení Přírodní památky Dubohabřina ve Vojkovicích a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 13/2016

o zřízení přírodní památky Na horách

Nařízení Olomouckého kraje č. 13/2016

kterým se vyhlašuje přírodní památka U nádrže a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Karlovarského kraje č. 13/2016

o zřízení Přírodní památky Valečské sklepy a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 14/2016

o zřízení přírodní památky Niva Bělé u Klokočky

Nařízení Olomouckého kraje č. 14/2016

kterým se vyhlašuje přírodní památka Vodopády Stříbrného potoka a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Karlovarského kraje č. 14/2016

o zřízení Přírodní památky Valečské lemy a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Středočeského kraje č. 15/2016

o zřízení přírodní památky Pahorek u Ledčic

Nařízení Středočeského kraje č. 16/2016

o zřízení přírodní památky Vehlovické opuky

Nařízení Středočeského kraje č. 18/2016

o zřízení přírodní památky Žerka

Nařízení Středočeského kraje č. 19/2016

o zřízení přírodní památky Chlum u Nepřevázky

Nařízení Středočeského kraje č. 21/2016

o zřízení přírodní památky Kersko

Nařízení Středočeského kraje č. 22/2016

o zřízení přírodní památky Šáchovec

Nařízení Středočeského kraje č. 23/2016

o zřízení přírodní památky Rybník Starý u Líchov

Nařízení Středočeského kraje č. 24/2016

o zřízení přírodní památky Žehuňsko-Báň

Nařízení Středočeského kraje č. 25/2016

o zřízení přírodní památky Nový rybník u Kačiny

Nařízení Středočeského kraje č. 26/2016

o zřízení přírodní památky Čihadelské rybníky

Nařízení Středočeského kraje č. 27/2016

o zřízení přírodní památky Kališťské louky a mokřady

Nařízení Středočeského kraje č. 1/2017

o zřízení přírodní památky Dymokursko

Nařízení Jihomoravského kraje č. 1/2017

o zřízení přírodní památky Sovince

Nařízení Olomouckého kraje č. 1/2017

kterým se vyhlašuje přírodní památka Cigánské zmoly a její ochranné pásmo a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Středočeského kraje č. 2/2017

o zřízení přírodní památky Milčice

Nařízení Jihomoravského kraje č. 2/2017

o zřízení přírodní památky Plácky

Nařízení Olomouckého kraje č. 2/2017

kterým se vyhlašuje přírodní památka Pod Zápovědským kopcem a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Karlovarského kraje č. 2/2017

o zřízení Přírodní památky Jezerský vrch a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 3/2017

o zřízení přírodní památky Písčina u Byšiček

Nařízení Karlovarského kraje č. 3/2017

o zřízení Přírodní památky Tisovec a jejího ochranného pásma

Nařízení Středočeského kraje č. 4/2017

o zřízení přírodní památky Zákolanský potok

Nařízení Jihomoravského kraje č. 4/2017

o zřízení přírodní památky Biskoupská hadcová step

Nařízení Kraje Vysočina č. 5/2017

o zřízení přírodní památky Šebeň a jejího ochranného pásma

Nařízení Jihomoravského kraje č. 5/2017

o zřízení přírodní památky Střelická bažinka

Nařízení Středočeského kraje č. 6/2017

o zřízení přírodní památky Žiželický les

Nařízení Jihomoravského kraje č. 6/2017

o zřízení přírodní památky Vinohrady

Nařízení Středočeského kraje č. 7/2017

o zřízení přírodní památky Kozí hůra

Nařízení Středočeského kraje č. 9/2017

o zřízení přírodní památky Řísnice

Nařízení Středočeského kraje č. 10/2017

o zřízení přírodní památky Stroupínský potok

Nařízení Středočeského kraje č. 12/2017

o zřízení přírodní památky Paterovské stráně

Nařízení Jihomoravského kraje č. 1/2018

o zřízení přírodní památky Výchoz a jejího ochranného pásma

Nařízení Plzeňského kraje č. 1/2018

o zřízení přírodní památky „Čerňovice“, jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Nařízení Olomouckého kraje č. 1/2018

kterým se vyhlašuje přírodní památka Brus a stanovují bližší ochranné podmínky přírodní památky

Nařízení Středočeského kraje č. 1/2018

o zřízení přírodní památky Louky u Budenína

Nařízení Královéhradeckého kraje č. 1/2018

o zřízení přírodní památky Orlice

Nařízení Karlovarského kraje č. 3/2018

o zřízení Přírodní památky Toto-Karo a jejího ochranného pásma

8.6 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ STANOVUJÍCÍCH OCHRANNÁ PÁSMA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ

Číslo

Název

Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.,

o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy

Nařízení vlády č. 152/1992 Sb.,

o ochranných pásmech přírodním léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně

Vyhláška č. 137/1999 Sb.,

kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

Vyhláška č. 175/1999 Sb.,

o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka

Vyhláška č. 13/2001 Sb.,

o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Bludov

Vyhláška č. 156/2001 Sb.,

o ochranných pásmech přírodního léčivého zdroje v Hronově

Vyhláška č. 513/2002 Sb.,

kterou se stanoví ochranná pásma zdroje přírodní minerální vody v Byňově a vymezují se konkrétní ochranná opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Byňově)

Vyhláška č. 208/2005 Sb.,

o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem HV-40 v Mariánských Lázních

Vyhláška č. 320/2005 Sb.,

stanovení ochranných pásem zdroje přírodní minerální vody v Očihově a vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdroje přírodní minerální vody v Očihově)

Vyhláška č. 539/2006 Sb.,

o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-7 v katastrálním území Charvátská Nová Ves obce Břeclav a o vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 387/2007 Sb.,

o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-5 v katastrálním území Charvátská Nová Ves

Vyhláška č. 41/2008 Sb.,

stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 – JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady

Vyhláška č. 145/2009 Sb.,

o stanovení přírodních léčebných lázní Lednice v katastrálním území Lednice na Moravě

Vyhláška č. 308/2010 Sb.,

o stanovení ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v Kyselce a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 12/2011 Sb.,

o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Karviné a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 174/2011 Sb.,

o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Louce u Mariánských Lázní, Mnichově u Mariánských Lázní a Pramenech a ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod v Nové Vsi u Sokolova, Louce u Mariánských Lázní, Mnichově u Mariánských Lázní a Pramenech a o vymezení konkrétních ochranných opatření (vyhláška o ochranných pásmech zdrojů Nová Ves – Louka – Mnichov)

Vyhláška č. 223/2011 Sb.,

o stanovení ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů minerální vody jímané vrty BJ 321 (pramen sv. Josef) a BJ 331 (pramen Jaroslava) v katastrálním území Luhačovice a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 319/2011 Sb.,

o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje minerální vody v Buchlovicích a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 13/2012 Sb.,

o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje ložiska peloidu Labiště lázeňského místa Lázně Toušeň a vymezení konkrétních ochranných opatření

Nařízení vlády č. 321/2012 Sb.,

o stanovení lázeňského místa Karlovy Vary a Statutu lázeňského místa Karlovy Vary

Vyhláška č. 5/2013 Sb.,

o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem R IV (HV 301) v katastrálním území Hranice

Vyhláška č. 411/2012 Sb.,

o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímaného vrtem BV 341 (pramen VIOLA) v katastrálním území Luhačovice

Vyhláška č. 345/2013 Sb.,

o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Vrbka a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 55/2014 Sb.,

o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ23 - Eliščin pramen v katastrálním území Poděbrady

Vyhláška č. 29/2015 Sb.,

o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Hamr na Jezeře a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 30/2015 Sb.,

o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Lázně Kundratice a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 124/2015 Sb.,

o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Habřínky lázeňského místa Velichovky a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 280/2015 Sb.,

o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Komárovské blato a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška č. 356/2016 Sb.,

o stanovení ochranných pásem zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem BQ-2 v katastrálním území Rohatec a vymezení konkrétních ochranných opatření

Nařízení vlády č. 86/2016 Sb.,

o stanovení lázeňského místa Ostrožská Nová Ves a statutu lázeňského místa Ostrožská Nová Ves

Nařízení vlády č. 137/2017 Sb.,

o stanovení lázeňského místa Lednice a statutu lázeňského místa Lednice

8.7 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ STANOVUJÍCÍCH OCHRANNÁ PÁSMA PTAČÍCH OBLASTÍ

Číslo
Název
Nařízení vlády č. 530/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Nádrž vodního díla Nechranice
Nařízení vlády č. 531/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Žehuňský rybník – Obora Kněžičky
Nařízení vlády č. 532/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Orlické Záhoří
Nařízení vlády č. 533/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Libavá
Nařízení vlády č. 534/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Podyjí
Nařízení vlády č. 535/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Řežabinec
Nařízení vlády č. 598/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady
Nařízení vlády č. 599/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Jeseníky
Nařízení vlády č. 600/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Krkonoše
Nařízení vlády č. 601/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Lednické rybníky
Nařízení vlády č. 602/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Novohradské hory
Nařízení vlády č. 603/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Jaroslavické rybníky
Nařízení vlády č. 604/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Hovoransko - Čejkovicko
Nařízení vlády č. 605/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Jizerské hory
Nařízení vlády č. 606/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Rožďalovické rybníky
Nařízení vlády č. 607/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy
Nařízení vlády č. 608/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Bohdanečský rybník
Nařízení vlády č. 609/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Hlubocké obory
Nařízení vlády č. 679/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Komárov
Nařízení vlády č. 680/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Třeboňsko
Nařízení vlády č. 681/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Šumava
Nařízení vlády č. 682/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Pálava
Nařízení vlády č. 683/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Labské Pískovce
Nařízení vlády č. 684/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Křivoklátsko
Nařízení vlády č. 685/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Kralický Sněžník
Nařízení vlády č. 686/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Horní Vsacko
Nařízení vlády č. 687/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Beskydy
Nařízení vlády č. 688/2004 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Doupovské hory
Nařízení vlády č. 19/2005 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Boletice
Nařízení vlády č. 20/2005 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Broumovsko
Nařízení vlády č. 21/2005 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví
Nařízení vlády č. 22/2005 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Hostýnské Vrchy
Nařízení vlády č. 23/2005 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Litovelské Pomoraví
Nařízení vlády č. 24/2005 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská
Nařízení vlády č. 25/2005 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Poodří
Nařízení vlády č. 26/2005 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Soutok - Tvrdonicko
Nařízení vlády č. 27/2005 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny
Nařízení vlády č. 28/2005 Sb.,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Východní Krušné Hory
Nařízení vlády č. 165/2007 Sb.,
o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav - Odra - Poolší
Nařízení vlády č. 405/2009 Sb.,
Vymezení Ptačí oblasti Českobudějovické rybníky
Nařízení vlády č. 406/2009 Sb.,
Vymezení Ptačí oblasti Dehtár

8.8 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ STANOVUJÍCÍCH NÁRODNÍ PARKY (a podmínky jejich ochrany)

Číslo
Název
Nařízení vlády č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny
Nařízení vlády č. 217/2015 Sb.,
o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku

8.9 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ STANOVUJÍCÍCH CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI

Název
Výnos MK ČSR č.j. 5373/1973
Rožnov p. Radhoštěm
Beskydy
Výnos MK ČSR č.j. 17644/1980
Luhačovice
Bílé Karpaty
Výnos MK ČSR č.j. 17332/1981
Louňovice p. Blaníkem
Blaník
Vyhláška MK ČSR č. 197/1989 Sb.
Český Krumlov
Blanský les
Vyhláška MŽP ČR č. 157/1991 Sb.
Police nad Metují
Broumovsko
Výnos MK ČSR č.j. 6883/1976
Litoměřice
České Středohoří
Výnos MK ČSR č.j. 4947/1972
Karlštejn
Český kras
Nařízení vlády č. 70/2005 Sb.
Přimda
Český les
Nařízení vlády č. 508/2002 Sb.
Turnov
Český ráj
Výnos MK ČSR č.j. 9886/1969
Malá Morávka
Jeseníky
Výnos MK ČSR č.j. 13853/1967
Liberec
Jizerské hory
Výnos MK ČSR č.j. 21973/1978
Křivoklát
Křivoklátsko
Výnos MK ČSR č.j. 4946/1972
Děčín
Labské pískovce
Vyhláška MŽP ČR č. 464/1990 Sb.
Olomouc
Litovelské Pomoraví
Výnos MK ČSR č.j. 6227/1975
Jablonné v Podještědí
Lužické hory
Výnos MŠK č.j. 18001/1955
Blansko
Moravský kras
Výnos MK ČSR č.j. 16369/1969
Rychnov n. Kněžnou
Orlické hory
Výnos MK ČSR č.j. 5790/1976
Mikulov
Pálava
Výnos MK ČSR č.j. 7657/1974
Mariánské Lázně
Slavkovský les
Výnos MK ČSR č.j. 5954/1975
Vimperk
Šumava
Výnos MK ČSR č.j. 22737/1979
Třeboň
Třeboňsko
Výnos MK ČSR č.j. 8908/1970
Žďár n. Sázavou
Žďárské vrchy
Vyhláška MŽP ČR č. 156/1991 Sb.
Nasavrky
Železné hory
Vyhláška č. 304/2011 Sb.,
o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Český les
Nařízení vlády č. 51/2017 Sb.,
o Chráněné krajinné oblasti Poodří
Vyhláška č. 52/2017 Sb.,
o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Poodří
Nařízení vlády č. 176/2014 Sb.,
kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj
Vyhláška č. 177/2014 Sb.,
o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Nařízení vlády č. 292/2015 Sb.,
o Chráněné krajinné oblasti Brdy
Vyhláška č. 293/2015 Sb.,
o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Brdy
Vyhláška č. 142/2016 Sb.,
o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Železné hory a o změně vyhlášky č. 156/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Železné hory

Pro zobrazení kompletního obsahu se musíte přihlásit
1 2