MP 2.6.2 - KOORDINÁTOR BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

Metodická pomůcka k činnosti autorizovaných osob

KOORDINÁTOR BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI

MP 2.6.2

2. vydání 2018

Anotace:

Pojmy koordinátor BOZP a plán BOZP přinesly některé nové povinnosti všem účastníkům výstavby jak při přípravě stavby (vč. projektové přípravy), tak i při realizaci stavby (vč. provádění, provozování a údržby). Jsou to nové povinnosti pro zadavatele stavby (stavebníka), projektanta stavby, zhotovitele stavby, zejména stavbyvedoucího, i pro státní orgány činné v oblasti BOZP (SÚIP a OIP).

OBSAH

Úvod

1

Použité zkratky

2

Právní předpisy

2.1

Zákony doplňující stavební zákon

2.2

Vyhlášky doplňující stavební zákon

2.3

Nařízení vlády k zákonu o technických požadavcích na výrobky

2.4

Vyhlášky a nařízení vlády k zákonu o zajištění dalších podmínek BOZP

2.5

Odborné pojmy ve výstavbě

3

Zákoník práce

3.1

Práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti BOZP

3.2

Postavení zaměstnavatele ve výstavbě

4

Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP

4.1

Vazba na směrnici EHS

4.2

Odborná způsobilost, zvláštní odborná způsobilost

4.3

Uznávání odborné způsobilosti cizinců

4.4

Zajištění BOZP mimo pracovně právní vztahy

5

Účastníci výstavby

5.1

Zadavatel stavby (stavebník)

5.2

Koordinátor BOZP

5.3

Zhotovitel stavby

5.4

Projektant stavby

6

Oznámení o zahájení prací

7

Plán BOZP

7.1

Podmínky zpracování plánu BOZP

7.2

Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života

7.3

Rozsah a obsah plánu BOZP

8

Státní orgány

9

Závěr

PROFESIS - Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby - členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

ÚVOD

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) platný od 1.1.2007, přinesl do právních předpisů ve výstavbě nový pojem: koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor BOZP).

Následně byl institut koordinátora BOZP detailně definován v zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně pracovních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Od nabytí účinnosti měl zákon již 7 novel, z nichž nejrozsáhlejší je poslední novela, provedená zákonem č. 88/2016 Sb. s účinností od 1. 5. 2016.

Právní předpisy byly pro oblast BOZP na staveništi a konkrétně pro činnost koordinátora BOZP doplněny nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi a nařízením vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti. Mezi základní znalosti koordinátora BOZP patří mimo jiné znalosti a dovednosti potřebné pro zpracování tzv. plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen plán BOZP). Obě tato nařízení vlády byla v souvislosti se změnami zavedenými zákonem č. 88/2016 Sb. rovněž novelizována NV č. 136/2016 Sb. s účinností od 1. 5. 2016.

Pojem koordinátor BOZP na staveništi se objevil také ve stavebním zákoně (§133, §153 a §157 zákona č. 183/2006 Sb.).

Pojem plánu BOZP se objevil také ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. (příloha č. 13) a následně ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

Pojmy koordinátor BOZP a plán BOZP přinesly některé nové povinnosti všem účastníkům výstavby jak při přípravě stavby (vč. projektové přípravy), tak i při realizaci stavby (vč. provádění, provozování a údržby). Jsou to nové povinnosti pro zadavatele stavby (stavebníka), projektanta stavby, zhotovitele stavby, zejména stavbyvedoucího, i pro státní orgány činné v oblasti BOZP (SÚIP a OIP).

Povinnosti, odpovědnosti a vztahy, vyplývající pro účastníky výstavby z výše uvedeného, jsou předmětem této metodické pomůcky, která navazuje na již dříve zveřejněné metodické pokyny v metodických pomůckách MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby, MP 2.5.1 Vedení a provádění technologických staveb a MP 2.6.1 Provádění staveb; bezpečnost při provádění prací na staveništi. MP se staly neoddělitelnou součástí DVD PROFESIS - Profesní informační systém ČKAIT již v roce 2007, 2008, 2009, 2010 a 2011 (www.profesis.cz). Od roku 2012 je PROFESIS pro členy ČKAIT k dispozici v online přístupu.

Dále jsou v textu předkládané metodické pomůcky pro lepší přehlednost, použity zkratky významných hesel a opakovaně používaných slov, jejichž přehled je uveden v dalších kapitolách.

1 POUŽITÉ ZKRATKY

AD
Autorský dozor
AO
Autorizovaná osoba
ASPI
Automatizovaný systém právních informací
BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
BPTZ
Bezpečnost práce a technických zařízení při provozu technických zařízení
ČBÚ
Český báňský úřad
ČAS
Česká agentura pro standardizaci
ČKA
Česká komora architektů
ČKAIT
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
ČR
Česká republika
ČSN
Česká technická norma
ČSN EN
Převzatá evropská norma
ČSSI
Česká společnost stavebních inženýrů
ČSSK
Česká společnost stavebních koordinátorů
ČÚBP
Český úřad bezpečnosti práce
DOSS
Dotčený orgán státní správy
DUR
Dokumentace pro územní řízení
HZS
Hasičský záchranný sbor
IC
Informační centrum
IP
Informační pomůcka (univerzální příloha MP)
JFO
Jiná fyzická osoba
MP
Metodická pomůcka
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
NV
Nařízení vlády
ObčZ
Občanský zákoník
OIP
Oblastní inspektorát práce
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
PBS
Požární bezpečnost staveb
PC
Provozní celek
PD
Projektová dokumentace
PJ
Provozní jednotka
PO
Požární ochrana
POV
Plán organizace výstavby
PROFESIS
Profesní informační systém
PS
Provozní soubor
Stavební řízení
SprŘ
Správní řád
Stavební úřad
SÚIP
Státní úřad inspekce práce
SW
Software
SZ
Stavební zákon
ÚNMZ
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
ZJ
Základní jednotka
ZOK
Zákon o obchodních kooperacích
ZOV
Zásady organizace výstavby
ZP
Zákoník práce
ZS
Zařízení staveniště
ZZVZ
Zákon o zadávání veřejných zakázek
ŽZ
Živnostenský zákon
ŽP
Životní prostředí

2 PRÁVNÍ PŘEDPISY

1. Sbírku zákonů a v ní publikované příslušné zákony, nařízení vlády (NV), vyhlášky, nálezy Ústavního soudu, apod. od roku 1945 (platné i zrušené právní předpisy) lze vyhledat na adrese:

http://www.mvcr.cz/clanek/stejnopisy-sbirky-zakonu-93409.aspx

2. Zákony, nařízení vlády (NV), vyhlášky, ústavní nálezy apod. související s výstavbou lze vyhledat na PROFESIS (www.profesis.cz) - a to v první části: Obecně závazné předpisy, kde jsou obsaženy právní předpisy, publikované ve Sbírce zákonů (platné i zrušené) od roku 1945. Právní předpisy jsou uváděny kontinuálně v plném znění. V plném znění znamená, že do textu původního právního předpisu jsou vloženy všechny změny provedené následnými novelami. Je-li v textu právního předpisu odkazováno na jiný právní předpis, lze v místě odkazu přímo otevřít právní předpis, na který je odkazováno. Právní předpisy lze vyhledávat podle jejich čísla, roku vydání a klíčových slov.

3. Právní předpisy, včetně stanovisek Legislativní komise ČKAIT lze nalézt rovněž na adrese: www.ckait.cz

2.1 ZÁKONY DOPLŇUJÍCÍ STAVEBNÍ ZÁKON

Mezi rozhodující zákony pro oblast výstavby patří:

2.2 VYHLÁŠKY DOPLŇUJÍCÍ STAVEBNÍ ZÁKON

Mezi rozhodující vyhlášky pro oblast výstavby patří:

  • Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací
  • Vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech
  • Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  • Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb
  • Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
  • Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení
  • Vyhláška č. 337/2011 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie
  • Vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby
  • Vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku
  • Vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov
  • Vyhláška č. 118/2013 Sb., o energetických specialistech
  • Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení
  • Vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů
  • Vyhláška č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie
  • Vyhláška č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhu na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku …
  • Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
  • Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí
  • Vyhláška č. 359/2013 Sb., o stanovení vzoru formuláře pro podávání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu
  • Vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami pozemků
  • Vyhláška č. 316/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti
  • Vyhláška č. 341/2014 Sb., o technických podmínkách provozu vozidel
  • Vyhláška č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky
  • Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích
  • Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty
  • Vyhláška č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů
  • Vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (účinnost od 1. 10. 2016)
  • Vyhláška č. 239/2017 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa
  • Vyhláška č. 329/2017 Sb., o požadavcích na projekt jaderného zařízení
  • Vyhláška č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace

2.3 NAŘÍZENÍ VLÁDY K ZÁKONU O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA VÝROBKY

Mezi rozhodující NV k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky pro oblast výstavby patří:

  • NV č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody
  • NV č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
  • NV č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky
  • NV č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv
  • NV č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení

Problematika posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh je nově řešena i zákonem č. 90/2016 Sb., doplněném prováděcími následujícími nařízeními vlády:

  • NV č. 97/2016 Sb., o technických požadavcích na výbušniny
  • NV č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh
  • NV č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh
  • NV č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh
  • NV č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh
  • NV č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh
  • NV č. 121/2016 Sb., o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh
  • NV č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent
  • NV č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh
  • NV č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh

2.4 VYHLÁŠKY A NAŘÍZENÍ VLÁDY K ZÁKONU O DALŠÍCH PODMÍNKÁCH BOZP

Mezi rozhodující vyhlášky a NV pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi patří:

Vyhlášky

  • Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice
  • Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajišťování jejich bezpečnosti
  • Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajišťování jejich bezpečnosti
  • Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajišťování jejich bezpečnosti
  • Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
  • Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečné práce v nízkotlakých kotelnách
  • Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení)
  • Vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří
  • Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a vyhřívání živic v tavných nádobách
  • Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (o požární prevenci)
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., o stanovení podmínek pro zařazování prací do kategorií, limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů, podmínek odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení práce s azbestem a biologickými činiteli
  • Vyhláška č. 309/2005 Sb., o zajištění technické bezpečnosti vybraných zařízení
  • Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
  • Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
  • Vyhláška č. 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických technických zařízeních
  • Vyhláška č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných ukazatelů chemických látek a chemických směsí a balení a označování chemických směsí
  • Vyhláška č. 405/2011 Sb., o průmyslové bezpečnosti
  • Vyhláška č. 162/2012 Sb., o tvorbě názvu nebezpečné látky v označení nebezpečné směsi
  • Vyhláška č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci
  • Vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu … a mladistvým zaměstnancům …
  • Vyhláška č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie
  • Vyhláška č. 284/2016 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pyrotechnice

Nařízení vlády

  • NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, TZ, přístrojů a nářadí
  • NV č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
  • NV č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů
  • NV č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
  • NV č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
  • NV č. 101/2005 Sb., o podrobných požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
  • NV č. 309/2005 Sb., o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení
  • NV č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
  • NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
  • NV č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
  • NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
  • NV č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností
  • Ústavní nález č. 241/2009 Sb., vysvětlení pojmů: normová hodnota, platnost nebo závaznost norem, bezplatná veřejná přístupnost norem
  • NV č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu
  • NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
  • NV č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění
  • NV č. 439/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem
  • NV č. 352/2014 Sb., o plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2015 – 2025
  • NV č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
  • NV č. 351/2015 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (nařízení o úpravě náhrady)
  • NV č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
  • NV č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů

2.5 ODBORNÉ POJMY VE VÝSTAVBĚ

2.5.1 Stavba

Podle §2 odst. 3 a 4 SZ se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též podle okolností část nebo změna dokončené stavby. Dočasná stavba je stavba, u které SÚ předem omezí dobu jejího trvání.

Pojem stavba se vyskytuje ve SZ v §2 odst. 2 až 4, §3 odst. 2, §103, §133 odst. 4, §134 odst. 2, §152 odst. 3, §153, §157, §160 odst. 1, 2 a 4, §178.

2.5.2 Staveniště

Podle §3 odst. 3 SZ se staveništěm rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část, anebo část stavby, popř. v rozsahu vymezeném stavebním úřadem též jiný pozemek nebo jeho část, anebo část jiné stavby.

Pojem staveniště se vyskytuje ve SZ v §3 odst. 3, §104 odst. 2, §112, §133, §152 odst. 3, §153 odst. 1, a §157.

Pojem staveniště je specifikován pro účely zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i v zákoně č. 309/2006 Sb. Podle §3 odst. 1 tohoto zákona se jedná o pracoviště zadavatele stavby, vymezené zhotoviteli dočasně k realizaci stavby.

2.5.3 Stavebník (zadavatel stavby)

Pojem stavebník (zadavatel stavby) je vymezen v §2 odst. 2 písm. c) SZ. Jedná se o fyzickou nebo právnickou osobu, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní opravy nebo zařízení, jakož i její právní zástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele, realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti. Stavebník (zadavatel stavby) na zhotovení stavby (díla) uzavírá příslušnou smlouvu se zhotovitelem (stavebním podnikatelem). Stavba (dílo) může být realizována podle SZ a dále ObčZ. Oba uvedené zákony (SZ, ObčZ) používají pod pojmem stavebník (zadavatel stavby) pojem objednatel a pod pojmem stavební podnikatel pojem zhotovitel.

Pojem stavebník se vyskytuje ve SZ v §2 odst. 2, §79 odst. 5, §104106, §107, §110111, §113, §115116, §119, §152 a §157.

Pojem zadavatel stavby (stavebník) je specifikován pro účely zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i v zákoně č. 309/2006 Sb. Podle §3 odst. 1 tohoto zákona se jedná o tzv. jinou fyzickou osobu, podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, pro kterou provádí zhotovitel stavbu.

2.5.4 Autorizovaný inspektor, zkrácené stavební řízení

SZ upravuje postavení a oprávnění autorizovaného inspektora. Tento pojem je ve SZ a ve výstavbě nový. Jedná se v podstatě o výkon činností příslušného SÚ formou komerční a prostřednictvím soukromého práva, tedy volně vyjádřeno se jedná o malý privátní SÚ.

Autorizovaný inspektor je fyzická osoba jmenovaná po vyjádření ČKA nebo ČKAIT a po úspěšném absolvování zkoušky ministrem pro místní rozvoj na dobu 10 let (s možností prodloužení bez zkoušky nejvýše o deset roků). Specifikace činnosti autorizovaného inspektora je předmětem zejména §117 SZ, §143§151 SZ a vyhlášky č. 498/2006 Sb. Autorizovaný inspektor musí být držitelem oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., tedy musí být autorizovanou osobou - AO (členem ČKA nebo ČKAIT). Činnost autorizovaného inspektora není živností a může být vykonávaná jako svobodné povolání. Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva pro místní rozvoj vykonávat tuto činnost jen, pokud zabezpečí její výkon fyzickými osobami - autorizovanými inspektory, splňujícími požadavky §143 odst. 1 a 2 SZ. Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou formou ve smlouvě se stavebníkem (zadavatelem stavby). Tuto činnost nesmí vykonávat u staveb, na kterých se podílel, podílí nebo se podílet bude při jejich přípravě, popř. provádění. Podle §117 SZ platí, že uzavře-li stavebník (zadavatel stavby) s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly PD na stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit SÚ, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky SŘ a nejde-li o stavbu, která je označena jako nezpůsobilá pro toto řízení oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (viz také kap. 5.4.2). Tento §117 SZ byl novelou SZ č. 39/2015 Sb. upraven mj. v tom smyslu, že činnost autorizovaného inspektora není přípustná u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.  Výkon činnosti autorizovaného inspektora na takovéto stavbě není náhradou obstaravatelské (inženýrské) činnosti pro stavebníka (zadavatele stavby), nýbrž je náhradou činnosti SÚ.

Odpovědnost inspektora je odpovědnost specifická, samostatná a nezávislá. Nenahrazuje odpovědnosti stavebníka (zadavatele stavby), projektanta stavby, zhotovitele stavby (stavbyvedoucího) ani dalších účastníků výstavby, včetně koordinátora BOZP. Dohled nad činností autorizovaného inspektora vykonává v součinnosti se SÚ ministerstvo pro místní rozvoj a přeneseně i ČKA nebo ČKAIT, kde je také veden seznam autorizovaných inspektorů (evidenční číslo, adresa).

Pojem autorizovaný inspektor se vyskytuje ve SZ v §1, §12, §113, §117, §118, §119, §122, §126, §133, §143, §144, §146, §149, §150, §151, §157, §167, §171, §172, §174, §193.

2.5.5 Zhotovitel stavby (stavební podnikatel)

Stavebním podnikatelem je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle ŽZ. V oblasti výstavby v souladu s právním řádem je tedy stavební podnikatel zhotovitelem stavby. Provádět stavbu může podle §160 odst. 1 SZ jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud není stavebním zákonem stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb.), vykonávaly jen autorizované osoby - AO, které jsou držiteli tohoto oprávnění.

Činnost stavebního podnikatele lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost, "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování" podle zákona č. 455/1991 Sb. a přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb.

Pojem stavební podnikatel (zhotovitel) se vyskytuje v SZ v §2 odst. 2 písm. b, §142 odst. 3, §152 odst. 1 až 4, §155, §157, §160 odst. 1 a 2, §180 odst. 1 až 5.

Pojem zhotovitel je specifikován pro účely zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i v zákoně č. 309/2006 Sb. Podle §3 odst. 1 tohoto zákona se jedná o zaměstnavatele, který provádí stavbu nebo se na jejím provedení podílí jako zhotovitel stavebních, montážních, stavebně montážních, bouracích nebo udržovacích prací bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály, konstrukce, účel jejich využití a dobu trvání pro jinou fyzickou osobu, podnikající právnickou osobu (zadavatele stavby) na jejím pracovišti (staveništi), vymezeném dočasně k realizaci stavby. Pro určení koordinátora BOZP je rozhodující zhotovitel, který má zaměstnance.

Pojem zaměstnavatel je specifikován v §7 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce tak, že se jedná o právnickou nebo fyzickou osobu, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovně právním vztahu. Povinnosti zaměstnavatele jsou v tomto zákonu dány §101§108 (zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, povinnosti vedoucích pracovníků, vhodné pracovní podmínky, identifikace rizik, technickoorganizační opatření prevence rizik a opatření k jejich omezení, využití vhodných pracovních a technologických postupů, přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, pravidelná školení, vybavení osobními pracovními ochrannými prostředky, evidenci a vyhodnocování úrazů atd.). Další povinnosti pro zaměstnavatele jsou specifikovány v §2§11 zákona č. 309/2006 Sb.

2.5.6 Obecné požadavky na výstavbu

Podle §169 odst. 1 SZ jsou povinny právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy při své činnosti, včetně plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, povolování staveb, odstraňování a užívání, udržování staveb, respektovat obecné požadavky na výstavbu podle §2 odst. 2 písm. e) SZ, stanovené příslušnými prováděcími předpisy.

Mezi těmito požadavky jsou rozhodující:

Pojem obecné požadavky na výstavbu se ve SZ vyskytuje v §1, §2 odst. 2, §111, §120, §122, §160, §169, §194.

Pro obecné a technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze platí nové nařízení

  • Nařízení Rady hl. m. Prahy č. 10/2016, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze – Pražské stavební předpisy.

Obecně pro jakékoliv stavby platí samozřejmě nadále vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

2.5.7 Stavbyvedoucí

Stavbyvedoucím je fyzická osoba, která zabezpečuje z pověření zhotovitele stavby (stavebního podnikatele) odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb. Jedná se tedy o autorizovanou osobu - AO, vykonávající ve smyslu §158 SZ tzv. vybranou činnost ve výstavbě, jejíž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě.

Činnost stavbyvedoucího lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost Provádění staveb, jejich změn a odstraňování podle zákona č. 451/1991 Sb. a přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb.

Pojem stavbyvedoucí se vyskytuje ve SZ §133 odst. 4, §134 odst. 2, §152 odst. 3, §153 odst. 1 až 4. §157 odst. 1 až 4, §160 odst. 1 a 4, §178 odst. 2 až 4.

Pojem stavbyvedoucí se v zákoně č. 309/2006 Sb. nevyskytuje a je skryt pod pojmem „odborné vedení realizace stavby“.

2.5.8 Projektant stavby

Stavební zákon pojem projektant stavby nedefinuje, ale ze souvislostí jeho použití lze dovodit, že tímto projektantem rozumí fyzickou osobu, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., tedy autorizované osoby - AO.

Projektant je nositel projektové činnosti, fyzická nebo právní osoba, která zpracovává na základě smluvního vztahu se zadavatelem stavby (stavebníkem) nebo zhotovitelem stavby (stavebním podnikatelem) PD staveb.

Činnost projektanta stavby lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost Projektová činnost ve výstavbě podle zákona č. 455/1991 Sb. a přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb.

Pojem projektant stavby se vyskytuje ve SZ §22 odst. 4, §113 odst. 2, §133 odst. 4, §152 odst. 4, §159 odst. 1 až 3.

2.5.9 Autorský dozor projektanta

SZ tento pojem používá, ale blíže jej nevymezuje. Ze souvislostí vyplývá, že autorský dozor projektanta je dozorová činnost zpracovatele PD. U PD stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, kterou zpracovala autorizovaná osoba - AO oprávněná podle zákona č. 360/1992 Sb., zajistí stavebník (zadavatel stavby) autorský dozor projektanta, popř. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou PD. Stavbyvedoucí je povinen spolupracovat s osobou, která tento autorský dozor projektanta vykonává. Tato osoba je oprávněna provádět záznamy do stavebního deníku, vedeného na stavbě zhotovitelem stavby (stavbyvedoucím). Pojem autorský dozor projektanta se vyskytuje ve SZ v §113 odst. 2, §152 odst. 4, 153 odst. 2, §157.

2.5.10 Technický dozor stavebníka

SZ tento pojem používá, ale blíže jej nevymezuje. Ze souvislostí vyplývá, že technickým dozorem stavebníka se ve výstavbě označuje kontrolní činnost fyzické osoby, popř. pracovníka právnické osoby pověřené stavebníkem (zadavatelem stavby) nad prováděním stavby nebo její části, financované z veřejného rozpočtu podle §152 odst. 4 SZ, a to na základě samostatného smluvního vztahu. Obsah činností technického dozoru stavebníka je obvykle smluvně upraven příkazní smlouvou podle §2430 a dále ev. nepojmenovanou smlouvou podle §1746 a dále ObchZ.

Činnost technického dozoru stavebníka lze vykonávat na základě volné živnosti obor č. 70 Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské oblasti podle zákona č. 451/1991 Sb. a přílohy č. 4 NV č. 278/2008 Sb. Technický dozor může podle zákona č. 360/1992 Sb. vykonávat autorizovaná osoba v rozsahu oboru, popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace.

Technický dozor stavebníka ale nepatří mezi vybrané činnosti podle §158 SZ. U stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního zákona (zákon č. 360/1992 Sb.), tj. autorizovanou osobou. Je velmi účelné, aby technický dozor stavebníka byl právě autorizovanými osobami - AO zajišťován. Osoba vykonávající technický dozor je obvykle pověřována i plněním závazku a povinností stavebníka (zadavatele stavby). Pojem technický dozor stavebníka se vyskytuje ve SZ v §152 odst. 2 a 4, v §153 odst. 2, v §157 odst. 2 (viz. MP 9.2).

2.5.11 Stavební dozor

Stavebník musí zajistit při provádění stavby svépomocí podle §160 SZ stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jedná se o odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, který je specifikován v §2 odst. 2 písm. d) SZ. Obsah činností stavebního dozoru stavebníka může být smluvně upraven např. příkazní smlouvou podle §2430 a dále, nebo nepojmenovanou smlouvou podle §1746 a dále ObčZ.

Činnost stavebního dozoru lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost Provádění staveb, jejich změn a odstraňování podle zákona č. 455/1991 Sb. a přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb. Stavební dozor může podle zákona č. 360/1992 vykonávat autorizovaná osoba - AO v rozsahu oboru popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace.

Pojem stavební dozor se vyskytuje ve SZ v §2 odst. 2 písm. d), v §133 odst. 4, v §134 odst. 2, v §152 odst. 3, v §153 odst. 3 a 4, v §157 odst. 2, §160 odst. 4, v §178 odst. 2 a 5.

3 ZÁKONÍK PRÁCE

3.1 PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ A ZAMĚSTNANCŮ V OBLASTI BOZP

Bezpečnost ve všeobecném pojetí představuje integrovanou ochranu lidského života, zdraví, životního prostředí a majetku v procesu pořízeni stavby (výstavby) i užívání stavby před jakýmkoliv nebezpečím (úraz, nemoc, poškození, zničení, odcizení, projevy vandalismu, kriminality a terorismu). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve výstavbě vychází z práva na uspokojivé pracovní podmínky (Listina základních práv a svobod).

Práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a další předpisy právního řádu ČR. Bezpečnost a ochranu zdraví při práci předepisuje taxativně v tomto smyslu tento zákon v §101§108 (viz kap. 2.5.5), v §300 a v §349.

Podle §349 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. jsou stavební předpisy, technické předpisy a technické normy, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví, zařazeny mezi předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany života a zdraví (viz následující citace):

Není-li určen koordinátor BOZP a plní-li na jednom pracovišti (na jedné stavbě, na jednom staveništi) úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů (zhotovitelů stavby - stavebních podnikatelů), jsou zaměstnavatelé povinni se vzájemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody (smluvního vztahu) zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel (obvykle rozhodující, hlavní zhotovitel stavby) koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištěni. Zaměstnavatel (zhotovitel) je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (na staveništi) a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Je-li určen koordinátor BOZP při přípravě stavby musí plnit základní povinnosti v souladu s §18 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., další činnosti koordinátora BOZP během přípravy stavby jsou specifikovány v §7 písm. a) až d) NV č. 591/2006 Sb. Další činnosti koordinátora BOZP během realizace stavby jsou specifikovány v §8 odst. 1 a 2 NV č. 591/2006 Sb.

3.2 POSTAVENÍ ZAMĚSTNAVATELE VE VÝSTAVBĚ

Postavení zaměstnavatele v oblasti výstavby upravují především následující zákony:

Postavení zaměstnavatele a podnikající osoby v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci upravují dále především tyto zákony:

4 ZÁKON O ZAJIŠTĚNÍ DALŠÍCH PODMÍNEK BOZP

4.1 VAZBA NA SMĚRNICE EHS

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci transponuje do českého právního řádu Směrnici Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích. V části třetí zákon stanoví úkoly zadavateli stavby (stavebníkovi), zhotoviteli, popř. jiné fyzické osobě (JFO - OSVČ), která se podílí na zhotovení stavby, jakož i koordinátorovi BOZP na staveništi.

Požadavky vůči zaměstnavateli na pracoviště a pracovní prostředky jsou v zákoně specifikovány v §3, požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení pak v §4, požadavky na organizaci práce a pracovní postupy v §5. Je-li zaměstnavatel v postavení zhotovitele (stavebního podnikatele) ve smyslu SZ a ŽZ, platí samozřejmě tyto požadavky v plné míře pro jeho činnost na staveništi. Na staveništi jsou všichni účastníci výstavby, jako zaměstnavatelé podílející se na zhotovení stavby, povinni zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik.

Zákonem č. 309/2006 Sb. nejsou dotčeny obecné požadavky na výstavbu, zvláštní požadavky na pracoviště, na uvedení výrobku na trh a do provozu, na činnosti související s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření, na požární ochranu a na činnosti související s prevencí závažných havárií, které jsou stanoveny zvláštními předpisy. Výše uvedený zákon používá pod pojmem stavebník pojem zadavatel stavby.

4.2 ODBORNÁ ZPŮSOBILOST, ZVLÁŠTNÍ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST

Plnění úkolů v prevenci rizik musí zaměstnavatel zajišťovat v souladu s §9 zákona č. 309/2006 Sb., sám, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý; jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem (odborně způsobilou osobou), kterého zaměstnává v pracovně právním vztahu. Sám může toto zajišťovat, má-li k tomu potřebné znalosti a zaměstnává-li nejvýše 25 zaměstnanců. Zaměstnává-li 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Zaměstnavatel, který má více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Předpoklady pro získání odborné způsobilosti fyzické osoby konkretizuje §10 zákona č. 309/2006 Sb.

Odborná způsobilost podle §10 zákona č. 309/2006 Sb. je podmínkou výkonu práce a činnosti koordinátora BOZP a tzv. preventisty, tj. odborně způsobilé osoby pro prevenci rizik podle §102 odst. 2 ZP.

Evidenci odborně způsobilých osob, jako veřejnou, vede podle §10 zákona č. 309/2006 Sb. MPSV.

Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci (se zvláštní odbornou způsobilosti).

Předpoklady zvláštní odborné způsobilosti zaměstnance konkretizuje §11 zákona č. 309/2006 Sb.

Zkoušky z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti se skládají opakovaně každých 5 let.

4.3 UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI CIZINCŮ

Uznávací orgán, to je MPSV, podle §10 odst. 5 zákona č. 309/2006 Sb. ověří odbornou kvalifikaci fyzické osoby, která získala odbornou kvalifikaci v jiném členském státě EU, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území ČR. Při ověřování se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace č. 18/2004 Sb.

4.4 ZAJIŠTĚNÍ BOZP MIMO PRACOVNĚ PRÁVNÍ VZTAHY

Podle §12 zákona č. 309/2006 Sb. platí (viz následující citace):

Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy, jde-li o:

  • zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje;
  • fyzickou osobu, která provozuje výdělečnou činnost podle ŽZ;
  • spolupracujícího manžela nebo dítě osob uvedených výše;
  • fyzickou nebo právnickou osobou, která je zadavatelem stavby, nebo jejím zhotovitelem, popř. se na zhotovení stavby podílí;
  • další členy rodiny, kteří jsou zúčastněni na provozu rodinného závodu podle ObčZ;

se vztahuje §101 odst. 1 a 2, §102, §104 a §105 zákoníku práce a §211 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

Tam, kde se v zákoníku práce nebo v části první zákona č. 309/2006 Sb. uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím i osoba uvedená v §12 tohoto zákona.

5 ÚČASTNÍCI VÝSTAVBY

5.1 ZADAVATEL STAVBY (STAVEBNÍK)

Budou-li, podle §14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby (stavebník) povinen písemně určit (jmenovat, smluvně zajistit) jednoho nebo více koordinátorů BOZP, s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. Koordinátor musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Činnosti koordinátora při přípravě stavby, a při její realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou. Zadavatel stavby rozhodnutý realizovat stavbu musí (nejlépe po konzultaci s projektantem stavby nad rozpracovanou projektovou dokumentací) provést rozhodnutí, je-li pro danou stavbu nutno naplnit povinnost zajistit koordinátora BOZP nebo nikoliv. Zadavatel stavby v rozhodující většině má při realizaci stavby dva převažující zájmy: ekonomický průběh stavby a termínový průběh stavby. Oba tyto zájmy mají negativní dopad na průběh BOZP na staveništi. V tomto smyslu je právě opodstatněnost řádné činnosti koordinátora BOZP.

Činnosti koordinátora BOZP při přípravě díla a při jeho realizaci mohou (ale nemusí) být vykonávány stejnou osobou.

Určí-li zadavatel stavby (stavebník) více koordinátorů BOZP, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí pravidla jejich vzájemné spolupráce (vzájemné kompetence, hlavní koordinátor BOZP atd.). Zadavatel stavby (stavebník), který je fyzickou osobou a splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti, koordinátora BOZP neurčí, bude-li činnost koordinátora BOZP vykonávat sám. Zadavatel stavby je povinen předat koordinátorovi BOZP veškeré podklady a informace pro jeho činnost, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, poskytovat mu potřebnou součinnost a zavázat všechny zhotovitele stavby, popř. jiné osoby – jiné fyzické osoby (OSVČ) k součinnosti s koordinátorem BOZP po celou dobu přípravy a realizace stavby.

Koordinátor BOZP nemusí být určen zadavatelem stavby (stavebníkem) v případě, že stavbu provádí jen jeden zhotovitel, a dále v případě stavby podle §14 odst. 6 zákona č. 309/2006 Sb.:

  • u níž nevzniká zadavateli stavby (stavebníkovi) povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle §15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.,
  • kterou provádí zadavatel stavby (stavebník) sám pro sebe svépomocí podle §160 odst. 3 SZ,
  • nevyžadující stavební povolení ani ohlášení stavby podle §103 SZ.

Zadavateli stavby (stavebníkovi) se doporučuje konzultace tohoto problému při zásadních změnách "doby trvání", nebo "objemu prací", na místně příslušném OIP. Není-li nebo nemusí-li být koordinátor BOZP určen, jsou na konkrétní stavbě zodpovědní za dodržování právních předpisů v oblasti BOZP a koordinace BOZP vč. řešení bezpečnostních rizik podle §349 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce příslušnou mírou zadavatel stavby (stavebník) a zhotovitelé.

Změní-li se na stavbě situace tak, že jsou dodatečně naplněny předpoklady zákona č. 309/2006 Sb., musí být dodatečně koordinátor stavby stanoven zadavatelem.

Neurčení koordinátora BOZP je přestupkem (FO) nebo správním deliktem (PO), a jako takové může být řešeno podle zákona č. 251/2005 Sb. pokutou až do výše 400 000 Kč.

Bližší informace k výše uvedenému jsou předmětem kap. 7.

5.2 KOORDINÁTOR BOZP

5.2.1 Činnosti koordinátora BOZP

Koordinátorem BOZP je fyzická osoba, určená zadavatelem stavby (stavebníkem) k provádění stanovených činnosti při přípravě stavby a při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem BOZP je fyzická osoba, která splňuje předpoklady odborné způsobilosti podle §10 zákona č. 309/2006 Sb. Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora BOZP, zabezpečila-li jejich výkon odborně způsobilou fyzickou osobou.

Koordinátorem BOZP nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby podle §153 a §160 SZ (stavbyvedoucí). Vyloučit nelze ani výkon funkce koordinátora BOZP a technického dozoru stavebníka, ev. projektanta stavby jednou osobou, jde-li o osobu s příslušným oprávněním, a není-li to na úkor kvality výkonu těchto funkcí.

Právní formu výkonu činnosti koordinátora BOZP zákon č. 309/2006 Sb. přímo neupravuje. Jednou z možných forem je příkazní smlouva podle ObčZ (blíže viz kap. 5.2.5). Ze ŽZ vyplývá, že tato činnost může být vykonávána v rámci vázané živnosti, Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, podle zákona č. 455/1991 Sb. a přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb. Koordinátor BOZP může vykonávat činnost také v zaměstnaneckém poměru, avšak zásadně by neměl působit v této funkci na stavbě, jejímž zhotovitelem (stavebním podnikatelem) je jeho zaměstnavatel.

Koordinátor BOZP je povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích a skutečnostech, o nichž se v souvislosti se svou činností dozvěděl, a které nelze sdělovat dalším osobám, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Činnost koordinátora BOZP končí předáním dokončené stavby ze strany zhotovitele na zadavatele stavby (stavebníka), to znamená, až potom, kdy jsou veškeré práce ukončeny, staveniště je uvedeno do řádného stavu a je připraveno pro zahájení provozu u zadavatele stavby. Doba kolaudace stavby to zpravidla není, protože v řadě případů probíhají po kolaudaci ještě další práce, související s dokončovacími pracemi, úpravami, odstraňováním připomínek správního orgánu, popř. zadavatele stavby (stavebníka).

Koordinátor BOZP na staveništi na konkrétní stavbě zastupuje a hájí zájmy stavebníka (zadavatele stavby). Úzce spolupracuje s jednotlivými stavebními manažery, případně i s dalšími členy realizačního týmu podle potřeb týmu a výstavby. Konkrétní řídící vazby koordinátora se mohou u jednotlivých staveb lišit, vycházejí vždy ze stanoveného řídícího schématu stavby a jsou jednoznačně určeny vedoucím projektu nebo ředitelem výstavby. Pokud např. existuje na stavbě několik realizačních týmů vedených vedoucími projektů, je koordinátor BOZP zpravidla členem centrálního týmu.

Koordinátor BOZP vykonává zejména následující činnosti:

  • Je podrobně seznámen a dokáže interpretovat zásady politiky BOZP na staveništi, příslušné právní a ostatní předpisy související s BOZP a vyžaduje jejich plnění od ostatních účastníků výstavby.
  • Poskytuje odbornou pomoc členům realizačního týmu při řešení záležitostí souvisejících s BOZP a spolupracuje při tom s odborně způsobilou osobou pro prevenci rizik podle §10 zákona č. 309/2006 Sb. ostatních zhotovitelů nebo odpovědných zástupců pro BOZP.
  • Jde osobním příkladem všem ostatním členům týmu při prosazování zásad bezpečné práce, a to i vůči ostatním partnerům při výstavbě (zhotovitelům, zákazníkům, projektantům atd.).
  • Aktivně spolupracuje s realizačními týmy při zpracovávání, doplňování a aktualizaci jejich vlastních plánů BOZP a provádí jejich kontrolu tak, aby vždy byly dodrženy zásady BOZP a platná legislativa s důrazem na vyhodnocení rizik, stanovení bezpečných postupů práce a plánování opatření zejména proti pádu.
  • Spolupracuje s realizačními týmy při kontrole dokladů a dokumentů zhotovitelů souvisejících s BOZP a poskytuje podporu např. při výběrovém řízení, při předání staveniště, apod.
  • Organizuje potřebná školení BOZP na stavbě (např. vstupní školení zhotovitelů na stavbu, krátká mimořádná školení apod.).
  • Účastní se všech předávání stavenišť a pracovišť a prosazuje principy bezpečné práce ještě před vlastním zahájením prací, mimo jiné i spoluprací se stavebními manažery při projednávání a schvalování technologických postupů nebo popisů organizace práce zhotovitelů.
  • Udržuje kontakt s bezpečnostními techniky a manažery všech účastníků výstavby (zákazníka, zhotovitelů, projektanta, atd.) a s příslušnými orgány státního odborného dozoru (např. OIP, HZS, poskytovatelem první pomoci a dalšími, podle typu výstavby a konkrétní situace).
  • Má přehled o zajištění odborné první pomoci na staveništi.
  • Zajišťuje dohodnutým způsobem informovanost zástupce zhotovitele stavby zabezpečujícího odborné vedení provádění stavby a stavebníka o stavu bezpečnosti práce na staveništi a dodržování zásad BOZP realizačním týmem; provádí i mimořádné kontroly nebo audity zaměřené na konkrétní oblasti, případně zajišťuje jiné úkoly, na kterých se se stavebníkem smluvně dohodl.
  • Kontroluje koordinaci částí staveb nebo činností, které bezprostředně souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci (např. provoz zařízení staveniště, přístupových cest, stravovacích zařízení, úklid komunikací, logistika staveniště, ostraha, požární ochrana včetně koordinace evakuačních plánů atd.).
  • Provádí pravidelné kontroly BOZP na staveništi podle stanoveného plánu (denní, týdenní, měsíční) a dále i mimořádné kontroly podle potřeby samostatně nebo ve spolupráci s příslušným zástupcem zhotovitele stavby zabezpečujícím odborné vedení provádění stavby a stavebníkem a vyžaduje odstranění závad v termínech odpovídajících závažnosti ohrožení, včetně zastavení prací a okamžitého odstranění závady v případě ohrožení života osob. Výsledky kontrol dokumentuje příslušnými zápisy do knihy kontrol, stavebního deníku apod.
  • Zastupuje oblast BOZP na všech poradách podle požadavků zástupce zhotovitele stavby zabezpečujícího odborné vedení provádění stavby (zejména jde o koordinační porady zhotovitelů, kontrolní dny výstavby aj.).
  • Aktivně spolupracuje se zástupcem zhotovitele stavby zabezpečujícím odborné vedení provádění stavby při organizaci měsíčních porad realizačního týmu na téma BOZP a vyhodnocení rizik výstavby, včetně koordinačních záležitostí.
  • Zajišťuje důsledně informovanost a osvětu v oblasti BOZP na staveništi s využitím vývěsek, školení apod.
  • Má přehled o pracovních úrazech zaměstnanců zhotovitelů na stavbě a o stavu a způsobu jejich vyšetření (kontrola knih úrazů atd.).
  • Eviduje a navrhuje opatření pro každou mimořádnou událost, úraz, havárii nebo skoronehodu na staveništi ve spolupráci se zástupcem zhotovitele stavby zabezpečujícím odborné vedení provádění stavby, dále se zástupci zhotovitelů se podílí na zajištění bezpečnosti osob a odstranění následků události, případně se podílí rovněž na vyšetřování události. V žádném případě nepřísluší koordinátorovi BOZP poskytovat jakékoli informace hromadným sdělovacím prostředkům.
  • Vede písemně chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti, jako odborně způsobilé osoby, který opatřuje svým jménem a podpisem.
  • Opatřuje zpracované dokumenty související s výkonem své činnosti, jako odborně způsobilé osoby, který opatřuje svým jménem a podpisem.
  • Oznamuje MPSV změny údajů uváděných v evidenci odborně způsobilých osob do 15 dnů od jejich vzniku.

5.2.2 Vazby koordinátora BOZP

Vazba koordinátora BOZP na ostatní účastníky výstavby je specifikována v současnosti pouze ve třech paragrafech SZ. Nikde jinde se tento pojem ve SZ dále nevyskytuje (viz následující citace):

  • §133 odst. 4 - Kontrolní prohlídka stavby

na výzvu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi;

  • §153 odst. 2 - Stavbyvedoucí a stavební dozor

stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi;

  • §157 odst. 2 - Stavební deník

stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebníka. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřičských prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor stavby, pro jejíž povolení vydá certifikát podle §117 (SZ), a další osoby oprávněné plnit úkoly státního dozoru podle zvláštních předpisů (např. zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 201/2012 Sb., zákon č. 350/2011 Sb. apod.).

5.2.3 Povinnosti koordinátora BOZP

Je-li signalizována projektantem stavby - zpracovatelem projektové dokumentace (příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, část B/B.8 písm. j) v souladu s požadavky §14 zákona č. 309/2006 Sb. potřeba ustavit koordinátora BOZP, musí zadavatel stavby (stavebník) toto zajistit:

  • v etapě přípravy stavby;
  • v etapě realizace stavby.

Činnosti koordinátora BOZP, jak již bylo uvedeno, při přípravě díla a při jeho realizaci, mohou (ale nemusí) být vykonávány toutéž právnickou nebo fyzickou osobou. V praxi je běžným, avšak nesprávným jevem, že zadavatel stavby (stavebník) ustavuje koordinátora BOZP až pro etapu realizace stavby. Za takovéto situace vůbec nedojde ke spolupráci s projektantem stavby, nemohou být plněny povinnosti předpokládané pro činnost koordinátora BOZP při přípravě stavby, což se následně neblaze projeví při realizaci stavby.

Koordinátor BOZP při přípravě stavby musí plnit základní povinnosti v souladu s §18 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. (viz následující citace):

  • v dostatečném časovém předstihu před výběrem zhotovitelů předat zadavateli stavby plán, obsahující kromě náležitostí uvedených v §15 odst. 2 (zákon č. 309/2006 Sb.) také přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, a další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci,
  • bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli, pokud byl již určen, popř. jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy, a které se dotýkají jejich činnosti.

Další činnosti koordinátora BOZP během přípravy stavby jsou specifikovány v §7 písm. a) až d) NV č. 591/2006 Sb. (viz následující citace):

  • dává podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační opatření, která jsou z hlediska zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce vhodná pro plánování jednotlivých prací, zejména těch, které se uskutečňují současně nebo v návaznosti; dbá, aby doporučované řešení bylo technicky realizovatelné a v souladu s právními předpisy a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a aby bylo, s přihlédnutím k účelu stanovenému zadavatelem stavby, ekonomicky přiměřené;
  • poskytuje odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, odhadu délky času potřebného pro provedení plánovaných prací, nebo činností se zřetelem na specifická opatřeni, pracovní nebo technologické postupy a procesy a potřebnou organizaci prací v průběhu realizace stavby;
  • zpracovává plán tak, aby obsahoval přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, přehledné schematické znázornění časového trvání, posloupnosti anebo souběhu a věcné vazby jednotlivých opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nechá odsouhlasit a podepsat, aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi;
  • zapracuje do plánu požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při udržovacích pracích.

Ve své činnosti koordinátor BOZP v rámci přípravy stavby spolupracuje se zadavatelem stavby (stavebníkem), projektantem stavby, popř. zhotovitelem (stavbyvedoucím) a dalšími zhotoviteli podílejícími se na realizaci stavby, jsou-li již známi.

Koordinátor BOZP při realizaci stavby je v souladu s §18 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. povinen bez zbytečného odkladu (viz následující citace):

  • informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací;
  • upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem, nebo na nedodržení plánu a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření; oznámit zadavateli stavby případy podle bodu 2 (předchozí bod), nebyla-li zhotovitelem neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy; na základě tohoto oznámení je zadavatel stavby povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem;
  • postupovat při výkonu své činnosti v součinnosti s dalšími odborně způsobilými osobami vykonávající svoji působnost podle zvláštních právních předpisů.

Další činnosti koordinátora BOZP během realizace stavby jsou specifikovány v §8 odst. 1 a 2 NV č. 592/2006 Sb. (viz následující citace):

  • koordinuje přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jednotlivými zhotoviteli nebo jimi pověřenými osobami se zřetelem na povahu stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a činnosti prováděné na staveništi současně, popř. v návaznosti, s cílem chránit zdraví fyzických osob, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet vzniku nemocí z povolání;
  • dává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení nebo opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se s ohledem na věcné a časové vazby při realizaci stavby uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně navazovat;
  • spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo činností;
  • sleduje provádění prací na staveništi a ověřuje, zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem zajištění bezpečného provádění prací na staveništi, upozorňuje na konkrétně zjištěné nedostatky a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy;
  • kontroluje zabezpečení obvodu staveniště, včetně vstupu a vjezdu na staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaným fyzickým osobám;
  • spolupracuje se zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s příslušnými odborovými organizacemi, popř. s fyzickou osobou provádějící technický dozor stavebníka;
  • zúčastňuje se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem podle zvláštního předpisu (§133 odst. 4 SZ);
  • v součinnosti se všemi zhotoviteli na dané stavbě aktualizuje a přizpůsobuje plán zpracovaný při přípravě stavby skutečnému průběhu prací při realizaci stavby na staveništi a nechá plán odsouhlasit a podepsat všemi zhotoviteli, pokud nebyli v době zpracování plánu známi;
  • navrhuje termíny kontrolních dnů k dodržování plánu za účasti zhotovitelů nebo osob jimi pověřených a organizuje jejich konání;
  • sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán, a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků;
  • provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele, a dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.

5.2.4 Odborná způsobilost koordinátora BOZP

Z ustanovení §10 zákona č. 309/2006 Sb. vyplývá, že funkci koordinátora BOZP může vykonávat pouze fyzická osoba, která absolvovala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření, a vykonala odbornou praxi minimálně tříletou, popř. jednoletou při dokončení vysokoškolského vzdělání stavebního zaměření. Za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané při přípravě nebo realizaci staveb.

Osvědčení o získání odborné způsobilosti je vydáváno na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti a má platnost 5 let. Každá další zkouška je posuzována jako tzv. periodická zkouška.

5.2.5 Pravomoci koordinátora BOZP

Pravomoci koordinátora BOZP vyplývají především ze zákona č. 309/2006 Sb., NV č. 591/2006 Sb. a NV č. 592/2006 Sb., ve vazbě na SZ a zákon č. 251/2006 Sb. Další specifikace pravomocí předaných koordinátorovi ze strany stavebníka (zadavatele stavby) jsou předmětem smluvního vztahu těchto dvou subjektů. Typ smluvního vztahu není v právních předpisech předepsán, ale lze předpokládat samozřejmě smlouvy podle ObčZ obdobně, jako je to u technického dozoru stavebníka. Velmi problematickou se jeví někde aplikovaná praxe udělování pokut ze strany koordinátora BOZP účastníkům výstavby. Tato praxe je přijatelná pouze, je-li to uvedeno ve smluvních vztazích zadavatel stavby - zhotovitel a zadavatel stavby - koordinátor BOZP (např. krácení hodnoty faktur, zadržení proplácení faktur, smluvní pokuty). Výše uvedené předpisy nesvěřují koordinátorovi pravomoc "něco přikazovat" jiným účastníkům výstavby (např. projektantovi stavby, stavbyvedoucímu). Koordinátor BOZP pouze podněcuje, doporučuje, poskytuje odborné konzultace, navrhuje, ověřuje nápravná zařízení či řeší. To ovšem koordinátorovi nebrání v plnění jeho povinností, protože se při výkonu své funkce opírá o příslušná ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., která stavebníka (zadavatele stavby), zhotovitele (stavbyvedoucího) či jinou fyzickou osobu zavazují dodržovat koordinátorem BOZP doporučovaná pracovně bezpečnostní opatření.

Funkci koordinátora lze pro názornost charakterizovat jako specifický způsob uvádění činností účastníků výstavby v oblasti BOZP do souladu, přičemž jejich vlastní odpovědnost podle ZP a předpisů z oblasti BOZP zůstává nedotčena.

5.2.6 Seznam koordinátorů BOZP

Seznam odborně způsobilých koordinátorů BOZP odzkoušených ze strany MPSV akreditovanými subjekty je veden na adrese: Český Focal Point pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci:

http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/training/osvedceni.php

V polovině roku 2018 bylo na tomto veřejně přístupném seznamu cca 1 800 koordinátorů BOZP (evidenční číslo, adresa atd.).

Koordinátor BOZP je povinen podle §10 zákona č. 309/2006 Sb. oznámit případné změny údajů v evidenci odborně způsobilých osob na MPSV do 15 dnů od jejich vzniku.

5.3 ZHOTOVITEL STAVBY

Oprávněný zástupce zhotovitele (stavbyvedoucí) je z obecně platných předpisů (zejména v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. a zákonem č. 251/2005 Sb.) povinen zabezpečit BOZP na pracovišti, které mu podléhá v rámci běžných pracovně právních vztahů.

Dále uvedené povinnosti neplatí pouze pro zhotovitele, který je v přímém smluvním vztahu se zadavatelem stavby, ale i pro všechny dále nasmlouvané zhotovitele vyskytující se na staveništi.

Zhotovitel je povinen podle §16 písm. a) a b) zákona č. 309/2006 Sb. (viz následující citace):

  • nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi informovat určeného koordinátora o pracovních a technologických postupech, které (jako zhotovitel se svými případnými podzhotoviteli) zvolil, o řešení rizik vznikajících při těchto postupech, včetně opatření přijatých k jejich odstranění;
  • poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů, po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

Zhotovitel musí dále dodržovat v oblasti BOZP povinnosti specifikované v §2 a §3 a v příloze č. 13 NV č. 591/2006 Sb.

V této souvislosti musí zhotovitel zajistit především požadavky podle následujících právních předpisů:

Výše uvedené zásady platí i pro tzv. jinou fyzickou osobu (OSVČ):

Jiná fyzická osoba (OSVČ) je podle §17 odst. 1 a 2 zákona č. 309/2006 Sb. osoba, která se osobně podílí se zhotovitelem stavby na zhotovení stavby, a která nezaměstnává zaměstnance. Tato osoba by neměla být považována za zhotovitele stavby.

Jiná fyzická osoba (OSVČ) je povinna:

  • poskytnout zhotoviteli stavby a koordinátorovi BOZP potřebnou součinnost;
  • postupovat podle pokynů nebo opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce stanovených zhotovitelem stavby;
  • informovat zhotovitele stavby nejpozději 5 pracovních dnů před převzetím pracoviště, a není-li to ze závažných důvodů možné, bez zbytečného odkladu, o všech okolnostech, které by mohly při její činnosti na staveništi vést k ohrožení života a poškození zdraví dalších fyzických osob, zdržujících se na staveništi s vědomím zhotovitele stavby;
  • dodržovat právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi;
  • přihlížet k podnětům koordinátora BOZP;
  • používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky podle §104 zákona č. 262/2006 Sb., technická zařízení, přístroje a nářadí, splňující požadavky stanovené NV č. 378/2001 Sb.;
  • nesmí vyřazovat, měnit nebo svévolně přestavovat ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí a tato zařízení musí používat k účelům a za podmínek, pro které jsou určena.

Poslední čtyři výše uvedené povinnosti se vztahují i na zhotovitele, který osobně na staveništi pracuje.

5.4 PROJEKTANT STAVBY

5.4.1 Odpovědnost projektanta stavby

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací podle §15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci aktualizován.

Zadavatel stavby (stavebník) v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb. a vyhláškou č. 146/2008 Sb., očekává od projektanta stavby (autorizované osoby – AO), se kterým je ve smluvním vztahu, v rámci zpracování projektové dokumentace k ohlášení stavby, k žádosti o stavební povolení, veřejnoprávní smlouvě, popř. oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, a to v části B./B. 8 ZOV PD podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění č. 405/2017 Sb., stanovení zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posouzení potřeby koordinátora BOZP (jsou-li naplněny podmínky určené zákonem č. 309/2006 Sb.), a mj. i posouzení potřeby plánu BOZP na staveništi.

Plán BOZP na staveništi zásadně musí zpracovávat podle §15 zákona č. 309/2006 Sb. odborně způsobilá osoba, tj. koordinátor BOZP na staveništi.

Projektant stavby by měl v etapě přípravy stavby při úzké spolupráci s koordinátorem BOZP (nebo koordinátor BOZP s projektantem naopak) ze znalosti rozsahu stavby a stavebně montážních činností specifikovat v ZOV podklady pro plán BOZP, koordinátor BOZP by měl v etapě přípravy stavby tyto podklady dopracovat podle skutečně rýsujících se vztahů na stavbě (použité technologické a pracovní postupy, stavební stroje a mechanismy apod.). Spolu s oznámením o zahájení stavby na OIP je povinností zadavatele stavby takto dopracovaný plán BOZP předložit 8 dní před zahájením stavby na OIP a v etapě realizace stavby jej kontinuálně aktualizovat podle případně měnících se podmínek na stavbě. Za datum zahájení stavby lze považovat den podpisu protokolu o převzetí a předání staveniště mezi zadavatelem stavby a zhotovitelem stavby.

Zadavatel stavby (stavebník) upřesní ve svých smluvních vztazích (na projektanta stavby a na koordinátora BOZP) požadavek na součinnost a spolupráci mezi projektantem stavby a koordinátorem BOZP nejen pro etapu přípravy stavby, ale i pro etapu realizace stavby. Toto se týká samozřejmě i vztahů koordinátor BOZP a stavbyvedoucí pro následnou etapu realizace stavby.

Projektant stavby, protože v etapě přípravy stavby má k dispozici o stavbě nejvíce údajů z budoucích účastníků stavby, upozorní tedy v ZOV PD kromě jiného na eventuální povinnost stanovit koordinátora BOZP, zpracovat plán BOZP a podat na OIP oznámení o zahájení stavby v etapě realizace stavby.

Plán není obecně součástí projektové dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

Projektant stavby v souladu s §159 odst. 2 odpovídá:

  • za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby, provedené podle jím zpracované PD a za proveditelnost stavby podle této dokumentace;
  • za technickou a ekonomickou úroveň projektů technologického zařízení, včetně vlivů na ŽP;
  • za zohlednění právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahující se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.

Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, městské inženýrství, nebo technologická zařízení staveb, je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace/projektové dokumentace, tzn. části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb.

Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního zákona a autorizačního zákona.

Není-li projektant způsobilý některou část PD zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která zodpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za PD stavby jako celku tím není dotčená.

Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v §104 odst. 2 písmeno e) až i) a n) může kromě projektanta s autorizací podle §159 SZ zpracovávat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje již výše uvedené.

Dokumentaci, k jejímuž zpracování je zapotřebí autorizace (neboť se jedná o tzv. vybranou činnost podle SZ), ani její části, nemůže samostatně zpracovávat neautorizovaná osoba.

5.4.2 Rozsah a obsah projektové dokumentace

Rozsah a obsah projektové dokumentace (dále jen PD) pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, k žádosti o stavební povolení podle §115 SZ, k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116 SZ, a k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora §117 odst. 2 SZ je stanoven ve vyhlášce č. 499/2006 Sb. a ve vyhlášce č. 146/2008 Sb.

Stavební záměr s certifikátem autorizovaného inspektora může proběhnout podle §117 SZ, uzavře-li stavebník s tzv. autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly PD pro stavbu, kterou hodlá provést a dojde-li ke kladnému stanovisku ze strany příslušného stavebního úřadu po zveřejnění stavebního záměru na úřední desce nebo rozhodne-li tak odvolací orgán (krajský úřad).

Vyhláška č. 499/2006 Sb. stanoví plnění určitých povinností zpracovatele PD pro zajištění BOZP:

Příloha č. 12 - PD pro ohlášení stavby uvedené v §104 odst. 1 písm. a) - e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení

V části B. Souhrnná technická zpráva, B. 8 Zásady organizace výstavby, písm. j) vyplývá povinnost stanovení zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle jiných právních předpisů (zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 591/2006 Sb.).

Příloha č. 13 - PD pro provádění stavby

V části B. Souhrnná technická zpráva písm. b) vyplývá povinnost stanovení požadavků na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

5.4.3 Vybrané činnosti ve výstavbě

Zpracování PD, s výše uvedenými kapitolami týkajícími se oblasti BOZP, je podle SZ tzv. vybranou činností ve výstavbě. Totéž platí pro výkon činnosti vedení provádění stavby. Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. O výkonu vybraných činností je povinna autorizovaná osoba - AO vést chronologický záznam ve formě Deníku AO pro potřeby kontroly ze strany ČKAIT.

Podle §158 SZ je vybranou činností mimo jiné právě zpracování PD pro vydání stavebního povolení podle §115 SZ a dokumentace pro ohlašování stavby podle §104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, popř. dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle §116 SZ a k stavebnímu záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle §117 odst. 2 SZ.

Povinnosti a požadavky kladené v praxi na autorizovanou osobu - AO vykonávající vybranou činnost ve výstavbě jsou shrnuty v předpise A 2.1 - Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby v Profesním informačním systému ČKAIT - PROFESIS.

6 OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ PRACÍ

V případech, kdy podle §5 a přílohy č. 4 NV č. 591/2006 Sb. a §15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. při realizaci stavby:

  • celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti, a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
  • celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu;
  • je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit tzv. oznámení o zahájení prací na OIP, příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli stavby. Náležitosti oznámení stanoví příloha č. 4 NV č. 591/2006 Sb. Oznámení o zahájení prací může být doručeno v podobě listinné nebo elektronické formy. K zaslání lze využít datových schránek, elektronických podpisů a dalších nových metod komunikace se státní správou. Vyžadován je podpis zadavatele stavby, nebo jeho oprávněného zástupce (nikoliv pouze koordinátora BOZP). Nedoručení oznámení na OIP je přestupkem (FO) nebo správní deliktem (PO), a jako takové může být řešeno podle zákona č. 251/2005 Sb. pokutou až do výše 400 000,- Kč. Dojde-li následně k podstatným změnám údajů obsažených v oznámení, je zadavatel stavby (stavebník) povinen provést bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby zadavateli stavby (stavebníkovi) k užívání. U liniových staveb se osvědčilo vyvěšení oznámení na začátku i na konci stavby.

Rozsáhlé stavby mohou být označeny jiným vhodným způsobem, např. tabulí s uvedením potřebných údajů. Údaje mohou být součástí štítku nebo tabule umísťované na staveništi nebo stavbě podle §115 odst. 6, §152 odst. 3 písm. b) SZ a §18d vyhlášky č. 503/2006 Sb.

Před započetím stavebních prací musí být ze strany stavebníka (zadavatele stavby) předáno staveniště zhotoviteli, a to písemnou formou, např. zápisem do stavebního deníku nebo na samostatně vytvořeném dokumentu - protokolu o předání staveniště.

7 PLÁN BOZP

7.1 PODMÍNKY ZPRACOVÁNÍ PLÁNU BOZP

Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví podle přílohy č. 5 NV č. 591/2006 Sb., zadavatel stavby (stavebník) zajistí, stejně jako ve dvou případech uvedených v předchozí kapitole 6 (podle odst. 1 písm. a) a b) §15 zákona č. 309/2006 Sb.), aby byl při přípravě stavby zpracován plán BOZP podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován.

Plán BOZP zpracovává odborně způsobilá osoba, tedy koordinátor BOZP.

V plánu BOZP je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby. Rozsah a obsah plánu BOZP je stanoven přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

7.2 PRÁCE A ČINNOSTI VYSTAVUJÍCÍ FYZICKOU OSOBU ZVÝŠENÉMU OHROŽENÍ ŽIVOTA

Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví podle §6 a přílohy č. 5 NV č. 591/2006 Sb. a §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. jsou:

  • práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
  • práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků, nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
  • práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy;
  • práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti, spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí;
  • práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
  • práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popř. zařízení technického vybavení;
  • studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy;
  • práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
  • práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů;
  • práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.

Při předpokladu výskytu těchto prací a činností musí být plán BOZP zpracován.

Nezajištění plánu BOZP je přestupkem (FO) nebo správní deliktem (PO), a jako takové může být řešeno podle zákona č. 251/2005 Sb. pokutou až do výše 400 000 Kč.

Stejně jako v případech, kdy při realizaci stavby:

  • celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
  • celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Zadavatel stavby (stavebník) zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán BOZP, a aby byl při realizaci stavby aktualizován (viz kap. 5.4.1, 5.4.2 a 7.1).

Ze znení §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. lze dovodit obsah plánu BOZP:

  • podle druhu a velikosti stavby: požadavek říká, že rozsah plánu BOZP se řídí složitostí stavby; může být jednoduchý a stručný (např. popis opatření při práci v ochranném pásmu), nebo složitý a rozsáhlý (pokud řeší stavbu s velkým počtem stavebních objektů a množstvím prací s rizikem);
  • plně vyhovovat potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce: zde je stanoveno, že řeší požadavky na bezpečnost provádění konkrétních prací, vyplývajících z provádění stavby. Další požadavky, např. na požární bezpečnost, ochranu ŽP, jakost apod., nejsou předmětem plánu BOZP, nejsou-li ovšem svým charakterem a možným dopadem limitující pro BOZP, jako např. zvýšené požární riziko, chemické nebezpečí, hrozba ekologické havárie apod.;
  • potřebná opatření z hlediska časové potřeby: koncentrace prací přináší zvýšená rizika na staveništi. Ze souběhu prací pak vyplývají specifické konkrétní bezpečnostní požadavky, např. práce současné a následné, nad sebou, zajištění pod prací ve výšce apod.;
  • opatření z hlediska způsobu provedení: vyjádření požadavku, aby byly stanoveny postupy prací s návrhem konkrétních bezpečnostních opatření;
  • musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby: plán BOZP přikládaný k PD stavby nemusí vyhovovat případným změnám projektu a změnám v použitých technologiích, a proto je při realizaci stavby upravován koordinátorem BOZP pro vlastní realizaci stavby ve spolupráci se zhotoviteli a zadavatelem stavby (stavebníkem). Změny PD a změny použitých technologií musí být promítnuty do takto aktualizovaného plánu BOZP.

Plán BOZP, zpracovaný koordinátorem BOZP a přikládaný stavebníkem (zadavatelem stavby) k žádosti o ohlášení, vydání stavebního povolení, k veřejnoprávní smlouvě a k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, je tedy první etapou budoucího komplexního plánu BOZP na konkrétní stavbu, a musí jím být zajištěna bezpečná proveditelnost stavby podle PD. V této etapě musí být již patrná představa projektanta stavby a koordinátora BOZP o způsobu provedení stavby, včetně zajištění ochrany života a zdraví pracovníků zúčastněných na zhotovování budoucí stavby. Představa musí být vyjádřena v plánu BOZP bez ohledu na počty i zavedenou praxi a postupy budoucích zhotovitelů.

Plán BOZP musí být pak následně aktualizován zadavatelem stavby (stavebníkem) - nejčastěji prostřednictvím jeho koordinátora BOZP - při realizaci stavby, jak stanoví §15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb.

V případech, kdy budou konkrétní stavbu provádět zaměstnanci více zhotovitelů a je nezbytný koordinátor BOZP, pak koordinátor BOZP ze zákona č. 309/2006 Sb. zabezpečuje, aby plán BOZP obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu BOZP známi.

Plán BOZP je tudíž živý a otevřený dokument, zpracovávaný odborně způsobilou osobou ze zákona č. 309/2006 Sb., tj. koordinátorem BOZP. Rozsah a obsah plánu BOZP je specifikován v kap. 7.3.

7.3 ROZSAH A OBSAH PLÁNU BOZP

Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb. takto:

I. Rozsah plánu

1. Plán obsahuje

a) identifikační údaje o stavbě, zadavateli stavby, zpracovateli projektové dokumentace a koordinátorovi,

b) situační výkres stavby,

c) obsah podle části II. písmene C této přílohy.

2. Obsah jednotlivých částí plánu musí být přizpůsoben druhu a velikosti stavby, stavebně technickému provedení stavby, účelu využití a době trvání stavby v souladu s §15 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb.); plán se zpracovává v podrobnostech umožňujících koordinátorovi využívat plánu jako hlavního nástroje koordinace opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na dané stavbě v souladu s jeho povinnostmi, stanovenými zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

3. Plán obsahuje postupy navrhované pro jednotlivé práce a pracovní činnosti, které se týkají stavby, pro niž se plán zpracovává, a zahrnuje konkrétní požadavky pro bezpečné a zdraví neohrožující provádění všech uvedených postupů a pracovních činností.

II. Obsah plánu

A. Identifikační údaje o stavbě, zadavateli stavby, zpracovateli projektové dokumentace a koordinátorovi

1. údaje o stavbě

a) základní údaje o druhu stavby,

b) název stavby,

c) místo stavby,

d) charakter stavby (zejména zda je stavba nová, jedná se o změnu dokončené stavby, nebo o odstraňování stavby),

e) účel užívání stavby,

f) základní předpoklady výstavby (časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy),

g) vnější vazby stavby na okolí, včetně jejího vlivu na okolí stavby.

2. odůvodnění pro zpracování plánu s uvedením odkazu na příslušné právní předpisy a soupis dokumentů sloužících jako podklad pro zpracování plánu.

3. údaje o zpracovateli projektové dokumentace

a) jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a sídlo/adresa místa bydliště;

b) jméno hlavního projektanta, včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popř. specializací jeho autorizace.

B. Situační výkres stavby

Situační výkres širších vztahů dané stavby obsahuje požadavky stanovené zvláštním právním předpisem40).

40) Vyhláška č. 499/2006 Sb.

C. Požadavky na obsah plánu

Pro splnění požadavků na obsah plánu se v něm uvádí:

1. základní informace o rozhodnutích týkajících se stavby a podmínkách stanovených v rozhodnutích a v projektové dokumentaci stavby pro její provádění z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a soupis dokumentů, týkajících se stavby, na základě kterých byla stavba povolena, včetně označení příslušného stavebního úřadu nebo autorizovaného inspektora, a

2. postupy na staveništi, řešící a specifikující jednotlivá opatření vyplývající z platných právních předpisů, s ohledem na místní podmínky ve vazbě na předpokládaný časový průběh prací při realizaci dané stavby. Jedná se o:

a) zajištění oplocení, ohrazení stavby, vstupů a vjezdů na staveniště, prostor pro skladování a manipulaci s materiálem;

b) zajištění osvětlení stavenišť a pracovišť;

c) stanovení ochranných a kontrolovaných pásem a opatření proti jejich poškození;

d) řešení opatření při nebezpečí výbuchu nebo požáru;

e) zajištění komunikace na staveništi, včetně podjíždění elektrického vedení a dalších médií (plyn, pára, voda aj.), prozatímní rozvody elektřiny po staveništi, čerpání vody, noční osvětlení;

f) posouzení vnějších vlivů na stavbu, zejména otřesů od dopravy, nebezpečí povodně, sesuvu zeminy, a konkretizace opatření pro případ krizové situace;

g) opatření vztahující se k umístění a řešení zařízení staveniště, včetně situačního výkresu širších vztahů staveniště, řešení svislé a vodorovné dopravy osob a materiálu;

h) postupy pro zemní práce, řešící zajištění provádění výkopů, zejména riziko zasypání osob, s ohledem na druhy pažení, šířku výkopu, sklony svahu, technologii ukládání sítí do výkopu, zabezpečení okolních staveb, snižování a odvádění povrchové a podzemní vody;

i) způsob zajištění bezbariérového řešení na veřejných pozemních komunikacích a veřejných plochách, zejména s ohledem na způsob zajištění proti pádu do výkopu osob se zrakovým postižením;

j) postupy pro betonářské práce, řešící způsob dopravy betonové směsi, zajištění všech fyzických osob zdržujících se na staveništi proti pádu do směsi, pohyb po výztuži, přístup k místům betonáže, předpokládané provedení bednění;

k) postupy pro zednické práce, řešící základní technologie zdění zevnitř objektu, zejména ochranné zábradlí zvenku, z obvodového lešení, zajišťování otvorů ve svislém zdivu, dopravu materiálu pro zdění, zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí;

l) postupy pro montážní práce, řešící bezpečnostní opatření při jednotlivých montážních operacích a s tím spojených opatřeních pro zajištění pomocných stavebních konstrukcí, přístupy na místo montáže, způsob zajišťování otvorů vzniklých s postupem montáže, doprava stavebních dílů, jejich upevňování a stabilizace;

m) postupy pro bourací a rekonstrukční práce, řešící základní technologie bourání, zejména ruční, strojní, kombinované a za využití výbušnin, zajištění pracovišť s bouracími pracemi, podchycení bouraných konstrukcí, odvoz sutin, zajištění všech fyzických osob zdržujících se na staveništi ve výšce, zabezpečení inženýrských sítí, jejich náhradní vedení, zabezpečení okolních objektů a prostor;

n) řešení montáže stropů, včetně pomocných konstrukcí, opatření zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce ve výšce po obvodu a v místě montáže, doprava materiálu, zajištění pod prací ve výšce;

o) postupy pro práci ve výškách, řešící způsob zajištění proti pádu na volném okraji, proti sklouznutí, proti propadnutí střešní konstrukcí, dopravu materiálu, konkrétní způsob zajištění prací ve výšce; při navrhování osobního zajištění osob určit systém zachycení proti pádu, včetně určení způsobu kotvení pro zajištění osob proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky, pokud nebylo možné přednostně užít prostředků kolektivní ochrany před prostředky osobní ochrany;

p) zajištění dalších požadavků na bezpečnost práce, zejména dopravu materiálu, jeho skladování na pracovišti, zajištění pracoviště z hlediska požadavků při práci ve výšce, opatření vztahující se k pomocným stavebním konstrukcím použitým pro jednotlivé práce, použití strojů;

q) postupy řešící jednotlivé práce a činnosti a stanovící opatření pro prolínání a souběh jednotlivých prací, zejména využití více jeřábů na jednom staveništi a práce za současného provozu veřejných dopravních prostředků;

r) zajištění organizace a časové posloupnosti nebo souslednosti prací, vykonávaných při realizaci stavby s prováděním tunelářských a podzemní prací, pro které jsou požadavky na bezpečnostní opatření stanoveny zvláštním právním předpisem41);

s) zajištění bezpečnostních opatření ve spojení s prací ve výšce a nad volnou hloubkou, při provádění dokončovacích prací a prací pomocné stavební výroby, zejména při montáži antén a hromosvodů, osazování oken, montáži zábradlí, vodorovné izolace balkónů, teras a střech, při montáži výtahů, vzduchotechniky, klimatizací, při provádění nátěrů konstrukcí a fasád a při dokončovacích pracích kolem objektu, např. chodníky, osvětlení, a při provádění udržovacích prací;

t) postupy pro specifická opatření, vyplývající z podmínek provádění stavebních a dalších prací a činností v objektech za jejich provozu, včetně časového harmonogramu těchto prací a činností;

u) postupy pro opatření, vyplývající ze specifických požadavků na stavbu, například z konzultací s orgány inspekce práce, stavebními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví a dalšími orgány podle zvláštních právních předpisů;

v) postupy pro opatření, vyplývající ze specifických požadavků na práce a činnosti spojené zejména s používáním toxických chemických látek, chemických látek klasifikovaných jako toxické kategorie 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí23), ionizujícího záření a výbušnin a s výskytem azbestu.

41) Vyhláška č. 55/1996 Sb.

23) Nařízení EP a R (ES) č. 1272/2008 Sb.

Vlastní zpracování plánu BOZP je doporučováno s ohledem evropský systém bezpečné práce ve stavebnictví zpracovávat v textové i grafické (výkresové) podobě v celkem pěti postupných krocích:

1. krok: Prostudovat předanou projektovou a další dokumentaci, podklady a dokumenty týkající se provádění a organizace výstavby. Zjistit práce, řemesla a technologie, potřebné k provádění stavby, textově je pojmenovat a vyhodnotit se zapsáním do plánu. Zjistit nebezpečí a rizika, vyplývající z prostředí stavební akce, navrhnout opatření BOZP a převzít množstevní a termínové údaje ze stavebních technických specifikací a zapsat je do plánu. Navrhnout zařízení staveniště z hlediska BOZP a zapsat (zakreslit) je do plánu.

2. krok: Harmonogram postupu výstavby (časový plán) vyhodnotit a zapsat (zakreslit) do plánu. Potřebné časové a termínové údaje nemusí být v této fázi úplné a komplexní, ale i z dostupných údajů lze uzavřít fázi zjišťování stavu a podkladů pro plán a vytvořit podmínky pro koordinaci bezpečné práce na staveništi.

3. krok: Na základě časových nebo prostorových závislostí koordinátor vyhodnotí možná vzájemná ohrožení jednotlivých prací, řemesel a technologií a navrhne změnu harmonogramu (časového plánu) výstavby. Není-li to možné, navrhne opatření k odvrácení nebezpečí a rizik a k jejich minimalizaci a odvrácení. Výsledek zapíše do plánu.

4. krok: Společná technická a organizační opatření pro každou práci a řemeslo samostatně provede koordinátor formou sladění z hlediska doby užívání, třídy, druhu atp. a takto zjištěná bezpečnostní opatření (používaná společně) zapíše (zakreslí) spolu s dobou použití do plánu.

5. krok: Tím je koordinace v zásadě ukončena. Výkazy prováděných prací lze podle řemesel přiřadit plánovaným výkonům bezpečnosti práce a zanést je do plánu. Dále je nutno určit termíny vypracování jednotlivých pokynů, instrukcí a instrumentů ve fázi přípravy a ve fázi realizace výstavby. Z hlediska právních vazeb je v plánu upozornění na vybraná ustanovení legislativních předpisů.

V současné době je možné i využití některého ze softwarů ze členských států EU, který po zadání potřebných údajů a specifikací dovede provést koordinaci bezpečné práce v čase, v pracích a řemeslech, v rizicích, v opatřeních a postupech, v přesném pojmenování rizik i opatření s odvolávkou na zákonný předpis a s grafickými i textovými výstupy.

Plán BOZP je dokument stavby z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a tudíž se vlastně jedná o přílohu stavebního deníku, vedeného na stavbě stavbyvedoucím.

8 STÁTNÍ ORGÁNY

V souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce je kontrolou nad dodržováním povinností vyplývajících pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pověřen SÚIP - Státní úřad inspekce práce, který tuto činnost zajišťuje prostřednictvím jednotlivých OIP - Oblastních inspektorátů práce.

Inspektoráty se v etapě přípravy staveb vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Veřejný zájem je specifikován v §132 odst. 3 SZ.

OIP se vyjadřují podle §5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb. pouze k dokumentacím, které jsou předkládány ke stavebnímu řízení.

K dokumentacím, které jsou předkládány k územnímu řízení nebo k územně plánovací dokumentaci, se OIP nevyjadřuje.

Projektová dokumentace zpracovaná pro vydání stavebního povolení je posuzována OIP zejména z následujících pohledů:

  • protokol vnějších vlivů;
  • bezbariérovost;
  • výpadky energií, zejména elektrické energie;
  • ochranná pásma;
  • napojení na stávající inženýrské sítě;
  • údržba strojů a zařízení;
  • riziko ohrožení obyvatelstva a zaměstnanců z provozu;
  • normové hodnoty rozmístění SO a PS;
  • způsobilost stavby pro řešení mimořádných situací, únikových cest, záchytných jímek apod.;
  • konstrukční řešení zařízení stavby pro bezpečnou obsluhu;
  • zajištění bezpečnosti zařízení pro budoucí provoz a údržbu;
  • podmínky provozu elektroinstalací;
  • podmínky provozu pojistných a regulačních zařízení,

Projektová dokumentace je po posouzení OIP buď bez připomínek, nebo musí být po odstranění závažných připomínek opakovaně předložena OIP, nebo o řešení méně závažných připomínek OIP rozhodne příslušný SÚ v rámci stavebního řízení.

Při povolování těchto staveb uplatňují inspektoráty požadavky právních předpisů související s bezpečnosti a ochranou zdraví při práci. Odlišnosti jsou specifikovány v zákoně č. 251/2005 Sb. např. v tom, že působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje v oblasti výstavby na kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává dozor orgán Státní Báňské správy, Drážní správní úřady a Drážní inspekce, Státní úřad pro jadernou bezpečnost apod.

Působnost úřadu (SUIP) a inspektorátů (OIP) se ale samozřejmě vztahuje podle §6 odst. 1 písm. e) zákona č. 251/2005 Sb. v oblasti výstavby na fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebníkem) nebo jejím zhotovitelem, popř. se na zhotovení stavby podílí jiná fyzická osoba (OSVČ), a na koordinátora BOZP. Za nedodržení povinností těchto subjektů v oblasti BOZP na staveništi se uplatňují z jejich strany sankční opatření podle §17 (o přestupcích fyzických osob), popř. podle §30 (o správních deliktech právnických osob) zákona č. 251/2005 Sb. Na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi lze ze strany úřadu a inspektorátů uložit podle výše uvedeného zákona finanční pokuty za přestupky fyzických osob i za správní delikty právnických osob od hodnoty do výše 300 000,- Kč k hodnotě do výše dvou milionů korun.

Není pochyb o tom, že inspektoráty hájí důležitý veřejný zájem, tj. bezpečnost práce, popř. bezpečnost provozu technických zařízení, a že zájmy mohou být při zpracování PD či ve SŘ "vybraných" staveb dotčeny. Bohužel, jak "vybrané" stavby, tak pravomoc inspektorátů je vzhledem k definici dotčených orgánů a právních prostředků, kterými v řízeních vedených jinými správními orgány hájí svěřené veřejné zájmy §136 a §139 SprŘ), v zákoně č. 251/2005 Sb., vymezena velmi vágně.

Zákon nestanoví, že inspektorát je dotčeným orgánem, nestanoví, že vydává závazné stanovisko, popř. vyjádření jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu.

Podle §1 upravuje zákon č. 251/2005 Sb. zřízení a postavení orgánu inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany nejen pracovních vztahů, ale i pracovních podmínek spolupůsobností jednotlivých orgánů inspekce práce.

Podle §5 odst. 1 písm. i) a j) zákona č. 251/2005 Sb. inspektorát:

  • se vyjadřuje k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu, nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení;
  • uplatňuje požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu, nebo jako pracoviště fyzických osob.

K projektové dokumentaci by se měl inspektorát vyjadřovat v průběhu jejího zpracování, tedy by s ním měl spolupracovat projektant, který má ostatně podle §159 odst. 2 SZ povinnost dbát právních předpisů, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.

SÚIP by se měl vyjadřovat k následujícím projektovým dokumentacím staveb:

  • určených pro shromažďování nejméně 200 osob (vyhláška č. 268/2009 Sb.);
  • určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace (vyhláška č. 398/2009 Sb.);
  • pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než 20 osob (vyhláška č. 268/2009 Sb.);
  • určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace (vyhláška č. 398/2009 Sb.);
  • pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (zákon č. 356/2003 Sb.), s výjimkou skladů a výroben výbušnin;
  • vícepodlažních hromadných garáží;
  • kotelen I. a II. kategorie (vyhláška č. 91/1993 Sb.);
  • jaderných elektráren (zákon č. 18/1997 Sb.);
  • staveb pro obchod (vyhláška č. 268/2009 Sb.);
  • čerpacích stanic LPG/CNG;
  • bioplynových stanic.

O rozšíření výběru dokumentací staveb k vyjádření nad tento rámec rozhoduje v individuálních případech místně příslušný OIP s ohledem na předvídatelná budoucí rizika ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci, popř. možné ohrožení veřejnosti (k posouzení mohou být vybrány i výrobní a skladovací budovy pod 20 osob, obytné budovy s výtahy, obchodní jednotky v nákupních centrech, pečovatelské domy apod.).

Oprávnění pro takovýto výběr projektových dokumentací předkládaných ke stavebnímu řízení k vyjádření je proto věcí příslušného OIP.

OIP se vyjadřují podle §5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb. pouze k dokumentacím, které jsou předkládány ke stavebnímu řízení.

K projektovým dokumentacím, které jsou předkládány k územnímu řízení nebo k územně plánovací dokumentaci, se OIP nevyjadřují.

Poznámka:

Další informace lze nalézt v pomůcce A 3.8 - Dotčené orgány ve výstavbě.

Mezi nejvýznamnější právní předpisy, jejichž dodržování OIP ověřuje posuzováním PD, patří:

Veřejný zájem (viz také §132 SZ) je ze strany OIP zajišťován i posouzením projektové dokumentace z hlediska vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. OIP seznamuje místně příslušný stavební úřad s výběrem staveb, ke kterým se budou na OIP vyjadřovat. OIP se zaměřuje především na činnost kontrolní a poradenskou, a to hlavně pro zajištění prevence při bezpečném provádění a následném užívání staveb. U staveb, na kterých se předpokládá práce, činnost a pohyb více než 300 pracovníků, je vyžadováno navíc stanovisko ITI ČR, což stavebníka (zadavatele stavby), popř. projektanta stavby často zaskakuje, a dále může prodlužovat dobu stavebního řízení.

9 ZÁVĚR

Z výše uvedeného vyplývá v souladu s §14 a §15 zákona č. 309/2006 Sb., že určení koordinátora BOZP, doručení oznámení o zahájení prací a zajištění zpracování plánu BOZP za podmínek uvedených v zákoně č. 309/2006 Sb. je plně povinností zadavatele stavby.

Na stavbách mohou být stanoveny různé kombinace režimů: koordinátor BOZP - plán BOZP, koordinátor BOZP - bez plánu BOZP, bez koordinátora BOZP - plán BOZP, bez koordinátora BOZP - bez plánu BOZP.

Zadavatel stavby předkládá PD v rámci žádosti o ohlášení stavby, žádosti o stavební povolení, veřejnoprávní smlouvy, popř. k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení na místně příslušný SÚ, popř. přímo OIP. Nebudou-li požadavky SZ a zákona č. 309/2006 Sb. v žádosti doloženy, bude požadováno ze strany SÚ její doplnění.

V rámci oznámení o zahájení prací je zadavatel stavby povinen předložit plán BOZP zpracovaný při přípravě stavby (pokud možno již projednaný s příslušným OIP), je-li tento podle př. č. 5 NV č. 591/2006 Sb. pro předpokládaný charakter stavebně montážních prací nutný.

Kompletní nabídka služeb je přístupná pouze přihlášeným uživatelům.
1 2