S 1.01 ZEM - Hesla slovníku v abecedním uspořádání a jejich výklad A - L

<< Úvodní strana





D

E

F

H


I

J

K

L



O

P

R


S


T

U

V

Z

A
Absorbér
je obecně zařízení k pohlcování plynů, u technologického zařízení ZS chladírenských skladů ovoce (zeleniny) s řízenou atmosférou ke snižování obsahu CO2, v případě potřeby i k záměrnému zvyšování obsahu O2 přisáváním vzduchu.
Aditiva (viz silážování)
Automatická krmná stanice (AKS)
je technologické zařízení pro krmení skupiny skotu nebo prasnic v delším období dne nebo bez časového omezení. Stanice může být s boxem nebo s volně přístupným korytem. Do boxu může současně vstoupit pouze jedna prasnice. Proces krmení je řízen automaticky, zvířata jsou opatřena transpondery, tj. zařízením k identifikaci. Stanice může být vybavena zařízením pro třídění prasnic.
Automatický krmný box (AKB) (viz automatická krmná stanice)
B
Bahnice
je označení pro rodící ovci, někdy používané také pro ovci v produkčním věku. Období porodu se u ovcí nazývá bahnění.
Baterie klecová
je technologické zařízení, tvořené souborem klecí se zařízením pro dopravu krmiva, přívodem napájecí vody, zařízením pro shromažďování a odkliz trusu, pro nosnice ke snášení vajec a jejich sběr, popř. pro dopravu materiálu do popelišť. B. bývá vybavena zařízením i pro distribuci vzduchu, popř. i jeho úpravu. B. může být jednoetážová i víceetážová, jednostranná nebo oboustranná. Používá se většinou pro slepice, ale také pro krůty, králíky a holuby.
Beraninec
je SO (stáj) nebo jeho část (stájová prostora) pro ustájení chovných, plemenných a zkušebních beranů - prubířů. Je obvykle součástí ovčína.
Beztlakový rozvod vody (viz rozvod vody)
Box
je v ZS vymezená část stájové prostory, určená k pobytu jednoho zvířete. Rozměrově a provedením je B. diferencovaný podle technologie chovu, druhu a kategorie zvířat. Podle účelu slouží u skotu k odpočinku boxové lože, ke krmení krmný B., k odpočinku a krmení kombinovaný B., box pro telata s vázáním pomocí obojku je poutací B., uzavírací B. je pro prasnici. Dále jsou: B. fixační obvykle přenosné zařízení pro zapouštění a fixaci jalovic a fixaci ostatních hospodářských zvířat (převážně ovcí a koz) v pastevním areálu, na které bezprostředně navazuje stabilní nebo přenosná naháněcí ulička; B. mycí, vymezená prostora určená k mytí, dezinfekci a prohlídce zvířat.
Boxový kotec (viz kotec)
Bramborárna
je SO pro posklizňovou úpravu a skladování brambor (okopanin), pro sadbové, konzumní nebo průmyslové brambory a další okopaniny (řepa apod.). B. je vybavena technologickým zařízením pro skladování, ustavení a udržování skladovacích podmínek, zařízením pro příjem brambor, popř. i jejich posklizňovou úpravu, třídění, ošetření a další úpravu podle určení konečného produktu, zpracování odpadu a vyskladnění. V případě, že konečným produktem jsou i loupané brambory, je součástí bramborárny chladicí box, sloužící k ukládání loupaných brambor před výdejem. Udržuje se v něm teplota + 2 až + 8 oC.
Brambory
jsou rostlinný produkt používaný jako: B. konzumní, určené k výživě lidí, B. loupané jako kuchyňský polotovar ze syrových konzumních brambor, B. sadbové, pěstované k udržovacímu šlechtění pro získání nezávadného sadbového materiálu odrůd konzumních a průmyslových brambor, B. průmyslové (speciální druhy), určené k průmyslovému zpracování ve škrobárenství a lihovarnictví. B. netržní jsou odpadem po předtřídění, třídění a tržní úpravě konzumních, průmyslových nebo sadbových brambor. Jsou to B., které nesplňují normové požadavky, slouží pro krmné účely. B. krmné (převážně brambory netržní) jsou odpadem po předtřídění, třídění a tržní úpravě B. konzumních, průmyslových nebo sadbových.
Brojler
je jedinec mladé drůbeže vykrmovaný na maso, získaný křížením specializovaných masných kombinovatelných linií. Hovorově se pojem B. používá i pro některá další zvířata, např. králíky.
Budník (doupě, hnízdo)
je uměle vytvořené doupě pro samici s mláďaty králíků nebo kožešinových zvířat, zavěšované na čelní stěnu klece nebo vkládané do klece. U prasat se doupě, převážně vyhřívané, používá v porodních kotcích pro prasnice a umísťuje se na podlaze kotce. B. bývá z plechu, plastu nebo ze dřeva v rozměrech, odpovídajících velikosti samice s mláďaty.
C
Centrální vedení kejdy
je soustava kanálů nebo potrubí, zahrnující hlavní kanály pro dopravu kejdy, hlavní gravitační potrubí pro dopravu kejdy a hlavní tlakové potrubí pro čerpání kejdy. Do C. se obvykle zahrnuje: centrální shrnovací kanál, ve kterém se kejda dopravuje tzv. suchou mechanickou cestou pomocí různých typů shrnovačů; centrální skluz, který je společný pro několik navazujících stájí; centrální tlakové potrubí, ve kterém se kejda dopravuje čerpáním, např. ze sběrných jímek nebo z čerpací jímky do skladovací nádrže nebo jímky.
Cirkulační kanál (viz kanál cirkulační)
Č
Čekárna dojírny
je vymezená část dojírny, určená ke shromažďování dojnic, popř. ovcí a koz, před dojením a po něm.
Čerpací jímka (viz jímka)
Číření vína
je proces, při kterém se pomocí čiřidel chemických nebo fyzikálně chemických přísad ve víně sráží koloidní nečistoty v tzv. shluky a klky (vinné kaly), které sedimentují na dně nádrže.
D
Dávkované krmení (viz krmná dávka)
Dělené stájové dveře
(hovorově také půlené) je sestava dveří se samostatně otvíravou horní a spodní částí dveřních křídel, přičemž jejich spodní část tvoří zábranu proti úniku zvířat mimo stáj a horní slouží k větrání stáje při jejich otevření (viz stájové dveře). D. mohou být dvoukřídlové (čtyřdílné) nebo jednokřídlové (dvoudílné). Uplatňují se převážně u stájí pro koně. Na zárubních dveřního rámu jsou svislé otočné válce, bránící poranění koní při průchodu dveřmi.
Deratizace
je proces zahrnující opatření k hubení škodlivých hlodavců, působících hospodářské škody a ohrožujících zdraví hospodářských zvířat přenášením nákaz a parazitů.
Dešťové vody (viz vody dešťové)
Dezinfekce
je proces zahrnující opatření k zneškodňování a ničení zárodků nakažlivých nemocí zvířat. D. ohnisková zabraňuje šíření nákaz tak, že se v ohnisku nákazy soustavně ničí a zneškodňují zárodky nakažlivých nemocí zvířat. D. ochranná zabraňuje vzniku nákazy a zlepšuje hygienické podmínky v chovech zvířat tím, že se dezinfikují místa možných zdrojů nákaz, zejména hromadných. D. provozní je pravidelné zneškodňování nežádoucích mikroorganismů, prováděné před technologickým cyklem a po jeho ukončení (např. dojení, ošetření mléka a zařízení pro tuto činnost).
Dezinfekční vjezd
je SO, který je určen k ochraně před zavlečením nákazy do farmy pro hospodářská zvířata dopravními prostředky. Umožňuje očistu a dezinfekci dopravních prostředků.
Dezinsekce
je proces zahrnující opatření k hubení členovců, hmyzu a některých zevních parazitů škodlivých pro zdraví a pohodu zvířat.
Difuzní výměník
je technologické zařízení chladírenských skladů ovoce (zeleniny) s řízenou atmosférou (druhu LO a ULO) v plynotěsné skladovací prostoře. Využívá vlastností speciálních polyesterových membrán impregnovaných silikonem, které mají schopnost propouštět O2, při stejném tlaku CO2 více než pětkrát rychleji než O2, ke snižování obsahu O2 v plynotěsné skladovací prostoře na požadované minimum.
Dočasná stavba (viz Slovník pojmů ve výstavbě)
Dojírna
je SO, určený pro dojení dojnic, popř. ovcí a koz, jehož součástí je zpravidla čekárna dojírny a mléčnice.
Dokumentace projektu (vis Slovník pojmů ve výstavbě)
Doplňková krmná směs (viz krmná směs)
Dosoušecí jednotka sena
může být součástí seníku. D. základní je část halového seníku (sekce), vybavená dosoušecím zařízením s možností samostatného řízení procesu dosoušení, kde je po vrstvách dosoušena píce přibližně stejného druhového složení a vlhkosti, naskladněná zpravidla během jednoho pracovního dne. Největší objem sekce je 2 000 m3. D. komorová je vymezená dosoušecí plocha, ohraničená stěnami do výše alespoň 2 m, umožňující dosoušení píce vzduchem o teplotě do 60 oC.
Dosoušecí zařízení
je SO, resp. objekt technologický k dosoušení zavadlé píce nuceným profukováním vzduchem. Skládá se z ventilátoru, vzduchovodu a dosoušecí jednotky komorové; může být doplněno zařízením pro úpravu přiváděného venkovního vzduchu a automatickým ovládáním. Základní prvky D. jsou: dosoušecí rošt, tj. část stavby nebo zařízení, umožňující naskladnění píce a proudění vzduchu do píce v halových senících a stozích; vzduchovod, který slouží k přívodu vzduchu pod dosoušecí rošt; vysunovací dosoušecí vzduchovody, tj. nadpodlahové vzduchovody s mezerami pro rozvod vzduchu do píce, které plní i funkci roštu a lze je po dosušení píce ze sena vyjmout. Automatické ovládání zajišťuje optimální provoz ventilátorů a zařízení pro úpravu sušícího vzduchu podle stavu venkovního vzduchu a vlhkosti a teploty dosoušené píce. Signalizuje zvýšení teploty píce nad stanovenou mez.
Dosoušení zavadlé píce
je proces, při kterém se zavadlé píci, přirozeně předsušené na poli, odnímá zbývající část vody nuceným profukováním venkovním, případně upraveným vzduchem v seníku.
Drbadlo
je zařízení pro dezinfekci hospodářských zvířat. Na pastvinách se osazuje v odpočivném oplůtku.
Drobná hospodářská zvířata
jsou králíci, nutrie, holubi a včely medonosné.
Drobná stavba (viz Slovník pojmů ve výstavbě)
Drobný chov hospodářských zvířat
je chov jednotlivých hospodářských zvířat nebo jejich menšího počtu pro osobní spotřebu, lokalizovaný obvykle v přímé návaznosti na bydlení chovatele.
E
Etáž podroštových kanálů
je kejdový kanál s určitou výškovou úrovní dna. V první etáži jsou nejvýše položené sběrné kanály, ve druhé a další etáži jsou kanály, do nichž jsou zaústěny kanály vyšší etáže. Druhou etáží mohou být kanály sběrné nebo svodné.
Evakuační cesta pro zvířata
je komunikace ve SO, umožňující evakuaci zvířat ze stájových prostor, ohrožených požárem, na volné prostranství.
F
Farma
také hospodářství, je zemědělský podnik nebo jeho organizační jednotka s jedním nebo více chovy hospodářských zvířat jednoho nebo více druhů, eventuálně s rostlinnou výrobou.
Farmové chovy (viz hospodářská zvířata)
Filtrace vína
je proces, při kterém se pomocí technologických zařízení (filtrů) zachycují zbývající nečistoty ve víně stočením po číření. Používají se filtry: náplavové (s náplní azbestu nebo křemeliny), rámové (s azbestocelulózovými filtračními vložkami), křemelinové (opatřené silikonovými plachetkami a průběžným dávkováním křemeliny).
Fixační místo
slouží k fixaci jednoho nebo více zvířat pro veterinární nebo jiné zákroky. Uplatňuje se především ve stájových prostorách pro skot, ovce, kozy, koně.
Fóliová jímka (viz jímka)
Fyziologické osvětlení (viz osvětlení)
H
Hala pro drůbež
je SO pro chov drůbeže, tj. odchov, chov a výkrm. Podle druhu chované drůbeže se odlišují: haly pro slepice, haly pro krůty, haly pro perličky, tj. H. hrabavou; haly pro kachny, haly pro husy, tj. H. vodní. Podle zaměření chovu se H. člení na haly pro chovy: šlechtitelské, prarodičovské, rodičovské a užitkové. Drůbež je v halách chována (ustájena) obvykle v návaznosti na intenzitu chovu (chovy intenzivní, polointenzivní, extenzivní) v klecích, na hluboké podestýlce, na hluboké podestýlce v kombinaci s rošty, na roštech, popř. ve voliérách nebo ve výběhových chovech (viz výběh).
Hala pro holuby (holubník)
je SO, který při extenzivním chovu holubů umožňuje volné výlety holubů (nevhodný způsob pro velká hejna vzhledem k malé rentabilitě a poškozování okolí); pro polointenzivní chov je opatřen voliérami (voliérový holubník), pro intenzivní chov klecemi pro holuby (klecovými bateriemi). Hala je zateplená pro udržení teplotního rozmezí 5 až 28 oC, větraná okny nebo vzduchotechnickým zařízením, osvětlená okny a elektrickými svítidly. Hala pro klecový chov je obvykle bezokenní s řízeným vnitřním prostředím, je vybavena více řadami vícepodlažních klecových baterií.
Hala pro husy
je SO pro chov hus na snášku násadových vajec k rozmnožování, pro výkrm hus a produkci peří a pro odchov housat. Optimální šířka haly je 12 m, je obvykle okenní, tepelně izolovaná. Chovná hala je podestýlková, popř. v kombinaci s rošty a je vybavena snáškovými hnízdy. Výkrmová hala je podestýlková, druhá fáze výkrmu může probíhat pod přístřeškem s přístupem do výběhu s tvrdým povrchem a brouzdalištěm. Odchovná hala je podestýlková, popř. kombinovaná s rošty, druhá fáze odchovu může být pod přístřeškem nebo ve studené hale. Při větších počtech zvířat je hala vybavena technologickým zařízením pro krmení a napájení s ručním, popř. automatickým plněním. Hala pro odchov a chov v teplém prostředí je vybavena zařízením pro větrání a vytápění s řízeným režimem. Při odchovu housat do 3 až 4 týdnů stáří se k ohřevu malých skupin housat používají elektrické kvočny, resp. plynové nebo elektrické infrazářiče.
Hala pro kachny
je SO pro chov kachen na snášku násadových vajec pro rozmnožování, pro výkrm kachen a pro odchov kachen. Šířka haly je obvykle 12 m, je okenní, popř. bezokenní, tepelně izolovaná. Hala pro chov kachen je podestýlková, popř. v kombinaci s rošty nebo celoroštová. Pro výkrm se chovají kachny pekingské a kachny Barbarie (pižmové), které jsou choulostivější a tedy náročnější na vnitřní prostředí. Z tohoto důvodu se hala pro kachny Barbarie navrhuje obvykle bezokenní a bez výběhů, u haly pro pekingské kachny, popř. i s přístřeškem pro studený odchov a s výběhem s pevným povrchem a s vodní hladinou. Při větších počtech zvířat je hala vybavena technologickým zařízením pro krmení a napájení s ručním, popř. automatickým plněním. Hala pro chov a odchov v teplém prostředí je vybavena zařízením pro větrání a vytápění s řízeným režimem. K odchovu kachen do 3 až 4 týdnů stáří se k ohřevu malých skupin kachňat používají elektrické kvočny, popř. plynové nebo elektrické infrazářiče.
Hala pro králíky
je SO pro intenzivní chov a výkrm králíků. Na farmách s větším počtem zvířat jsou haly specializované na chov králíků k rozmnožování nebo na výkrm. Haly bývají okenní, s odpovídajícími tepelně technickými vlastnostmi obvodového pláště a se zařízením pro větrání, vytápění a osvětlování. Vnitřní prostředí je řízené. Králíci se umísťují do klecových baterií pro králíky, kterých je v hale několik řad.
Hala pro krůty
je SO, většinou bezokenní, s odpovídajícími tepelně technickými vlastnostmi obvodového pláště. V návaznosti na technologii chovu jsou haly vybaveny různými typy technologických zařízení pro vytváření požadovaného vnitřního prostředí, pro krmení a napájení, popř. i pro odstraňování trusu. Ustájení krůt je převážně na podestýlce, může být i na roštech. V halách pro rozmnožovací hejno jsou snášková hnízda zpravidla ve zdvojených podélných řadách s různě konstruovanými dny, resp. uzávěry hnízd a dopravníky na vejce. Prostora haly pro výkrm se často rozděluje pevnými nebo přenosnými přepážkami k vytváření menších prostor pro různé výkrmové fáze. U velkých výkrmových farem se používají tzv. teplé a studené haly podle jednotlivých výkrmových fází.
Hala pro perličky
je SO, který je pro extenzivní chov doplněn velkým výběhem, pro polointenzivní chov soláriem velikosti plochy haly. Intenzivní chov probíhá pouze v hale. Haly jsou převážně bezokenní, chov se uskutečňuje na podestýlce nebo v klecích. V návaznosti na technologii chovu jsou haly vybaveny různými typy technologických zařízení pro vytváření požadovaného vnitřního prostředí, pro krmení a napájení, haly s klecemi i pro odstraňování trusu. Do podestýlkové haly pro perličky - nosnice se umísťují hřady a snášková hnízda. Hala pro odchov mladých perličat se rozděluje přepážkami na malá oddělení s lokálními zdroji tepla.
Hala pro slepice
také pro kura domácího, je SO pro chov slepic v užitkových, rozmnožovacích a šlechtitelských, rodičovských a prarodičovských chovech s technologickými systémy u nosnic na podestýlce s rošty a v klecích, při odchovu kuřat na podestýlce a v klecích a výkrmu brojlerů na podestýlce (viz chov a chov hospodářských zvířat). Optimální šířka haly je 12 m, délka podle technologického zařízení a požadované kapacity haly, která se obvykle pohybuje od 10 do 20 i více ustájovacích míst. Hala je vybavena technologickým zařízením pro zabezpečení životních funkcí slepic (krmení, napájení, snášení vajec, větrání, vytápění, osvětlení) a pro ustájení (rošty, klecové baterie). V užitkových chovech nosnic a v odchovnách kuřat převažují haly s technologií chovuklecích (viz klec pro slepice), které jsou bezokenní a s řízeným režimem provozu i prostředí. Malou H. nazýváme kurník.
Havarijní vana (viz vana záchytná)
Hnojiště
je SO, tvořený nepropustnou ohraničenou plochou, určenou k uskladňování chlévské mrvy, ze které se tvoří hnůj. H. musí být navrženo tak, aby bylo zamezeno vytékání hnojůvky a kontaminovaných vod do okolního terénu a zamezeno vnikání povrchových vod na tuto plochu. Součástí H. je zpravidla sběrná nebo skladovací hnojůvková jímka a manipulační plocha. H. může být vybaveno stacionárním manipulačním zařízením. Řeší se jako: H. u stáje, které je umístěno vedle stáje s přímou provozní návazností; H. centrální, které je umístěno v zóně skladování odpadů farmy, určené ke skladování chlévské mrvy pro více stájí; H. polní trvalé, které je umístěno samostatně mimo farmu v přímé návaznosti na pozemky rostlinné výroby, určené ke skladování chlévské mrvy z více stájí nebo i z více farem.
Hnojiště polní dočasné
je stavebně nezabezpečená skládka chlévské mrvy, která není SO. Je umístěno přímo na pozemku rostlinné výroby po dobu nejvýše jednoho vegetačního období (roku). Umístění na stejném místě se neopakuje.
Hnojiva
jsou minerální látky, obsahující živiny pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a tím pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce (viz zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, v platném znění). Jsou vyráběna jako tuhá, tj. v tuhém skupenství, nebo jako kapalná v roztocích nebo suspenzích. Tuhá H. jsou skladovaná a manipulovaná buď v tuhém skupenství hrubě mletá volně sypaná bez obalů (volně ložená), nebo v tuhém skupenství na bázi jemně mletých vápenců mletého páleného vápna a mletých vápenatohořečnatých strusek volně sypaná do věžových zásobníků, tj. sil (hořečnatovápenatá H – HVH), nebo v tuhém skupenství hrubě mletá v obalech, tj. pytlích (balená).
Hnojiva statková (viz statková hnojiva)
Hnojná chodba (viz chodba)
Hnojný kanál (viz kanál hnojný)
Hnojůvka
je organické hnojivo, vzniklé jako tekutý podíl, uvolňující se z přepravované nebo skladované chlévské mrvy a hnoje.
Hnůj (také slamnatý hnůj),
je organické hnojivo, vzniklé fermentací chlévské mrvy na hnojišti nebo ve stáji s hlubokou podestýlkou.
Hospodářská zvířata
jsou převážně (zcela nebo částečně) domestikovaná zvířata chovaná pro hospodářské využití (účely), tj. k chovu a produkci (mléka, vajec apod.), výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům. Hlavními druhy H. jsou: skot, prasata, ovce, kozy, koně a drůbež, k nim se řadí i osli a jejich kříženci. Dále jsou pro hospodářské účely chována i tzv. drobná hospodářská zvířata jako králíci, nutrie, holubi a včely medonosné. Ve speciálních chovech se chovají kožešinová zvířata a v rybářství pak sladkovodní ryby. V posledních letech se chovají pro hospodářské účely i některé druhy lovné a exotické zvěře, jako jelenovití, pštrosi apod., v tzv. farmových chovech.
Hospodářství (viz farma a zemědělský podnik)
Hroznový mošt
je tekutý neředěný produkt, získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů, v němž obsah alkoholu nepřekračuje 1 % objemové (viz zákon č. 216/2000 Sb., o vinohradnictví a vinařství, v platném znění). Vzniká převážně lisováním rmutu, případně i drti.
Hygienická smyčka (viz smyčka hygienická)
CH
Chladicí box (viz bramborárna)
Chladírenská komora
je samostatný uzavřený prostor chladírenského skladu, vybavený tepelnou izolací a chladicím zařízením pro ochlazení a udržování skladovaných produktů.
Chlévská mrva (CHM)
je směs čerstvých výkalů a moče hospodářských zvířat, steliva, případně zbytků krmiva a vody. CH. kompostovaná je organické hnojivo, vyrobené kompostováním ze směsi CH. a zeminy.
Chmel
je plodenství samičích rostlin chmele otáčivého evropského, odrůd zapsaných ve státní odrůdové knize. (Viz zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, v platném znění.)
Chmelařské sklizňové středisko
je obvykle ZS tvořící samostatnou organizační jednotku (organizaci) zemědělského podniku. Sestává zpravidla ze SO pro česání, sušení, klimatizaci a uskladnění chmele a dalších pomocných SO, např. pro ubytování a stravování sezónních pracovníků apod.
Chmelnice
je pozemek nebo pozemky ve chmelařských oblastech pro pěstování chmele, podléhající evidenci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Při založení nové CH. je podnikatel s chmelem povinen předat ústavu kopii katastrální mapy s vyznačením produkční a pomocné plochy nejpozději do 30. dubna každého kalendářního roku. Ústav přidělí nově založené CH. registrační číslo, kterým je podnikatel s chmelem povinen CH. označit. Zrušení nebo změny v obhospodařování CH. je podnikatel s chmelem povinen ohlásit ústavu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vzniku nových skutečností. Pro pnutí rostlin chmele je pozemek opatřen speciálními konstrukcemi. Podmínky pěstování chmele upravuje zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně, v platném znění.
Chodba
(také ulička) je v ZS komunikační plocha uvnitř stájové prostory, stáje nebo mezi nimi. Slouží k volnému pohybu zvířat uvnitř stájové prostory nebo stáje, k zajištění technologických procesů, např. krmná CH., hnojná CH., k přesunům zvířat, k obsluze a ke kontrole zdravotního stavu zvířat. Ve stájích pro prasata a pro drůbež se pod pojmem CH. rozumí komunikační plocha prostorově uzavřená. Pro komunikační plochu ve stájovém prostoru, ohraničeném např. jen hrazením kotců, se používá pojem ulička. CH. hnojná je podlahová plocha mezi boxovými loži, určená k pohybu zvířat mezi jednotlivými částmi stáje, obvykle při volném ustájení skotu. Ve stájích pro prasata je hnojnou Ch. ulička u kotců, určená k odklizu výkalů. CH. krmná je určena pro pojezd vozidel (mechanismů), zajišťujících zakládání krmiv do krmných žlabů nebo na okraje krmné Ch.. Uplatňuje se především ve stájových prostorách pro skot, ovce, kozy, koně apod.
Chov
je obecně společné označení pro ustájení, ošetřování, výživu a krmení, tj. pro techniku Ch., pro plemenitbu a šlechtění zvířat. K Ch. zvířete nebo skupiny zvířat téhož druhu se vztahuje zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně a doplnění souvisejících zákonů, v platném znění. Zvířata se chovají buď pro hospodářské využití (účely), jako hospodářská zvířata (zcela nebo částečně domestikovaná), nebo v zájmových chovech. Ch. hospodářských zvířat může být podnikatelskou činností nebo může sloužit pro osobní spotřebu (využití); pak je označován jako drobný chov hospodářských zvířat. Existují také speciální Ch. , farmové chovy, rybářství apod. Ostatní, tzv. oblíbená zvířata, se chovají v zájmových chovech, s větším počtem jedinců jako podnikatelská činnost, s jednotlivými zvířaty v domácnosti jako Ch. domácích zvířat.
Chov hospodářských zvířat
může mít shodný význam jako pojem živočišná výroba, může však také představovat provozování či provozovnu. Ch. podle účelu a chovatelské úrovně v členění na užitkové chovy, tj. chovy zabývající se produkcí užitkových zvířat a hlavních výrobků živočišného původu, rozmnožovací chovy, které slouží k rozmnožování rodičovských zvířat ze šlechtitelských chovů pro chovy užitkové. Mohou být buď jako samostatné chovy, nebo mohou tvořit součást šlechtitelského nebo užitkového chovu, šlechtitelské chovy jsou chovy se základním zaměřením na genetické zlepšování plemenných zvířat.
Chráněné území (viz ochranné pásmo)
I
Inseminační přípravna (viz přípravna inseminační)
J
Jednomístné zvlhčovací krmítko (viz krmítko jednomístné zvlhčovací)
Jednotný vodovod (viz vnitřní stájový vodovod)
Jímka
je nepropustný zemní zásobník, v ZS obvykle pro shromažďování a skladování tekutých statkových hnojiv, popř. odpadních vod. J. sběrná je nepropustná zemní J., určená k soustřeďování postupně přitékající kejdy a ostatních tekutých statkových hnojiv a odpadních vod a pro jejich další manipulaci. J. skladovací je nepropustný bezodtokový zemní zásobník pro uskladnění kejdy a ostatních tekutých statkových hnojiv a odpadních vod; je vybavena zařízením pro plnění a vypouštění. J. přečerpávací (čerpací) je nepropustná zemní J., opatřená čerpacím zařízením, sloužící k přečerpávání kejdy a ostatních tekutých statkových hnojiv a odpadních vod; je určena k jejich dopravě z výrobní zóny do zóny skladu odpadů nebo uvnitř centrálního skladu kejdy. J. fóliová je zemní polozapuštěná J., kde hydroizolační vrstvu tvoří plastová fólie; buduje se převážně u pozemků rostlinné výroby. J. podroštová je nepropustná zemní J. (součást stáje) ke shromažďování a skladování kejdy přímo ve stáji pod roštovou podlahou. Pro promíchání obsahu jsou jímky vybaveny homogenizačním zařízením.
Jímkový kanál (viz kanál kejdový)
Jízdárna
je SO, popř. upravená venkovní plocha pro výcvik sportovních jezdců a koní, k instruktážím, případně i k soutěžím, umístěná v areálu farmy nebo v její blízkosti. J. krytá je SO s rozměry a vybavením podle podmínek používání. Její minimální půdorysné rozměry: pro soukromé chovatele 12,2 x 25 m, pro soukromé a malé kluby 15 x 30 m, pro středně velké kluby 20 x 40 (50) m, pro velké kluby s náročnější drezurou koní 20 x 60 m, pro mezinárodní sportovní aktivity 25 x 66 m. J. otevřená je vhodně upravená rovinná venkovní plocha na propustném podloží, nebo na zemině odvodněné drenážemi s pískovým povrchem. Optimální velikost je 20 x 60 m, minimální 20 x 40 m. Doporučuje se pro farmy s agroturistikou.
Jízek
je v ZS nízký hradicí prvek na konci přeronového kanálu, jehož úkolem je nadržovat vodní polštář, tj. nezbytnou vrstvu vody pro samovolný kontinuální hydraulický odtok kejdy.
K
Kafilerní box
je SO, který je určen k nezávadnému shromažďování, izolování a přechodnému skladování kadaverů a konfiskátů (uhynulých zvířat a poporodních zbytků) před jejich odvozem do veterinárně asanačních ústavů. Zajišťuje ochranu farmy i okolí před šířením nákazy. Pro malá množství odpadů se používají kafilerní nádoby.
Kaliště
je nepropustná část podlahové plochy stájové prostory, upravená pro shromažďování a odklízení kejdy nebo chlévské mrvy. K. s povrchovým odklizem je mělký povrchový otevřený hnojný kanál, ze kterého se kejda, popř. chlévská mrva, odklízí mobilním nebo stacionárním zařízením.
Kalojem
je v ZS šachta na ležatém svodném potrubí, určená k zachycování sedimentujících a plovoucích látek před vtokem močůvky nebo odpadních vod do svodného potrubí.
Kanál cirkulační
je v ZS okruh nebo propojená meandrová soustava sběrných podroštových kanálů, ve které skladovaná kejda cirkuluje (udržuje se v pohybu) čerpadlem aeračního procesu (viz také kanál kejdový).
Kanál hnojný
je v ZS část stáje, určená ke shromažďování, popř. skladování a dopravě tekutých i tuhých statkových hnojiv; kanál je nepropustný, může být mělký, povrchový, otevřený (kaliště s povrchovým odklizem) nebo hlubší, zakrytý v úrovni podlahy stáje převážně rošty; statková hnojiva se v kanálu dopravují hydraulicky nebo mechanicky, popř. kombinovaným způsobem (viz také kanál kejdový).
Kanál kejdový
je hnojný kanál, určený ke shromažďování, popř. skladování a dopravě kejdy; K. je nepropustný, zakrytý v úrovni podlahy stáje převážně rošty; kejda se v kanálu dopravuje hydraulicky nebo mechanicky, popř. kombinovaným způsobem. Kanál podroštový je K. se dnem pod úrovní podlahy stáje s bezstelivovým provozem, určený ke shromažďování a odvádění kejdy, převážně krytý rošty, částečně i plným krytem. Kanál sběrný je podroštový kanál, do kterého přímo propadají, protékají, popř. jsou prošlapávány výkaly zvířat a ostatní složky tvořící kejdu. Sběrným kanálem je i kanál cirkulační. Kanál přeronový je podroštový kanál, z něhož kejda odtéká samovolně, kontinuálně přes přeronový jízek na konci kanálu; hladina kejdy v přeronovém kanálu má přirozený sklon závislý na konzistenci kejdy; jde o hydraulický způsob odklizu kejdy, kdy ve spodní části kanálu je napuštěna vrstva vody (tzv. vodní polštář), po které kejda samotíží odtéká. Kanál jímkový je K., v němž je kejda nadržována stavítkem, umístěným na konci kanálu. Hladina kejdy v jímkovém kanálu je přibližně vodorovná; kejda se vypouští vyhrazením stavítka. Kanál svodný je K., který odvádí kejdu ze sběrných kanálů do přečerpávací nebo skladovací jímky; ve stájích pro skot může současně plnit funkci sběrného kanálu. Kanál s mechanickým odklizem je K. se stacionárním zařízením pro odklizení kejdy. Skluz je svodný kanál, určený pro odtok kejdy z jímkových kanálů do přečerpávací nebo skladovací jímky.
Kapacita skladu produktů
je možná zásoba produktů, stanovená dokumentací projektu, při plném jednorázovém vytížení skladu.
Kapacita stáje
je velikost stájové prostory; udává maximální počet ustájovacích míst ve stáji (analogicky kapacita farmy). Ustájovací místo je základní jednotka K. (kotce, klece apod.), odpovídající svou velikostí  potřebám ustájení jednoho zvířete. Počet chovaných, skutečně ustájených zvířat je menší (např. o uhynulá zvířata) a hovoří se o průměrném stavu zvířat. Při turnusovém chovu jde např. o podíl mezi počtem naskladněných a vyskladněných zvířat.
Kategorie zvířat
je skupina zvířat stejného druhu obvykle v členění podle věku, hmotnosti, pohlaví, výrobního zaměření, popř. reprodukčního cyklu.
Kejda
neboli tekutý hnůj, je tekutá směs výkalů a moče hospodářských zvířat s velmi rozdílným podílem obsahu vody, popř. s příměsí zbytku krmiv nebo jiného organického materiálu. K kompostovaná je kompost vyrobený ze surové kejdy a nasákavého organického materiálu. K stabilizovaná je kejda zpracovaná aerobní termofilní stabilizací při provzdušňování.
Kejdový kanál (viz kanál kejdový )
Klec
je v ZS technologické zařízení (současně ohraničená prostora) pro ustájení, napájení a krmení jednoho nebo skupiny zvířat. Její výška je přizpůsobena velikosti zvířat a její podlaha je zvýšena proti podlaze stáje, resp. trusníku baterie. Nejčastěji se používá u drůbeže, drobných hospodářských zvířat, kožešinových zvířat apod. Jednotlivé druhy K. jsou popsány dále.
Klec pro holuby
je technologické zařízení haly pro holuby, určené pro párový chov holubů. Stěny K. jsou z drátěných mříží (ocel, plast) s rozměry 600 x 600 mm a výškou 450 mm. K. je opatřena hřadem a dvěma snáškovými miskami. Krmítko a napáječka se umísťují na přední stěnu klece s dvířky. K. se sestavují do dvou až třípodlažních baterií (výjimečně čtyřpodlažních), které mohou být jednostranné i dvoustranné. Klecové baterie mají zařízení pro odstraňování trusu.
Klec pro králíky
je klec pro bezstelivové ustájení králíků v hale pro králíky s intenzivním chovem. Rozměry vycházejí z minimální plochy podlahy od 0,3 do 0,5 m2 na samici a vrh a 0,1 až 0,4 m2 na králíka ve výkrmu. Rozměry K. se mohou lišit, přičemž výška je 0,3 až 0,4 m. Když se do klece pro samici vkládá porodní hnízdo (uzavřené doupě pro porod a odchov mláďat), zvětšuje se šířka klece o 100 až 150 mm. Porodní hnízda se však většinou zavěšují na přední frontu klecí venku. K. se vybavují krmítkem a napáječkou. Stěny K. se vesměs zhotovují z drátěných mříží, výjimečně z plechu. K. se sestavují do klecových baterií. Klecová baterie pro králíky je technologické zařízení haly pro králíky s intenzivním chovem. Jedná se o soustavu K. v řadách vedle sebe na stojanech se zařízením pro krmení, napájení a odkliz trusu. Soustava může být jedno, dvou a třípodlažní. Klecová baterie může být jednostranná nebo dvoustranná.
Klec pro lišky (pesce)
je klec tvořená ocelovými drátěnými mřížemi s půdorysnými rozměry 1 x 1 m a výškou vpředu 1 m, vzadu 0,8 m. Zhotovují se klecové bloky s 5 až 7 klecemi. K zadní stěně klecí se umísťují individuální budníky nebo baterie budníků s přepážkami, v nichž mohou být hnízda. K. základního stáda nebo mláďata se vytvářejí jako součást konstrukce přístřešku (viz objekty pro kožešinová zvířata), širokého 3,5 až 4 m. Mezi konstrukční prvky přístřešku s otevřenými stěnami se umísťují klecové bloky v jedné nebo dvou řadách s podlahami 0,5 až 0,7 m nad podlahou přístřešku nebo níže položeným blokem klecí.
Klec pro norky
je klec tvořená ocelovými drátěnými mřížemi s půdorysnými rozměry 0,8 x 0,35 až 0,4 m a výškou 0,4 m nebo s půdorysnými rozměry 0,45 x 0,45 m a výškou 0,9 m. Na spodní část přední stěny K. se zavěšuje budník (individuální nebo baterie budníků) pro ochranu mláďat i dospělých zvířat před vnějším prostředím. K. se umísťují pod přístřešky s otevřenými stěnami (viz objekty pro kožešinová zvířata), většinou ve dvou řadách s čelními stěnami s budníky ke středové manipulační uličce. K. se kladou na stojany nebo na prvky konstrukce přístřešku s podlahami 0,5 až 0,7 m nad úrovní terénu nebo níže umístěné řady klecí.
Klec pro nutrie
je klec na nohách se stropem z ocelové drátěné mříže a s plechovou podlahou, umísťovanou 0,6 m až 0,65 m nad upravený terén. Součástí klecové konstrukce je vodní nádrž a nastýlaný budník, převážně dřevěný. K. jsou umísťovány buď trvale na stanovišti, nebo jsou přemístitelné (viz objekt pro nutrie).
Klec pro slepice
(nosnice, kuřice) je klec ohraničená ze všech stran převážně roštovými stěnami, určená pro ustájení jednoho zvířete nebo skupiny zvířat a jejich krmení a napájení, u nosnic popř. i pro hřadování, snášení vajec a pro popelení. Výška K. odpovídá velikosti zvířat. Podlaha K. je uložena výše, než plocha na shromažďování trusu. Podle velikosti a vybavenosti jsou klece pro nosnice konvenční s malou plochou roštové podlahy 450 až 500 cm2/nosnici, modifikované s plochou roštové podlahy 500 až 550 cm2/nosnici, které výhledově umožní zvýšení jejich standardu na klece komfortní zmenšením skupiny slepic a vložením dalších prvků, komfortní (nesprávný výraz obohacené) s  plochou podlahy 750 cm2/nosnici, vybavené navíc hřady, snáškovými hnízdy a popelišti.
Klec transportní
je zařízení, které slouží pro dopravu drůbeže a dalších drobných hospodářských zvířat a kožešinových zvířat.
Klecová baterie (viz baterie klecová)
Klimatizace chmele
je technologický proces, při kterém dochází ke konečné úpravě vlhkostí chmele po jeho usušení na předem stanovené procento. Provádí se technologickým zařízením během transportu chmele ze sušárny do skladu chmele.
Kolotoč pro koně
je venkovní vhodně upravená plocha na propustném podloží nebo na zemině, odvodněná drenážemi s pískovým povrchem, kruhového půdorysu o minimálním průměru 12 m se zařízením pro řízený pohyb koní v kroku nebo klusu. Zařízení má otočná ramena, k nimž se koně poutají.
Kompletní krmná směs (viz krmná směs)

Kompost průmyslový
je organické hnojivo, vyrobené z různých organických a minerálních látek jejich mechanickým a mikrobiologickým zpracováním. Vyrábí se z vytříděných průmyslových i komunálních odpadů, obsahujících rozložitelné organické látky, ze zemědělských odpadů a statkových hnojiv, z ornice, kompostové rašeliny a jiných surovin, které mají hnojivé účinky nebo vysoký obsah organických látek (viz ČSN 46 5735).
Kompostárna
je SO pro mechanickou úpravu organických odpadů a jejich zpracování na průmyslový kompost. Její součástí je obvykle kompostoviště, popř. aerobní bioreaktor (biofermentor), tj. technologické zařízení pro aerobní termofilní fermentaci biodegradovatelných organických látek v prostoru odděleném od okolí.
Kompostovaná chlévská mrva (viz chlévská mrva kompostovaná)
Kompostovaná kejda (viz kejda)
Kompostoviště
je trvale zpevněná nepropustná plocha, která odpovídá stavebním a provozním požadavkům na hnojiště a je určena k výrobě kompostu. Umožňuje skladování organických a minerálních surovin, jejich zakládku, popř. překopávku, zavlažování a další ošetřování, kontrolu a vyskladňování vyzrálého kompostu.
Komunikace faremní
jsou vozovky, odstavné plochy, obratiště, zpevněné vnější manipulační plochy pro vozidla a ostatní mechanizaci, chodníky pro pěší a naháněcí cesty pro hospodářská zvířata na farmě.
Koncentrace hospodářských zvířat
je spolu se specializací chovu podmínkou efektivnosti živočišné výroby. Aby bylo možno rentabilně uplatňovat výnosné technologické postupy a výkonnou techniku, s malou potřebou lidské práce a malou energetickou náročností, musí být na jednom místě zkoncentrován přiměřený počet zvířat téhož druhu, někdy i téže kategorie a téhož užitkového směru. Koncentrují-li se na jednom místě dva druhy užitkových zvířat, neměly by si konkurovat v požadavcích na krmiva, ale spíše se doplňovat. Pro specializovanou výrobu je charakteristická dělba práce např. mezi krmiče, dojiče a jiné ošetřovatele ve směnném provozu. Minimální K. udává nejnižší počet zvířat určitého druhu, kategorie a užitkového směru, při kterém je ještě možno rentabilně uplatnit technologii a techniku výroby. Maximální K. je většinou vymezena velikostí a složením krmivové základny, vzdálenostmi k dopravě krmiv, možnostmi využití statkových hnojiv bez škodlivých vlivů na přírodu a dalšími místními podmínkami farmy a jejího okolí.
Kontinuální provoz (viz provoz kontinuální)
Kontrola úniku závadné látky
může být přímá, tj. bezprostřední vizuální kontrola, která umožňuje pohledem zjistit únik látky i místo porušení, nebo nepřímá, která umožňuje např. kontrolním systémem zjistit únik látky, nikoliv však místo porušení zakryté konstrukce skladů, např. dna jímky, nádrže nebo silážního žlabu.
Kontrolní systém
je v ZS systém kontroly nepropustnosti konstrukce skladů. Obvykle záměrně vybudovaná část skladů hnojiv, statkových hnojiv a siláže o sušině menší než 30 %, sloužící k zjištění úniku skladované látky, ohrožující jakost povrchových a podzemních vod.
Konzumní produkty (viz produkty rostlinné výroby)
Kotec
je vymezená část stájové prostory, určená k volnému ustájení skupiny zvířat nebo méně často i jednoho zvířete. Rozměrově a provedením je K. diferencován podle technologie chovu, druhu, kategorie a počtu zvířat ve skupině. Uplatňuje se především u skotu, prasat, ovcí, koz, koní apod. K. mohou být pro stlaný nebo bezstelivový provoz. K. boxový slouží pro ustájení, napájení a krmení skupiny prasnic; k zapouštění je vymezený hrazením, kde lože je rozděleno na jednotlivé boxy, které umožňují individuální přístup zvířat ke korytu a dočasné uzavření prasnic v boxu, společná část je kalištěm. K. porodní s rovným nebo šikmým boxem slouží pro porod prasnic a kojení selat, pro vymezenou polohu prasnice je zřízen box, který je v K. umístěn pravoúhle nebo šikmo. K. s podlahou o větším sklonu je stelivový skupinový K. pro chov skotu nebo pro výkrm prasat s podlahou se sklonem 5 až 10 %, v němž se uskutečňuje podestýlání činností zvířat slámou ze zásobníku; zvířata podestýlku postupně shrnují do kaliště. K. s vyvýšenou celoroštovou podlahou nebo částečně zaroštovanou podlahou vymezený hrazením, je určený pro ustájení, napájení a krmení skupiny nebo jednotlivých prasat; podlaha je vyvýšena nad podlahou stáje. Zcela specifickým typem kotce je K. pro králíky; je to ohraničená prostora k ustájení králíků v králíkárnách, s doporučenými rozměry: šíře 1 m (čelní fronta), hloubka 0,8 m, výška 0,6 m; dno může být z latěk, z plné dřevěné podlahy nebo s plastovým roštem a musí být izolované proti průsaku močůvky. Vhodné je použití mělkých plastových van, vyjímatelných z K. k vyčistění.
Koupaliště pro ovce
je zařízení pastevního areálu, dezinfekční lázeň pro ovce, sloužící k dezinfekci paznehtů nebo i dezinsekci celého těla ovcí. Ve velkých stádech (stovky kusů) je K. obvykle trvalým SO. Je to průchozí betonová nádrž s navazující prostorou pro osušení zvířat. Dezinfekční lázeň musí být zabezpečena proti vniknutí přívalové dešťové vody z okolního terénu a napojena na retenční jímku, odkud po filtraci může roztok odtékat znovu do lázně. Dezinfekční brodiště pro ovce je obvykle SO, popř. i mobilní zařízení pro dezinfekci paznehtů ovcí. Ve vchodech, kterými se ovce vyhánějí na pastvu a přihánějí z pastvy, jsou dezinfekční brody.
Kozín
je SO (také farma koz, popř. stáj nebo stájová prostora) pro ustájení koz. Obvykle je K. jedno- nebo dvouprostorová stáj s dojírnou. Součástí K. bývají obvykle i ZS doprovodné, ZS veterinárně hygienické ochrany, popř. i ZS speciální.
Králíkárna
je obvykle drobná stavba, popř. zařízení pro ustájení králíků, nejčastěji v drobných chovech. K. sestává z kotců pro králíky, umísťovaných v podlaží vedle sebe, obvykle se dvěma až čtyřmi podlažími nad sebou. Ustájení může být na podestýlce nebo na roštech. K. je převážně pro venkovní umístění s příznivou orientací průčelí na východ nebo jihovýchod, se zabezpečením proti větru nebo průvanu. K. pro umístění na volném prostranství je opatřena střechou. Na nepříznivých místech může být v kryté prostoře nebo alespoň pod otevřeným přístřeškem.
Kravín
(také farma dojnic) je SO pro chov krav (sestávající obvykle z produkční stáje, porodny, profylaktoria, dojírny apod.), nebo současně i pro chov a odchov dalších kategorií skotu. Součástí kravína bývají obvykle ZS doprovodné, ZS veterinárně hygienické ochrany, popř. i ZS speciální.
Krmiště
je část podlahové plochy stájové prostory nebo výběhu, určená k přístupu zvířat ke krmivu při volném ustájení. Uplatňuje se především ve stájových prostorách pro skot, ovce, kozy, popř. i koně apod.
Krmítko
je zařízení sloužící k postupnému odběru krmných směsí, popř. spojené s možností dávkování. Používá se u prasat, drůbeže a dalších drobných hospodářských zvířat. K. jednomístné zvlhčovací je krmné zařízení ke krmení prasat kompletní krmnou směsí, která je v sesypném zásobníku a suché krmivo se z něj uvolňuje do koryta působením zvířat. V prostoře koryta je zvlhčovací ventil (kolíková napáječka), z níž vytéká voda rovněž působením zvířat. Při příjmu krmiva prasata smíchávají suchou směs s vodou. K. je jednomístné pro současný přístup jednoho prasete. K. je možné zdvojovat nebo i více seskupovat. K. sesypné je zařízení ke krmení prasat suchou kompletní krmnou směsí, která je v zásobníku a postupně, podle odběru prasaty, se sesypává do koryta, které je rozděleno bočnicemi na několik krmných míst.
Krmiva
jsou organické a anorganické látky, určené pro krmení hospodářských zvířat. Jsou to produkty rostlinného, živočišného a minerálního původu: doplňkové, medikované nebo připravované v zemědělském podniku za použití statkových krmiv. Obvykle se jedná o objemová krmiva a krmné směsi.
Krmná dávka
je množství krmiv, zkrmovaných na kus a den. Je obvykle sestavena z objemových krmiv, krmiv suchých, šťavnatých a jadrných. Krmení dávkované je způsob krmení, kdy pro ustájené zvíře nebo skupinu zvířat je možné stanovit a nadávkovat K. v určitém množství a konzistenci. K. (její množství a složení) je sestavena se zřetelem na kategorii zvířat, stáří, užitkovost, stadium březosti, ale i teplotu prostředí. Krmná norma je průměrná potřeba živin v K., nebo požadavek na obsah živin v hmotnostní jednotce kompletní krmné směsi se zřetelem ke druhu, kategorii, plemeni, pohlaví, věku, hmotnosti a užitkovosti hospodářských zvířat, ale i stájové teplotě.
Krmná chodba (viz chodba)
Krmná mušle (viz krmný stůl koní)
Krmná směs
je směs jednoduchých krmiv, krmných přísad a doplňků. Používají (vyrábějí) se K. kompletní, K. doplňkové apod. K. doplňková je směs krmiv specifického složení, určená k doplnění krmné dávky na určitou produkci. K. kompletní je směs krmiv vhodného složení, která je způsobilá plně krýt potřebu živin a energie u příslušného druhu a kategorie hospodářských zvířat, a to bez dalších doplňků krmné dávky (kromě vody a kromě gritu u drůbeže).
Krmné produkty (viz produkty rostlinné výroby)
Krmný stůl koní
slouží k zabudování krmné mušle a napáječky v boxech pro koně, popř. u vazného ustájení koní.
Krmný stůl průjezdný
je krmná chodba se zvýšenou podlahou pro průjezd krmných vozů a založení krmiva na její okraje. Uplatňuje se především ve stájových prostorách pro skot, ovce, kozy, popř. i koně apod.
Krmný žlab
(také koryto, krmný žlábek) je vymezený prostor pro zakládání krmiv zvířatům, buď ve stavebním provedení, nebo jako součást technologického zařízení. Výraz žlab se užívá u skotu, ovcí a koz, koryto u prasat, u drůbeže krmný žlábek.
Krytá jízdárna (viz jízdárna)
Kurník
je SO pro užitkový chov slepic, převážně nosnic na podestýlce nebo na podestýlce v kombinaci s rošty, vždy však s výběhy. Stájová prostora může být vybavena, vedle jednoduchého zařízení, také jen rošty. K. může mít kapacitu cca od 200 slepic do 500 až 1000 slepic. Objekt je obvykle široký 5 m a dlouhý cca 10 až 20 m, je okenní a s přirozenou výměnou vzduchu. Větším SO je hala pro slepice.
Kvasírna (hroznových moštů)
je základní prostora vinařského hospodářství pro kvašení hroznových moštů, opatřená kvasnými nádobami. Technologické pojmy, související s provozem kvasírny: Kvašení a nakvášení na matolinách je technologický proces používaný při výrobě červených vín, při kterém dochází k vyloučení červeného barviva ze slupek bobulí modrých hroznů révy vinné. Provádí se v kvasných zařízeních k nakvášení rmutu červených vín v otevřených nebo uzavřených kádích (převážně malovýrobní technologie), anebo technologických zařízeních pro diskontinuální (přerušované) nakvášení nebo v rámci komplexních technologických linek pro polokontinuální a kontinuální způsob výroby červených vín (velkovýrobní technologie). Kvašení moštu je proces, při kterém se činností čistých kultur vinných kvasinek přeměňují cukry (vinný cukr hroznů, případně přidaný) v alkohol a oxid uhličitý (při tomto procesu vznikají ještě i jiné nežádoucí látky, nazývané v praxi přiboudliny). Podle průběhu procesuK. se kvašení rozděluje na tři etapy, a to: začátek kvašení, bouřlivé kvašení, dokvašování (viz také vinařství a víno).
L
Lahvovna
je ve vinařském hospodářství prostora s technologickým zařízením pro plnění, zátkování, kloboučkování a etiketování lahví a balení. Navazuje přímo na umývárnu lahví a sklad hotových (finálních) výrobků.
Lehárna
je část podlahové plochy stájové prostory při volném ustájení zvířat, určená k odpočinku zvířat. Uplatňuje se především ve stájových prostorách pro skot, ovce, kozy, koně apod.
Líheň
je technologické zařízení k líhnutí drůbeže z násadových vajec šlechtitelských a rozmnožovacích chovů nebo je specializovaný SO (líhňárna), vybavený líhněmi, produkující jednodenní mláďata.

Líska
je nízká, obvykle dřevěná, resp. plastová, bedna bez víka z tenkého materiálu na ovoce a zeleninu, ukládanou v jedné vrstvě, určená k ruční manipulaci (viz ČSN 77 0001).
Lisovna hroznů (révy vinné)
je prostora vinařského hospodářství, vybavená technologickým zařízením pro výrobu hroznových moštů, tj. pro drcení, rmutování a lisování hroznů révy vinné (u malých zpracoven a výroben vína může plnit i funkci kvasírny červených vín). S provozem L. souvisejí především tyto pojmy: Drť, která vzniká rozmačkáním hroznů révy vinné jako směs rozmačkaných bobulí, včetně zrn a třapin. Matolina je zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů. Mlýnkoodzrňovač je technologické zařízení na rmutování hroznů révy vinné, ve kterém se při rozmačkávání hroznů vzniklá drť zbavuje zrn a třapin. Rmut jsou nezkvašené nebo zkvašené rozdrcené hrozny révy vinné, zbavené zrn a třapin. Rmutování hroznů je odstraňování třapin a odzrňování bobulí hroznů révy vinné na mlýnkoodzrňovači; zabraňuje při lisování vyluhování chlorofylu, tříslovin a jiných látek z třapin a zrnek a hroznový mošt z nich nezíská nepříjemnou svíravou chuť po tříslovinách. K vinohradnictví a vinařství se vztahuje zákon zákon č. 216/2000 Sb., v platném znění.

Pokračování >>>

 
Kompletní nabídka služeb je přístupná pouze přihlášeným uživatelům.