MP 3.1 - Autorizovaná osoba ve funkci odpovědného zástupce

1 2

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

Metodická pomůcka k činnosti autorizovaných osob

AUTORIZOVANÁ OSOBA VE FUNKCI ODPOVĚDNÉHO ZÁSTUPCE

MP 3.1

4. vydání 2017

Klíčová slova:

odpovědný zástupce, předpisy právní, vztahy smluvní, vzory smluv, podnikání živnostenské

Kolektiv autorů:

Autoři

Anotace

MP 3.1 popisuje specifickou formu činnosti autorizovaných osob, kdy se dostávají do pozice odpovědného zástupce pro podnikatele a obchodní společnosti, vyžadované živnostenským zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Tato pomůcka popisuje vztah AO k podnikateli či obchodní společnosti, možný rozsah práv a povinností z daného vztahu plynoucí včetně odpovědnosti, kterou na sebe AO převzetím této funkce přejímá. Vychází přitom ze zásad, uvedených v publikaci Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby. Činnosti autorizovaných osob jsou v této metodické pomůcce popsány s uvedením potřebné míry odpovědnosti autorizovaných osob vůči společnosti a zákazníkovi podle právních předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i etického řádu ČKAIT.

OBSAH

Úvod

1

Výkon činnosti autorizovaných osob ve vazbě na živnostenské podnikání

1.1

Obecně k výkonu činnosti autorizovaných osob

1.2

Základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání

1.3

Právní rámec v oblasti živnostenského podnikání

1.4

Živnostenské podnikání v oblasti projektové činnosti

1.4.1

Živnost „Projektová činnost ve výstavbě“

1.4.2

Živnost „Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování

1.5

Živnostenské podnikání v oblasti provádění staveb

1.5.1

Živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“

1.5.2

Živnost „Provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“

1.6

Inženýrská činnost v investiční výstavbě

1.7

Technický dozor

2

Výkon činnosti autorizované osoby jako odpovědného zástupce

2.1

Podnikání prostřednictvím odpovědného zástupce

2.2

Vznik a zánik funkce

2.3

Způsob výkonu funkce odpovědného zástupce

3

Přílohy

3.1

Pracovní smlouva o výkonu funkce odpovědného zástupce

3.2

Dohoda o pracovní činnosti o výkonu funkce odpovědného zástupce

3.3

Manažerská smlouva o výkonu funkce odpovědného zástupce

3.4

Příkazní smlouva o výkonu funkce odpovědného zástupce

PROFESIS – Integrovaný profesní informační systém ČKAIT je určen autorizovaným osobám. Autoři materiálu žádají členy ČKAIT o konstruktivní připomínky, které umožní metodické pomůcky v příštích letech zkvalitnit. Staňte se spoluautory dalších vydání. Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše vlastní zkušenosti, speciální postupy, pomůcky a materiály, pokud budete souhlasit s jejich zpřístupněním pro své kolegy.

Upozornění

Tento dokument je určen výlučně pro autorizované osoby – členy ČKAIT, které jsou výhradně oprávněny pořizovat pro svou potřebu jeho tiskové kopie. Jakékoliv další šíření v tištěné, elektronické či jiné podobě ke komerčním účelům prostřednictvím dalších fyzických nebo právnických osob je možné pouze s výslovným souhlasem vydavatele.

ÚVOD

MP 3.1 Autorizovaná osoba ve funkci odpovědného zástupce je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Úkolem jejich postupného zpracování byla pověřena Rada pro podporu rozvoje profese. Metodické pomůcky popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve výstavbě, na problémové okruhy této činnosti, a současně poskytují autorizovaným osobám v rámci systému PROFESIS pokud možno související informace.

Metodická pomůcka MP 3.1 popisuje specifickou formu činnosti autorizovaných osob, kdy se dostávají do pozice odpovědného zástupce podnikatele nebo obchodní společnosti vyžadované živnostenským zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Tato pomůcka popisuje vztah AO k podnikateli či obchodní společnosti, možný rozsah práv a povinností z daného vztahu plynoucí včetně odpovědnosti, kterou na sebe AO převzetím této funkce přejímá. Vychází přitom ze zásad, uvedených v publikaci Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

Činnosti autorizovaných osob jsou v této metodické pomůcce popsány s uvedením potřebné míry odpovědnosti autorizovaných osob vůči společnosti a zákazníkovi podle právních předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i etického řádu ČKAIT.

Činnosti autorizovaných osob jsou popsány z hlediska splnění jejich úlohy zákonné odpovědnosti podle živnostenského zákona. Tyto postupy a činnosti nejsou vázány na výši smluvní odměny za jejich činnost, neboť jsou objektivně nutné. Jejich řádné ohodnocení je věcí dohody mezi obchodními partnery při zachování smluvní volnosti a dodržení etických pravidel.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku. Jejím účelem je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným, popisují aktuální stav požadavků a představy o výkonu činnosti autorizovaných osob. Nejsou tedy, a ani si nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB VE VAZBĚ NA ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ

1.1 Obecně k výkonu činnosti autorizovaných osob

Na základě §14 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších novel, vykonávají autorizované osoby činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle zákona č. 360/1992 Sb., nebo jako osoby vykonávající činnosti podle živnostenského zákona nebo jako zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru či jako společníci veřejné obchodní společnosti. Výběr nabízené formy je vždy projevem svobodné vůle autorizované osoby a zpravidla reflektuje její současné profesní a pracovní postavení v odvětví. V případě osob, které nejsou v zaměstnaneckém poměru dochází zpravidla k volbě výkonu formou výkonu činnosti podle živnostenského zákona.

Živnostenské podnikání představuje specifickou oblast podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb a představuje u nás v současné době nejrozšířenější formu podnikání, a to zejména i díky tomu, že pod jeho právní režim spadá většina podnikatelských činností. Současná právní úprava je obsažena v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (tzv. živnostenský zákon) ve znění pozdějších novel. Jedná se o obecný veřejnoprávní předpis upravující základní podmínky podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním a to jak pro samostatně výdělečnou činnost fyzických osob tak obchodních společností. Živnostenský zákon obsahuje jak úpravu podmínek potřebných pro získání oprávnění k podnikatelské činnosti, tak následně stanoví i povinnosti, které je podnikatel povinen zajistit po celou dobu jejího trvání. Konkrétní zařazení podnikatelských činností je provedeno v přílohách č. 1 - 4 živnostenského zákona, přílohu č. 5 pak tvoří seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňující odbornou způsobilost.

1.2 Základní pojmy v oblasti živnostenského podnikání

Jak již bylo uvedeno, základní podmínky výkonu činnosti autorizované osoby jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Soustavností se rozumí trvalost, stálost a pravidelnost výkonu určité činnosti. Pod soustavností je třeba rozumět stálý výkon určité činnosti, který trvá určité časové období nebo se tato činnost pravidelně opakuje S požadavkem soustavnosti není v rozporu, je-li činnost vykonávána sezoně s úmyslem ji opakovat každoročně.Za soustavnou činnost lze chápat i jednorázové chování, dochází-li k jeho opakování pravidelně, nikoliv však s odstupem několika let. Za soustavnou činnost je možno považovat i takovou činnost, která vyžaduje k provedení delší doby (např. zhotovení stavby), nebo lze-li z okolností usuzovat na úmysl činnost opakovat. Obecně je však na správním uvážení správního orgánu (příslušného živnostenského úřadu) jak otázku pravidelnosti, soustavnosti činnosti podnikatele posoudí. Samostatnost je atribut, který podnikatelskou činnost odlišuje od činnosti zaměstnanecké. Znamená to, že tato osoba má nejen živnostenské oprávnění, že jedná vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, ale že také samostatně o své činnosti rozhoduje sama (nebo prostřednictvím odpovědného zástupce či vedoucích pracovníků, které ustanovila) ji organizuje, zajišťuje, a to jak v ekonomickém, tak právním smyslu. Provozování živnosti vlastním jménem se rozumí, že podnikatel činí právní úkony, resp. jedná a vystupuje pod obchodní firmou, případně u fyzických osob pod svým jménem a přímením. Požadavek provozování živnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje podnikatelské riziko, kdy podnikatel plně odpovídá za své závazky vzniklé v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Pod touto odpovědností se rozumí nejen odpovědnost podnikatele za výsledek své podnikatelské činnosti ale i odpovědnost za dodržování právních předpisů vztahující se na výkon jeho činnosti. Podmínka provozování živnosti za účelem dosažení zisku je naplněna již úmyslem podnikatele zisku dosáhnout, bez ohledu na to, zda je ve skutečnosti zisku dosaženo či nikoliv – výsledkem podnikání může být i ztráta.

Všechny shora uvedené znaky živnosti musí být splněny kumulativně, aby mohlo být posouzeno, zda určitá činnost spadá či nespadá do režimu živnostenského zákona.

Dle §5 živnostenského zákona (dále také Živ.Z) může živnost provozovat každá fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky dané zákonem (podnikatel český i zahraniční). Státní povolení k provozování živnosti se vyžaduje jen v případech vymezených Živ Z, zpravidla se jedná o koncese, pod které stavební činnosti a činnosti běžně se stavebnictvím související nespadají. Podnikat na území české republiky mohou i tzv. zahraniční osoby, a to za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze Živ. Z. nebo zvláštního zákona nevyplývá jinak.

Obecný právní status osob jako právních subjektů živnostenský zákon neřeší. V rámci vymezení pojmu právnická a fyzická osoba vychází živnostenský zákon z úpravy provedené občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění) a to zejména v §23 (obecné ustanovení), §30 (zletilost), §33 (souhlas k provozování obchodního závodu nebo jiné výdělečné činnosti) pro FO a v §118, §122 a §126 pro PO.

Tato obecná úprava je živnostenským zákonem modifikována s ohledem na ochranu veřejných zájmů, zejména ve vztahu k plné svéprávnosti (dříve způsobilosti k právním úkonům) a to stanovením všeobecných podmínek provozování živnosti pro fyzické osoby.

Živnostenské oprávnění je chápáno jako subjektivní právo podnikatele provozovat vybranou živnost a jeho výkon je striktně vázán na osobu podnikatele. Z toho důvodu ho nelze převézt na jinou osobu a nelze ho ani smluvně převádět na jiný subjekt, vyjma případů uvedených v Živ Z., kdy se jedná o taxativně vymezené případy možného pokračování v živnosti v souvislosti s úmrtím podnikatele.

Základním předpokladem pro vznik živnostenského oprávnění k provozování živnosti je splnění veřejnoprávních podmínek stanovených Živ Z., které zákon označuje jako „podmínky provozování živnosti“. Splnění podmínek se posuzuje ve vztahu k určité fyzické osobě, ať už k osobě podnikatele či ve vybraných případech k osobám, které byly ustanoveny do funkce odpovědného zástupce. Tyto podmínky musí existovat jak při vzniku oprávnění, tak i po celou dobu provozování živnosti, neboť jakmile je podnikatel přestane splňovat, je to důvod k pozastavení provozování živnosti nebo ke zrušení živnostenského oprávnění.

Zákon rozlišuje tzv. všeobecné podmínky provozování živnosti a tzv. zvláštní podmínky provozování živnosti, přičemž všeobecné musí být splněny u všech živností, bez ohledu na jejich vznik. Zvláštní podmínky jsou stanoveny pro některé skupiny živností a je jimi myšlena zejména odborná nebo jiná způsobilost.,

Mezi všeobecné podmínky provozování živnosti byly v minulosti řazeny dosažení věku 18 let, plná způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku zák. č. 89/2012 Sb., a zavedení nového pojmosloví došlo i k úpravě těchto podmínek a od 1.1.2014 se dle §6 Živ Z.k všeobecným podmínkám provozování živnosti řadí:

  • Plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti a
  • bezúhonnost.

Za bezúhonnou se pro účely Živ. Z. nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo ohlašuje, pokud se na něj nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Dále se pro provozování živnosti v některých případech, jak již bylo uvedeno, vyžaduje splnění zvláštních podmínek – odborná nebo jiná způsobilost. Tato je z části předepisována z části samotným živnostenským zákonem, případně přílohami k živnostenskému zákonu a v návaznosti na ně zvláštními právními předpisy. Zvláštní podmínky se liší podle toho, zda se jedná o živnost řemeslnou, vázanou či koncesi. Týkají se především odborné způsobilosti, u koncesovaných živností též osobních vlastností žadatele, přičemž ve vyjmenovaných oborech je vstup do podnikání regulován požadavkem na určitou odbornou způsobilost, jež se dokládá zpravidla dokladem o úspěšném složení – v našem případě autorizace. Tyto podmínky musí splňovat fyzická osoba buď přímo, nebo prostřednictvím svého odpovědného zástupce. U podnikatele, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek musí být taktéž obligatorně ustanovena osoba odpovědného zástupce. Do funkce odpovědného zástupce ustanovuje česká právnická osoba osobu, která je jejím statutárním orgánem nebo členem (vyjma členů kontrolních orgánů), případně ustanovuje odpovědného zástupce z jiných osob (§11 odst. 4 písm. b) Živ Z.

Právní režim živnostenského podnikání souvisí s dělením živností na jejich druhy. Živ Z rozlišuje dva základní druhy.

Živnosti jsou:

  • ohlašovací (provozované při splnění stanovených podmínek na základě ohlášení)

Živnosti ohlašovací se dělí na:

- řemeslné

- vázané

- volné

  • koncesované

Novelou živnostenského zákona, provedenou zákonem č. 130/2008 Sb., došlo k nahrazení 125 volných živností jednou živností volnou s názvem „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1č. 3 Živ Z. V rámci této jedné volné živnosti je oprávněn podnikatel provozovat všech 80 oborů činností, které tato živnost obsahuje. Samotná živnost volná je její obory jsou upraveny v příloze č. 4 Živ Z. K vybraným oborům živnosti volné dotýkající se oblasti výstavby můžeme zmínit např. velkoobchod, zprostředkování obchodu a služeb, údržba motorových vozidel, správa a údržba nemovitostí, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků.

Živnosti autorizovaných osob v přímé souvislosti s výkonem profese jsou živnosti vázané. Uvádí je příloha č. 2 k živnostenskému zákonu takto:

1

Předmět podnikání

2

Požadovaná odborná způsobilost

3

Poznámka

Projektová činnost ve výstavbě

a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo

b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v projektování staveb, nebo

c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v projektování staveb, nebo

d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb, nebo

e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb

§158 a §159 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Provádění staveb, jejich změn a odstraňování

a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo

b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v provádění staveb, nebo

c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v provádění staveb, nebo

d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo

e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo

f) doklady podle §7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostenského zákona

§160 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Živnostenské oprávnění se u živností ohlašovacích konstituuje ohlášením za předpokladu, že je ohlášení řádné a splňuje náležitosti požadované Živ Z. U právnických osob je třeba poukázat na provázanost právní úpravy Živ Z s občanským zákoníkem, zejména §126 upravující vznik právnické osoby, který je vázán na zápis do obchodního rejstříku.

Splnění podmínek provozování živnosti potvrdí živnostenský úřad vydáním výpisu z živnostenského rejstříku, nikoliv již vydáním živnostenského listu, jak tomu bylo v minulosti.

Stěžejní povinnosti podnikatele související s výkonem podnikatelské činnosti jsou vymezeny v §31 živnostenského zákona. Tyto můžeme rozlišit na povinnosti, které jsou v zájmu ochrany potencionálních zákazníků a na povinnosti, které musí podnikatel plnit ve vztahu k živnostenskému úřadu. Nejedná se o konečný výčet, neboť mnohé další, které mají přímý vztah k provozování živnosti, vyplývají z dalších ustanovení živnostenského zákona a další plynou i z právních předpisů, které mají souvislost se vstupem podnikatele do podnikání (daňové a jiné zákony)

Pokud nesplňuje fyzická osoba (majitel, spolumajitel firmy) kvalifikační předpoklady pro provozování živnosti, může být živnost provozována prostřednictvím odpovědného zástupce. Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce je zpracováno v kapitole 2.

Podnikatelé vykonávají podnikatelskou činnost v sídle společnosti, liší-li se od bydliště či pro výkon podnikatelské činnosti může využít provozovnu, což je prostor, v němž je živnost provozována. Pro provozování podnikatelské činnosti není rozhodující, zda podnikatel provozovnu má či nemá, v některých případech ale tato povinnost vyplývá přímo ze zvláštních právních předpisů. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů, byla řádně označena, byla pro ni ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny a musí být prokázáno vlastnické či užívací právo ze strany podnikatele. Zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně musí podnikatel předem ohlásit živnostenskému úřadu.

1.3 Právní rámec živnostenského podnikání

Znalost práva a schopnost se v něm orientovat je nepochybně obecnou občanskou povinností, což ve zvýšené míře musí platit, a díky novému občanskému zákoníku a §5 platí i pro osoby, které vykonávají povolání, s nímž právní řád spojuje veřejnoprávní důsledky. V našem případě jsou myšleny osoby vykonávající vybrané a odborné činnosti ve výstavbě podle příslušných právních předpisů, jak stavebního zákona, tak autorizačního zákona a zákona o živnostenském podnikání.

Ve veškerých níže uvedených oblastech právních předpisů existují zpravidla vždy právní normy různé právní síly, počínaje základním právním předpisem (zákonem), doplněným dalšími podzákonnými normami (vyhláškami, nařízeními vlády apod.).

Následující přehled si neklade, ani nemůže klást za cíl, poskytnout komplexní přehled platného práva, a to ani v oblastech právních předpisů dotýkajících se výstavby a souvisejících činností; a má sloužit pouze pro základní orientaci. Právní předpisy jsou uváděny pod číslem, pod kterým byly v době svého vzniku publikovány ve Sbírce zákonů. Pro jejich praktickou aplikaci je nezbytné vycházet z jejich platného znění v současné době, tak jak byly postupně novelizovány.

Ústava České republiky a navazující právní předpisy

ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,

Ústava České republiky;

usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb.,

o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky;

zákon č. 106/1999 Sb.,

o svobodném přístupu k informacím;

zákon č. 101/2000 Sb.,

o ochraně osobních údajů.

Právní předpisy v oblasti výstavby

zákon č. 183/2006 Sb.,

o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

zákon č. 184/2006 Sb.,

o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění

vyhláška č. 498/2006 Sb.,

o autorizovaných inspektorech

vyhláška č. 499/2006 Sb.,

o dokumentaci staveb

vyhláška č. 500/2006 Sb.,

o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti

vyhláška č. 501/2006 Sb.,

o obecných požadavcích na využívání území

vyhláška č. 503/2006 Sb.,

o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu

zákon č. 360/1992 Sb.,

o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě;

vyhláška č. 23/2008 Sb.,

o technických podmínkách požární ochrany staveb

vyhláška č. 146/2008 Sb.,

o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb

vyhláška č. 268/2009 Sb.,

o technických požadavcích na stavby

vyhláška č. 398/2009 Sb.,

o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání bezbariérových staveb

nařízení vlády č. 163/2002 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky;

vyhláška č. 433/2001 Sb.,

kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa;

směrnice Rady Evropských společenství č. 389/106/EEC

o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a administrativních opatření ve věci stavebních výrobků;

zákon č. 458/2000 Sb.,

o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích;

vyhláška č. 369/2004 Sb.,

o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek;

vyhláška č. 206/2001 Sb.,

o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce;

vyhláška č. 15/1995 Sb.,

o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto zařízení;

zákon č. 151/1997 Sb.,

o oceňování majetku;

Právní předpisy v oblasti veřejné správy

zákon č. 128/2000 Sb.,

o obcích;

zákon č. 314/2002 Sb.,

o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností;

vyhláška č. 388/2002 Sb.,

o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností;

zákon č. 565/1990 Sb.,

o místních poplatcích;

zákon č. 129/2000 Sb.,

o krajích;

zákon č. 82/1998 Sb.,

o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem;

nařízení vlády č. 116/1998 Sb.,

o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem;

zákon č. 219/2000 Sb.,

o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích;

zákon č. 500/2004 Sb.,

o správním řízení (správní řád)

zákon č. 365/2000 Sb.,

o informačních systémech veřejné správy;

Právní předpisy v oblasti péče o zdraví a hygienu

Zákon č. 372/2011 Sb.,

o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

zákon č. 258/2000 Sb.,

o ochraně veřejného zdraví;

Vyhláška č. 238/2011 Sb.,

vyhláška o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch

vyhláška č. 6/2003 Sb.,

kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb;

vyhláška č. 252/2004 Sb.,

kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost jejich kontroly;

vyhláška č. 409/2005 Sb.,

o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody;

vyhláška č. 38/2001 Sb.,

o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy;

zákon č. 166/1999 Sb.,

o veterinární péči.

Právní předpisy v oblasti péče o přírodní a krajinné bohatství

zákon č. 17/1992 Sb.,

o životním prostředí;

zákon č. 388/1991 Sb.,

o státním fondu životního prostředí;

zákon č. 123/1998 Sb.,

o právu na informace o životním prostředí;

zákon č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivu na životní prostředí;

zákon č. 114/1992 Sb.,

o ochraně přírody a krajiny;

vyhláška č. 395/1992 Sb.,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny;

vyhláška č. 148/2007 Sb.,

o energetické náročnosti budov

nařízení vlády č. 354/2002 Sb.,

kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu;

zákon č. 254/2001 Sb.,

o vodách;

Vyhláška č. 123/2012 Sb.,

o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

Vyhláška č. 252/2013 Sb.,

o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

nařízení vlády č. 61/2003 Sb.,

o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech;

vyhláška č. 590/2002 Sb.,

o technických požadavcích na vodní díla;

vyhláška č. 216/2011 Sb.,

o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl;

vyhláška č. 225/2002 Sb.,

o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně;

vyhláška č. 236/2002 Sb.,

o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území;

vyhláška č. 471/2001 Sb.,

o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly;

vyhláška č. 432/2001 Sb.,

o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu;

zákon č. 289/1995 Sb.,

o lesích;

zákon č. 334/1992 Sb.,

o ochraně zemědělského půdního fondu;

vyhláška č. 13/1994 Sb.,

kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu;

zákon č. 44/1988 Sb.,

o ochraně a využití nerostného bohatství;

zákon č. 139/2002 Sb.,

o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech;

vyhláška č. 13/2014 Sb.,

o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav;

Zákon č. 256/2013 Sb.,

o katastru nemovitostí

Vyhláška č. 357/2013 Sb.,

o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

Vyhláška č. 358/2013 Sb.,

o poskytování údajů z katastru nemovitostí

zákon č. 200/1994 Sb.,

o zeměměřictví;

vyhláška č. 31/1995 Sb.,

kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví;

sdělení č. 384/2015 Sb.,

seznam katastrálních pracovišť, katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní odvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu.

Právní předpisy v oblasti péče o kulturní bohatství

zákon č. 20/1987 Sb.,

o státní památkové péči;

vyhláška č. 66/1988 Sb.,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Právní předpisy v oblasti dopravní a technické infrastruktury

zákon č. 13/1997 Sb.,

o pozemních komunikacích;

vyhláška č. 104/1997 Sb.,

kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích;

zákon č. 111/1994 Sb.,

o silniční dopravě;

zákon č. 168/1999 Sb.,

o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla;

zákon č. 104/2000 Sb.,

o Státním fondu dopravní infrastruktury;

zákon č. 266/1994 Sb.,

o drahách;

vyhláška č. 177/1995 Sb.,

kterou se vydává stavební a technický řád drah;

zákon č. 274/2001 Sb.,

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu;

vyhláška č. 428/2001 Sb.,

kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu;

zákon č. 185/2001 Sb.,

o odpadech;

zákon č. 133/1985 Sb.,

o požární ochraně;

vyhláška č. 246/2001 Sb.,

o stanovení podmínek požární bezpečnosti a o výkonu státního požárního dozoru;

vyhláška č. 202/1999 Sb.,

kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří;

nařízení vlády č. 172/2001 Sb.,

k provedení zákona o požární ochraně;

zákon č. 251/2005 Sb.,

o inspekci práce

zákon č. 309/2006 Sb.,

kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy

zákon č. 102/2001 Sb.,

o obecné bezpečnosti výrobků;

nařízení vlády č. 591/2006 Sb.,

o bližších minimálních požadavcích na bezpečnosti a ochranu zdraví při práci na staveništích;

sdělení č. 433/1991 Sb.,

o sjednání úmluvy o bezpečnosti práce a ochraně zdraví ve stavebnictví;

vyhláška č. 19/1979 Sb.,

kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti;

nařízení vlády č. 378/2001 Sb.,

kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Právní předpisy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví

zákon č. 22/1997 Sb.,

o technických požadavcích na výrobky;

nařízení vlády č. 339/2002 Sb.,

o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem;

nařízení vlády č. 17/2003 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí;

nařízení vlády č. 176/2008 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení;

nařízení vlády č. 21/2003 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky;

nařízení vlády č. 173/1997 Sb.,

kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody;

Nařízení vlády č. 199/2016 Sb.,

o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodání na trh

nařízení vlády č. 22/2003 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv;

nařízení vlády č. 122/2016 Sb.,

o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponentů

nařízení vlády č. 25/2003 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů, spalujících kapalná a plynná paliva;

nařízení vlády č. 219/2016 Sb.,

o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodání na trh

nařízení vlády č. 179/2001 Sb.,

kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení;

zákon č. 505/1990 Sb.,

o metrologii;

vyhláška č. 262/2000 Sb.,

kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření;

Právní předpisy v oblasti občanského práva, obchodního práva a podnikání

Zákon č. 89/2012 Sb.,

občanský zákoník;

Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.,

kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem, a upravují se některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických osob

zákon č. 304/2013 Sb.,

o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

Zákon č. 91/2012 Sb.,

o mezinárodním právu soukromém

Zákon č. 90/2013 Sb.,

o obchodních korporacích

zákon č. 143/2001 Sb.,

o ochraně hospodářské soutěže;

Zákon č. 134/2016 Sb.,

o zadávání veřejných zakázek

Vyhláška č. 169/2016 Sb.,

o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr

Zákon č. 340/2015 Sb.,

o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv

zákon č. 26/2000 Sb.,

o veřejných dražbách;

zákon č. 455/1991 Sb.,

o živnostenském podnikání;

zákon č. 99/1963 Sb.,

občanský soudní řád;

zákon č. 216/1994 Sb.,

o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů;

zákon č. 120/2001 Sb.,

o soudních exekutorech e exekuční činnosti;

zákon č. 526/1990 Sb.,

o cenách;

zákon č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví;

zákon č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů;

zákon č. 235/2004 Sb.,

o dani z přidané hodnoty;

Zákonné opatření senátu č. 340/2013 Sb.,

o dani z nabytí nemovitých věcí

zákon č. 16/1993 Sb.,

o dani silniční;

zákon č. 353/2003 Sb.,

o spotřebních daních;

zákon č. 280/2009 Sb.,

daňový řád

Právní předpisy v oblasti práv k duševnímu vlastnictví

zákon č. 121/2000 Sb.,

o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským;

vyhláška č. 133/1980 Sb.,

o Bernské úmluvě o ochraně literárních a uměleckých děl;

vyhláška č. 134/1980 Sb.,

o Všeobecné úmluvě o autorském právu;

zákon č. 527/1990 Sb.,

o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích;

zákon č. 207/2000 Sb.,

o ochraně průmyslových vzorů.

Právní předpisy v oblasti pracovního práva, sociálního a zdravotního zabezpečení

zákon č. 262/2006 Sb.,

zákoník práce;

zákon č. 435/2004 Sb.,

o zaměstnanosti;

zákon č. 592/1992 Sb.,

o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění;

zákon č. 589/1992 Sb.,

o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;

Právní předpisy v oblasti trestního a přestupkového práva

zákon č. 40/2009 Sb.,

trestní zákon;

zákon č. 141/1961 Sb.,

o trestním řízení soudním;

zákon č. 250/2016 Sb.,

o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

1.4 Živnostenské podnikání v oblasti projektové činnosti

1.4.1 Živnost „Projektová činnost ve výstavbě“

a) Projektová činnost ve výstavbě je zařazena mezi živnosti ohlašovací, vázané. Dle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. ve znění pozdějších novel, které upravuje obsahové náplně jednotlivých živností, je podnikatel v rámci této živnosti oprávněn zpracovávat územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle stavebního zákona.

b) Ohlášení živnosti je možné učinit na jakémkoliv živnostenském úřadě v České republice a je k němu třeba doložit následující:

  • ohlášení (vyplněný formulář)
  • osvědčení o odborné způsobilosti, případně doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje. Příslušný doklad vychází z požadavků uvedených v příloze č. 2 Živ Z. Uchazeč je povinen doložit buď doklad o získání autorizace nebo doklad o absolvování určeného typu studia a požadované délky praxe.
  • doklad o vlastnictví nebo nájmu provozovny, doklad prokazující právní důvod užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od bydliště
  • prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce s úředně ověřeným podpisem
  • doklad o zaplacení správního poplatku.
  • občanský průkaz pro prokázání svéprávnosti a identifikace žadatele.
  • doklady potvrzující bezúhonnost žadatele. V případě občanů ČR již není třeba dokládat výpis z rejstříku trestů, ale živnostenský úřad si zpravidla tento zajištuje sám podle zvláštního právního předpisu.,

Z právní úpravy vyplývá, že „projektová činnost ve výstavbě“ je obsahově shodná s vybranou činností „projektová činnost“ podle §158 stavebního zákona. V rámci rozsahu oprávnění je třeba uvést, že stavební zákon ani živnostenský zákon v rámci úpravy projekční činnosti nepracuje s rozlišením autorizované osoby ve stupni autorizovaný technik či inženýr. Možné rozdíly v rozsahu oprávnění těchto osob ve vazbě na zpracování dokumentace a projektové dokumentace stanovuje až zákon č. 360/1992 Sb., a to v §18 – rozsah činnosti pro AI a v §19 rozsah činnosti pro AT. Tímto právním předpisem jsou ve své činnosti vázány pouze autorizované osoby nikoliv projektant bez autorizace, který podniká v oboru na základě splnění požadavků živnostenského zákona. Jisté zúžení rozsahu činnosti neautorizovaných osob podnikající v oblasti nabízení projektových služeb poskytuje stavební zákon, který k vybraným projekčním činnosti vyžaduje jejich zpracování autorizovanou osobou. Projektovou dokumentaci, která nevyžaduje zpracování autorizovanou osobu příslušného směru upravuje §159/3 stavebního zákona.

c) Držitel živnostenského oprávnění s předmětem podnikání „projektová činnost ve výstavbě“ není na rozdíl od držitele autorizace a výkonu svobodného povolání omezen pouze na práce příslušného oboru autorizace. Živnostenské oprávnění se vydává na projekční činnost v obecné rovině, nikoliv na projektování daného typu staveb a činností tak, jak je rozděluje autorizační zákon. Podnikatel však musí zajistit, aby dokumentace stavby byla zpracována projektantem s autorizací v příslušném oboru. V rámci živnosti je možno vypracovávat i všechny ostatní druhy projektových a inženýrských prací nevyžadujících autorizaci. Živnost „projektová činnost ve výstavbě“ v sobě částečně zahrnuje i inženýrskou činnost.

d) Živnost „projektová činnost ve výstavbě“ u autorizovaného technika (stavitele)

Pro vydání živnostenského oprávnění na základě autorizace podle autorizačního zákona není mezi technikem a inženýrem žádný rozdíl, jak již bylo uvedeno. Při přijímání zakázek je nutné si uvědomit, že autorizovaný technik je podle §19 autorizačního zákona v rozsahu oboru, popř. specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vypracovávat pouze projektovou dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech a v případě oboru pozemní stavby vypracovávat příslušné části projektové dokumentace. V rámci své podnikatelské činnosti však může přijímat a zpracovávat i ucelené komplexní zakázky za předpokladu, že jednotlivé části dokumentace stavby budou zpracovány oprávněnými projektanty, kteří jsou buď jeho zaměstnanci, nebo tuto činnost provádějí jako smluvní kooperaci; s plnou odpovědností za koordinaci a odbornou úroveň zpracované dokumentace viz. společného stanoviska MMR ČR a ČKAIT k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě.

e) Výkon autorského dozoru z hlediska živnostenského zákona nepodléhá žádnému zvláštnímu režimu, resp. tato činnost spadá z pohledu živnostenského zákona do činností souvisejících s projektovou činností ve výstavbě. Autorský dozor je běžně součástí činnosti projektové firmy a je prováděn na základě smluvního vztahu. Buď je smluvní vztah řešen samostatně na základě příkazní smlouvy uzavřené v režimu občanského zákoníku, anebo je sjednán spolu s projektovou dokumentací. Autorský dozor navazuje na zpracování dokumentace stavby a má-li být vykonáván odpovědně, bylo by nejvhodnější, aby jej vykonávala osoba, která zpracovala dokumentaci k žádosti o stavební povolení. V praxi, zejména u staveb realizovaných formou veřejných zakázek, se mnohdy autorský dozor samostatně soutěží, a tak jej může vykonávat odpovědná osoba rozdílná od původního zpracovatele.

1.4.2 Živnost „Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“

V minulosti patřila mezi samostatné živnosti i živnost Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“. Tato byla novelou živnostenského zákona – zákonem č. 130/2008 Sb., sloučena do živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“. Při sloučení ohlašovacích živností má po účinnosti nové právní úpravy podnikatel oprávnění k provozování činnosti v plném rozsahu daném novou právní úpravou. Odborná způsobilost pro tyto živnosti je stanovena přílohou č. 2 živnostenského zákona.

1.5 Živnostenské podnikání v oblasti provádění staveb

1.5.1 Živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“

Provádění staveb, jejich změn a odstraňování je rovněž zařazeno mezi živnosti ohlašovací, vázané. Dle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., je podnikatel v rámci výkon této živnosti provádět stavební a montážní práce při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbu staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona, včetně vedení realizace staveb a jejich změn. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací stavby, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné.

V rámci multiprofesní živnosti „provádění staveb, jejich změn a odstraňování" jsou prováděny veškeré stavební práce při realizaci na stavbách, změnách staveb, opravách, údržbě a odstraňování staveb, v režimu stavebního zákona. V rámci této živnosti mohou být přitom vykonávány prostřednictvím odborně způsobilých osob i činnosti, které jsou předmětem živností řemeslných, příp. vázaných nebo volných, souvisejících s prováděním staveb.

Poznámka:

Za vybranou činnost se podle §158 stavebního zákona považuje odborné vedení provádění stavby nebo její změny (nikoliv provádění staveb).

Živnost „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je, jak již bylo uvedeno, živností ohlašovací, vázanou, podle přílohy č. 2 živnostenského zákona. Živnostenské oprávnění této živnosti je možno získat na základě šesti různých kvalifikačních předpokladů:

a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo

b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v provádění staveb, nebo

c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v provádění staveb, nebo

d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo

e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo

f) doklady podle §7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostenského zákona

Z výše uvedeného vyplývá, že k podnikatelské činnosti v oboru provádění staveb není autorizace nezbytnou podmínkou. Je tedy možno podnikat a získat živnostenské oprávnění při splnění kvalifikačních předpokladů vzdělání a praxe i bez získání autorizace. Je nutno upozornit, že kvalifikační předpoklady splňuje pouze absolvent škol stavebního směru. Lze dovodit, že tuto podmínku nesplňují ti, kdo absolvovali např. školy strojního směru a chtějí podnikat v oblasti realizace staveb technologických. Pro tyto osoby je autorizace kvalifikačním předpokladem.

Podmínkou ovšem i u živností zřízených na základě podmínky b) až f) je nutnost dodržet ustanovení §158 stavebního zákona, tj. že odborné vedení provádění stavby nebo její změny je vybranou činností ve výstavbě. To znamená, že osobou, která odborně vede provádění stavby (stavbyvedoucím) zapsanou ve stavebním deníku, musí být vždy osoba autorizovaná v příslušném oboru stavby! U živností zřízených na základě autorizace – ad a), může tedy podnikatel při realizaci stavby v oboru své autorizace vykonávat rovněž funkci stavbyvedoucího. U živností zřízených podle b) až f) toto činit nemůže a musí si vždy najmout pro odborné vedení provádění stavby osobu s autorizací v příslušném oboru.

Živnostenské oprávnění opravňuje podnikatele k provádění všech druhů staveb, nikoliv pouze v oboru jeho kvalifikace či autorizace. V dalších oborech je možno stavby provádět osobou pověřenou odborným vedením provádění stavby s autorizací v příslušném oboru, jejímž prostřednictvím musí podnikatel plnit povinnosti uložené §160 stavebního zákona. Povinností podnikatele je stanovit vždy osobu zajišťující odborné vedení provádění stavby a v případě ukončení její činnosti ustanovit nástupce. Stanovení se provádí zápisem do stavebního deníku při zahájení stavby tak, že osoba zajišťující odborné vedení provádění stavby opatří záznam o zahájení své činnosti svým autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem.

Poznámka:

Odborným vedením provádění stavby se podle §160 odst. 2 stavebního zákona rozumí:

„…povinnost provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.“

1.5.2 Živnost „Provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“

Tato živnost byla rovněž novelou živnostenského zákona – zákonem č. 130/2008 Sb., sloučena do živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Při sloučení ohlašovacích živností tak podnikatel, který realizoval podnikatelskou činnost na základě Živnostenského oprávnění vydaného před 1.1.2008 za současné legislativy má oprávnění k provozování činnosti v plném rozsahu daném novou právní úpravou. Odborná způsobilost pro tyto živnosti je stanovena přílohou č. 2 živnostenského zákona.

1.6. Inženýrská činnost v investiční výstavbě

Inženýrská činnost ve výstavbě jako samostatný obor živnosti upravena není. Její výkon je v rámci podnikatelské činnosti umožněn, má-li podnikatel ohlášenou živnost volnou s podoborem „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“.

Dle nařízení vlády, které upravuje obsahové náplně jednotlivých živností je mimo jiné uvedeno, že v rámci výkonu uvedené činnosti podnikatel může poskytovat poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, strojírenství, hutnictví, energetice (činnost energetického specialisty), poskytovat odbornou pomoc, posudky, rady, doporučení a stanoviska k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Dále je umožněno v rámci této živnosti posuzovat vliv připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, technologií na životní prostředí. Obsahem oprávnění v rámci výkonu činnosti na základě této živnosti však není vlastní realizace technických činností, projektování staveb ani jejich provádění či technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany.

U živností volných se odborná způsobilost pro získání oprávnění nestanovuje a tudíž nemusí být tato živnost nutně vykonávána osobou autorizovanou či jinak kvalifikovanou. Samozřejmě, že z hlediska klienta by mělo jít o osobu odborně zdatnou.

Z pohledu postavení autorizovaných osob je třeba uvést, že v rámci výkonu činnosti AO jsou autorizované osoby obou úrovní (AI i AT) oprávněni na základě §18 a §19 autorizačního zákona zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení, a osoba AI vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentace a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před stavebním úřadem.

1.7 Technický dozor

Technický dozor a jeho výkon je dlouhodobě ve stavebnictví diskutovanou kategorií, zejména ve vazbě na zajištění odbornosti této osoby při jejím výkonu.

Technickým dozorem stavebníka se ve výstavbě označuje osoba, která na základě smluvního vztahu se stavebníkem vykonává odborný dohled (kontrolní činnost) nad prováděním stavby nebo její části. Prostřednictvím technického dozoru stavebník sleduje, zda zhotovitel stavbu či její příslušnou část provádí v souladu s právními předpisy, s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, kontroluje dodržení obecných požadavků na výstavbu případně jiných technických předpisů a technických norem včetně dodržení podmínek a závazků vyplývajících pro něj z příslušné smlouvy.

Funkce technického dozoru, stejně tak jako autorského dozoru projektanta, musí být dle §152 Stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., dále také SZ) zřízena u všech staveb financovaných z veřejného rozpočtu, u ostatních staveb a stavebních prací je to na uvážení stavebníka, zda si kontrolní činnost zajistí sám či si tuto službu zaplatí u odborníka. Samotný pojem technický dozor a vymezení jeho úlohy včetně práva a povinností, není definován předpisy veřejného stavebního práva. Stavební zákon primárně povinnosti související s řádnou přípravou a prováděním stavby ukládá stavebníkovi (§152/1) a zhotoviteli a jeho zástupci – stavbyvedoucímu. Zajištění vybraných povinností stavebník smluvně přenáší na technický dozor či na zhotovitele stavby, avšak i přes přenesení povinností je to stále stavebník, kdo odpovídá (resp. chybný či nekvalitní výkon technického dozoru nezbavuje stavebníka odpovědnosti za výstavbu ve smyslu SZ).

Na rozdíl od projektanta, zhotovitele stavby, stavbyvedoucího či stavebníka stavební zákon osobu technického dozoru blíže nedefinuje, nereguluje obsah výkonu této činnosti vyjma stanovení oprávnění provádět zápisy do stavebního deníku (viz. §157 SZ). Rovněž mu nejsou uloženy správně-právní sankce za případné nedodržení povinností stanovených zákonem. Bohužel minimální standardy ve vazbě na odbornost nejsou pro výkon technického dozoru stanoveny ani živnostenským zákonem oproti jiným vybraným činnostem ve výstavbě, které jsou zařazeny do kategorie vázaných živností. Podnikatel, který si zvolí tento předmět činnosti v rámci svého podnikání, nemusí při zřízení živnostenského oprávnění živnostenskému úřadu prokazovat odborné znalosti a praxi v oboru.

Technický dozor je řazen k jednotlivým podoborům živnosti volné, avšak ani jeho zařazení není v praxi živnostenských úřadů jednotné, neboť záleží na rozsahu činnosti, kterou technický dozor na sebe smluvně převzal. Většinou je řazen do volné živnosti podoboru „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“.

Pojem technický dozor stavebníka je často v praxi zaměňován s pojmem stavební dozor, který byl využíván starým stavebním zákonem (zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Podle nového stavebního zákona je termín stavební dozor vyhrazen pro provádění odborného dozoru nad prováděním stavby svépomocí. Na rozdíl od funkce technického dozoru stavebníka stavební zákon v §2 odst. 2 písm. d) SZ pro dozor nad prováděním stavby svépomocí požaduje kvalifikovanou osobu, přičemž požadovanou kvalifikací je vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Jednotlivé druhy staveb, které může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, při zabezpečení stavebního dozoru, jsou stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v §103 SZ a dále v §104 SZ, vyjma staveb pro bydlení, změn staveb, které jsou kulturní památkou a odstraňování staveb v nichž je přítomen azbest, neboť u těchto je povinen zajistit odborné vedení stavby stavbyvedoucím. (§160/4 SZ). Osoba vykonávající stavební dozor má na rozdíl od osoby technického dozoru zákonem regulován i okruh povinností, za které při realizaci stavby odpovídá. Dle §153 odst. 3 a 4 SZ osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby. Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku, působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu. Oproti stavbyvedoucímu, jehož činnosti souvisle probíhají v čase patřící mezi vybrané činnosti ve výstavbě podle §158 SZ, stavební dozor je činností občasnou, při které kvalifikovaná osoba pouze spoluodpovídá se stavebníkem.

2 VÝKON ČINNOSTI AO JAKO ODPOVĚDNÉHO ZÁSTUPCE

2.1 Podnikání prostřednictvím odpovědného zástupce

Pokud podnikatel nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (kvalifikační předpoklady pro provozování živnosti), může být živnost provozována prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba, jejímž prostřednictvím může podnikatel provozovat živnost v případech, kdy, jak bylo uvedeno, sám nesplňuje podmínky provozování živnosti, anebo se jedná o českou právnickou osobu u živností, kde se prokazuje zvláštní odborná způsobilost odpovědným zástupcem.

Institut odpovědného zástupce je upraven v §11 Živ Z. Odpovědným zástupcem může být pouze fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která z titulu své činnosti odpovídá za tzv. řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle §6 a §7 živnostenského zákona – vztah mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem musí mít charakter smluvního vztahu. Předchozí úprava v rámci jasného podchycení důležitosti role odpovědného zástupce vyžadovala vztah na bázi pracovněprávního vztahu. Dnes to již neplatí a práva a povinnosti odpovědného zástupce mohou být upraveny jak pracovní smlouvou mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem podle zákoníku práce, dohodou o pracovní činnosti nebo vybranou typovou smlouvou (příkazní smlouva) či smlouvou inominátní v režimu občanského zákoníku.

S ohledem na povahu činnosti, kdy odpovědný zástupce vystupuje jako garant, stanoví zákon omezení, že osoba odpovědného zástupce nemůže v této pozici působit více jak u čtyř podnikatelů zároveň. Funkce odpovědného zástupce by tedy neměla být vykonávána pouze „formálně“. Posláním odpovědného zástupce je zajišťovat řádný provoz živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů při tomto provozu. Je povinností podnikatele §31 odst. 1 Živ Z, aby zajistil účast odpovědného zástupce při provozování živnosti v potřebném rozsahu. Tento však není obecně dán a bude se posuzovat podle okolností jednotlivého případu až ve stádiu kontrolní činnosti. Rovněž obsah práv a povinností odpovědného zástupce se v jeho celkovém pojetí liší a odvozuje se od povahy konkrétní živnosti, která je specifikována zvláštními podmínkami provozování živnosti. Obecně se jedná o výrazně odbornou funkci s příslušnými iniciativními, poradními a kontrolními pravomocemi, přičemž rozsah a zaměření těchto povinností musí odpovídat oprávnění odpovědného zástupce umožňující plnění předmětných povinností. Odpovědný zástupce je tak z titulu svého postavení povinen a současně i oprávněn nejen usměrňovat činnost pracovníků podnikatele, ale upozorňovat na zjištěné nedostatky, jakož i navrhovat a popřípadě i bezprostředně činit příslušná opatření k jejich odstranění.

Povinnost ustanovit odpovědného zástupce se vztahuje:

a) na podnikatele, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§7 živnostenského zákona);

b) na podnikatele, který je právnickou osobou se sídlem v České republice. Do funkce odpovědného zástupce primárně ustanovuje člena statutárního orgánu nebo statutární orgán, který splňuje podmínky pro výkon funkce. Ve smyslu obchodního zákoníku se může jednat o člena představenstva akciové společnosti, jednatele společnosti s ručením omezeným, společníka u veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře u komanditní společnosti. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z takovýchto osob, ustanoví podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob;

c) na podnikatele, který je zahraniční právnickou osobou. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví vedoucího organizační složky podniku, umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce. Není-li taková osoba, ustanoví podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.

Postavení odpovědného zástupce, tak jak jej vymezuje živnostenský zákon, je postavením ve výlučně veřejnoprávním režimu a nezahrnuje soukromoprávní rozměr odpovědnosti, to je případně dáno až následně smlouvou mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem. Odpovědnost je tak primárně spjata s plněním povinností stanovenými Živ Z, tedy odpovědnost za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů, což jsou kategorie vcelku vágní a umožňují značnou škálu interpretace od minimalistické po maximalistickou, kdy odpovědný zástupce odpovídá za vše. V této souvislosti je třeba uvést, že v případě zjištění nedostatku ze strany kontrolního orgánu však neexistuje žádný sankční postih, kterým by odpovědný zástupce mohl být ze strany živnostenského úřadu postihnut. V žádném případě odpovědný zástupce neodpovídá za závazky podnikatele vyplývající z jeho obchodní činnosti, tyto si nese v plné režii sám podnikatel.

Zákon výslovně upravuje situace, kdy FO nemůže odpovědného zástupce vykonávat. Z povahy věci je koncipován zejména zákaz slučitelnosti výkonu odpovědného zástupce s funkcí člena dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu téže právnické osoby. Rovněž odpovědným zástupcem nemůže být FO, u nichž trvá překážka provozování živnosti podle §8 Živ Z.

2.2. Vznik a zánik funkce

Jak již bylo uvedeno, vztah mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem je ze zákona vztahem smluvním, na jehož základě podnikatel pověřuje fyzickou osobu funkcí odpovědného zástupce, a to k určitému časovému okamžiku, resp. k okamžiku jeho ustanovení. U ohlašovacích živností se odpovědný zástupce živnostenskému úřadu oznamuje, resp. podnikatel má povinnost ustanovení do funkce oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Živnostenský úřad sice přezkoumává, zda odpovědný zástupce splňuje požadavky stanovené zákonem, na počátek výkonu funkce však tato skutečnost nemá žádný vliv a odpovědný zástupce funkci vykonává ode dne uzavření smluvního vtahu s podnikatelem. Aby bylo zprůhledněno ustanovování odpovědných zástupců, živnostenský zákon stanoví podnikateli povinnost doložit živnostenskému úřadu vždy v souvislosti s ustanovením odpovědného zástupce do funkce prohlášení odpovědného zástupce o tom, že souhlasí s ustanovením do funkce. Podpis na tomto prohlášení musí být úředně ověřen, nepodepíše-li odpovědný zástupce toto prohlášení osobně před živnostenským úřadem.

Ukončení funkce odpovědného zástupce je zpravidla vázáno na skutečnost, že dojde k ukončení smluvního vztahu s podnikatelem, a to zejména z důvodu, že odpovědný zástupce přestane vykonávat funkci nebo přestane splňovat podmínky stanovené zákonem. Ukončení výkonu funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala, přičemž pokud jde o podnikatele, který musí mít obligatorně ustanovenou osobu odpovědného zástupce, musí nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce.

Ukončení výkonu funkce může živnostenskému úřadu oznámit i sám odpovědný zástupce. V tomto případě však musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce předem písemně podnikatele informoval. S ohledem na podnikatelskou praxi zákon pro ukončení stanovil právní konstrukci, že nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvede-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem.

2.3 Způsob výkonu funkce odpovědného zástupce

Funkci odpovědného zástupce pro podnikatele, ať už pro fyzickou či právnickou osobu, je možné vykonávat zásadně dvěma způsoby: buď na bázi pracovněprávního či obdobného vztahu, nebo na základě příkazní smlouvy, uzavírané podle příslušných ustanovení občanského zákoníku.

Pokud se tedy týká smluvního vztahu mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem sjednaného na základě zákoníku práce, půjde zpravidla o pracovní smlouvu, kterou bude uzavřen pracovní poměr. V případě, že odpovědným zástupcem bude člen statutárního orgánu nebo statutární orgán podnikatele, půjde o smlouvu manažerskou. Rovněž tak je možno vztah mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem upravit podle příslušných ustanovení zákoníku práce, které hovoří o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohodě o provedení práce či o dohodě o pracovní činnosti. Dva posledně jmenované způsoby však považujeme pro smluvní vztah podnikatel – odpovědný zástupce za méně vhodné.

Funkce odpovědného zástupce prezentuje zásadní převzetí odpovědnosti za výkon činnosti firmy fyzické nebo právnické osoby. Mimo jiné tuto odpovědnost znovu přesně stanoví živnostenský zákon: Podnikatel (nebo odpovědný zástupce) je povinen dodržovat ustanovení živnostenského zákona, odpovídající charakteru živnosti. U oboru stavební výroby zejména:

  • je povinen prokázat způsob nabytí zboží a materiálu,
  • dodržovat podmínky stanovené zvláštními předpisy, zejména hygienické, bezpečnostní, požární a další předpisy,
  • odpovídá za to, aby tyto předpisy znali a respektovali zaměstnanci firmy.

Je nutné si uvědomit, že autorizovaná osoba ve funkci odpovědného zástupce přebírá veškerou odpovědnost vyplývající ze stavebního zákona a dalších předpisů za činnost podnikatele, a to bez ohledu na to, zda konkrétní činnost vykonávají jiné osoby. Jedná se především o odpovědnost trestně právní. Výkon funkce odpovědného zástupce není funkcí formální, ale vyžaduje velmi pečlivě vymezené rozdělení kompetencí. Odpovědný zástupce musí zabezpečit především to, aby veškeré vybrané činnosti ve výstavbě podle §158 stavebního zákona byly vykonávány osobami autorizovanými, eventuálně musí převzít za výkon všech těchto činností plnou odpovědnost.

3 PŘÍLOHY

Následující přílohy představují vzory smluvní úpravy postavení odpovědného zástupce ve firmě:

Příloha 3.1

Pracovní smlouva o výkonu funkce odpovědného zástupce

PRACOVNÍ SMLOUVA

Obchodní firma (alt. firma fyzické osoby):

Sídlo (alt. místo podnikání):

IČ:

DIČ:

Zapsaný/á v obchodním rejstříku vedeném u

         

soudu v

         

Oddíl

Vložka

Zastoupený/á (jméno, příjmení, funkce):

Bankovní spojení:

(dále jen zaměstnavatel)

na straně jedné

a

Pan(í):

         

Rozená:

         

Datum narození:

Místo narození:

Rodné číslo:

č. OP:

Bytem:

(dále jen zaměstnanec)

na straně druhé

uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto pracovní smlouvu:

I.

1. Druh práce (funkce), na který je zaměstnanec přijímán: odpovědný zástupce firmy podle příslušných ustanovení zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, za předmět podnikání „projektová činnost ve výstavbě“.

2. Zaměstnanec jako odpovědný zástupce odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování dotčených právních předpisů. Takovými předpisy pro obor „projektová činnost ve výstavbě“ jsou zejména:

  • zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;
  • vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  • vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
  • vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání bezbariérových staveb
  • vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství;
  • vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb;
  • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky;
  • nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky;
  • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě;
  • zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek;
  • zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právu souvisejícím s právem autorským (autorský zákon);
  • právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, především ochrany vod a ovzduší;
  • české technické normy a další předpisy v oblasti hygieny, požární bezpečnosti,
  • jakož i veškeré další právní předpisy, související s provozovanou živností „projektová činnost ve výstavbě“.

3. Zaměstnanec je v rámci výkonu činnosti odpovědného zástupce oprávněn vstupovat do všech prostorů firmy a do míst realizace firemních zakázek, dále je oprávněn požadovat od všech dalších zaměstnanců firmy předložení potřebných podkladů a dokumentací. V případě nezbytné potřeby je oprávněn vydat pokyn k zastavení činností odporujících živnostenskoprávním předpisům; v tom případě o tom musí neprodleně informovat zaměstnavatele.

4. Místo výkonu práce: ………………

5. Den nástupu do práce: …………………

II.

1. Pracovní poměr se uzavírá na dobu neurčitou, a to od: ……………….

2. Zkušební doba se sjednává na: ………………….

3. Týdenní pracovní doba je: ……………………..

III.

1. O rozvržení pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel, avšak denní a týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout pracovní dobu stanovenou zákoníkem práce.

IV.

1. Mzda za vykonanou práci je stanovena na ……………Kč,- měsíčně.

2. Zaměstnavatel může podle svého rozhodnutí poskytnout zaměstnanci nad rámec základní mzdy příplatek k základní mzdě a mimořádné odměny.

3. Mzda je splatná pozadu za měsíční období, v jednom výplatním termínu, stanoveném zaměstnavatelem.

4. Informace o výši a složení mzdy, mimořádných odměnách, prémiích a náhradách mzdy nesmí zaměstnanec sdělovat konkurenčním firmám nebo firmám, s nimiž je zaměstnavatel v obchodním styku. Rovněž zaměstnanec nesmí sdělovat třetím osobám informace, týkající se mezd ostatních zaměstnanců, s výjimkou osob, které jsou k tomu výslovně zákonem nebo zaměstnavatelem oprávněné.

V.

1. Nepřítomnost v práci je zaměstnanec povinen neprodleně, pokud je to možné předem oznámit zaměstnavateli s uvedením důvodu pro takovouto nepřítomnost. Nejpozději při nástupu do práce po skončení nepřítomnosti je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit doklad odůvodňující pracovní nepřítomnost, nebo ji vysvětlit.

2. Při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu je zaměstnanec povinen neprodleně po jejím vzniku předložit zaměstnavateli lékařské potvrzení (zprávu) a sdělit mu pravděpodobnou délku trvání pracovní neschopnosti.

VI.

1. Zaměstnanec se zavazuje dodržovat veškeré předpisy týkající se hygieny, bezpečnosti a ochrany osob, majetku a životního prostředí, jakož i protipožární prevence. Zaměstnanec podpisem této smlouvy potvrzuje, že byl se shora uvedenými předpisy řádně seznámen.

2. Kromě povinností uvedených v obecně závazných právních předpisech je zaměstnanec povinen vykonávat všechny svěřené úkoly svědomitě, pilně a zodpovědně tak, aby chránil zájmy zaměstnavatele v každém směru a vztahu.

3. Zaměstnanec nesmí vykonávat činnosti, které by působily v neprospěch zaměstnavatele. Zaměstnanec se zavazuje nevykonávat bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele činnosti v jiném pracovním nebo jemu obdobném poměru nebo v živnosti s pracovní náplní stejnou nebo obdobnou, kterou vykonává u firmy zaměstnavatele.

4. Zaměstnanec nesmí přijímat v jakékoliv formě od třetích osob úplatky, provize, hodnotné dary či jiná plnění, kterými by byl zvýhodněn za služby, mající vztah k firmě zaměstnavatele.

5. Zaměstnavatel je povinen veškerá jednání s obchodními partnery firmy zaměstnavatele vést v souladu s etickými pravidly poctivého obchodního styku, na základních principech čestného jednání a vzájemného respektování.

6. Veškerá jednání s dodavateli a zákazníky firmy zaměstnavatele se vždy řídí zásadou výhodnosti, na bázi celkové hodnoty, s přihlédnutím k nabídkám a požadavkům od konkurenčních dodavatelských nebo odběratelských firem.

7. Při veškerých jednáních s obchodními partnery firmy zaměstnavatele nesmí být v žádném případě učiněna ani zmínka, ať otevřená nebo skrytá, o skutečnostech, kterými by bylo vyzrazeno obchodní tajemství jiných obchodních partnerů zaměstnavatele.

8. Zaměstnanec je povinen vést všechny záznamy o své činnosti pravdivě, kompletně a přesně na oficiálních firemních záznamech, ve kterých každá položka a každý účet musí být přesný a úplný.

9. Zaměstnanec se zavazuje zachovat naprostou mlčenlivost o všech skutečnostech a postupech, o kterých se dozví v souvislostí s činností firmy zaměstnavatele, jakož i jeho obchodních partnerů. Tento závazek se nevztahuje na sdělování těchto skutečností a postupů ostatním zaměstnancům zaměstnavatele v případech, kdy je to z provozních důvodů obvyklé nebo potřebné.

10. Zaměstnanec se zavazuje zachovat naprostou mlčenlivost o informacích a materiálech označených zaměstnavatelem jako důvěrné nebo jako obchodní tajemství. V případě pochybnosti, zda se jedná o skutečnost tvořící obchodní tajemství, je zaměstnanec povinen požádat o stanovisko svého nadřízeného. S těmito informacemi nebo materiály může seznamovat pouze zaměstnavatelem určený okruh osob.

VII.

1. Výsledky práce, kterých zaměstnanec dosáhl při plnění svých pracovních povinností nebo v souvislosti s nimi, náleží zaměstnavateli, který má k nim výhradní vlastnické právo a je oprávněn je držet, užívat, požívat z nich užitky a nakládat s nimi, aniž by k tomu potřeboval souhlas zaměstnance.

VIII.

1. Zaměstnanec bez jakýchkoliv výhrad souhlasí s tím, že za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, které zaměstnavatele opravňuje se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr nebo dát z tohoto důvodu výpověď, se pokládá u zaměstnance:

a) porušení závazků uvedených v ustanoveních IV.4 a VI.4 této pracovní smlouvy.

b) neomluvená absence, přesahující v souhrnu 10 pracovních hodin v průběhu šesti měsíců.

c) požití alkoholického nápoje nebo jiného omamného prostředku zaměstnancem na pracovišti nebo v pracovní době, s výjimkou požití přiměřeného množství alkoholického nápoje s předchozím souhlasem zaměstnavatele.

d) získání bezdůvodného obohacení na úkor zaměstnavatele.

IX.

1. Při skončení pracovního poměru je zaměstnanec povinen vrátit zaměstnavateli všechny obchodní a jiné listiny, poznámky, jiné doklady a všechna další data na technických nosičích, týkajících se firmy zaměstnavatele, jejich opisy a zhotovené kopie, jakož i všechny zapůjčené pomůcky.

2. Po skončení pracovního poměru se zaměstnanec zavazuje zachovávat mlčenlivost o všech informacích v souladu s ustanovením VI. 9 a VI.10 této smlouvy.

X.

1. Zaměstnanec prohlašuje, že mu nic nebrání uzavřít tuto pracovní smlouvu a že v době jejího uzavření nejsou na jeho straně žádné okolnosti, které by bylo možno považovat za konflikt zájmů ve smyslu ustanovení VI.3 této pracovní smlouvy.

2. Je-li některé ustanovení této smlouvy neplatné nebo právně neúčinné, nebo se jím stane, není tím dotčena platnost a účinnost ostatních ustanovení. Namísto neplatného nebo neúčinného ustanovení nastupuje ustanovení obecně závazného právního předpisu, které je svou povahou a účelem nejbližší nahrazovanému ustanovení.

3. Veškeré změny a doplňky této smlouvy musí mít písemnou formu, jinak jsou neplatné. Ústní ujednání učiněná před uzavřením této smlouvy jsou platná jen, jsou-li písemně smlouvou potvrzena.

4. Tato smlouva byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno převzal zaměstnavatel a druhé zaměstnanec.

V ........................................ dne ........................................

...........................................

zaměstnanec

...........................................

zaměstnavatel

Příloha 3.2

Dohoda o pracovní činnosti o výkonu funkce odpovědného zástupce

DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI

Obchodní firma (alt. firma fyzické osoby):

Sídlo (alt. místo podnikání):

IČ:

DIČ:

Zapsaný/á v obchodním rejstříku vedeném u

         

soudu v

         

Oddíl

Vložka

Zastoupený/á (jméno, příjmení, funkce):

Bankovní spojení:

(dále jen zaměstnavatel)

na straně jedné

a

Pan(í):

         

Rozená:

         

Datum narození:

Místo narození:

Rodné číslo:

č. OP:

Bytem:

(dále jen zaměstnanec)

na straně druhé,

uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto dohodu o pracovní činnosti:

1. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnanec bude pro zaměstnavatele v době od……do…… vykonávat činnost za podmínek stanovených touto dohodou a zaměstnavatel bude za podmínek stanovených touto dohodou vyplácet zaměstnanci za provedenou činnost odměnu.

2. Druh vykonávané pracovní činnosti: činnost odpovědného zástupce podle příslušných ustanovení zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, pro předmět podnikání „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

3. Zaměstnanec jako odpovědný zástupce odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Takovými předpisy se pro obor „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ rozumí zejména:

  • zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;
  • vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  • vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
  • vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání bezbariérových staveb
  • vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství;
  • vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb;
  • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky;
  • nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky;
  • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě;
  • zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek;
  • zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právu souvisejícím s právem autorským (autorský zákon);
  • právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, především ochrany vod a ovzduší;
  • české technické normy a další předpisy v oblasti hygieny, požární bezpečnosti, jakož i veškeré další právní předpisy, související s provozovanou živností „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“

4. Zaměstnanec je v rámci výkonu činnosti odpovědného zástupce oprávněn vstupovat do všech prostorů firmy a do míst realizace firemních zakázek, dále je oprávněn požadovat od všech dalších zaměstnanců firmy předložení potřebných podkladů a dokumentací. V případě nezbytné potřeby je oprávněn vydat pokyn k zastavení činností odporujících živnostenskoprávním předpisům; v tom případě o tom musí neprodleně informovat zaměstnavatele.

5. Místem vykonávání pracovní činnosti je ......................................

6. Pracovní doba zaměstnance se sjednává v délce nejvýše .……. hodin týdně (maximálně 20 hodin). Konkrétní rozvržení pracovní doby závisí na pokynu zaměstnavatele, a musí být zaměstnanci oznámeno nejméně …….. dopředu (např. den, týden).

7. Zaměstnavatel a zaměstnanec ujednávají, že zaměstnanci náleží za včas a řádně vykonanou pracovní činnost měsíční odměna ve výši ......................Kč,

8. Zaměstnavatel se zavazuje hradit zaměstnanci odměnu vždy nejpozději ve svém řádném výplatním termínu v měsíci následujícím po měsíci, za který odměna náleží.

9. Zaměstnanec tímto prohlašuje, že ke dni uzavření této dohody byl seznámen s právy a povinnostmi, které pro něho z této dohody vyplývají, a s obsahem náplně pracovní činnosti. Při výkonu pracovní činnosti je zaměstnanec povinen dodržovat předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární řád, s nimiž byl rovněž seznámen.

10. Zaměstnavatel se zavazuje, že bude zaměstnanci přidělovat práci tak, aby mohl včas a řádně vykonávat pracovní činnost v rozsahu sjednané pracovní doby.

11. Tato dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu obou smluvních stran.

12.Tato dohoda a vztahy z této dohody vyplývající se řídí ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

13. Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních, po jednom pro zaměstnavatele a zaměstnance.

14. Tato dohoda může být doplňována pouze písemnými dodatky se souhlasem jak zaměstnavatele, tak zaměstnance.

V ........................................ dne ........................................

...........................................

zaměstnanec

...........................................

zaměstnavatel

Příloha 3.3

Manažerská smlouva o výkonu funkce odpovědného zástupce

MANAŽERSKÁ SMLOUVA

Obchodní firma (alt. firma fyzické osoby):

Sídlo (alt. místo podnikání):

IČ:

DIČ:

Zapsaný/á v obchodním rejstříku vedeném u

         

soudu v

         

Oddíl

Vložka

Zastoupený/á (jméno, příjmení, funkce):

Bankovní spojení:

(dále jen zaměstnavatel)

na straně jedné

a

Pan(í):

         

Rozená:

         

Datum narození:

Místo narození:

Rodné číslo:

č. OP:

Bytem:

(dále jen zaměstnanec)

na straně druhé

uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto manažerskou smlouvu:

I.

Základní ujednání

1. Smlouva se uzavírá na základě jmenování zaměstnance do funkce odpovědného zástupce firmy za předměty podnikání „projektová činnost ve výstavbě“ a „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

2. Dnem vzniku funkce je den ustanovení odpovědného zástupce věcně a místně příslušným živnostenským úřadem, v návaznosti na jeho prohlášení, že s tímto ustanovením souhlasí, a tedy smluvní strany spolu uzavírají manažerskou smlouvu o individuálních pracovních a mzdových podmínkách zaměstnance a o poskytnutí dalších požitků při výkonu v předchozím odstavci pojmenované funkce.

II.

Povinnosti zaměstnance

1. Zaměstnanec se na základě této smlouvy zavazuje, že bude pro zaměstnavatele vykonávat funkci odpovědného zástupce podle ustanovení §11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a to sice pro obory „projektová činnost ve výstavbě“ a „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

2. Zaměstnanec, jako odpovědný zástupce, odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování dotčených právních předpisů. Takovými předpisy pro obory „projektová činnost ve výstavbě“ a „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ jsou zejména:

  • zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;
  • vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  • vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
  • vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání bezbariérových staveb
  • vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství;
  • vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb;
  • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky;
  • nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky;
  • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě;
  • zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek;
  • zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právu souvisejícím s právem autorským (autorský zákon);
  • právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, především ochrany vod a ovzduší;
  • české technické normy a další předpisy v oblasti hygieny, požární bezpečnosti, jakož i veškeré další právní předpisy, související s provozovanými živnostmi „projektová činnost ve výstavbě“ a „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“

3. Zaměstnanec se dále zavazuje:

  • sdělit příslušnému orgánu společnosti bez zbytečného odkladu všechny skutečnosti, nasvědčující nebo odůvodňující podezření, že společnosti vznikla škoda či jiná újma, nebo vznik škody či jiné újmy hrozí;
  • dodržovat při výkonu své funkce obecně závazné předpisy a vnitřní předpisy společnosti, postupovat s péčí řádného a svědomitého hospodáře a zdržet se jakéhokoli jednání, v jehož důsledku by zaměstnavateli hrozil vznik škody či jiné újmy;
  • postupovat při výkonu funkce v souladu s právním řádem České republiky, vnitřními předpisy ČKAIT, stanovami společnosti a s touto smlouvou;
  • neposkytovat třetím osobám žádné informace, které se dozví v souvislosti s výkonem své funkce a které jsou součástí obchodního tajemství zaměstnavatele.

III.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel se zavazuje:

  • vyplácet zaměstnanci odměnu v souladu s ustanoveními této smlouvy;
  • poskytnout zaměstnanci všechny výhody, které jsou poskytovány zaměstnancům zaměstnavatele v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy zaměstnavatele;
  • vytvořit zaměstnanci v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy zaměstnavatele materiální podmínky pro úspěšný výkon jeho funkce;
  • umožnit zaměstnanci vstup do všech provozních prostor firmy, na všechna staveniště, kde firma realizuje svojí podnikatelskou činnost;
  • umožnit zaměstnanci nahlížet do veškeré dokumentace pocházející z podnikatelské činnosti firmy v předmětných oborech a kontrolovat ji.

IV.

Práva zaměstnance

  • je oprávněn vyžadovat od všech dalších zaměstnanců zaměstnavatele předložení příslušných dokumentů a dokladů, a rovněž tak podání příslušných vysvětlení a informací;
  • v případě nezbytné nutnosti je oprávněn vydat pokyn k zastavení činností odporující právním předpisům; o tom je povinen neprodleně informovat statutární orgán zaměstnavatele.

V.

Zákaz konkurence

1. Zaměstnanec se zavazuje po dobu výkonu funkce neuzavírat vlastním jménem nebo na vlastní účet obchody, jež souvisejí s podnikatelskou činností zaměstnavatele, neúčastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník a nevykonávat činnost jako statutární orgán jiné právnické osoby s podobným předmětem podnikání, s výjimkou předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele s takovou činností.

2. V případě porušení zákazu konkurence je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli veškerou újmu, kterou mu tím způsobí, a dále smluvní pokutu, která je dohodou stran stanovena na částku ve výši ……… Kč za každý měsíc trvání porušení zákazu konkurence.

VI.

Mzdové podmínky

1. Smluvní strany se dohodly na tom, že zaměstnanec bude za výkon své funkce od zaměstnavatele pobírat mzdu tvořenou těmito složkami:

měsíční mzda ...….. Kč

roční odměna …….. Kč

Tato odměna je mimořádnou částkou, která bude určena zaměstnavatelem podle výsledků hospodaření zaměstnavatele za uplynulý kalendářní rok, podle údajů v roční účetní závěrce.

2. Měsíční mzda bude zaměstnanci vyplácena v řádném výplatním termínu zaměstnavatele. Roční odměna bude zaměstnanci vyplacena po jejím schválení zaměstnavatelem, nejpozději však do ……..…... následujícího kalendářního roku.

3. Mzda již zahrnuje případnou přesčasovou práci. To neplatí v případě, že se jedná o práci přesčas konanou v noci a v den pracovního klidu v případech, kdy mu tuto práci nařídí zaměstnavatel.

VII.

Poskytnutí dalších zaměstnaneckých výhod

1. Po dobu výkonu funkce bude mít zaměstnanec k dispozici služební osobní automobil. Zaměstnanec má právo užívat služební automobil i k soukromým účelům. Náklady na pohonné hmoty za soukromé jízdy si zaměstnanec hradí sám. Poskytnutí služebního automobilu pro soukromé účely bude zdaňováno podle platných právních předpisů.

2. Zaměstnanec souhlasí s tím, aby byl v případě potřeby zaměstnavatele vysílán na pracovní cesty. Všechny výdaje, včetně cestovného a stravného, budou zaměstnanci uhrazeny v rámci platných předpisů, pokud předloží požadované doklady.

3. Placená dovolená zaměstnance činí 25 pracovních dní v jednom kalendářním roce.

VIII.

Ukončení smlouvy

1. Tato smlouva je uzavřena na dobu, po kterou bude zaměstnanec vykonávat funkci odpovědného zástupce firmy zaměstnavatele.

2. Smlouvu lze ukončit dohodou stran nebo výpovědí jedné ze stran, pouze však se současným vzdáním se zaměstnance funkce, nebo odvoláním zaměstnance zaměstnavatelem z funkce, na kterou se smlouva vztahuje.

3. Nedohodnou-li se strany jinak nebo neučiní-li zaměstnavatel jiná opatření, je po skončení této smlouvy zaměstnanec povinen po dobu 30 dnů činit veškeré neodkladné úkony tak, aby zaměstnavatel neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu.

IX.

Zánik funkce

1. Zaměstnanec je kdykoli oprávněn vzdát se funkce odpovědného zástupce u zaměstnavatele a zaměstnavatel je oprávněn zaměstnance z této funkce kdykoli odvolat, a to i bez udání důvodu. Na odvolání a vzdání se funkce se použijí odpovídající ustanovení zákoníku práce.

2. V případě ukončení této smlouvy ze strany zaměstnavatele před ukončením funkčního období náleží zaměstnanci odchodné ve výši …………. Kč.

3. V případě, že smlouva bude ukončena z důvodů hrubého a závažného porušení povinností ze strany zaměstnance, tj. v případech, kdy by jinak bylo možné ukončit pracovní poměr okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele, nevzniká zaměstnanci žádný nárok na odchodné podle předchozího odstavce.

X.

Závěrečná ustanovení

1. Tato smlouva a práva a povinnosti stran vyplývající z této smlouvy se řídí českým právem, a to zejména ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

2. Veškeré změny a doplňky této smlouvy je možné činit pouze formou písemných dodatků se souhlasem obou smluvních stran stvrzených jejich podpisem s tím, že takové dodatky budou tvořit nedílnou součást této smlouvy.

3. Smlouva byla vyhotovena ve dvou stejnopisech. Každá ze smluvních stran obdrží jeden stejnopis.

4. Smluvní strany připojují své podpisy na důkaz souhlasu s textem smlouvy.

V ........................................ dne ........................................

...........................................

zaměstnanec

...........................................

zaměstnavatel

Příloha 3.4

Příkazní smlouva o výkonu funkce odpovědného zástupce

PŘÍKAZNÍ SMLOUVA

Obchodní firma (alt. firma fyzické osoby):

Sídlo (alt. místo podnikání):

IČ:

DIČ:

Zapsaný/á v obchodním rejstříku vedeném u

         

soudu v

         

Oddíl

Vložka

Zastoupený/á (jméno, příjmení, funkce):

Bankovní spojení:

(dále jen příkazce)

na straně jedné

a

podnikající fyzická osoba pan(í):

                                                                                    

autorizační osvědčení – číslo:

místo podnikání:

IČ:

(dále jen příkazník)

na straně druhé

uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku následující příkazní smlouvu:

I.

Předmět smlouvy

1. Příkazník se na základě této smlouvy zavazuje, že bude pro příkazce vykonávat na jeho účet a jeho jménem činnost odpovědného zástupce podle ustanovení §11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a to pro obory „projektová činnost ve výstavbě“ a „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

2. Příkazník, jako odpovědný zástupce, odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování dotčených právních předpisů. Takovými předpisy se pro obory „projektová činnost ve výstavbě“ a „provádění staveb, jejich změn a odstraňování‘‘ rozumí zejména:

  • zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;
  • vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
  • vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
  • vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání bezbariérových staveb
  • vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství;
  • vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb;
  • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky;
  • nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky;
  • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě;
  • zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek;
  • zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právu souvisejícím s právem autorským (autorský zákon);
  • právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, především ochrany vod a ovzduší;
  • české technické normy a další předpisy v oblasti hygieny, požární bezpečnosti, jakož i veškeré další právní předpisy, související s provozovanými živnostmi „projektová činnost ve výstavbě“ a „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“

3. Příkazce se zavazuje udělit příkazníkovi ke všem činnostem podle této smlouvy, které spočívají v jednání se třetími osobami a zavazujícími příkazce, příslušnou plnou moc.

II.

Odměna Příkazníka a úhrada nutných nákladů příkazníka

1. Příkazce se zavazuje uhradit měsíčně příkazníkovi za činnost prováděnou podle této smlouvy odměnu ve výši Kč ......

2. Odměna je splatná na základě faktury mandatáře s náležitostmi daňového dokladu

3. Faktura příkazníka je splatná do patnácti dnů od jejího doručení příkazci na účet příkazníka.

4. Příkazník není plátcem daně z přidané hodnoty. (alt. .. je)

5. Mimo odměny přísluší příkazníkovi náhrada nutných nákladů v souvislosti s výkonem činnosti podle této smlouvy. Za tyto náklady se pokládá zejména náhrada nákladů za provoz osobního automobilu, úhrada poštovného, a další služby spojené s řádným výkonem této činnosti.

6. Vyúčtování nutných nákladů provede příkazník vždy po uplynutí příslušného kalendářního měsíce formou faktury, která je splatná do patnácti dnů od jejího doručení příkazci. Nedílnou součástí faktury bude podrobný rozpis nákladů, které byly v předmětném období příkazníkem vynaloženy.

III.

Práva a povinnosti příkazníka

1. Příkazník je povinen vykonávat činnost podle této smlouvy s odbornou péčí, v souladu s právním řádem České republiky a řídit se zásadně pokyny příkazce, od kterých se může odchýlit pouze v případě jeho souhlasu. Rovněž tak se může odchýlit od pokynů příkazce v případě, kdy je to v jeho prospěch.

2. Příkazník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit příkazci potřebu právních úkonů, které je třeba učinit v souvislosti s výkonem činnosti odpovědného zástupce.

3. Příkazník je povinen vykonávat svoji činnost výlučně osobně.

4. Příkazník se zavazuje zachovávat obchodní tajemství příkazce. Podpisem této smlouvy příkazník potvrzuje, že jej příkazce seznámil s předmětem svého obchodního tajemství. Povinnost mlčenlivosti týkající se obchodního tajemství trvá i poté, kdy bude smluvní vztah ukončen.

5. Příkazník je v rámci výkonu činnosti odpovědného zástupce oprávněn vyžadovat od příkazce předložení veškerých relevantních dokumentů a dokumentací a je oprávněn vstupovat do všech prostor firmy příkazce i do všech míst, kde firma mandanta realizuje své zakázky v předmětu podnikání „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

6. Příkazník je oprávněn, v případě nezbytně nutném, vydat pokyn k zastavení či přerušení činnosti, která je v rozporu s právními předpisy. O této skutečnosti je povinen neprodleně příkazce informovat.

IV.

Povinnosti příkazce

1. Příkazce je povinen do tří dnů od podpisu smlouvy předat příkazníku veškeré doklady, podklady a dokumentaci týkající se činnosti odpovědného zástupce, které jsou potřebné k tomu, aby příkazník mohl provádět činnost podle této smlouvy s náležitou péčí a odborností.

V.

Odpovědnost příkazníka a příkazce za škodu (újmu)

1. Příkazník odpovídá příkazci za škodu vzniklou v důsledku neodborného či nedbalého výkonu činnosti odpovědného zástupce. Za nesplnění povinností třetími osobami, s nimiž příkazník jménem příkazce a na jeho účet uzavřel smlouvu, příkazník neodpovídá.

2. Příkazce odpovídá příkazníku za vzniklou škodu v důsledku nedostatečné činnosti příkazce ve prospěch příkazníka, zejména poskytnutím nesprávných či neúplných informací a podkladů, týkajících se výkonu činnosti odpovědného zástupce.

VI.

Trvání a ukončení smluvního vztahu

1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.

2. Veškeré změny a doplňky této smlouvy musí mít písemnou formu.

3. Tento smluvní vztah může být ukončen písemnou dohodou nebo písemnou výpovědí jedné nebo druhé smluvní strany podle ustanovení §2440 občanského zákoníku.

4. Příkazce a příkazník se zavazují rozvázat okamžitě smlouvu dohodou v případě ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle §11 zákona o živnostenském podnikání.

VII.

Ostatní ujednání

1. Všechny změny a doplňky k této smlouvě musí být učiněny v písemné formě.

2. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech.

3. Na důkaz souhlasu s celým obsahem smlouvy připojují smluvní strany vlastnoruční podpisy osob uvedených v záhlaví smlouvy.

V ........................................ dne ........................................

...........................................

příkazce

...........................................

příkazník

Pro zobrazení kompletního obsahu se musíte přihlásit
1 2